8
0
Předmluva
ÚVOD
Milí čtenáři,
už vás někdy napadlo, proč má Česká republika ve znaku lva? Proč má naše vlajka tři barvy? Anebo odkud se vzala naše státní hymna? Když se budete snažit hledat odpovědi na tyto otázky, zavede vás toto hledání do blízké i vzdálené minulosti. Minulost není jen slovo, jsou to lidské osudy, životy našich rodičů, babiček a dědečků, jejich předků a předků jejich předků… Ti všichni spoluvytvářeli místo, kde jsme dnes doma – náš stát. Člověk by měl znát svůj domov. A tato kniha by vám v tom měla pomoci. Nenajdete v ní ale nejvyšší horu České republiky, ani největší přehradu či nejdelší řeku… Představí vám sedm státních symbolů, jeden národní symbol, jednu státní ceninu (poštovní známka) a státní mince a bankovky – skutečnosti, které tak či onak náš stát reprezentují. Stát jejich prostřednictvím vyjadřuje svou samostatnost, totožnost a svrchovanost. Mezi státní symboly patří státní vlajka, hymna, velký a malý státní znak, prezidentská standarta, státní barvy a pečeť. Kdybychom si chtěli ukázat, jak v praxi státní symboly zemi reprezentují, stačí si představit třeba sportovce na olympiádě. Vítěz v běhu na 100 metrů má trenýrky a tílko jako všichni ostatní. Jak ale poznáme, z které je země?! Stačí počkat na předávání medailí! Když pak běžec stojí na stupních vítězů, stoupá vzhůru vlajka jeho země a zní její hymna. A hned mají všichni jasno! Tak to bychom měli! A jak je to s národním symbolem? Národní symbol není na rozdíl od symbolů státních stanoven zákonem. Nemá oficiální povahu, ani takový význam, ale přesto je důležitým znakem spojeným s historií našeho národa. V naší knize si v úloze národního symbolu představíme lípu. Na procházce knihou vás bude provázet lev. A ne jen tak ledajaký. Je to český bílý dvouocasý lev! Kde se tu vzal, zjistíte už za chvilku. Stejně jako se to dozvěděl kluk Tomáš a holka Eliška. Takže můžete být úplně klidní, protože se třemi průvodci se určitě neztratíte!
9
Jak se Eliška a Tomáš potkali se lvem Tomáš a Eliška jsou spolužáci, a nejenom to, jsou to kamarádi. Bydlí v jednom městě, v jedné ulici, a dokonce v jednom domě! Oba chodí do páté třídy. Každé ráno jdou společně do školy. Povídají si, plánují, co budou dělat odpoledne, občas dojde řeč i na úkoly.
Tomáš je zvědavý brýlatý kluk. Už mu bylo jedenáct let! Je jedináček, ale má kocoura Teddyho. Miluje lodě, příběhy o pirátech a v pokojíčku má velké akvárium. Ve škole ho nejvíc baví zeměpis a ze všeho nejraději se učí o mořích.
10
Eliška je veselá holka s blonďatými culíky. Brzy, ani ne za měsíc, jí bude jedenáct let. Má mladšího brášku, kterého občas vozí v kočárku. Ve škole ji baví hudební výchova. Hezky zpívá a umí už docela dobře hrát na klavír.
11
12
13
14
15
1 Velký státní znak
24
25
1
Velký státní znak je jedním z nejpoužívanějších státních symbolů. Má pět barev: červenou, stříbrnou (bílou), zlatou (žlutou), modrou a černou. Jsou na něm dva druhy zvířat: lev a orlice. Zatímco oba lvi jsou stejní, orlice jsou rozdílné. Každé zvíře má na znaku vymezené své místo. Znak je rozdělen na čtyři stejné části, pole. Takovému uspořádání říkáme čtvrcený štít. Znak představuje všechny územní části našeho státu: Čechy, Moravu a Slezsko.
Český lev
Moravská orlice
V prvním a čtvrtém červeném poli velkého státního znaku najdeme stříbrného lva. O tom, že je výjimečný, svědčí nejen korunka na hlavě, ale především dva ocasy. Od nástupu krále Přemysla Otakara II. na trůn v roce 1253 je lev v této podobě znakem českých panovníků.
Ve druhém poli velkého státního znaku je moravská orlice. Je červenostříbrná, šachovaná, a leží v modrém poli. I tento znak se poprvé v této podobě objevil za vlády krále Přemysla Otakara II. Už v roce 1272 ho najdeme třeba na znojemské městské pečeti.
Slezská orlice
„Druhý“ český lev
Ve třetím poli vidíme znak Slezska. Tvoří ho černá orlice, která nese na hrudi stříbrnou pásku, odborně nazývanou perisonium. Páska má tvar úzkého ležatého půlměsíce a zasahuje až na křídla, kde je zakončena trojlístky. Na hrudi je doplněna křížkem.
Naši republiku tvoří Čechy, Morava a Slezsko. Každé z těchto území je ve velkém znaku zastoupeno. Jsou-li však ve čtvrceném štítu zastoupeny pouze tři znaky, jako je tomu v našem případě, je pravidlem, že se znamení z prvního pole opakuje ve čtvrtém poli. Proto je tam lev podruhé.
Kolik zvířat je na našem velkém st átním znaku? 2, 3, 4… Vlastně dvě, lev a orlice. Kdyby ne šlo o zvířecí druh ale o počet, řekl , i bychom čtyři. A le také můžeme říci tři, protože oba lvi jsou vlas tně stejní.
Co mají zvířata společného? Všechna čtyři zvířata mají na hlavě stejné korunky a hledí stejným směrem. 26
O malovaných štítech a královské koruně
Kníže Vladislav toužil po královské koruně, aby se vyrovnal uherskému panovníkovi. Mohl ji dostat od císaře za pomoc ve válce proti městu Milánu. Vladislavovi šlechtici souhlasili, aspoň si při tom vyzkouší nově vyráběnou zbroj, která zakrývá skoro celé tělo bojovníka.
Po příjezdu na shromaždiště české vojsko vidělo, že císařské oddíly mají žluté prapory s černou orlicí. Ta sloužila k rozpoznávání bojovníků císaře a byla i na císařově osobním štítu. Také císařovi velmoži měli malované štíty s vlastními znaky. Češi bojovali statečně a Vladislav se stal králem! Po vzoru císaře začal používat malovaný štít.
Už víme, že velký státní znak má podobu čtvrceného štítu. Takové uspořádání znaku použil na své pečeti na začátku 14. století král Jan Lucemburský. V prvním a čtvrtém poli byl, vlastně tak jako dnes, dvouocasý lev. Ve druhém a třetím poli pak byl znak Lucemburska, odkud král pocházel. Ve znaku se tak nacházeli celkem čtyři lvi. Dva stříbrní dvouocasí a dva červení s jedním ocasem. Čtvrcené znaky se zalíbily. Na konci 15. století přibyl doprostřed čtvrceného znaku ještě malý štítek s erbem panujícího rodu. Právě do něj se na čas přesunul český lev, když byl císař Karel VI. na začátku 18. století kromě českého současně také španělským králem, a naopak na místo lva se do čtvrceného štítu dostaly symboly Španělska. Dcera Karla VI., Marie Terezie, už ale nebyla španělskou královnou, a tudíž symboly Španělska nepoužívala. Na jejich uprázdněné místo se dostaly symboly Moravy a Slezska. Vznikl tak znak v mnoha směrech velmi podobný tomu našemu dnešnímu. Současný velký státní znak má tedy dlouhou a složitou historii, do které patří i zrušení toho symbolu socialistickou ústavou v roce 1960. Po roce 1990 se však velký znak znovu mezi státními symboly objevil. Dnešní podoba se užívá od roku 1993 a vytvořil ji heraldik Jiří Louda. 27
1
Velký státní znak
Kde najdeme velký státní znak? Víte, kde byste našli velký státní znak? Třeba přímo vedle vstupu do školy! Pak také na budovách úřadů – na ministerstvech, parlamentu, ale také na soudech či radnicích. Může mít někdo státní znak třeba doma? Jistě. Skoro každý z nás! Jestli jste třeba byli v létě s rodiči u moře, podívejte se na přední stranu svého cestovního pasu. Najdete ho tam.
Podle čeho víme, jak má vypadat velký státní znak? Když chce stát ohlídat, aby se správně dodržovala pravidla, vytvoří si pro danou věc zákon. Ten se pak musí dodržovat. Podoba velkého státního znaku je popsána v Zákoně o státních symbolech České republiky:
Polepšení znaku V minulosti prošel znak Moravy (to je ten s šachovanou orlicí) neúspěšnou změnou. Císař Fridrich III. v roce 1462 „polepšil“ znak tím, že stříbrnou barvu (kov) v šachování orlice nahradil zlatou, ale změna se příliš neujala. Snaha o tuto změnu se v minulosti ještě opakovala (1628, 1848), ale nikdy se nesetkala s úspěchem. Přesto se i dnes s touto barevnou úpravou setkáme. Zlatočervené šachování má například orlice ve znaku Jihomoravského kraje. Takovéto „polepšení“ je ale z heraldického pohledu trochu nadbytečné – kovy ve znacích jsou si totiž rovny, a tak mezi zlatem a stříbrem není žádný rozdíl. Nicméně změna druhu kovu byla jedním ze způsobů takového polepšení. 28
„Velký státní znak tvoří čtvrcený štít, v jehož prvním a čtvrtém červeném poli je stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou korunou a zlatou zbrojí. Ve druhém modrém poli je stříbrnočerveně šachovaná orlice se zlatou korunou a zlatou zbrojí. Ve třetím zlatém poli je černá orlice se stříbrným půlměsícem zakončeným jetelovými trojlístky a uprostřed s křížkem, se zlatou korunou a červenou zbrojí.“
ZÁKLADNÍ INFORMACE Nejstarší barevné vyobrazení znaku Čech
Byly dříve úřední budovy také označovány znaky?
Nejstarší barevné vyobrazení znaku českého lva u nás najdeme na ilustracích v Pasionálu abatyše Kunhuty z let 1312–1321. To je velmi stará a vzácná kniha, která byla v roce 2005 prohlášena za národní kulturní památku. Kunhuta byla dcerou krále Přemysla Otakara II.
Budovy, ve kterých sídlily důležité státní úřady (například ministerstva, soudy apod.), byly již v 17. století označovány oválnými malovanými dřevěnými štíty se znakem. V 19. století se tato zvyklost ještě rozšířila. Na výrobu znaků se ale ve větší míře začal používat malovaný plech. U méně významných institucí (třeba pošt v malých městečkách) malované znaky ne vždy respektovaly závaznou předlohu, a tak se stávalo, že se císařský orel lišil místo od místa.
Kolik může být na domě státních znaků?
Šachování Obě orlice v našem znaku, moravská i slezská, jsou historicky doloženy od 13. století. Znázorňují se s rozepjatými křídly, což je jejich nejběžnější heraldická forma. Zvláštností moravské orlice je šachování. Počet polí šachovnice nebyl nikdy stanoven, a tak se jejich velikost často liší.
Za druhé světové války u nás došlo k oddělení nápisu od vlastního znaku. Do té doby byl nápis a znak vždy na jedné společné tabulce, nápis často po obvodu znak obkroužil. Od dob Protektorátu Čechy a Morava už ale obojí mělo svou vlastní tabulku. V roce 1960 bylo toto řešení obnoveno a stejně tak bylo potvrzeno v roce 1990. Od roku 2001 již ale toto pravidlo neplatí, nicméně je třeba dodržet jednu zásadu. Je-li v budově více státních úřadů, má každý svou tabulku s názvem, ale znak se použije pouze jeden.
29