Permakultura_CZ.indd 2
3.2.16 19:42
Christopher Shein Julie Thompsonová
PERMAKULTURA Jak namísto zeleninové zahrádky vytvořit provázaný ekosystém
KNIŽNÍ KLUB
Permakultura_CZ.indd 3
3.2.16 19:42
PŘEDMLUVA S konceptem permakultury jsem se poprvé setkal na vysoké škole. Od té doby jsem se snažil využívat ekologické zahradnické postupy při každé zahradnické práci, ke které jsem se dostal: v komunitní zahradě, při farmaření v rámci komunitou podporovaného zemědělství a jako vedoucí kompostárny na kanadské farmě Linnaea v Britské Kolumbii. Nyní už přes deset let vedu svou vlastní permakulturně-zahradnickou firmu v Merritt College v kalifornském Oaklandu. Vytvořil jsem více než stovku zahrad a vždy jsem se řídil zásadami a principy permakultury. Permakultura je starobylá, a zároveň zcela moderní technologie. Etika, zásady, postupy a strategie, jichž permakultura využívá, jsou inspirovány původními zemědělskými metodami celého světa. Mé cesty do Mexika a Střední Ameriky a má komunitní práce mne přesvědčily, že je nutné utkat různorodé předivo života do jediné látky. Cílem permakultury není jen zvýšit úrodnost půdy, ale také vytvořit u společného jídelního stolu dostatečný prostor pro každého člověka. Moje pětiletá permakulturní zahrada poskytuje každodenně potravu nejen mně a mé rodině, ale i řadě přátel a sousedů.
8
Permakultura_CZ.indd 8
3.2.16 19:42
Tato kniha je praktickým průvodcem ekologické gramotnosti a permakulturního zahradničení. Snažil jsem se polidštit permakulturní postupy i jazyk, abych ukázal, že každý zahradník může být důležitým prvkem v důkladně propletené síti života. Pro řadu lidí, kteří vlastní alespoň malý kousek půdy, je vytvoření permakulturní zahrady splněným snem. Věřím, že permakultura je životaschopnou strategií ekologického střihu, vhodnou pro kteroukoliv zahradu či dvorek, střechu, balkon, parcelu, školní pozemek nebo komunitní zahradu. Tvorba ekologických zahrad znamená menší podíl tvrdé práce a důkladnější přemýšlení. Mám rád citát Billa Mollisona, který říká, že permakultura spočívá v „pozorném a zdlouhavém pozorování, nikoliv v bezmyšlenkovité a zdlouhavé práci“. Doufám, že vám tato kniha pomůže vybudovat vlastní permakulturní zahradu, ze které budete mít radost. Šťastné (permakulturní) zahradničení! CHRISTOPHER SHEIN BERKELEY, KALIFORNIE
9
Permakultura_CZ.indd 9
3.2.16 19:42
1
PROČ PERMAKULTURA?
Permakultura_CZ.indd 11
3.2.16 19:42
Permakultura_CZ.indd 12
3.2.16 19:42
PROČ PERMAKULTURA?
Co je permakultura? KTERÝ ZAHRADNÍK by si nepřál
vypěstovat více plodin v kratším čase a levněji? Přesně o tohle jde v permakultuře. Místo lpění na práci, ze které bolí záda, a na hnojivech, herbicidech a pesticidech využívají permakulturní zahradníci metod, které pomocí recyklace odpadních produktů ze zahrady zvyšují úrodnost půdy, potlačují plevely a podporují růst rostlin. Ať už jste zahradničtí začátečníci, kteří se teprve pouštějí do pěstování vlastních plodin, nebo zkušení zahradníci, kteří chtějí zvýšit své výnosy, zjistíte, že permakultura nabízí postupy a techniky, které vám pomohou vyprodukovat hojnost potravin pro rodinu i přátele, a přitom vám ušetří práci. Pojem permakultura byl zaveden v 70. letech v Austrálii Billem Mollisonem a Davidem Holmgrenem. Permakultura kombinuje udržitelné zemědělství, krajinnou architekturu a ekologii. Pojem permaculture (permakultura) je odvozen od anglického sousloví permanent agriculture (trvalé zemědělství) a permanent culture (trvalá kultura). Jedná se o přístup, který podporuje zahradničení v souladu s přírodou, nikoliv proti přírodě. Jeho výsledkem je vytvoření zahrady, jež prospívá s minimálním vloženým úsilím. Pojmy jako hügelkultura, společenství ovocných stromů a jedlý les nejsou obecně známé. Jde o velmi jednoduché koncepty, jež mohou být využívány v jakékoliv produkční zahradě. Přestože má permakultura mnoho společného s organickým zahradničením, jedná se o odlišný přístup.
Permakulturní postupy mohou být přizpůsobeny jakémukoliv měřítku zahrady, od městského balkonu až po venkovský statek. Základními stavebními kameny jsou společenství ovocných stromů, hügelkulturní záhony a mnohodruhové výsadby. Slepice pomáhají s údržbou jedlého lesa. 13
Permakultura_CZ.indd 13
3.2.16 19:42
Zahálčivé hospodaření Hlavní filozofický vliv na zakladatele permakultury měl Masanobu Fukuoka. Fukuoka se vzdal akademické dráhy v zemědělském výzkumu. Vrátil se na rodinnou farmu a rozvíjel postupy přírodního hospodaření, jež nazval zahálčivým hospodařením. Nejprve se ptal: „Co nemusím dělat?“ Tento způsob hospodaření není závislý na obracení půdy pomocí mechanizace ani na postřikování plodin umělými hnojivy a pesticidy. Místo toho spoléhá na biologické mechanismy: užitečný hmyz, pěstování pokryvných plodin a chov drobného zvířectva, například slepic a kachen. Ve Fukuokově modelu se střídají pokryvné plodiny, například jetel plazivý, s obilninami, jako je ječmen, rýže nebo pšenice. Semena jsou spojována pomocí jílu a kompostu do kuliček, v nichž jsou rozsévána po polích. Po sklizni obilovin se sláma vrací na pole jako mulč pro následné plodiny. Své metody a filozofii shrnul Fukuoka v knize nazvané One-Straw Revolution (česky Revoluce jedné slámky). Můj oblíbený Fukuokův citát zní: „Vyhodíme-li matku přírodu oknem, vrátí se dveřmi s vidlemi.“
Masanobu Fukuoka spoléhá na pěstování jetele, který láká užitečný hmyz a vylepšuje půdní vlastnosti.
14
Permakultura_CZ.indd 14
3.2.16 19:42
PROČ PERMAKULTURA?
Předlohou pro permakulturní zahradu jsou přirozené ekosystémy: rostliny jsou rozmístěny ve vzájemně prospěšných rostlinných společenstvích. Upřednostněny jsou vytrvalé druhy oproti jednoletým a na jednom místě je pěstována zároveň řada rozličných druhů. V permakulturní zahradě je využívána recyklace – znovuvyužití, například zadržení a opětovné použití vody. Spíše než orbu nebo okopávání půdy prosazuje permakultura pomalé budování úrodné půdy, a to bez obdělávání.
Permakultura a potraviny Mým prvním učitelem zahradničení byla moje matka. Vzpomínám si,
že když jsem byl malý (vyrůstal jsem ve městě Ann Arbor ve státě Michigan), pečovala s láskou o zeleninové záhonky za verandou, ale také o záhony v komunitních zahradách. Ty rané roky strávené v blízkosti zeleniny způsobily, že jsem se začal obdivovat její mnohotvárnosti v zahradě i na stole. Na ničem si nepochutnám více než na pokrmu připraveném z čerstvé zeleniny, sklizené přímo ze zahrady jen chvilku před konzumací. Nejen že čerstvé výpěstky lépe chutnají, ale mají i vyšší výživové hodnoty. Permakultura je skvělou volbou pro každého zahradníka, který si rád pochutná na svých výpěstcích. Kromě toho, že generuje udržitelnější a zodpovědnější zahradu a společnost, produkuje také spoustu výborné potravy. Úspěšné produkční zahradničení závisí na dobře připravené půdě, hojné
Permakulturní moudrost může být předávána z generace na generaci. Mým prvním zahradnickým učitelem byla moje matka. Na obrázku vysazuje semenáčky řepy a v šátku přitom chová svou novorozenou vnučku.
15
Permakultura_CZ.indd 15
3.2.16 19:42
KAPITOLA 1
Vytváření vertikálních povrchů napomáhá zvětšení pěstební plochy a umožňuje pěstovat maximální množství různých rostlin, jak ukazuje obrázek této moderní treláže.
závlaze, minimální kompetici plodin s plevely, správné volbě rostlin a správném načasování. Na permakultuře je úžasné, že umožňuje splnit všechny tyto nároky s minimální časovou i finanční investicí. Nejlepším způsobem, jak dlouhodobě produkovat velké výnosy kvalitních potravin, je zahradničit způsobem, jenž obohacuje zahradní zdroje, místo aby je vyčerpával. Prvním krokem v permakultuře je promyšlený zahradní design. Typické rozvržení rodinné zahrady se vyznačuje velkým trávníkem a malou zeleninovou zahrádkou v nejvzdálenějším konci pozemku. Takové rozvržení vyžaduje vysokou údržbu a není příliš efektivní. Permakultura používá postupy převzaté od domorodých národů na celém světě (například patrovitost a vrstvení), jež napomáhají maximalizovat plochy pro pěstování: dvory, předzahrádky, zelené lemy cest a chodníků, terasy, balkony, požární schodiště, střechy, pásy podél stěn a plotů i komunitní a školní pozemky. Jak jsem zjistil na své vlastní zahradě, tyto nástroje umožňují získávat dostatečně vysoké výnosy potravin v jakémkoliv prostředí, jež máte pro pěstování k dispozici. Pokud žijete v chladném klimatu, mohou být metody permakultury úspěšně aplikovány na předpěstování sazenic doma a v chladných i vyhřívaných sklenících. V teplém klimatu můžete využít permakulturu k vytvoření stínu a k zadržení vody. Permakultura hledá způsoby, jak obohatit i tu nejchudší půdu, a to dokonce i v případech, kdy byla poničena nešetrným hospodařením našich předků. Země je základem každého
16
Permakultura_CZ.indd 16
3.2.16 19:42
17
Permakultura_CZ.indd 17
3.2.16 19:42
Permakulturní zahrady se zaměřují na plodiny, které jsou dobře přizpůsobeny místním podmínkám. Kapusta na obrázku bude sladší, až přejde mrazem. Můžeme ji v zahradě skladovat přes zimu, ochrání ji mulč nebo sněhová pokrývka.
úspěšného pěstování. Bez zdravé, živé půdy nelze vypěstovat zdravé a odolné rostliny. V permakultuře se nepoužívá klasické obdělávání půdy. Využívá se metod, jež zvyšují její úrodnost a podporují biologickou aktivitu způsobem, který napodobuje přirozenou půdní potravní síť. A konečně, permakultura je založena na rozumné myšlence jíst to, co dobře roste v daných podmínkách a v dané roční době. Pamětníci si ještě vzpomenou, že dostat od Mikuláše pomeranč bylo něco výjimečného. Pomeranče se tehdy pěstovaly výhradně v teplém klimatu (na Floridě, v Kalifornii, ve Španělsku) a byly exotické a drahé. Dnes jsme běžně zvyklí nakupovat potraviny dopravované na obrovské vzdálenosti. Ztratili jsme dřívější kontakt s místními pěstiteli a s lokálními potravinami.
Permakultura nás podporuje ve snaze jíst místní a sezonní produkty a chránit a zároveň sdílet své bohatství. Ve vlastních zahradách se zaměřujeme na rostliny, které jsou nejlépe přizpůsobeny lokálním podmínkám a které nám nejvíce chutnají či které potřebujeme. Je důležité si uvědomit, že návdavkem k těmto praktickým aspektům je permakultura něco víc než jen způsob pěstování rostlin. Je to etický přístup k produkci potravy, jenž nás navrací zpět k tradičnímu hospodaření. Přestože jde o poměrně nový systém, je permakultura založena na kulturních tradicích, které byly vytlačeny průmyslovým zemědělstvím a rychlým stravováním. Lze říci, že permakultura je tisíciletá a zároveň špičková technologie, jež nás učí, jak produkovat potravu udržitelným
18
Permakultura_CZ.indd 18
3.2.16 19:42
PROČ PERMAKULTURA?
způsobem. Krása permakultury spočívá v tom, že v sobě snoubí tradiční předprůmyslové zemědělské postupy i rozmanité kulturní vlivy. Vrací
nás k modelu maloprodukce, kdy zdroje jsou sdíleny v rámci komunity a zahrada je součástí většího ekosystému.
19
Permakultura_CZ.indd 19
3.2.16 19:43
KAPITOLA 1
STROMOVÉ SCHÉMA Zjednodušení ve formě stromového modelu nám pomůže pochopit, jak souvisejí hlavní principy permakultury s procesem plánování, designu. Celek je „zakořeněný“ v důkladném a dlouhodobém pozorování a řídící silou pro naše hodnocení, vizi, koncept a realizaci je etika permakultury. Kořeny stromu také představují potravní vztahy (společenství živočichů, rostlin a hub), zatímco listy jsou solárními kolektory a zdrojem potravy, zachycují vítr, prach, pyl a hluk, a nakonec se proměňují v kompost nebo mulč.
ETICKÝ ZÁMĚR PÉČE O ZEMI PÉČE O LIDSTVO SPRAVEDLIVÝ PODÍL
2. VIZE 1. HODNOCENÍ
semínko designu
3. KONCEPT
opětovné zhodnocení
4. PLÁN REALIZACE
ZAKOŘENĚNÝ V DŮKLADNÉM A DLOUHODOBÉM POZOROVÁNÍ
OP T
I KA
N AHLÍ
ŽENÍ PŘIROZENÝCH
TÉ SYS
MŮ
20
Permakultura_CZ.indd 20
3.2.16 19:43
PROČ PERMAKULTURA?
STROMOVÉ SCHÉMA Rád používám stromové schéma jako teoretický model procesu tvorby permakulturního designu – pomáhá mi vidět celek s odstupem. Jsem krátkozraký, a když si nasadím brýle, rozlišuji najednou vzdálenější předměty v detailu. Podobně pomáhá optika permakultury snadněji rozeznat vzorce a prospěšné spojitosti, které člověku nejsou na první pohled zřejmé. Model stromu odkazuje k základním principům permakultury: provázaným, propojeným systémům. Stromy se vyvíjejí od semínka, rostou, dospívají, produkují další semena, odumírají a opakují se v dalších stromech.
Semínko designu, nápad nebo idea, začíná ve středu stromového modelu a klíčí do celistvé podoby. Záměrem je pěstovat co možná nejvíce vlastní potravy. S použitím permakulturních nástrojů bude vaše zahrada pučet, růst, kvést, plodit a nakonec produkovat semínka. Uvidíte, že zahrady se v čase vyvíjejí, budete sázet své oblíbené rostliny a odstraňovat ty ostatní. Permakulturní zahradník umí přijmout i neúspěšné pokusy, které vnímá jako běžnou součást dynamického procesu veškerých živých ekosystémů. Chybami se člověk učí, jsou známkou, že se zlepšuje.
Tento dub začíná jako žalud, vyrůstá v semenáček a později v dospělý strom. Zachycuje sluneční záření, odstraňuje znečištění. Nakonec je strom recyklován houbami a navrácen do půdy pro budoucí generace stromů. Permakulturní stromové schéma je založeno právě na těchto přirozených vzorcích: semínko designu, zhodnocení, vize, koncept, plán realizace a znovu vyhodnocení.
21
Permakultura_CZ.indd 21
3.2.16 19:43
KAPITOLA 1
Etika permakultury Permakultura stojí na základech tří etických principů: péče o planetu (péče o Zemi), péče o ostatní (péče o lidstvo) a sdílení bohatství (spravedlivý podíl). Tyto komunitní principy odrážejí hodnoty mnoha tradičních kultur, které pečují o zájmy všech členů skupiny, stejně jako o zájem komunity jako celku a planety Země jako takové.
je často nejlepším měřítkem zdraví a prosperity společnosti. Existuje celá řada způsobů, jak půdu zkoumat. Nejlepší, jak zjistit zdraví půdy, je zjistit, kolik je v ní života.“ Bez zdravé půdy je produkce dostačujícího objemu plodin mnohem obtížnější. Zároveň je důležité vážit si lesů, luk, potoků, řek, jezer a oceánů naší planety a také mnohosti života, kterou umožňují, a to vše respektovat. Poznání spojitosti života je prvním krokem na cestě k využití etiky permakultury.
PÉČE O ZEMI
PÉČE O LIDSTVO
Péče o planetu Zemi vyžaduje, abychom rozpoznali důležitost živoucí půdní potravní sítě jako základu veškerého života, včetně toho našeho. Slovy Davida Holmgrena: „Stav půdy
Péče o člověka začíná s péčí a zodpovědností člověka samého za sebe a také za svou rodinu, přátele, komunitu. Jako zahradníci můžeme produkovat potravu k nasycení sebe a svých
„Revoluce je zakořeněná v zemi. Země je základem veškeré nezávislosti.“ Malcolm X, 10. listopadu 1963
22
Permakultura_CZ.indd 22
3.2.16 19:43
PROČ PERMAKULTURA?
rodin. Zároveň se však můžeme podělit – o výpěstky, o semena nebo o znalosti. Dobrým příkladem takové péče je školka Plough-shares (Sdílená půda), kterou jsem pomáhal založit na bývalé námořní stanici Alameda v Kalifornii. Její obyvatelé se podíleli na vybudování infrastruktury školky, včetně oplocení, systému závlahy a ukázkových zahrad. Ve školce probíhá výuka udržitelných zahradnických postupů pro mladé i dospělé lidi bez domova. Obyvatelé také pomáhají s množením rostlin a podílejí se i na péči o rostliny a jejich prodeji. Projekt APC s názvem Growing Youth poskytuje částečné pracovní úvazky až pro desítku mladých lidí. Ti každý týden zásobují obyvatele levným ovocem, zeleninou a medem. Tím, že se učí formou spolupráce naplňovat potřeby ostatních obyvatel, získávají potřebnou sebedůvěru a pocit odpovědnosti. Z toho těží celá komunita.
SPRAVEDLIVÝ PODÍL Pocházím z dlouhé řady sociálních aktivistů a zahradníků, kteří mi vštípili zásadu, že péče o Zemi i o bližní je důležitá. Abychom se ochotně podělili s ostatními, musíme získat pocit, že máme sami dostatek. Pro pocit dostatku však nemusíme pěstovat úplně všechno. Mnohem větší smysl má pěstovat to, co se nám daří, a pak najít další zahradníky, se kterými se můžeme dělit a směňovat. Tak získáme
rozmanitou potravu i tehdy, nemáme-li podmínky nebo chuť pěstovat různorodé plodiny. V kurzu permakulturního designu, který jsem deset let vedl na komunitní univerzitě Merritt College v Oaklandu, popisuji výhody redistribuce přebytku. Oddělení krajinářské architektury vlastní necelého půl hektaru zahrad a sadů, ve kterých studenti tvrdě pracují na návrzích, při realizacích i péči. Na oplátku si mohou každý týden odnést ovoce, zeleninu i přebytečné rostliny. To je dostupný, snadný a spravedlivý systém.
Jednou z výhod pěstování ovoce, zeleniny a květin je to, že se o své výnosy můžete podělit s ostatními. V permakultuře to nazýváme spravedlivým podílem.
23
Permakultura_CZ.indd 23
3.2.16 19:43
KAPITOLA 1
Dvanáct principů permakultury Jeden ze způsobů, jimiž se permakultura liší od ostatních zahradnických metod, je, že se nejedná pouze o soubor praktických nástrojů. Jde o způsob myšlení a o přizpůsobení dané ekologii. Každá zahrada, každá rodina a každá komunita je jiná. Proto permakultura vychází z pozorování a znalosti místa. A proto také existuje dvanáct základních principů, které navazují na koncept péče o Zemi, o lidstvo a spravedlivý podíl. Když zakládáte novou zahradu nebo začínáte praktikovat permakulturu v již existující zahradě, pomohou vám tyto principy porozumět procesu tvorby – designu.
dlouhou zimu. Stejný je i permakulturní princip zachycování a ukládání energie. Existuje řada způsobů, jak zachytit a uložit zdroje ve chvílích dostatku tak, aby byly k dispozici v čase, kdy chybějí. Například skleník zachycuje a uchovává sluneční energii tak, aby měly rostliny dostatek tepla. Chytře umístěný skleník může dokonce pasivně solárně vytápět další budovy. Konzervace nadbytečné letní produkce pro hubené zimní měsíce je jedním ze způsobů uchování energie. Zachycování dešťové vody a recyklace odpadní vody z domácnosti zabraňují ztrátám hodnotné zálivky pro zavlažování, kterou bychom jinak ztratili vlivem povrchového odtoku nebo odkanalizování. Zachycená voda je zdrojem vodní energie v suchých měsících.
3
Získávej výnos
1
Pozoruj a jednej
NAHOŘE Jedním ze způsobů, jak zachycovat a uchovávat energii, je zajistit, aby voda z pozemku volně neodtékala. Zachycujte ji pro použití v suchém období. Sudy na dešťovou vodu jsou jedním z nejjednodušších nástrojů pro sběr dešťové vody. DOLE Má starší dcerka Gitanjali pomáhá pěstovat potraviny. Dopravuje předpěstované semenáčky na místa jejich výsadby v zahradě.
Permakultura je postavena na znalosti daného stanoviště a místních podmínek. V ideálním případě byste měli pozorovat svůj pozemek po dobu celého roku a během všech období tak, abyste poznali proměny oslunění, větrné poměry, deště, záplavy, bouře, sníh, faunu, hluk, výhledy a podobně. Pokud to není možné, proveďte i přesto důkladné posouzení vlastností daného stanoviště, a vydejte se i do sousedních zahrad, abyste zjistili, kterým rostlinám se ve vašem okolí daří.
2
Zachycuj a uchovávej energii
V jedné dětské básničce se mluví o veverce, která v létě sbírá oříšky, které jí pomohou přežít
Hlavním účelem jedlé zahrady je nepochybně úroda. Avšak existují i další, méně hmatatelné, ale neméně hodnotné přínosy, jež nám permakulturní pěstování přináší. Přínosem může být výměna dovedností a informací mezi jednotlivými zahradníky. Dobrým případem tohoto principu jsou komunitní zahrady, kde sousedé spolupracují při budování mulčovaných cestiček, vyvýšených záhonů, oplocení, treláží nebo skladů nářadí. Školní zahrady jsou místem, kde mohou zkušení zahradníci učit budoucí generace vypěstovat si vlastní potravu. Staří sdílejí svoji moudrost, mladí přinášejí nadšení a energii. Lidé z různých kultur mohou sdílet semena, rostliny a pěstební postupy.
24
Permakultura_CZ.indd 24
3.2.16 19:43
Permakultura_CZ.indd 25
3.2.16 19:43
KAPITOLA 1
4
Usměrňuj sebe sama a přijímej zpětnou vazbu
Vždycky jsem měl za to, že výzva původních Američanů „mysli na sedm generací“ znamená: mysli sedm generací napřed, do budoucnosti. Ukázalo se ale, že to může znamenat i něco jiného: mysli na své praprarodiče, prarodiče, rodiče a sám na sebe, stejně jako na své děti, vnuky a pravnuky. V zahradě to znamená chovat se tak, jako bychom byli součástí pokračujícího jednotného celku. To začíná uznáním přínosů hospodářů minulých generací a pokračuje vysazováním vytrvalých kultur a obohacováním půdy tak, aby se generace našich vnuků mohly těšit z naší práce a sklízet její úrodu. Reakce na zpětnou vazbu také znamená nápravu chyb vlastních nebo našich předchůdců, například znovuvyužitím neproduktivních částí zahrady nebo zlepšením půdy, jež byla vyčerpána.
5
Využívej obnovitelných zdrojů a služeb a važ si jich
K výrobě jednoduchých vyvýšených záhonů můžete požít kulatiny z prořezu nebo kácení stromů. Jedná se o příklad permakulturního principu nulové produkce odpadu a využití obnovitelných zdrojů.
Stromy jsou příkladem mnohoúčelového obnovitelného zdroje. Získáváme z nich ovoce, ořechy, semena, stavební materiál a palivo. V létě poskytují stín k ochlazení našich domovů, chrání nás proti větru, čistí vzduch a produkují kyslík. Ovocné stromy plodí po několik desetiletí a jsou zdrojem, jež nás pojí s naší komunitou při praktikování zásady spravedlivého podílu (anglicky fair share). Když stromy ukončí svůj produktivní cyklus, můžeme je pokácet a dřevo využít jako lem záhonů, k pěstování hub, nebo rozřezat ve
štěpkovači a využít jako mulč – to vše s jistotou, že se nakonec veškerá dřevní hmota rozloží a vrátí zpět do půdy.
6
Nevytvářej odpad
Jedním z nejlepších aspektů permakultury je to, že neprodukuje žádný odpad. Naopak, hledá cesty, jak veškeré přebytky našeho zahradnického snažení znovu využít. Jedním z příkladů je kompostování, a to zejména s využitím žížal, jež efektivním způsobem přeměňují organický odpad, například ze zeleniny, v půdní součásti, ty potom můžeme navrátit zpět do zeleninových záhonů. V zažívacím traktu žížal se zbytky potravin proměňují v drobné vývržky (tzv. peletky), jež obohacují půdní potravní systém a jsou základem kompostového výluhu, nazývaného také kompostový čaj. Tím se uzavírá životní cyklus jedlých rostlin: od sklizených plodin ke zbytkům z kuchyně, do kompostu se žížalami a nakonec zpět do zahrady jako hnojivo.
7
Plánuj od celku k detailům
Cílem permakultury je porozumění a nápodoba úspěšných vzorců z přírody. Příkladem je spirálovitý tvar, který najdeme prakticky všude, od galaxií po strukturu DNA nebo tvar ulity hlemýždě zahradního. Spirála je výbornou předlohou pro bylinkový záhon, neboť zvětšuje povrch, využitelný na minimálním půdorysu. Spirálovitě tvarovaný záhon rovněž efektivně vytváří příhodná mikroklimata, protože můžete využít některé rostliny k zastínění jiných.
26
Permakultura_CZ.indd 26
3.2.16 19:43
PROČ PERMAKULTURA?
27
Permakultura_CZ.indd 27
3.2.16 19:43
KAPITOLA 1
HÜGELKULTURA Předpokládám, že jste zvyklí plít, odstraňovat odkvetlé okrasné rostliny, prořezávat stromy, zastřihovat keře a zbavovat se větví. Řada těchto materiálů je do typického kompostu příliš objemná a jejich rozklad kvůli dřevité struktuře zdlouhavý. Permakulturní metodou pro znovuvyužití tohoto odpadu je takzvaná hügelkultura. Pojem hügelkultura pochází z německého slova (Hügel) pro hromadu či kopec. Podstata metody je celkem jednoduchá. Nakupíte hromadu dřevitého odpadu a překryjete drny, drobnými dřevěnými odřezky, zralým kompostem a slámou. Ze spodní vrstvy, tvořené dřevnatými zbytky, jsou hügelkulturní záhony zásobovány vláhou, a tak na ně můžete rovnou vysazovat jednoleté plodiny jako rajčata nebo dýně. Těmto „hladovým“ zeleninám se bude na pomalu se rozkládající hromadě výborně dařit.
SLÁMA DŘEVOŠTĚPKA
KOMPOST
CHLÉVSKÁ MRVA
VĚTVE A ODŘEZKY PAŘEZY A MOHUTNĚJŠÍ VĚTVE STÁVAJÍCÍ ZBYTKY PO KÁCENÍ STÁVAJÍCÍ ORNICE STÁVAJÍCÍ PODLOŽÍ
28
Permakultura_CZ.indd 28
3.2.16 19:43