Kdo byli dinosauři?
Dinosauři žili po dobu nepředstavitelných 160 milionů let (pro srovnání – lidé neexistují ani jeden milion let). Byli nejrůznějších velikostí, od druhů, které nebyly větší než holubi, po neohrabané obry velikosti kamionu. Dinosauři byli plazi, nicméně od současných plazů se v mnohém lišili. JSME TU POŘÁD! Většina vědců se shoduje v tom, že ptáci jsou žijícími potomky malých masožravých dinosaurů.
Charakteristika Žili na souši. ■ Stavěli si hnízda a kladli vejce. ■ Většinou měli šupinatou kůži (někteří peří). ■ Dlouhé ocasy držené nad zemí ■ Kráčeli po napřímených, sloupovitých nohou. ■
SAUROPODI
Všichni masožraví dinosauři byli plazopánví a tvořili skupinu živočichů, které nazýváme teropodi. Ptáci jsou potomky právě tohoto podřádu. Teropodi se značně lišili vzrůstem, od komposognata velikého jako kuře po takové monstrum, jakým byl ohromný Spinosaurus.
Do této skupině patřili nejtěžší a nejdelší živočichové, jací kdy kráčeli po Zemi. Byli to býložravci a neustále se museli pást, aby získali potřebnou energii
U větších dinosaurů dutiny („okna“) v lebkách, jež je činili lehčími. (Pouze opancéřovaní dinosauři měli tvrdé lebky.) ■ Chodili po špičkách ■ Drápy na prstech předních a zadních končetin ■
, SPINOSAURUS měl velkou kožní plachtu po celé délce hřbetu.
Jedním ze znaků, které dinosaury odlišují od dnešních ještěrů a plazů je to, že mohli stejně jako savci stát na napřímených nohou. Někteří dinosauři chodili pouze po zadních končetinách, jiní po čtyřech. A někteří obojím způsobem.
u DINOSAUŘI u KROKODÝLI kráčeli po napříme- mají končetiny ných končetinách. ohnuté v kolenou.
u JEŠTĚŘI drží nohy v pravém úhlu k tělu.
u BRACHIOSAURUS Sauropodi měli v porovnání s tělem miniaturní hlavu.
DINOSAUŘI A PTÁCI
RODOKMEN TYREOFORY
ORNITOPODI
MARGINOCEFALIANI
Členové této skupiny, někdy také nazýváni „nosiči štítů“, byli velcí býložravci, kteří chodili po čtyřech a na sobě měli obranné desky a trny, kterými se chránili před útokem. Někteří z těchto dinosaurů měli dokonce i obrněná oční víčka!
Tito býložravci chodili po dvou a přední končetiny využívali k uchopení potravy. Nesmírně se jim dařilo a byli velice hojní. Fosilie těchto dinosaurů byly nacházeny po celém světě.
Tato skupina býložravců měla na hlavě kostěné ozdoby. (Marginocephalia znamená „zdobená hlava“.) Někteří chodili po dvou, jiní po čtyřech. Byli hojně rozšíření v křídě a patřil k nim i dobře známý Triceratops.
PLAZOPÁNV
Í
Dinosaury můžeme rozdělit do dvou hlavních skupin: plazopánví dinosauři (Saurischia) a ptakopánví dinosauři (Ornithischia). Ty je možné dále dělit, jak je zobrazeno níže.
Teropodi
Sauropodi
VÍ
DINOSAUŘI OPÁN PTAK
DINOSAUŘI A PTÁCI
,
STRUČNÁ FAKTA
TEROPODI
Tyreofory
Ornitopodi
Marginocefaliani 118
, KENTROSAURUS měl dvě řady kostěných desek, které se táhly středem hřbetu a dodávaly mu hrozivý vzhled.
u IGUANODON byl ornitopod a historicky druhý pojmenovaný dinosaur.
u EINIOSAURUS měl dopředu zahnutý silný roh.
119
Kdo byli dinosauři?
Dinosauři žili po dobu nepředstavitelných 160 milionů let (pro srovnání – lidé neexistují ani jeden milion let). Byli nejrůznějších velikostí, od druhů, které nebyly větší než holubi, po neohrabané obry velikosti kamionu. Dinosauři byli plazi, nicméně od současných plazů se v mnohém lišili. JSME TU POŘÁD! Většina vědců se shoduje v tom, že ptáci jsou žijícími potomky malých masožravých dinosaurů.
Charakteristika Žili na souši. ■ Stavěli si hnízda a kladli vejce. ■ Většinou měli šupinatou kůži (někteří peří). ■ Dlouhé ocasy držené nad zemí ■ Kráčeli po napřímených, sloupovitých nohou. ■
SAUROPODI
Všichni masožraví dinosauři byli plazopánví a tvořili skupinu živočichů, které nazýváme teropodi. Ptáci jsou potomky právě tohoto podřádu. Teropodi se značně lišili vzrůstem, od komposognata velikého jako kuře po takové monstrum, jakým byl ohromný Spinosaurus.
Do této skupině patřili nejtěžší a nejdelší živočichové, jací kdy kráčeli po Zemi. Byli to býložravci a neustále se museli pást, aby získali potřebnou energii
U větších dinosaurů dutiny („okna“) v lebkách, jež je činili lehčími. (Pouze opancéřovaní dinosauři měli tvrdé lebky.) ■ Chodili po špičkách ■ Drápy na prstech předních a zadních končetin ■
, SPINOSAURUS měl velkou kožní plachtu po celé délce hřbetu.
Jedním ze znaků, které dinosaury odlišují od dnešních ještěrů a plazů je to, že mohli stejně jako savci stát na napřímených nohou. Někteří dinosauři chodili pouze po zadních končetinách, jiní po čtyřech. A někteří obojím způsobem.
u DINOSAUŘI u KROKODÝLI kráčeli po napříme- mají končetiny ných končetinách. ohnuté v kolenou.
u JEŠTĚŘI drží nohy v pravém úhlu k tělu.
u BRACHIOSAURUS Sauropodi měli v porovnání s tělem miniaturní hlavu.
DINOSAUŘI A PTÁCI
RODOKMEN TYREOFORY
ORNITOPODI
MARGINOCEFALIANI
Členové této skupiny, někdy také nazýváni „nosiči štítů“, byli velcí býložravci, kteří chodili po čtyřech a na sobě měli obranné desky a trny, kterými se chránili před útokem. Někteří z těchto dinosaurů měli dokonce i obrněná oční víčka!
Tito býložravci chodili po dvou a přední končetiny využívali k uchopení potravy. Nesmírně se jim dařilo a byli velice hojní. Fosilie těchto dinosaurů byly nacházeny po celém světě.
Tato skupina býložravců měla na hlavě kostěné ozdoby. (Marginocephalia znamená „zdobená hlava“.) Někteří chodili po dvou, jiní po čtyřech. Byli hojně rozšíření v křídě a patřil k nim i dobře známý Triceratops.
PLAZOPÁNV
Í
Dinosaury můžeme rozdělit do dvou hlavních skupin: plazopánví dinosauři (Saurischia) a ptakopánví dinosauři (Ornithischia). Ty je možné dále dělit, jak je zobrazeno níže.
Teropodi
Sauropodi
VÍ
DINOSAUŘI OPÁN PTAK
DINOSAUŘI A PTÁCI
,
STRUČNÁ FAKTA
TEROPODI
Tyreofory
Ornitopodi
Marginocefaliani 118
, KENTROSAURUS měl dvě řady kostěných desek, které se táhly středem hřbetu a dodávaly mu hrozivý vzhled.
u IGUANODON byl ornitopod a historicky druhý pojmenovaný dinosaur.
u EINIOSAURUS měl dopředu zahnutý silný roh.
119
Malí ptakopánví Dinosauři se dělí na dvě hlavní skupiny: plazopánvé a ptakopánvé. Ptakopánví dinosauři byli býložravci se zobákovitými čelistmi, kterými škubali listy, a prostornou břišní dutinu, v níž je mohli trávit. Zatímco někteří plazopánví dinosauři byli gigantičtí čtyřnozí obři, jiní byli drobní dvounozí býložravci, kteří neklidně pobíhali lesem a křovinatým porostem, kde hledali potravu a snažili se vyhnout predátorům.
Hypsilophodon
Kdy Před 200–190 miliony let (raná jura) Naleziště fosilií Jižní Afrika ■ Biotop Stepi ■ Délka 1 m ■ Potrava Rostliny, hlízy, možná hmyz
■
FAKTA O SKUPINĚ Charakteristika ■ Býložravci ■ Zobákovité čelisti ■ Stydká kost směřovala dozadu ■ Velké břicho pro trávení rostlin Kdy Ptakopánví dinosauři žili od začátku období jury, před 200 miliony let, do konce křídy, před 65 miliony let.
Na rozdíl od většiny dinosaurů, kteří měli jen jeden druh zubů, měl Heterodontosaurus („ještěr s různými zuby“) hned tři druhy. Ostrými předními zuby uždiboval tuhé rostliny, které následně drtil na kaši
Kdy Před 125–120 miliony let Naleziště fosilií Anglie, Španělsko ■ Biotop Lesy ■ Délka 2 m ■ Potrava Rostliny ■ ■
Hypsilophodon se v mnohém podobal dnešním jelenovitým. Spásal křehké rostliny drobnými listovitými zuby. Ze zkamenělých otisků chodidel nalezených pohromadě lze soudit, že se jako jelenovití toulal ve stádech. Pevný ocas, dlouhé nohy a protáhlá chodidla svědčí o tom, že šlo o rychlonohého suchozemského živočicha, který predátorům hbitě utíkal na zadních nohou a ocasem udržoval rovnováhu.
Leallynasaura žila blízko jižního pólu. A třebaže tam bylo v období křídy tepleji než dnes, musela se během polární noci po dobu několika měsíců vyrovnat s nedostatkem slunečního světla. Měla velké oči, které jí pomáhaly lépe se orientovat ve tmě a vyhnout se predátorům. Pravděpodobně šlo o endotermního (teplokrevného) živočicha.
Lesothosaurus Kdy Před 200–190 miliony let (raná jura) Naleziště fosilií Jižní Afrika ■ Biotop Pouštní planiny ■ Délka 1 m ■ Potrava Listy, možná i mršiny a hmyz
■
■
stoličkami. Kromě toho měl velké zuby podobné tesákům, jimiž se bránil nepříteli. Čelisti zakončoval rohovinový zobák, který pravděpodobně sloužil k trhání listů. , FOSILIE V roce 1976 se našla kompletní kostra heterodontosaura, která měla všechny kosti na svém místě
Tento dinosaurus byl pojmenován po Lesothu, jihoafrické zemi, kde byly v roce 1978 poprvé objeveny jeho zkameněliny. Podle vědců se Lesothosaurus podobal dnešní gazele, protože také spásal nízko rostoucí rostliny, a jakmile spatřil predátora, dal se na útěk. Jeho horní a dolní zuby byly malé a tvarem připomínaly hroty šípu.
Othnielosaurus Kdy Před 155–145 miliony let (pozdní jura) Naleziště fosilií USA ■ Biotop Planiny ■ Délka 2 m ■ Potrava Rostliny ■ ■
Hbitě se pohybující Othnielosaurus měl silné zadní končetiny, uzpůsobené pro rychlý běh. Přední končetiny byly krátké a slabé, s drobnými prsty. Fosilie ukazují, že zuby byly zakončeny malými hrbolky, takže byly vhodné k drcení listů. Podle nalezených obratlů měl krátký krk.
120
121
DINOSAUŘI A PTÁCI
DINOSAUŘI A PTÁCI
■
Kdy Před 105 miliony let (raná křída) Naleziště fosilií Austrálie ■ Biotop Lesy ■ Délka 2 m ■ Potrava Rostliny ■
Heterodontosaurus ■
Leaellynasaura
Malí ptakopánví Dinosauři se dělí na dvě hlavní skupiny: plazopánvé a ptakopánvé. Ptakopánví dinosauři byli býložravci se zobákovitými čelistmi, kterými škubali listy, a prostornou břišní dutinu, v níž je mohli trávit. Zatímco někteří plazopánví dinosauři byli gigantičtí čtyřnozí obři, jiní byli drobní dvounozí býložravci, kteří neklidně pobíhali lesem a křovinatým porostem, kde hledali potravu a snažili se vyhnout predátorům.
Hypsilophodon
Kdy Před 200–190 miliony let (raná jura) Naleziště fosilií Jižní Afrika ■ Biotop Stepi ■ Délka 1 m ■ Potrava Rostliny, hlízy, možná hmyz
■
FAKTA O SKUPINĚ Charakteristika ■ Býložravci ■ Zobákovité čelisti ■ Stydká kost směřovala dozadu ■ Velké břicho pro trávení rostlin Kdy Ptakopánví dinosauři žili od začátku období jury, před 200 miliony let, do konce křídy, před 65 miliony let.
Na rozdíl od většiny dinosaurů, kteří měli jen jeden druh zubů, měl Heterodontosaurus („ještěr s různými zuby“) hned tři druhy. Ostrými předními zuby uždiboval tuhé rostliny, které následně drtil na kaši
Kdy Před 125–120 miliony let Naleziště fosilií Anglie, Španělsko ■ Biotop Lesy ■ Délka 2 m ■ Potrava Rostliny ■ ■
Hypsilophodon se v mnohém podobal dnešním jelenovitým. Spásal křehké rostliny drobnými listovitými zuby. Ze zkamenělých otisků chodidel nalezených pohromadě lze soudit, že se jako jelenovití toulal ve stádech. Pevný ocas, dlouhé nohy a protáhlá chodidla svědčí o tom, že šlo o rychlonohého suchozemského živočicha, který predátorům hbitě utíkal na zadních nohou a ocasem udržoval rovnováhu.
Leallynasaura žila blízko jižního pólu. A třebaže tam bylo v období křídy tepleji než dnes, musela se během polární noci po dobu několika měsíců vyrovnat s nedostatkem slunečního světla. Měla velké oči, které jí pomáhaly lépe se orientovat ve tmě a vyhnout se predátorům. Pravděpodobně šlo o endotermního (teplokrevného) živočicha.
Lesothosaurus Kdy Před 200–190 miliony let (raná jura) Naleziště fosilií Jižní Afrika ■ Biotop Pouštní planiny ■ Délka 1 m ■ Potrava Listy, možná i mršiny a hmyz
■
■
stoličkami. Kromě toho měl velké zuby podobné tesákům, jimiž se bránil nepříteli. Čelisti zakončoval rohovinový zobák, který pravděpodobně sloužil k trhání listů. , FOSILIE V roce 1976 se našla kompletní kostra heterodontosaura, která měla všechny kosti na svém místě
Tento dinosaurus byl pojmenován po Lesothu, jihoafrické zemi, kde byly v roce 1978 poprvé objeveny jeho zkameněliny. Podle vědců se Lesothosaurus podobal dnešní gazele, protože také spásal nízko rostoucí rostliny, a jakmile spatřil predátora, dal se na útěk. Jeho horní a dolní zuby byly malé a tvarem připomínaly hroty šípu.
Othnielosaurus Kdy Před 155–145 miliony let (pozdní jura) Naleziště fosilií USA ■ Biotop Planiny ■ Délka 2 m ■ Potrava Rostliny ■ ■
Hbitě se pohybující Othnielosaurus měl silné zadní končetiny, uzpůsobené pro rychlý běh. Přední končetiny byly krátké a slabé, s drobnými prsty. Fosilie ukazují, že zuby byly zakončeny malými hrbolky, takže byly vhodné k drcení listů. Podle nalezených obratlů měl krátký krk.
120
121
DINOSAUŘI A PTÁCI
DINOSAUŘI A PTÁCI
■
Kdy Před 105 miliony let (raná křída) Naleziště fosilií Austrálie ■ Biotop Lesy ■ Délka 2 m ■ Potrava Rostliny ■
Heterodontosaurus ■
Leaellynasaura
Pachycephalosaurus
Kdy Před 65 miliony let Naleziště fosiií Severní Amerika ■ Biotop Lesy Severní Ameriky ■ Délka 5 m ■ Potrava Rostliny, měkké ovoce, semena ■ ■
Poslední dinosaur
Na základě srovnání několika fosilií pachycefalosaura se zkamenělinami jeho příbuzných vědci odhadují, že tento dinosaur byl velký asi jako kombík. Pravděpodobně měl mohutné tělo, ale dlouhé, štíhlé zadní nohy rychlého běžce. Z jeho drobných zubů se dá usuzovat, že jeho potravu tvořily snadno stravitelné rostliny nebo snad kombinace rostlin a živočišné potravy, jako například vajec.
Pachycephalosaurus žil na sklonku období křídy a byl jedním z druhů, které zmizely při hromadném zániku dinosaurů.
DINOSAUŘI A PTÁCI
DINOSAUŘI A PTÁCI
Tento býložravec měl na vrcholu lebky záhadnou bouli, tvořenou pevnou, vyklenutou kostí. Ale k čemu? Podle jedné starší teorie samci do sebe naráželi hlavou jako berani – avšak jejich zakřivené krky by nejspíš takový náraz neunesly. Další teorie říká, že na sebe kývali těžkými hlavami ze strany na stranu, jako to dělají žirafy. Anebo je možné, že jejich výrazné hlavy sloužily pouze k zaujetí samice a odstrašení soka.
Pachycephalosaurus
ZAJÍMAVOSTI Pachycefalosaura známe pouze z jedné kompletně zachovalé lebky (níže je fotografie její repliky) a několika lebečních úlomků. Klenba silné kosti na jeho lebce byla lemována kostěnými hrudkami a rohy, které mohly sloužit k vábení samic. Zuby měl drobné a oči velké. Vyklenutá lebka Velké očnice
Malé zuby Před 251 miliony let Trias
122
145
200 Jura
65 Křída
123
Pachycephalosaurus
Kdy Před 65 miliony let Naleziště fosiií Severní Amerika ■ Biotop Lesy Severní Ameriky ■ Délka 5 m ■ Potrava Rostliny, měkké ovoce, semena ■ ■
Poslední dinosaur
Na základě srovnání několika fosilií pachycefalosaura se zkamenělinami jeho příbuzných vědci odhadují, že tento dinosaur byl velký asi jako kombík. Pravděpodobně měl mohutné tělo, ale dlouhé, štíhlé zadní nohy rychlého běžce. Z jeho drobných zubů se dá usuzovat, že jeho potravu tvořily snadno stravitelné rostliny nebo snad kombinace rostlin a živočišné potravy, jako například vajec.
Pachycephalosaurus žil na sklonku období křídy a byl jedním z druhů, které zmizely při hromadném zániku dinosaurů.
DINOSAUŘI A PTÁCI
DINOSAUŘI A PTÁCI
Tento býložravec měl na vrcholu lebky záhadnou bouli, tvořenou pevnou, vyklenutou kostí. Ale k čemu? Podle jedné starší teorie samci do sebe naráželi hlavou jako berani – avšak jejich zakřivené krky by nejspíš takový náraz neunesly. Další teorie říká, že na sebe kývali těžkými hlavami ze strany na stranu, jako to dělají žirafy. Anebo je možné, že jejich výrazné hlavy sloužily pouze k zaujetí samice a odstrašení soka.
Pachycephalosaurus
ZAJÍMAVOSTI Pachycefalosaura známe pouze z jedné kompletně zachovalé lebky (níže je fotografie její repliky) a několika lebečních úlomků. Klenba silné kosti na jeho lebce byla lemována kostěnými hrudkami a rohy, které mohly sloužit k vábení samic. Zuby měl drobné a oči velké. Vyklenutá lebka Velké očnice
Malé zuby Před 251 miliony let Trias
122
145
200 Jura
65 Křída
123
Ceratopsiani
Chasmosaurus Kdy Před 74–65 miliony let (pozdní křída) Naleziště fosilií Severní Amerika ■ Biotop Lesní krajina ■ Délka 5 m ■ Potrava Palmy a cykasy
■ ■ ■ ■ ■ ■
Kdy Před 74–65 miliony let (pozdní křída) Naleziště fosilií USA Biotop Zalesněné krajiny Délka 6 m Potrava Rostliny
V roce 1985 vědci objevili zkameněliny 15 exemplářů einiosaura na jednom nalezišti v USA – je možné, že šlo o stádo, které společně zahynulo při povodni nebo sesuvu půdy. Einiosaurus měl působivý límec s vlnitým okrajem a dva dlouhé rohy, které směřovaly vzhůru. Rohy pravděpodobně používal jak k vábení samic, tak k boji.
■
Chasmosauří krční límec měl obrovské otvory, pravděpodobně zakryté kůží. Chasmosaurus zřejmě mohl límec, který byl možná zářivě barevný, napřímit, aby přilákal pozornost nebo zastrašil nepřítele. Papouškovitý zobák
Styracosaurus
Pentaceratops
■
Kdy Před 74–65 miliony let (pozdní křída) Naleziště fosilií Severní Amerika ■ Biotop Otevřené lesní oblasti ■ Délka 5,2 m ■ Potrava Kapradiny a cykasy
■
■
■
Styrakosauři měli límec vyzdobený šesti rohy, které byly až 60 cm dlouhé a zřejmě sloužily jako ozdoba k vábení samic. Stycosaurus měl velký, protáhlý čenich s obrovskými nozdrami a krátkým, tupým rohem. Jeho ostré zuby dobře krájely tuhé rostliny a byly průběžně nahrazovány novými.
Veliká hlava byla nejpozoruhodnějším rysem tohoto dinosaura. Jedna zkamenělá lebka sestavená z roztříštěných úlomků je více než 3 m dlouhá, a je tak dosud nejdelší nalezenou lebkou suchozemského tvora. Pentaceratops znamená „pětirohá tvář“ – jeden roh měl na čenichu, dva zahnuté nad očima a po jednom menším na tvářích.
FAKTA O SKUPINĚ Charakteristika Silný zahnutý zobák k trhání rostlin ■ Stovky vroubkovaných zubů, které krájely listy jako nůžky ■ Velké rohy a krční límec, který sloužil především k námluvám ■ Krátké nohy ■ Na prstech kůstky podobné kopytům ■
Kdy Tito dinosauři byli hojní v období křídy asi před 80 miliony let. Poslední ceratopsiani vymizeli na konci křídy, při hromadném vymírání živočichů před 65 miliony let.
Otvor v límci
Kdy Před 74–65 miliony let (pozdní křída) Naleziště fosilií USA ■ Biotop Lesnaté planiny ■ Délka 5–8 m ■ Potrava Rostliny
Robustní noha
Protoceratops Kdy Před 74–65 miliony let (pozdní křída) Naleziště fosilií Mongolsko ■ Biotop Poušť Maličký roh ■ Délka 1,8 m mezi očima ■ Potrava Pouštní pláně
■
■
Mnoho dobře zachovalých fosilií tohoto malého ceratopsiana bylo nalezeno v poušti Gobi na území Mongolska. Protoceratops měl široký krční límec vycházející ze zadní části lebky, který mu stále dorůstal a byl větší u samců. Rýčovitými drápy si možná hloubil nory.
125
DINOSAUŘI A PTÁCI
DINOSAUŘI A PTÁCI
Býložraví ceratopsiani se různili, od živočichů velikosti ovce po robustní obry, kteří byli větší než slon. Pásli se v lesích a stepích Severní Ameriky a Asie, možná ve stádech. Měli obrovský papouškovitý zobák, který používali k uchopení a vytrhávání rostlin. S tyčícími se rohy a krčním límcem museli tvořit úchvatnou podívanou.
Einiosaurus
Ceratopsiani
Chasmosaurus Kdy Před 74–65 miliony let (pozdní křída) Naleziště fosilií Severní Amerika ■ Biotop Lesní krajina ■ Délka 5 m ■ Potrava Palmy a cykasy
■ ■ ■ ■ ■ ■
Kdy Před 74–65 miliony let (pozdní křída) Naleziště fosilií USA Biotop Zalesněné krajiny Délka 6 m Potrava Rostliny
V roce 1985 vědci objevili zkameněliny 15 exemplářů einiosaura na jednom nalezišti v USA – je možné, že šlo o stádo, které společně zahynulo při povodni nebo sesuvu půdy. Einiosaurus měl působivý límec s vlnitým okrajem a dva dlouhé rohy, které směřovaly vzhůru. Rohy pravděpodobně používal jak k vábení samic, tak k boji.
■
Chasmosauří krční límec měl obrovské otvory, pravděpodobně zakryté kůží. Chasmosaurus zřejmě mohl límec, který byl možná zářivě barevný, napřímit, aby přilákal pozornost nebo zastrašil nepřítele. Papouškovitý zobák
Styracosaurus
Pentaceratops
■
Kdy Před 74–65 miliony let (pozdní křída) Naleziště fosilií Severní Amerika ■ Biotop Otevřené lesní oblasti ■ Délka 5,2 m ■ Potrava Kapradiny a cykasy
■
■
■
Styrakosauři měli límec vyzdobený šesti rohy, které byly až 60 cm dlouhé a zřejmě sloužily jako ozdoba k vábení samic. Stycosaurus měl velký, protáhlý čenich s obrovskými nozdrami a krátkým, tupým rohem. Jeho ostré zuby dobře krájely tuhé rostliny a byly průběžně nahrazovány novými.
Veliká hlava byla nejpozoruhodnějším rysem tohoto dinosaura. Jedna zkamenělá lebka sestavená z roztříštěných úlomků je více než 3 m dlouhá, a je tak dosud nejdelší nalezenou lebkou suchozemského tvora. Pentaceratops znamená „pětirohá tvář“ – jeden roh měl na čenichu, dva zahnuté nad očima a po jednom menším na tvářích.
FAKTA O SKUPINĚ Charakteristika Silný zahnutý zobák k trhání rostlin ■ Stovky vroubkovaných zubů, které krájely listy jako nůžky ■ Velké rohy a krční límec, který sloužil především k námluvám ■ Krátké nohy ■ Na prstech kůstky podobné kopytům ■
Kdy Tito dinosauři byli hojní v období křídy asi před 80 miliony let. Poslední ceratopsiani vymizeli na konci křídy, při hromadném vymírání živočichů před 65 miliony let.
Otvor v límci
Kdy Před 74–65 miliony let (pozdní křída) Naleziště fosilií USA ■ Biotop Lesnaté planiny ■ Délka 5–8 m ■ Potrava Rostliny
Robustní noha
Protoceratops Kdy Před 74–65 miliony let (pozdní křída) Naleziště fosilií Mongolsko ■ Biotop Poušť Maličký roh ■ Délka 1,8 m mezi očima ■ Potrava Pouštní pláně
■
■
Mnoho dobře zachovalých fosilií tohoto malého ceratopsiana bylo nalezeno v poušti Gobi na území Mongolska. Protoceratops měl široký krční límec vycházející ze zadní části lebky, který mu stále dorůstal a byl větší u samců. Rýčovitými drápy si možná hloubil nory.
125
DINOSAUŘI A PTÁCI
DINOSAUŘI A PTÁCI
Býložraví ceratopsiani se různili, od živočichů velikosti ovce po robustní obry, kteří byli větší než slon. Pásli se v lesích a stepích Severní Ameriky a Asie, možná ve stádech. Měli obrovský papouškovitý zobák, který používali k uchopení a vytrhávání rostlin. S tyčícími se rohy a krčním límcem museli tvořit úchvatnou podívanou.
Einiosaurus
Triceratops
DINOSAUŘI A PTÁCI
DINOSAUŘI A PTÁCI
S hmotností desetitunového nákladního vozu byl Triceratops stavěný jako obrovitý nosorožec. Jméno („třírohá tvář“) dostal podle kratšího nosního rohu a dvou dlouhých čelních rohů. Triceratops používal rohy a límec stejně, jako jelen používá parohy – k vábení samic.
JIZVY PO BOJI
Ze známek po kousnutí, které zanechal strašlivý Tyrannosaurus na některých lebkách triceratopse, vyplývá, že před miliony let spolu tito dva dinosauři sváděli tvrdé souboje. U jednoho triceratopse se dokonce zdá, že mu byl čelní roh ukousnut.
Před 251 miliony let
200
145
Trias
Čelní roh byl přes 1 m dlouhý.
Jura
■ ■ ■ ■
126
Křída
Triceratops ■
Ve spodní čelisti byla na každé straně jedna řada zubů.
65
Kdy Před 70–65 miliony let (pozdní křída) Naleziště fosilií Severní Amerika Biotop Lesnaté oblasti Délka 9 m Potrava Lesní rostliny
Krk triceratopse byl pravděpodobně dost pružný, takže tento dinosaur zřejmě nejedl pouze listy stromů, ale i nízko rostoucí vegetaci. Silným papouškovitým zobákem škubal tuhé lesní rostliny, jako palmy, kapradiny a cykasy. Zuby sloužily jako nůžky, kterými potravu krájel na kousky.
Okno v límci
. LÍMEC Kolem zadní části lebky měl Triceratops obrovský límec tvořený kostí. Dříve se mělo za to, že límec a rohy sloužily k obraně, dnes se však mnoho odborníků domnívá, že je samci požívali k vábení samic v období říje.
Lebka torosaura
. TOROSAURUS Torosaurus byl velmi podobný triceratopsovi, ale měl větší límec s otvory. Někteří vědci si nejsou jistí, zda byl Torosaurus skutečně jiný druh, a domnívají se, že mohlo jít o dospělého triceratopse, kterému se v límci vytvořily otvory.
127
Triceratops
DINOSAUŘI A PTÁCI
DINOSAUŘI A PTÁCI
S hmotností desetitunového nákladního vozu byl Triceratops stavěný jako obrovitý nosorožec. Jméno („třírohá tvář“) dostal podle kratšího nosního rohu a dvou dlouhých čelních rohů. Triceratops používal rohy a límec stejně, jako jelen používá parohy – k vábení samic.
JIZVY PO BOJI
Ze známek po kousnutí, které zanechal strašlivý Tyrannosaurus na některých lebkách triceratopse, vyplývá, že před miliony let spolu tito dva dinosauři sváděli tvrdé souboje. U jednoho triceratopse se dokonce zdá, že mu byl čelní roh ukousnut.
Před 251 miliony let
200
145
Trias
Čelní roh byl přes 1 m dlouhý.
Jura
■ ■ ■ ■
126
Křída
Triceratops ■
Ve spodní čelisti byla na každé straně jedna řada zubů.
65
Kdy Před 70–65 miliony let (pozdní křída) Naleziště fosilií Severní Amerika Biotop Lesnaté oblasti Délka 9 m Potrava Lesní rostliny
Krk triceratopse byl pravděpodobně dost pružný, takže tento dinosaur zřejmě nejedl pouze listy stromů, ale i nízko rostoucí vegetaci. Silným papouškovitým zobákem škubal tuhé lesní rostliny, jako palmy, kapradiny a cykasy. Zuby sloužily jako nůžky, kterými potravu krájel na kousky.
Okno v límci
. LÍMEC Kolem zadní části lebky měl Triceratops obrovský límec tvořený kostí. Dříve se mělo za to, že límec a rohy sloužily k obraně, dnes se však mnoho odborníků domnívá, že je samci požívali k vábení samic v období říje.
Lebka torosaura
. TOROSAURUS Torosaurus byl velmi podobný triceratopsovi, ale měl větší límec s otvory. Někteří vědci si nejsou jistí, zda byl Torosaurus skutečně jiný druh, a domnívají se, že mohlo jít o dospělého triceratopse, kterému se v límci vytvořily otvory.
127