- OBSAH www.carpmax.cz
TAJEMNÉ BOILIES
04
LOV KAPRŮ NA MALÝCH VODÁCH
09
KONZERVUJEME BOILIES BEZ CHEMIE
13
VÍKEND VE JMÉNU KAPRA
18
LOV KAPRŮ Z HLADINY
23
KAPRÁŘŮV OBÝVÁK
26
LOV KAPRŮ NA MATCH PRUT
32
ZPRÁVY OD VODY
37
TOP ÚLOVKY ČTENÁŘŮ
38
VAŘÍME V BIVAKU
39
_____________________________________________________________________________________
CARPMAX – elektronický kaprářský magazín Vydavatel: Jiří Kadubec Kostelecká 1829, 547 01 Náchod Česká republika
Časopis je volně k dispozici na internetových stránkách http://www.carpmax.cz
Reklamní oddělení: marketing@carpmax.cz
Redakce nemusí vždy souhlasit s obsahem uveřejněných článků.
Redakce: redakce@carpmax.cz
Redakce nezodpovídá za obsah uveřejněné inzerce. Elektronický magazín CARPMAX vychází každý měsíc
______________________________________________________________________________________ -2-
- ÚVODNÍK -
Vážení čtenáři, kolegové a kamarádi od vody, za tým projektu CarpMax je mě ctí vám představit tento nový elektronický časopis určený především pro kapráře. Od dnešního dne máte na internetu jedinečné médium, které je určeno právě pro ty kapráře, kteří hledají kaprářské články od českých známých i méně známých autorů. Novinek od výrobců boilies a rybářského vybavení. Tipů a recenzí na svazové i soukromé revíry, rozhovorů s významnými osobnostmi ze světa kaprařiny a další příjemné rubriky z našeho životního koníčku. To vše a ještě o trochu více naleznete zde na stránkách elektronického kaprářského časopisu, který pro Vás vychází od března 2013. Je pro nás radostí přivést na světlo světa tento moderní typ media, které plně nahradí klasické pojetí časopisu v papírové podobě. Chceme být pružní, energičtí a v neposlední řadě ekologičtí. Je nám proti srsti představa kolik stromu je poraženo pro každoměsíční vydávání všech možných tradičních tiskovin. My jako CARP MAX jdeme cestou pokroku. CARPMAX je dostupný pro každého čtenáře zdarma v elektronické podobě na internetových stránkách www.carpmax.cz. Formát časopisu je určen jak pro čtení na klasickém počítači, ale je přímo předurčen pro čtení na chytrých telefonech a dnes velmi populárních tabletech či jiném zařízení pro čtení elektronické literatury. Za tým elektronického měsíčníku CARPMAX vám přeji vše nejlepší do nové sezóny 2013 a věřím, že si tento nový typ média oblíbíte a budeme se společně těšit z úspěchu, které CARPMAX přinese na pole kaprařiny. Budeme vděční za zpětnou vazbu na jakékoliv vydání měsíčníku. CARP MAX je tady pro Vás a náš tým je tady od toho aby byl pro Vás tím nejlepším magazínem s kaprářskou tématikou. Pro vaše nápady, připomínky a tipy na vylepšení je pro vás zavedený email redakce@carpmax.cz. Děkujeme za vaše připomínky. Redakce
______________________________________________________________________________________ -3-
______________________________________________________________________________________ -4-
Boilies
je zaklínadlem kaprařiny. Málo kaprářů si dokáže představit lov velkých kaprů bez boilies. Nejde o nejlepší nástrahu na kapry leč jde o nejvíce selektivní nástrahu, při které je velmi vysoká pravděpodobnost ulovení kapra a minimalizování nechtěných záběrů od jiných druhů ryb. Díky velké oblibě kaprařiny u nás za posledních několik let se vytvořil velmi rozmanitý trh s nástrahami a to včetně boilies. Kde jsou ty doby, kdy se boilies kupovalo po kusech a kuličky měli stejný tvar, stejné složení a jinou vůni. Byla to doba pionýrů kaprařiny, která se k nám dostala pozdě, ale kdo se podívá na cestu co kaprařina urazila za několik málo let je úžasná. K takovému rozvoji přispěla jména dnešních legend české kaprařiny. Ač nabídka boilies je velmi pestrá a jistě každý najde tu svou nástrahu pro lov kaprů, tak si položme ruku na srdce a přiznejme, že dnešní kaprařina jako koníček je velmi drahá záležitost. Řekněme normální vybavení kapráře příjde na desetitisíce a špičkové na statisíce. To je fakt, se kterým musí počítat každý, kdo chce dělat kaprařinu na dobré úrovni a maximálně samostatně bez pomoci druhých. Ale teď se vraťme k boilies. Dobré a kvalitní boilies je veledůležitým prvkem v lovu kaprů. Zde má kaprář několik možností jak se k tomu postaví. Bude kupovat hotovky? Bude míchat mix od výrobce? A nebo si postaví své vlastní boilies? Třetí možnost je předmětem tohoto článku, a tak se budeme věnovat tomuto tématu. Míchání vlastního boilies je do určité míry alchymie.Je dobré tuto činost pojmout i jako zábavu. Sám jsem k této činnosti přistoupil tak, že kapr ulovený na vlastní nástrahu má pro mě větší hodnotu nežli kapr ulovený na mix někoho jiného. V mnoha ohledech se lze na takový přístup dívat jako malichernost, ale kolik takových nás je? Spousta kaprářů by si přála ulovit velkého kapra na svoje vlastní boiles, ale brání jim v tom zpravidla čas a nedůvěra k takovému boiles.
Kdo si dělá vlastní kuličky musí počítat s tím, že ne každá kombinace musí být úspěšná. K otestování účinnosti takové návnady/nástrahy je zapotřebí čas, který nám ubírá čas vlastního rybaření. Pokud ustojíme tuto nekrátkou dobu, tak máme možnost získat vysoce kvalitní a chytlavou nástrahu za peníz, který bude zlomkem komerčního výrobku. Otázkou je, co pro to udělat? Nakupujte levně Pod touto radou se neskrývá nic jiného než najít dodavatele, který nenahraditelné suroviny prodává za nejnižší cenu, ale ne na úkor kvality. Věřte, že to samé v různých obalech nakoupíte za velmi rozlišné ceny, ač jde o toho samého dodavatele. Vařte ve velkém Snížit cenu výsledného produktu můžete pokud budete nakupovat ve větším balení. Někteří prodejci, ale i výrobci boilies v ČR mají balení o 0,5kg, které je samozřejmě dražší než když nakoupíte jinde celý kilogram. Stejně tak lze snížit cenu finálního výrobku i tím, že vše připravíte najednou. Tím se samozřejmě sníží náklady na dopravu surovin domů, pokud nemáte možnost nakupovat jinak než přes internet. Ne každá surovina v boilies musí pocházet od rybářského prodejce Je několik vzácných příkladů, kdy můžete nakoupit levněji a v mnoha případech i kvalitněji suroviny z obchodů se zdravou výživou, hypermarketech, ale i asijské tržnici. Pro příklad je možné poukázat na suroviny jako je sojová mouka, kukuřičná mouka, belachan, masokostní močka, rybí moučka či dokonce
směs ptačích zobů. V některých případech je možné za mizivý peníz nakoupit i mlékárenské
______________________________________________________________________________________ -5-
výrobky za skvělé ceny. Rovněž ne všechna arómata musejí pocházet z lahviček opatřených nápisem renomovaného výrobce, ale je možné sáhnout i po přirozené alternativě. Experimentujte s alternativními surovinami Tento bod trochu vychází z předchozího. Tedy ne vždy je nutné držet se zažitého klišé. Máme před sebou širokou paletu možností ,jak nahradit některé suroviny bez snížení hodnoty výsledného výrobku. Příkladem může být použití kůry citrusových plodů nebo použití koření či aromatické zeleniny. Vznikne tak neotřelé boilies, které bude mít v mnoha případech navrch, protože nebude pro kapra ještě „okoukané“. Čerstvé suroviny voní lépe než aroma v lahvičce U tohoto odstavce je možné se podívat do vlastní kuchyně. Čerstvě namletý pepř má výrazně lepší aroma nežli pepř mletý, který se prodává běžně v obchodech. A takto lze pohlížet na použití čerstvých surovin do boiles. Nakolik je dobré přidat návnadě příchuť, když můžeme vytvořit návnadu, která bude kaprovi chutnat a přivede ho k naší nástraze. Proto je na místě se podívat na suroviny, jako je ovoce nebo z masových směsí třeba čerstvá játra. Uchovávejte větší množství boilies odpovídajícím způsobem Pro uchování boilies je možné využít několik metod konzervace. Jako vše některé mají své klady, ale též i zápory. Pro dlouhodobé uchování boilies bez ztráty kvality je vhodné mražení a sušení. Mražené boiles má výhodu ve své rychlé použitelnosti. Stačí rozmrazit a lze používat. Pokud použijete čerstvé suroviny, tak je zde velké riziko znehodnocení boilies plísní. Z toho důvodu je vhodné takové
boilies spotřebovat do několika dní. Použitelné je jistě i jako návnada či nástraha na celovíkendové chytání.
Sušené boilies regenerujte Tento nápad jsem zaregistroval prvně od anglické legendy moderní kaprařiny, leč nápad považuji jako velmi smělý. A to smísit rybniční vodu s tekutou potravou a aromatickými surovinami použitých při vlastní výrobě boilies. V této směsi nechat boilies máčet dokud nedostane vlastnosti blížící se čerstvě uvařeného boilies. Zkušenosti s boilies Osobně jsem se s boiliesem setkal relativně pozdě. První zmínku o boilisu jsem zaznamenal v roce 1994 v prvním vydání knihy Chytání velkých kaprů od A. Littela. Dlouho mě to nedalo spát a tak krátce na to jsem se začal o tyto kuličky zajímat. Ačkoliv v knize bylo vypracováno několik receptů se surovinami, které jsem v té době považoval za nesehnatelné. Z toho důvodu jsem se vydal do jedné rybářské prodejny a co jsem neviděl na pultě, několik voňavých kuliček. Prodavač je měl pouze na kusy a ještě dnes si vzpomínám, že staly po 3 Kč. Pár kousku jsem nakoupil a po krátké době jsem mazal s rancem k vodě. Po namáhavé práci jsem umístil kuličku na háček a čekal až ty největší kapři z Rozkoše mě budou padat k nohám. Samozřejmě jsem odcházel s prázdnou. Trvalo hodně let než jsem se odhodlal pro nový pokus. V té době již bylo možné zakoupit kilový pytlík kouzelně vonících kuliček. Po přečtení několika článků od prvních kaprářů jsem již nějaké výsledky měl, ale nic co by byť jen přibližovalo rybám z časopisů, které jsem měl doma. A tu přišel nápad vyrobit si vlastní boilies, které určitě nachytá obry. A tak jsem začal dle doporučení v časopisech či na internetu sestavovat první recept. Po uvaření se kuličky zdáli být přesně takové jaké jsem
znával z pytlíku od prodejců. Ovšem co se stalo držel jsem se všeho čeho jsem měl, ale ryby je ignorovali. Pokračovalo několik dalších a dalších více méně spíše neúspěšných pokusů. Proto jsem se rozhodl vrátit na úplný začátek na
______________________________________________________________________________________ -6-
základní směs 50/50, která stále v tu dobu frčela nejen u kaprů, ale tak i u samotných výrobců. Postupem času se má směs 50/50 měnila a přestávala býti již jen moukou s vajíčkem. Dosáhl jsem časem k několika receptům, které fungovali a fungují a jak pevně věřím, tak ještě nějaký čas fungovat budou. V tomto článku jsem chtěl několik vybraných receptů představit, hlavně z hlediska jejich složení, které až na výjimky není tradiční. Jde o dva recepty na sladké boilies a o dva recepty na masové bázi. Pekelný banán rozmixované banány (dle velikosti 2-3) sojová mouka 200g pšeničná krupice 300g Syrovátka 200g chilli mleté (1 pytlík … tuším 20g) Chilli omáčka (3-5 polévkových lžic) Vejce (10ks dle velikosti) Slunečnicový / řepkový olej (10-30ml … dle ročního období) Roztopený med (2-3 polévkové lžíce) Melasa (10-20ml) Popis: Jeden ze vzácných případů šílených receptů s čerstvou surovinou. Banány se rozmixují a přidají do vajec. Ideální k mixování nepoužívat mixér, ale vidličku a s vejci je pěkně pomačkat. Použitelnost – jaro - léto
Tropický mix Nastrouhaná čerstvá kůra z pomeranče (kůra ze 4 pomerančů) Nastrouhaná čerstvá kůra z citronu (kůra ze 4 citrónů) Rozmixovaná dužina z ananasu (nouzově i konzervovaný ananas) Syrovátka 200g Sojová mouka 200g Pšeničná mouka 250g Vejce (10ks dle velikosti) Slunečnicový / řepkový olej (10-30ml dle ročního období) Roztopený med (2-3 polévkové lžíce) Melasa (10-20ml) Popis: Další netradiční mix, který svým způsobem vychází jako ten předchozí ze směsi 50/50. Zajímavostí tohoto mixu je, že jeho hlavním atraktorem je odpadový materiál. Tedy slupky od citrusů. Jako další doplněk je vymačkaná dužnina z ananasu. Pro takovou práci se hodí skvěle odšťavovač. Tekutinu vypijeme a dužninu s kůrou přidáme do vajíčka. Použitelnost: jaro - léto Transilvanský játro Játra (cca 500g) Pšeničná krupice (250g) česnek (2 palice) kukuřičná mouka (200g) sojová mouka (200g) vejce (5ks dle velikosti) sůl (1-2 polévkové lžíce) Slunečnicový / řepkový olej (10-30ml dle ročního období) popis: Tento recept je klasickým pro přípravu boilies ze syrových jater. Syrová játra lze nahradit práškem ze sušených jater, který lze poměrně snadno vyrobit i v domácích podmínkách. Ovšem jeho příprava jen pro
______________________________________________________________________________________ -7-
„borce“ se silným žaludkem. Toto boilies je lepší vařit delší dobu kvůli játrům, která jsou u tohoto receptu potenciálním původcem zaplísnění. Použití – jaro až podzim Pikantní lososovo-krevetová pochoutka Lososová moučka (300g) Krevetová moučka (100g) Syrovátka (100g) Pšeničná krupice (300g) Sojová mouka (200g) Vejce (10ks dle velikosti) Chilli omáčka (3 polévkové lžíce) Rybí omáčka (10 ml) Esence kaviár (5 ml) Melasa (20 ml) Lososový olej (30 ml) Popis: Opravdu vyhejčkaný recept, který vznikal a byl postupně vyvíjen po několik let.
To že byl šlechtěný je poznat na úlovcích, které má na svém kontě. Dokonce i nějaké kuličky jsem dal kolegům, kteří chytali na několikanásobně dražší boilies od SOLARu a nevedlo jim k požadovaným výsledkům. Jednoduchý, levný a účinný.
Na těchto čtyřech receptech jsem vám zde chtěl prezentovat, že chytající boilies lze uvařit z různých surovin. Dnes oproti roku 1994 mě je jasné, že boilies není jediným faktorem, který rozhoduje o úspěchu kaprové výpravy. V mnoha ohledech považuji za důležitější volbu místa nežli hodnotit kvalitu boilies podle jeho složení nebo nedejbože ceny. Už několikrát se ukázalo, že i skutečně velkého kapra jde ulovit na boilies za stokorun či méně za kilogram. Z toho důvodu nevěřím na magii boilies, ale dávám přednost strategii, která je schopná ulovit rybu, kterou chci na fotku. Do toho spadají jak výběr místo, návazce, háčky a samozřejmě i boilies. Co dodat závěrem Je těžké vytvářet závěr u tématu o kterém by se dalo napsat několik knih. A z toho důvodu je na vás jestli máte chuť experimentovat, nebo dáte přednost ověřenému mixu nebo hotovému boilies. Obé možnosti mají své pro a proti. Vždy je možné přejít na druhou stranu. Doufám, že vás tento článek inspiroval a vznikne pod vašima rukama to pravé boilie tajemství.
______________________________________________________________________________________ -8-
______________________________________________________________________________________ -9-
Dnešní
trend kaprařiny je chytat trofejní kapry. Pak mě napadá tedy otázka co je pro nás trofejní kapr. Je to takový co má 10,20,30 a nebo 40kg? Každý si asi odpoví sám. Pro sebe bych volil spíše to, že trofejní kapr je ten největší na dané vodě. Samozřejmě slovo největší je trochu zavádějící, ale pokud víme, že na revíru, kde se loví kapři okolo 10-15kg standardně, tak je nelze považovat za trofej. Ale na opak jsou vody takové, kde se desetikilový kapr objevil stěží a to ještě se jedná o rybu, která měla více štěstí než by se mohlo na první pohled zdát. O čem by měl být tento článek. Velkých přehrad u nás není tolik, obdobně to platí i o řekách. Ne každá voda je schopná vyprodukovat kapry nad deset kilogramů, o vyšších hranicích ani nemluvě. Z toho důvodu většina rybářů sklouzne k rutině a začne chytat menší ryby, ale ve větším množství. Metod jak toho dosáhnout je hodně (feeder či plavaná). Co se týká kapraření alespoň v tom smyslu co ho chápu já, tak tento postoj nezastávám. Dovolím si tvrdit, že na každé vodě se vyskytuje nějaký větší kapr. To že bude metr sotva olizovat hranici šedesáti centimetrů nevadí. Pokud se na dané vodě loví kapři na hranici míry a vy ulovíte takového goliáše, tak je vaše rybářská výprava vydařená. Malých revírů do tří hektarů je u nás hodně. Většinu takových vod kapráři považují za vychytanou nebo spíše jako takovou jako přechodnou zásobárnu ryb pro domorodce. Ale i tak lze nalézt výjimky a najít takřka panenský rybníček nebo vodu, na kterou není velký rybářský tlak. Jaký revír je malý Různé malé rybníčky s rozlohou okolo 1ha Strategie krmení a dlouhodobé předkrmování Pro úspěšný lov na malých revírech je nejdůležitější vyselektovat ryby na ty, které lovit chceme a na ty které lovit nechceme. K tomu se hodí skvěle metoda dlouhodobého
předkrmování. Ale i tuto činnost lze rozložit do více fází. Jako naprosto minimální dobu předkrmování vidím 5 dní před samotným lovem a to jen pouze boilies. V ideálním případě taková příprava krmného místa by měla vypadat následovně. 1) Zakrmení partiklem a methodmixem (partikl lze použít jakýkoliv kukuřice, řepka, pšenice vždy náležitě upraveny). Methodmix v tomto případě funguje jednak jako pojidlo a také jako vizuální prostředek pro prezentaci návnady. 2) Zakrmování partiklem s přídavkem celého i krájeného boilies. To je důležité zejména pro vody, kde se na boilies nechytá (i takové se ještě najdou). 3) Zakrmování celým boiliesem V případě, že již jste někdy měli zkušenost na konkrétní vodě s lovem na boilies, tak lze vynechat zakrmování partiklem a methodmixem a věnovat pouze zakrmování boilies. V tom případě bych viděl jako ideální dobu minimálního zakrmování na oněch pět dní před samotným lovem. Dlouhodobá krmná kampaň pomocí partiklu je již dlouhodobějšího rázu. Nelze říci, že 14 dní je strop a týden, že je málo. V tomto případě záleží i na velikosti krmné dávky, množství ryb v revíru a v neposlední řadě i na teplotě vody a ročním období. Jak velká vy měla být krmná dávka je asi otázka, na kterou se nejeden z vás zeptá. Sám jsem spíše minimalista a tak nejsem příznivcem velkého zkrmování mnoha kilogramů boilies. Ostatně poslední výsledky spíše naznačují, že pro lov velkých kaprů je vhodné přesné a minimalistické zakrmování.
______________________________________________________________________________________ - 10 -
Vlastní lov Co se týká vlastního rybaření, tak zde není mnoho rozdílů s lovem na středně velkých vodách. Ale i tak se zde objevují jisté aspekty, které pro úspěšný lov musíme dodržet. Ideálním obdobím pro takové rybaření je jaro ihned po rozmrznutí nebo podzim. Letní období je časem kdy u vody není mnoho klidu a malé revíry jsou-li v dostupnosti lidských obydlí, tak jsou zpravidla navštěvovány širokým spektrem rybářů a tak jedinou možností dosáhnout nějakého výsledku je rybařit v pozdních nočních či brzkých ranních hodinách. Ve dne kromě ostatních rybářů nám hraje v náš neprospěch i teplota vody. Na malých revírech se voda prohřívá mnohem rychleji a více než na velkých revírech a tak kapři při slunečných a teplých dnech přes den nejeví zájem o požírání našich nástrah či návnad. Dalším specifikem lovu na malých revírech je dodržování maximálního klidu. Ne vždy budeme lovit kapry na protilehlém nedostupném břehu, ale mnoho dobrých míst se nachází i v našem nejbližším okolí. Proto je třeba přihlédnout i k vlastnímu nahazování či zakrmování. Rozhodující v tomto ohledu je hloubka místa, na kterém budeme lovit. Montáže a návnady pleskající o hladinu v metrové hloubce v pravidelném intervalu zajisté zaženou i toho nejnebojácnějšího kapra a z toho důvodu je ideální připravit si celé místo ihned po příchodu a dále již jen očekávat záběr. Co lze považovat za úspěch? V tomto ohledu nelze očekávat obří kapry, kteří titulní stránku rybářského magazínu. V tomto ohledu považuji za úspěch jakoukoliv rybu, která je nadprůměrná k jinak běžně loveným rybám. Pokud revír, kde rybáři mají problém ulovit mírovou rybu a vám se podaří ulovit pětikilového pupkáče lze to považovat za výrazný úspěch. Ačkoliv mnoho kaprářů by nad takovým kaprem pravděpodobně ohrnula nos, tak pro toho, komu se povede podobným
způsobem přelstít největší rybu revíru, tak i takový „prcek“ dostává úplně jinou hodnotu a lze jej hodnotit úplně jiným metrem. Co lze považovat za neúspěch? Určitě nedosažení vytyčeného cíle. Může to být dané nevhodnou strategií, ale stejně tak i špatnými informacemi. Může i stát, že na dané vodě nemusí být ryba, kterou hledáme. Připojím tak krátkou úsměvnou příhodu z trochu jiného soudku. Jednou jsem navštívil revír kam jsem chodil rád vláčet poměrně velké štiky. Tento malý rybníček byl na nějaký čas vypuštěn a ryby převezeny do náhradního domova. Když se voda doplnila a ryby byly dovezeny zpět vyrazil jsem na své oblíbené štiky. Ovšem co se nestalo, po hodinách vláčení bez kontaktu s rybou jsem odešel domů a začal přehodnocovat, co jsem v dané chvíli mohl udělat lépe ,či kde jsem udělal chybu. Trvalo několik dní než jsem se dozvěděl, že na tento revír, který byl královstvím štik ,se vrátil pouze kapr a štiky byly již při výlovu prodány. V tu chvíli jsem měl smíšené pocity jednak cukání v koutku, že vláčím na vodě kde není jediný dravec a na druhou stranu zklamání, že jsem nemohl ulovit nadprůměrnou rybu. Přičemž jedinou chybou byla mylná informace či spíše osobní předpoklad, který vyústil v totální neúspěch. Vyplývá z toho jedno ponaučení, které platí pro jakoukoliv techniku rybaření či kteroukoliv cílovou rybu. Mít s předstihem dostatek informací o tom jestli ve vodě plave to co si přejete ulovit. Závěr Je otázkou ,jestli vás toto téma jako čistokrevné kapráře zaujme. Přeci jen máme vody, kde můžeme chytat velké ryby. Proč tedy investovat svůj čas, ale i nemalé finanční prostředky do lovu relativně malých ryb? Takový lov mě zaujal alespoň ze zvědavosti a na druhé straně i z toho důvodu, že často slyšíte větu „ v té vodě nic není“. Mnohdy se jedná o velký omyl. A je jen na rybáři aby dokázal opak.
______________________________________________________________________________________ - 11 -
______________________________________________________________________________________ - 13 -
V
mnoha článkách je pojem konzervace mnohdy přehlížen a naopak někteří autoři se ke konzervovaným boilies vyjadřují negativně. Jaká je tedy pravda? Těžko říct, ale protože jsem zvídavý človíček, tak jsem se rozhodl k "velkému" testu konzervace boilies, který asi na našem uzemí nemá obdoby. Přičemž jsem vynechal všechny chemické konzervanty (lidově Ečka) a soustředil jsem se na ryze na přírodní způsoby konzervace. Přičemž jsem takto konzervoval boilies domácí výroby po dobu 6-ti měsíců. A teď máte možnost nahlédnout pod pokličku tohoto testu. Formy použité konzervace 1 - Sušení 2 - Mražení 3 - Nakládání v oleji 4 - Nakládání v nasyceném solném roztoku 5 - Nakládání v nasyceném cukerném roztoku 6 - Nakládání v melase 7 - Nakládání v alkoholu. 8 - Sterilizace 9 - Vakuování Sušení Jak již spousta autorů uvádí, jde o nejstarší formu konzervace (vzpomeňte si na indiánské sušené buvolí maso, které později převzaly i kovbojové - podobně konzervovaly maso i pouštní beduíni, kde tuto konzervaci přejaly i evropská koloniální vojska). Sušení je ve své podstatě velmi jednoduché, kdy je jeho účelem z v našem případě boilies dostat co největší množství vody. Konečný výrobek je velmi tvrdý a odolává zaplísnění po velmi dlouhou dobu pokud je správně skladován. Délka takové konzervace je odvislá od množství vody, které boilies obsahuje i při tom nejdokonalejším způsobu sušení si je nutné uvědomit, že existuje pojem jako vzdušná vlhkost. V běžných případech, krátkodobého uchování boilies o nic nejde, ale po delší době i takto konzervované boilies začíná jevit známky zaplísnění. I tak při sušení hrají svoji úlohu i jiné vlivy jako
přirozená oxidace některých složek samotného boilies. Jako např. oleje. Případně i boilies postavené na ořechových moučkách, atd. Výhody: Jednoduchost přípravy. Možnost delší konzervace za dodržení správného skladování. Výsledné tvrdosti odolává náběru menších ryb. Nevýhody: Poněkud ztrácí po delší době aroma. Po dlouhodobé konzervaci řádově roky již začínají se projevovat známky zaplísnění. Nesnáší dobře výkyvy teplot. Existuje tu možnost znehodnocení vlivem oxidace jednotlivých složek. Mražení Tento způsob konzervace vyžaduje nějaké to materiální zajištění. A to konkrétně velký mrazící box (pokud si pořídíte malý mrazáček pouze pro tento účel, tak to bude zajisté správná volba). Při mražením v běžných mrazících boxech boilies odolává vlivům mražení asi tak rok. Krátkodobé mražení nemá na něj vliv. Ovšem pokud se chcete (jako výrobci) věnovat velkému zamrazování jinak nekonzervovaných boilies, tak je nutné vyhledávat takové boxy, které vytvářejí atmosféru okolo - 20/30 °C. Co vím, tak takové mrazící boxy nejsou za babku a cena takové kvalitního mrazícího boxu se pohybuje okolo jednoho milionu českých korun! Ale zpět ke konzervaci. Při mrazení dochází ke ztuhnutí vody, které boilies obsahuje, a tím nedochází k zaplísnění po dobu mrazení. Bohužel u běžných mrazících boxů jak jsem již výše poznamenal díky "nízkým" hodnotám chladu dochází k efektu vymrznutí, který je asi znám každému konzumentovy, který někdy zapomněl v mrazáku např. rybu .... Výhody: Jednoduchost přípravy (stačí uvařit, vložit do pytlíku a zamrazit /pozn. někteří autoři doporučují uložit boilies do mrazáku ještě horké jiní naopak jsou takového názoru, že boilies by mělo vychladnout a lehce oschnout před
______________________________________________________________________________________ - 14 -
mrazením/). Za běžných podmínek konzervování v horizontu 12 měsíců jde o výborný způsob jak mít zásobu kvalitních boilies). Nevýhody: Je nutné vlastnit prostorný mrazák. Při nedokonalém chlazení dochází k promrznutí a ztrátě kvality. Proto je optimální hranice konzervování 6-9 měsíců. Nakládání v oleji Na toto téma jsem již jeden článek psal a protože se moje poznatky významným směrem nezměnily, tak vám je popíšu i zde. Olej způsobuje efekt ucpávání pórů a tak jsou boilies chráněny před přístupem plísní. Proto aby konzervace byla účinná, tak je nutné skladovat boilies v co možná nejčistější uzavíratelné nádobě, použít kvalitní rostlinný olej, nádobu skladovat v suché a tmavé místnosti, při stabilní teplotě. Problémem je oxidace oleje, která je odvislá od teploty skladování. Při vyšší teplotě dochází k oxidaci dříve a tím je znehodnocen jak obsah, tak i konzervační medium. Délku skladování nelze přesně určit, protože ta je odvislá od více faktorů (kvalita oleje, teplota místnosti, atd.). Sám mám více než 1,5 roční zkušenost, že boilies bylo použitelné i po této době. Bylo uleženo stabilně doma v 5l sklenici. Zatímco boilies, které jsem nosil k vodě a neustálým probíráním (tím pádem znečišťováním oleje) a velkými výkyvy teploty boilies nevydrženo ani půl roku (myšleno konzervační medium - které zoxidovalo) . Takto konzervované boilies postupně tvrdne až se nakonec podobá sušenému. Výhoda: Relativní délka konzervace. Cena konzervace. Možnost vytvořit dip na olejové bázi. Nevýhody: Náchylné na prostření skladování a tím pádem neurčitá délka skladování. Vysoký obsah oleje v samotných boilies, proto se nehodí jako "vnadící", ale pouze jako "chytací". Nakládání v nasyceném solném roztoku Kdo by neznal slanečka. Tento způsob konzervace je znám od nejstarších lidských
civilizací, kde je solí (kuchyňskou solí - NaCl) způsobeno ucpání pórů. Podobného efektu je žádáno při sterilizaci kukuřice. Ovšem protože jde (u kukuřice) o produkt, který se obtížně zbavuje soli (pro představu kukuřice jako příloha k jídlu či přímé konzumaci), tak se nepoužívá nasycený roztok soli, ale jen roztok soli s určitou koncentrací sole (dle výrobce). Na tomto místě je třeba si říct co vlastně znamená nasycený solný roztok. Nejdříve jsem chtěl citovat učebnici ze ZŠ, ale nakonec se pokusím o vlastní výklad ;-). V podstatě nasycený stav je stav, kdy tekutina (voda) již nepřijímá další rozpustné pevné prvky (tj. např. sůl). Při vložení boilies do takového nálevu, postupně vzniká okolo kuliček minerální (solná) krusta, která se postupem času je silnější a silnější (jako praktický příklad je možné poukázat na vodovodní trubky, které obsahují jen zlomek minerálů). Čímž zabraňuje vzniku plísní. Sůl má tu výhodu, že je ve vodě rychle rozpustná. Kdo někdy konzumoval správně připraveného slanečka, tak se určitě divil jako já, že není slaný!!! Výhoda: Poměrně stálá konzervace a po dobu testu. Maximální doba trvání konzervace je neznámá, ale i při této příležitosti bych se obrátil na příklad slanečka. Nevýhody: V tomto případě jsem na žádnou nevýhodu nenarazil. Nepatrná ztráta aroma. Nutnost jako vždy udržovat konzervovací medium čisté v uzavřené nádobě. Nakládání v nasyceném cukerném roztoku Tento způsob konzervace včetně výsledku je v podstatě stejný jako výše popsaný. Jak v tomto, tak i v předchozím případě je pro rychlou přípravu vodu ohřívat a dodávat cukr/sůl. Ovšem pokud cukerný roztok se dostane do fáze nasycení, tak začne karamelizovat trochu odlišně než holý cukr. Roztok začíná připomínat kuřecí polévku z čínských fastfoodů. Pro účely konzervace je tento lepší ovšem v praxi se setkáváme s problémem
______________________________________________________________________________________ - 15 -
zhoršené rozpustnosti, která je horší čím je roztok hustší.
Nevýhoda: Cena. Litr čistého alkoholu se pohybuje okolo 200kč za 1l !!!
Nakládání v melase Melasa jakož produkt cukrové třtiny je jako konzervant také znám po staletí. Milovníci vodních dýmek jistě vědí, že tabáky pro dýmky jsou právě nakládány/konzervovány v melase. Tento efekt je již znám i rybářům/kaprářům, kteří již takhle své kuličky konzervují. V celku jde o jednoduchou přípravu a to, že navařené množství boilis vydatně zalijeme melasou a uzavřeme. Melasa ucpává póry boilies a tak nedochází k zaplísnění. Melasa sama o sobě funguje jako skvělí atraktant a kvalitní přírodní sladidlo. Proto takové dipování a zároveň konzervaci považuji za jednu z nejlepších.
Sterilizace - zavařování Je známý pojem pro konzervování sezonního ovoce. Ovšem v k čemu bych tuto konzervační metodu přirovnal pro naše účely je konzervování vlašských ořechů. Úplně stejné je to i u boilies. Uvařené a lehce zaschlé boilies vložíme do čisté okurkové sklenice, zaplníme co to jde a utěsníme zavařovacím víčkem. Ve vodní lázni po 30 minut při teplotě 85 °C. Po otevření sklenice je nutné kuličky spotřebovat.
Výhody: Kvalitní konzervace, dipování během konzervace čímž se zvyšuje i úspěšnost boilies. Melasa nemá vtíravé aroma a doplní i masové kuličky. Nevýhody: Vysoká spotřeba melasy. Výhoda je, že po vyjmutí poslední kuličky je možné melasu opět zužitkovat do nových boilies jako sladidlo. Nakládání v alkoholu Záměrně jsem nepoužil slovo líh. Určitě bych nepoužil technický líh. Ač teoreticky po vyjmutí z kuličky by měl veškerý líh vyprchat, tak si tím nejsem jist natolik abych to uváděl jako obecné faktum. Proto pro takové nakládání je tedy vhodný čistá špiritus - prostě alkohol. Konzervace jako taková je velmi často používaná při konzervování biologických materiálů. Přesto, že se v praxi spíše používá formaldehyd, tak obdobné účinky má i alkohol a za tímto účelem byl i využíván. Použití je stejné jako u všech ostatních tekutých konzervačních medií, která byla popsána výše. Výhoda: Možnost použití i u boilies, která nebyla vyrobena ze sušených moček, ale byla např. rybí moučka nahrazena rybím masem, čerstvá játra, maso, apod. ... . Nemá na boilies vliv co se týká chuti či zápachu.
Výhoda: Možnost dlouhodobé konzervace. Levný způsob jak zakonzervovat větší množství boilies. Nevýhoda: Vyplatí se jen při větším množství. Jde docela o pracný způsob konzervace. Vakuování Tento způsob z těch co jsme si na těchto stránkách představily patří zajisté k nejnovějším. Vlastní myšlenka je jednoduchá. A to odčerpat vzduch (běžné domácí vakuovače neodstraní 100% všechen vzduch) a vytvořit podtlak. Výhodou takto zakonzervovaných boilies je že je můžeme skladovat při běžné pokojové teplotě a přitom navršené no vrstev. Minimálně zavírají místo. Takto zakonzervované boilie vydrží opravdu dlouho. Otázkou je jaké množství vzduchu v sáčku/nádobě zůstalo. V tomto případě nemám představu jak dlouho boilies vydrží, ale věřím že dlouho. K mému očekávání (což jsem zjistil až v průběhu testu) tuto technologii při konzervaci již jeden český výrobce kuliček využívá. Výhody: Skladné balíky. Dlouhodobá konzervace bez na první pohled viditelných nedostatků. Nevýhody: Snad jen vyšší vstupní náklady na zařízení. Spotřební materiál již drahý není.
______________________________________________________________________________________ - 16 -
Závěr Tento příspěvek měl za úkol projít všechny možné druhy konzervace, které může rybář využít pro konzervování boilie. Musím uznat, že jsem se snažil navázat na svůj článek o netradiční konzervaci boilies a poukázat na další alternativy. Jde vždy o alternativy, které
jsou bez chemie. Vlastně i s tím jsem do těchto pokusů šel aby se našla možnost jak vynechat různé pasty či prášky, které nejenže mění samotnou vůni i chuť boilies, ale samozřejmě nejsou moc zdravé jak pro člověka, tak ani ne pro rybu.
______________________________________________________________________________________ - 17 -
______________________________________________________________________________________ - 18 -
To, že je kaprářský boom u nás stále v plném proudu můžeme vydedukovat z indicií nejen okolo našich revírů, ale i popularity kaprařiny v mediích. Lidé co propadnou kouzlu kaprařiny v mnoha ohledech jsou nuceni se svému koníčku věnovat v kratších časových úsecích. U nás je zcela běžný již pojem víkendovka. Tedy lov od pátečního odpoledne do neděle. Takový lov skýtá mnoha úskalí, která ovlivňují samotný výsledek našich lovů. Proto se pojďme společně podívat na pár tipů a rad jak udělat o víkendu maximum. Výběr revíru Samotný výběr patří asi mezi nejzásadnější rozhodnutí. Pokud se rozhodneme špatně, tak sice budeme relaxovat, ale bez jediného pípnutí a ryby před objektivem. Možnosti kde si dobře zachytat můžeme hodnotit podle různých kriterií: rybářský tlak, roční období, rozloha, naše technické možnosti a podmínky lovu dané RŘ V jarních měsících nebude dobré navštěvovat rozsáhlé vodní plochy pokud nemáme člun nebo je zde jeho používání zakázané. Také rybářský tlak do určité míry rozhoduje o úspěšnosti lovu. A jako jedním z nejdůležitějších aspektů vidím podmínky lovu, které povoluje RŘ. Samotnou kapitolou rozhodování ve výběru revíru je i volba privátních vod, které mají také svá specifika. Rozhodnutí jestli zvolíte svazovou nebo privátní vodu je zcela na vás. Volba místa Málo kde můžeme říci „v té vodě nic není“. Protože i když ne pro kapráře, tak na stejném místě se může pobavit plaváčkář s matchovým prutem. Pokud nám jde o střední a velké kapry, tak není vhodné vyhledávat malé revíry. Není pravda, že na malých vodách jsou jen malé ryby. Dnes jde ve skrze o privátní revíry, o zapomenuté či nesvazové vody kde se i na několika málo hektarech nachází pár velkých ryb. Na malém revíru bývá na ryby vyvíjen vyšší rybářský tlak
a také nemůžeme mluvit o nějakém soukromí. Pokud se podíváme na konkrétní místa, tak dobrým znakem bývá soustředěná kapří aktivita. Nepřímo hledáme kapry u jakýchkoliv podvodních anomálií nebo případně vyhledáváme mušlové či patentková pole. Takto se zcela běžně vyhledávají kapří „hot pointy“, ale situace se stává tragičtější pokud stojíme u revíru, který má dno jako fotbalové hřiště. Bláto, štěrk či písek, ale jako kdyby jej uhlazoval parní válec. Ryby nehledě na druh nemívají již soustředěná stanoviště a migrují po celé nádrži. Tragičtější situací se zdá být i rozloha. Čím je nádrž rozlehlejší, tím hůře jde ryby vyhledat. Pokud fouká vítr, tak je dobré mít své montáže položené na návětrné straně, tedy na straně kde se po větru hromadí potrava. Pokud je na dané nádrži omezeno či zakázáno vyvážení, používání echolotu či snad i samotné bivakování, tak bývá problém ulovit cíleně jakoukoliv rybu natož vyhledávat pouze určitou skupinu ryb. Nechceme-li se na takových místech trápit, tak je ani nevyhledáváme. Pokud přeci jen je revír „rozumě“ rozsáhlí a není nutné z nějakého důvodu používat loď, tak jedním z řešení na holých vodách je použít vysoce atraktivní boilies nebo předipované pelety. Dokrmujeme svá lovná místa pomocí PVA materiálu, kobry, praku či na kratší vzdálenosti i zakrmovací lopatky. Typ nástrahy/návnady Volba nástrahy/návnady je jednak daná naší sympatii k dané nástraze/návnadě a úspěchům s ní. Není vyloučeno použití partiklu, pelet nebo boilies. Záměrně se nezmiňuji o měkkých nástrahách, které jsou časem svého rozpadu a nízkou odolností proti bílé rybě nevhodné. Volba zda budete lovit na partikl je také trochu komplikovaná. I přes nízkou selektivnost je kapry vyhledáván a s chutí konzumován. Jeho použití je možné na vodách kde je nízké procentuální zastoupení bílé ryby. To lze částečně eliminovat volbou větších rozměrů partiklů, které déle odolávají.
______________________________________________________________________________________ - 19 -
Bolies Bolies se stalo pro mnoho kaprářů modlou a stejně tak i pojistkou jistého úspěchu, ale je to opravdu vždy tak? Dnes je trh zavalen hotovým boilies či suchými směskami od renomovaných výrobců za vysoké částky od kilogramu. Většina těchto drahých směsí je složena z kvalitních rybích mouček, ptačích zobů popř. i mléčných složek. Stejně tak to bývá i s kvalitními přírodními extrakty a atraktory obecně. Takto vyrobené a dobře sestavené boilies je možné používat na vnadění po mnoho týdnů aniž by kapr o něj ztratil zájem. A teď se dostáváme k jádru zakopaného pudla. Pokud plánujeme víkendový lov a nemáte možnost předkrmovat, tak jedinou možností jak ryby za poměrně krátký čas zaujmout je použít silně dráždivé boilies. Jako jistou nevýhodu vidím to, že se od našich nástrah drží dále zkušení mazáci, kteří se nenechají přelstít na „předipovanou korkovou kuličku“. Již dnes se na českém trhu objevili výrobci, kteří nabízejí různé boilies či směsi které jsou určené pro konkrétní podmínky jako je teplota vody či délka lovu.
Pelety Pelety považuji za další boom po boilies. Ač je možné dnes použít jakékoliv pelety (do D montáže), tak zde se zmíním s dosud nepřekonatelnými halibut peletami. Dnes trh nabízí velké množství různých pelet, které se liší samozřejmě složením. A to výhradně různými rybími moučkami, oleji, ale i atraktory či přírodními extrakty. Pelety různého typu je možné koupit za výhodných podmínek po velkých pytlích, kde hlavní roli hraje finanční zvýhodnění. Halibut pelety již zpravidla není nutné dále upravovat. Meze se nekladou a je možné pelety máčet v lososovém oleji, dipu nebo i následně obalovat rybí moučkou či extraktem pro zvýšení jejích atraktivnosti. Ovšem ryby umí lovit i v takovém stavu v jakém je koupíte. V mnoha tiskovinách jsem se dočetl, že díky vysokému obsahu oleje se nehodí pro studené vody. Vzal jsem to jako bernou minci a začal ve studené vodě lovit na boilies s obsahem uhlohydrátů. Z již neznámého důvodu jsem použil i peletu a výsledek mě mile překvapil. Šlo o krátký 12 hodinový lov na studené pozdně podzimní vodě, kde bylo překvapujícím zjištěním, že bylo možné dvojnásobně přechytat kamaráda lovícího na kukuřici. Po potrápení mozkových závitů jsem přišel na to, že je možné použít takovou peletu na studené vodě a to díky rozdílnému způsobu výroby (lisování oproti vaření) a protože není oproti boilies atraktor utáhnutý přímo v peletě a snadno se uvolňuje i ve studené vodě. Takový pokus lze přiměřeně vyzkoušet i v domácích podmínkách za pomoci sklenice vody a pelety. Krmení Málo znamená hodně. Krmné dávky by měli být rozumným kompromisem mezi více veličinami jako teplota vody, kapří obsádka, množství bíle ryby a také délka předpokládaného lovu (v našem případě víkend). Rozsáhlost krmné kampaně je jistě jedna z nejdiskutovanějších otázek součastné kaprářské scény. Jedni krmí střídmě a jiní
______________________________________________________________________________________ - 20 -
zkrmují desítky kilogramů návnady. Obě tyto skupiny kaprářů vykazují velice dobré výsledky. Čím to je? Je možné toto jednání vysvětlit bez zbytečných fabulací? Můžeme pouze spekulovat, ale dle mých vlastních zkušeností a postřehu rozdíl je v množství a velikosti ryb. Velké množství krmení přitáhne větší množství ryb a to nejen kaprů, přičemž menší dávka na správném místě může lovit efektivně velké kapry byť v menším množství. Nástraha Volbu nástrahy považuji až za jeden z posledních problémů při lovu kapra obecně. V prvé řadě pro efektivní lov je důležité volit kvalitní návnady a pokud není důvod, tak na vlasovém přívěsu máme stejnou kuličku jakou používáme návnadu. Proto proč si zbytečně přidělávat problémy. Dipování Dipováním můžeme zvýšit atraktivnost našich kuliček, ale vždy se vším s mírou. Můžeme použít komerčně vyráběný dip nebo tekutou potravu. Sám raději používám vlastní dip sestavený z tekuté potravy, oleje (zpravidla rybího) a přírodního atraktoru (popř. i arómatu). Koncentrace jednotlivých složek není pevně dána. Ovšem je třeba mít na paměti, že některé složky je možné předávkovat. Dipovát nemusíme pouze boilies, ale dipovat je možné i
halibut pelety v čistém lososovém oleji, který prodlouží jejich rozpad a samy se stanou atraktivnější. Montáž Okolo koncové montáže se vedou dlouhé neutuchající diskuse. Která je ta správná či která je nejlepší? Každý má svou montáž, které důvěřuje a asi i tak by to mělo být. Já jsem v jádru spíše minimalista a používám tu nejjednodušší montáž, kterou je asi možné navázat. Materiál ze kterého je složena odpovídá náročnosti vody na které chytám. Nejjednodušším materiálem je kvalitní vlasec. Pokud to situace skutečně vyžaduje, tak používám pletené šňůrky různých typů, ale o tom třeba zase někdy jindy. Co dodat na závěr … Sám nevyhledávám místa podle toho jak velké ryby tam plavou (ono logicky taková místa bývají nejvíce rybářsky exponovaná a to já nerad), ale nebyla by to pravda, že nerad ulovím velkou rybu. Co je pro mě nejzajímavějším odvětvím kaprařiny je „adventure“ kaprařina. Jde o navštěvování revírů kde okolo vás neprojde za celý den živá duše a v mnoha případech neplatí běžná omezení ;-). Kolikrát by jste byli překvapeni jaké ryby je možné lovit na takových zapomenutých či málo navštěvovaných revírech.
______________________________________________________________________________________ - 21 -
______________________________________________________________________________________ - 22 -
LOV KAPRŮ Z HLADINY Redakce
Lov
kaprů z hladiny lze aplikovat několika metodami, ať již aktivně či pasivně. Oboje má své přednosti. I když dnes preferuji převážně lov aktivní a to tedy pouze s jedním prutem v ruce a kapřím šidítkem na konci háčku. V posledních několika letech se bohužel od vody vytratilo kouzlo lovu kaprů jinak než na boilies. Jako "špunt" jsem se nalovil kaprů na kůrku od chleba, míchal těsta, ale i na sladkou kukuřičku. Dnes jsou tyto doby pryč a velký část rybářů již loví jen na boilies, pelety a popř. i partikl. Popravdě zůstává i zaryté jádro těch rybářů, kteří loví kapry klasicky na srkačku a jiné "starší" metody. Dnes bych se chtěl na tomto místě zmínit o metodách, které jde využívat jak v pohybu, tak i v klidu na židličce. Jde o lov kaprů z hladiny, který bývá spojen jak s efektivitou lovu, tak i s adrenalinem.
Dlouhý návazec Tato metoda je pasivní kdy rybář sleduje špičku prutu popř. i číhátko. Záběry bývají prudké a úniky zběsilé. Vzpomínám, že bylo léto a já jsem se vrátil ze školy a chtěl jsem si jít sednout na dvě hodiny k vodě. Ostatní rybáři lovící klasicky ze dna neměli zrovna velký úspěch a tak jsem spíše počítal s tím, že si v klídku posedím a pokochám se životem okolo vody. Nahodil jsem dlouhý návazec s kůrkou chleba na hladinu u obou prutů a chtěl jsem si sednout. Dlouho jsem si neposeděl a začal cirkus který jsem nečekal. Záběr chodil za záběrem. Na
jeden či dva pruty současně. Byl to opravdu ráj, který vydržel zhruba ty plánované dvě hodiny. Poté se hladina uklidnila a již se nic moc nestalo. Za dvě hodiny se tak podívalo do podběráku 14 kaprů v průměru okolo padesáti šedesáti centimetrů. Kupodivu jiná ryba než kapr a poměrně velký se o kůrku nezajímal. Takto jsem chodil k vodě po celé léto a dokonce i k podzimu při padajícím listí tato metoda fungovala. Sestavení montáže je jednoduché. Potřebujeme návazec dle hloubky vodního sloupce a háček. Na konci návazce vytvoříme smyčku a na druhém konci přivážeme háček. Na kmenový vlasec navlékneme průběžnou zátěž. Ideálně kapkovitého tvaru a na konec kmenového vlasce připevníme obratlík. Obratlíkem protáhneme smyčku návazce a montáž máme připravenou. Z praktického důvodu nedoporučuju delší návazec než je délka prutu. Kůrku prošijeme háčkem tak, aby byl uschovaný vně kůrky. Jako nástrahu lze použít jak již zmiňovanou kůrku chleba, tak rohlík, ale ten zpravidla nemá tak dlouhou životnost . Kůrka vydrží plavat skoro hodinu na hladině. Poté se pomalinku potápí což v mnoha případech pomáhá na atraktivitě. Stejně tak je možné chytat ve volně protékajících řekách , kde plovoucí nástraha bývá mnohdy také velmi atraktivní. Měl jsem možnost na vlastní oči vidět, že pár rybářů ji okoukalo a protože co Čech to kutil, tak ji začal jeden kolega vylepšovat do fáze ad absurdum. Vytvořil plováčky a nástavce, pro které měl samozřejmě vysvětlení. Zdali měl úspěch netuším. Co vám zde chci ukázat je to nejednoduší a podle mého názoru nejefektivnější jak jde kapry z hladiny lovit pasivní metodou s dlouhým návazcem. Co se týče vybavení, tak lze pro tuto metodu využít jak dělené kaprové děličky, tak i klasické
______________________________________________________________________________________ - 23 -
teleskopické pruty. Navijáky je třeba vybírat dle kvalitní brzdy, protože zaseknutý kapr z hladiny je jako rozjetá parní lokomotiva. A jako poslední, ale určitě neméně důležité součástí je podběrák s dlouhou rukovětí. Není zrovna nejsnazší kapra na dlouhém návazci nasměrovat do krátkého podběráku.
Druhou metodu, kterou bych zde rád představil je šoulačka či mlaskačka. Šla by více méně zařadit mezi plavanou či při použití umělého šidítka i muškařením.
kulové plovátko, či zatížený plovák, ale zde je velká pravděpodobnost, že úder plováku o hladiny ryby poplaší. Lepší bývá si najít vhodné místo pro nahození a nástrahu na háčku namočit na mžik do vody. Ta samozřejmě ztěžkne, ale nezměkne natolik aby spadla z háčku při nahození. Mlaskačka jako taková je hodně podobná mé oblíbené přívlači a mnoho věcí je vhodné u přívlače převzít. To znamená chovat se opatrně a tiše. Sebemenší rozruch může ryby vyplašit. Pravda, že to neplatí vždy a všude, protože znám rybníček okolo kterého vede cesta a klidu zde mnoho není a ryby tak jsou na otřesy zvyklé. Leč prasklá větvička je dokáže řádně polekat. To platí v té době kdy se již sešeřívá a ryby se pomalu chystají ke dnu. Když je okolo vody ticho, tak je nutné dávat více pozor na hluk než na pohyb. Přes den je vhodné se vyvarovat divokých pohybů a výrazného oblečení. Ačkoliv údajně ryby neděsí barvy, tak ať je to pravda či ne je vhodné si oblékat tlumené oděvy. Přeci jen jsme u vody ne na diskotéce.
Šoulačka mlaskačka Jak jsem se již výše zmínil, tak pro tento typ lovu je možné použít jak plaváčkový prut, tak i případně vláčecí popř. pokud jste muškaři, tak není problém si pořídit chlebovou mušku. Ať již použijeme jakýkoliv prut, tak princip lovu zůstává stejný. Konkrétně dostat se s nástrahou k rybě co nejblíže. Ideální doba pro tento typ lovu je léto a časný podzim, když kapři se buď vyhřívají na sluníčku nebo aktivně prozkoumávají listy plující po hladině. Podle toho jaký prut použijeme, tak dle toho se budeme muset i přizpůsobit při samotném lovu. Já osobně preferuji jako prut kratší mačku (match rod), která při své délce 3,90m zpravidla bohatě postačuje. Při samotné mlaskačce se naváže na kmenový vlasec háček a na něj se umístí nástraha (chlebová kůrka, plovoucí peleta či granule pro psa). Poté je nutné nehlučně a co nejpřesněji nástrahu umístit co nejblíže kaprům. Což mnohdy je pro nás limitující faktor. Pro zatížení je možné použít
Kde_takto_lovit Pro obě metody se hodí podobné typy vod. Spíše menší uzavřené vody. Ač jak jsem se zmínil, je možné tak lovit krásné kapry i na řece, tak tam není úspěch zpravidla zaručen. Ovšem kde je, že? Osobně preferuji menší rybníčky do 3-4ha.Výhodou zde je, že kapří hejna plují v menším prostředí tak je vyšší pravděpodobnost, že najdou vaše sousto nebo
______________________________________________________________________________________ - 24 -
že vy najdete je. Je dobré využít možnosti dobře zarybněných revírů a proto není od věci využít možností privátních revírů. Nemusí se zrovna jednat o kaprodromy, ale spíše o rybníčky, kde se jejich majitelé či pronajimatelé o ryby starají formou svého koníčku a tak není peníz za povolenku jejich hlavním příjmem. V takových vodách většinou plavou nepoškozené ryby. Velikostně o něco větší než na svazových vodách (relativní pojem). Nejde sice o obry, ale jde s úspěchem chytat kapry do 70cm. Což na mnohých svazových vodách rybář o takových kaprech tajně sní. Mnohdy se ani nedivím a zasním se také. Nástrahy Jako posledním tématem, kterým jsem se chtěl zabývat v tomto článku je nástraha a co jde dát na háček. Již jsem se zde zmiňoval o chlebové kůrce, kterou zde již rozebírat nebudu. Každý ví a zná jak se používá. Další ze zajímavých a úspěšných dráždidel můžeme použít granule pro pejsky. Co jsem měl možnost vidět, tak většina z prodávaných
granulí plave a proto se nedají použít jako nástraha na dno, ale v našem případě jde úspěšné použít korále z těchto granulí a k háčku je připevnit vlasovou metodou. Obdobně to platí i o klasickém plovoucím boilies, které je možné samozřejmě také použít. Jako jinou a poměrně zajímavou alternativu patří červy a žížaly. Oboje je nutné nechat nadnášet plovoucí pěnou či polystyrenem. Na druhou stranu hýbající se nástraha je pro ryby mnohem atraktivnější. Proto také pokud ryby nereagují na chlebovou kůrku ačkoliv nejsou tak daleko od ní aby ji nemohli registrovat, tak s chlebovou kůrkou opatrně pocukáváme a tím tak můžeme zaujmout pozornost ryb. Živá nástraha pohyb vytvoří za nás což je v tomto případě velmi výhodné. Závěrem bych rád popřál těm co jednu z těchto metod zkusí hodně štěstí, alespoň tak co jsem měl možnost poznat sám. Konečně se ukáže kde, kolik a jakých ryb vlastně žije.
______________________________________________________________________________________ - 25 -
______________________________________________________________________________________ - 26 -
V
tomto článku bych se rád zaměřil na vybavení, které je potřebné pro kapraření ve volné přírodě. Není vyloučené se obejít na krátké výpravě o nějaký kus vybavení. Pokud jedete na delší výpravu či nemáte představu zda vám bude počasí nakloněno, tak není moudré se vydávat na lov nedostatečně vybaven a riskovat možnost zdravotních potíží jako následek rybolovu. Projdeme spolu nejzákladnější vybavení a nějaké typy a rady na zpříjemnění kaprářské výpravy.
Sedačky a křesílka Křeslo či jakákoliv jiná sedačka patří ke všem statickým technikám rybaření. Při kaprařině můžeme v omezené míře používat jako sedačku i lehátko, ale i tak to není to pravé ořechové. Stolička: Pro kaprařinu zcela nevhodná. Ať již může mít různý tvar a počet nožiček, tak při delším sezení mnoha z nás „odcházejí“ kolena a postavit se bývá problém. Jedinou výhodou je její dobrá skladovatelnost a minimální hmotnost. Skládací látkové křeslo: Tento druh posezení je již několikanásobně výše než obyčejná stolička. Snadný transport a minimální rozměry hovoří jasně pro jeho použití. Jako jediná muška na jeho použitelnosti je nemožnost přizpůsobit křeslo terénu. Takže pokud se zabydlíte na strmějším břehu, tak se vám může
lehce stát, že budete přepadávat což se dá jistě řešit nějakou podložkou. Jako další drobnou chybičku shledávám v tom, že pro zimní rybaření není nejvhodnější díky nulové vrstvě termo materiálu. Po delším sezení ztuhnete a budete se muset řádně rozhýbat. Hodně rybářů vlastní tento druh křesel a dobře ví proč. V letním období jsou k nezaplacení. Díky tomu, že sedací i opěrací část je tvořena pouze látkou, tak oschne velice rychle i po velkých deštích. Proto pokud se věnujete jen letnímu rybaření, tak takové křeslo vám jistě bohatě postačí aniž by jste se museli výrazně sáhnout do peněženky. Kaprářské termo křeslo: Kvalitní rybářské zateplené křeslo již není nejlevnější legrace. Nevlastní jej většina rybářů, ale převážně jen specialisté, kteří loví kapry takřka po celý rok. Díky možnostem vyrovnat křeslo i na strmém terénu jeho možnosti aplikace rostou. Stejně tak i příjemné posezení stojí za uvážení. Není problém na něm „odsedět“ několik hodin. Připouštím, že většina z nás se ráda protáhne a nesedí v kuse jak pecivál na svém pohodlném křesílku. Je třeba jej chránit proti prudkým dešťům. Ačkoliv je schopné odolávat dešti delší dobu, tak jeho vysychání je nesrovnatelně delší než u látkového křesla. Tyto křesla se dodávají zpravidla od výrobce ve dvou variantách a to s kloubem pro regulaci sklonu či bez něj. Je čistě na vás jestli zvolíte s či bez. Každopádně většina kloubů bývá plastových a tak zde existuje možnost jeho poškození. Další možností jsou područky. Ty již nejsou standardním doplňkem křesel. A záleží na výrobci či výrobní sérii. Ceny těchto křesel začínají na částkách pod jeden tisíc korun a končí v několika tisícových výšinách. Vzhledem k tomu, že pokud se pro jakékoliv křeslo rozhodneme, tak jistě nepočítáme, že jej budeme mít jen na jednu sezónu a proto není dobré kupovat to nejlevnější.
______________________________________________________________________________________ - 27 -
A nedej bože pokud jste jako já … tedy žádní atleti. Karimatky, nafukovací matrace a lehátka I když mnoho rybářů opovrhuje lehátky, spacáky a raději spí v poloze sedmo, tak se nemohou divit, že druhý den jsou jak přeražení přičemž to není nutné. Možností jak se u vody příjemně vyspat je spousta. Karimatka je vhodná tak maximálně na letní jedno noční přespání u vody. I tak bych ji použil jen s kombinací s letním spacím pytlem a žďárského bivakovacím vakem. V tomto případě máte alespoň nějakou možnost se bezpečně ochránit před deštěm či větrem. Bivakovací vak lze s kvalitním spacím pytlem používat celoročně, ale je to spíše extrém. Hliníkové karimatky jsou vhodné pro použití v nejteplejší části. Nevyrovnávají terén a díky pokovené straně izolují jejich uživatele pouze před chladem jdoucím od země. Jako hlavní výhodu vidím její malé rozměry, nízkou hmotnost a nízkou cenou. Pěnové karimatky je možné použít i v zimním období. Sice to není ideální, ale je možné je použít a s trochu štěstí i přežít. Díky své tloušťce a pěnové konzistenci vyrovnávají drobné nerovnosti v terénu. Jejich hmotnost je zanedbatelná, ale rozměry již ne. Jde o nejobjemnější karimatku, kterou můžeme zakoupit. Cena takových výrobků bývá skutku příznivá a pohybuje v řádu desetikorun. Nafukovací postele i karimatky jsem záměrně zařadil do stejné kategorie. Ač sice nejde o stejné produkty, tak princip a účel je shodný a proč se nimrat ve zbytečnostech. Z pohledu předchozích možností jsou „nafukovačky“ zase o stupeň výše. Díky její přizpůsobivosti vyrovnají i větší terénní nerovnosti a stejně tak díky vzduchové vrstvě i výborně izolují. Právě nafukovací postele je možné použít i celoročně. Jejich možnost poškození není natolik vysoká jak by se mohlo na první pohled zdát. Stejně tak i jejich skladnost a hmotnost je neměřitelná s pevnými
lehátky. Cena nafukovacích postelí či samo/nafukovacích karimatek začíná okolo 8900 Kč. Lehátka patří neodmyslitelně ke kaprářům specialistům. Jejich výhody vidím všude kde se na ně podívám. Nejen, že vyrovnávají velmi účinně terén, ale stejně tak jsou i zpravidla mají kvalitní termovložku, takže odpadá problém s tím, že by šel chlad od země. Pod lehátko samotné jde zpravidla uložit veškerou rybářskou bagáž a tak rybářům zůstane volný průchod uprostřed přístřešku. Superlativy jsem již napsal a teď nevýhody. Ne všechna lehátka jsou vhodná i pro neatletické rybáře, opět je třeba dávat pozor na kloub, kterým regulujeme sklon opěradla. Z vlastní zkušenosti mohu doporučit 6ti-8mi nohá lehátka před 4nohýma. Pokud již máte 4nožku a chcete provést levné a účinné vylepšení, tak dnes není problém zakoupit rozšiřující nožky pro 4nohá lehátka.
Spací pytle Spací pytel je součást naší výbavy se kterou přijdeme do nejbližšího kontaktu. Nejen, že nás spací pytel chrání před chladem a vlhkem, ale stejně tak nám poskytuje příjemné prostředí pro přečkání noci. V mnoha ohledech se musíme zeptat co od „spacáku“ očekáváme. Pro jakou roční dobu jej chceme používat. Neméně důležitým údajem je i velikost samotného pytle, hmotnost a velikost v složeném stavu. Pro rybářské spací pytle platí
______________________________________________________________________________________ - 28 -
obdobné poučky jako pro outdoorové vaky. Ovšem rozdíly zde jsou. Jako významný rozdíl vidím jeho velikost a fakt, že rybářské spací pytle jsou dekového typu. Což je na spaní velice příjemné. Ovšem jejich výhřevnost je o něco nižší než by měl spací pytel typu mumie. Což je dáno volným prostorem okolo těla a pytle. Rád bych také na tomto místě upozornil na fakt jakým jsou mezní hodnoty pro ochranu základních životních funkcí. Jde tedy převážně o teploty, které udávají minusový extrém, komfort a extrém plus. Pojem vnímaní tepla je čistě individuální a proto moc nedejte na informace uvedené na spacáku a pojistěte se. Sám jsem jednou takto vymrznul s lehkým cyklistickým spacákem při spodním extrému +8C. Přičemž přes den se teplota pohybovala okolo +20C. Tedy, žádný problém, ale v noci se počasí rozhodlo, že nás trochu schladí a to teplotou –2C. Po takové noci je člověk rád, že se vůbec probudí. V letní období naopak nás nezajímají spodní extrémní hodnoty, ale spíše ty horní. Sám jsem zatím nenalezl spacák, který by mě vyhovoval i v létě. Nevím jestli to je rodinné dědictví, ale při vyšších nočních teplotách se ve spacáku potím jako dvéře od chlíva a na druhou stranu zase nesnesu spát nepřikrytý. Tento malý rébus řeším flízovou dekou, kterou lze použít i v zimním období na vystlání spacího pytle. Jistou výhodou spacího pytle je i možnost přichytit jej k lehátku. Není to nezbytné, ale více než užitečné. Bivak nebo stan Na tuto otázku existuje více odpovědí. Většinou od těch co mají kvalitní a osvědčený stan a nechce se jim kupovat bivak. Možná by bylo na místě osvětlit hlavní rozdíl mezi stanem a bivakem. Stan jakožto výbava turisty je komponován pro co nejvyšší možný komfort v dané třídě, ale součástí všech tříd je podlážka. Rozměry a ani výška také není nijak úchvatná a pokud nejde o rodinné stany, tak není možné použití lehátka .
Zatímco bivak odstraňuje tyto nedostatky. Nejnovější výrobky jsou dodávány s odnímatelnou podlážkou, výška zpravidla minimálně 140cm. Samotný rozměr je dimenzován pro jednoho či dva rybáře s kompletní výbavou. V našich podmínkách bývají se stany problémy od rybářské stráže. Proto pokud dosud nevlastníte ani stan ani bivak a uvažujete o jeho koupi, tak bivak je nejlepší možná volba. Rád bych se teď zmínil o bivacích blíže a rozebral je dle nosné konstrukce. Dnes již je možné říci, že ani tolik nezáleží na konstrukci, ale pro podmínky kde chcete bivak použít. Laminátové pruty: tento typ bivaků vychází konstrukčně ze stanů. Jako výrazný rozdíl mezi je jeho výška a možnost odejmout podlážku (ne vždy!). Pokud by se rybář rozhodnul zakoupit tento typ bivaku, tak neprohloupí pokud uvažuje o bivaku typu „one man“ kde využije veškeré přednosti této konstrukce jako je nízká hmotnost a minimální rozměry při složení. Deštníková konstrukce: patří mezi jednu z populárních konstrukcí bivaku. Možnost jít k vodě jen s deštníkem a přední stěnou pro jeho doplnění je báječné. Vždy existuje možnost jej i doplnit přehozem pokud jej výrobce dodává. Jako jistou nevýhodu vidím transportní velikost. A ta se pohybuje okolo 150cm. Naopak jako výhodu vidím rychlost postavení takového bivaku. Garážová konstrukce: podle reakce uživatelů je asi garážová konstrukce v současné době nejpopulárnější. Je to jistě dáno tím, že již samotná konstrukce vykazuje stabilitu a důvěru. Samotná stavba bivaku je velmi rychlá a jde jen o pospojování kovových trubek. Tento typ jsem si sám oblíbil, protože prostrkování laminátových trubek není zrovna moje hobby.
______________________________________________________________________________________ - 29 -
jej sehnat takřka všude. Ač je možné na vařiči skutečně vařit či i smažit, tak nejlépe se osvědčí při ohřívání, případně vaření polévek z pytlíku. Jeho hlavní výhodou je, že pokud jej mechanicky nepoškodíte, tak samotným provozem nikdy nemůže dojít k poškození či selhání.
Stolek Rybářský stolek není nezbytný, ale je to šikovný doplněk výbavy. Vzpomínám si, že to není tak dlouho co je na našem trhu dostatek těchto stolků. Pro použití před bivakem je možné použít klasický stabilní stůl pro kemping. Přičemž do bivaku samotného patří bivi stolek. Jedná se v mnoha případech o tác s nožičkami, které vyrovnají drobné nerovnosti. Rozdíl není mezi výrobci je cena. Sám jsem stál před možností si koupit stolek za více než tisíc korun nebo za méně než třetinu. Rozhodl jsem se pro levnější, protože zde nevidím důvod investovat více. Snad jen kvůli značce, ale na tu se ještě žádná ryba nechytila. Šikovný kutil si takový stolek vyrobí za několik málo okamžiku s náklady přibližujícími se nule. Vařič (plyn, benzín, líh) Málo kdo si z nás umí představit žít celý týden či jen víkend ze sušenek, suchého salámu nebo sucharů. Jde to, ale je to otrava. Znám i také rybáře, kteří na břehu vyvářejí tak, že by se nemusela za to stydět kdejaké hospodyňka. Připouštím, že sám patřím spíše do druhé skupiny a to ohřivačů, kteří si vystačí s konzervami, instantními pokrmy a v neposlední řadě i se salámem. Od toho se odvíjí nároky na vařič. Lihový vařič: je ze všech druhů nejméně výkonným vařičem. Jako jeho zásadní výhodu vidím možnost si nabrat tolik paliva kolik je skutečně třeba. Cena paliva je minimální a lze
Benzínový vařič: Výkonem je srovnatelný s plynovým vařičem. Jeho výhoda je opět palivo. Dnes se převážně prodávají vařiče multifuel. Tedy vařiče, které spalují různé ropné produkty. Tím výhody končí a začínají nevýhody. Benzínový vařič je relativně nebezpečný, při použití běžného benzínu se ucpávají trysky a čoudí. A navíc dnes již každý ví, že inhalování spalin z ropných látek je karcinogenní. Plynový vařič: je nejlepší pro skutečné mistry kuchaře. Při použití turistických kartuší toho sice moc nenavaříte, ale je možnost připojit vařič na běžnou 2kilolovou propan-butanovou bombu a koncert může začít. Gril Z důvodu bezpečnosti není dobré rozdělávat u vody otevřený oheň. Ale proč rozdělávat oheň když lidstvo vynalezlo nejlepší vařič na světě … gril. O použití grilu asi nemá cenu se vůbec zmiňovat neboť zpravidla od bivaků je vidět dým z rituálu při zapalování grilu. Osvětlení Při zdolání nejlépe využijeme čelovou lampu, ale uvnitř bivaku je třeba také si čas od času posvítit. Existuje spousta možností v rozdílných cenových vrstvách. Od „Ufa“ za stovku až po světlo na dálkové ovládání propojené s hlásičem za několik tisíc. Zde se ukáže kdo je fanda do hi-tech a kdo je spíše praktikem. Topení Jde o vybavení pro ty co loví kapry po celý rok. Existuje možnost si jej zakoupit jen pro strýčka náhodu. Dnes již ceny plynových topení jsou na velmi přijatelné hladině.
______________________________________________________________________________________ - 30 -
Sám takové plynové topení nevlastním, ale trochu jsem zapojil fyziku s reálným životem. V podstatě si vystačíte s jakýmkoliv vařičem, ale lihový set je nejlepší. Principielně celá sestava funguje takto: do lihového vařiče nalijete plnou dávku lihu, zapálíte jej a dáte vařit největší nádobu s vodou. Při tom uzavřete bivak a nechejte jen některé větrací otvory otevřené. Pote můžete jít v klidu spát. Plamen ohřívající nádobu s vodou předává část své energie do okolí, stejně tak se ohřívá samotný vařič a samozřejmě i nádobu s vodou. Plamen do půlhodiny zhasne a poté bude hodinu až dvě hřát samotný vařič. Není takto možné vytápět celou noc, ale je možné si takto zatopit před spaním.
Závěrem Je to poměrně dlouho co jsem chtěl shrnout základní kaprářské vybavení do jednoho celku, kde by mohl začátečník získat základní představu o to co by mohl na kaprařinu potřebovat. Připouštím, že každý je jiný a má jiné potřeby a tak někdo by ze seznamu mnou prezentovaných vybavení ubral jiný naopak přidal. Je možné lovit i v minimalistickém duchu, který bych rád někdy příště prezentoval. A pár slov na úplný závěr. Je jedno jestli spíte pod plachtou nebo v bivaku za desetitisíce, ale vždy by měl slušný člověk pamatovat, že co si k vodě přivezl by si měl zase odvézt! Příroda není jen pro jednotlivce, ale pro nás všechny, tak proč ji znečišťovat a ničit.
______________________________________________________________________________________ - 31 -
______________________________________________________________________________________ - 32 -
Již jednou jsem psal do KAPRa o lovu kaprů s match prutem. Tento článek by měl plynule navázat na článek „Lov kaprů s match prutem“. Ovšem tento příspěvek má přízvisko VELKÝCH kaprů. To je docela zásadní rozdíl co se týče nároků na rybáře, ale stejně tak i na jeho vybavení, krmení a strategii. Zatímco nalapat velké množství menších kapříků za jednu vycházku není problém, tak ulovit slušného kapra za několik vycházek již problémem je. Zde je otázkou jestli plýtvat mnoho času na svazové vodě s tím, že výsledek bude o to sladčí nebo si jít vyzkoušet pravý adrenalin na soukromí revír. Volba revíru je tedy spíše věcí osobního přesvědčení, takže nechť každý zvolí po svém.
Hlavní rozdíl v lovu je strategie a odlišná technika. V tomto případě se již plavaná mílovými kroky přibližuje k samotné kaprařině. Možná se ptáte v čem je ten hlavní rozdíl popř. podoba s kaprařinou. Je to ve formě přilákání kapra, ale stejně tak i ve vyhledávání kapra. I u plavané je možnost zvolit si spíše statický lov s tím, že čekáme na dobrém místě a tušíme, že se velká ryba objeví a nebo se zaměřujeme na konkrétní ryby, kterým bez velkého navnadění naservírujeme lákavé sousto, kde již příliš nezáleží na jeho složení a výživných vlastnostech jako na samotné lákavosti. Změny ve vybavení V tomto případě se nebude jednat o koupi nového prutu nebo nového navijáku. Pokud již
vlastníte robustnější match prut, tak není co řešit. Pokud máte o něco slabší, tak jedinou nevýhodou bohužel i pro kapra bude délka zdolávání. Naopak co by mělo zesílit je vlasec, kde nahradíme standardní 0,18 mm i kmenem o průměru 0,20 mm i takové nenápadné zesílení vlasce zkrátí dobu zdolávání kapra na minimum. Obdoba je i u koncového návazce, který je také dobré zesílit na optimálních 0,18 mm. To samozřejmě platí pokud nelovíme na extrémně průzračné vodě, kde silnější silon by mohl být problém. Ovšem převážná většina kaprových vod má spíše tendenci být kalnou, ale je třeba počítat i s opačnou situací. Zvětšit bychom měli i háčky. Použití plaváčkových háčku v tomto případě není úplně nejvhodnější, protože má tendenci řezat tkáň, ve kterých jsou zapíchlé a zvláště pokud kapr vyvolává silný tah. Obdobně jako háčky je třeba posílit i obratlík, který používám jako spojovací prvek mezi kmenem a koncovým návazcem. Návnady Tato část je v mnoha ohledech tou částí, která pobouří skalní plaváčkáře. Na rozdíl od použití krmných koulí s přídavkem partiklu či živé složky je v případě lovu velkých kaprů vhodné sáhnout po výrobcích jako jsou třeba rychle rozpustné pelety. Určitě nemáme zapotřebí používat pelety typu halibut apod.. Vhodné pelety jsou takové, které se rychle rozpadají a vytvářejí krmný mrak. Dalším doplňkem může být malé množství i boilies rozkrájeného na půlky popř. miniboilies. A jako doplněk vařený partikl jako kukuřice, pšenice, v malém množství i burské oříšky. Je třeba si uvědomit, co od takového lovu očekáváme. Na rozdíl od klasické kaprařiny kde očekáváme, že se nám kapři budou vracet, tak v případě plavané máme jen několik málo příležitostí ulovit velkého kapra z hejna. Takže v prvé řadě musíme na takové místo výrazně upozornit (krmným mrakem), a poté musíme malým množstvím krmení donutit k tomu, aby přijímali potravu včetně naší nástrahy.
______________________________________________________________________________________ - 33 -
Nejednou se vám stane, že za úspěšný lov můžete považovat jednoho kapra z jednoho fleku, pak je výhodné se přesunout na jiné stanoviště. Nástrahy Ač se to mnohdy tak nejeví, tak nástraha je spíše druhotná část úspěchu. Ostatně na youtube.com je dostatek vidět ,kde zvídavý rybář přijde na to ,jakým způsobem se kapři krmí. Ve své podstatě kapři zakrmené místo luxují a nezdá se, že by vybíraly co konkrétně posvačí. Je vidět, že kapr sebere vše a co nerozdrtí požeráky, tak vyplivne zpět. Pro nás rybáře, ale to je trochu složitější, ovšem k tomu se vrátím až v následujícím odstavci. Teď jsou na řadě nástrahy jako takové. I zde se dopustím rouhání proti skalním plaváčkářům. Nástrahu je i při plavané možné umístit na vlas. Vlasový přívěs se zdá být z tohoto pohledu univerzální, ale není u plavané praktikován nebo alespoň jsem nikdy neviděl někoho kdo by jej použil a dovolím si tvrdit, že se jedná o velkou chybu. Volný háček má větší šanci se zapíchnout do kaprovy tkáně než když je na něm nástraha. Použití vlasového přívěsu nám dovoluje použít i netradiční nástrahy jako miniboilies, pelety, burský oříšek či tygří ořech, ale i řetízek z obyčejné kukuřice a nebo i živá složka jako rousnice. Důležité je zejména předložení nástrahy. Zkušenost říká, že ačkoliv je možné kapra lovit ve sloupci, tak nejefektivnější lov je ze dna a k tomu je nutné přizpůsobit i montáž. Prezentace nástrahy a koncová montáž Jak jsem se již zmínil, tak až na výjimky je efektivní lov kapru ze dna. K tomu je třeba velmi jednoduše přizpůsobit koncovou montáž. Tento způsob zpracování konce montáže bývá někdy označován jako lov na polotěžko. Ostatně ten název není daleko od pravdy. Celý konec montáže je zobrazen na nákresu. S tím, že broček (popř. plastické olovo) který jednak funguje jako samotná zátěž, ale i jako podružný indikátor záběru, který v závislosti na posunu nástrahy zvedá splávek. Potápění splávku je již signál pro nás, že první nesmělé záběry jsme
nepostřehli. Což může být někdy i problém při tom, kdy kapr má háček s nástrahou již hluboko v jícnu.
Samotná prezentace nástrahy je jak jsem se již zmínil na vlasovém přívěsu. Sice to není přímo nezbytné, ale několik srovnávacích pokusů dopadly kladně i pro používání při takovémto druhu plavané. Aktivní metoda Když se řekne aktivní, tak se člověku vybaví v pohybu. Je to tak i u rybáře, já se domnívám, že ano. Aktivní rybář zpravidla loví na lehko bez těžkých a objemných zavazadel přičemž sleduje aktivitu ryb. Pokud není možné takovou aktivitu nalézt, tak se aktivní rybář začíná přibližovat pasivnímu rybáři. Ovšem tento odstavec patří aktivním metodám a tak se na ně pojďme podívat. Po příchodu k vodě kde chceme lovit (s match prutem se zpravidla loví na stojatých vodách a proto i další informace se budou týkat hlavně stojatých vod) nalezneme rybí aktivitu. Může se jednat o vyhřívající se kapry, popř. i vyskakující kapr může být znamením ne toho že jej ulovíme, ale spíše toho, že „takové velké“ ryby se na dané lokalitě nacházejí. Nejlepším signalizátorem je zvířený rybniční kal nebo pověstné pohybující se bublinky. To je místo okolo kterého bychom neměli bezduše projít. Nalézt krmící se kapry je to nejlepší co může být. Pak již jen zbývá nehlučně a klidně podstrčit kapříkům naše sousto. V tomto případě ani nedoporučuji krmit, bohatě postačí jen nástraha na háčku. Dalším bodem, kterého
______________________________________________________________________________________ - 34 -
bychom se měli vyvarovat je nahození nástrahy se splávkem přímo mezi hejno kaprů. Velcí kapři bývají plaší a ostražití, takže jedinou schůdnou možností je takové místo přehodit a pomalu po hladině dotáhnout nástrahu na správné místo. V tomto případě se vyplatí znát profil a hloubku místa kde lovíme pro správné seřízení splávku. Jak jsem se již zmínil, tak je možné se zaměřit i na „vyhřívající se“ kapry. Ačkoliv ti za velkých veder nepřijímají potravu, tak před západem slunce je již situace jiná a plovoucí suchar po hladině je to správné sousto pro kapra. Vzhledem k tomu, že se samotným sucharem je možné lovit poblíž břehu, tak při této metodě využijeme kulové plovátko, které je z části zalito vodou. Při použití plovátka platí to samé co jsem napsal výše při odhozu s krmítkem, tak u plovátka to platí několika násobně. Proto je vhodné nejen rybu přehodit, ale součastně i přibrzdit plovátko před dopadem na hladinu. Pokud se vám povede nehlučně nahodit a dopravit nástrahu k rybě, tak je to již jen na kaprovi jestli zabere či ne. Pasivní metoda Na rozdíl od aktivní, je pasivní metoda vhodná pro ty co chtějí příjemně strávit den a nikam se moc nehonit. Sedí pohodlně na plaváčkové bedně nebo na stoličce a v klidu nikým nerušeně čekají až návnada k nim kapry pošle. Při pasivní metodě tedy není nutné kapry hledat, ale velkým pomocníkem je znalost revíru kde lovíte. Pokud víte, že se kapři na dané vodě rádi vyskytují „pod větvemi“, tak nebudete chytat na „betonovém plácku“, kde víte, že se tam kapři takřka nevyskytují. Při této metodě vycházíte z takových informací jaké jste získaly během klasického kapraření nebo i lovem na feeder či jen z babských klepů. Takové horké místo si chce připravit stejně jako při klasické kaprařině. Tento lov už není tak akční, ale zase na druhou stranu vám dává stejné šance na ulovení a zdolání pěkné ryby s lehkým náčiním. Jak jsem se již zmiňoval v odstavci věnovanému návnadám, tak v ideálním případě si připravíme více míst pro
případ, že by první zvolené nefungovalo dle vašich představ. Zdolávání velkého kapra na lehké náčiní Proč se o tomto tématu vůbec zmiňovat. Je to jednoduché a hlavně i praktické, protože plaváčkový prut nemůže silou konkurovat kaprovému prutu ,stejně tak jako kaprový prut stěží konkuruje prutu sumcařů, ale to samozřejmě není alfou a omegou. Velcí sumci byli zdoláni na kaprovou děličku a stejně tak velcí kapři uloveni na matchový prut. Základem pro zdolání velké ryby je klid v mysli a rozumná práce s brzdou a samozřejmě trochu toho štěstíčka. Velký kapr není „Janek“ to asi ví většina z nás, ale s pomocí kaprového prutu jej můžeme od hrozící vázky odvrátit, ale s plaváčkovým proutkem ne. Z toho důvodu je na místě jiná strategie. V tomto ohledu se mě líbil článek od Michala Kučery „Karel pasák pálavských kaprů“. Ačkoliv tam je princip nebo spíše důvod jiný, tak kapr, který necítí odpor prutu se chová úplně jinak než-li když se do prutu opíráte a kapr zpravidla začne více přičemž vyhledává překážky kde se vás zbaví. Při zdolávání většího kapra je ideální mít brzdu nastavenou více na volno než bývá zvykem a odvíjení vlasce korigovat dlaní popř. prsty, protože vždy je nutné být s kaprem v kontaktu. Další zajímavou fintou, kterou jsem viděl při úplně jiném rybolovu je ponoření špičky prutu pod vodu. Kupodivu uklidňuje i naše kapříky stejně tak jako ty zahraniční rybky. Výsledky jako takové Asi vás již napadla myšlenka jestli lov kaprů s match prutem může konkurovat ve velikosti úlovků klasické kaprařině. Dosud je možné souhlasit a je možné i na plavanou chytit i velmi velké kapry. Nerad bych toto téma bagatelizoval ovšem mít na prutě velkou rybu je jedna věc a dostat ji před objektiv fotoaparátu je věc druhá. Reálná šance na vyfocení ryby s klasickým matchovým prutem je zhruba 510kg, ale tam je samozřejmě možnost zdolat i mnohem větší ryby, ale tam je budeme muset mít dostatek prostoru a času na zdolávání.
______________________________________________________________________________________ - 35 -
Velký kapr na rozdíl od malého nedělá ve vodě přemety ani pokud jej zbytečně nerozjančíme. Možnost zaseknout, ale i zdolat velkou rybu je, ale výsledky se zpravidla dostavují se zkušeností s menšími rybami kapr ulovený takovou strategii bude mít pro vás jistě vyšší cenu než kapr ulovený klasickými metodami. Závěr A je tady konec. Pro ty co mají rádi spíše cestopisné články, tak tady je hromada spíše
teorie, ale zase doufám, že ne tak suché jak bývala ve škole. Lov kaprů na lehké vybavení je nádhera a ten správný adrenalinový zážitek. Ovšem míra úspěšnosti mnohdy pokulhává za tím co bychom chtěli ,a jaké ryby máme na prutě ,a jaké dostaneme před objektiv. O to cennější bude každá fotka s kaprem uloveným takovým způsobem. Ano, kapry je možné lovit elegantně dokonce i rychle pomocí matchového prutu a je jen na vás, jestli přijdete takové rybaření na chuť či nikoliv.
______________________________________________________________________________________ - 36 -
ZPRÁVY OD VODY Vážení čtenáři a kolegové, na tomto místě je pro vás připravena možnost se prezentovat se svými krátkými zprávami z výprav, které jste během roku uspořádali. Není zde omezení s jakou firmou sympatizujete, ale máte zájem o to aby kvalitní výrobky znali i vaši další kolegové. Můžete zde prezentovat i krátké příběhy ze soukromích revírů, které nejsou běžně známé. Může se jednat o zahraniční či malé a neznámé revíry na území ČR a SR. Rádi tak na tomto prostoru poskytneme prostor každému kdo bude mít zájem o svou prezentaci. Své informace o výpravách vč. fotografií prosím zasílejte na redakční email: redakce@carpmax.cz O zařazení svého informováni emailem.
příspěvku
budete
______________________________________________________________________________________ - 37 -
TOP 10 - GALERIE ÚLOVKŮ Na tomto prostoru bude k dispozici galerie TOP 10 největších úlovků z řad čtenářů. Po vyhodnocení na konci roku bude vítězný lovec s kaprem odměněn hodnotnou cenou. Kapr bude posuzován dle své hmotnosti. Zveřejněny budou pouze ten úlovek, který byl opět vrácen do vody.
Pro srovnání je třeba doložit: hmotnost kapra, na jakou nástrahu byl uloven, datum ulovení a fotografie úlovku. Tyto údaje prosím zasílejte na email: redakce@carpmax.cz
______________________________________________________________________________________ - 38 -
VAŘÍME V BIVAKU Redakce TĚSTOVINY S VEPŘOVOU OMÁČKOU Suroviny: Vepřová konzerva, špagety, pikantní kečup, cibulka, majoránka, sůl, pepř, chilli omáčka. Postup: Vaříme těstoviny dle návodu na obalu do stavu „aldente“. Hrnec s uvařenýma špagetami uchováme v teple. Z konzervy odstraníme tuk a na něm osmahneme cibulku a přidáme maso. Necháme smažit. Poté přilijeme kečup a chilli omáčku (dle uvážení). Omáčku dochutíme solí a pepřem. Kdo má chuť nechť si špagety posype sýrem.
VEPŘOVÉ RIZOTO Suroviny: 1 sáček rýže, 2 lžičky mleté sladké papriky, konzervovaná zelenina (popř. žampiony či co máme po ruce), cibule, sýr na posypání, konzerva vepřového masa, podrávka a sůl. Postup: Ve vroucí vodě uvaříme sáček s rýží, zeleninu či žampiony v téže vodě spaříme. V pánvi rozpálíme tuk z konzervy a přidáme cibuli a maso. Zeleninu (žampiony) přidáme k masu, posypeme podrávkou a mletou paprikou. Jakmile se vydusí přebytečná šťáva přidáme uvařenou rýži a promícháme. Při podávání možno posypat strouhaným sýrem Podáváme s nakládanou řepou či znojemsko okurkou.
Své náměty, články, zprávy od vody a fotografie svých úlovků prosím zasílejte na redakční email redakce@carpmax.cz. V případě uveřejnění budete informováni emailem. U článků Vám bude sdělena emailem výše honoráře.
______________________________________________________________________________________ - 39 -
______________________________________________________________________________________ - 40 -