OBSAH Oldschool vs. newschool 4 -17 první den kiteboardingové sozóny 18 - 27 Lukáš Vogeltanz - rozhovor 28 - 39 Jak na to? 40 - 42 první jarní den 43 - 49
FILIP BALADA
STYL Styl provedení triku, ať v newschool, nebo oldschool stylu, má každý rider typický pro sebe samého. Někdo má více pokrčené nohy, někdo zase natáhlé ruce. Z 50% si myslím, že styl má rider už vrozený. Zbylých 50% si musí vytrénovat jak na place s kitem, tak třeba v posilovně s kladkama. Zpevněné tělo, jak je známo ve všech extrémních sportech (freeski, snowboard, ...) je základ pro to mít opravdu hezký styl ježdění. Styl si rider také může zpestřit tím, že bude triky protahovat, držet graby o něco déle a mít vyšší výšku (viz. níže)
OLDSC
VS
VÝŠKA Výška skoku dává lidem na pláži přehled, jak dobrý jezdec vlastně jste. Smůla je, že při newschool tricích vás začínající rideři, což je skoro většina pláže, moc neuctí. Vše pro ně bude stejné motání těla, ve stejné výšce. Při oldschool ježdění platí, že čím menší a přebušenější kite, tím výš se vám podaří dostat.
NEWSC
NIKA
TECH
Technika skoků se musí natrénovat. Neexistují na to žádné kličky, ani jiné cesty, jak to obejít. Abyste se naučili trik a začli ho odjíždět s jistotou, tak to chce dřinu a chtíč. Nezapomeňte, že odjet trik neznamená desetkrát to zkoušet, jednou to odjet a pak zase padat a padat, ale odjíždět trik na jistotu.
CHOOL
S.
CHOOL
CHTÍČ Chtít se naučit něčemu novému je základ všeho. Bez odhodlání se nikdy žádný hezčí oldschool, či newschool trik nenaučíte.
text: Filip Balada
OLDSC Oldschool je jeden ze dvou jízdních stylů kiteboardingu. Liší se tím, že rider je po celou dobu zaháklý a skáče zavěšený pod kitem. Oldchool triky jsou na naučení v podstatě o dost lehčí, než co se týče newschool triků, avšak chce to mít kuráž vyskočit si třeba do deseti metrů a ještě do toho dělat nějakou rotaci, trik s prknem a podobně.
LUKAS VOGELTANZ Fantazií se meze nekladou a na rozdíl od newschoolu je oldschool více kreativní a triků je hafo. Za letu máte dvě možnosti, buď se budete nějak rotovat, nebo poletíte bez rotace. Backrool rotace je v podstatě lehčí, než frontrool, protože se odrážíte už do rotace a není třeba všelijak natáčet tělo a podobně. Do rotací můžete zakomponovat nějaké triky s prknem. Například board off, onefoot, kickflip atd. Jak jsem již psal, vše je pouze o vaší kreativitě.
LUKAS VOGELTANZ
CHOOL Oldschool si vybírá daň na břišních svalech, protože ve finále vše taháte právě břichem. Vyhráno mají rideři, kteří jezdí sedací trapézy, ale pokud chcete být korba, jako řek Zorba, používejte raději bederní trapéz. Přítelkyně a manželky to jistě ocení. Jaký kite použít? Záleží na vás. Kity od flysurferu nabídnou opravdu spoustu času, díky jejich hangtimu. Triky na nich potom jdou jako s prstem v nose. Nevýhoda je taková, že sice letíte daleko a dlouho, ale pokud vás láká výška, s FS si na své moc nepřijdete. Pro skoky do výšin jsou nejlepší C kity. C kite vás vystřelí opravdu vysoko, ale jak rychle vyletíte, tak rychle zase sletíte dolů a navíc to chce mít zkušenosti, abyste si s kitem při dopadu mávli, popřípadě udělali nějaký downloop.
KEVIN LANGEREE
text: Filip Balada Photo: Toby Bromwich, Lukáš Vogeltanz
JESSE RICHMAN
NEWSC LUKAS RUML
Newschool je druhé odvětví freestyle kiteboardingu. Myslí se tím trik, který jezdec provádí odháklý a s kitem co nejníže k vodě. Ze všeho nejdůležitější je mít natrénovaný pop (odraz z vody) a potom raley. Raley je nejzákladnější trik, ze kterého vychází všechny newschool triky. Na raley není nic těžkého. Rider má dostatečnou rychlost, sjede si mírně po větru, odhákne se a pak celou silou zahraní proti kitu. Kite následně ridera vystřelí do vzduchu. Mezi nejzákladnější triky po raley patří raley to blind, raley to
wraped, frontrool, backrool, unhook kiteloop. Kde nejlíp trénovat? Nejlépe se jezdí na rovné vodě, na tak zvaném flatu. V Česku moc spotů s rovnou vodou není, ale jeden najdete na Rozkoši za tamní hrází. Když fouká jižní směr větru, je to opravdu paráda.
CHOOL
JESSE RICHMAN
Ve světě je newschool opravdu hodně rozšířen. Jedni z nejlepších riderů pochází z Nizozemska, Španělska, Anglie, Rakouska či USA. Více méně každý větrný spot má svého diktátora. Po světě se jezdí seriál PKRA, což je v současné době asi nejlepší úspěch kitera. V Evropě máme KTE. Rozdíl mezi evropskou a světovou tour není zas tak veliký, i když většina nejlepších riderů je z Evropy. Newschool má negativní dopad na riderova kolena. Tvrdé dopady z vysoké výšky na placatou vodu nejsou úplně košér. Každý lepší rider dnes jezdí s ortézou.
KEVIN LANGEREE
text: Filip Balada photos: Kateřina Lanč, unknow
JESSE RICHMAN
JESSE RICHMAN
BŘEZNOVÁ KOUPAČKA
ANEB PR VN Í JEŽDĚNÍ
Po nelehké snowkiting sezóně bez pořádného sněhu jsem nedočkavě vyhlížel dny, kdy konečně budu moci vytáhnout své náčiní a začít brázdit vlny na Rozkoši. Dny se stávaly čím dál tím více teplejšími a já každou volnou chvíli nedočkavě kontroloval stav ledu a teplotu v nádrži. Začátkem druhého březnového týdne jsem vyrazil do Surfcentra u Milana na Rozkoši. Předpověď zněla jasně - čistý severní vítr o rychlosti 4.5 m/s v nárazech na 6 m/s, teplota kolem 13 °C. Voda však měla pouhých 5°C a nebe bylo bez jakýchkoliv mraků. Jako místní kiter vím, že z tohoto směru fouká v průměru o 2-3 m/s více, než ukazuje předpověď. Po poradě s Filipem Baladou (Baladic-HRKR) a ostatními kitery jsme se rozhodli, že pojedeme. Do Surfcentra u Milana jsem přijel kolem půl dvanácté, kde už netrpělivě čekal první nadšenec s WS. Předpověď aktuálně ukazovala 5.2 m/s, ale realita by zcela jiná. Pokud bych měl říci, že vítr měl 2.5 m/s, byl bych hodně velký optimista. Po nafouknutí a rozmotání line se z ničeho nic začal zvedat vítr. Rychle jsem vklouznul do svého 5/3mm neoprénu a šel na vodu. Jelikož vlastním vrata o velikosti 160x45 a vážím 70kg, s mým dvanáctimetrovým kitem jsem jezdil i v 6 metrech. Radost však netrvala dlouho, po necelé půl hodině vítr opět polevil, a tak jsem vylezl na břeh, kde jsem měl přichystaný mountainboard. Postupně dorazili i další kiteři. Přes dvě hodiny blbnutí
s kolečkama na pláži, se stále oblečeným neoprénem a většími velikostmi kitů při slabém větru o rychlosti 4.5m/s začalo opět foukat. Stabilních 7 m/s nás nenechalo dlouho zahálet, a tak každý kdo mohl, ihned startoval svého kita. Od čtvrté hodiny odpolední foukalo stabilně kolem 7-10 m/s až do devatenácté hodiny večerní. Během našeho první kitování se objevil také známý novoměstský fotograf Michal Fanta, kterému chci tímto poděkovat za trpělivost a skvělé fotky.
text: Tomáš Pácl photos: Michal Fanta
TOMAS PACL
FILIP BALADA
FILIP BALADA
TOMAS PACL
FILIP BALADA
TOMAS PACL
FILIP BALADA
LUKÁŠ Z N A T L E G O V
Ahoj Lukáši, mohl by ses nám trochu představit?
A
hoj. Vetšina kiterů mě zná pod jménem Lukash a tak mi i všichni říkají. Jsem majitel kite školy KITE4FUN.CZ kde jsem hlavním instruktorem. Trávím spoustu času v Egyptě a proto jsem tam v loni začal budovat českou kite základnu PARADISE KITESURF – sever Hurghady v okolí hotelu Festiva Le Jardin. Svůj první kite jsem koupil na Vánoce 2006, kdy jsem se těšil na sníh, který nepřišel a tak jsem začal s landkitingem. Na sníh jsem se tedy dostal až další sezonu a na vodu až po 1,5 roce praxe s kitem. Od té doby se kitingu věnuju jak jen je to možné. Od roku 2008 jsem byl sponzorováný týmem KITEBOARDING.CZ a od roku 2012 jsem se stal mezinárodním sponzorovaným jezdcem německé značky FLYSURFER.
Kitingu se věnuješ již mnoho a let a také se jím i živíš (www.kite4fun.cz). Jak si se ke kitingu vůbec dostal?
U
ž od svých 15 jsem jezdil na windsurfingu, ale ve 22 letech mě potkalo vážné onemocnění, a tak jsem několik měsíců proležel v nemocnici. Po vyléčení jsem chtěl hned začít žít a užívat si života naplno, a tak jsem řekl, že dám šanci kitingu. Koukal jsem, že rád děláš i kitová videa. Děláš to jen pro zábavu, nebo to má i jinačí význam?
V
ždycky mě bavilo fotit. Dříve jsem kite jen fotil, ale postupem času jsem se přeorientovával na točení. Video dokáže perfektně zachytit atmosféru, a tak když někde jezdím, rád si vše natočím.
Teší mě pak vidět své zažitky po několika letech opět na videu. Veškerá videa dělám s radostí a pro zábavu. Co více preferuješ? Kiteboarding, landkiting, nebo snowkiting?
N
yní se už landkitingu skoro nevěnuji, takže tato disciplína jde už mimo mě. V zimě miluju snowkiting v horách, i když můžu být někde v teple na vodě. Od jara do podzimu jsem v Egyptě a užívám si Rudého moře s kitem nad sebou. Co závody? Jezdíš nějaké aktivně nebo už jen jezdíš pro radost?
S
nowkiting závody jezdím stále ještě aktivně. Většinou se soustředím na evropské snowkite akce. Co se týče kiteboardingu, tak tam mě zajímá spíše race, případně nějaké lokalní menší závody freestyle. Když to tak nějak shrnu, tak jezdím spíše už pro radost a abych ukázal lidem jak se dá stále jezdit. A co tvůj největší kitový úspěch?
J
e jich dost. Uspěch je, že jsem se dostal mezi top kitery a patřím do oficiálního týmu, FLYSURFER. Jsem moc rád, když někam přijedu a někdo mě pozná – hrozně mě to potěší. Mezi trofejové úspěchy bych
řadil tyto: 1. na SnowkiteMasters v Mountain race 2012, 3. na evropském šampionátu v race 2013 a být mistrem ČR ve snowkitingu. V roce 2010 jsem byl oceněn, jako nejvšestrannější a nejlepší kiter. Ve tvých videjích je vidět, že tě láká kite flying (snowkite). Mohl by ses s námi podělit o tvé zkušenosti? Jak moc je to vůbec nebezpečné?
V
ždycky mě bavilo být s kitem ve vzduchu. Při kiteflyingu je to stejné, ale je tam člověk mnohem krát déle. Kiteflying je nebezpečný a určitě by se do něj neměl pouštět někdo, kdo nemá naskákáno x hodin. Nevidím až tak nebezpečné, že by mi prdla lajna nebo se stalo něco s kitem – snažím se o kite starat a než když jdu létat, tak mám všechno zkontrolováno. Jako nebezpečnou věc vídím náhodnou rotaci, zazmatkování ve výšce, možnost odletu od kopce do údolí... Ze svých zkušeností vím, že to chce najít kopec, kde mohu začínat s poletem pár metrů a pomalu si nakládat, bez rizika odletu do údolí. Většinu roku trávíš v Egyptě, že? Jak se tam žije, jak je to tam s větrem a podmínkami pro kitery?
L
oni jsem v Egyptě začal budovat kite základnu Paradise Kitesurf, kde budou částečně pracovat Češi. Takže kdo přijede na kite do Egypta do naší základny, bude se cítit jako kdyby přijel na české jezero . Větrnostní podmínky jsou tu skvělé.
Měsíční statistiky ukazují, že nejhorší měsíc má 60% větrů – což znamená, že se zde dá jezdit celý rok. Některé měsíce mají dokonce statistiky minimálně 90%. Teplota vzduchu je přijatelná po celý rok. Leden, únor je na dlouhý neopren. Listopad, březen, duben na krátký neopren a zbytek roku se jezdí jen v boardshortech. Podmínky pro kitery jsou zde naprosto skvělé – absolutně stabilní vítr, mělčina pro začátečníky a pro jezdce co se rádi štípou a nechtějí bodydragovat. Plus k tomu všemu krásné čisté moře. Co se týče života v Egyptě je to jako všude jinde. Člověk se přizpůsobí a zvykne si. Komukoli jsem ukázal jak se v Egyptě opravdu žije, tak okamžitě změnil názor na celý Egypt a s radostí se chce brzy vrátit.
Co bys doporučil začínajícím riderům, aby mohli být podobně úspěšní v kitingu jako ty?
J
á jsem se chytil kdysi bandy kiterů, s kterými jsme se hecovali při každém ježdění. A tak jsem se dostal tam, kde jsem teď. Tento sport dělají pořád fajn lidi. A tak je dobré, že zde člověk může najít brzy své nové kámoše. S nimi bude takto jezdit, hecovat se a zvyšovat tím svůj skill – tato varianta ale potrvá pár let... Další možností je využití služeb trenéra, který dokáže za týden koučingu to, co by se člověk učil několik měsíců. Přesně vidí chyby, co dotyčný dělá a hned je dokáže opravit. Pokud má člověk nějaké peníze, doporučuji využít nějakého pokročilého kurzu. Po týdnu bude odjíždět jako jiný kiter! Osobně mám takto mnoho spokojených kiterů. Takže mě neváhejte kontaktovat na www. kite4fun.cz
JAK NA TO? JAK SE ZAHŘÁT V NEOPRENU? JE TO JEDNODUCHÉ.
Je všeobecně známo, že teplo z našeho těla nejvíce odevzdávají končetiny a hlava. Zakryjte je! V první řadě, co můžete udělat pro to, aby vám nebyla na vodě zima je, že si koupíte neoprénové boty (nejlépe kotníkové), kuklu a rukavice. Kukla je nejlepší s vestičkou. Když dostanete průplach, tak vám ledová voda nenateče rovnou na záda. Super, teď jsme celí oblečení a koukají nám jen oči a nos. Pod neoprén si vezměte termoprádlo a na nohy klidně bavlněné ponožky (pod neoprénové boty). Ponožky přetáhněte přes nohavice termoprádla, přes to přetáhněte nohavice neoprénu a přes nohavice neoprénu přetáhněte boty. Přelepte páskou, aby vám do bot nenateklo. Pod neoprénové rukavice si vezměte také bavlněné rukavice. Pokud nemáte neoprénové rukavice, můžete si vzít i rukavice na snowboard. Nevýhoda je ale taková, že po pár namočení váží nějaký ten gram. Teplo v nich ale stále je!
FILIP BALADA TOMAS SVOBODA
text: Filip Balada photos: Filip Balada, Karel Červenka, Tomáš Svoboda
FILIP BALADA
KAREL CERVENKA
VÍTR. KITEBOARDING. JEŽDĚNÍ. SRANDA. POLICAJTI. TEPLO. VESNICE. SEŘEČ. PLÁŽ. ROZKOŠ. KAMARÁDI. SKALICE AZURKO. SLUNCE HRÁZ. JIŽNÍ - VÍTR. TOP. DEN. VÝCHODNÍ. ČECHY. RYBÁŘI. KITEŘI
PRVNÍ JARNÍ DEN
V pátek, první jarní den, jsme se s Baladičem, Karlosem a Rumlikem domluvili, že si vyrazíme na Rozkoš. Karlos a Rumlik si vyrazili už v dopoledních hodinách. Zatímco my s Baladičem jako „pilní studenti“ seděli ve školních lavicích. Předpověď hlásila to nejhezčí co si kiter může přát. (slunečno, 18 °C s větrem 6-8 m/s. Prostě paráda). Mezitím, co jsme s Baladičem seděli v lavicích, nám Karel a Rumlik posílali nejčerstvější zprávy přímo z Rozkoše. Nakonec nám to nedalo, ulili se na pár hodin ze školy a vyrazili směr Rozkoš. Cesta byla šílená. Všude samý polský kamion. Dorazili jsme spot, do kempu, kde už pár kiterů bylo, mezi nima i Karel s Rumlikem. Ve vodě kluci lítali se Speedem jednadvacítkou a já se mezi tím modlil, aby přišlo předpovídaných 8m/s. Hodinku jsme čekali, fotili, povídali a najednou se pár kiterů rozhodlo přesunout na pláž do Seřeče, kde vypadalo, že fouká víc. Jeden z nich nám povídá: „Kluci, jdeme to zkusit na druhou stranu, a když to tam bude stát za prd, tak se vracíme zpět“. Po hodině se stále nikdo nevracel, a tak jsme se s Baladičem rozhodli jet taky. Karlos a Rumlik s námi už ale nejeli, protože Karel jako správný, zodpovědný otec, musel vyzvednout dcerku ze školky a vzdát se nejlepšího větru. Rumlik jel s ním dostavět skok na wakeboarding, abychom ho mohli v sobotu posadit na vodu. Přijíždíme do Seřeče, hned začínáme foukat
dvanáctku a Baladič čtrnáctku. Vítr stálý, kolem 8m/s. Baladič komentuje: „Docela paradox, že tady lítají čtrnáctky a na druhé straně jednadvacítky.“ Voda byla docela teplá do prvního průplachu. Jelikož jsem zkoušel unhook a Baladič new tricky, tak těch průplachů bylo hodně „Hihi“. Ke konci jsme se rozhodli přejet za hráz na flat a tam jsme jezdili oldschool, protože foukalo o něco málo víc. Znáte ten pocit, když si jedete, žádná vlnka vás nerozhází a najednou na vás z vrchu někdo křičí? Já jo a ten Blázen s velkým B co na mě křičel byl Baladič. V duchu jsem si říkal: „Co ten si dovolí, Hehe.“ Tímhle mě vyhecoval a já začal lítat taky (po Rozkoši jako pingpongový míček). Po hodině jsem už byl „mrtvej“, tak jsem už jen koukal na Baladiče, jak marně zkouší desítku. Hned se vrátil ke 14. Ještě se párkrát rozštípal po nepovedených tricích a šel z vody taky. Sbalili jsme si a odjeli domů. Večer jsme tento krásný větrný den pořádně zapili na párty. text: Tomáš Svoboda
FILIP BALADA
FILIP BALADA
SPONZOŘI
český kiter březen 2014 copyright: Filip Balada kiteboarding.cz