LOGISTIKA
SPOJUJE, OVLIVŇUJE, VTAHUJE...
48
Jak zvládnout městskou
logistiku
Městská logistika je umění, umění možného, a někdy i nemožného. Dodat zboží v co nejkratším čase, co nejhospodárnější cestou, na co nejvíce adres na první pokus, ideálně v klimaticky neutrálním režimu… Stanislav D. Břeň, stanislav.bren@atoz.cz
C
ity logistika je pod soustavným tlakem na vyšší výkon v mnoha směrech, často protichůdných. Ještě před pár lety se docela obdivně mluvilo o doručení ve stejný den, dnes není ve velkých městech neobvyklé doručovat v řádu desítek minut se souběžným dodržením teplotního řetězce. A pronikají k nám informace a nabídky o doručování do deseti či patnácti minut. Jaké jsou aktuálně největší příležitosti i hrozby pro městskou logistiku?
Mnohovrstevné téma „Téma městské logistiky je velmi široké a na jejím poli se střetávají aspekty politické, ekonomické i sociální,“ přibližuje – také zeširoka – specifika městské logistiky Daniel Mareš, CEO společnosti WeDo. A pokračuje: „Považuji za prakticky nemožné najít takové řešení, které bude vyhovovat úplně všem. Pokud mají městská centra nadále plnit svoji staletími prověřenou roli společenských,
obchodních i rezidenčních center, nelze toho dosáhnout bez funkční logistické obsluhy. Funkční ve všech rozměrech logistiky zároveň – správné zboží na správném místě za správné náklady a tak dále. Všichni to známe.“ Podle něj jakékoliv zvolené řešení nebo dílčí metoda vyžaduje vysokou míru kompromisu, a proto za největší hrozbu pro city logistiku považuje „extrémní názory, které z principu kompromis vylučují“. „Naopak největší příležitostí je otevřený přístup a respekt k potřebám a názorům každého,“ domnívá se Daniel Mareš. „Za největší riziko považuji další úbytek vhodných nemovitostí pro logistiku poslední míle uvnitř měst. Přirovnáme-li to k veřejné dopravě osob, je to jako bychom ji chtěli provozovat bez zastávek, terminálů, dep a garáží. Příležitostí může být vedle rozvoje IT a bezemisních přepravních technologií i změna konceptu územního plánování, kde se již infrastrukturní požadavky budou zohledňovat,“ shrnuje svůj pohled Pavel Včela, ředitel společnosti GLS Česká republika. Názor připojuje také Dušan Drábek, associate director oddělení pronájmu průmyslových prostor společnosti Savills ČR a SR:
„Největší hrozbu pro městskou logistiku v následujících letech spatřuji v nedostatečně rychlém rozvoji potřebné moderní infrastruktury, jež zahrnuje zejména skladové plochy na okraji městských aglomerací, sdílená překladiště, vyzvedávací místa v centrech a nabíjecí stanice pro elektromobilitu.“ Potíž vidí i v absenci regulace a stanovení jasných pravidel pro dopravu uvnitř sídel.
Dopravní alternativy pro centra měst Už bylo zmíněno, že jedním z podstatných nároků na poskytovatele městské logistiky je minimalizace dopadů na okolí. To souvisí nejen s emisemi oxidů uhlíku, dusíku či síry a polétavými částicemi, ale také hlučností, prašností či vjezdem do městských zón, kde se pohybuje velký počet pěších. Snaha vyhovět těmto požadavkům se projevuje např. v nasazování vozidel na bázi elektropohonu – dodávkami počínaje a elektrokoly konče. „Při zásobování center měst se osvědčila distribuce nákladními elektrokoly. Bezemisní distribuční zóna v Praze byla zahájena v roce 2020 a již za několik týdnů byla poprvé v České republice doplněna o distribuci paletových zásilek,“ říká Jan Pihar, generální ředitel společnosti Dachser Czech Republic. Na tomto projektu logistický provider spolupracuje s firmou 4AVS.eu. Doručování elektrokoly v Praze 10 testuje také Zásilkovna. Kurýr denně doručí kolem 70 zásilek a s nulovými lokálními emisemi najede přibližně 80
