Středokluky | Místa na okraji by ATC

Středokluky

Místa na okraji

„Pokud bychom chtěli definovat místo, je to přesná část světa člověka, jež odpovídá jeho činnosti či pobytu, kterému díky tomu získala přesné pojmenování. Má spoustu znaků, které tvoří jeho atmosféru.“ Ivan Koleček, Stratigrafie

Středokluky – Místa na okraji

Tomáš Vojtíšek Ateliér Cikán ATVZ LS2021 – 8. semestr

Analytická část

Aleš Veselý – Otisk; 1963

Středokluky jako ostrov v krajině nekonečných lánů. Silné a barevné jádro sídla, rozsáhlá a nepřehledná krajina a velmi drobné, téměř neviditelné rozhraní mezi nimi. Rozhraní – místa na okraji. Nemísta postrádající pozornost, ale výrazně formující své okolí. Nemísta –> místa s jasným charakterem, místa s jasnou identitou a atmosférou. Místa na okraji “patřící“ vsi a ne cizímu okolí.

Středokluky – katastr Středokluky prošly během své historie řadou velkých změn. Změn, jejichž vývojové jizvy můžeme ve vsi pozorovat dodnes. Od vychýlení trasy Císařské silnice mezi lety 1850-1880, přes násilnou kolektivizaci 50.- 60. letech, po divokou výstavbu 80. a 90. let prošla krajina okolí Středokluk značnými změnami. V historických mapách můžeme pozorovat značný vývoj zejména v kompaktním intravilánu vsi. Katastrální území celé obce je však již ve Stabilním katastru (Císařských otiscích) definováno značně rozsáhlé.

katastrální území obce Středokluky; 2021

I od toho může dovodit jistý dlouhodobý nezájem o krajinu v okolí, která vyvrcholila zestátněním této krajiny a jejím následným rozprodáním velkostatkářům. Dá se tedy konstatovat, že krajina okolí obce k obci (a zejména jejím obyvatelům) nepatří a nemůže ji využívat. Čí je krajina? Okolní krajina má “patřit“ obyvatelům vsi. Měla by být využívána dle zákaldního řetězce: dům –> zahrada –> pole –> louka –> les.

Vnější externality Středokluky leží na významné ose Císařské silnice z Prahy na Chemnitz. Obchodní osa na sebe vázala bohaté regiony. Regiony bohaté materiálně, ale i kulturně. Mnohé události tyto regiony tzv. odstřihly, přestřihaly vazby. Ať už to byly změny režimů, nebo výstavby dálnic, Středokluky byly navždy rozřezány, roztřihány, vazby zpřetrhány a ztraceny.

významné body dálnice dopravně významné cesty rekreačně významné cesty

směr Běloky

pásmo Zákolanského potoka

Praha – Ruzyň – Kněževes – Středokluky – Stehelčeves – Brandýsek – Knovíz – Slaný – Lotouš – Třebíz – Panenský Týnec – Chlumčany – Louny – Březno – Postoloprty – Vysočany – Nezabylice – Chomutov – Hora Sv. Šebestiána – Marienberg – Zschopau – Chemnitz – Rochlitz – Colditz

směr Hostouň

směr Slaný – Louny

směr Číčovice

rybník

dálnice D7 Praha –> Slaný

směr Tuchoměřice směr Dobrovíz

směr Praha

Potenciály / problémy Stávající výrazné lokality: SV1

– severní expozice – plužiny – napojení na stávající silně exponovaný rekreační areál u rybníka – bariéra dálnice (hluk)

SV2

– silná bariéra dálnice – NEPŘÍSTUPNÉ – velký potenciál ve skalách a mlýnu – napojení na stávající oblast rybníka

– agrární radiála sídla – množství bariér – neprostupnost směrem do vsi (nutno obcházet) – potenciál cest

JV1

– napojení na Ovčín (pastviny?) – křížek vymezující potenciální uzel cest – absence atraktorů (význ. bodů) – vertikál – cesta směr Praha – zprůchodnění

JZ1

– silný rekreační potenciál – množství cest do okolí – rozcestí – absence atraktorů (význ. bodů) – vertikál

SZ1

– v současnosti chybějící atraktor (významný bod) – vertikála – možnost napojení trasy na Makotřasy/Lidice – severní expozice – plužiny

SZ2

– propojení s Běloky –> nedefinovaná hranice – nedefinovaný prostor satelitní zástavbou – slepé ulice bez zakončení – množství bariér – v současnosti chybějící atraktor (významný bod) – vertikála – zapojení domků do situace okraje vsi – součást PP Zákolanský potok

hranice/bariéry dopravně významné cesty rekreačně významné cesty potenciální rekreační oblasti stávající rekreační oblasti významné body stávající významné uzly potenciální významné uzly

SZ2

mlýn

SV2

SZ1

SV1 skalní věže

V1 studánka

Sedlička

JV1

křížek sv. Ludmila + Václav

JZ1

pomník padlým

Řezy územím

brána k Slanému

severní expozice plužiny louky

stávající hranice intravilánu

niva

brána k Číčovicím

dálnice

les / háj

agrární radiála drobné plužiny

stávající hranice intravilánu

urbánní radiála

kostel

kompoziční trojúhelník

stávající hranice intravilánu sousoší sv. Ludmila a Václav

urbánní pásmo – jižní expozice

brána k Praze

agrární pásmo (bývalé)

pastorální pásmo plužiny

sousoší sv. Ludmila a Václav kompoziční trojúhelník

radiální náves

stávající hranice intravilánu

urbánní radiála

brána k Bělokům

agrární/pastorální radiála

Návrhová část – Systémy

Systémy: Charaktery Brány obce definují jednotlivé charaktery okraje obce – rozhraní s krajinou. Tyto charaktery rozhraní definují jednotlivé – dále řešené – lokality:

Lokalita 1 – U Velkého háje Lokalita 2 – Na Ovčíně Lokalita 3 – Pod Ovčínem Lokalita 4 – Devaterky Lokalita 5 – Na Sedmerce Lokalita 6 – K Bělokům Lokalita 7 – K Lidicím

Názvy těchto lokalit jsou odvozeny od historických vazeb, ale i vazeb stávajících na bližší i vzdálenější externality obce. Rovněž se k charakterům jednotlivých lokalit vážou kresby Aleše Veselého, které věrně vystihují morfologii, ale zejména atmosféru a dění v obci.

Aleš Veselý – Kříž, Jezero, Pohřeb, Mládenci; 1958

Lokalita 1 U Velkého háje

Lokalita 7 K Lidicím

Lokalita 6 K Bělokům

Lokalita 2 Na Ovčíně

Lokalita 5 Na Sedmerce Lokalita 4 Devaterky

Lokalita 3 Pod Ovčínem

Systémy: Morfologie Obec se nachází v údolní nivě Zákolanského potoka. Niva zásadně formující charakter obce, vytvářející zejména jižní expozici svahu intravilánu. Tato údolní niva je součástí PP Zákolanský potok. Příroddní památka bohatá na floru, vázající na sebe nádrže, rybníky a mlýny. S morfologií souvisí převažující směr větrů – ten je dle grafu ze severozápadu.

údolní niva Zákolanského potoka

území s vysokým podílem větrů

území s rizikem větrné a vodní eroze

Systémy: Zástavba Obytná zástavba Středokluk nebyla nikdy příliš kompaktním útvarem. Její uspořádání nikdy nebylo žádným zavedeným typem. V průběhu let se Středokluky divoce rozrůstaly, tvar jejich osídlení však prodělal největší ráno v nultých letech vznikem satelitního sídliště na jihozápadě obce. Na místě kvalitní orné půdy vznikl neorganizovaný shluk objektů.

Snahou návrhu je navázat a doplnit tuto “vykotlanou“ situaci. Vytváření prostranství a hierarchizace celého prostoru. Navrácení hustoty zástavby a objemů typických pro středočeskou ves. Redukce slepých ulic, vznik situací typických pro veknov – záhumenní pásy a další. Navrácení tvaru vsi a návaznost na nově vznikající, historické i stávajcí trasy a cesty. Doplnění občanské vybavenosti v podobě bauhofu, prodejny potravin a dalších.

stávající zástavba / intravilán Středokluk

bauhof a prostranství „u Ludmily“ dostavba satelitního sídliště a její prostranství

Systémy: Cesty Systém cest navazuje na stávající hlavní dopravní směry skrz obec, historickou (zaniklou) síť polních cest a vytváření cest zcela nových za účelem přehledného propojení jednotlivých lokalit pro různé skupiny. Zprůchodnění několika nyní neprostupných míst. Tato obecní síť je navázána na krajskou síť turistický stezek, poutních cest a cyklostezek.

Hierarchie:

hlavní okresní silnice (původně císařské) síť zpevněných komunikací uvnitř obce procházející na její okraj šotolinové radiály a okružní cesty (rekreační, i agrární) nezpevněné stezky v krajině pro pěší (i jako krajinná cyklostezka)

směr Lidice

směr Slaný – Louny

směr Číčovice

směr Běloky

směr Tuchoměřice

směr Hostouň

směr Praha směr Dobrovíz

Systémy: Okruhy a brány Vnitřní vycházkový okruh: prochází intravilánem vsi, přes náves, prochází nejzajímavějšími částmi obce, využívá nově vzniklou cestu mezi rybníkem a návsí. Okruh má drobné převýšení a je určen zejména pro krátké vycházky kolem obce. V několika uzlech je možná ze z něho napojit na okruh širší kolem intravilánu celé obce a rovněž na další radiály směřující směrem z obce ven. Širší vycházkový okruh: obchází celou ves. V severní části se propojuje s vnitřním vycházkovým okruhem, dále podchází dálnici směrem ke Kallingerovu mlýnu, vrací se přes pěší lávku zpět do intravilánu vsi, přes bránu ve směru na Číčovice prochází kolem sadu, přes bránu směrem na Prahu kolem biofarmy, včelína, nové zástavby Středokluk, kolem mokřadu až k bráně směrem na Slaný. Je možné si okruh vnitřní sítí cest jakkoliv a kdykoliv zkrátit, případně z okruhu odbočit na jakoukoliv z radiál směrem z obce – všechny je propojuje. Rovněž jsou na něj navázány veškeré brány obce, které definují jeho charakter. Ten se v průběhu mění mezi zpevněnou šotolinovou agrární cestou a přírodní stezkou v trávě.

Brány obce

B1 – směr Slaný – definovaná můstkem přes Zákolanský potok, je možné se z ní napojit na nově obnovenou stezku směrem na Lidice B2 – směr Praha – definovaná koncem intravilánu obce, zpevněná nově vzniklou prodejnou místních produktů. Je možné se z ní napojit na agrární radiálu (polní cestu) směřující k biofarmě a dále směrem na Dobrovíz B3 – směr Běloky – definovaná rozcestím hlavního dopravního směru a krajinného vycházkového okruhu. Brána je doplněna novou autobusovou zastávkou. Brána rovněž jasně definuje rozhraní obou obcí B4 – směr Černovičky – definovaná rozcestím hlavního dopravního směru a krajinného vycházkového okruhu. Brána nabízí rozcestník a pobytovou plochu s chráněným průhledem na panorama obce

Sekundární brány

SB1 – směr Dobrovíz – definovaná pěší lávkou přes těleso dálnice – propojuje roky odříznuté části Středokluk. umožňuje rekreační využití celé severovýchodní části obce SB2 – směr Tuchoměřice – definovaná agrární radiálou směřující na Tuchoměřice/Kněževes. Na šotolinovou stezku je napojen sad s moštárnou SB3 – směr Dobrovíz – definovaná šotolinovou stezkou podél el. vedení – stezka na Dobrovíz historicky zakotvená v krajině SB4 – směr Hostouň – definovaná rozcestím agrární radiály a nezpevněné polní cesty směrem na Dobrovíz. Brána na sebe váže včelařské hospodářství s drobným sadem SB5 – směr Lidice – definovaná nově vzniklou stezkou přes mokřad směrem na Lidice. Umožňuje propojení vycházkového okruhu s poutní radiálou směrem na Lidice SB6 – směr Kallingerův mlýn – definovaná zpřístupněnou “myší dírou“ pod dálnicí. Uzavírá vycházkový okruh

SB6

SB1 B1

B4 SB5

SB2

SB4

SB3

Systémy: Zeleň / krajina Krajinný systém zeleně zohledňuje veškeré stávající přírodní podmínky. Bezdůvodně nemění stávající, přidává další kvality. Boj s erozí, nepřístupností, větrem. Zeleno–modrá infrastruktura, zachycení vody v krajině. V místech se silným rizikem eroze vznik remízků a přechodových luk. Větrolamy, zeleň v intravilánu. Záhumenní pásy. Panorama obce bohaté na krajnnou složku – nemělo by jít o krajinnou step!

Souvislé plochy zeleně:

– hájky – lesíky – remízky – větrolamy – záhumenní pásy – drobné skupiny křovin

Travnaté plochy:

– převážně louky – přechodové louky – části remízků – průlehy pro zachycení vody mezi lány – pastviny

Solitérní stromy:

– převážně listnaté hájky – části s jehličnatými skupinami (pozůstatky lesů) – součásti ostatních krajinných typů

Velký rybník louka

Malý rybník Velký háj mokřad/niva

Sedlička

větrolam

záhumenní pás

Malý háj

Systémy: Zemědělstí / hospodářství Jak žít v krajině, kterou obhospodařuje někdo jiný než ten, kdo v ní bydlí? Život na venkově by měl být v neustálém kontaktu s vnější krajinou. Aktivace krajiny na okraji intravilánu Středokluk jako krok k jejímu navrácení místním. Utváření difúzního prostoru mezi sídlem a krajinou. Návrat venkovské měkkosti zarážením měřítkových štěpů do nekonečných lánů krajiny postižené kolektivizací a následnou privatizací. Vytváření míst k zastavení a dalších intervencí pro komunitní hospodaření, bez zbytečných zásahů do stávajícího stavu. Venkov by měl být čistě komunitním způsobem života, ne jen převlečeným anonymním velkoměstem –> komunitní zemědělství jako budocnost venkovské krajiny.

Souvislé lány orné půdy:

– komunitně obhospodařované lány půdy – jemné měřítko – měřítkové štěpy – remízky, průlehy, zelenomodrá infrastruktura

Sady:

– drobné sadové hospodářství jako součást včelařství – velkosad – ovocná plantáž – drobný soukromý sad v intravilánu vsi

Zemědělské objekty:

– moštárna – sušárna – lisovna – kompostárny – stodoly – kolny – přípravny medu – sklady techniky a nářadí

sad

včelařství

biofarma

Návrhová část – lokality (nástroje)

Lokalita 7

Lokalita 1

Lokalita 6

Lokalita 2

Lokalita 5 Lokalita 4

Lokalita 3

Lokalita 1 – U Velkého háje Lokalita s převážně krajinným charakterem, výrazně přerušená tělesem dálnice. Snaha o překročení dálnice v návaznosti na širší vycházkový okruh a snaha odstínit dálnici od obce bez ztráty chráněných průhledů z pozic severně nad dálnicí. Náprava stávajících problémů s erozí a nevhodným využitím půdy. Legenda cest:

hlavní okresní silnice

síť zpevněných a šotolinových cest a stezek

nezpevněné krajinné stezky (i cyklo)

Nástroje: 1 – Přechodová louka: Stávající ornou půdu ve strmém kopci s vysokým rizikem vodní eroze nahrazuje přechodová louka s drobnými ostrovy keřů a silných krajinotvorných stromů, které nebrání chráněnému průhledu z lávky na panorama obce. 2 – Velký háj: Zachování historického Velkého háje s listnantými stromy jako důležitého filtru mezi rozsáhlou mimoúrovňovou křižovatkou a obcí. 3 – Pobytová nika v rozcestí: Místo k zastavení v rozcestí doplněné sezením. Možnost odpočinku při průchodu širším vycházkovým okruhem. 4 – Malý háj: Doplnění stávajícího malého hájku o další listnaté stromy. Hájek utváří pobytové niky a rozcestí. 5 – Nová stezka od návsi k rybníku: Propojení návsi s malým rybníkem krajinnou stezkou podél slepého ramene Zákolanského potoka, které překračuje drobným dřevěným můstkem. 6 – Přechodová louka: Přechodová louka mezi remízky a rybníky. Slouží k zachycení vody stékající od svahu tělesa dálnice směrem k rybníkům. Odsud odtéká pomocí slepých ramen potoka do hlavní sběrné nádrže velkého rybníka. 7 – Malý rybník: Nádrž zachycující dešťovou vodu ze svahu od tělesa dálnice pomocí slepých ramen potoka. 8 – Soukromé hospodářství 9 – Soukromý sad: Stávající sad je využíván jako filtr mezi okresní silnicí a soukromou ornou půdou a pastvinami. Rovněž slouží k zachycení vody stékající směrem od okresní silnice. 10 – Doplnění velkého háje: Appendix velkého háje vytváří nejen objem pro zachycení odtékající vody, ale též niku pro nově vzniklou stezku, která je součástí zákolanského potoka. 11 – Pěší lávka přes dálnici: Propojuje území Středokluk roztržené od 70. let tělesem dálnice. Je hlavním objektem širšího vycházkového okruhu.

SB1

8 9

S 1:2000

Pěší most – součást širšího vycházkového okruhu Pěší most přes dálnici D7 z Prahy do Slaného. Poprvé od 70. let propojuje Středokluky pro pěší a cyklisty. Most je součástí regionální cyklostezky 0079, zelené turistické trasy a nového širšího vycházkového okruhu kolem katastru Středokluk. Most překlenuje dálnici a nově vzniklou louku nahrazující plužiny v nevhodné pozici s velkým rizikem větrné i vodní eroze a omezenou přístupností. Zapojuje se do sítě cest Středokluky a zapojuje situaci do celkové krajinné kompozice.

Nová stezka k rybníku Vzhledem k majetkovým poměrům v okolí rybníku nebylo dlouho možné k němu přicházet směrem od návsi. Nová stezka, která je součástí menší vycházkového okruhu prochází od návsi k menšímu rybníku “škvírou – loukou‘ mezi soukromými hospodářstvími, které jsou zakončeny remízky.

Lokalita 2 – Na Ovčíně Lokalita s převážně zemědělským charakterem. Ze severovýchodu odstíněná od tělesa dálnice malým hájkem a přechodovou loukou. V lokalitě se nachází velkosad s výsadbou jabloní a hrušní, doplněný o přidružené hospodářské objekty. Na lokalitu se váže sekundární brána 2, která je definovaná křížkem. Legenda cest:

hlavní okresní silnice

síť zpevněných a šotolinových cest a stezek

nezpevněné krajinné stezky (i cyklo)

Nástroje: 1 – Přechodová louka: Stávající ornou půdu s rizikem vodní eroze nahrazuje přechodová louka s drobnými ostrovy keřů a silných krajinotvorných stromů. U sadů a ovocných plantáží je vhodné tyto louky umísťovat – slouží rovněž pro odvod dešťové vody ze sadu. 2 – Malý háj: Odstiňuje sad od tělesa dálnice, spolu s přechdovou loukou působí ke sběru vody z ovocné plantáže. 3 – Ovocný sad: Ovocný velkosad s výsadbou jabloní a hrušní, komunitně vlastněný v rámci obce. Jednotlivé řádky jsou umístěné rovnoběžně s vrstevncemi, Toto uspořádání zabraňuje nechtěnému odtoku dešťové vody z plantáže – přebytečná je po vrstevnici odplavena směrem k louce. 4 – Moštárna: Sad je doplněn objektem moštárny pro okamžité zpracování čerstvých produktů. 5 – Sušárna + stodola: Sad je dále doplněn objekty sušárny ovocných plodů a stodoly pro uschování techniky, ale i produktů sadového hospodářství. 6 – Kompostárna: Sad je vybaven komunitní kompostárnou, kam je ukládán veškerý kompost ze sadu, který může být nadále komunitou obyvatel využíván i k použití na jejich soukromých zahradách. 7 – Nika u křížku: Pobytová nika na rozcestí “U Křížku“. Stávající křížek je doplněn o místo k posezení/zastavení. Tvoří sekundární bránu obce č. 2. 8 – Soukromá pastvina 9 – Ochranný hájek 10 – Stávající orná půda: Dělená na menší lány vkládáním měřítkových štěpů ve formě remízků a drobných luk – zatravněných ploch se vsakovacími průlehy umístěnými vždy na vrstevnici pro odvod dešťové vody správným směrem k dalšímu možnému vsakovišti. 11 – Agrární radiála: Zpevněná šotolinová stezka v ose historické cesty. Obklopená alejí pro lepší orientaci v krajině.

SB2 4

6 11 10 S 1:2000

Sekundární brána 2 – U Křížku Křížek definující agrární radiálu – stezku vedoucí z obce. Vzniká zde sekundární brána obce č. 2, na kterou navazuje přístupová stezka k sadu. V krajinné nice ochranného remízku zde vzniká místo k zastavení. Stezka a poloha křížku vycházejí z historické podoby polních cest před kolektivizací.

Sad – sušárna a stodola V severním cípu sadu se nachází sušárna ovoce a přidružená stodola (sklad techniky, nářadí). Stezka procházející sadem je veřejně přístupná a propojuje bránu č. 4 směrem na Černovičky s agrární radiálou vycházející ze sekundární brány č. 2 od Křížku. Nabízí místa k zastavení. Dále se na této stezce nachází i drobné včelařské hospodářství – malý včelín. Sad je ze severu ohraničen přechodovou loukou a malým hájem.

Lokalita 3 – Pod Ovčínem Lokalita s převážně zemědělským charakterem. Měřítkovými štěpy systému remízků a přechodových luk jsou zde rozděleny stávající rozsáhlé lány orné půdy pro lepší hospodaření s dešťovou vodou. Lokalita se stává součástí veřejného života v obci skrze objekty komunitní biofarmy přístupné všem. Legenda cest:

hlavní okresní silnice

síť zpevněných a šotolinových cest a stezek

nezpevněné krajinné stezky (i cyklo)

Nástroje: 1 – Orná půda biofarmy: Orná půda patřící komunitní biofarmě obdělávána za minimálníh použití mechanizace a pomocí ověřených a ekologicky šetrných postupů k produkci bio produktů. 2 – Biofarma: Objekty pro zpracování rostlinné výroby, stodoly a sklady pro uchování produktů, techniky a nářadí. 3 – Prodejna biofarmy: Produkty bio zemědělství z komunitních hospodářství je k prodeji v této prodejně u brány obce směrem k Praze. Výdělek je následně použit pro pomoc při financování komunitního zemědělství jako celku. 4 – Kompostárna: Biofarma je vybavena komunitní kompostárnou, kam je ukládán veškerý kompost z biofarmy, který může být nadále komunitou obyvatel využíván i k použití na jejich soukromých zahradách. 5 – Stávající orná půda 6 – Stávající orná půda: Dělená na menší lány vkládáním měřítkových štěpů ve formě remízků a drobných luk – zatravněných ploch se vsakovacími průlehy umístěnými vždy na vrstevnici pro odvod dešťové vody správným směrem k dalšímu možnému vsakovišti. 7 – Přechodová louka: Mezi komunitní biofarmou a soukromou komerčně využívanou ornou půdou. 8 – Agrární radiála: Zpevněná šotolinová stezka v ose historické cesty. Obklopená alejí pro lepší orientaci v krajině. 9 – Rekreační stezka: Nově vybudovaná zpevněná šotolinová stezka napojená v systému širšího vycházkového okruhu.

B2 3

8 6 S 1:2000

Prodejna produktů biofarmy a sadů U brány obce č. 2 směrem na Prahu se nachází v místě stávající nevyužívané telekomunikační ústředny prodejna bioproduktů místních sadů, včelařství a biofarmy. Nachází se na hlavním tahu směrem na Prahu a nabízí tak širokou možnost prodeje produktů jak místním, tak projíždějícím. Nachází se v blízkosti všech hlavních hospodářství vsi.

Biofarma Okolí obce má patřit obyvatelům vsi – komunitě. Venkov jako čistě komunitní záležitost podporuje i komunitní hospodářstí – zemědělství. Zpracování produktů z drobných soukromě vlastněných políček a lánů v místě biofarmy. Společné nástroje, nářadí, stodoly, zázemí. Obec se zde o víkendech schází, pracuje na své půdě a výsledné produkty v rámci komunity spotřebovává, nebo prodává v místní prodejně za účelem financování komunitního zemědělství.

Lokalita 4 – Devaterky Lokalita s převážně obytným charakterem. Dostavba stávající vykotlané a nevhodně organizované výstavby satelitního sídliště. Snaha o dořešení situace bez zbytečných nákladů. Vytváření prostranství, které pomáhají lepší organizaci a hierarchizaci prostoru. Místo pro občanskou vybavenost. Legenda cest:

hlavní okresní silnice

síť zpevněných a šotolinových cest a stezek

nezpevněné krajinné stezky (i cyklo)

Nástroje: 1 – Prostranství 1: Náměstíčko mezi stávající obytnou zástavbou využívá plochy současně nezastavěné parcely. Náměstíčko nabízí průhled na všechny světové strany a umožňuje snadnou orientaci v prostoru sídliště. Slouží též jako místo k zastavení. 2 – Prostranství 2: Náměstíčko před objektem občanské vybavenosti (obchod, jesle, školka,..) je ze tří stran obklopeno novou zástavbou s přesně regulovanými charaktery hranicpozemků. Nabízí tak v celkově ne moc přehledné situaci klidové místo s průhledy do krajiny. 3 – Zástavba 1: Zástavba rozsáhlejších pozemků v severní části sídliště jednopodlažními dvojdomky s optimálním procentem zastavěnosti pozemku a objemu stavby odpovídajícímu charakteru středočeského venkova. 4 – Zástavba 2: Zástavba drobnějších pozemků v jihovýchodní a západní části sídliště solitérními dvojpodlažními objekty nebo řadovkami. Jasně určená uliční čára a charakter plotu. Volnější pravidla pro velikost předzahrádky a objektu samotného nabízejí členitou nemonotónní zástavbu sídliště. 5 – Záhumenní pás: Odcloňuje zahrady rodinných domů od zemědělské aktivity a zároveň jasně definuje okraj intravilánu, který by neměl být do budoucna překročen. Forma hranice obce. 6 – Přechodová louka: Vytváří rozhraní mezi obytnými pozemky a zemědělskou ornou půdou. Slouží k vsaku dešťové vody pomocí vsakovacích průlehů, které jsou doplněny křovinami. Zabraňuje vtoku dešťových vod z orné půdy k obytným pozemkům. 7 – Záhumenní pás 8 – Rekreační stezka: Nově vybudovaná zpevněná šotolinová stezka napojená v systému širšího vycházkového okruhu.

1 2

SB4

8 SB3

S 1:2000

Doplnění satelitního sídliště Na začátku nultých let vzniklo na jihozápadě Středokluk – na orné půdě – satelitní sídliště. Značně neukotvená, rozeklaná situace se slepými ulicemi a ulicemi končícími v poli. Snaha o doplnění této situace typovými objekty ve vhodné hustotě a objemu. S tím související vytváření prostranství a veřejné vybavenosti utvářející hierarchii této části sídla, která mu dnes značně chybí.

Záhumenní pás Okraj intravilánu obce by měl fungovat systémem: dům –> zahrada –> pole –> louka –> les. Mezi těmito objemy se však mají nacházet i přechodová pásma. Satelitní sídliště tedy už nekončí slepými ulicemi v krajině, ale záhumenním pásem, který se stává součástí širšího vycházkového okruhu. Celá plocha vsi/ intravilánu je využitelná pro pobyt.

Lokalita 5 – Na Sedmerce Lokalita se smíšeným obytno–hospodářským charakterem. Dostavba stávající vykotlané a nevhodně organizované výstavby satelitního sídliště. Rozšíření stávajícího včelína. Potlačení vysokého rizika větrné a vodní eroze. Legenda cest:

hlavní okresní silnice

síť zpevněných a šotolinových cest a stezek

nezpevněné krajinné stezky (i cyklo)

Nástroje: 1 – Včelařství: Stávající včelín je doplněn o objekt sloužící ke zpracování medu do jeho finální podoby a následné distribuci (např. v prodejně u brány B2). Stávající včelín je rozšířen a doplněn o malé pobytové místo. 2 – Sad: Vhodným doplňkem včelařství je drobný ovocný sad. Zde je umístěn na místě stávající orné půdy ve strmém stoupání, které je silně vystaveno riziku vodní a větrné (severní expozice s vysokým procentem síly větrů) eroze. Umístění sadu s řádkováním po vrstevnicích tyto rizika eliminuje a jednotlivé řádky mohou odvádět dešťovou vodu do vsakoacích míst v okolí svahu. 3 – Větrolam: Hájek vysázený listnatými stromy slouží jako primární větrolam celé obce. Umístěný ve směru nejsilnějších větrů omezuje riziko větrné eroze a zvýšené prašnosti z orné půdy v obytných oblastech obce. 4 – Záhumenní pás: Odcloňuje zahrady rodinných domů od zemědělské aktivity a zároveň jasně definuje okraj intravilánu, který by neměl být do budoucna překročen. Forma hranice obce. 5 – Soukromá orná půda: Stávající lány orné půdy jsou měřítkovými štěpy rozčleněny do menších celků pro lepší odvod vody a krajinný ráz sídla. 6 – Přechodová louka: Vytváří rozhraní mezi sadovým hospodářstvím a zemědělskou ornou půdou. Slouží k vsaku dešťové vody ze sadů pomocí vsakovacích průlehů, které jsou doplněny křovinami. 7 – Rekreační stezka: Stávající zpevněná šotolinová stezka napojená v systému širšího vycházkového okruhu. 8 – Agrární radiála: Zpevněná šotolinová stezka v ose historické cesty. Obklopená alejí pro lepší orientaci v krajině. 9 – Prostranství: Náměstíčko mezi novou obytnou zástavbou využívá plochy současně nezastavěné parcely. Náměstíčko nabízí průhled do celé západní části prostoru sídliště. Slouží též jako místo k zastavení.

SB4

7 5

S 1:2000

Včelařství Včelařství v tomto jihozápadním cípu Středokluk má historii a silný potenciál. Včelařské hospodářství je vhodně umístěno na agrární radiále směrem na Dobrovíz. Radiále lemovanou stávající alejí třešní. Stávající včelařství je doplněno o výrobnu medu a menší sad, který nahrazuje stávající ornou půdu ve strmém severně orientovaném kopci, který byl po roky od kolektivizace vystaven velkému riziku vodní a větrné eroze.

Záhumenní pás – stezka od brány Stávající stezka směrem od brány č. 3 je nyní využita jako součást širšího vycházkového okruhu, její charakter se po její délce mění, od cesty mezi dvěma remízky, po záhumenní cestu až k polní cestě. Pás je dosázen stromy tvořícími jasně čitelný koridor kolem vsi. Stezka je doplněna místy k zastavení (např. u včelína)

Lokalita 6 – K Bělokům Lokalita se smíšeným obytno–krajinným charakterem. Uspořádání stávající divoké výstavby na rozhraní obcí, vytváření nových cest a stezek, míst k zastavení a pobytu. Jasně definovaná brána obce a nová cesta jako jasný předěl mezi katastry obcí Středokluky a Běloky. Legenda cest:

hlavní okresní silnice

síť zpevněných a šotolinových cest a stezek

nezpevněné krajinné stezky (i cyklo)

Nástroje: 1 – Nová cesta: Nově vedená cesta propojující širší vycházkový okruh jasně definuje rozhraní mezi obcemi Běloky a Středokluky. Z brány obce č. 3 se tak stává rozcestí –> lépe definovaná brána, jasná hranice. 2 – Zkratka: Nezpevněná zkratka širšího vycházkového okruhu kolem vrcholku Sedlička se může do budoucna stát další součástí rozhraní obcí, pokud bude z východní strany dále zastavěna obytnou zástavbou. 3 – Rozcestí v krajině: Rozcestí stávající krajinné cyklostezky a nově vedené krajinné stezky. Rozcestí se stává místem k zastavení/pobytu. 4 – Lávka přes potok: Lávka umožňuje napojení širšího vycházkového okruhu k cestě směřující na Lidice. Prochází údolní nivou potoka a napojuje se dále na lávku přes mokřad. 5 – Vrcholek Sedlička 6 – Autobusová zastávka: Nová autobusová zastávka definuje charakter a přístup obce k vizuálním hodnotám. Je inspirovaná obdobnými objekty ve středočeském kraji s tvaroslovím typickým pro veškerou novou výstavbu ve Středoklukách. Ne nadarmo se říká, že podle zastávky se pozná starosta. 7 – Hřbitov 8 – Les u mokřadu: Odstiňuje obec a chráněnou údolní nivu Zákolanského potoka od zemědělských aktivit na severu obce.

4 SB5 8 9

7 B3 6

S 1:2000

Brána č. 3 – od Bělok Stávající brána vsi není jasně čitelná, tvoří rozsáhlé “rozteklé“ rozhraní. Nová brána vsi je jasná, jasně označená, neobsahuje nevesnické prvky (tj. chodníky, obrubníky,..) a je dotvořena novou autobusovou zastávkou. „Podle zastávky poznáš starostu obce“ – zastávka je značně inspirována ostatními objekty navrhovanými ve Středoklukách a objekty v okolních obcích.

Stezka v údolní nivě Stezka procházející v údolní nivě Zákolanského potoka je tvořena břízovou alejí, která vytváří záhumenní pás pro sousední stavby, přechodocou loukou a remízkem lemujícím potok. Tato stezka obsahuje pečlivě komponovaná místa k zastavení a je součástí širšího vycházkového okruhu.

Lokalita 7 – K Lidicím Lokalita se smíšeným zemědělsko–krajinným charakterem. Obnovení historicky důležité stezky směrem k Makotřasům/Lidicím, která byla kolektivizací ztracena. Překlenutí mokřadu a napojení (nyní odříznuté) chráněné krajinné situace k obci. Legenda cest:

hlavní okresní silnice

síť zpevněných a šotolinových cest a stezek

nezpevněné krajinné stezky (i cyklo)

Nástroje: 1 – Nová stezka k Lidicím: Obnovení krajinné stezky ze Středokluk na Lidice doplněné o alej a místa k zastavení. 2 – Rozcestí – památník přátelství: Rozcestí nové stezky k Lidícím a stezky vedoucí z Bělok přes mokřad. Rozcestí utváří krajinnou niku pro památník ztracených přátelství a vztahů mezi obyvateli Lidic a Středokluk při vypálení Lidic v roce 1942. Památník směřuje k Lidicím, na které je možné se podívat škvírou – kukátkem – navazuje na vyprávění pamětnice, viz další strana. 3 – Údolní niva: Přírodní památka údolní nivy Zákolanského potoka je lemována skupinou vrb a jiných křovin. 4 – Mokřad: Stávající mokřad jako ideální způsob sběru dešťové vody ze severně exponované orné půdy. 5 – Lávka přes mokřad: Napojení stezky směrem na Běloky se stezkou směřující k Lidicím pomocí jemné dřevěné lávky překlenující mokřad. 6 – Nová stezka od Bělok: Připojuje dnes odříznutou východní část PP Zákolanského potoku k obci. 7 – Pokračování stezky k Lidicím 8 – Soukromá orná půda: Stávající lány orné půdy jsou měřítkovými štěpy rozčleněny do menších celků pro lepší odvod vody a krajinný ráz sídla.

6 1

3 S 1:2000

Památník přátelství „Na dohled ze Středokluk směrem na Kladno se nacházela o něco menší obec – Lidice. Mezi oběma obcemi panovaly živé styky a časté byly i příbuzenské svazky.“ Když byly v osudový den 9. června 1942 navečer Lidice obklíčeny jednotkami vzpomíná Irena Kroupová na den následující, kdy začalo vyhlazování obce. Akce byla zřejmě připravena s německou důkladností a její provedení bylo chladně metodické a nemilosrdné. „My, co jsme bydleli v těch Středoklukách, jsme šli nahoru do baráku, abychom koukali. Museli jsme mít všude zavřené dveře, okna, všechno, když vypalovali Lidice. Tak jsme šli nahoru na půdu a malou škvírou jsme viděli, jak jeden barák po druhém začíná hořet. To už byli muži popravení. Ve Středoklukách byl vojenský dozor, hlídali, aby se nikdo nedíval.“ Vypráví pro Paměť národa tehdejší obyvatelka Středokluk Irena Kroupová.

Lávka přes mokřad Během kolektivizace došlo k další ráně ve vztazích mezi Lidicemi a Středoklukami. Při rozorávání polních cest zanikla historická cesta ze Středokluk na Lidice. Aby se nyní obnovená cesta dle historické stopy mohla zapojit do širšího vycházkového okruhu, je doplněna lávkou přes mokřad, která tak tvoří sekundární bránu č. 5 obce.

Středokluky Místa na okraji Tomáš Vojtíšek Ateliér volného zadání – LS2021 – 8. semestr Fakulta architektury ČVUT v Praze Ateliér Cikán:

doc. Ing. arch Miroslav Cikán Ing. arch. Vojtěch Ertl

Použité materiály:

– Sýkora Jaroslav; Územní plánování vesnic a krajiny; ČVUT v Praze – Sýkora Jaroslav; Zemědělská krajina (manuál pro urbanisty) – Štajnochr Vítězslav; Náčrt problematiky etnoekologických vztahů – Petřík Petr, Macková Jana; Ekologická infrastruktura krajiny; AV ČR – Lokoč Radim, Škarková Pavla; Sedm tváří ovocnářství; 2012 – Baroš Adam, Barošová Ivana (ed.); Metodika pro výběr vhodných druhů dřevin a bylin pro venkovská sídla – Veselý Aleš; Point of limit; 1992 – Paměť národa; Rozhovor s Irenou Kroupovou

a další..