Královna Viktorie (1819-1901) "Z Boží milosti královna spojeného království Velké Británie a Irska, obránkyně víry, císařovna indická." Tento vznešený titul měl jednoho dne připadnout dítěti, které se narodilo 24. května 1819 v Kensingtonském paláci. Otcem byl princ Edward, vévoda z Kentu a Strathearnu, její matkou pak princezna Viktorie Sasko-kobursko-saalfeldská. Dítě se mělo jmenovat Alexandrina Viktorie po své matce a na počest svého kmotra cara Alexandra I. Mezi její další kmotry patřil princ regent - pozdější Jiří IV., královna Charlotte z Würrtembergu a kněžna Augusta, její babička z matčiny strany. Křest byl jen tichou rodinnou událostí, provedl jej arcibiskup z Cantenbury a uskutečnil se 24. června. Holčička byla jedináček, jelikož její otec brzy zemřel.
V době jejího narození vládl Anglii její dědeček, král Jiří III. z Hannoverské dynastie, ovšem ani jeden z jeho tří starších synů neměl legitimního dědice. Od počátku bylo tedy jasné, na komu nakonec připadne vláda. "Dobře se na ni podívejte," prohlašoval vévoda z Kentu a pyšně ukazoval svou maličkou dcerku hostům, "neboť to je vaše příští královna." Viktorii byl teprve rok, když zemřel a ona zůstala se svou matkou, která si s ní nikdy nerozuměla. V roce 1830, jelikož Viktoriino nástupnictví se neustále upevňovalo, byl vydán Regentský zákon. Podle něj v případě, že Viktorie nastoupí na trůn před dovršením osmnácti let, bude ve vládě