hlavní partner speciálu:
CLOUD V INTRALOGISTICE
A INTRALOGISTIKA V CLOUDU
Cloudové služby se využívají už nejen pro řešení typu elektronické výměny dat (EDI), ale stále častěji kupříkladu i pro komplexní pokrytí skladového hospodářství nebo plánování výroby. Pokročilý software v cloudu zpravidla disponuje otevřenými rozhraními, jež jsou připravena na snadné napojení dalších informačních systémů. To může pomoci k jednodušší a hlubší integraci napříč celým dodavatelským řetězcem.
O
O možnostech a výhodách, ale i případných úskalích cloudových řešení se v odborné veřejnosti diskutuje už řádku let. Na jedné straně jde o příležitost pro firmy využívat jen ty systémy, které aktuálně opravdu potřebují (tedy bez nutnosti pořizovat si a instalovat tzv. on-premise řešení spojené s prvotní investicí do softwaru i hardwaru a také nároky na interní IT oddělení). Na straně druhé se pak v souvislosti s cloudem zmiňuje například přetrvávající obava některých podniků z toho, že nemají „plnou“ kontrolu nad svými daty, nebo riziko nedostupnosti systému v případě výpadku internetového připojení.
Článek připravil David Čapek
NEJEN EFEKTIVNĚJŠÍ KOMUNIKACE V intralogistice se uplatňují mimo jiné taková cloudová řešení, která urychlují, usnadňují a zefektivňují komunikaci, ať již uvnitř firmy nebo mezi jednotlivými články dodavatelského řetězce. „Uvnitř firmy se jedná nejčastěji o úložiště dokumentů a nastavená workflow schvalování nebo nákupů. U komunikace s externími partnery se nejvíce setkáváme s EDI – elektronickou výměnou dat o dodávkách surovin nebo expedovaných výrobcích,“ přibližuje Přemysl Chodura, konzultant ve společnosti Logio. Díky své rychlosti a flexibilitě dokáže EDI značně
urychlit i výrobní cyklus a zpřesnit dopravní data. Uplatňuje se hlavně v automobilovém průmyslu, kde firmy pracují s logistickým procesem just in sequence. Dodavatelé v tomto konceptu zásobují komponenty nikoli sklad, ale přímo montážní linku, a to ve stanoveném pořadí, čase a množství. Hlavní předností je redukce skladovacích nákladů a kapitálu vázaného v zásobách. Nabídka cloudových řešení pro (interní) logistiku se neustále rozrůstá a s tím i rozličnost projektů. „Pokud se podíváme například na EDI, které je formou SaaS (software jako služba) poskytováno už řadu let, tak zde se jedná většinou o menší až střední projekty, což je mimo jiné i důvodem, proč si ho zákazníci pořizují z cloudu,“ poznamenává Jan Stočes, cloud & integration solutions director ve společnosti Aimtec. Podobná situace je také u yard managementu. Pomocí služby YMS (yard management system) může firma řídit nakládková a vykládková okna u jednotlivých skladů a ramp, a spedice si tak mohou zablokovat konkrétní slot tak, jak to znají u velkých firem. V poslední době se podle Jana Stočese dostávají do popředí i komplexnější systémy jako WMS (warehouse management system) nebo MES (manufacturing execution system), u nichž je možné do cloudu připojit i různá koncová zařízení, jako jsou čtečky nebo tiskárny. „Právě WMS byly dlouho vnímány jako systém, který je nutné mít ‚doma‘, ale v poslední době stále více firem přichází na výhody cloudových řešení,“ potvrzuje Tomáš Kormaňák, produktový manažer LOKiA WMS ve společnosti GRiT. Výhodou cloudových řešení je zabezpečený provoz, který je odolný proti výpadkům a především ztrátě dat. V případě
„Cloudová řešení využívají nejlepší praxe z trhu“
TOMÁŠ KORMAŇÁK produktový manažer LOKiA WMS GRiT
FOTO: Cloud4com
WMS v cloudu disponují rychlejším zavedením do provozu (s možností i spuštění na dálku a bezkontaktně), flexibilitou (např. možnost obratem vypínat a zapínat využívané moduly, čímž se dají regulovat náklady), možností vzdáleného přístupu (obchodník na služební cestě může v reálném čase kontrolovat stav zboží na skladě a jeho pohyby z telefonu) či stálou aktuálností skladového systému, který je v pravidelných intervalech aktualizován, čímž má zákazník jistotu, že nepoužívá zastaralé řešení, ale naopak moderní řešení odrážející best practices z trhu. Nevýhodou je samozřejmě strach ze ztráty dat v cloudu, nicméně tento strach postupně slábne, jelikož si společnosti začínají uvědomovat, že zabezpečení vzdálených serverů je na vysoké úrovni, vlastníci těchto serverů do jejich zabezpečení investují vysoké finanční částky a provádějí pravidelné penetrační testy.
