OBSAH Gin je in
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Vědomosti o ginu
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Stručná historie ginu
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Zlatá éra a renesance koktejlů
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4 9 10 26
Jalovec v destilačním kotli – výroba ginu
. . . . . . . . .
32
Botanicals – jak se do lahve dostává duše
. . . . . . . .
38
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
50
Přehled druhů ginu
Tonic Water – hořkosladká záležitost Portréty ginu
. . . . . . . . . . . . .
60
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
66
Mixování s ginem Rejstřík
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
189
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
206
OBSAH Gin je in
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Vědomosti o ginu
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Stručná historie ginu
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Zlatá éra a renesance koktejlů
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4 9 10 26
Jalovec v destilačním kotli – výroba ginu
. . . . . . . . .
32
Botanicals – jak se do lahve dostává duše
. . . . . . . .
38
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
50
Přehled druhů ginu
Tonic Water – hořkosladká záležitost Portréty ginu
. . . . . . . . . . . . .
60
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
66
Mixování s ginem Rejstřík
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
189
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
206
GIN JE IN
High & Dry! Ať už čistý, na ledu, s tonikem nebo suchým martini – gin již pár let slaví opojný návrat a je hvězdou každé párty.
do let před druhou světovou válkou prožíval jalovcový destilát ve zlaté éře koktejlů obrovský rozkvět.
Gin je in. Jednoznačně a bez pochyb. Anglický národní destilát s holandskými kořeny zažíval lepší i horší časy. Rychle rostoucí spotřeba ginu, nejlevnější kořalky, která v první polovině 18. století ostrovy zaplavila, vedla ve Velké Británii dokonce až ke skutečné vládní krizi. Poté, co gin tento propad překonal, musel ovšem ještě téměř sto let čekat, než v polovině 19. století zahájil svou první skvělou epochu – až
Kvalita ginu dosahovala v těchto letech dosud nepoznané výše a gin postoupil od nápoje chudých k potěšení střední, ale i vybíravé nejvyšší vrstvy. Své poslání nalezl gin v nápojích Gin Tonic, Dry Martini a dalších long- či shortdrincích. Když potom v poválečné době barová kultura stagnovala a postavení ginu nahradila konkurenční vodka, akcie ginu opět hluboko klesly. V 90. letech 20. století však lidé nejen v Anglii, ale na celém světě znovu objevili svět koktejlů a od té doby prožívá také gin svůj bezpříkladný comeback. Nic se bez něj neobejde a zejména od přelomu tisíciletí proto vznikají po celém světě nesčetné nové palírny, které pečují o fascinující bohatství různých chutí. Jalovec už v moderních ginech New Western není jediným vlád-
4
s ginem samotným, jeho historií, kulturou i s jeho některými vynikajícími zástupci.
cem, vynalézaví mistři destila téři vytvářejí další chutě a vůně, které ho jak doplňují, tak mu i kontrují. Nikdy předtím nebyl svět ginu tak různorodý a formovaný bohatstvím nápadů, jako je tomu dnes. To už stačí k tomu, proč se blíže seznámit
Na následujících stránkách vás, ať už začátečníky, nebo znalce, nejprve provedeme napínavou historií ginu od počátků destila-
5
GIN JE IN
High & Dry! Ať už čistý, na ledu, s tonikem nebo suchým martini – gin již pár let slaví opojný návrat a je hvězdou každé párty.
do let před druhou světovou válkou prožíval jalovcový destilát ve zlaté éře koktejlů obrovský rozkvět.
Gin je in. Jednoznačně a bez pochyb. Anglický národní destilát s holandskými kořeny zažíval lepší i horší časy. Rychle rostoucí spotřeba ginu, nejlevnější kořalky, která v první polovině 18. století ostrovy zaplavila, vedla ve Velké Británii dokonce až ke skutečné vládní krizi. Poté, co gin tento propad překonal, musel ovšem ještě téměř sto let čekat, než v polovině 19. století zahájil svou první skvělou epochu – až
Kvalita ginu dosahovala v těchto letech dosud nepoznané výše a gin postoupil od nápoje chudých k potěšení střední, ale i vybíravé nejvyšší vrstvy. Své poslání nalezl gin v nápojích Gin Tonic, Dry Martini a dalších long- či shortdrincích. Když potom v poválečné době barová kultura stagnovala a postavení ginu nahradila konkurenční vodka, akcie ginu opět hluboko klesly. V 90. letech 20. století však lidé nejen v Anglii, ale na celém světě znovu objevili svět koktejlů a od té doby prožívá také gin svůj bezpříkladný comeback. Nic se bez něj neobejde a zejména od přelomu tisíciletí proto vznikají po celém světě nesčetné nové palírny, které pečují o fascinující bohatství různých chutí. Jalovec už v moderních ginech New Western není jediným vlád-
4
s ginem samotným, jeho historií, kulturou i s jeho některými vynikajícími zástupci.
cem, vynalézaví mistři destila téři vytvářejí další chutě a vůně, které ho jak doplňují, tak mu i kontrují. Nikdy předtím nebyl svět ginu tak různorodý a formovaný bohatstvím nápadů, jako je tomu dnes. To už stačí k tomu, proč se blíže seznámit
Na následujících stránkách vás, ať už začátečníky, nebo znalce, nejprve provedeme napínavou historií ginu od počátků destila-
5
botanicals (směs bylin, koření a ovoce, jež ginu předávají aroma). Tyto směsi gin obohacují natrpklou chutí jalovce, čerstvé citrusové mořské brízy nebo harmonicky květinového aroma. Botanicals určují charakter, hloubku a hru aromat ginu. Každý gin je samozřejmě jiný a to platí nejen o jednotlivých produktech, ale stejně tak o historických a aktuálních rozdílech mezi různými druhy, které jsou mimo jiné způsobeny i rozdílnými metodami destilace. Objasníme rodokmen celé rodiny ginů včetně vzdálenějších příbuzných, jako je borovička. A kdo řekne gin, říká také (ne vždy, ale často) tonik. Tento perlivý nápoj, obsahující chinin, je už odedávna nejvěrnějším společníkem ginu, čímž tomuto hořkosladkému osvěžení přisuzuje nejdůležitější vedlejší roli. Hlavní role je jednoznačně daná: představíme 60 nejproslulejších a nejzajímavějších, tradičních i nejméně obvyklých značek ginu z celého světa – takový malý lexikon ginu a jeho aromatických rozmanitostí. Nakonec
ce v Evropě přes vznik geneveru a jeho imigraci do Anglie, krizi ginu a rozvoj koktejlové kultury až po renesanci ginu v době nedávné. Přehled metod destilace
nám pomůže porozumět, co vlastně gin dělá ginem. Nakonec se podíváme na nejdůle žitější přísady alchymistického umění pálení ginu, na takzvané
6
přidáme recepty na nejdůležitější koktejly, jejichž základem je právě jemně nahořklá chuť jalovce.
Přejeme vám spoustu zábavy při čtení a připíjíme: Na vaše zdraví – cheers!
7
botanicals (směs bylin, koření a ovoce, jež ginu předávají aroma). Tyto směsi gin obohacují natrpklou chutí jalovce, čerstvé citrusové mořské brízy nebo harmonicky květinového aroma. Botanicals určují charakter, hloubku a hru aromat ginu. Každý gin je samozřejmě jiný a to platí nejen o jednotlivých produktech, ale stejně tak o historických a aktuálních rozdílech mezi různými druhy, které jsou mimo jiné způsobeny i rozdílnými metodami destilace. Objasníme rodokmen celé rodiny ginů včetně vzdálenějších příbuzných, jako je borovička. A kdo řekne gin, říká také (ne vždy, ale často) tonik. Tento perlivý nápoj, obsahující chinin, je už odedávna nejvěrnějším společníkem ginu, čímž tomuto hořkosladkému osvěžení přisuzuje nejdůležitější vedlejší roli. Hlavní role je jednoznačně daná: představíme 60 nejproslulejších a nejzajímavějších, tradičních i nejméně obvyklých značek ginu z celého světa – takový malý lexikon ginu a jeho aromatických rozmanitostí. Nakonec
ce v Evropě přes vznik geneveru a jeho imigraci do Anglie, krizi ginu a rozvoj koktejlové kultury až po renesanci ginu v době nedávné. Přehled metod destilace
nám pomůže porozumět, co vlastně gin dělá ginem. Nakonec se podíváme na nejdůle žitější přísady alchymistického umění pálení ginu, na takzvané
6
přidáme recepty na nejdůležitější koktejly, jejichž základem je právě jemně nahořklá chuť jalovce.
Přejeme vám spoustu zábavy při čtení a připíjíme: Na vaše zdraví – cheers!
7
Vědomosti o ginu
Vědomosti o ginu
STRUČNÁ HISTORIE GINU Gin například vyžaduje techniku destilace, jejíž počátky sahají do dávných dob – starověké Číny, Babylonu, ba dokonce do mladší doby kamenné. Už tenkrát byly známy postupy pálení alkoholu. V pozdní antice až po raný středověk upadlo toto umění v zapomnění. Znovu se objevilo na rozhraní Orientu a Okcidentu (západních zemí), islámského a křesťanského světa. V 8. a 9. století dobyli Ara bové velká území Iberského/ Pyrenejského poloostrova a Sicílie. Alchymistické umění pá lení alkoholu se do Evropy opět dos távalo prostřednictvím učenců a vědců, jako byl an dalusko-arab s ký lékař Abul casis, který žil a praktikoval v maurské Córdobě i v duchovních centrech, např. v benediktinském klášteře Monte Cassino v Salernu. Zpočátku šlo samozřejmě výhradně o medicínské účely. V polovině 12. století po-
DESTILACE – VYSOKOPROCENTNÍ ZNALOST Jako u mnoha jiných starých mýtů se počátek historie ginu ztrácí v temnotách minulosti.
Orient a Okcident spojuje nejen historie destilace, ale také reklamy na gin.
10
Německý ranhojič Hieronymus Brunschwig, narozený ve Štrasburku, uveřejnil dvě směrodatná díla o umění destilace: roku 1500 Kleines Destillierbuch s titulem Liber de arte distillandi de Simplicibus (Kniha o pravém umění destilování prosté věci) a v roce 1512 Groseß Destillierbuch s titulem Liber de arte Distillandi de Compostis (Kniha o skutečném umění destilace kompozita), z níž pochází tento kolorovaný dřevoryt destilačního přístroje.
psal magistr Salernus Aequivocus aqua ardens („pálenou vodu“), přibližně o století později výrazně vylepšil techniku poměrně nekvalitního destilátu lékař Taddeo Alderotti z Boloně tím, že použil aparaturu
s ochlazováním tekutiny. Od této chvíle bylo možné pálení kvalitativně hodnotného alkoholu, jejž Alderotti nazýval aqua vitae – vodou života. Připisoval mu značné uzdravující, životodárné síly.
11
STRUČNÁ HISTORIE GINU Gin například vyžaduje techniku destilace, jejíž počátky sahají do dávných dob – starověké Číny, Babylonu, ba dokonce do mladší doby kamenné. Už tenkrát byly známy postupy pálení alkoholu. V pozdní antice až po raný středověk upadlo toto umění v zapomnění. Znovu se objevilo na rozhraní Orientu a Okcidentu (západních zemí), islámského a křesťanského světa. V 8. a 9. století dobyli Ara bové velká území Iberského/ Pyrenejského poloostrova a Sicílie. Alchymistické umění pá lení alkoholu se do Evropy opět dos távalo prostřednictvím učenců a vědců, jako byl an dalusko-arab s ký lékař Abul casis, který žil a praktikoval v maurské Córdobě i v duchovních centrech, např. v benediktinském klášteře Monte Cassino v Salernu. Zpočátku šlo samozřejmě výhradně o medicínské účely. V polovině 12. století po-
DESTILACE – VYSOKOPROCENTNÍ ZNALOST Jako u mnoha jiných starých mýtů se počátek historie ginu ztrácí v temnotách minulosti.
Orient a Okcident spojuje nejen historie destilace, ale také reklamy na gin.
10
Německý ranhojič Hieronymus Brunschwig, narozený ve Štrasburku, uveřejnil dvě směrodatná díla o umění destilace: roku 1500 Kleines Destillierbuch s titulem Liber de arte distillandi de Simplicibus (Kniha o pravém umění destilování prosté věci) a v roce 1512 Groseß Destillierbuch s titulem Liber de arte Distillandi de Compostis (Kniha o skutečném umění destilace kompozita), z níž pochází tento kolorovaný dřevoryt destilačního přístroje.
psal magistr Salernus Aequivocus aqua ardens („pálenou vodu“), přibližně o století později výrazně vylepšil techniku poměrně nekvalitního destilátu lékař Taddeo Alderotti z Boloně tím, že použil aparaturu
s ochlazováním tekutiny. Od této chvíle bylo možné pálení kvalitativně hodnotného alkoholu, jejž Alderotti nazýval aqua vitae – vodou života. Připisoval mu značné uzdravující, životodárné síly.
11
vé účinky už od dob antiky. Brabantský učenec Thomas von Cantimpré, stejně jako vlámský spisovatel Jacob von Maerlant doporučovali v 13. století jejich vyváření a pálení k celé řadě zdravotních účelů, především
JALOVEC V DOBÁCH MORU Gin nemůže existovat bez jalovce a podíváme se na to i z jiného hlediska. Jalovcovým bobulím, jalovčinkám, se připisovaly léčiJalovec obecný obsahuje mimo jiné kyseliny citronovou a šťavelovou, silice, třísloviny, zinek, mangan, mentol a éterický olej. Jsou mu připisovány různé léčivé účinky, v lidovém léčitelství se mimo jiné používá na potíže se žaludkem a střevy i jako močopudný prostředek.
však k léčení potíží žaludku a střevního traktu a při problémech s játry a ledvinami. Když mezi roky 1330 a 1340 vypukl na náhorní plošině centrální Asie dýmějový mor, netrvalo dlouho a toto smrtelné onemocnění si vyžádalo oběti i v Evropě. Černá smrt, jak se mu také říkalo, přišla po takzvané hedvábné stezce nejprve do Středomoří, odkud se pak dál a dál šířila až do skandinávských zemí. V letech 1347 až 1353 zahubil mor kolem 25 milionů lidí, nejméně každého třetího obyvatele tehdejší Evropy.
Mědirytina Paula Fürsta Doktor Zobák z Říma z roku 1656 ukazuje typický ochranný oděv proti černé smrti. Děsivě působící zobák sloužil k ochraně před nákazou dýchacími cestami.
V té době se sice nepředpokládalo, že jalovec dokáže mor léčit, ale lidé se chytali každého stébla, aby se před černou smrtí uchránili. Místnosti se vykuřovaly jalovcem, velké hranice páleného jalovce měly čistit vzduch a bránit šíření nemoci, jalovčinky se jedly a pily v kaž dé myslitelné formě, aby člověka očistily zevnitř. Obličejové masky, které nosili lékaři a další lidé přicházející denně do styku
12
s nakaženými morem, se rovněž plnily jalovcem – jalovčinkami a dalšími bylinami se plnil ja kýsi zobák na masce, aby se nositel ochránil před infekcí (samozřejmě s předpokládaným úspěchem).
13
vé účinky už od dob antiky. Brabantský učenec Thomas von Cantimpré, stejně jako vlámský spisovatel Jacob von Maerlant doporučovali v 13. století jejich vyváření a pálení k celé řadě zdravotních účelů, především
JALOVEC V DOBÁCH MORU Gin nemůže existovat bez jalovce a podíváme se na to i z jiného hlediska. Jalovcovým bobulím, jalovčinkám, se připisovaly léčiJalovec obecný obsahuje mimo jiné kyseliny citronovou a šťavelovou, silice, třísloviny, zinek, mangan, mentol a éterický olej. Jsou mu připisovány různé léčivé účinky, v lidovém léčitelství se mimo jiné používá na potíže se žaludkem a střevy i jako močopudný prostředek.
však k léčení potíží žaludku a střevního traktu a při problémech s játry a ledvinami. Když mezi roky 1330 a 1340 vypukl na náhorní plošině centrální Asie dýmějový mor, netrvalo dlouho a toto smrtelné onemocnění si vyžádalo oběti i v Evropě. Černá smrt, jak se mu také říkalo, přišla po takzvané hedvábné stezce nejprve do Středomoří, odkud se pak dál a dál šířila až do skandinávských zemí. V letech 1347 až 1353 zahubil mor kolem 25 milionů lidí, nejméně každého třetího obyvatele tehdejší Evropy.
Mědirytina Paula Fürsta Doktor Zobák z Říma z roku 1656 ukazuje typický ochranný oděv proti černé smrti. Děsivě působící zobák sloužil k ochraně před nákazou dýchacími cestami.
V té době se sice nepředpokládalo, že jalovec dokáže mor léčit, ale lidé se chytali každého stébla, aby se před černou smrtí uchránili. Místnosti se vykuřovaly jalovcem, velké hranice páleného jalovce měly čistit vzduch a bránit šíření nemoci, jalovčinky se jedly a pily v kaž dé myslitelné formě, aby člověka očistily zevnitř. Obličejové masky, které nosili lékaři a další lidé přicházející denně do styku
12
s nakaženými morem, se rovněž plnily jalovcem – jalovčinkami a dalšími bylinami se plnil ja kýsi zobák na masce, aby se nositel ochránil před infekcí (samozřejmě s předpokládaným úspěchem).
13
Bolsových v Amsterodamu lihovar a vyráběla pravděpodobně už tehdy lihovinu aromatizovanou jalovcem. První recept na aqua juniper byl zveřejněn roku 1622 také v Amsterodamu. Tou dobou dosahoval genever v Anglii příslovečné proslulosti.
OD NIZOZEMSKÉHO GENEVERU… Když se morový pach nad evropským kontinentem rozplynul a lidé si mohli vydechnout, začalo umění destilace ztrácet svůj medicínský účel. Od této chvíle se alkohol stále více připravoval za účelem požitku. Od počátku 16. století se destilovalo nejen víno, ale také obilí, což byl obrovský skok, neboť vinným hroznům se nedařilo všude, jejich úroda byla silně závislá na podnebí. Obilí zato rostlo téměř všude, i v chladnějších a deštivých oblastech, tam o všem s nevelkými výnosy. V řadě evropských zemí se proto vyvíjely vlastní tradice výroby pálenky – whisky ve Skotsku, vodky v Rusku, brandy ve Španělsku nebo koňaku ve Francii. Pro zrození ginu v Anglii však byla nutná oklika přes pevninu. V Nizozemsku, Belgii a severní Francii se kolem roku 1550 rozšířil zvyk aromatizovat pálenku z obilí jalovcem. A tak v Nizozemsku vznikl typický genever nebo jenever. Roku 1575 založila rodina
... K ANGLICKÉMU GINU V roce 1618 začala třicetiletá válka a do jejího víru byla brzo vtažena celá Evropa. O tři roky později navíc znovu propukla španělsko-nizozemská válka a na nizozemské straně brzo bojovala anglická vojska. Nizozemské oddíly podle legendy doslova nasávaly odvahu geneverem, což angličtí vojáci označovali jako „dutch courage“, a úsloví tak vešlo na britských ostrovech do slovní zásoby. Nějakou tu odvahu samozřejmě potřebovali i angličtí vojáci – a brali si genever s sebou i domů, kde se stal během velice krátké doby všeobecně známým. Holandskou pálenku brzo kopírovali v Londýně i jihoanglických
14
David Teniers mladší, vlámský malíř venkova, je známý svými scénami z běžného života. Na této malbě ze 40. let 17. století se v pozadí destiluje gin, zatímco vpředu muž s jednou rukou právě kupuje láhev pálenky.
přístavních městech a z gene veru se anglosaským zkrácením stal „jednoslabičný“ gin. Roku 1638 založil Théodore de Mayerne, rodilý Švýcar a osobní lékař francouzského i anglického krále, spolu s dalšími firmu Worship ful Company of Distillers, která získala od krále Karla I. exkluzivní právo k výrobě alkoholu a octa v Londýně a okolí. Vyba-
veni tímto monopolem prosadili Mayerne a jeho společníci řadu kvalitativních standardů, které anglický gin tak říkajíc postavily na nohy.
15
Bolsových v Amsterodamu lihovar a vyráběla pravděpodobně už tehdy lihovinu aromatizovanou jalovcem. První recept na aqua juniper byl zveřejněn roku 1622 také v Amsterodamu. Tou dobou dosahoval genever v Anglii příslovečné proslulosti.
OD NIZOZEMSKÉHO GENEVERU… Když se morový pach nad evropským kontinentem rozplynul a lidé si mohli vydechnout, začalo umění destilace ztrácet svůj medicínský účel. Od této chvíle se alkohol stále více připravoval za účelem požitku. Od počátku 16. století se destilovalo nejen víno, ale také obilí, což byl obrovský skok, neboť vinným hroznům se nedařilo všude, jejich úroda byla silně závislá na podnebí. Obilí zato rostlo téměř všude, i v chladnějších a deštivých oblastech, tam o všem s nevelkými výnosy. V řadě evropských zemí se proto vyvíjely vlastní tradice výroby pálenky – whisky ve Skotsku, vodky v Rusku, brandy ve Španělsku nebo koňaku ve Francii. Pro zrození ginu v Anglii však byla nutná oklika přes pevninu. V Nizozemsku, Belgii a severní Francii se kolem roku 1550 rozšířil zvyk aromatizovat pálenku z obilí jalovcem. A tak v Nizozemsku vznikl typický genever nebo jenever. Roku 1575 založila rodina
... K ANGLICKÉMU GINU V roce 1618 začala třicetiletá válka a do jejího víru byla brzo vtažena celá Evropa. O tři roky později navíc znovu propukla španělsko-nizozemská válka a na nizozemské straně brzo bojovala anglická vojska. Nizozemské oddíly podle legendy doslova nasávaly odvahu geneverem, což angličtí vojáci označovali jako „dutch courage“, a úsloví tak vešlo na britských ostrovech do slovní zásoby. Nějakou tu odvahu samozřejmě potřebovali i angličtí vojáci – a brali si genever s sebou i domů, kde se stal během velice krátké doby všeobecně známým. Holandskou pálenku brzo kopírovali v Londýně i jihoanglických
14
David Teniers mladší, vlámský malíř venkova, je známý svými scénami z běžného života. Na této malbě ze 40. let 17. století se v pozadí destiluje gin, zatímco vpředu muž s jednou rukou právě kupuje láhev pálenky.
přístavních městech a z gene veru se anglosaským zkrácením stal „jednoslabičný“ gin. Roku 1638 založil Théodore de Mayerne, rodilý Švýcar a osobní lékař francouzského i anglického krále, spolu s dalšími firmu Worship ful Company of Distillers, která získala od krále Karla I. exkluzivní právo k výrobě alkoholu a octa v Londýně a okolí. Vyba-
veni tímto monopolem prosadili Mayerne a jeho společníci řadu kvalitativních standardů, které anglický gin tak říkajíc postavily na nohy.
15
volution, v letech 1688/89 panování rodu Stuartovců a éra absolutismu. Prohlášením práv (Bill of Rights) byla výrazně posílena pravomoc Horního i Dolního parlamentu vůči monarchii. Katolický král Jakub II. uprchl do Francie a na anglický trůn nastoupila jeho protestantská dcera Marie II. s man želem Vilémem III. NasavskoOranžským (jako místodržitel Nizozemska byl samozřejmě příznivcem geneveru). K prvním výnosům krále Viléma III. patřil zákaz dovozu francouzského zboží, což znemožňovalo přísun oblíbeného francouzského brandy. Zároveň byla zákonem podpořena a v podstatě téměř osvobozena od daní destilace na bázi domácího obilí. Tento Distilling Act z roku 1690, stejně jako další zákony a výnosy v následujících letech umožnily ginu v Anglii historicky ojedinělou výhodu ve srovnání se všemi ostatními lihovinami. Mělo to dalekosáhlé důsledky, neboť zakrátko si gin nevychutnávali pouze někteří, ale všichni doslova se jím napájeli.
HOLANDSKO-ANGLICKÉ AFÉRY Holandsko a Anglie, genever a gin – to málem mohla být nekonečná story. V Anglii skončilo „Slavnou revolucí“, Glorious Re-
Když na anglický trůn nastoupil příznivce geneveru Vilém III. Oranžský, popularita ginu v Anglii ještě vzrostla.
16
Gin – soukromá neřest, veřejné blaho
Bernard Mandeville, rodilý Nizozemec a volbou Londýňan, uveřejnil roku 1714 Bajky o včelách neboli soukromé neřesti, veřejné blaho. Toto satirické dílo je morálně filozofickou provokací, neboť autor vyjadřuje názor, že počestné, umírněné, mírumilovné chování není nic jiného než brzda pokroku a hospodářského rozvoje, zatímco mrhání a nepřístojnost, vydírání a válka tempo rozvoje urychlují a rozmnožují bohatství. Krátce řečeno: soukromé neřesti znamenají veřejné blaho. Soukromou neřestí první jakosti se v jeho době stala nesmírná konzumace ginu, zároveň však představovala značný motor hospodářství, a tím veřejné blaho. Zřejmě tedy není náhodou, že Mandevillova bajka je jedním z prvních, ne-li zcela prvním textem, v němž je písmem zaznamenáno slovo gin a stává se sociálně-filozofickým tématem.
Soukromá neřest, veřejné blaho? Nebo také Mother’s Ruin, jak se ginu v 18. století také říkalo? Zatímco matku právě odvádějí, dcera si přihýbá ze džbánku a malý bratr také nechce zůstat bez zkušenosti.
17
volution, v letech 1688/89 panování rodu Stuartovců a éra absolutismu. Prohlášením práv (Bill of Rights) byla výrazně posílena pravomoc Horního i Dolního parlamentu vůči monarchii. Katolický král Jakub II. uprchl do Francie a na anglický trůn nastoupila jeho protestantská dcera Marie II. s man želem Vilémem III. NasavskoOranžským (jako místodržitel Nizozemska byl samozřejmě příznivcem geneveru). K prvním výnosům krále Viléma III. patřil zákaz dovozu francouzského zboží, což znemožňovalo přísun oblíbeného francouzského brandy. Zároveň byla zákonem podpořena a v podstatě téměř osvobozena od daní destilace na bázi domácího obilí. Tento Distilling Act z roku 1690, stejně jako další zákony a výnosy v následujících letech umožnily ginu v Anglii historicky ojedinělou výhodu ve srovnání se všemi ostatními lihovinami. Mělo to dalekosáhlé důsledky, neboť zakrátko si gin nevychutnávali pouze někteří, ale všichni doslova se jím napájeli.
HOLANDSKO-ANGLICKÉ AFÉRY Holandsko a Anglie, genever a gin – to málem mohla být nekonečná story. V Anglii skončilo „Slavnou revolucí“, Glorious Re-
Když na anglický trůn nastoupil příznivce geneveru Vilém III. Oranžský, popularita ginu v Anglii ještě vzrostla.
16
Gin – soukromá neřest, veřejné blaho
Bernard Mandeville, rodilý Nizozemec a volbou Londýňan, uveřejnil roku 1714 Bajky o včelách neboli soukromé neřesti, veřejné blaho. Toto satirické dílo je morálně filozofickou provokací, neboť autor vyjadřuje názor, že počestné, umírněné, mírumilovné chování není nic jiného než brzda pokroku a hospodářského rozvoje, zatímco mrhání a nepřístojnost, vydírání a válka tempo rozvoje urychlují a rozmnožují bohatství. Krátce řečeno: soukromé neřesti znamenají veřejné blaho. Soukromou neřestí první jakosti se v jeho době stala nesmírná konzumace ginu, zároveň však představovala značný motor hospodářství, a tím veřejné blaho. Zřejmě tedy není náhodou, že Mandevillova bajka je jedním z prvních, ne-li zcela prvním textem, v němž je písmem zaznamenáno slovo gin a stává se sociálně-filozofickým tématem.
Soukromá neřest, veřejné blaho? Nebo také Mother’s Ruin, jak se ginu v 18. století také říkalo? Zatímco matku právě odvádějí, dcera si přihýbá ze džbánku a malý bratr také nechce zůstat bez zkušenosti.
17
dýnské chudiny. Dolní třetinu anglického obyvatelstva začal rdousit úpadek mravů a sociální zchátralost. Zbídačení šlo tak daleko, že ve 20. letech 18. století byla vyšší úmrtnost než porodnost, neboť často jedovatá kořalka dosud nevídaným způsobem snižovala plodnost a zvyšovala dětskou úmrtnost. Zanedlouho se začalo hovořit o Mother’s Ruin a od této doby až přes polovinu století mělo „gin craze“, pomatení ginem, pevně v rukou celé londýnské čtvrti. Politici cítili potřebu zasáhnout a v letech 1729 až 1751 vydali hned pět rozsáhlejších zákonů (Gin Acts) ke snížení spotřeby ginu, aby opět opanovali situaci. Krize způsobená ginem, zároveň politická krize smyslů, byla tím pádem zažehnána a skončila v le-
GIN CRAZE – BRITSKÉ POMATENÍ SMYSLŮ Vilém III. se choval jako urozený mecenáš ginu, ale jeho následovnice královna Anna, také známá jako Brandy Nan, která svůj čaj zřídka usrkávala bez dodatku něčeho ostřejšího, otevřela doslova brány pekelné, když s ohromnou velkorysostí trh s ginem deregulovala. Následkem toho laciná kořalka zaplavila především čtvrti lon
Gin Act v Anglii, Gin Action ve Francii – na opačné straně kanálu si v Dünkirchenu mnuli ruce, poněvadž produkce a kon zumace ginu na britských ostrovech byla podle zákona snižována, a na severu Francie tak destilační aparatury běžely na plné obrátky.
18
Roku 1751 uveřejnil anglický malíř Wiliam Hoghart dva sociálně-kritické kovoryty. Zatímco na zde vyobrazené Gin Lane panuje naprostý chaos, je Beer Street v porovnání umravněná. Nad vchodem do sklepního lokálu vlevo od schodů upoutává reklamní slogan „Drunk for a penny, Dead drunk for two pence, Clean straw for nothing“ – Opilý za pouhý groš, na šrot opilý za dva, čistá sláma zadarmo. Také spisovatelé jako Daniel Defoe a Henry Fielding se zapojili do debaty a úpěnlivě varovali před sociálními následky konzumace ginu. V důsledku několika zákonů k regulaci konzumace ginu začala krize smyslů, způsobená ginem v 50. letech 18. století, ustupovat.
19
dýnské chudiny. Dolní třetinu anglického obyvatelstva začal rdousit úpadek mravů a sociální zchátralost. Zbídačení šlo tak daleko, že ve 20. letech 18. století byla vyšší úmrtnost než porodnost, neboť často jedovatá kořalka dosud nevídaným způsobem snižovala plodnost a zvyšovala dětskou úmrtnost. Zanedlouho se začalo hovořit o Mother’s Ruin a od této doby až přes polovinu století mělo „gin craze“, pomatení ginem, pevně v rukou celé londýnské čtvrti. Politici cítili potřebu zasáhnout a v letech 1729 až 1751 vydali hned pět rozsáhlejších zákonů (Gin Acts) ke snížení spotřeby ginu, aby opět opanovali situaci. Krize způsobená ginem, zároveň politická krize smyslů, byla tím pádem zažehnána a skončila v le-
GIN CRAZE – BRITSKÉ POMATENÍ SMYSLŮ Vilém III. se choval jako urozený mecenáš ginu, ale jeho následovnice královna Anna, také známá jako Brandy Nan, která svůj čaj zřídka usrkávala bez dodatku něčeho ostřejšího, otevřela doslova brány pekelné, když s ohromnou velkorysostí trh s ginem deregulovala. Následkem toho laciná kořalka zaplavila především čtvrti lon
Gin Act v Anglii, Gin Action ve Francii – na opačné straně kanálu si v Dünkirchenu mnuli ruce, poněvadž produkce a kon zumace ginu na britských ostrovech byla podle zákona snižována, a na severu Francie tak destilační aparatury běžely na plné obrátky.
18
Roku 1751 uveřejnil anglický malíř Wiliam Hoghart dva sociálně-kritické kovoryty. Zatímco na zde vyobrazené Gin Lane panuje naprostý chaos, je Beer Street v porovnání umravněná. Nad vchodem do sklepního lokálu vlevo od schodů upoutává reklamní slogan „Drunk for a penny, Dead drunk for two pence, Clean straw for nothing“ – Opilý za pouhý groš, na šrot opilý za dva, čistá sláma zadarmo. Také spisovatelé jako Daniel Defoe a Henry Fielding se zapojili do debaty a úpěnlivě varovali před sociálními následky konzumace ginu. V důsledku několika zákonů k regulaci konzumace ginu začala krize smyslů, způsobená ginem v 50. letech 18. století, ustupovat.
19
tech 1757/58, když dvakrát za sebou byly minimální žně a destilace obilnin, které byly nutně potřeba pro denní chléb, byla načas zcela zakázána.
cové lihoviny konečně napravovat. Pololegální nebo ilegální pálení na tmavých zadních dvorcích se zpravidla stávalo výjimkou, vznikal stále profesio nálnější palírenský průmysl. Celá řada vylepšení metod výroby ve velkém vedla nakonec k tomu, že v letech 1830 až 1850 bylo možné produkovat kvalitativně hodnotný gin bez přídav-
GINOVÉ PALÁCE Poté, co byla nejtemnější kapitola v historii ginu odložena ad acta, začala se reputace jalov-
Od konce 20. let 19. století byly jako houby po dešti vznikající a stále pompéznější gin palaces pevně v rukou vyšších kruhů. Výrazně se odlišovaly jak od tmavých pubs, tak i od jednoduchých gin shops, neboť se pyšnily záplavou světla z plynového osvětlení, vynalezeného teprve před pár lety, a byly vybaveny naleštěným mahagonem, blyštivou mosazí a broušeným sklem. Railway Tavern byla otevřena roku 1849 v severoirském Belfastu a roku 1885 byla přejmenována na Crown Liquor Saloon, dnes se toto mistrovské dílo britské barové architektury předvádí (po náročné restauraci) ve starém, viktoriánském lesku.
Jednoduše zařízený gin shop z pera anglických karikaturistů a ilustrátorů George a Roberta Cruikshanků. Publikum netvoří nejchudší z chudých, ale je zcela měšťanské. Před nadměrnou konzumací alkoholu však nebyla uchráněna ani tato vrstva, jak je patrné z figurky vpravo v popředí – „gin craze“, odehrávající se před víc než půl stoletím, ještě očividně neupadla v zapomnění.
20
lečnost, salony i dvůr. Když byla roku 1825 v Anglii výrazně snížena daň z alkoholu, objevila se záhy konkurence takzvaných gin palaces pro již několik let běžné public houses, lépe známé jako pubs, kde se čepovalo pivo. Není pochyb o tom, že gin se vypracoval nejen mezi střední společenské vrstvy, ale za sáhl také upperclass!
ku cukru. Tatam byla nutnost doslazovat nedostatečně čištěný alkohol pro potlačení jeho štiplavé ostrosti. Tím skončila neomezená nadvláda neustále doslazovaného ginu Old Tom a nastala éra ginu London Dry. Nárůst standardu kvality i zlepšení politických a právních podmínek vedl k rozvoji produkce ginu i k tomu, že se jalovcová lihovina stala vhodnou pro spo-
21
tech 1757/58, když dvakrát za sebou byly minimální žně a destilace obilnin, které byly nutně potřeba pro denní chléb, byla načas zcela zakázána.
cové lihoviny konečně napravovat. Pololegální nebo ilegální pálení na tmavých zadních dvorcích se zpravidla stávalo výjimkou, vznikal stále profesio nálnější palírenský průmysl. Celá řada vylepšení metod výroby ve velkém vedla nakonec k tomu, že v letech 1830 až 1850 bylo možné produkovat kvalitativně hodnotný gin bez přídav-
GINOVÉ PALÁCE Poté, co byla nejtemnější kapitola v historii ginu odložena ad acta, začala se reputace jalov-
Od konce 20. let 19. století byly jako houby po dešti vznikající a stále pompéznější gin palaces pevně v rukou vyšších kruhů. Výrazně se odlišovaly jak od tmavých pubs, tak i od jednoduchých gin shops, neboť se pyšnily záplavou světla z plynového osvětlení, vynalezeného teprve před pár lety, a byly vybaveny naleštěným mahagonem, blyštivou mosazí a broušeným sklem. Railway Tavern byla otevřena roku 1849 v severoirském Belfastu a roku 1885 byla přejmenována na Crown Liquor Saloon, dnes se toto mistrovské dílo britské barové architektury předvádí (po náročné restauraci) ve starém, viktoriánském lesku.
Jednoduše zařízený gin shop z pera anglických karikaturistů a ilustrátorů George a Roberta Cruikshanků. Publikum netvoří nejchudší z chudých, ale je zcela měšťanské. Před nadměrnou konzumací alkoholu však nebyla uchráněna ani tato vrstva, jak je patrné z figurky vpravo v popředí – „gin craze“, odehrávající se před víc než půl stoletím, ještě očividně neupadla v zapomnění.
20
lečnost, salony i dvůr. Když byla roku 1825 v Anglii výrazně snížena daň z alkoholu, objevila se záhy konkurence takzvaných gin palaces pro již několik let běžné public houses, lépe známé jako pubs, kde se čepovalo pivo. Není pochyb o tom, že gin se vypracoval nejen mezi střední společenské vrstvy, ale za sáhl také upperclass!
ku cukru. Tatam byla nutnost doslazovat nedostatečně čištěný alkohol pro potlačení jeho štiplavé ostrosti. Tím skončila neomezená nadvláda neustále doslazovaného ginu Old Tom a nastala éra ginu London Dry. Nárůst standardu kvality i zlepšení politických a právních podmínek vedl k rozvoji produkce ginu i k tomu, že se jalovcová lihovina stala vhodnou pro spo-
21
dování lihovin. Důležitým cílem zákazu alkoholu bylo snížení kriminality, ale tahle snaha vyšla naprázdno. Mladý Al Capone vděčil prohibici za svůj vzestup
THE REAL MCCOY Roku 1920 začala ve Spojených státech prohibice, která měla jejich obyvatelům zabránit v hol-
San Francisco World Spirits Competition
Především v posledních letech dvou desetiletí ožily po celém světě různé soutěže lihovin. K těm nejprominentnějším patří San Francisco World Spirits Competition, která se poprvé konala v roce 2000. Na pobřeží Pacifiku se rozdělovala ocenění od vodky po rum, od tequilly po whisky. Pro gin samozřejmě také. „Best Gins“ od roku 2000 (roku 2002 se neudělovalo) jsou: 2000 Tanqueray No. Ten Gin (Velká Británie) 2001 Tanqueray No. Ten Gin (Velká Británie) 2003 Tanqueray No. Ten Gin (Velká Británie) 2004 Tanqueray Gin (Velká Británie) 2005 Tanqueray Gin (Velká Británie) 2006 Plymouth Gin (Velká Británie) 2007 Tanqueray London Dry Gin (Velká Británie) 2008 Plymouth Gin (Velká Británie) 2009 Bluecoat American Dry Gin (USA) 2010 Beefeater 24 London Dry Gin (Velká Británie) 2011 Sloane’s Dry Gin (Nizozemsko) 2012 Tanqueray London Dry Gin (Velká Británie) 2013 Beefeater London Dry Gin (Velká Británie) 2014 Hayman’s London Dry Gin (Velká Británie) 2015 Master’s Dry Gin (Španělsko)
22
Chicago 1936, tři roky po ukončení prohibice: gangsterský boss Doyle Lonnegan (Robert Shaw), profesionální podvodník Johnny Hooker (Robert Redford) a jeho zkušený kolega Henry Gondorff (Paul Newman) (zleva doprava) jsou v úspěšné komedii Podraz (1973) zásobeni herními žetony, doutníky a ginem Gordon’s London Dry.
i oblibě u části obyvatelstva. Capone a spol. pašovali do země lihoviny, které se rychlostí blesku ihned nalévaly v rychle vznikajících speakeasies, ilegálních tajných barech. Alkohol se nejen pašoval, ale také načerno pálil, a to samozřejmě pochybnými metodami a s katastrofálními následky. Pro gin pálený doma z nekvalitního průmyslového alkoholu se brzo vžilo označení „bathtub gin“, poněvadž se skutečně často pančoval v koupelnových vanách. Tyto málokdy poživatelné giny „z vany“, často se zdraví poškozujícími účinky,
nebyly nijak oblíbené, ale kvalitní alkohol byl drahý a sháněl se obtížně. Pravý anglický gin se nejprve legálně dovážel do Kanady nebo Karibiku a odtud se pak pašoval do Spojených států. Šťastní příjemci začali záhy ginu ze zámoří říkat The real McCoy. Jistou roli přitom hrál pašerák Bill McCoy, sám abstinent, který dobré pití dostával do země přes Bahamy – fráze The real Mackay (později McCoy) je bezesporu výrazně staršího data a používala se už dávno předtím ve smyslu jako české „to pravé ořechové“.
23
dování lihovin. Důležitým cílem zákazu alkoholu bylo snížení kriminality, ale tahle snaha vyšla naprázdno. Mladý Al Capone vděčil prohibici za svůj vzestup
THE REAL MCCOY Roku 1920 začala ve Spojených státech prohibice, která měla jejich obyvatelům zabránit v hol-
San Francisco World Spirits Competition
Především v posledních letech dvou desetiletí ožily po celém světě různé soutěže lihovin. K těm nejprominentnějším patří San Francisco World Spirits Competition, která se poprvé konala v roce 2000. Na pobřeží Pacifiku se rozdělovala ocenění od vodky po rum, od tequilly po whisky. Pro gin samozřejmě také. „Best Gins“ od roku 2000 (roku 2002 se neudělovalo) jsou: 2000 Tanqueray No. Ten Gin (Velká Británie) 2001 Tanqueray No. Ten Gin (Velká Británie) 2003 Tanqueray No. Ten Gin (Velká Británie) 2004 Tanqueray Gin (Velká Británie) 2005 Tanqueray Gin (Velká Británie) 2006 Plymouth Gin (Velká Británie) 2007 Tanqueray London Dry Gin (Velká Británie) 2008 Plymouth Gin (Velká Británie) 2009 Bluecoat American Dry Gin (USA) 2010 Beefeater 24 London Dry Gin (Velká Británie) 2011 Sloane’s Dry Gin (Nizozemsko) 2012 Tanqueray London Dry Gin (Velká Británie) 2013 Beefeater London Dry Gin (Velká Británie) 2014 Hayman’s London Dry Gin (Velká Británie) 2015 Master’s Dry Gin (Španělsko)
22
Chicago 1936, tři roky po ukončení prohibice: gangsterský boss Doyle Lonnegan (Robert Shaw), profesionální podvodník Johnny Hooker (Robert Redford) a jeho zkušený kolega Henry Gondorff (Paul Newman) (zleva doprava) jsou v úspěšné komedii Podraz (1973) zásobeni herními žetony, doutníky a ginem Gordon’s London Dry.
i oblibě u části obyvatelstva. Capone a spol. pašovali do země lihoviny, které se rychlostí blesku ihned nalévaly v rychle vznikajících speakeasies, ilegálních tajných barech. Alkohol se nejen pašoval, ale také načerno pálil, a to samozřejmě pochybnými metodami a s katastrofálními následky. Pro gin pálený doma z nekvalitního průmyslového alkoholu se brzo vžilo označení „bathtub gin“, poněvadž se skutečně často pančoval v koupelnových vanách. Tyto málokdy poživatelné giny „z vany“, často se zdraví poškozujícími účinky,
nebyly nijak oblíbené, ale kvalitní alkohol byl drahý a sháněl se obtížně. Pravý anglický gin se nejprve legálně dovážel do Kanady nebo Karibiku a odtud se pak pašoval do Spojených států. Šťastní příjemci začali záhy ginu ze zámoří říkat The real McCoy. Jistou roli přitom hrál pašerák Bill McCoy, sám abstinent, který dobré pití dostával do země přes Bahamy – fráze The real Mackay (později McCoy) je bezesporu výrazně staršího data a používala se už dávno předtím ve smyslu jako české „to pravé ořechové“.
23
BEEFEATER LONDON DRY GIN PERNOD RICARD BEEFEATER DISTILLERY · ANGLIE Jejich oficiální název zní Yeoman Warders of Her Majesty’s Royal Palace and Fortress the Tower of London, strážci světoznámého Toweru nad Temží. Lidově se jim stručně a šprýmově říká Beefeaters. Dnes už nefungují jako ochranná garda královny, ale jako pořádková služba při davech turistů. Že jsou strážci receptu stejnojmenného ginu, to je spíše báchorka. Typická červená uniforma těchto strážců však pěkně a také nepřehlédnutelně zdobí čtyřbokou lahev populárního ginu.
ningtonu, kde sídlí dodnes. Její gin má příjemnou jemnou chuť a lehkou nasládlost díky výraznému nádechu lékořice. Botanicals pro výrobu tohoto ginu se vkládají na 24 hodin, což vede k jeho olejovité konzistenci. Současný odpovědný mistr destilatér Desmond Payne vyvinul z klasického receptu další gin London Dry, a to Beefeater 24, do něhož používá s původními botanicals také japonský a čínský čaj.
Klasický gin London Dry pochází z vnitřního města anglické metropole. Lékárník jménem James Burrough koupil roku 1862 lihovar v Chelsea a v následujících letech vyvinul recept na gin Beefeater London Dry, který pak rychle slavil úspěch. Roku 1908 se úspěšná palírna přemístila do Lambethu, v roce 1958 do Ken-
Botanicals kořen a semena anděliky, semena koriandru, lékořice, mandle, oddenek kosatce, pomerančová a citronová kůra
47 % vol.
72
73
BEEFEATER LONDON DRY GIN PERNOD RICARD BEEFEATER DISTILLERY · ANGLIE Jejich oficiální název zní Yeoman Warders of Her Majesty’s Royal Palace and Fortress the Tower of London, strážci světoznámého Toweru nad Temží. Lidově se jim stručně a šprýmově říká Beefeaters. Dnes už nefungují jako ochranná garda královny, ale jako pořádková služba při davech turistů. Že jsou strážci receptu stejnojmenného ginu, to je spíše báchorka. Typická červená uniforma těchto strážců však pěkně a také nepřehlédnutelně zdobí čtyřbokou lahev populárního ginu.
ningtonu, kde sídlí dodnes. Její gin má příjemnou jemnou chuť a lehkou nasládlost díky výraznému nádechu lékořice. Botanicals pro výrobu tohoto ginu se vkládají na 24 hodin, což vede k jeho olejovité konzistenci. Současný odpovědný mistr destilatér Desmond Payne vyvinul z klasického receptu další gin London Dry, a to Beefeater 24, do něhož používá s původními botanicals také japonský a čínský čaj.
Klasický gin London Dry pochází z vnitřního města anglické metropole. Lékárník jménem James Burrough koupil roku 1862 lihovar v Chelsea a v následujících letech vyvinul recept na gin Beefeater London Dry, který pak rychle slavil úspěch. Roku 1908 se úspěšná palírna přemístila do Lambethu, v roce 1958 do Ken-
Botanicals kořen a semena anděliky, semena koriandru, lékořice, mandle, oddenek kosatce, pomerančová a citronová kůra
47 % vol.
72
73
BERKELEY SQUARE LONDON DRY GIN QUINTESSENTIAL BRANDS G & J DISTILLERS · ANGLIE Berkeley Square je jméno náměstí v noblesní londýnské čtvrti Mayfair v City of Westminster. Je to chytře zvolené jméno, poněvadž tenhle prémiový gin má už svým zevnějškem vyzařovat noblesu, styl a exkluzivitu.
lené v mušelínu ve stylu bouquet garni se přidávají o trochu později. Gin se destiluje v menším měděném destilačním kotli číslo 8 s objemem 220 litrů, kterému se říká Baby. Stoupající alkoholové páry extrahují vůně v takzvaném labutím krku kotle. Berkeley Square okouzlí silnou a zemitou vůní bylin a v závěru doznívá svěžest citrusových plodů a máty.
Od designu lahve až po zaměření chuti je tento výrobek renomované tradiční lihovarnické firmy G & J se sídlem ve Warring tonu v severozápadní Anglii „mužským“ protějškem „ženského“ ginu Bloom od stejného výrobce. Přitom je stejně jako gin Bloom dílem ženské ruky, totiž mistryně destilace Joanne Moorové. Pro výjimečně komplexní gin London Dry se macerují jalovčinky a čtyři další ingredience jako obvykle, zatímco šalvěj, bazalka a květy levandule zaba-
Botanicals semena koriandru, kořen anděliky, kubébový pepř, listy kafrové limetky, šalvěj, bazalka, květy levandule
40 % vol.
74
75
BERKELEY SQUARE LONDON DRY GIN QUINTESSENTIAL BRANDS G & J DISTILLERS · ANGLIE Berkeley Square je jméno náměstí v noblesní londýnské čtvrti Mayfair v City of Westminster. Je to chytře zvolené jméno, poněvadž tenhle prémiový gin má už svým zevnějškem vyzařovat noblesu, styl a exkluzivitu.
lené v mušelínu ve stylu bouquet garni se přidávají o trochu později. Gin se destiluje v menším měděném destilačním kotli číslo 8 s objemem 220 litrů, kterému se říká Baby. Stoupající alkoholové páry extrahují vůně v takzvaném labutím krku kotle. Berkeley Square okouzlí silnou a zemitou vůní bylin a v závěru doznívá svěžest citrusových plodů a máty.
Od designu lahve až po zaměření chuti je tento výrobek renomované tradiční lihovarnické firmy G & J se sídlem ve Warring tonu v severozápadní Anglii „mužským“ protějškem „ženského“ ginu Bloom od stejného výrobce. Přitom je stejně jako gin Bloom dílem ženské ruky, totiž mistryně destilace Joanne Moorové. Pro výjimečně komplexní gin London Dry se macerují jalovčinky a čtyři další ingredience jako obvykle, zatímco šalvěj, bazalka a květy levandule zaba-
Botanicals semena koriandru, kořen anděliky, kubébový pepř, listy kafrové limetky, šalvěj, bazalka, květy levandule
40 % vol.
74
75
BLACKWOOD’S VINTAGE DRY GIN DISTIL · ANGLIE Regionální přísady zajímavého „ročníkového ginu“ pocházejí z klimaticky drsných a botanicky chudých Shetlandských ostrovů, které leží přibližně 210 kilometrů na severovýchod od skotské pevniny. Uvádění ročníku není v žádném případě zbytečnost, neboť složení ručně sbíraných shetlandských bylin se může každý rok měnit. Plán vysněný od roku 2002, totiž otevřít na Shetlandách nejsevernější palírnu, dosud nebyl realizován, a tak se tu byliny během krátkého ostrovního léta sice sbírají, ale gin Blackwood’s se vyrábí na skotské pevnině.
ky. Zářivě žluté blatouchy bahenní nejen prosvěcují kalné ostrovní dny, ale dodávají rovněž subtilní citrusové aroma. Tužebník jilmový (jinak také chlapice), jemuž se daří okolo hlubokých jezer a na vlhkých loukách ostrova, voní po medu a dodává typickou ginu kořenitost.
Ginu Blackwood’s propůjčují specifický nádech především tři zástupci botanické říše Shetland: trávničky rostou na pobřežních útesech a zvýrazňují chuť jalovčinek a kořenu anděli-
Blackwood’s je natrpklý a osvěžující, charakteristický vůní bylin a citronů. Šarže Superior Limited Edition nabízí 60 objemových procent. Vždyť Shetlandy také leží na 60. stupni severní šířky.
Botanicals Mezinárodní: semena koriandru, citronová kůra, skořice, lékořice, muškátový oříšek. Regionální: kořen anděliky, trávnička, blatouch bahenní, tužebník jilmový.
40 % vol.
76
77
BLACKWOOD’S VINTAGE DRY GIN DISTIL · ANGLIE Regionální přísady zajímavého „ročníkového ginu“ pocházejí z klimaticky drsných a botanicky chudých Shetlandských ostrovů, které leží přibližně 210 kilometrů na severovýchod od skotské pevniny. Uvádění ročníku není v žádném případě zbytečnost, neboť složení ručně sbíraných shetlandských bylin se může každý rok měnit. Plán vysněný od roku 2002, totiž otevřít na Shetlandách nejsevernější palírnu, dosud nebyl realizován, a tak se tu byliny během krátkého ostrovního léta sice sbírají, ale gin Blackwood’s se vyrábí na skotské pevnině.
ky. Zářivě žluté blatouchy bahenní nejen prosvěcují kalné ostrovní dny, ale dodávají rovněž subtilní citrusové aroma. Tužebník jilmový (jinak také chlapice), jemuž se daří okolo hlubokých jezer a na vlhkých loukách ostrova, voní po medu a dodává typickou ginu kořenitost.
Ginu Blackwood’s propůjčují specifický nádech především tři zástupci botanické říše Shetland: trávničky rostou na pobřežních útesech a zvýrazňují chuť jalovčinek a kořenu anděli-
Blackwood’s je natrpklý a osvěžující, charakteristický vůní bylin a citronů. Šarže Superior Limited Edition nabízí 60 objemových procent. Vždyť Shetlandy také leží na 60. stupni severní šířky.
Botanicals Mezinárodní: semena koriandru, citronová kůra, skořice, lékořice, muškátový oříšek. Regionální: kořen anděliky, trávnička, blatouch bahenní, tužebník jilmový.
40 % vol.
76
77
BLOOM PREMIUM LONDON DRY GIN QUINTESSENTIAL BRANDS G & J DISTILLERS · ANGLIE Bloom má z hlediska tradiční anglické výroby ginu velice dlouhou historii. Palírnu G & J Greenall založil roku 1760 Thomas Dakin ve Warringtonu na řece Mersey, na půl cesty mezi Liverpoolem a Manchesterem.
Botanicals kořen anděliky, semena koriandru, kubébový pepř, zimolez, heřmánek, pomelo
40 % vol.
Přestože má palírna na břehu Mersey za sebou už řadu let, je všechno jiné než zastaralá. Joanne Moorová je totiž jednou z mála mistryň destilatérek, která má ohledně ginu Bloom rozhodující slovo. A tento „ženský“ gin se liší od převažující většiny „mužských“ zástupců i ve skutečnosti. Decentní jalovec ustupuje do pozadí, aniž by se zcela vytratil, a přestože gin Bloom má ve svém názvu označení London Dry, je v podstatě moderní kreací typu New Western.
Z lahve ve viktoriánském stylu se line květinový buket. Zimolez, heřmánek a pomelo dodávají tomuto ginu jedinečnou florální texturu, okouzlující nádech slad kosti i markantní citrusový tón. Jinými slovy je příjemný jako jarní vycházka mezi venkovskými zahradami a jahodovými poli ve střední Anglii. Stejně jako převelice úspěšný gin Hendrick’s chutná gin Bloom ve spojení s tonikem možná ještě o něco lépe, když se do sklenky přidá několik plátků čerstvé okurky.
78
79
BLOOM PREMIUM LONDON DRY GIN QUINTESSENTIAL BRANDS G & J DISTILLERS · ANGLIE Bloom má z hlediska tradiční anglické výroby ginu velice dlouhou historii. Palírnu G & J Greenall založil roku 1760 Thomas Dakin ve Warringtonu na řece Mersey, na půl cesty mezi Liverpoolem a Manchesterem.
Botanicals kořen anděliky, semena koriandru, kubébový pepř, zimolez, heřmánek, pomelo
40 % vol.
Přestože má palírna na břehu Mersey za sebou už řadu let, je všechno jiné než zastaralá. Joanne Moorová je totiž jednou z mála mistryň destilatérek, která má ohledně ginu Bloom rozhodující slovo. A tento „ženský“ gin se liší od převažující většiny „mužských“ zástupců i ve skutečnosti. Decentní jalovec ustupuje do pozadí, aniž by se zcela vytratil, a přestože gin Bloom má ve svém názvu označení London Dry, je v podstatě moderní kreací typu New Western.
Z lahve ve viktoriánském stylu se line květinový buket. Zimolez, heřmánek a pomelo dodávají tomuto ginu jedinečnou florální texturu, okouzlující nádech slad kosti i markantní citrusový tón. Jinými slovy je příjemný jako jarní vycházka mezi venkovskými zahradami a jahodovými poli ve střední Anglii. Stejně jako převelice úspěšný gin Hendrick’s chutná gin Bloom ve spojení s tonikem možná ještě o něco lépe, když se do sklenky přidá několik plátků čerstvé okurky.
78
79
BLUE GIN HANS REISETBAUER QUALITÄTSBRAND · RAKOUSKO botanicals z celého světa až po obohacení vodou z pramene, nacházejícího se na jedné horské louce v rakouském kraji Mühl viertel.
Od roku 1956 je hospodářství Kirchdorfergut v hornorakouském Axbergu (jen pár kilometrů na jihozápad od Lince) v majetku rodiny Reisetbauerových. Od roku 1994 se v palírně postavené podle představ šéfa podniku Hanse Reisetbauera mezi jabloňovými a hrušňovými sady vyrábějí tradičními metodami vysoce kvalitní ovocné pálenky. Reisetbauer si svými kvalitními produkty záhy vytvořil dobré jméno a získal řadu ocenění. V roce 2006 pak spolu s Markusem Schenkenfelderem vytvořil první rakouský gin.
Botanicals 27 botanicals z deseti zemí, včetně citronové kůry, kořene anděliky, semen koriandru, kurkumy a lékořice
43 % vol.
Blue je v chuti čistý a jemný. Svěží, elegantní aroma jalovce doprovázejí tóny anýzu, bobulového ovoce a citrusů a společně vytvářejí chuťový obraz tohoto klasického ginu. Je to dítě jara, neboť se pálí jen jedenkrát v roce mezi únorem a květnem. No a kdo pozdě chodí, sám sobě škodí.
Premium Austrian Quality, Vintage Distilled Dry Gin, Small Batch – Reisetbauerův gin Blue se může hravě měřit s podobnými anglickými premium-giny. Kvalita je hlavním principem ginu Austrian Dry – od destilace místní pšeničné odrůdy Mulan přes maceraci řadou vybraných
80
81
BLUE GIN HANS REISETBAUER QUALITÄTSBRAND · RAKOUSKO botanicals z celého světa až po obohacení vodou z pramene, nacházejícího se na jedné horské louce v rakouském kraji Mühl viertel.
Od roku 1956 je hospodářství Kirchdorfergut v hornorakouském Axbergu (jen pár kilometrů na jihozápad od Lince) v majetku rodiny Reisetbauerových. Od roku 1994 se v palírně postavené podle představ šéfa podniku Hanse Reisetbauera mezi jabloňovými a hrušňovými sady vyrábějí tradičními metodami vysoce kvalitní ovocné pálenky. Reisetbauer si svými kvalitními produkty záhy vytvořil dobré jméno a získal řadu ocenění. V roce 2006 pak spolu s Markusem Schenkenfelderem vytvořil první rakouský gin.
Botanicals 27 botanicals z deseti zemí, včetně citronové kůry, kořene anděliky, semen koriandru, kurkumy a lékořice
43 % vol.
Blue je v chuti čistý a jemný. Svěží, elegantní aroma jalovce doprovázejí tóny anýzu, bobulového ovoce a citrusů a společně vytvářejí chuťový obraz tohoto klasického ginu. Je to dítě jara, neboť se pálí jen jedenkrát v roce mezi únorem a květnem. No a kdo pozdě chodí, sám sobě škodí.
Premium Austrian Quality, Vintage Distilled Dry Gin, Small Batch – Reisetbauerův gin Blue se může hravě měřit s podobnými anglickými premium-giny. Kvalita je hlavním principem ginu Austrian Dry – od destilace místní pšeničné odrůdy Mulan přes maceraci řadou vybraných
80
81
BLUECOAT AMERICAN DRY GIN PHILADELPHIA DISTILLING · PENSYLVÁNIE, USA „Modrokabátníci“ ze Severu, kteří v americké občanské válce bojovali proti „šedým košilím“ z Jihu, v letech 1861 až 1865 vymohli ve Spojených státech zrušení otroctví, rasová diskriminace však existovala ještě dlouho poté. O všem bavlníkové plantáže Jihu se od této chvíle musely starat o placené pracovní síly. Uniforma „yankees“ dala ginu Bluecoat American Dry nejen jméno, ale také barvu. Byla to pochopitelná volba, neboť bitva u Gettysburgu v červnu 1863, která byla pro válku Severu proti Jihu rozhodující, se odehrála na pensylvánské půdě.
Botanicals semena koriandru, kořen anděliky, citronová, pomerančová a limetová kůra a další botanicals
47 % vol.
z biopěstíren. Na tradiční destilaci v měděném kotli se nespěchá, aby alkohol šetrně převzal všechny chutě a vůně. Bluecoat nabízí plnou chuť pomerančů, s níž se pojí tóny lékořice a máty. Ambiciózní „Modrý kabát“ si při ochutnávkách a udělování cen dokázal nejednou získat přízeň znalců.
Z palírny Philadelphia Distillery pochází delikátní gin American Dry, jehož přesné složení je dobře střeženým tajemstvím, přičemž známé i pod zámkem střežené aromatické přísady pocházejí
82
83
BLUECOAT AMERICAN DRY GIN PHILADELPHIA DISTILLING · PENSYLVÁNIE, USA „Modrokabátníci“ ze Severu, kteří v americké občanské válce bojovali proti „šedým košilím“ z Jihu, v letech 1861 až 1865 vymohli ve Spojených státech zrušení otroctví, rasová diskriminace však existovala ještě dlouho poté. O všem bavlníkové plantáže Jihu se od této chvíle musely starat o placené pracovní síly. Uniforma „yankees“ dala ginu Bluecoat American Dry nejen jméno, ale také barvu. Byla to pochopitelná volba, neboť bitva u Gettysburgu v červnu 1863, která byla pro válku Severu proti Jihu rozhodující, se odehrála na pensylvánské půdě.
Botanicals semena koriandru, kořen anděliky, citronová, pomerančová a limetová kůra a další botanicals
47 % vol.
z biopěstíren. Na tradiční destilaci v měděném kotli se nespěchá, aby alkohol šetrně převzal všechny chutě a vůně. Bluecoat nabízí plnou chuť pomerančů, s níž se pojí tóny lékořice a máty. Ambiciózní „Modrý kabát“ si při ochutnávkách a udělování cen dokázal nejednou získat přízeň znalců.
Z palírny Philadelphia Distillery pochází delikátní gin American Dry, jehož přesné složení je dobře střeženým tajemstvím, přičemž známé i pod zámkem střežené aromatické přísady pocházejí
82
83
G IMLET 4 cl dry ginu, 2 cl limetové šťávy, 1 lžička cukrového sirupu Přísady dáme do míchací sklenice z poloviny naplněné kousky ledu, dobře promícháme a nalijeme do tumbleru (sklenice bez stopky). Podle chuti doplníme sodovkou a ozdobíme proužkem limetové kůry.
G IN FIZZ 5 cl dry ginu, 3 cl citronové šťávy, 1 cl cukrového sirupu, sodovka, 1 plátek citronu Gin, šťávu a sirup dáme do šejkru z poloviny naplněného nadrobno nasekaným ledem, důkladně protřepeme, slijeme do sklenky na longdrink, doplníme sodovkou a podáváme s plátkem citronu. 192
193
G IMLET 4 cl dry ginu, 2 cl limetové šťávy, 1 lžička cukrového sirupu Přísady dáme do míchací sklenice z poloviny naplněné kousky ledu, dobře promícháme a nalijeme do tumbleru (sklenice bez stopky). Podle chuti doplníme sodovkou a ozdobíme proužkem limetové kůry.
G IN FIZZ 5 cl dry ginu, 3 cl citronové šťávy, 1 cl cukrového sirupu, sodovka, 1 plátek citronu Gin, šťávu a sirup dáme do šejkru z poloviny naplněného nadrobno nasekaným ledem, důkladně protřepeme, slijeme do sklenky na longdrink, doplníme sodovkou a podáváme s plátkem citronu. 192
193
G IN TONIC 4 cl ginu, tonik, plátek citronu (Poměr ginu a toniku záleží na chuti, může být 1 : 1 až 1 : 3 nebo vyšší.) Do sklenice na longdrink dáme kousky ledu, přilijeme gin, doplníme tonikem a podáváme s plátkem citronu.
GIN OLD FASHIONED 1 lžička cukru, sodovka, 4 cl dry ginu, 1 střik angostury, po ½ plátku pomeranče a citronu, 1 koktejlová třešeň V tumbleru rozpustíme v troše vody cukr, přidáme kousky ledu, gin a angosturu a doplníme vodou. Podáváme s plátkem pomeranče a citronu a koktejlovou třešní.
194
195
S INGAPORE SLING 5 cl ginu, 2 cl cherry brandy, 1 lžička cukrového sirupu, 1 střik grenadiny, šťáva z ½ citronu, sodovka, ½ plátku citronu, 1 koktejlová třešeň Přísady promícháme v míchací sklenici a přes sítko nalijeme do tumbleru. Doplníme sodovkou a přidáme plátek citronu a koktejlovou třešeň.
T OM COLLINS 4,5 cl ginu Old Tom 3 cl citronové šťávy 1,5 cl cukrového sirupu 6 cl sodovky 1 střik angostury 2 plátky pomeranče 1 koktejlová třešeň Do sklenice na longdrink z poloviny naplněné kostkami ledu dáme gin, citronovou šťávu, cukrový sirup a sodovku a zamícháme. Dochutíme střikem angostury a ozdobíme plátky pomeranče a koktejlovou třešní.
196
197
G IN TONIC 4 cl ginu, tonik, plátek citronu (Poměr ginu a toniku záleží na chuti, může být 1 : 1 až 1 : 3 nebo vyšší.) Do sklenice na longdrink dáme kousky ledu, přilijeme gin, doplníme tonikem a podáváme s plátkem citronu.
GIN OLD FASHIONED 1 lžička cukru, sodovka, 4 cl dry ginu, 1 střik angostury, po ½ plátku pomeranče a citronu, 1 koktejlová třešeň V tumbleru rozpustíme v troše vody cukr, přidáme kousky ledu, gin a angosturu a doplníme vodou. Podáváme s plátkem pomeranče a citronu a koktejlovou třešní.
194
195
S INGAPORE SLING 5 cl ginu, 2 cl cherry brandy, 1 lžička cukrového sirupu, 1 střik grenadiny, šťáva z ½ citronu, sodovka, ½ plátku citronu, 1 koktejlová třešeň Přísady promícháme v míchací sklenici a přes sítko nalijeme do tumbleru. Doplníme sodovkou a přidáme plátek citronu a koktejlovou třešeň.
T OM COLLINS 4,5 cl ginu Old Tom 3 cl citronové šťávy 1,5 cl cukrového sirupu 6 cl sodovky 1 střik angostury 2 plátky pomeranče 1 koktejlová třešeň Do sklenice na longdrink z poloviny naplněné kostkami ledu dáme gin, citronovou šťávu, cukrový sirup a sodovku a zamícháme. Dochutíme střikem angostury a ozdobíme plátky pomeranče a koktejlovou třešní.
196
197