CESTA DOMOVA
Michaela Černá, Lucie Kulmanová ATVZ, ATU ATC Středokluky LS 2020/2021 FA ČVUT
•POUTNÍ CESTA HÁJEK - BUDEČ Projekt poutní cesty z Hájku do Budče navazuje na existující barokní poutní cestu z Prahy do Hájku, kterou tvoří soustava původně dvaceti výklenkových kaplí, lemující cestu ze Strahova k loretánské kapličce v klášteru v Hájku. Loreta v Hájku, jako symbolické přenesení domova Panny Marie, je zároveň výchozím místem nové cesty do Budče. Cesta z Prahy do Hájku je věnována tématu života Panny Marie a sv. Františka. V současnosti jsou již některé kaple zaniklé, některé zanedbané. Samotná cesta je v mnoha místech přerušena. Cílem nové cesty je Budeč, slovanské hradiště s nejstarší stojící stavbou v česku - rotundou sv. Petra a Pavla, jehož historie je dle pověstí spjata s postavou sv. Václava, patrona českého národa, symbolem našeho domova.
Vltava
Slaný
Budeč
Vltava
Středokluky
Karlovy Vary
Berounka
Hájek
•krajina analýza
Vltava
Slaný
A_lidská krajina _rovinatá krajina _prostřední zemědělské patro _malebná a jenotvárná krajina _organizována mozaikou půdních bloků _rytmus - pole, les, vesnice, pole, pole, vesnice, les... _silná horizontála, tím pádem dobře viditelné a výrazné vertikály - solitérní stromy, stromořadí, věžě kostelů.. důležité pro orientaci, rytmizaci a členění horizontů, označení významných míst _dohlédnu daleko, vidím i vzdálené vertikály
by dro , e, vce dlic bři ísko ,p vce jílo pence sle
Vltava
Karlovy Vary
ltavy dí V povo
Berounka
nky erou dí B povo
vidím do všech směrů, horizonty v dálce, působí neukončeně, nekonečně, jednotvárně do všech směrů, předvídatelně, předpokládám že by takhle mohla pokračovat dál a dál důležitost vertikál (solitérních i v řadě, skupině..) pro načlenění horizontu, udání směru, orientaci, naznačení co je za horizontem
nce pe by sle e, dro e, kovc dlic pís bři
~ Hájek _loretánská kaple _přenesení domu Panny Marie z Nazareta do Loreta _loretánský domek ~ domek, kde Ježíš s Marií a Josefem bydleli, žili, jejich domov GSEducationalVersion
Panna Marie – matkou Ježíše v jeho lidství, lidskost Madona – z latiny mea domina = moje paní, zároveň domina = paní domu
-> domov v rovině můj dům, rodina, bezpečí, soukromí, mně nejbližší, každodenní, lidské, osobní krajina malebná, organizovaná, zemědělská, pole, remízy, stromořadí, rytmus -> krajina kulisou každodenního života
Vltava
B_heroická krajina
Slaný
_zdánlivě neorganizovaná, více „přírodní“ _skály v dolním patře, když scházíme k řece _členitý terén, kaňony _přirozená členitost horizontu _nejednotvárná, pro orientaci mohou sloužit i samotné přírodní prvky (výrazné a specifické tvary) _nedohlédnu tak daleko, výhled omezený členitostí terénu - orientační prvky na horizontech, na vyvýšených místech
by dro , e, vce dlic bři ísko ,p vce jílo pence sle
Vltava
Karlovy Vary
ltavy dí V povo
Berounka
nky erou dí B povo
díky členitosti terénu základní orientace: cesta axiální x kolmo na údolí, stoupám x klesám, jsem v údolí x na hřebeni, jsem na kopci x v sedle.., výrazný rozdíl vjemů v údolí vs na hřebeni vnímám napětí - nevím co bude za dalším hřebenem, zatáčkou, horizontem..
nce pe by sle e, dro e, kovc dlic pís bři
údolí: členitost může způsobit nepřehlednost, nepřehlédnutelnost, špatnou orientaci, v údolí vidím horizonty blízko, vidím jen jedním směrem (omezeným počtem směrů) hřeben: přehlednost situace, vidím do všech směrů, vnímám členitost horizontů, vrstvy jednotlivých hřebenů, vidím vzdálenější hřebeny, do vzdálenějších údolí nevidím GSEducationalVersion
~ Budeč _slovanské hradiště, Přemyslovci _legendy, sv. Václav _svatováclavská pouť, sv. Václav - patron české země a státnosti „Podobně jako se nějaký silný dětský zážitek vtiskne do naší mysli tak hluboko, že ovlivní celý náš život, ta i Morava v sobě navždy ponese tuto cyroilometodějskou pečeť. Český vtisk je jiného druhu - je to svatováclavská tradice.“ -> domov v rovině vlast, národ, Čechy, národní identita, společné, veřejné, společná historie „Ale ke kouzlu krajiny patří určitá zasněnost, melancholie, tušení mytických kořenů, propadání se do hlubin pravěku, vize vztyčených kamenů a kruhových svatyní různých kultur.“ -> krajina kulisou mýtů a legend, historie
•cesta domova Charakter cesty Cesta vedoucí z Hájku do Budče je soudobou formou poutní cesty. Její součástí je uvědomění si místa člověka v krajině a vnímání historických, přírodních a duchovních souvislostí, které utvářely náš současný domov, společenství, ve kterém žijeme, i krajinu samotnou. Z tohoto pojetí cesty vychází i forma zastavení na ni umisťovaných. Cesta poskytuje komplexní a naplňující zážitek, může ale také nabídnout příjemné prostředí pro ty, kteří hledají jen místo pro odpolední procházku s dětmi podél potoka.
Domov
Etymologie slova „domov“
Co je domov? Domov tak, jak ho primárně vnímáme, je náš dům, či byt. Domovem je ale i vesnice, domovem je krajinný typ, domovem je celá krajina. Opuštěním svého bytu, nebo důvěrně známéhoprostředí obce a vykročením do krajiny, necháváme svůj domov za sebou. Při otevřené mysli námkrajina umožňuje vnímat pojem domova z širší souvislosti, identifikovat se nejen s malým místem, kde bydlíme, ale i se známou krajinou a zemí. Cesta krajinou nás může vést k hlubšímu spojení s ní, k tomu abychom ji mohli vnímat jako svou, a jako o svou o ni pečovat.
dominate, predominate ~ v., have power and influence over-> místo, kde platí vlastní pravidla, jiná než na veřejném místě . dominus - pán domu domina - paní domu (také dona, doña, dueña) home ~ n., old English ham „dwelling place, house, abode, fixed residence; estate; village; region, country“ - dům s pozemkem heimat – vlast, otčina-> něco, na co spoléhám, co mi dává pocit bezpečí
Poznání
Stávající zastavení
Stěžejním tématem cesty domova je poznání. Při cestě krajinou poznáváme sami sebe a prostředí, ve kterém se pohybujeme, a které na nás působí. Zastavení na cestě jsou koncipována tak, aby umožňovala poznání sebe skrze kontemplaci, jež je vázána na chrám přírody, na okolní krajinu, nebo na prožívání uměleckého díla, či památky. Poznání prostředí – našeho domova, které se vztahuje ke krajině, její funkci, a procesům v ní probíhajících, nebo poznání vztahující se ke stavbám či situacím vytvořených člověkem, mementům lidské činnosti, pamětihodnostem. Poznání aktivní, dosažené aktivní edukací, záměrným vyhledáváním vazeb a souvislostí v krajině, záměrnou snahou porozumět. Poznání pasivní, skrze místa pro zastavení a odpočinek během cesty, skrze to, co člověka v danou chvíli zaujme, nevyhledávám aktivně.
Prvními záchytnými body, které utváří cestu z Hájku do Budče, jsou stávající významná místa. Jedná se o situace přírodní, i lidské. Tyto prvky kotví cestu v místě a čase, váží nás k domovu pomocí vědomí společného – společné historie a společné krajiny, která je tímto naším domovem. Tyto situace jsou unikátní a platné právě v místě, kde se nachází. Za tato stávající místa považujeme jednotlivé objekty (kaple, kostely, nebo památky s historickou, či jinou pamětní hodnotou), nebo místa reprezentující krajinné typy v oblasti, či jejich rozhraní.
Roztřídění stávajících staveb na poutní cestě z Hájku do Budče dle Rieglovi typologie: . Hodnota stáří tvořena stopami času, které památku poznamenali, proměnami a úpravami, kterými prošla. Cílem intervence u těchto staveb je nechat památku přirozeně dožít, zpomalit její stárnutí, či ji zakonzervovat v takovém stavu, v jakém se nachází. ~ Zřícenina hradu Okoř, hradiště Budeč, starý židovský hřbitov Houstoň, bývalý mlýn Středokluky . Historická hodnota vypovídající o době vzniku stavby, odkazující na dobový sloh a souvislosti, ze kterých vzešla. Cílem intervence je údržba a obnova. ~ Kostel sv. Prokopa ve Středoklukách, Kallingerův mlýn, Netrefovský mlýn, kaplička sv. Isidora Madridského, kaple sv. Vavřince, Kaplička Jeneč, Klášter v Hájku, kaple nalezení sv. kříže v Číčovicích . Záměrná hodnota, která je dána objektům, nebo místům již vytvořených jako památku události, činu, člověka, či historických milníků. Tato místa vyžadují neustálou obnovu. ~ Pomník Obětem 1. a 2. světové války ve Středoklukách Cílem intervencí na cestě domova z Hájku do Budče je posilování památkových hodnot objektů a vnášení přítomnostních (užitných a uměleckých) hodnot.
•poutníci
Člověk, jež cestu využívá Pro nalezení potřebné a vhodné míry intervencí, které jsou na cestu vnášeny, je stanoveno několik modelových situací, které popisují lidi vydávající se po její trase - jaké poznání tito lidé mohou prožít, jaká zastavení a vybavenost hledají, která místa, a které památky chtějí navštívit. . Jednotlivec, který se vydá po poutní cestě. Chce poznat sám sebe a rozjímat. Hledá místo v ústraní, na kterém se může zastavit sám, ale i místo, na kterém se potká s ostatními
. Rodina s dětmi na výletě. Hledají možnost kratší cesty s častějšími zastávkami, pasivní i aktivní poznávání formou hry pro děti.
. Skupina, která se vydá po poutní cestě. Hledá místo s možností odpočinku pro větší skupinu s lavičkami a stoly. Chtějí aktivně poznávat prostředí, především památky vázající se k církevní tematice.
. Sportovci. Jdou do přírody za účelem pohybu, podání výkonu. Hledají měkké cesty a plochy s různým povrchem. Cyklisté a běžci vyhledávají pohodlné a vhodné cesty a trasy, a odpočinková místa po delších úsecích.
. Lidé s určitým cílem, kde cesta je spíše prostředkem k jeho dosažení. Hledají především památky, které budou aktivně poznávat. Jejich cílem může být prohlídka starého mlýna, nebo kostela.
. Skupina přátel z přilehlé obce. Hledají odpočinek, pasivní poznání prostředí. Na ceste chtějí nalézt lavičky a stoly nedaleko obce, nebo travnaté plochy k posezení.
•zastavení
Budeč
22 21 20
vidina cíle rozcestí pohádkový luh luční kotlina oklika k Okoři
sv. Kříž krajinná patra výhled na Říp kostel a náves hřbitov malebná krajina
10 09
sv. Bartoloměj
08 přechodové loučky vně uvnitř voda v krajině
05 04
hledání bezpečí poslední ohlédnutí loretánský domek
03 02 01
07 06
11
17
15 14
13 12
19 18 16
•legenda
zastavení: Z1_klášter v Hájku Z2_průhled na kapli
•km 0 - 1,2 „Hodnotná krajina skutečně začíná na konečné městského autobusu hned za Prahou, Brnem, Olomoucí či Ostravou. Je to nejspíš krajina, ve které budete žít celý svůj život a která bude společně s vámi stárnout. Naleznete v ní domov, ale to zřejmě pochopíte až ve chvíli, kdy budete sami mít děti.“
-- Václav Cílek, Krajiny domova
Z2
Z1
01
•Z1
loretánský domek klášter a loretánská kaple Hájek „… tam učinil Rodičce boží slib, jestli mu vyprosí na Bohu synáčka, a jestli se šťastně do vlasti vrátí, že na svých statcích podobný domeček Loretto zvaný vystaví a klášter při něm k věčné úctě Mariánské založí.“
Z2•
poslední ohlédnutí
průhled na poslední kapli Hájecké cesty Od Hájku vede cesta doleva podél klášterní zdi a nově navrženého stromořadí. Sem tam se naskytne pohled na vzdalující se alej a dvě kaple na obzoru. Po chvíli výhled mizí za hustým remízem. Těsně předtím se ale otevře přímý a jasný průhled na poslední kapli. Je to poslední pohled směrem k domovu, než se definitivně vydám na cestu.
zastavení: Z3_skupina (a) a solitér (b)
•km 1,2 - 1,7
Cesta pokračuje podél remízu na pravé straně. Pohled se poutníkovi přirozeně stáčí vlevo. Tam jeho pozornost přitahuje výrazný dub na obzoru a tak se vydává za ním po pěšince přes pole.
Z3a
02
zastavení: Z3_skupina (a) a solitér (b)
•km 1,7 - 2,5
Na pěšince, která není chráněna, zažívá poutník naplno otevřenost rovinaté zemědělské krajiny, vzdálené horizonty a je vystaven působení všeho z okolí. Hledá bezpečné místo a směřuje ke skupince stromů v dolíku. Odtud už pěšinka nepokračuje, poutník má možnost najít si vlastní cestu ke krajinné dominantě v podobě dubu.
Z3b
Z3a
03
•km 2,5 - 3,2
„A také se něco dozvíte sami o sobě, protože každá země je zrcadlo, ve kterém uvidíme dosud nepoznané stránky své povahy.“
-- Václav Cílek, Krajiny domova
04
zastavení: Z4_obnova přírodního koryta potoka
•km 3,2 - 4,5 „Řeky působí jemně a křehce, ale jsou silné a překvapivě tvrdohlavé. Podívejme se třeba na takový Himálaj. Řeky jím procházejí napříč, jako by hory ani neexistovaly. Jak je to možné? Řeky jsou totiž starší než hory. Řeky tekly a hory je teprve pozvolna zvedaly.“
-- Václav Cílek, Krajiny domova
Z4
05
•Z3
hledání bezpečí skupina stromů a solitérní dub 2 pocity bezpečí: . solitérní dub ~ krajinná dominanta, výrazný prvek ~ orientační bod na hřebeni ~ pevný bod, rozhled ~ pocit bezpečí vychází z orientace a nadhledu nad situací . skupina stromů ~ bezpečné útulné místo v údolnici ~ pocit bezpečí vychází z ukrytí se ~> zvýraznění terénního rozdílu a kontrastu mezi těmito dvěma místy
dominanta
úprava terénu
Z4•
voda v krajině
obnova přírodního koryta potoka
úprava terénu
zastavení: Z5_remízek Z6_suché zdění
•km 4,5 - 5,6 „Jenom v tom smyslu, že člověk sám sobě odpovídá. Ale protože má člověk dvě hemisféry, je vlastně neustále podvojný. Ve chvíli, kdy něco říkáš, tak to zároveň posloucháš. Každý monolog je v principu dialogem.“
-- Aleš Veselý, Projdi tou branou
Z6
Z5
06
•Z5
uvnitř remízek Zastavení vně a uvnitř poukazují na kontrast mezi dvěma situacemi. V prvním případě se poutník ocitá na dně roklinky a je obklopen hustým remízkem. Nachází se tedy uvnitř jakéhosi přírodního pokoje. Zároveň zde vzniká místo pro setkávání obyvatel z nedaleké vsi.
Z6• vně
suché zdění Zastavení „vně“ se nachází na vnějším okraji roklinky, poutník ji může celou přehlédnout a vnímat v kontextu rovinaté krajiny. Kostka poskládaná z místní opuky sesbírané z polí umožňuje tuto situaci pozorovat z většího nadhledu. Případně může sloužit jen jako místo k odpočinku. Pro její vytvoření je zvolena technika suchého zdění, která umožňuje přirozený zánik nebo přeměnu objektu.
zastavení: Z7_rybník v Hostouni
•km 5,6 - 6,2
„Ano lidské bytosti jsou výrazem své krajiny, ale když se chcete dotknout tajných kořenů esence národa, musíte se nejprve sami zklidnit. Pod úplně povrchními a zjevnými současnými změnami zůstávají staré linie přílivů a odlivů času.“
-- Lawrence Durrell, esej „Krajina a povaha“
Z7
07
zastavení: Z8_kostel v Hostouni
•km 6,2 - 7,4
„Hostouň, jediná ves v Rakovnicku, kde přes 300 Židů.“
Z8
08
•Z7
přechodové loučky rybník v Hostouni . náhrada lánů polí sahajících až ke břehům rybníka přechodovými loukami
Z8•
svatý Bartoloměj
kostel v Hostouni
•km 7,4 - 8,6 „Není to heroická, ale spíš lidská krajina; je v ní víc práce a realismu než smělých výbojů a romantických citů. Je půvabná, když se o ni člověk stará, ale začíná být poetická, když toho člověk nechá — asi jako opuštěná zahrada zarůstající křovinami a lesem.“
-- Václav Cílek, Makom, Středočeská krajina a její genius loci
09
zastavení: Z9_Žákův mlýn a okolní louky
•km 8,6 - 9,7 „Od domova nečekáme, že nám bude přinášet nějaké úžasné zážitky, ale malé radosti, ke kterým se můžeme vracet. A někteří z nás v těchto malých radostech - rozkvetlých petrklíčích, skalním městě v podvečerním oparu, románském kostelíku na malém kopečku - objeví velké krásy, protože kdo nepoznal domov, ten nežil.“
-- Václav Cílek, Krajiny domova
Z9
10
Z9•
malebná krajina
Žákův mlýn a okolní louky . vytvoření přechodu mezi lány a meandrujícím potokem porostem květnatých luk
•km 9,7 - 10,4
Z9
11
zastavení: Z10_hřbitov (autor Patrik Berinšter) Z11_kostel a náves Středokluky
•km 10,4 - 11,7
„Mohli bychom říct, že paměť je opakovaná možnost. Paměť umožňuje návraty a obnovení původního stavu, což je zvlášť důležité, když minulost vnímáme jako idylu nebo ztracený ráj.“
-- Václav Cílek, Paměť krajiny
Z11
Z10
12
zastavení: Z12_výhled na Říp (autor mostu Tomáš Vojtíšek)
•km 11,7 - 13
Poutník stoupá směrem k lávce, aby překonal bariéru dálnice. Z lávky se mu naskytne výhled do krajiny před ním, kde se na obzoru rýsuje silueta Řípu.
Z12
13
zastavení: Z13_rozcestí před Číčovicemi
•km 13 - 13,8 „Určitě jste si všimli, že většina českých a některé moravské krajiny mají tři patra. … Její základní rytmus je – pole, pole, vesnice, les, a tak dál přes celé kraje. Jenže i tahle parovina najednou skončí a člověk najednou stane na okraji skalnatého kaňonu. Čechy jsou tak nějak obrácené. U nás je víc skal, až v tom dolním patře, když scházíme k nějaké řece.“
-- Václav Cílek, Krajiny domova
Z13
14
zastavení: Z14_kaple v Číčovicích
•km 13,8 - 15
„Rakovnický kraj má nejvíce pramenitou vodu v malých potocích po ouzkých, místem i bezlučných ouvalech, jakož v potoce Šáreckém, Ounětickém, Zakolanském a Červeném, kterými všecka jeho voda do Vltavy přitéká.“
Z14
15
•Z13
krajinná patra rozcestí před Číčovicemi Na rozcestí je umístěno umělecké dílo, „trojnožka“ s kamenem zavěšeným uprostřed, kolem kterého poutník těsně prochází. Naskýtá se výhled na krajinu a její tři patra: zalesněné kopce v horním patře, mozaika zemědělské krajiny v prostředním, a v dálce vykukují vršky stromů, střechy a věž kaple jako náznak spodního skalnatého patra.
Z14•
svatý Kříž
kaple v Číčovicích
dominanta
•km 15 - 15,9
16
zastavení: Z15_Okoř
•km 15,9 - 16,8
Z15
17
zastavení: Z16_luční kotlina
•km 16,8 - 17,7
Z16
18
•Z15
oklika k Okoři
dominanta
Z16•
luční kotlina
zastavení: Z17_luh
•km 17,7 - 18,5
„A když už mluvíme o smyslu pro místo, myslím, že málo pozornosti je věnováno čistě literárním kritériím. Co dělá velké knihy velkými, nejsou jen příběhy a charaktery, ale také místo a zakotvení v prostředí.“
-- Lawrence Durrell, esej „Krajina a povaha“
Z17
19
Z17•
pohádkový luh
hnízda ze suchých větví Poskytují úkryt, přibližují poutníka k vlhku a šumění potoka.
zastavení: Z18_rozcestí pod Kovárskými pláněmi
•km 18,5 - 19,5
„Zákolanské údolí jest uzlem dolů, které jako haluze stromu v různé strany se rozestupují. Také potoky, které jimi tekou, spojují se v Zákolanech v jediný proud.“
Z18
20
Z18•
rozcestí
socha Aleše Veselého Umístění sochy posiluje efekt pravidelného rozcestí a otebření krajiny na konci kaňonu. Umělecké dílo funguje v krajině i jako prostředek novodobé kontemplace, alternativa kaple.
zastavení: Z19_pohled na Budeč
•km 19,5 - 20,6
„Obdivuje-li poutník přírodní krásy Budečského okolí, projížděje neb procházeje doly jeho, nebude věru také zklamán vyhlídkou z Budče po severozápadním kraji země České.“
Z19
21
zastavení: Z20_Budeč
•km 20,6 - 21,2
„Doufejme, že do té doby vědomi povinnosti i vlastenecké obětavosti vykoná vše, čeho třeba jest, aby staroslavná Budeč stala se novodobým poutnickým místem všem, kdo upřímně vlastenecky smýšlejí.“
Z20
22
•Z19
vidina cíle výhled na Budeč Těsně před koncem cesty, kousek za odbočkou z údolí se cesta stáčí na malou loučku orientuje pohled poutníka směrem k rotundě na Budči. Je to poslední pohled na cíl před jeho dosažením. „A opodál Kovár spatřuje vnímavý cestovatel s turista památnou, dějinně i národně proslulou, staroslavnou, posvátnou samotu Budeč, zlatý to stánek slavné minulosti české.“
Z20• Budeč
Cílem cesty domova je Budeč, bývalé slovanské hradiště na sraženém vrcholku tyčícím se nad obcí Zákolany, opředené pověstmi o českých knížatech, které bývá považováno za jedno z nejstarších hradišť na našem území. „Vzácné toto místo na hrudí naší české vlasti oblétají duchové slovanských našich praotců a tajuplné zkazky z pravěkých dob zde šepotají. Sem obrací se často poutník český a prodlévá rád zde v tichém zadumání.“
dominanta
Zdroje: [1] [2] [3] Riegl, A., „Moderní památková péče“, Praha: Národní památkový ústav, 2003, 1. vydání [4] Tomek, V., Páta, F., Schafer, O., „Po troskách české slávy“, str. 10 – 13, Praha: nakladatelství P. Körbera, 1913, díl I. [5] cit.,Tomek, V., Páta, F., Schafer, O., „Po troskách české slávy“, str. 10, Praha: nakladatelství P. Körbera, 1913, díl I. [6] Musem Království českého, „Památky archeologické a místopisné“, str. 223 - 224, Praha: Archaeologický sbor Musea království Českého, 1878-1913, č.3, ISSN 1801-5786 [7] NPÚ, „Hradiště budeč“ Památkový katalog [online] [cit. 21.05.2021]. Dostupné z: https:// pamatkovykatalog.cz/hradiste-budec-2280906 [8] Ruth, F., „Kronika královské Prahy a obcí sousedních“, str. 96, Praha: nakladatelství P. Körbera, 1903 [9] Musem Království českého, „Památky archeologické a místopisné“, str. 222, Praha: Archaeologický sbor Musea království Českého, 1878-1913, č.3, ISSN 18015786 [10] Dlouhý, V., „O Budči a jejích památkách“, str. 10, Kladno: Knihkupectví a knihtiskárny Josefa Šolce, 1896 [11] NPÚ, „Hradiště budeč“ Památkový katalog [online] [cit. 21.05.2021]. Dostupné z: https:// pamatkovykatalog.cz/hradiste-budec-2280906 [12] cit., Dlouhý, V., „O Budči a jejích památkách“, str. 7, Kladno: Knihkupectví a knihtiskárny Josefa Šolce, 1896 [13] Dlouhý, V., „O Budči a jejích památkách“, str. 7, Kladno: Knihkupectví a knihtiskárny Josefa Šolce, 1896 [14] cit., Dlouhý, V., „O Budči a jejích památkách“, str. 30, Kladno: Knihkupectví a knihtiskárny Josefa Šolce, 1896 [15] Dlouhý, V., „O Budči a jejích památkách“, str. 4, Kladno: Knihkupectví a knihtiskárny Josefa Šolce, 1896 [16] Dlouhý, V., „O Budči a jejích památkách“, str. 26, Kladno: Knihkupectví a knihtiskárny Josefa Šolce, 1896 [17] Dlouhý, V., „O Budči a jejích památkách“, str. 26, Kladno: Knihkupectví a knihtiskárny Josefa Šolce, 1896 [18] Hansl, F., Fiala, O., „Smíchovsko a Zbraslavsko“, str. 260, Praha: tisk Edvarda Beauforfa,1899
[19] Tomek, V., Páta, F., Schafer, O., „Po troskách české slávy“, str. 10, Praha: nakladatelství P. Körbera, 1913, díl I. [20] Dlouhý, V., „O Budči a jejích památkách“, str. 7, Kladno: Knihkupectví a knihtiskárny Josefa Šolce, 1896 [21] Dlouhý, V., „O Budči a jejích památkách“, str. 7, Kladno: Knihkupectví a knihtiskárny Josefa Šolce, 1896 [22] cit., Dlouhý, V., „O Budči a jejích památkách“, str. 30, Kladno: Knihkupectví a knihtiskárny Josefa Šolce, 1896 [23] Poche, E. a kol., „Umělecké památky Čech 1. A/J“, str. 446, Praha: Academia, 1977 [24] [25] Melichar, F., „Paměti okresu Unhotského“, str. 243 - 251, Praha: tiskem Jos. R. Vilímka, 1890 [26] Řezáč, F.J., „Obraz Zemí Českoslowanských, čili, Pohled na wlast Čechů, Morawanů a Slezanů“, str. 91, Praha: Jarosl. Pospíšil, 1849 [27] Fait, E., „Čechy“, str. 230, Praha: Otto, 1903 [28] Poche, E. a kol., „Umělecké památky Čech 1. A/J“, str. 19, Praha: Academia, 1977 [29] cit., Hrdina, L., „J.L. Hrdiny Povídky, obrázky a humoresky“, str. 207, Praha: A. Hynek, 1893 [30] Poche, E. a kol., „Umělecké památky Čech 1. A/J“, str. 194, Praha: Academia, 1977 [31] Řezáč, F.J., „Obraz Zemí Českoslowanských, čili, Pohled na wlast Čechů, Morawanů a Slezanů“, str. 94, Praha: Jarosl. Pospíšil, 1849 [32] Museum Království českého (Praha, Česko) Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění „Památky archaeologické a místopisné, organ Archaeologického sboru Musea království Českého a Historického spolku v Praze “, ročník 2, číslo 1, str. 13, Praha: Archeologický sbor Musea království Českého, 1878 – 1913 [33] Poche, E. a kol., „Umělecké památky Čech 1. A/J“, str. 232, Praha: Academia, 1977 [34] Cílek, V. „Krajiny domova“ [35] Cílek, V., „Makom: kniha míst“ [36] Cílek, V., „Paměť krajiny“ [37] Veselý, A., „Projdi tou branou“