Jana Čeňková Česko Tři zlaté klíče Petra Síse otevírají pražské pověsti

Jana Čeňková

Česko

Tři zlaté klíče Petra Síse otevírají pražské pověsti

Je absolventkou Filozofi ckej fakulty Univerzity Karlovej v Prahe. Pôsobí na Katedre žurnalisti ky Inšti tútu komunikačných štúdii a žurnalisti ky FSV UK. Zaoberá sa históriou, kriti kou a editorstvom českej literatúry, špecializuje sa na históriu a kriti ku literatúry a ilustrácie pre deti a mládež. Prevažne v tejto oblasti je autorkou knižných monografi í, štúdii, odborných textov a antológii. Pracuje ako čestná predsedkyňa českej IBBY (od roku 2006), je členkou OS Magnesia litera a Českého PEN klubu, scenáristkou výstav knižnej tvorby. Petr Sís (portrét), výtvarník, ilustrátor, autor knih pro děti a tvůrce animovaných fi lmů, vyrůstal v Praze, kde absolvoval VŠUP (krátce u Jiřího Trnky [+1980] a poté u Adolfa Hoff meistera). Od roku 1982 žije v USA, nyní se svou rodinou u New Yorku; v tomto „velkém a energickém městě“ má také svůj malý ateliér. Neustále se ovšem pohybuje mezi NY a Prahou, která je mu inspirací a k níž se stále vrací. Původně točil animované fi lmy a již v roce 1980 získal ocenění za fi lm Hlavy. Do USA odjel točit fi lm o olympijských hrách, které byly v roce 1984 bojkotovány státy východního bloku. Tehdy jsme žili v Československu za železnou oponou, a Petr Sís nakonec zůstal v exilu bez možnosti návratu. Než začal tvořit své autorské knihy, pracoval v The New York Times. Pro Síse byly ilustrace do těchto novin úžasnou průpravou pro jeho další tvorbu. Ilustroval více než 60 knih spisovatelů, jako jsou Jorge Luis Borges, Sid Fleishman, Jose Saramago, Carlos Maria Dominguez, Diane Ackerman, Azar Nafi siaj. Jeho první úspěšnou knihou pro děti byla Rainbow Rhino (Duhový nosorožec, 1987) a postupně vznikaly další obrázkové knihy a alba, za které získal mezinárodní ocenění po celém světě; nejvýznamnější jsou Cena Hanse Christi ana Andersena 2012 za Českou republiku v oboru ilustrace a dvě Ragaz-

Medzinárodné sympózium BIB 2019 Jana Čeňková

ziAward v Boloni (2004, kniha Strom života/Charles Darwin; 2007 Zeď – Jak jsem vyrůstal za železnou oponou). Ve Spojených státech, své další domovské zemi, získal ocenění Mac Arthur Fellowship v roce 2003 jako první autor dětských knih, osmkrát výroční New York Times Best Illustrated Books a třikrát stříbrnou medaili Caldecott Honour Book.1

V České republice vycházejí Sísovy knihy od roku 1995, tehdy vyšly poprvé česky Tři zlaté klíče. Nyní je předním autorem nakladatelství Labyrint, česká vydání většinou následují po amerických vydáních (Czech and English editi on). V řadě jeho autorských knih se zjevuje jedinečný prostor Prahy a jejích tajemných pověstí (The Three Keys, 1994, Tři zlaté klíče,1995), vzpomínky na dětství (Robinson, 2017) a na-

1 Informace jsou zpřesněny mailovou korespondencí autorky s PetremSísem (2019) mládí v komunisti ckém Československu (Zeď – Jak jsem vyrůstal za železnou oponou). Autor vytváří také pozoruhodné biografi e významných osobností , poslední z nich byla věnována životnímu příběhu Antoine de Exupéryho, letce a humanisti ckého literáta (Pilot a Malý princ, 2014).

Petr Sís má v českém kontextu nezastupitelné místo mezi významnými tvůrci autorských ilustrovaných knih, které u nás zažívají nebývalý boom, nápaditě je svými projekty obohacuje celá plejáda současných výtvarníků: Pavel Čech, Renáta Fučíková, Petr Nikl, Franti šek Skála, Alžběta Skálová, Tereza Říčanová, Dagmar Urbánková, Chrudoš Valoušek a jiní. Většina knih je věnována dětským a mladým čtenářům. Ale také těm, kteří nezapomněli na své sny.

Tři zlaté klíče uvádí dopis pro tehdy malou dceru Madelaine (Madlenku), jímž Petr Sís otevírá své město, ve kterém vyrostl a které mu zůstalo navždy blízké. Dcerce píše také: „Jsi svobodná bytost.“ S tí mto sdělením souzníme, nejsou to jen slova, máme jeho význam prožitý do morku kostí . Dcera se narodila v New Yorku a táta umělec jí představuje své město magické krásy. Dopis psaný ručně směřuje jak k malému dítěti , tak i k dospělým čtenářům. Je zakončen personifi kovanou kresbou kočičky se slovy „toshayeareheart“. (Obraz č. 1). Petr Sís sám ke genezi knihy dodává: „Kniha vznikala v době, kdy se otevírala hranice mezi Prahou, kterou jsem znal, a světem, v kterém jsem se nalézal… Nikdo moc nic nevěděl, kdo by tušil, že internet vše vícozřejmí… Vznikla na popud paní Onassis, která Prahu navští vila inkognito jako host prezidenta Václava Havla. Já sám jsem se vůbec neodvážil pomyslet na to, že by tajemná Praha někoho v New Yorku zajímala. Skutečně těžko to dnes vysvětlit…

Celou knihu jsem koncipoval s pocitem, že když to nikoho nebude zajímat, alespoň to bude takový „sborník“ mých

Medzinárodné sympózium BIB 2019 Jana Čeňková

technik, kdyby mi někdo chtěl dát práci.“ (z korespondence Petra Síse s autorkou, 2019)

Již v navázání na tato slova se nabízí zamyšlení nad konstrukcí autorské knihy, která zahrnuje silnou individuální identi tu autora. David Novitz ve své studii Umění, narati v a lidská povaha2 představuje narati v – a v případě Tří zlatých klíčů jde o obrazový narati v –, jenž je „jediným druhem diskursu, který selekti vně uvádí skutečné či smyšlené události a postupně je řadí a rozvíjí (zápletka) tak, že celý diskurs (a zmíněná sekvence událostí ), nakonec získá tí m, jak jsou jeho části propojeny (závěr), význam, obvykle morální. Petr Sís měl pohnutku zobrazit svůj příběh dětství a města, v němž žil, a udělit tak mnohým událostem jeho života trvalý význam. Přibližuje prostor Prahy v imaginati vním pojetí obrazu i vyprávěními propojenými se skutečnou historií a pověstmi naší vlasti .

Ve Třech zlatých klíčích provází čtenáře po pražských zákoutí ch celou knihou černá kočka. (Obraz č. 2). Nad stověža-

2 Umění, narati v a lidská povaha (Art, Narrati ve, and HumanNature) in David

NOVITZ. TheBoundariesof Art Temple University Press, Philadelphia 1991, s. 85 – 104. Přeložili PavelZahrádka a Marcela Janatová. Aluze, 2009, č. 3. Dohledatelné na htt p://www.aluze.cz/2009_03/04_studie_novitz.php

Medzinárodné sympózium BIB 2019 Jana Čeňková

tou Prahou se vznáší balon až k labyrintu města s otázkou: vyznám se v něm, poznám svůj dům? Z orámovaných kreseb se vynořují vzpomínky a nad známým starým mostem vystupují portréty blízkých a labutě, které dodnes plavou po Vltavě.

Vzpomínky Petr Sís propojuje i s křesťanskými a rodinnými zvyky, v nichž defi luje svatý Mikuláš, provázený andělem a čertem, rozdávající balíčky: („Dárky jen pro hodné děti , pro ty ostatní uhlí!“), kapr ve vaně, rodinné návštěvy, zázračný vánoční stromek…3 Stoupáme až k Pražskému hradu, ve kterém se zjevují měsíční znamení s kočičí tváří (Obraz č. 3). Vše nakonec spěje k tajemné knihovně a jejímu knihovníkovi (poznáváme knihovnu ve Strahovském klášteře) a ejhle, objevujeme první klíč. Postupně odkrýváme všechny tři zlaté klíče odemykající třiznámé pražské pověsti a nakonec i dům dětství Petra Síse.

3 SÍS, Petr. Tři zlaté klíče. 1. české vydání. Albatros, Praha 1995, nestránkováno 4 Uvádím edici nakladatelství Argo Mýty, pohádky a pověsti, kde vycházejí překlady původních sběrů folkloru převážně evropských, asijských, severoamerických a jihoamerických kultur. 5 Pomíjím v tomto příspěvku komiksové ztvárnění pověstí , které si svou oblibu uchovalo dodnes a je reeditováno od roku 1996 v rozšířeném vydání(původně

Zdeněk Adla, Jiří Černý: Obrázky z českých dějin a pověstí . Ilustroval Jiří Kalousek. Praha: Albatros, 1980).

Pověsti jsou toti ž v Česku oblíbeným žánrem. Některé respektují lidovou tradici, jiné volněji směřují k umělecké stylizaci. Koncem 19. století sílil zájem o vydávání literárních adaptací pražských pověstí , jejichž zdrojem byly sběry lidových vyprávění (často senzačních a kuriózních), Hájkova kronika, barokní literatura a knížky lidového čtení. V Praze existovalo mnoho strašidelných míst (opuštěné kláštery, budovy, podzemní sklepy, krypty), které podněcovaly fantazii k vyprávění příběhů. Od konce 19. století se v těchto pověsťových souborech tak kromě vlasteneckých pohnutek projevovaly i okultní vědy. Postupně se náměty pověstí stávají inspirací pro umělou tvorbu a můžeme říct, že tato oboustranná „výměna“ trvá dodnes.

Po roce 1989 se setkáváme s novými převyprávěními pověstí z českého a moravského regionu (Leo Pavlát, Alena Ježková aj.) a zvýšeným zájmem o překlady pověsťových a mytologických sbírek z evropského a světového písemnictví.4 Zásadním novým přístupem je vyprávění pověstí spíše obrazem v autorských a obrázkových ilustrovaných knihách.5 Většinou jsou vybírány nejznámější pověsti , jež jsou spjaté s určitým místem (socha Bruncvíka, Staroměstský orloj aj.), z pražských židovských pověstí mají četné zastoupení různé varianty Golema. Tři zlaté klíče byly první autorskou ilustrovanou knihou, která představuje výraznou výtvarnou symboliku pověstí . První pověst o Bruncvíkovi je

Medzinárodné sympózium BIB 2019 Jana Čeňková

ryze národní a je o meči zazděném v mostním oblouku Karlova mostu, kterého se chopí svatý Václav ve chvíli ohrožení naší vlasti . Druhá vypráví mezinárodně známou židovskou pověst o zázračném Golemovi a třetí o hodinářském mistru Hanušovi, který sestavil Pražský orloj na Staroměstské radnici. Zastavím se u dvou pověstí vyprávěných a kreslených Petrem Sísem: o Golemovi a o mistru Hanušovi, v nichž Petr Sís kreslí vše ručně: ve zlatém rámečku střídá perokresby s olejovými malbami (Obraz č. 4). K pověsti o Golemovi nás vede oživlý portrét Rudolfa II. jako Vertumnia (Obraz č. 5),

Medzinárodné sympózium BIB 2019 Jana Čeňková

inspirovaný slavným obrazem Arcimbolda, a tajemná zahrada oživlých květi n a keřů. Dvacet čtyři obrazů kolem ručně zaznamenané podoby pověsti skrývají uprostřed zlatý klíč, samotný příběh o Golemovi neztrati l své jádro vyprávění, ačkoliv katastrofi cké konání po nevyjmutí šému se spíše blíží moti vu české pohádky Hrnečku vař. Obyvatelé židovského města se toti ž netopí ve vodě a ani se nehrozí rozbíjením jejich obydlí, nýbrž jsou až po kolena v kaši, z níž je vyvede rabi Löw na hřbitov. (Obraz č. 6)

Medzinárodné sympózium BIB 2019 Jana Čeňková

Tyto obrázky nám umožňují nad zpodobněním pověsti o Golemovi neustále se kochat a hledat skryté nápadité moti vy. Sísův Golem je stvořen rabi Löwem a obdařen šémem k větší síle. Golem pomáhá, nosí vodu, uklízí v synagoze, zachraňuje pravověrné židy, ukáže dívence motýly, které nikdy neviděla…, vstřebává tak různorodost pověstí , které se kolem pomocníka Golema nakupily. Představuje mysti ku příběhu o zachránci Golemovi, která ožívá v jednotlivých rámečcích, a pouze její závěr je pohádkově uzpůsoben dětskému čtenáři. Proslulosti toti ž dosáhl Josefov – židovská část Prahy – opět v rudolfí nské době, jelikož se zde stýkali aškenázští židé se sefardskými, kteří přicházeli pod tí hou pogromů a inkvizice z východní Evropy, Španělska, Portugalska a Itálie. Sběr barvitého židovského folkloru byl souhrnně knižně vydán německy ve sbírce Sippurim (1847).6 Humánní činy a učenost v mnoha oborech včetně astronomie a astrologie Maharala – rabína Jehudy Löwa ben Becalela (asi 1520 – 1609) záhy překročily hranice pražského ghett a. Karel Krejčí v pověstech o zázračném rabínovi nachází souvislosti s atmosférou „rudolfí nské Prahy, kdy se staré pouťové šarlatánství a eskamotérství mísilo s novými revolučními poznatky přírodních věd a posilovalo víru v působení nadpřirozených sil“.7 Kolem osoby „vysokého rabína“ se rozvířila řada příběhů, z nichž je v současnosti nejvíce vydávána pověst o Golemovi. V těchto pověstech se objevuje nejvíce varianta, kterou představím v základním příběhu: rabi Löw se svými dvěma pomocníky stvořil za pomocí čtyř živlů (voda, oheň, vzduch, země) Golema z hlíny, oživoval jej a umrtvoval tzv. šémem, jež mu vyjímal před šábesem, aby se v něm nerozvinuly destrukční síly. Golem byl sluhou v synagoze, tj. nesměl být využíván ke světské práci. Jednoho pátečního večera měl rabi na starosti vážně nemocnou dceru a před odchodem do synagogy nevyndal včas Golemovi z úst šém, Golem počal vše rozbíjet a ničit a rabi musel přerušit večerní modlitby a Golema zastavit. Na památku této události se ve Staronové synagoze dvaadevadesátý žalm zpívá dvakrát.8 (foto) Další zastávkou je opět „liduprázdný most“, kde se vyjevují další vzpomínky z dětství (Obraz č. 7): „Vybavují se mi draci v mlze, fi gurky z kaštanů a zápalek, poštovní koně frkající z nozder oblaka páry, probouzení za tmy a úprk do školy.“ Staroměstskou mosteckou věží procházíme z Malé Strany do Starého Města, kde je vlevo kostel svatého Franti ška z Assisi se sochou Karla IV. (Obraz – foto č. 8) a najednou v přízračné mlze vystupuje Staroměstská radnice se světově známým orlojem.9 Třetí klíč skrývá pověst o staviteli orloje – Hanušovi. Základní příběh v podání Petra Síse zůstává za-

6 Gallerie der Sippurim:eineSammlung jüdischerSagen, Märchen und Geschichten, als ein Beitrag zur Völkerkunde / von mehrerenisr. Gelehrten. Wolf Pascheles, Prag 1847. Vyšla pak v 50. letech v pěti svazcích, (Wolf Pascheles, Prag1850–1864). Poslední výběr editoval Peter Demetz pod názvem Geschichten aus dem alten Prag: Sippurim (Příběhy ze staré Prahy: Sippurim, 1994). O židovských pověstech z Prahy píšu podrobněji i v textu ČEŇKOVÁ, Jana.

Ke způsobu literárního ztvárnění „podivuhodných pověstí ze staré Prahy“ in

Dítě, dětství, literatura. Literární archiv č. 48, Památník národního písemnictví,

Praha 2016, s. 114-124 7 KREJČÍ, Karel. Praha legend a skutečnosti. Ilustrace Michal Brix. Praha: Panorama 1981, s.122. 8 Nejbarvitěji je tato pověst zaznamenána včetně tradice svátku pesach ve sbírce Václava Vrati slava Tomka Pražské židovské pověsti a legendy (1932); nové podání např. Peti ška, Eduard: Pověsti o hradech, zámcích a městech. Ilustrace

Zdeněk Mézl. 3. vydání. Knižní klub, Praha 1997. 9 Na orloji jeastronomický ciferník a kalendář, který určuje polohu Země, Slunce a Měsíce. Kalendářní deska určuje aktuální měsíc, den a nepohyblivé svátky křesťanského kalendáře a znamení zvěrokruhu. Nahoře jsou dvě okna, v nichž se každou hodinu pohybují apoštolové a poté sochy po okrajích: Lakomec, Turek, Marnivec a Kostlivec. Mezi okny apoštolů je anděl a v horní části nad okny kohout, který na závěr zakokrhá.

Medzinárodné sympózium BIB 2019 Jana Čeňková

chován a je uveden popisem orloje, mistr Hanuš z Růže (reálná datace je rok 1410) byl nadaným mechanikem a konstruktérem, kterého si objednali radní pro sestavení orloje na Staroměstské radnici (pověst mívá název O staroměstském orloji).10 Na rozdíl od literárně upravených pověs-

10CIBULA, Václav. Pražské pověsti . Ilustrace Cyril Bouda. 3.upravené vydání. Panorama, Praha 1983; JEŽKOVÁ, Alena. 77 pražských legend. Ilustrace Renáta Fučíková. Práh, Praha 2006. tí z poslední doby se můžeme kochat roztodivnými strojky i mechanismy v jednotlivých perokresbách, orloj dokonce vystupuje v personifi kované podobě – má mechanickou hlavu, ruce a je živým mechanismem v útrobách radnice.

Petr Sís ve svém pojetí pověsti ztlumil zlobu a pozměnil její závěr. Ti, kteří vypíchli Hanušovi oči, jsou v jeho podání obecně závisti vci, nikoliv pražští radní, kteří si nepřáli, aby podobný orloj Hanuš sestavil jinde. Závěr je fantazijně proměněn, v literárních adaptacích se setkáváme

Medzinárodné sympózium BIB 2019 Jana Čeňková

s osleplým Hanušem, který sám uzavře orloj a pak zemře. Petr Sís vytvoří ještě jeden stroj, který orloj zastaví a dvěma proudy světel osvítí starou Prahu. (Obraz č. 8). Mechanické strojky a hodiny nabývaly stále více na významu v 15. – 17. století , a pokud se vrátí me k císaři Rudolfu II., jeho původní umělecké sbírky i kunstkomora (Kunstkammer) byly pověstné.11 Dnes jsou rozesety po Evropě, největší část si odvezla švédská vojska za třiceti leté války včetně obrazů a knih a poté byly sbírky rozprodány za císaře Josefa II., řadu artefaktů najdeme ve Vídni v Uměleckohistorickém muzeu i jin-

11HAUSENBLASOVÁ, Jaroslava a ŠRONĚK, Michal. UrbsAurea: Praha císaře Rudolfa II. Gallery, Praha 1997.

Medzinárodné sympózium BIB 2019 Jana Čeňková

de. V Sísově podání je tato sběratelská vášeň pro mechanické hračky a hodiny v renesanční a manýristi cké Evropě zřejmá.

Pohled protí ná dětská vzpomínka na orloj, kdy všechny děti v Praze čekávaly na kostlivce a zakokrhání kohouta na orloji, poté opět přecházíme „přes středověký kamenný most“12, tentokrát se vzpomínkou na „krásná jara s prvními rašícími lístky, velikonočními kraslicemi, piškotovým beránkem, májkou a šmolkovým nebem“13 (Obraz č. 9). Petra Síse v závěru knihy napadá existenciální myšlenka věčné obměny generace lidí, kteří po Karlově mostě, starém téměř 700 let, kráčeli. Ocitáme se nakonec v domě z dětství Petra Síse s hlasem maminky, volajícím ve vzpomínce Petra k prostřené večeři a – v současnosti dcery Madlenky k večeři.

Pramen:

1. SÍS, Petr. Tři zlaté klíče. 1. české vydání. Albatros, Praha 1995, nestránkováno.

Literatura

1. ČEŇKOVÁ, Jana. Ke způsobu literárního ztvárnění „podivuhodných pověstí ze staré Prahy“ in Dítě, dětství, literatura.

Literární archiv č. 48, Památník národního písemnictví, Praha 2016, s. 114-124. 2. CIBULA, Václav. Pražské pověsti . Ilustrace Cyril Bouda. 3.upravené vydání. Panorama, Praha 1983. 3. HAUSENBLASOVÁ, Jaroslava a ŠRONĚK, Michal. UrbsAurea:

Praha císaře Rudolfa II. Gallery, Praha 1997. 4. JEŽKOVÁ, Alena. 77 pražských legend. Ilustrace Renáta Fučíková. Práh, Praha 2006. 5. KREJČÍ, Karel. Praha legend a skutečnosti . Ilustrace Michal

Brix. Panorama, Praha 1981. 6. PETIŠKA, Eduard. Pověsti o hradech, zámcích a městech. Ilustrace Zdeněk Mézl. 3. vydání. Knižní klub, Praha 1997. 7. Umění, narati v a lidská povaha (Art, Narrati ve, and Human-

Nature) in David NOVITZ. The Boundaries of Art Temple University Press, Philadelphia 1991, s. 85–104. Přeložili Pavel

Zahrádka a Marcela Janatová. Aluze, 2009, č. 3. Dohledatelné na htt p://www.aluze.cz/2009_03/04_studie_novitz.php

12SÍS, Petr. Tři zlaté klíče. 1. české vydání. Praha, Albatros 1995, nestránkováno. 13SÍS, Petr. Tři zlaté klíče. 1. české vydání. Praha, Albatros 1995, nestránkováno.