TÉMA VYDÁNÍ
SPOJUJE, OVLIVŇUJE, VTAHUJE...
18
Normální je zkrátka jídlem neplýtvat Je málo témat, ve kterých většina společnosti dokáže najít shodu. Omezení potravinového odpadu k nim ale určitě patří. Plýtvání je bohužel nešvarem blahobytu a čísla, která jej dokládají, nejsou veselá. Jen v EU podle Ministerstva zemědělství ČR skončí jako odpad 20 procent vyprodukovaných potravin, celosvětově je to dokonce třetina. Jitka Hemolová, jitka.hemolova@atoz.cz
U
nijních téměř 90 milionů tun potravinového odpadu ročně představuje v přepočtu zhruba 175 kilogramů na osobu. Vyšší je tento údaj na jihu Evropy, kde přesahuje dokonce 200 kilogramů na osobu za rok. V ČR hovoří různé zdroje o zhruba padesáti až osmdesáti kilogramech na osobu ročně. Domácnosti podle dat Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) vyprodukují 53 procent z potravinového odpadu v Česku, dalších 19 procent vznikne při zpracování a 12 procent ve stravovacích službách. Jedenáct procent potravinového odpadu připadá na prvovýrobu a pět procent na obchodní sítě. Restaurace a obchody hledají cesty, jak množství potravinového odpadu snížit. Obchodníci také intenzivně pracují na edukaci zá-
kazníků právě proto, že nejvíce odpadu vyprodukují domácnosti.
Číslem jedna jsou potravinové banky Potravinový odpad je významným zdrojem skleníkových plynů a jeho omezení přináší nejen ekonomické úspory, ale má přínos pro životní prostředí a pomáhá sociálně slabým. K minimalizaci potravinového odpadu je nutná spolupráce výrobců potravin, obchodu, neziskových organizací i státu. Potravinové banky jsou mezičlánkem, který zamezuje plýtvání, a Česká republika patří v otázce spolupráce a zapojení obchodníků k nejlepším v Evro-
pě. Díky rozšiřování skladovacích kapacit mohou banky přijímat nejen suché, ale i čerstvé zboží a obchodníci potravinovým bankám vycházejí vstříc. Maloobchodní síť Albert například nedávno darovala potravinovým bankám sedm dodávek s chladicími vestavbami, které umožňují dostat do potravinových bank právě i čerstvé a zdravé potraviny. „Předdefinováváme rutiny v prodejnách a logistiku tak, abychom stihli čerstvé potraviny včas dopravit do potravinových bank a ony je následně stihly využít,“ nastiňuje ředitel komunikace Jiří Mareček. Takové potraviny totiž rychle podléhají zkáze a je zapotřebí je na konci životnosti tepelně opracovat, konzervovat nebo zajistit jejich rychlou konzumaci. Společnost Penny Market vloni odstartovala ve spolupráci s Českou federací potravinových bank
