Policie - Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu SKPV|mvcr.cz
Stránka č. 1 z 7
Policie Prezentace Policie ČR Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu služby kriminální policie a vyšetřování Publikace a články - sborník Securitas Imperii č. 1 AUGUSTIN VOLOŠIN (1874 - 1945) Tragický osud podkarpatského kněze a politika
Petr Čuka Jedním z mnoha tabu minulého režimu byla i pravda o odvlečení několika set československých občanů či držitelů tzv. Nansenova pasu do stalinského SSSR po obsazení Prahy dne 9. května 1945. Z neúplných "směrných" čísel z českých zdrojů a rychlosti "realizace" vyplývá, že NKVD se sestavováním seznamů "antisovětsky" orientovaných osob a přípravou na na jejich odvlečení zabývala dlouho před vstupem na území ČSR. Přímým zatýkáním byla pověřena součást Lidového komisariátu vnitřních věcí (NKVD) - vojenská kontrarozvědka Smerš (Smerť špionam).1) Příslušníci Smerš na čs. území nedodržovali části dohody uzavřené dne 8. května 1944 mezi londýnskou exilovou vládou a vládou SSSR o poměru mezi čs. správou a sovětským vrchním velením. V článku 6 bylo řečeno, že jakmile některá část osvobozeného území přestane být vojenským operačním pásmem, čs. vláda tam převezme plný výkon veřejné moci. Podle článku 7 uvedené dohody podléhalo civilní obyvatelstvo čs. jurisdikci, a to i v případě trestných činů spáchaných proti vojákům Rudé armády, pokud byly spáchány vně operačního pásma.2) Do zhovadilosti doby celkem dobře zapadá soutěžení jednotlivých částí Smerš o počty československých občanů zatčených a poté odvlečených do pracovně-koncentračních lágrů a věznic v SSSR. V Praze, operovaly Smerše 1. a 2. ukrajinského frontu. S mírným zpožděním přidala Smerš 60. armády 4. ukrajinského frontu, jež zde působila, aniž by zde byla místně příslušná.3) Docházelo dokonce k situacím, při kterých si konkureční komanda vzájemně "kradla" jednotlivé oběti.4) O pochybné prvenství, v zatýkání při osvobozování Prahy Smerš 60. armády 4. ukrajinského frontu přišla, ale již ráno 9. května 1945 vyslal z Ostravy sto důstojníků NKVD, jejich sluhy a vojáky strážního oddílu. Ráno v pět hodin druhého dne projela kolona Šternberkem. Po natankování paliva v Olomouci byla jednotka zastavena v Čáslavi. Zdržení způsobili místní občané ovacemi "osvoboditelům". Do Prahy přijeli okolo osmé hodiny večer dne 10. května. V hotelu Alkron byli zaskočeni žádostí o průkazy totožnosti. Ještě v noci se první příslušníci Smerš nastěhovali do Střešovic, Dělostřelecká čp. 11. Prahu zatýkací komando opustilo dne 2O. května, kdy se přesunulo do Pardubic.5) Po dobu svého pobytu používalo, jak vyplývá z protokolu o zatčení, číslo polní pošty 43 850. Kolik československých občanů bylo podobnými oddíly odvlečeno krátce po válce do SSSR se zjišťuje až v současné době.6) Kdo konkrétně nebohé osoby registrované v kartotékách a seznamech NKVD odvlekl a jak skončili,to se dozvíme až z archivů NKVD (respektive KGB) v Rusku. Krátce po skončení války se čs. úřady snažily o navrácení odvlečených, ministerstvo zahraničních věcí dokonce intervenovalo u příslušných sovětských úřadů. Urgence jejich příbuzných byly vyslyšeny ještě krátce po únoru 1948. Např. v říjnu 1948 přišla z našeho moskevského zastupitelského úřadu informace, "že osoby ruské národnosti (naše i sovětské úřady v dochované diplomatické korespondenci nerozlišovaly, zda šlo o osoby ruského či neruského původu - pozn. aut.) zajištěné po válce na území ČSR, se dopustily
http://zrcadlo.mv.cz/policie/udv/securita/sbornik1/c3.html
26.2.2008