BIM Příručka pro investory by Czech BIM Council

Úvod do problematiky BIM z investorského pohledu a odpovědi na nejčastější otázky k tématu.

BIM Příručka

pro investory kolektiv autorů CzBIM

Příručka BIM pro investory Úvod do problematiky BIM investorského pohledu a odpovědi na nejčastější otázky k tématu. Copyright © Odborná rada pro BIM, z. s., 2018. První vydání. Všechna práva vyhrazena. Příručku nelze publikovat bez souhlasu CzBIM. Příručku není dovoleno jakkoli upravovat ani doplňovat firemními, produktovými anebo jinými logy. Komerční prodej není povolen. Vydavatel: Odborná rada pro BIM, z. s. budova Fakulty stavební ČVUT v Praze Thákurova 7/2077 166 29 Praha 6-Dejvice Česká republika ISBN: 978-80-907251-2-6

Odborná rada pro BIM, z. s.

Příručka BIM pro investory 1. vydání

Praha 2018

Kolektiv autorů: Štěpánka Tomanová Jaroslav Nechyba Barbora Pospíšilová Petr Matějka Pavel Lacina Roman Voráč

Příručka vznikla v rámci podpory a za přispění spolku Odborná rada pro BIM, z. s. (CzBIM). Jejím posláním je popularizace metodiky BIM pro zadavatele. Autoři děkují dalším členům CzBIM za cenné připomínky a zpětnou vazbu: Janu Klečkovi, Rudolfu Vyhnálkovi, Tomáši Minkovi, Lucii a Vladimíru Martínkovým, Jiřímu Košuličovi a Danielu Martynkovi. Autoři dále děkují Fakultě stavební ČVUT a společnosti Callida, s. r. o., za poskytnutí prostorů ke spolupráci.

BIM Příručka

pro investory

OBSAH

1. ÚVOD......................................................................................................................8 2. PROČ BIM CHTÍT?........................................................................................... 12 3. SPOLUPRÁCE S VYUŽITÍM BIM..................................................................16 4. MÝTY O BIM...................................................................................................... 20 5. ROZHODOVÁNÍ O BIM.................................................................................. 28 6. SCÉNÁŘE NASAZENÍ BIM.............................................................................32 Základní definice zavedení BIM

Příklady řešení nasazení BIM v různých fázích projektu

7. SOFTWARE........................................................................................................ 40

8. OTÁZKY INVESTORA...................................................................................... 44 Co je BIM pro investora?

Ušetří BIM peníze?

Co musím změnit a znát?

Co se budu muset naučit?

Na koho se mám obrátit?

Co mám od koho požadovat?

Jak mám BIM zadat?

Jaké nástroje mám použít?

Jak můžu s BIM lépe řídit projekt?

Hraje z hlediska BIM roli velikost projektu?

Umožní mi BIM dodržet rozpočet?

Pomůže mi BIM snížit množství změn?

Jak mi BIM pomůže v oceňování výstavby?

Jak pomůže BIM minimalizovat rizika v životním cyklu projektu?

Má smysl využívat jen některé nástroje a procesy BIM?

Co bude BIM stát (kolik musím investovat)?

Je české prostředí připraveno na BIM?

Jsou české právní předpisy a instituce připraveny na používání BIM?

Kde mám tedy začít?

9. POJMY, TERMÍNY A ZKRATKY.................................................................... 80 10. ZÁVĚR................................................................................................................ 90

1. ÚVOD

BIM Příručka pro investory

Tato útlá příručka vznikla na půdě Odborné rady pro BIM, z. s. (CzBIM), se záměrem popsat pro investora (developera, vlastníka projektu) základní otázky, které by si měl položit, než začne po svých jednotlivých partnerech/dodavatelích požadovat BIM. To je vlastně první běžná situace, do které se investor dostane, ať už veden záměrem získání vyšší kvality a efektivity, dobře míněnými radami, inspirován ze zahraničí, či jen „zmasírovaný“ z médií. Nelze objednat u kohokoli BIM, ten je potřeba pro každý projekt sestavit, zadat a smluvně zajistit u všech partnerů podílejících se na jednotlivých fázích projektu. Jedinečnost každého projektu v kombinaci s individuální a v podstatě neopakovatelnou skladbou partnerů činí z aplikace BIM do praxe velmi komplexní komunikační úkol. Příručka je sestavena kolektivem odborníků z různých oblastí, kteří mají zkušenosti s BIM jak z českých projektů, tak zprostředkovaně i ze zahraničí. Mezi autory jsou lidé z projekce, zhotovitelů, investorů, dodavatelů softwaru i vysokoškolských pedagogů. Celkem pestrá směsice, která si vytyčila za úkol zmapovat a stručně sestavit základní otázky investora a nabízet pro ně srozumitelné odpovědi. Stručnost a srozumitelnost jsou hlavními atributy této příručky. Dali jsme si limit 50 stran. Kdo dnes vydrží přečíst 200stránkové brožury? Příručka je psána pro české prostředí v roce 2017 a vzhledem k velké dynamice v oblasti BIM předpokládáme její životnost maximálně dva roky. Pak bude potřebovat jednoznačně aktualizaci a další vydání. Na úvod tedy uveďme některé výchozí reálie českého prostředí, které jsou v době psaní této příručky v běhu a významně v dohledné době ovlivní možnosti využívání BIM v praxi. BIM je oblast, kde může mít stát významnou roli v podpoře standardizovaného stavebního prostředí, které následně přirozeně využívá privátní sektor k akceleraci celého procesu zavádění BIM do stavebních projektů. Ze zahraničních zkušeností jednoznačně vyplývá, že lídry v Evropě jsou země, kde vlády nezaspaly a začaly BIM řízeně podporovat (Velká Británie, Skandinávie, Nizozemsko). Je potěšující, že i v České republice byl tento trend zachycen s akceptovatelným zpožděním a česká vláda svým usnesením z prosince r. 2016 konstatovala přínos BIM pro české stavebnictví a pověřila Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR zpracováním koncepce pro zavedení metody BIM v ČR do července roku 2017. Dnes můžeme konstatovat, že MPO tento úkol i za významného přispění CzBIM velmi dobře zvládlo, koncepci předložilo vládě ke schválení a dnes je již koncepce v platnosti. Dokument je velmi věcný, přiměřeně konkrétní a obsahu-

Úvod

je čtyřletý plán (2018–2022) završený povinností využívat BIM u nadlimitních stavebních zakázek od 1. 1. 2022. Současně v souladu s národní koncepcí, ale vzhledem k jednoduššímu prostředí zadavatelů, je s větší dynamikou zaváděno BIM v gesci Ministerstva dopravy ČR, kde tímto úkolem byl pověřen Státní fond pro dopravní infrastrukturu (SFDI). Sdílení aktivit a spolupráce těchto dvou ministerstev jsou klíčovým pozitivním impulzem pro celý sektor a BIM obzvlášť. A nejpraktičtější aktivita na konec: CzBIM vydal první verzi standardu pro negrafická data uložená v 3D modelu – základní technická specifikace pro každého zadavatele zakázky na vytvoření digitálního modelu a výkresové dokumentace stavby vhodné pro BIM. Zatím pouze HSV architektonicko-stavební část, ale TZB a specifikace pro dopravní stavby bude následovat v roce 2018. Z výčtu aktivit je vidět, že BIM si získává v Čechách patřičnou dynamiku, kterou stojí za to sledovat a začít se implementací BIM do nových projektů reálně zabývat. Navíc právě využitím výsledných modelů a postupů v nejdelší fázi životního cyklu stavby dostává celý proces BIM smysl. Jsme přesvědčeni, že tato příručka bude též zajímavým příspěvkem pro nárůst správně a proveditelně zadaných projektů, které přinesou zadavateli i prostřednictvím rozumného využití BIM očekávaný efekt.

BIM Příručka pro investory

Kapitola

2. PROČ BIM CHTÍT?

BIM Příručka pro investory

Záměrem každého investora je mít lepší kontrolu nad projektem. To je ale velmi obecně řečeno. Co to konkrétně znamená? Pro investora je to zejména: •

Možnost získat informace a podklady pro rozhodování již v počátečních fázích projektu.

•

Možnost kontroly projektu ve všech fázích.

•

Snížení, resp. eliminaci rizika chybného toku informací.

•

Zlepšení přesnosti zadání a jednoznačnosti požadavků.

•

Zvýšení kvality.

•

Přesnější výkaz výměr a kontrola nákladů.

•

…a další možnosti, které postupně pomůže příručka pojmenovat.

Míra využití BIM v projektu se může lišit podle požadavků investora. Proto je nezbytné, aby se investor před samotným zadáním projektu pokusil zodpovědět vybrané otázky, podle kterých lze vyspecifikovat konkrétní cíle projektu z hlediska BIM a využití BIM pro řešený projekt. Takové otázky mohou například být: •

Chci sledovat náklady projektu, než ho začnu realizovat?

•

Chci mít návrh projektu zkoordinován tak, aby dodavatel stavby především stavěl a koordinoval stavbu podle projektové dokumentace?

•

Chci zefektivnit projektovou fázi, protože očekávám variantní řešení svého projektu před samotnou realizací?

•

Chci, aby výstupem mého projektu byla i data, se kterými dále pracuje správa objektu?

•

Chci zvýšit produktivitu na staveništi návrhem staveniště v čase?

•

Chci efektivněji sledovat prostavěnost vzhledem k vynaloženým nákladům v čase?

•

Chci mít lepší kontrolu nad změnami v projektu a jejich důsledky?

•

Chci získat kvalitní, podrobnou a pravdivou dokumentaci skutečného provedení stavby?

•

Chci využít virtuální prototyp stavby ještě před jejím dokončením?

•

Chci vše, co mi BIM může nabídnout?

Důležitou otázkou je i to, zda všechno, co mi BIM nabízí, opravdu potřebuji, zda na to mám peníze a hlavně týmy, které jsou dostatečně odborně fundované. Specifičnost každého projektu přináší i specifické otázky. Návrh a zodpověze-

Proč BIM chtít?

ní těchto otázek je doporučeno vypracovat v dialogu s konzultantem pro BIM, institucí nebo společností, která se problematikou BIM zabývá. Slovem dialog je míněna aktivní spolupráce na tvorbě zadání projektu vedeného v prostředí BIM, jehož součástí je právě položení a zodpovězení těchto otázek, které definují cíle, cenu a pracnost projektu. Pokud jste si jako investor odpověděli na jednu či více otázek kladně, následující kapitoly vám snad pomohou udělat si představu o tom, jaké konkrétní kroky máte podniknout pro úspěšnou realizaci a implementaci BIM na vašich projektech. Upozornění: Nejhorší možností, jak uchopit projekt BIM hned po „udělám si BIM sám“, je objednat si někoho na „chci BIM“, ale nechci se o to dál starat. Aktivní spolupráce ze strany investora výrazně zvyšuje rychlost sestavení zadání a výrazně snižuje riziko zklamání z přehnaného očekávání.

BIM Příručka pro investory

Kapitola

3. SPOLUPRÁCE S VYUŽITÍM BIM

BIM Příručka pro investory

BIM je jako digitalizace spolupráce ve stavebnictví spoluprací multioborovou – nejde tedy pouze o návrh, výstavbu nebo provoz. Není pouze pro analýzu tvaru, detekce kolizí nebo facility management. Není pouze pro budovy, ale i pro další druhy staveb včetně infrastruktury. Jestliže má být projekt zpracovaný pomocí BIM úspěšný, má nastavení jednoznačné spolupráce všech účastníků na projektu neoddiskutovatelně zásadní význam. Předávání, schvalování a vyhledání informací musí být jasně definované pro kohokoli, kdo se na projektu podílí, bez ohledu na to, v jaké fázi projektu se zapojuje. Častým problémem moderních projektů je, že některý z účastníků nemá k dispozici potřebná data nebo jejich aktuální verzi, případně tato data nemohl najít. V kontextu spolupráce je třeba vnímat informační model jako dílo, které je výsledkem spolupráce týmu lidí, nikoli za dodávky práce jednotlivců. Obecně lze model stavby rozdělit na různé, přesto však podobné, databázové sady, které se definují na základě toho, jak a kdo je primárně vytváří (autor) nebo jak a kdo je využívá na: •

Návrhově účelový model – dodaný od architekta/ projektanta pro projektovou fázi.

•

Stavebně účelový model – od dodavatele díla.

•

Zhotovitelsky účelový model – pro subdodavatele.

•

Model skutečného provedení stavby – zachycující stav při dokončení stavby a zahájení provozu.

•

FM účelový model – dodávaný pro majitele anebo provozovatele.

Koordinace, sdílení nebo jakákoli další spolupráce těchto modelů a lidí, kteří na nich participují v rámci projektu, je očividně práce na plný úvazek. Je to úkol pro manažera na postu koordinátora BIM, který se okamžitě stává klíčovou postavou celého procesu. Aby byl BIM-projekt úspěšný, je důležitá aktivita koordinátora BIM v následujícím: •

Hlídá naplňování stanovených cílů investora projektu.

•

Zajistí, že nikdo nepracuje izolovaně jen pro svoji oblast.

•

Rozděluje role v projektu na základě odpovědnosti, nikoli na základě úkonů.

•

Koordinuje celý tým a motivuje jej v předávání a využití dodávaných modelů a informací.

Spolupráce s využitím BIM

•

Nastavuje pravidla pro spolupráci.

•

Nastavuje pravidla pro tvorbu a kontrolu výstupů.

•

Sestavuje, aktualizuje a implementuje plán realizace BIM

Pro koordinátora BIM je klíčovým nástrojem tzv. plán realizace BIM, který definuje procesy, postupy a standardy BIM a nastavuje spolupráci pro konkrétní řešený projekt. Cílem koordinátora BIM je tedy definovat, jak bude spolupráce probíhat, kde a za jakých standardů. Obecně platí, že při spolupráci v BIM všichni musí pracovat koordinovaně, jinak to nebude fungovat. Z toho důvodu je velmi důležité tzv. společné datové prostředí (CDE – Common Data Environment), které mu/jí pomůže nastavit procesy, delegovat role a kontrolovat provedení práce. Veškerá spolupráce a komunikace by tedy měly probíhat přes CDE (více o CDE v kapitole softwarové nástroje). Obecně platí, že při spolupráci v BIM musí všichni pracovat koordinovaně, jinak BIM nebude fungovat. Pro definici a nastavení podmínek spolupráce je možné uvést paralelu s americkým soudním systémem, který specifikuje, jaké podmínky musí být splněny pro odsouzení. Pokud má být pachatel uznán vinným, musí obžaloba prokázat, že splňoval tři podmínky: možnost , motiv a příležitost (v originále Means, Motive and Opportunity). •

Možnost je schopnost spáchat zločin. Mít k danému činu dostatečnou kvalifikaci, schopnosti, odhodlání.

•

Motiv je důvod, proč zločin spáchat, osobní benefit. Co konkrétně mi provedení zločinu přinese, jak mě obohatí.

•

Příležitost je mít prostředky k danému zločinu – technické, fyzické, časové.

Jednotliví členové týmu, kteří spolupracují na projektu s využitím BIM, musí také splňovat výše uvedené podmínky, každý pro svoji profesi. Musí mít možnost, tedy znát obecná pravidla BIM, mít vlastní oborové softwarové nástroje kompatibilní s BIM. Musí mít motiv, tedy vědět, jaké jsou benefity spolupráce BIM. Jaké jsou nejen benefity pro projekt jako takový, ale i jaké jsou benefity pro ně samé. A musí mít příležitost ke spolupráci, tedy nastavené jasně dané procesy a místo, kde dostanou podklady, kde najdou potřebné informace a kam dodají svoji část k projektu. Během přípravy a realizace projektu by měl být model sdílen a používán všemi členy projektového týmu včetně architekta,

BIM Příručka pro investory

projektantů, dodavatelů, subdodavatelů a investora. Koordinátor BIM musí mít dohled a kontrolu nad tím, že dohodnutá forma komunikace a spolupráce běží hladce. Proto nikdy nelze zaměňovat koordinátora BIM za CAD manažera, protože koordinátor BIM má mnohem širší oblast své činnosti, zejména v měkkých manažerských oblastech. Řada investorů či zadavatelů se snaží najít řešení pomocí striktních smluvních dohod a omezení. Striktní pravidla ale omezují důvěru a možnosti komunikace. Je tedy v nejvyšším zájmu zadavatele a jeho koordinátora BIM věnovat maximální pozornost dvěma dokumentům, které mimo jiné stanovují formální popis toho, jak bude spolupráce a výměna informací vypadat. Jde o požadavky zadavatele na informace a plán realizace BIM, které jsou detailněji popsány v kapitole Pojmy, termíny a zkratky. Ve Spojených státech a Spojeném království VB tzv. BIM Execution Plan – BEP, v Austrálii zase BIM Management Plan – BMP. Pokud například projektant připravuje model, který kromě grafiky obsahuje i další parametrické informace, pak dělá BIM sám pro sebe. Benefit takového modelu, jakkoli dobře připraveného, na chod projektu je velmi omezený. Grálem BIM nebo také změnou, které chceme dosáhnout v rámci BIM spolupráce, je sdílení informací mezi jednotlivými subjekty, a to ideálně v reálném čase. Dostupnost aktuálních informací, například právě od projektanta, může pomoci ostatním dodavatelům aktualizovat jejich část dodávky včas, případně jinak reagovat na změny v projektu. BIM spolupráce předpokládá, že nikdo nebude vynechán z informačního procesu, že bude možné pro každého člena projektového týmu mít k dispozici aktuální informace a podklady bez ohledu na to, v jaké fázi do projektu vstupuje. Metoda BIM předpokládá, že projektový tým bude mít možnost, motiv a příležitost získávat data k projektu, ověřovat jejich správnost a dodat požadované informace podle zadání. BIM lze přeložit jako lepší formu spolupráce.

Spolupráce s využitím BIM

4. MÝTY O BIM

BIM Příručka pro investory

Okolo BIM panuje řada mýtů, které by si měl každý investor uvědomovat. Ať už proto, aby jasněji dokázal specifikovat svůj záměr, nebo proto, aby mu lidově řečeno nikdo „nevěšel bulíky na nos“. Ty základní mýty se v následující kapitole pokusíme vyvrátit nebo alespoň podrobněji vysvětlit.

BIM je pouze pro budovy Tento názor možná vznikl také trochu díky používanému názvu. Slovo building (nejčastěji používaný překlad z anglického jazyka budova) je však na rozdíl od českého jazyka poněkud širšího významu. Historicky byla tato metodika spíše spojována s tzv. virtuální budovou díky používaným nástrojům (zejména software). BIM se ale týká všech druhů staveb, protože jejím hlavním základem je spolupráce při sběru a sdílení informací. BIM je jen pro velké stavby Vzhledem k tomu, že při použití BIM klademe důraz na následné využití modelu stavby až v etapě správy budov, vzniká tak často dojem, že u malých staveb není model potřeba. Vzpomeňme si však na reklamní heslo „není malých projektů“. Informační model lze totiž použít i v etapě realizace stavby, a i tam se projeví úspory při správném plánování a hodnocení dostupných materiálů. Navíc u menších staveb v době, kdy se snažíme využívat všechny technické vymoženosti, včetně tzv. inteligentních instalací, se ukáže, že dostupné údaje i v těchto případech jsou do budoucna velkou výhodou. BIM je určen jen pro novou stavbu Tak, jak je BIM stále více využíváno při navrhování v nových projektech, myslíme si, že tvorba modelu stavby a jeho následné využití je jen v těch to případech. Představme si ale, jak probíhá rekonstrukce stávající stavby. Pokud existuje starý projekt, není ještě zaručeno, že údaje v něm obsažené odpovídají stavu, v jakém stavba aktuálně je. V každém případě je tedy potřeba zjistit aktuální stav. A proč tedy rovnou nevytvářet informační model? Vždyť jedním z argumentů je také provádění pohodlnějších změn. A zároveň nám vzniká dokumentace rozdílů. V současné době se již také objevují různé projekty využívající laserové skenování pro převod skutečného provedení stavby do digitálního modelu. BIM automaticky vyřeší všechny problémy Jako každý nástroj, i BIM lze využívat nesprávným způsobem. Především je potřeba si uvědomit, že BIM není cílem. BIM je prostředkem, jak dosáhnout vyšší

Mýty o BIM

kvality. A pokud BIM závisí na lidském faktoru, je vždy otázkou účastníků, zde zda jeho možnosti využijí co nejvíce, nebo zda odmítáním změny svého chování z něj vytvoří jen další povinnost. Obecně můžeme i zde použít Paretovo pravidlo 80/20 – tentokráte v podobě, že BIM z 80 % závisí na lidském chování a jen z 20 % na technologii. BIM má velký potenciál a je nevyhnutelným krokem modernizace stavebnictví. Myšlenka zdaleka není úplně nová, nicméně technologie a myšlení účastníků teprve nyní dostávají potřebný prostor. Softwarové nástroje prozatím neumí některé věci řešit, není dostatečně ukotvená standardizace, neumíme správně BIM smluvně zachytit, chybí nám dostatečná metrika pro posuzování a vyhodnocování BIM v projektech, v průmyslu je z hlediska BIM nedostatečná kvalifikace a disciplína pro práci správným způsobem. Tyto překážky nám neznemožňují alespoň částečnou implementaci BIM, ale je třeba si je uvědomovat a správně řešit. BIM není perfektní, a ještě nějaký čas nebude. Ignorování této skutečnosti může mít pro jeho implementaci fatální důsledky.

BIM je drahý a složitý Každá komunikace mezi lidmi je složitá v případě, že účastníci nějakého procesu nechtějí spolupracovat. BIM navrhuje určité rámce, pravidla a šablony, jak tuto spolupráci zefektivnit a nehledat potřebné postupy stále znova a znova. Pokud chceme své dosavadní postupy upravit a používat moderní technologie, zavedení BIM nám složité a drahé připadat nebude. Pokud se však bráníme čemukoliv novému a nechceme opustit své zvyklosti, přechod, možná i z donucení, drahý a složitý bude. BIM je jen softwarový nástroj Softwarové nástroje jsou důležitou součástí prostředí BIM. Nikoliv však jedinou. Protože BIM nástroje jsou digitální, patří mezi ně i celá řada typů software v rukách všech partnerů projektu. Daleko důležitější oblastí BIM, než je tato technická část, je část procesní. Kromě použití vhodných softwarových nástrojů je třeba také lidí, kteří je umí obsluhovat, je třeba nastavit způsob spolupráce a komunikace s využitím těchto nástrojů, je třeba naučit se v systému pracovat a přemýšlet. BIM je v tomto kontextu nutné chápat jako metodiku, kde jsou softwarové nástroje jen jednou její součástí. Realizovat BIM tedy neznamená pouze pořídit nový software, dokonce to neznamená ani začít dělat stejné věci pomocí jiného softwaru. Investice do software by měla vždy být vyvážena vý-

BIM Příručka pro investory

sledkem optimalizace procesů. Digitalizovat nevyhovující procesy nemá smysl.

BIM je 3D model 3D model je součástí údajů a dat, které o projektu vytváříme a dále používáme. Zahrnuje grafické informace, které ale nejsou jedinými informacemi o stavbě. Pro stavební dílo potřebujeme i další negrafická data např. pro oceňování, plánování nebo údržbu. 3D model tedy nedokáže poskytnout všechny informace, které během životního cyklu stavby potřebujeme. Může sloužit jako pohodlný zdroj připojených informací, ale v zásadě v pozdějších fázích životního cyklu stavby se obejdeme i bez něj. Proto nemůžeme ztotožňovat BIM s pouhým 3D modelem, i když byl jedním z prvních viditelných výsledků využití této metodiky. Těžiště BIM musíme spatřovat ve spolupráci všech partnerů projektu a je tedy především založen na metodice a pravidlech předávání a sdílení informací. V praxi se pro modely, spojené s BIM, používá slovní spojení BIM model, které z hlediska českého jazyka není zcela správné a je tedy vhodnější používat termín informační model. BIM je jeden sdílený soubor V rámci projektu bývá v dnešní době vytvořeno větší množství 3D modelů (např. model konstrukčního řešení, model vzduchotechniky apod.) a informačních modelů z různých nástrojů CAD/BIM, které mohou být navzájem propojeny. Může být také nezávisle zpracováno několik technických částí objektu (např. model zemního tělesa, model stavby, model zařízení staveniště apod.) Propojování modelů v dnešní době není problém, ale je třeba stavět na kvalitní standardizaci a sjednoceném společném prostředí BIM. Sjednocené společné prostředí BIM však neznamená používání jednoho software, ale jasně definovaná potřebná data, údaje a jejich struktura i způsob uložení. Součástí modelu při současném stavu technologií nemohou být všechny potřebné informace, proto je nutné doplňovat jej i jinými negrafickými údaji v různých druzích dokumentů. Důležitou vlastností však je, že pro projekt jsou všechny data soustředěna na jednom místě a jsou dostupná pro všechny účastníky v aktuální podobě. Neměli bychom však zaměňovat modelování a modelářství. Modelování v sobě zahrnuje vytváření abstraktních objektů a jejich vzájemných vztahů jako reprezentaci určitého skutečného objektu nebo systému pro jeho další zkoumání

Mýty o BIM

a ověřování vlastností. Model ale díky 3D reprezentaci tak často vnímáme jen jako určitou repliku, digitální zmenšeninu budoucí nebo existující stavby. Takto vnímaný model je ale velmi omezený a patřil by spíše do oblasti modelářství, i když digitálního.

BIM je nová technologie a není moc rozšířená a domyšlená BIM jako používaný pojem možná poněkud nový je, ale snahy a diskuze o zavedení metodiky začaly již kolem roku 1984. Rovněž nástroje, které by odpovídaly metodice BIM, se začaly rozvíjet v této době. Spolu s vlastními nástroji a metodikou se začala hledat i formát dat, ve kterém by se výsledky práce mohly ukládat. Tak vznikl formát IFC, který se postupně dále rozvíjí jako plně dokumentovaný a nezávislý otevřený datový formát. Vývojem prošel i názor na množství informací, které během životního cyklu potřebujeme. Vzhledem k tomu, že pro dobrou spolupráci mezi účastníky stavebního procesu potřebujeme nejdříve definovat jejich požadavky, potřeby a možnosti, zjistíme nakonec, že BIM je skutečně více závislá na spolupráci lidí než na rozvoji technologií. Významnou součástí BIM je aplikace postupů projektového řízení, což jistě není nic nového, ale pro stavebnictví jako celek to do jisté míry nové je, minimálně v rozsahu řízení mezioborové spolupráce. Současný boom BIM je způsoben cenovou dostupností moderních technologií a je v kontextu rozvoje obecné digitalizace společnosti. Trh na BIM ještě není připraven, je vhodnější počkat Český trh se na BIM aktivně připravuje. Na světovém trhu jsou již země, které jsou v mírném předstihu v použití BIM, a kde je jeho používání je rozšířenější. Je pravdou, že stav v současnosti zdaleka není dokonalý, a ještě to nějaký čas bude trvat. To však implementaci BIM zcela nebrání. Nikde není přesně dáno, jak má BIM přesně probíhat, a to nám poskytuje jedinečnou možnost tento proces aktivně ovlivnit a být součástí tvorby jeho pravidel. Na chystané povinné využívání BIM pro veřejné zakázky se lze již dopředu připravovat. Samotné nasazení BIM může být pouze motivováno rozpoznanými přínosy ve vlastní práci. Na trhu se navíc objevuje stále větší množství investorů, kteří BIM v nějaké formě požadují a stále větší množství dodavatelů je schopné určitou část BIM dodávat. Například v soutěži Stavba roku v minulých letech bylo u 20 % přihlášených staveb v nějaké podobě využito BIM technologie. A to je potřeba si uvědomit, že se jedná o stavby dokončené a uvedené do provozu.

BIM Příručka pro investory

BIM zvyšuje riziko BIM ve skutečnosti celkové riziko spíše snižuje. Dochází však k jinému rozložení rizik, což se může jevit jako problematické. V některých oblastech BIM riziko snižuje, v jiných naopak vznikají nová nebezpečí. U dobře řízených projektů toto nepředstavuje problém a u v současné době špatně řízených projektů lze BIM vnímat jako něco, co upozorní na již existující hrozby. Tato skutečnost může být mylně vyhodnocena jako zvýšení rizika, přestože se ve skutečnosti jedná o nástroj, jak již existující rizika řídit. BIM je těžké se naučit Neplatí zcela. Například softwarové nástroje BIM jsou zvládnutelné daleko snadněji než starší CAD nástroje. Na druhou stranu jsou jejich možnosti výrazně rozsáhlejší než u tradičních nástrojů, proto je jejich celkové zvládnutí náročnější. Podobné je to i u jiných oblastí implementace BIM. Tradiční pracovní postupy nejsou z hlediska BIM nijak složitější, naopak jsou jednodušší díky využití chytrých nástrojů. Pro správnou implementaci BIM je ale třeba osvojit si nové metody a naučit se pracovat jiným způsobem, komplexně a systematicky, což je samozřejmě náročnější. Není to ale nezvladatelný úkol, je třeba se ho hlavně nebát. Odměnou jsou pak přínosy BIM a výrazná konkurenční výhoda. BIM je jen jiný způsob projektování BIM se netýká pouze prvotní fáze navrhování, ale je to sada pravidel a postupů, které umožňují lepší spolupráci všech zúčastněných během celého životního cyklu stavby. Tyto postupy se týkají i fáze, kdy stavbu zhotovujeme, ale také fáze, kdy ji používáme. Použití BIM znamená, že stále máme k dispozici aktuální a pravdivé informace o naší stavbě. BIM se tedy může týkat jen projektování, ale rozhodně na něj není omezeno. BIM zabraňuje kreativitě při návrhu Tato výtka se spíše týká softwarových nástrojů, které nemají dostatek obecných funkcí a pracují spíše na základě využití připravených knihoven prvků. Pro opravdový BIM se však nejedná o pouhé mechanické skládání předefinovaných prvků, jedná se sice o použití potřebných prvků, ale také o uvedení jejich vlastností – informací o nich a také o dodržování zacházení s těmito informacemi. Taková pravidla žádné kreativitě nebrání, výsledkem může být zcela nekonvenční stavba, o které ale budeme mít stejné informace, jako v případě, kdybychom stavbu skládali z unifikovaných prefabrikovaných prvků.

Mýty o BIM

BIM je náhradou za lidské zdroje BIM v mnoha ohledech ušetří práci, ale není absolutní náhradou za lidské zdroje. Je nástrojem! Téma je velmi aktuální v kontextu robotizace a Průmyslu 4.0. Mohou existovat obavy, že kvůli automatizaci s využitím BIM bude možné udělat pomocí „jednoho kliknutí“ to, co jindy musel dělat člověk. Toto je však daleká budoucnost, ke které se přibližujeme teprve postupně. Je pravda, že díky částečné automatizaci je možné se zaměřit na jiné činnosti (tj. zvýšit efektivitu nebo zkvalitnit výstupy), což může vést k nižší spotřebě lidských zdrojů tak, jako například v případě robotizace. Situace ale zdaleka není taková, že by investor mohl očekávat, že lidé nebudou třeba, nebo naopak, že by se lidé museli obávat o pracovní místa. Automatizace nahrazuje rutinní úkoly, ale nenahradí tvůrčí sílu člověka. Částečnou automatizací získáme více prostoru pro dořešení důležitých problémů, na které se budeme moci lépe soustředit. Díky digitalizaci můžeme identifikovat neefektivní procesy a pokusit se je změnit. Díky většímu množství informací a jejich využívání můžeme dosáhnout snižování vysokého množství odpadu, nebo jeho recyklaci. Jednou možná bude existovat například kouzelné tlačítko, které vypočítá celkovou cenu stavby, ale to je ještě daleká budoucnost. Vzhledem k výše uvedenému bude prozatím stále třeba, aby model a jeho aktualizované verze prošly rukama odborníka (rozpočtáře), který zhodnotí dopady změn (např. substituce jedné konstrukce či materiálu může vyvolat řetězový efekt dalších prací, které mají vliv na celkovou cenu stavby). Rozhodně však BIM sníží chybovost způsobenou lidským faktorem při tvorbě výkazu výměr, ušetří tak rozpočtáři i čas a vzhledem ke kontrole kolizí a transparentnějšímu plánování by tak mohl umožnit lépe dodržet rozpočet.

BIM znamená konec rozpočtářské profese Zkušenosti zahraničních odborníků s oceňováním projektů ve formě modelu potvrzují, že BIM neznamená konec rozpočtářské profese. Při realizaci stavebního díla totiž dochází k řadě procesů, činností a prací, které nelze graficky znázornit, a jsou závislá na rozhodování člověka. V tu chvíli je právě významná role rozpočtáře, který musí do ocenění vnést svoje znalosti a zkušenosti o technologiích provádění. Proto je nutné sladit tvorbu automatického výkazu výměr v BIM se stávajícími rozpočtovacími metodikami, které slouží pro oceňování (např. pravidla měření), případně stávající rozpočtovací metody upravit podle nových možností, které informační modely poskytují. Nová role rozpočtáře

BIM Příručka pro investory

tedy spočívá více v konzultační činnosti, předávání know-how, nákladové optimalizaci variant apod.

Požadovat BIM je diskriminace v obchodní soutěži § 103, odst. (3) Zákona č. 134/2016 o zadávání veřejných zakázek říká: „V případě veřejných zakázek na stavební práce, projektové činnosti nebo v soutěžích o návrh může zadavatel v zadávací dokumentaci uvést závazný požadavek na použití zvláštních elektronických formátů včetně nástrojů informačního modelování staveb a uvést požadavky na obsah, strukturu nebo formát dat. Pokud tyto formáty nejsou běžně dostupné, zajistí k nim zadavatel dodavatelům přístup.“ Záleží tedy na zadavateli, zda si využití takových nástrojů přeje. Diskuze se pouze vedou o poslední větě odstavce, kdy hlavním účelem bylo využití otevřených formátů. Pro ně existuje dosti rozvinutý trh s dostupnými BIM nástroji i s dodavateli jednotlivých částí BIM tak, aby bylo možno BIM projekty realizovat. Současné softwary pro BIM nejsou dostatečné BIM není jen o nástrojích, je také o organizaci celého projektu, a tam na žádné nástroje čekat nemusíme. Možná právě naopak změna lidského chování je někdy mnohem pomalejší než vývoj určité technologie. Je však pravdou, že nástroje nejsou vždy dokonalé. Jsou však funkční a prochází neustálým vývojem, reagujícím na aktuální potřeby praxe a požadavky uživatelů. 3D nepotřebuji, proto pro mě není BIM zajímavé BIM není zdaleka jen o 3D modelování. BIM je ale zejména o systematické práci s informacemi a o procesech výměny těchto dat mezi účastníky. Vizualizace dat ve 3D značně usnadňuje jejich vytváření, kontrolu, využívání a komunikaci mezi účastníky projektu, včetně těch, kteří nejsou technicky zaměření.

Mýty o BIM

5. ROZHODOVÁNÍ O BIM

BIM Příručka pro investory

V první řadě se musíte jako investor rozhodnout, zda BIM doopravdy chcete. Už jen proto, že v rukou držíte tuto příručku, anebo na základě přečtení předchozích kapitol, bychom rádi, abyste si na tuto otázku odpověděl kladně. Pakliže stále ještě váháte, zkuste si posoudit následující tvrzení: •

Chybí mi schopnost, s jejíž pomocí bych mohl rychleji nebo přesněji stanovit náklady na stavbu ještě před její realizací.

•

Při výměně informací (dokumentů, návrhů, připomínek…) nemám možnost sledovat, kdy byla jaká informace skutečně odeslána nebo přijata.

•

Moji spolupracovníci nedodržují termíny.

•

Dochází ke zpožděním nebo ke zmatkům v důsledku aktualizace revizí projektové dokumentace.

•

Nemám jak zkontrolovat nabízenou cenu za realizaci stavby (nebo subdodávky).

•

Nedokáži jasně porovnat svůj projekt s jinými projekty.

•

Setkávám se s častými vícepracemi a překračováním rozpočtu.

•

Zhotovitel si stěžuje, že v dokumentaci něco chybí, jsou v ní chyby anebo z ní něco není zřejmé.

•

Nemám nikde zaznamenáno, které konkrétní prvky byly do stavby zabudovány nebo je obtížné tyto informace dohledat, když je potřebuji.

•

Není pořádek v aktuálních termínech povinných revizí.

•

Nedostatečný přehled o skutečných provozních nákladech stavby.

•

Informace o projektu nejsou aktuálně k dispozici těm, kdo je potřebují.

•

Technickou dokumentaci je obtížné komunikovat s neodbornou veřejností.

•

S informace nasbíranými v průběhu přípravy a realizace stavby se dále nijak nepracuje.

•

Dokumentace skutečného provedení je málo podrobná, špatně se v ní vyhledává nebo informace neodpovídají skutečnosti.

•

Jsem závislý na jednom člověku, který o stavbě všechno ví a má všechny informace ve svém šuplíku / počítači. Co budu dělat, až bude nemocný nebo mi z firmy odejde?

Pokud se některá zmíněná tvrzení shodují s problémy, se kterými se potýkáte, je vaším řešením právě nasazení BIM. Není to ovšem tak jednoduché. BIM sice přináší nástroje pro řešení nejen zmíněných problémů, ale mnohých dalších.

Rozhodování o BIM

Chci BIM

Vím co chci?

ANO

Vím jak BIM zadat?

ANO

Investiční záměr

V jaké fázi projektu jsem?

Přípravná fáze Po přípravné fázi (před realizací) Provozní fáze (po realizaci)

ANO

Dokáži určit rozsah nasazení BIM v mém projektu?

Umím pracovat s BIM? ANO ANO

Dokáži nastavit CDE?

Umí moji partneři pracovat s BIM?

ANO

Dokáži sestavit plán realizace BIM?

ANO

Partneři se musí s BIM naučit pracovat Musím najít jiné partnery

Nevím

Potřebuji získat reference partnerů Potřebuji ověřit jejich zkušenosti

Mám manažera BIM? Mám svůj tým?

ANO NE

ANO

Má tým dostatečné schopnosti?

ANO NE

Sestavit tým Zajistit tým externě

Je třeba se však připravit na určité s tím spojené náklady, a to zejména finanční, časové a personální. Pro vyhodnocení návratnosti takového rozhodnutí je třeba mít dostatek potřebných informací o řešeném projektu a vlastních možnostech, proto příručka nemůže poskytnout univerzální odpověď. Jistou pomocí pro orientaci v základních oblastech, které jako investor budete muset řešit, jsou následující schémata a další kapitoly příručky.

BIM Příručka pro investory

Mohu potřebovat konzultaci nebo externí pomoc

Na co budu potřebovat školit?

Metody

Pracovní nástroje

Metodika

Nástroje

Spolupráce

Software

Smluvní zajištění

Kvalifikace

Další vybavení

Standardizace

BIM prostředí Dodavatelské systémy Změna existujících pracovních postupů

První schéma vychází z předpokladu, že máte zájem o BIM. V případě, že si pak na klíčové otázky odpovíte NE, týká se vás následující schéma, který vás nasměruje na témata, která by vám při orientaci v problematice měla pomoci.

Kapitola

6. SCÉNÁŘE NASAZENÍ BIM

BIM Příručka pro investory

Metodika BIM je aplikovatelná v mnoha případech a určitých chvílích konkrétních projektů a v každé fázi má své výhody i nevýhody. Na čase implementace samozřejmě závisí i výše cíleného efektu, je tedy nutné zvážit chvíli implementace v souvislosti s BIM očekáváními. Zde si zkusíme načrtnout pár příkladů, které nám poodkryjí možné výhody a nevýhody implementace BIM v jednotlivých fázích výstavbového projektu. Proto jsou následující odstavce koncipovány dle možné chvíle implementace BIM na konkrétních projektech.

Základní definice zavedení BIM BIM má samozřejmě největší potenciál ve chvíli, kdy chceme celý projekt od začátku zpracovávat za pomoci těchto postupů. Zároveň jsme schopni celý koncept spolupráce navrhnout už na začátku celého procesu a tím se vyhneme i pozdějším problémům se zadáváním implementace do již rozběhlé činnosti. Ať už jsou cíle jakékoli, pokud se bavíme o docílení kýženého efektu metod BIM, základem by mělo být zpracování informačního modelu, který bude splňovat níže uvedené požadavky. Podrobnost grafické i negrafické (informační) složky modelu by měla odpovídat cílům v jednotlivých fázích projektu, které si předem definujeme. Je tedy nutné vždy počítat s jakýmsi zvýšením nákladů na zpracování informačního modelu. Čím více budeme oddalovat jeho zpracování (implementaci BIM), proces bude finančně náročnější, resp. informační model nebude mít opodstatnění v rámci projekční fáze a nelze ho efektivně využít v rámci zpracování projektu.

Stanovení cílů V první řadě je potřeba si již na začátku stanovit konkrétní cíle jednotlivých fází projektu. Je nutné jasně definovat, co očekávám od přípravné fáze, realizační fáze a případně i od fáze užívání objektu a demolice (zde jsme zatím daleko od dnešní reality, ale vyplatí se, pokud na tyto části budeme myslet od samého začátku). S posledními dvěma fázemi dost často souvisí např. certifikace LEED či BREEAM, popř. v našich podmínkách SBtoolCZ.

Scénáře nasazení BIM

Proč je třeba definovat cíle pro jednotlivé fáze projektu? Jednoduše řečeno proto, že každá fáze je diametrálně odlišná od té předchozí nebo budoucí a každá má v reálném procesu jiné cíle. Proto je také nutné tomuto faktu cíle BIM upravit. Tyto cíle je taktéž vhodné rozlišit na dlouhodobé a krátkodobé. Pod dlouhodobým cílem si lze například představit takový cíl, který zasahuje do všech fází výstavbového projektu, a ostatní cíle se mu podřizují. Ty krátkodobé cíle jsou naopak pro jednotlivé fáze a plní podružné kroky ke splnění dlouhodobého cíle. Hlavním dlouhodobým cílem může být například zrealizovat optimálně navržený projekt, který nepřesáhne původní výši investice a který lze efektivním způsobem provozovat v rámci uživatelské fáze. Krátkodobé cíle pro jednotlivé fáze jsou potom například zpracování optimálního 3D modelu (který lze následně využívat v rámci realizace stavby), zpracování modelu skutečného provedení (který bude odpovídat skutečné provedeným pracím a výrobkům), nebo např. kontrola prostavěnosti a koordinace dílčích kroků v rámci realizace stavby tak, aby nebyla stavba neúměrně prodražována nebo prodlužována doba její realizace.

Tvorba zadávacích podkladů Zadávací podklady berme jako tvorbu standardizace využití BIM. Celý tento proces je totiž založen na dodržování striktních pravidel, která je nutné definovat v co největší míře na začátku každé fáze. Logicky, pokud budou tato pravidla definována v rámci ujednání podmínek mezi objednatelem a zhotovitelem a tím bude vyžadováno i jejich plnění, bude BIM přinášet kýžený efekt a předejde se tak neshodám v rámci realizace díle plynoucím z nepochopení požadavků dalších stran. Zásadní je také následné dodržování těchto pravidel, tedy i jejich monitoring, který by měl být taktéž obsažen v rámci zadávacích podmínek. Mnohdy se totiž stává, že pokud nejsou BIM pravidla definována v rámci smluvních podmínek, nejsou následně dodržována a tím se smysl spolupráce s využitím BIM postupně rozplývá. Implementace Stanovené principy je nutné efektivně uvést do provozu. Vzhledem k tomu, že máme z předešlých fází jasně definované standardy spolupráce, spočívá tento proces v podstatě ve školení, motivaci a podpoře týmu osob, které budou určeny jednotlivými subjekty. Součástí implementace je nutné nastavení prostředí BIM (j. softwarové aplikace a jejich propojení) tak, aby plnilo s BIM spojená očekávání.

BIM Příručka pro investory

Proces spolupráce s využitím BIM metody V této fázi využíváme předešlých principů k realizaci díla (zpracování projektové dokumentace, realizace stavby, zpracování modelu skutečného provedení, …) a za předpokladu směrování celé činnosti k předem definovaným cílům jsme schopni zdárně dokončit náš BIM projekt. Mějme na paměti, že metoda BIM je proces přinášející zefektivnění a zkvalitnění zpracování díla, ovšem za předpokladu spolupráce všech zainteresovaných stran. Je tedy nutné kalkulovat s nutnou účastí všech zúčastněných subjektů a tím i větší pracovní náročností při realizaci díla. Ta bude ovšem vyvážena optimálnějším a kvalitnějším způsobem realizace, který by měl vložené úsilí maximálně zhodnotit.

Příklady řešení nasazení BIM v různých fázích projektu Dá se říci, že prakticky ve všech příkladech je nutné projít si výše uvedenými principy. Vždy byste měli mít na paměti požadovaný výsledek celého procesu – zrealizovat váš projekt optimálním postupem, který zajistí eliminaci rizik a nabídne vám možnost využití dat pro další fáze užívání. Scénářů nasazení metody BIM do procesu realizace projektu může být nepřeberné množství a budou se lišit v mnoha ohledech – čase zapojení BIM procesů do projektu, stanovení cílů, požadavků zúčastněných stran na využití informačního modelu, typu stavby (pozemní stavby, dopravní stavby, vodohospodářské objekty, energetické objekty, …) a jiném. Pokud si zopakujeme hlavní cíl metody BIM – zrealizovat optimálně navržený a projekt, který nepřesáhne původní výši investice a který lze efektivním způsobem provozovat v rámci uživatelské fáze, lze z této definice zpětně určit možné scénáře nasazení metody BIM. Čas nasazení metody BIM do projektu v jednotlivých fázích v podstatě definuje možnosti využití BIM, resp. čím později chceme metodu BIM nasadit, tím menší benefity je schopna přinést. Pojďme si možné scénáře představit zpětnou metodou definovanou hlavním cílem a časem nasazení.

Scénáře nasazení BIM

Implementace BIM ke konci realizace stavby Zde je otázkou, zda lze stále hovořit o metodě BIM a jejím využití v rámci realizace díla. Hlavní cíl se nám v této fáze v podstatě zúžil na získání modelu skutečného provedení, který budeme chtít jako investor využít v rámci správy a údržby objektu. Dílo je tedy v podstatě dokončené a investor vyžaduje předání modelu skutečného provedení. Ten musí přesně odpovídat skutečnému stavu realizace a správně by měl obsahovat i veškeré potřebné informace a dokumenty potřebné pro správu a údržbu. Z toho plynou i požadavky na zpracovatele modelu skutečného provedení, kterým by měl být ideálně zhotovitel díla samotného (ten má detailní informace o tom, jak je dílo zrealizováno a měl by zodpovídat za pravdivé informace obsažené v modelu skutečného provedení stavby). Stejně tak to je v podstatě i v dnešní praxi, kdy je dokumentace skutečného provedení zpracována dle instrukcí zhotovitele v závěru realizace díla. Odpovídá ovšem tato dokumentace skutečně provedenému dílu a dá se efektivně využívat pro potřeby užívání? To je otázka, na kterou lze snadno odpovědět – ne. Je tedy věcí smluvních podmínek, aby si investor zajistil zpracování modelu skutečného provedení opravdu tak, jak byla stavba realizována. Tento fakt je zároveň nutné zpětně zkontrolovat, což u skrytých detailů a konstrukcí není v závěru stavby možné. Požadavky na investora jsou následující: definovat smluvní podmínky a parametry jednotlivých prvků, které bude chtít v rámci správy a údržby díla využívat. Nasazení požadavků BIM v této fázi sice splní předání jakéhosi modelu skutečného provedení, které investorovi umožní využití modelu pro správu a údržbu, ale o jeho vypovídající hodnotě co do pravdivých informací je ovšem možné polemizovat a není možné plnohodnotně ověřit tuto hodnotu. Neméně podstatnou připomínkou k této fázi implementace je i fakt, že se vlastně nejedná o využití metodiky BIM, která zajišťuje lepší a efektivnější spolupráci v rámci zpracování díla. Nelze tedy v pravém slova smyslu mluvit o projektu BIM.

Implementace BIM v rámci zadání realizace stavby Požadavek na BIM by měl v podstatě korespondovat s hlavním cílem – obdr-

BIM Příručka pro investory

žet model skutečného provedení (tak jak tomu bylo v kapitole výše), že budeme chtít ovšem využívat principů BIM v realizační fázi. To, do jaké míry, je samozřejmě otázkou nejen na investora, ale i na zhotovitele. Každý totiž nahlíží na principy BIM spolupráce svým způsobem a každý má trochu jiné cíle, kterým podřizuje využití metody. Tyto cíle spolu ovšem korespondují, resp. korespondují s hlavním cílem - optimálně zrealizovat projekt, který lze efektivním způsobem provozovat v rámci uživatelské fáze. Všimněte si, že nám z této definice vypadla část „optimálně navržený projekt, který nepřesáhne původní výši investice“. A právě o tuto část přicházíme tím, že implementujeme metodu BIM v této fázi. Těchto dvou cílů totiž nelze dosáhnout bez toho, aniž bychom měli BIM nasazeno v počátečních fázích celého projektu, tedy ve fázi zpracování projektové dokumentace. Ptáte se, jak je možné, že jsou tyto cíle dnes plněny, přestože není do procesu zapojeno BIM? Stejně tak se ovšem lze zeptat, jak víme, že jsou tyto cíle plněny (konkrétně optimálně navržený projekt). Cíl týkající se dodržení výše investic je bohužel mnohdy plněn jen z toho důvodu, že je v projektu navržena nutná rezerva, ze které je možno čerpat. Implementací BIM v této fázi lze ovšem získat mnoho benefitů, jako je optimální řízení výstavby, kontrolované zpracování modelu skutečného provedení, řízené změnové procesy, řízené procesy koordinace a kontroly projektu před samotnou realizací, nasazení moderních technologií, eliminace rizik atd. A v neposlední řadě samozřejmě získání modelu skutečného provedení pro následné užívání díla. Požadavky, se kterými je nutné počítat, jsou následující. Stejně jako v případě implementace BIM na konci realizace stavby je nutné definovat požadavky na zpracování a využití modelu skutečného provedení, ovšem za využití společného datového prostředí (CDE) pro sdílení všech informací., Toto prostředí zachycuje procesy probíhající v rámci realizace a je s jeho pomocí umožněn přístup do sdíleného datového modelu. Dále je nutné stanovit procesy týkající se využití BIM jak na straně investora, tak na straně zhotovitele, pokud je tendence těchto procesů využít. S tím souvisí jednak časová náročnost zpracování modelu skutečného provedení, definování požadavků na model skutečného provedení, procesů týkajících se výměny informací v rámci realizace stavby a samotné pořízení a provoz systému CDE. Výsledkem je pro investora možnost sledování a využití kontrolních

Scénáře nasazení BIM

procesů v rámci realizace díla a ve finále obdržení modelu skutečného provedení, který byl na základě dodaných podkladů zpracováván průběžně, tudíž je možné jej s vysokou mírou pravděpodobnosti opravdu prohlásit za otisk skutečně provedeného stavu s veškerými informacemi (tzv. digitální dvojče). Informační model je tak možné bez okolků využít dále pro provoz a údržbu stavby.

Implementace BIM v rámci zpracování projektové dokumentace Požadavek na BIM by měl v podstatě korespondovat s hlavním cílem v plné míře – obdržet optimálně navržený a projekt, který nepřesáhne původní výši investice a který lze efektivním způsobem provozovat v rámci uživatelské fáze. Pomocí principů metody BIM a jejich uplatnění v projektové – přípravné fázi lze navrhnout a digitálně optimalizovat projekt ještě před samotnou realizací a provozem, což je více či méně podstata celého procesu. Tímto postupem jsme schopni maximálně eliminovat rizika, která mohou nastat jak v průběhu výstavby, tak ve fázi užívání. To, do jaké míry tohoto faktoru využijeme, záleží pouze na nás a v této době ještě stále bohužel i na použitých softwarových nástrojích, které jsou v projektové praxi využívány. V našem prostředí nejsou bohužel stále tyto prostředky připraveny na to plnohodnotně plnit svou funkci a je nutné počítat s jakýmsi nutným vývojem. Na druhé straně bychom také do budoucna měli zvážit, zda všechny stávající požadavky na projektovou dokumentaci jsou nutné a zda nemohou být nahrazeny informacemi zdánlivě ukrytými v informačním modelu. S tím souvisí mnohdy i časová náročnost zpracování modelů v rámci projektové dokumentace, tedy i vyšší finanční náročnost přípravné fáze. Pokud se ovšem investor zaměří na dlouhodobý cíl zmiňovaný výše, nemělo by být pro něj problémem investovat více prostředků do přípravné fáze. Tento krok se mu totiž významně zhodnotí nejen v realizační fázi, ale právě v provozní, kdy je míra investovaných prostředků v celém životním cyklu díla nejvyšší. V této fázi implementace je nutné definovat nejen dlouhodobé, ale stejně tak jako v ostatních fázích i krátkodobé, cíle, a to nejen ze strany investora, ale i z pohledu projektanta. Každý totiž dokáže využít principů BIM po svém, což povede zase k hlavnímu cíli. Jako zásadní je nutné stanovit grafickou a informační podrobnost informačního modelu, provázanosti s 2D výstupy včetně zpracování soupisu prací, možné opti-

BIM Příručka pro investory

malizační a koordinační procesy a jiné. Stejně tak je nutné zmínit formu komunikace mezi zpracovatelem a objednatelem a formu předání výsledného díla. V této fázi vzniká základní kámen BIM, a tak je na tuto fáze nutné i pohlížet. Z tohoto důvodu je potřeba definovat nejen krátkodobé, ale hlavně ty dlouhodobé cíle, kterých je nutné se držet napříč všemi fázemi zpracování díla. Významnou roli hraje při zadávání BIM také datová i procesní standardizace.

Kapitola

7. SOFTWARE

BIM Příručka pro investory

V případě, kdy se jako zadavatel zakázky rozhodnete pro použití BIM, častou obavou bývá použití softwarového nástroje, který budete potřebovat. Jako zadavatel však nepotřebujete stejné nástroje, které používají jednotliví účastníci stavebního procesu. Softwarové nástroje pro BIM lze totiž dělit podle způsobu jejich použití, například na ty, které umožňují tvořit model, analyzovat ho, prohlížet si ho, používat pro výrobu nebo správu apod. Investorům jsou určeny jen některé z nich, ale vždy pro vás bude výhodou, pokud se budete v softwarových nástrojích pro BIM alespoň rámcově orientovat – pomůže vám to například při výběru dodavatelů nebo partnerů v projektu a při účasti na sestavování tzv. prostředí BIM. Co konkrétně ale budete potřebovat? Jednou z vašich úloh je kontrola objednávaných modely

prací.

od projektantů,

prohlížeče

nebo

Pokud

potřebujete

využijte

řešení

v současné nabízené

kontrolovat

výsledné

době

dostupné

volně

projektantem.

Dostup-

né prohlížeče pracují většinou se svým tzv. proprietárním formátem a hlavně také s datovým formátem IFC. Právě druhá možnost je pro vaši kontrolu důležitá, protože nejste závislí na platformách jednotlivých softwarových firem. Neočekávejte, že celý model stavby bude jeden velký soubor. Vždy je lepší, pokud se jedná o sadu menších modelů a dokumentů. Můžete si je pak různě kombinovat a kontrolovat právě tu část, která vás zajímá. Podobně je tomu i v případě spolupráce s dodavateli stavby. Jako investor si stanovte způsob kontroly zhotovitele a jasné podmínky autorského a technického dozoru. Je potřeba počítat s tím, že BIM modely stavby jsou obvykle poměrně velké datové soubory, které musí být předávány řízeně nejlépe datově sdíleny. Rozhodně nepostačí jejich zasílání emailem. Důležitou etapou při rozhodování o potřebném software je pak etapa užívání a provozu stavby, BIM nekončí u projektování a realizace. Pro tuto fázi si jako zadavatel musíte co nejdříve určit, jak se bude stavba nakonec využívat a zda jste v roli developera, správce či majitele budoucí stavby. Ať již budete plnit i funkce facility, asset nebo property managementu, doporučujeme již v prvotních fázích návrhu stavby podílet se na výběru možných řešení. Je také velmi výhodné stanovit si pravidla pro tvorbu výsledného digitálního modelu stavby tak, aby struktura modelu splnila i výběr dat a údajů, které budete během provozu stavby potřebovat. Vzhledem k rychlému vývoji CAFM systémů pro účely facility managementu bohužel nelze vždy v době, kdy se tvoří návrh stav-

Software

by, přesně stanovit, jaký software budete pro provoz využívat. Zaměřte se tedy spíše na úlohy, které budete provádět a podle toho si stanovit strukturu modelu. Klíčové je, aby měl už v raných fázích projektu investor představu o užívání stavby a dokázal svou představu správně formulovat. Po účastnících celého procesu můžete také požadovat shromažďování dat a údajů tak, aby byly vždy aktuální a dostupné pro všechny zúčastněné. Ve fázi návrhu můžete požadovat vytvoření informačního modelu pro BIM a po dokončení stavby jeho aktualizaci jako součást dokumentace skutečného provedení stavby. Všechny informace by měly být uloženy na jednom společném místě (většinou v tzv. společném datovém prostředí – CDE), které může provozovat buď investor, nebo některý pověřený účastník projektu. Tento způsob práce s daty má významný přínos v jejich dostupnosti, aktuálnosti a hlavně zpětné dohledatelnosti, což je klíčové pro předcházení sporům a v nejhorším případě i pro jejich řešení. Důležitým hlediskem pro výběr vhodného softwaru je jeho schopnost pracovat s dílčími aktualizacemi jednotlivých dat a částí modelů. BIM. Je to neustálá práce s daty v čase a je tedy nutné mít možnost jakoukoli část dat kdykoli aktualizovat tak, aby byla zachována data ostatní, a to včetně jejich vzájemných vazeb a propojení. Například během provozu dojde v budově k přestavbě několika místností a je tedy nutno pořídit aktuální model skutečného provedení stavby. Ten nejlépe vznikne standardními postupy návrhu a realizace. Důležité ale je, aby tento aktuální model bylo možné do používaných softwarových nástrojů zavést tak, aby se všechny do té doby pořízené a změnou nedotčené informace neztratily a zůstaly napojeny na data modelu stejně jako před aktualizací. Seznam software, který je určen pro BIM a používá formát IFC, je dostupný například na stránkách http://www.buildingsmart-tech.org/implementation/implementations

BIM Příručka pro investory

CAD / BIM

S GI

Plá

no Aut o v d esk á ní Prim M Nav s a S is v era Pro wo Sy je n

y , ge vb ta Mana s rk t, o,… c hr c

by av m s t g ra o

ní ve

tavby výs

e pr fáz ace (demolice ) d i ikv

Oceňování

Callida, IBR, RTS, URS,…

o ce ň o v á n í z p o č tová n í a ro

CDE (IFC, PDF, DOC, XML…)

plá a no h a r m vá n on í

dem stor, olic p ro l u ž e b y e v as á r ku p s jet a ovozu

s a v im a

ot o

MI, ArchiFM, EcoDomus… us, A

)

e ac e ul d ac li

fáze plán a navrho ován vá í ní

fáze zh

hib Arc

n av r h o nční v fina lýza (projekto ání a vá n n a í

Ec En o Ri e

e ac

S GI

en d o k u m t a s k u te č n é h o p r o ve d e n í

avisworks, Bim. B desk N IM V is Auto AD Viewer, Nemets c C i o h DDS Solibri Viewer/Check ek BIM ns, +, Tekla BIMSight… er

Prohlížeče BIM

CAFM

Nás t

roj Autode e ArchiCAD, sk Revit, D Nemetsche DS-CA Scia, Trimbk AllPla D, le Te n, k la

ul ner, , m sig lus De rgyP a… k us

/ ap k M ntley s i de e to D, B , Esr Au il 3 ems h,… v Ci yst grap S er t In

Obr. Software: Výše uvedený obrázek představuje důležité etapy v celém životním cyklu stavby a vyjmenovává některé z dostupných nástrojů seřazené abecedně.

Software

8. OTÁZKY INVESTORA

BIM Příručka pro investory

Není možné poskytnout ucelený návod, který by vám jednoznačně umožnil úspěšně BIM do své činnosti zavést. Z povahy výstavbových projektů je totiž každá stavba jedinečná a investoři (stejně jako další účastníci) mají různé požadavky a jsou v různých situacích. Proto je třeba ke každému výstavbovému projektu přistupovat individuálně. Co však investory spojuje, jsou otázky, které by si v souvislosti se zaváděním BIM do jejich činnosti mohli (a měli) klást. Příručka tyto otázky na jednom místě sdružuje a zároveň se na ně kolektiv autorů snaží dostatečně jasně a jednoduše odpovědět. Vzniklý soubor odpovědí by měl čtenáře nasměrovat ke správnému postupu implementace BIM do jejich činnosti. Při psaní odpovědí byl kladen důraz na jejich srozumitelnost a obecnou platnost, což byl úkol nelehký, protože řada témat by mohla být zpracována do výrazně hlubších podrobností, které by bylo jistě třeba, ale rozsah celé příručky by se mohl také několikanásobně zvýšit a čtenář by se musel prodírat často textem, který by pro něj nebyl vůbec srozumitelný. Ze stejného důvody byly také do příručky vybrány jen takové otázky, které si v praxi investoři kladou a na které existují konkrétní odpovědi. Seznam otázek: •

Co je BIM pro investora?

•

Ušetří BIM peníze?

•

Co musím změnit a znát?

•

Co se budu muset naučit?

•

Na koho se mám obrátit?

•

Co mám od koho požadovat?

•

Jak mám BIM zadat?

•

Jaké nástroje mám použít?

•

Jak můžu s BIM lépe řídit projekt?

•

Hraje z hlediska BIM roli velikost projektu?

•

Umožní mi BIM dodržet rozpočet?

•

Pomůže mi BIM snížit množství změn?

•

Jak mi BIM pomůže v oceňování výstavby?

•

Jak pomůže BIM minimalizovat rizika v životním cyklu projektu?

•

Má smysl využívat jen některé nástroje a procesy?

•

Co bude BIM stát (kolik musím investovat)?

•

Je české prostředí připraveno na BIM?

•

Jsou české právní předpisy a instituce připraveny na používání BIM?

•

Kde mám tedy začít?

Otázky investora

Co je BIM pro investora? V úvodu odpovědi jen zopakujme, že věcnou podstatou BIM je řízená správa všech informací o projektu v rámci všech fází jeho životního cyklu. BIM je tedy pro zadavatele prostředkem, jak tento proces řídit tak, aby všichni účastníci projektu spolupracovali a sdíleli všechny potřebné informace a ty byly navíc dostupné (nejlépe on-line) po celou potřebnou dobu. BIM nabízí zkultivování procesu spolupráce a díky transparentním informacím, sdíleným na jednom místě, umožnit všem oprávněným partnerům projektu nalézat efektivní řešení či předcházet konfliktům (technickým i organizačním), které mu mohou pomoci zajistit, aby projekt byl kvalitní a dokončen včas a za plánovaný rozpočet. Informační model pro investora znamená databázi informací o jeho projektu – ať už jde o geometrické informace, grafické informace anebo o informace o jednotlivých částech modelu. Tak, jako může mít investor k dispozici papírovou projektovou dokumentaci, může mít k dispozici právě model, což je v mnoha ohledech (například z hlediska archivace anebo následné práce s ním) lepší. Zpracovávat model pouze pro model samý ale může být zbytečně nákladné a pro investora nevýhodné. Je tedy daleko důležitější uvědomit si, že BIM je daleko víc než jen model zejména nástroj. Hlavní motivací, proč BIM z pohledu zadavatele v projektu použít, je zachytit uspořádaně obrovské množství měnících se informací během přípravné a realizační fáze v aktuální podobě a ideálně na jednom společném provázaném místě a ty potom opakovaně využívat pro kontrolu, kvalifikovaná rozhodování a pro evidenci. Může se to z pohledu dnešní praxe zdát jako utopie, ale není tomu tak. Tento trend je zřejmý i z jiných průmyslových oblastí. Ne nadarmo je naše epocha označována za informační věk. Nejnovější vyspělé informační technologie postupně zvládají tyto náročné požadavky a je čím dál víc pouze na lidech, aby změnili svoje dlouholeté návyky a začali moderní technologie využívat k získávání výhod, jako jsou úspory, zvýšení kvality anebo jen zpříjemnění práce. Jak tohoto cíle dosáhnout? Je nutné mít znalosti a kapacity, jak procesy spojené s informacemi nastavit, řídit a kontrolovat. To lze řešit vlastními silami s pat-

BIM Příručka pro investory

řičnou odborností anebo si najmout externího poradce. V současné fázi rozvoje BIM v České republice je rozumné se koncentrovat na tři základní oblasti: •

Smluvní vztahy (PRB, BEP, EIR, MIDP apod.);

•

Rozumná koncentrace informací či odkazy negrafické povahy do 3D modelu včetně využití 3D modelu samého;

•

Sdílení všech informačních procesů, komunikace a dokumentů na jednom místě (CDE).

Všechny tři tyto oblasti se detailněji prolínají celou touto příručkou a jsou součástí mnoha dalších odpovědí. Zároveň jsou také uvedeny i v čerstvě vládou schválené koncepci zavedení BIM v ČR jako atributy splnění povinnosti BIM využívat veřejnými zadavateli pro nadlimitní veřejné zakázky od 1. 1. 2022. Není však vůbec potřeba čekat čtyři roky. Tyto cíle lze již realizovat nyní. Naopak je dobré se již na vše začít připravovat. Shrnutí odpovědi je tedy takové, že BIM je prostředkem, jak pomocí aktuálních dostupných informací zefektivnit přípravu a realizaci výstavbového projektu, dopředu řešit případné problémy a odstraňovat překážky (odhalit kolize a konflikty, analyzovat možné scénáře a variantní řešení, zlepšit management změn apod.), případně jednoznačně prokázat odpovědnost jednotlivých členů projektového týmu. Už jen to je velkým přínosem, kvůli kterému v dnešní době stojí se rozumně do použití BIM pustit. Při zdařilé aplikaci BIM v úvodních fázích však přichází následně ještě mnohem větší benefit v podobě získání skutečného stavu odpovídajících informací (včetně jejich historie změn) pro následujících cca 50 let provozu stavby a zejména obecné zvýšení výsledné kvality díla. Sdílením a dostupností informací získá investor nezávislost na konkrétních výkonných pracovnících, tedy neztratí klíčové informace při výpadku někoho z týmu.

Ušetří BIM peníze? Ano, ušetří. To je na velmi složitou otázku jednoduchá odpověď, kterou je nutné ještě podrobněji vysvětlit.

Otázky investora

BIM není jen model, ale je to zejména soustava metod (nástrojů a procesů), které s sebou nesou změnu standardního způsobu práce s informacemi při realizaci výstavbového projektu na více integrovaný. BIM může mít vliv na zvýšení hodnoty výsledného díla, ale z finančního hlediska spočívá hlavní přínos BIM v úspoře nákladů tam, kde v současné době dochází z různých důvodů k plýtvání zdroji, tedy neefektivitě. Jde zejména o nejrůznější vícepráce a špatně řízené změny, nedostatky v komunikaci, nepochopení, prodlení, špatnou koordinaci a spolupráci, spory, nedostatečné plánování nebo nedostatečnou kontrolu. Odstranění těchto negativních faktorů ve stavebnictví není otázkou jednoduché změny – nestačí vyměnit software, nestačí vyměnit zaměstnance apod. Je třeba, aby změna byla komplexní a systémová v rámci celého životního cyklu projektu. Velmi často se totiž stává, že neřešený problém v úvodní fázi projektu se nezdá jako závažný, ale důsledky se projeví později. Řešení problémů ve stavebnictví částečně spočívá v lepším a včasnějším plánování a ve správně řízené, efektivní a disciplinované komunikaci napříč celým projektem. A zde je druhá oblast, kde lze ušetřit peníze pomocí BIM z pohledu zadavatele. Kvalitní řízení vyžaduje snadný přístup k aktuálně platným informacím a rozhodnutím všemi partnery projektu. Právě řízené sdílení informací je srdcem změny, kterou BIM do stavebnictví přináší. Hodnota ušetřených financí zde může být opravdu velká, neboť mnohdy kontrola a znalost určitých aktuálních informací mohou včas odhalit dílčí nedostatek projektu a tím významně ušetřit peníze či čas – tedy zase peníze. Úspory lze tedy shrnout do dvou oblastí: •

významný dopad na efektivitu práce

•

předcházení chybám, nedorozuměním a sporům

To oboje může významně ovlivnit dokončení projektu včas a ve stanoveném rozpočtu. Úspor je možné dosáhnout při akceptaci následných faktorů: důsledná, kvalitní a uměřená implementace BIM a akceptace určitého přerozdělení (nikoli zvýšení) financování návrhových fází projektu (tvorby projektové dokumentace). Pro první faktor je zřejmé, že k úsporám dojde pouze tehdy, když je BIM rea-

BIM Příručka pro investory

lizováno správným způsobem. Pokud je využití BIM špatně zadáno, pokud pracujeme s nekompetentními partnery, kteří nechtějí spolupracovat, anebo pokud vázne komunikace, správné využití BIM je odsouzeno k zániku. To by ale platilo i o projektu, který by byl realizován tradičním způsobem. Pokud se ale vše nastaví správně a už v úvodní fázi (předinvestiční) je BIM použito jako nástroj optimalizace a posuzování variant pro rozhodování, na což je navázáno i v dalších fázích výstavbového projektu, lze o ušetření peněz v rámci celého životního cyklu hovořit poměrně jednoznačně. Příkladem pro druhou oblast může být tvorba modelu, který může už od začátku obsahovat mnoho užitečných informací nejen o stavbě, ale například i o plánovaných využitích prostor, vlastnostech modelovaných prvků apod. za účelem tvorby investorských analýz. Někdo však musí tyto informace do modelu zapracovat, k čemuž často dochází například až při zpracování prováděcí dokumentace anebo dokumentace skutečného stavu. Požadavkem investora by mělo být, aby byly tyto informace v modelu co nejdříve, ale zároveň to znamená, že musí být investor ochoten zaplatit za práci s tím spojenou. Aby tyto informace měly smysl v této fázi, musí být zároveň zadavatel schopen k nim zajistit přístup i dalším účastníkům projektu (např. rozpočtáři, provozovateli, TDI anebo zhotoviteli), aby již ve fázi návrhu mohli pomoci hledat efektivní a správná řešení pro optimální realizaci a provoz výsledné stavby. Je zřejmé, že takto dříve vložené náklady do projektové dokumentace se vrátí, protože informace by později musela být poskytnuta, což má samozřejmě vést i ke snížení nákladů na další stupně projektové dokumentace. Takže závěr je jednoznačný – nemělo by docházet ke zvýšení celkové ceny projektové dokumentace, která v sobě zahrnuje i dokumentaci skutečného provedení stavby. Dojde ale ke změně rozložení její výše směrem k rannějším fázím. To ovšem platí za předpokladu posuzování nákladů na pořízení dokumentace se shodným obsahem informací. BIM ale jednak přirozeně a jednak cíleně vede ke zvýšení informačního obsahu dokumentace, což jisté přidané náklady s sebou nese. Ty jsou ovšem mnohonásobně pokryty úbytkem následné pracnosti ve vyhledávání a práci s těmito informacemi všemi účastníky, popřípadě s odpadnutím jejich pořizování v budoucnu a často opakovaným pořizováním. Jako příklad může posloužit dokumentace skutečného provedení. V dnešní praxi je tato dokumentace málo podrobná a bez zachycení řešení TZB. Pokud ale v BIM hovoříme o modelu skutečného provedení stavby, v drtivé většině případů směřujeme

Otázky investora

k celkovému modelu informací o stavbě v podrobnosti prováděcí dokumentace všech částí stavby. Takové řešení potom překračuje současný tradiční rozsah dokumentace. Na BIM je tak třeba pohlížet jako na investici. Zkušenosti říkají, že při zavádění tak závažné inovace, jako je BIM, je vždy první projekt tohoto typu velmi rizikový a výhody BIM se jednoznačně prokazují většinou až od druhého anebo třetího projektu. Neexistuje však žádné jednoznačné pravidlo. Stejně jako každá jiná inovace procesů vyžaduje i BIM investici (čas, peníze), která má ale v realizovaných projektech rychlou návratnost.

BIM Příručka pro investory

Co musím změnit a znát? BIM nepřináší jednu převratnou změnu do projektu, ale sadu dílčích změn, které však musí, chceme-li dosáhnout maximální efektivity, na sebe velmi plynule navazovat. A v tom tkví v podstatě ta největší změna – nastavit a vyladit procesy a spolupráci všech partnerů podílejících se na projektu. V současnosti je BIM hodně spojováno se softwarovými nástroji, ale ty jsou potřeba především pro jednotlivé partnery projektu jako jejich nástroj pro práci, nikoli pro zadavatele. Potřeby zadavatele jsou v oblasti softwaru relativně malé a jsou popsány v následujícím textu. To, co se ve spojitosti se softwarovými nástroji pro BIM mění, je jejich využívání a stanovení pravidel pro jejich výstupy a spolupráci. Znalosti ohledně zadání požadavků na výstupy a spolupráci jednotlivých nástrojů jsou velmi důležité, avšak není reálné, aby zadavatel všemi těmito znalostmi disponoval, a navíc to ani není nutné. Zde se nabízí jako optimální řešení najmutí externího poradce, který připraví technickou specifikaci, kterou je možné začlenit do základní dokumentace BIM. Postupná standardizace bude jednoznačně tuto situaci vylepšovat a jistě se objeví řada vzorových šablon, které budou moci posloužit při základním rozhodování zadavatele, jak BIM použít. Vzájemnou spolupráci je, jak již bylo řečeno, nutné začít z role zadavatele řídit, a to pomocí dokumentů označovaných často jako PRB, BEP, EIR či MIDP. Detailní popis obsahu těchto dokumentů naleznete v kapitole Pojmy, termíny a zkratky. Nejzásadnější změna však nastává v oblasti poskytování, sdílení a předávání informací. Klíčem k tomu je rozumné nastavení procesů s tím spojených a jejich koncentrace do systému společného datového prostředí (CDE). Neznamená to však zásadní přidání práce, ale její změnu. Naopak při dobrém zvládnutí této změny přinese centrální uložení dokumentace významnou efektivitu při hledání informací a podkladů a jednoznačné znalosti, který dokument a v jaké verzi je platný. Tím se podstatně zjednoduší komunikace všech zúčastněných stran a sníží se počet dodatečných dotazů na stav dokumentace. Podstatou této změny je striktně všechny dokumenty ukládat v CDE a začít využívat e-maily nikoli jako kanál pro přenos informací, ale jako kanál notifikační.

Otázky investora

Shrnutí změn: •

Formulovat své cíle na projektu, co chci pomocí BIM zlepšit;

•

Detailněji řídit spolupráci všech partnerů projektu včetně externích.;

•

Uložit všem partnerům využívat pro poskytování, sdílení a předávání informací CDE;

•

Důsledně vyžadovat plnění nastavených pravidel – management změn, práce s lidmi;

•

Specifikovat výstupy z jednotlivých softwarových nástrojů a obsah dokumentace (především u 3D modelu);

•

Zařadit do pracovní náplně vlastního pracovníka pro koordinaci a kontrolu plnění činností podle PRB, BEP, BMP, EIR a MIDP.

Z výše uvedeného shrnutí vyplývá, že změny na straně zadavatele při aplikaci BIM spočívají v propracované metodice pro práci s informacemi, v koncentraci dokumentů, komunikace a procesů do CDE a především ve změnách způsobu práce jednotlivých pracovníků. Oblast managementu změn, tedy změna způsobu práce lidí, je ve firmách velmi podceňovaná, což se může na reálné efektivitě BIM významně negativně projevit.

Co se budu muset naučit? Investor standardně nemá dost znalostí pro řešení celého projektu pomocí BIM vlastními silami. Jako základního spolupracovníka budu potřebovat koordinátora nebo manažera BIM. Protože zároveň není nikdo, kdo by věděl všechno, bude třeba nalézt společnou řeč, dostatečně si vyjasňovat, zda si všichni rozumějí, zda chápou požadavky na ně kladené a jsou ochotni spolupracovat předloženým způsobem atd. Proto je důležité osvojení si základních pojmů z oblasti BIM (kterých je hodně) a získat základní orientaci v problematice. Na zbytek by měl investor využívat znalostí expertů. Investor se musí zejména naučit jasně formulovat své požadavky a cíle na projekt a výsledný produkt (stavbu). Vždy je třeba jasně specifikovat, co a jak investor v jednotlivých etapách projektu požaduje, proč a jak to bude kontrolovat. Je dobré vycházet z konkrétních případů využití požadovaných údajů. Požadovat vše, co je dostupné, aniž budeme vědět, jak konkrétní informace využijeme,

BIM Příručka pro investory

popřípadě vycházet z principu, „co kdyby se to hodilo“, není efektivní. Je lepší začít s menším rozsahem dat, se kterými již dnes pracujeme anebo o kterých víme, že nám pro naši práci chybějí. Vždy je potřeba mít na paměti, že nejen pořízení dat něco stojí, ale zejména jejich udržení v aktuálním stavu po celou dobu životnosti stavby musí být vyváženo jejich užitečností. Nastavená pravidla je pak potřeba důsledně dodržovat a jejich dodržování kontrolovat.

Na koho se mám obrátit? Aktuálním postupem zadavatele je často velmi obecné zadání tzv. BIM svému dodavateli, a to buď projektové firmě v přípravné fázi, anebo stavební firmě ve fázi realizace. Tento postup je motivován často neznalostí na straně zadavatele, který neví, co konkrétně by měl po svých partnerech požadovat a jak to zajistit. To však není vůbec pro zadavatele výhodné, neboť to, co dostane, je omezeno pouze znalostmi dodavatele, který navíc velmi často řeší především svoje potřeby a zájmy. Tak se může stát, že investor vůbec nedostane to, co původně očekával. Eliminace tohoto rizika a získání maxima rozumného řešení potřeb a zájmů zadavatele je možné pouze tím, že se zadavatel bude v problematice velmi dobře orientovat nebo si v této oblasti zajistí nezávislé poradenství – většinou poradenskou firmu, která pracuje pro něj. Pomůže mu adekvátně nastavit procesy a podmínky spolupráce včetně příloh smluv pro partnery projektu. V případě, že zadavatel ještě nemá potřebné společné datové prostředí (CDE), mu konzultant pomůže se specifikací zadání pro výběr jeho poskytovatele. Konzultant může zadavateli také pomoci s nastavením CDE tak, aby software optimálně a přiměřeně velikosti projektu zajistil pro zadavatele data, která zadavatel nebo jiní účastníci potřebují. Poradenské firmy též často nabízejí zaškolení pracovníků zadavatele tak, aby si již provoz nastavených procesů mohl zadavatel vykonávat vlastními silami. V podstatě jde o obdobný vztah, jako je spolupráce mezi investorem a TDI, který je ve stavební praxi zcela běžný, jen s rozdílnou odbornostní náplní. Při využití konzultační činnosti je potřeba počítat se souvisejícími náklady, které se mohou lišit v závislosti na kvalitě poradenství. Náklady na kvalitní poradenskou firmu se však zadavateli rozhodně vyplatí v podobě možnosti využití jeho know-how, získaného při implementaci BIM v různých projektech. Často

Otázky investora

tyto firmy mají k dispozici i znalosti či zkušenosti ze zahraničí, kde je využívání BIM již více rozvinuto než u nás. Alternativou ke komerčním konzultačním firmám jsou odborně zaměřené spolky nebo akademická půda. Nově vzniklým subjektem od ledna 2018, v jehož náplni je též mj. zajistit sdílení zkušeností a vzdělávání v oblasti BIM, je Česká agentura pro standardizaci. Součástí agentury bude i skupina, jejímž hlavním úkolem je realizovat převážnou část opatření uložených českou vládou v Koncepci zavedení BIM v ČR se zaměřením na veřejné zadavatele. Tato skupina bude jistě zdrojem informací o dostupných službách pro používání BIM. Z odpovědi plyne jednoduchý obecný závěr. Nejdříve si musí investor sám ujasnit, co vlastně chce a proč. Následně pak ve svém projektu musí najít odborné partnery, kteří jsou schopni jeho očekávání naplnit.

Co mám od koho požadovat? BIM jakožto způsob spolupráce obnáší výměnu informací, dat a tvorbu virtuálního modelu stavby ve fázi návrhu stavby. Papírová podoba projektové dokumentace je pouze dílčím výstupem. Pro plnohodnotné užití BIM je potřeba od jednotlivých zpracovatelů požadovat následující: •

Architekt – model stavby;

•

Projektant – model stavby včetně dílčích modelů profesí nebo referenčních modelů;

•

Dodavatel – model skutečného provedení stavby a způsob využití modelu z předchozích stupňů (tento požadavek je závislý na druhu smlouvy a dodavatelského systému), dodavatel může dál modelů využívat například pro tvorbu modelů dočasných konstrukcí apod.;

•

Správa budov (property/facility/asset management) – způsob využití modelu a specifikace požadavků na model. Pro vhodné nastavení požadavků na model je doporučena spolupráce s projektantem;

•

Od všech účastníků jasnou specifikaci potřebných údajů, které potřebují od ostatních profesí a dodržování domluvených pravidel uložení, předávání vytvořených výsledků a způsobu komunikace.

BIM Příručka pro investory

Modelem se v této souvislosti rozumí digitální model stavby nebo jejích součástí (vytvořený v nástroji autorizovaném pro BIM), obsahující v datových parametrech jednotlivých prvků všechny informace běžně se vyskytující v dokumentaci stavby příslušné fáze. Součástí modelu jsou i další dokumenty typu záručních podmínek, návodů k použití apod., tedy nejen dnes nejviditelnější 3D model stavby. V optimálním případě jde o objektově orientovaný parametrický informační model obsahující kromě grafických informací také velké množství dalších dat a chová se inteligentním způsobem, zejména díky vzájemným vazbám a vztahům mezi jednotlivými prvky a díky jednoznačné klasifikaci těchto prvků. Lidsky řečeno počítačový model je sestaven z digitálních prvků reprezentujících skutečné stavební konstrukce a elementy, které mají přímo v sobě zapsány ve formě datových parametrů všechny specifikační údaje, které jsou pro projekt určující a které se v tradiční dokumentaci běžně nacházejí, ovšem v jiné formě, např. jako poznámka na výkrese, textová specifikace, hodnota tabulky atp. Primárně tedy nejde o jiné nové informace, než na jaké jsme zvyklí, jen je potřeba je zapsat do datových položek modelu s vazbou na ten který konkrétní prvek, ke kterému informace specifikačně náleží. Zadavatel (investor) musí stanovit požadavky kladené na zúčastněné strany, jako např. požadavky na obsah a kvalitu modelu nebo členění modelu včetně účelu (způsobu) využití informací v modelu obsažených. Pro zpracování jednotlivých etap je velmi vhodné i stanovení způsobu kontroly zpracovávaného projektu. Tyto kroky jsou nezbytné pro zadání a zpracování projektu pomocí BIM. Všichni účastníci procesu by si měli vzájemně jasně specifikovat údaje, které má model obsahovat, včetně údajů, které budou vyžadovány od ostatních profesí. Dále by měla být stanovena pravidla pro výměnu a koordinaci, která budou v průběhu realizace projektu dodržována. Tyto informace jsou součástí dokumentu s názvem plánu realizace BIM. Sestavení takových požadavků bude zpočátku pro zadavatele nelehký úkol. Je potřeba s ním ale začít a postupně na prvních pilotních projektech, i za pomoci odborných konzultantů, tyto požadavky zpřesňovat. Pro začátek lze zjednodušeně požadavky na BIM-projekt (zejména BIM-model) shrnout takto:

Otázky investora

•

Zpracování datového modelu celé stavby za pomoci BIM autorizovaného softwaru;

•

Všechny informace uvedené ve výstupech projektu (zejména v projektové dokumentaci) musí být zapsané výhradně v datových parametrech jednotlivých prvků BIM modelu;

•

Všechny prvky modelu musí obsahovat pouze platné (aktuální) informace;

•

Podrobnost (množství informací) modelu odpovídá návrhové fázi projektu podle zvyklostí – vyhláška o dokumentaci staveb, výkonový řád, Unika atd.;

•

Veškeré výstupy projektu musí být primárně vytvořeny jako generované výstupy z BIM-modelu, a to jak grafické a geometrické prvky, tak i popisná data. Platí tedy všechny informace, které mám v dokumentaci, mám i v modelu;

•

Předávání veškerých dat o budově probíhá výhradně v elektronické podobě1.

Při požadavcích na informační model stavby a ostatní výstupy je nutné definovat datové formáty. Model může být předán ve výměnném nebo nativním formátu určitého softwarového nástroje. Výměnný formát je otevřený univerzální dokumentovaný formát, který umožňuje prohlížení dat informačního modelu nezávisle na platformě, na které data vznikala. Je však nutno upozornit, že následná manipulace a práce s informačním modelem ve stejné etapě výstavbového projektu mohou být omezené, a proto je kromě výměnného formátu vhodné vyžadovat i nativní (proprietární) formát. Ten je zcela závislý na platformě použité při zpracování informačního modelu v dané etapě. Záleží však také na specifikaci odpovědností a způsobu práce s informačním modelem, kdy výměnný formát může pomoci při využití různých platforem nejen pro zpracování informačního modelu, ale také jeho průběžné vyhodnocování. Výměnný formát obsahuje výsledky práce a není závislý na použitém konkrétním softwarovém nástroji. Jeho další zpracování je určeno pro předání informací; jejich změna bude z důvodů stanovení odpovědností závislá na původním autorovi. Popisovaná vlastnost je aktuálním popisovaným stavem vývoje softwarových nástrojů k datu vydání této publikace. 1 Preferována je digitální podoba dat v databázově strukturované formě. Případné analogové informace musí být vždy převedeny do elektronické podoby např. skenováním, a to jen v případě, kdy není prokazatelně možné zajistit přímo digitální podobu informací.

BIM Příručka pro investory

Tuto situaci lze připodobnit oblasti kancelářských programů, kde jsou za výměnný formát považovány soubory .pdf, .txt nebo .rtf, za nativní pak soubory zdrojové, tzn. soubory, ve kterých byly dokumenty vytvářeny, např. .doc, .docx pro word; .xls, .xlsx pro excel atp. Podobně, jako je formát .pdf doporučený2 pro statické textové, obrazové a kombinované dokumenty v digitální podobě a formát .png3 a .tiff4 pro statické obrazové dokumenty v digitální podobě, je postupným vývojem v mnoha zemích přijímán pro oblast BIM datový formát .ifc5. Přijetí tohoto formátu pro podmínky České republiky je i součástí materiálu Koncepce zavádění metody BIM v České republice.

Jak mám BIM zadat? Správné zadání BIM je klíčové pro jeho úspěšné využití. Typicky špatným příkladem je, když investor požaduje BIM a nijak tento svůj požadavek podrobněji nespecifikuje. Může se pak totiž stát, že takový investor dostane něco úplně jiného, než co si představoval. Specifikace požadavků na BIM v rámci projektu, jejich zadání a následné důsledné vyžadování je třeba rozdělit do několika klíčových kroků: •

Vyjasnění záměru;

•

Personální zajištění na straně investora;

•

Specifikace zadání – požadavků investora;

•

Nalezení vhodných spolupracovníků v projektu;

•

Formulace společného postupu všech zúčastněných stran v projektu pro jednotlivé fáze projektu;

•

Smluvní zajištění.

2 Podle usnesení vlády ČR ze dne 3. listopadu 2008 č. 1338 ve formě PDF/A-1a (ISO 19005-1 – Portable Document Format – Electronic document file format for long-term preservation). 3 ISO/IEC 15948: 2004 – Portable Network Graphics. 4 Tagged Image File Format – revize 6 – nekomprimovaný. 5 Podle ČSN EN ISO 16739

Otázky investora

Vyjasnění záměru Investor by měl mít jasnou představu o tom, jak chce projekt řešit a jakým způsobem pro své řešení požaduje využití BIM. To je třeba vnímat jako nástroj pro dosažení standardních cílů projektu, nikoli jako cíl sám. Představu je třeba mít dostatečně konkrétní – znamená to například ujasnit si nejen to, jak bude generována projektová dokumentace, ale i to, jak bude v budoucnu stavba spravována. To je něco, co je obecně dobré provádět i v projektech, které BIM nevyužívají, ale ve spojení s BIM je to zásadní. S vyjasněným záměrem lze přistoupit k dalším krokům.

Personální zajištění na straně investora Udělat si jasnou představu o záměru není vždy jednoduché. Ve spojení s BIM musí mít investor potřebné znalosti, aby dokázal odhadnout možnosti dostupných technologií, reálnost požadavků na výstupy, komplikovanost procesů spolupráce apod. Vzhledem ke komplikovanosti problematiky není běžné, aby jeden člověk obsáhl veškeré znalosti, proto je vhodné (v závislosti na velikosti projektu), aby si investor sestavil tým, který mu s tím pomůže. Za klíčovou roli lze považovat takzvaného koordinátora BIM (někdy také manažera BIM), který se v problematice BIM orientuje a mimo jiné pomáhá investorovi jeho strategické myšlenky interpretovat v technické podobě. U menších projektů je běžné, že osoba koordinátora BIM zároveň zastává i jiné projektové role (například TDI apod.), u větších projektů se naopak projektový tým může rozrůst o větší množství odborníků na BIM. V případě, že investor nemá vlastní tým na realizaci BIM, může tuto službu shánět externě. S příslušným personálním zajištěním a jasným záměrem je investor dostatečně kvalifikován k dalšímu kroku.

Specifikace zadání Pokud má investor jasný záměr a zároveň má personálně zajištěnu kvalifikaci k jeho formulaci, je třeba specifikovat zadání. To je klíčový krok použití BIM a je třeba v tomto ohledu zadání specifikovat do dostatečných podrobností a ve formě, jaké budou ostatní účastníci projektu rozumět. Je proto důležitá znalost potřebných technologií, standardů a nejlépe také osvědčených postupů. První požadavek na specifikaci zadání může vyvstat už při prvním hledání spolupracovníků v projektu, kterými mohou být například architekti (studie), pro-

BIM Příručka pro investory

jektanti nebo třeba jen další investorovi experti. Je proto důležité jasně specifikovat požadavky písemně, a to nejen za účelem jasného zadání, ale často také za účelem utřídění investorových myšlenek. Už na začátku projektu by tak měl vzniknout dokument shrnující požadavky zadavatele na informace a případně další dokumenty, popisující další obecné požadavky na projekt z hlediska BIM. V zahraničí (Velká Británie, PAS1192-2) je takovým dokumentem například Employer’s Information Requirements (EIR – Požadavky zadavatele na informace). Obdobou britské sady PAS1192 je připravovaná technická norma ISO (EN) 19650. Zpracování této normy podléhá i připomínkám v rámci Evropy (proto EN v závorce). Je tedy jen otázkou času, kdy bude dokončena a bude moci sloužit jako rámec pro vytvoření pravidel v rámci České republiky. Bez jasné specifikace zadání nelze BIM realizovat správně. Nutnost dopředu řešit a formulovat své požadavky však s sebou nese významné přínosy v dalších fázích výstavbového projektu. Požadavky je někdy nutné v průběhu projektu aktualizovat (např. pro výběr účastníka v projektu v pozdější fázi).

Nalezení vhodných spolupracovníků S existujícími požadavky zadavatele na informace je možné snadno nalézt spolupracovníky, kteří budou schopni se projektu v požadované míře účastnit. Je důležité najít takové spolupracovníky, kteří dokáží s týmem investora na dostatečné úrovni komunikovat a rozumějí investorovým požadavkům. Je rolí koordinátora BIM, aby toto vyhodnotil a na základě referencí a zkušeností potenciálních spolupracovníků pomohl investorovi učinit kvalifikované rozhodnutí. Formulace společného postupu Na základě jasně definovaných požadavků zadavatele na informace mohou jednotliví dodavatelé nejen podat adekvátní cenovou nabídku, ale mohou také investorovi navrhnout optimální způsob realizace projektu s využitím BIM. To bývá předmětem tzv. plánu realizace BIM (PRB)6, který sestavuje investor spolu s dodavatelem a který může být přílohou smlouvy o dílo. V něm je přesněji specifikováno, jakým způsobem budou požadavky investora naplněny. Za tvorbu obsahu plánu realizace BIM by měl být zodpovědný dodavatel, ale v České republice s tím dodnes nejsou větší zkušenosti, a tak je třeba, aby se na jeho tvorbě aktivně podílely všechny zúčastněné strany.

6 Ve světě často nazývaném BIM Execution Plan – BEP nebo BIM Management Plan – BMP.

Otázky investora

Důležité je si uvědomovat, že plán realizace BIM je živý dokument. Jak následně bude projekt postupovat do dalších fází, je třeba plán realizace BIM aktualizovat a zahrnovat do něj případné změny v projektu. Typicky dokument začne vznikat ještě před podpisem smlouvy o dílo a i po jejím podpisu se počítá s jeho postupnou aktualizací. Plán realizace BIM může být jednoduchým dokumentem, ale většinou se odkazuje na velké množství dalších dokumentů a příloh, které jasně specifikují jednotlivé aspekty BIM v projektu (autorská práva, standardy pro tvorbu informačního modelu, hlavní plán pro předávání informací – MIDP, plán implementace projektu – PIP atd.)

Smluvní zajištění Když má investor vyjasněny všechny své požadavky (dostatečně podrobně díky znalostem svým anebo svého týmu) a způsob jejich dosažení (na dostatečné úrovni, díky stejně kvalifikovaným spolupracovníkům), může podepsat smlouvu o dílo s příslušným dodavatelem. Zde je vhodná konzultace s právním poradcem. Nutno podotknout, že správné zanesení BIM do smlouvy o dílo není v České republice zcela běžné a je tu tedy velký prostor pro zlepšení. Důležité je, aby informační model z hlediska smlouvy nebyl pouze způsobem, jak dosáhnout tradičních výstupů, ale naopak aby tradiční výstupy byly vedlejšími výstupy informačního modelu, který je předmětem smlouvy o dílo. Sám model by měl být požadován vždy v otevřeném (.ifc) a nativním formátu (tj. původním, podle nástroje, ve kterém byl vytvořen). Zaujmout stanovisko je také třeba k autorským právům na model a jeho jednotlivé části. Smlouva o dílo by se měla odkazovat na plán realizace BIM, kde jsou nutné technické a procesní specifikace.

BIM Příručka pro investory

Jaké nástroje mám použít? BIM je často spojován se softwarovými nástroji. Je potřeba zdůraznit, že i když „I“ ze zkratky BIM jsou informace (a ty jsou dnes v kompetenci softwaru), tak úspěšnost využití BIM na projektu je mnohem více závislá na lidském faktoru a změně jeho způsobu práce a především jeho spolupráci. BIM prostě vyžaduje promyšlenou změnu současných procesů a jejich uvedení do reálného života projektu. Softwarové nástroje jsou důležitou, ale nikoli jedinou, součástí této změny (viz kapitola software).

Takže jaký software zadavatel potřebuje? Výčet může být celkem individuální podle rozsahu projektu. Bude záviset na tom, zda zadavatel bude i následně stavbu provozovat, a na dalších aspektech. Nicméně základ, bez kterého by se neměl zadavatel obejít, je CDE (Common Data Environment – společné datové prostředí). Pokud je CDE správně zvolené, zajistí zadavateli kontrolu a řízení informací o projektu ve všech jeho fázích a zamezí jejich ztrátám. V praxi se velmi často setkáváme s neznalostí tohoto pojmu a nejasnou představou o tom, proč by zadavatel takový systém vůbec měl potřebovat. Vysvětlení je v podstatě na samostatnou příručku, takže zde jen opravdu heslovitě. Účelem CDE je do jednoho místa (dnes zpravidla cloudová aplikace dostupná všem z webového prohlížeče) koncentrovat všechny dokumenty, komunikaci a procesy spojené s informacemi. Dokumenty jsou myšleny všechny soubory dokumentů (a že jich při projektu vzniká!). Dokumenty jsou vždy vybaveny doplňujícími informacemi (např. jméno pořizovatele, označení revize, stav, poznámka), které jsou určeny pro vyhledávání, filtrování či různé další pracovní postupy (systémem řízené procesy). Vždy je k dispozici historie revizí, seznam, kdo, kdy a jak s dokumentem manipuloval. Speciálním druhem dokumentu v rámci BIM je 3D model (standardně ve formátu IFC), s kterým je možné v rámci CDE aktivně pracovat (prohlížet, navazovat k jeho prvkům úkoly či dokumenty apod.). Dalším formátem, se kterým se můžete setkat, je BCF. Je to formát pro sadu požadavků na změny, která je přímo navázána na informační model (zpravidla ve formátu IFC) a umožňuje se rovnou v modelu přemístit na dotčené místo, aniž je potřeba pokaždé distribuovat vlastní, většinou poměrně objemný, BIM model.

Otázky investora

Komunikací jsou v rámci CDE rozuměny různé typy úkolů, diskusí, RFI (požadavků na informace), požadavků na změnu. Velmi často jsou tyto záznamy spojeny s konkrétní revizí přesně určeného dokumentu ze stejného prostředí. A nad tím vším jsou řízené procesy, a to buď pomocí pracovních postupů (work flow) anebo přímo uživateli. Zde si můžeme představit různé předávací protokoly, schvalovací procesy apod. Opět provázané s oběma předešlými oblastmi. Vše řízeno přístupovými právy, bez možnosti zpětně něco měnit. Přijde vám jako zajímavé mít toto všechno transparentně na jednom společném místě, dostupné všem účastníkům projektu? Pak jste na nejlepší cestě se začít na trhu poohlížet po spolehlivém dodavateli tohoto inovativního řešení. Jednou z velkých výhod CDE je, že není nutné data v průběhu času někomu předávat a distribuovat, ale místo toho se zřídí nebo omezí přístup k těmto datům jednotlivým účastníkům tak, jak vyžaduje běh projektu. Výsledkem potom je, že při dokončení projektu má investor všechna průběžně vytvořená data projektu plně k dispozici včetně jejich historie. Další software je již opravdu velmi individuální a mohou sem patřit systémy pro správu vad a nedodělků přímo ze stavby (pokud nejsou součástí CDE), sledování rozpočtu a prostavěnosti, sledování časového harmonogramu projektu, nekonečné množství různých „smart“ zařízení a řešení (IoT – Internet of Things). Speciálním nástrojem, který by žádnému provozovateli budovy v rámci použití BIM neměl chybět, je CAFM (systém pro správu budovy – facility management). Tento systém v bodě úspěšného předání budovy do užívání přebírá od CDE klíčovou roli nejaktivnějšího nástroje pro práci s informacemi v rámci BIM. CDE má však i nadále velmi důležitou roli správce aktuálních revizí všech dokumentů spojených s projektem a ty jsou zde aktualizovány i ve fázi provozu. Zde je tedy klíčové, zda zadavatel bude stavbu i následně provozovat. Pokud ano, měl by mít k dispozici oba systémy CDE i CAFM, pokud nikoli, tak mu postačí pouze CDE. Oblast softwarových nástrojů je překotně se rozvíjející oblastí. V době, kdy budete číst tuto příručku, už mohou být na trhu k dispozici další velmi zajímavé nástroje, které mohou podpořit váš kvalitní pracovní tým v úspěšné aplikaci BIM pro vaše projekty. Sledování a vyhodnocování vhodnosti softwaru pro vaše projekty je velmi složité a i odborně náročné. Zvolení vhodného dodavatele či poradce pro tuto oblast může být klíčové pro váš další perspektivní rozvoj.

BIM Příručka pro investory

Jak můžu s BIM lépe řídit projekt? Způsobů, jak využít možnosti BIM pro efektivnější řízení projektů, je mnoho, neboť ji lze aplikovat do celé řady procesů, které řízení projektů může využívat. Nezapomínejme, že BIM je opravdu obecná metoda a zabývá se řízením informací, které jsou stěžejní mj. pro dokončení projektu ve stanoveném termínu a v předpokládané ceně. Na provázání oceňování s informacemi v 3D modelu si ještě v českém prostředí budeme muset rok či dva počkat, ale i tak se již dnes nabízí celá řada jiných možností, jak zefektivnit řízení projektů pomocí aplikace částí BIM. Uveďme si zde několik příkladů situací, které mají pozitivní vliv na řízení projektů.

Variabilnější návrh v úvodních fázích projektu Umožňuje snadněji a z více úhlů pohledu porovnávat jednotlivé varianty návrhu a zvolit tak k danému účelu nejvhodnější. Vizualizovaný pohled na aktuální návrh stavby je opravdu velkým pomocníkem pro investorská rozhodování a kontrolu. Při využití BIM to není práce navíc. Neznamená to vytvoření nezávislého modelu jako tradičně, ať již papírového, anebo počítačového. V případě BIM jde o pohled do právě rozpracovaných dat bez přidané pracnosti – aktuální platné informace na jednom místě. Základním principem BIM je mít informace, které mám řídit pod kontrolou na jednom jediném místě. Vždy aktuální poslední verze včetně schvalovacího procesu, komunikace i historie. Vše samozřejmě řízeno přístupovými právy včetně needitovatelného audit protokolu, který jednoznačně prokazuje, kdo, kdy a co změnil/zadal. Důsledným používáním CDE všemi partnery projektu se řízení projektu stane mnohem efektivnějším díky prokazatelně jednoznačným a spolehlivým informacím dostupným všem celých 24 hodin denně.

Využití 3D modelu pro názornější komunikaci mezi partnery projektu 3D model, který je součástí informačního modelu, jednoznačně názorněji umožňuje všem partnerům projektu se vyjadřovat k navrhovaným částem projektu. Jednodušeji a názorněji je možné projednat se všemi partnery změny a jejich dopady na aktuální stav projektu. Tento postup nabízí možnost promyšlenějšího návrhu stavby, zohledňující již v této fázi návrhu i pohled například facility managementu. Informační model může být i zdrojem dat pro různé simulace, které mohou nabídnout nová, alternativní řešení, která mohou projekt význam-

Otázky investora

ně zefektivnit. Z pohledu řízení projektu je toto prevence před „neočekávanými“ změnami během realizace, kdy jsou mnohonásobně dražší. Obecně názornost a přehlednost dobře vytvořeného 3D modelu významně zvyšuje efektivitu komunikace a zjišťování informací, čímž významně přispívá k lepšímu řízení projektu.

Snadná vyhledatelnost, rychlá dostupnost a komplexnost informací Jelikož díky BIM jsou všechny informace projektu v digitální a databázové formě, je velmi jednoduché, při použití vhodné aplikace, cokoli o projektu rychle najít. Formou dotazu lze vyhledat jakýkoli prvek v projektu, např. dveře nebo klimatizační jednotku, s určitými přesně zadanými vlastnostmi. Navíc lze ihned získat i polohu jednotlivých výskytů těchto prvků ve stavbě a všechny potřebné výměry a součty takto vybraných prvků. Není tedy potřeba hledat v šanonech tradiční dokumentace, popřípadě v souborech na nějakém disku a ručně informace kombinovat z různých zdrojů, výkresů, specifikací apod. Nejenže digitální postup je mnohem rychlejší, ale je zejména daleko spolehlivější, tedy s nižším rizikem na vytvoření chyby. Správa změn, vad, nedodělků, zápisů z kontrolních dní Současné IT technologie nabízejí velmi efektivní využívání mobilních zařízení přímo na stavbě (buď přímo on-line, anebo off-line s následnou synchronizací po připojení k wi-fi). Základním přínosem pro řízení projektu je zde opět efektivita, jednoznačnost a zamezení ztrátě informací. Klíčem je rychlé pořízení informací přímo na místě (ruční i hlasové zadávání, fotografie, alokace do výkresové dokumentace), následná jednoduchá distribuce určeným partnerům (projektant, dozor, zhotovitel) a důsledné vypořádání pomocí work flow (nejjednodušeji – zaznamenáno/vypořádáno/zkontrolováno).

Hraje z hlediska BIM roli velikost projektu? Při rozhodování, zda BIM využít či nikoli, velikost projektu z pohledu investora roli nehraje – nejsou důvody, kvůli kterým by bylo třeba se BIM v omezenější podobě vyhýbat a BIM se může vyplatit i pro projekty menšího rozsahu. Jakmile ale o využití BIM uvažujeme, velikost projektu hraje roli v rozhodování o tom,

BIM Příručka pro investory

jak BIM využít správně. Vždy je totiž třeba použít BIM správným způsobem, a to i v návaznosti na velikost projektu. U standardních, menších projektů je třeba volit postup přímočařejší, zaměřit se na konkrétní přínosy a nesnažit se vytvářet velkolepé BIM. Naopak u větších projektů lze předpokládat jejich vyšší složitost, takže bude možné využít i výrazně komplexnější stránky BIM, což znamená větší potenciál, ale také určitá rizika. Realizovat BIM v menších projektech je možné a z hlediska procesů vlastně i jednodušší, ale na druhé straně nelze v tomto kontextu mluvit o komplexním BIM (tzv. big BIM). Na jiném místě této příručky jsme se zmiňovali o tom, že má smysl používat i částečný BIM a malé projekty jsou přesně tím typem projektů, kde lze tímto způsobem experimentovat a z BIM si vybrat jen to, co je pro nás skutečně důležité (tzv. little BIM). Vzhledem k rozsahu malých projektů je i riziko úměrně nižší a malé projekty jsou tedy jedním ze způsobů, jak s BIM zodpovědně začít. Takto nabyté zkušenosti jsou pak většinou přenositelné i na projekty většího rozsahu, nicméně ty mají svá specifika, a jsou oblasti (například provoz stavby, specifické technologické postupy při výstavbě apod.), které jsou z malých projektů na ty velké přenositelné jen málo anebo vůbec (a to platí i naopak). Malý projekt však může zahrnovat také složité technické systémy. V takovém případě nasazení BIM může být jediným způsobem, jak složitý systém navrhnout. Podobná situace může nastat i v případě, kdy potřebujeme provést řadu technických výpočtů a simulací třeba kvůli silným požadavkům na energetická zařízení. I pro malý projekt z hlediska rozsahu může být existence modelu pro dokumentaci skutečného provedení stavby zásadní při využití při následné obsluze a údržbě složitých systémů. Není rozdíl v malém anebo velkém projektu z hlediska toho, zda má význam využít BIM. Základem je uměřenost informací, a tak jako v jiných nástrojích a procesech výstavbových projektů musíme velikost projektu zohlednit, nejinak je tomu i u BIM.

Otázky investora

Umožní mi BIM dodržet rozpočet? BIM přináší investorovi lepší kontrolu nad informačními toky v projektu, a pokud je realizováno správně, umožňuje lépe pracovat s variantami, předvídat problémy a řešit je s dostatečným předstihem. Do této kategorie spadá i problematika dodržení rozpočtu, která je úzce spjata s jeho stanovením. Tomu se věnuje jiná otázka této příručky. V kontextu dodržení rozpočtu je třeba vnímat BIM zejména jako nástroj. Ten zjednodušeně umožňuje provádět běžné činnosti lépe a přesněji, čímž může dojít ke snížení rizika v souvislosti s nedodržením rozpočtu zejména ve fázi výstavby. Klíčovou roli zde hraje správné plánování a navržení projektu tak, aby v rámci výstavby nedocházelo k nedorozuměním a změnám. Díky možnosti virtuálně modelovat celou stavbu je možné tyto záležitosti odhalit včas a adekvátně je řešit. V ideálním případě by rozpočtáři (stejně jako další profese) měli být začleněni již do předinvestiční fáze projektu tak, aby mohli pomoci v rozhodování o jednotlivých variantách – optimalizace z hlediska technologie a ekonomického dopadu přes celý životní cyklus. Odlišnosti od prvních verzí rozpočtu mohou být rychleji zpracovány, identifikovány a analyzovány – vlastnosti objektů (parametry) jsou postupně nahrazovány detailnějšími informacemi. BIM může tedy fungovat jako nástroj controllingu. BIM umožňuje lépe dodržet rozpočet, ale samo nasazení BIM nestačí. Je třeba správně nastavit všechny procesy kontroly a zejména využít možností, jak díky BIM řešit veškeré problémy dopředu. To pak přímo souvisí také se správnou alokací zodpovědností, dodržování nastavených pracovních procesů, adekvátním „zasmluvněním“ projektu apod. Za tím účelem je vhodné v rámci projektu zpracovat tzv. plán realizace BIM, jehož tvorba, využívání a následování jsou pro správnou realizaci BIM klíčové. Správně realizované BIM umožňuje dodržet rozpočet zejména díky: •

Minimalizaci množství víceprací a claimů;

•

Minimalizaci množství změn v době, kdy už znamenají dodatečné náklady;

•

Lepšímu plánování nákladů (v budoucnu také díky jejich přesnějšímu, rychlejšímu a průběžnému stanovování);

BIM Příručka pro investory

•

Řešení případných problémů včas, takže jsou náklady na jejich řešení nižší;

•

Snížení rozsahu vzájemného neporozumění a nepřesných informací.

Pomůže mi BIM snížit množství změn? Požadavky na změny ze strany zhotovitele nejčastěji ústí v prodloužení doby realizace anebo ve zvýšení smluvní ceny díla. Ze strany objednatele půjde zpravidla o požadavek na prodloužení záruční doby nebo o další, zvýšenou platbu. Již z tohoto popisu vidíte, že vztah s BIM je poměrně úzký, i když není nikde moc pojmenován. BIM jako způsob práce má vliv na komunikaci mezi účastníky, protože grafické výstupy nebo animace umožňují účastníkům projektu vizualizovat a lépe pochopit rozsah projektu, práce projektanta a jeho spolupracovníků s modelem také umožňuje názorněji zvládat navrhované změny a zvažovat jejich důsledky. Pro další etapy může model sloužit jako základní „rozcestník“ nashromážděných informací. Právě v dalších etapách, kde se již nemusí využívat především nejčastěji zdůrazňovaný 3D model stavby, je použití BIM především ve způsobu zacházení s informacemi. Použití BIM může pomoci i s tím, že si smluvní strany již v dřívější fázi procesu uvědomí, že by mohlo dojít k problému, a budou ho řešit s určitým předstihem. Společné datové prostředí (CDE) pak funguje jako distribuce informací + historie + práva. Změny neodstraní, ale pomůže řešit. Umocněné přínosy možnému předcházení neočekávaných zvyšování rozpočtů jistě ocení zadavatelé nejen v režimu veřejných zakázek a dotačních projektů. Protože v těchto projektech neočekávané zvýšení zcela zásadně komplikuje administraci projektu, tedy vede k práci navíc, ba dokonce někdy může vést ke zcela neřešitelným problémům. BIM nelze považovat za řešení všech problémů, se kterými se můžeme potkat, je to jen jeden z dalších nástrojů a prostředků, jak se k informacím dostat a uchovávat je v určitém pořádku za stanovených pravidel a s dohledatelnou historií.

Otázky investora

Jak mi BIM pomůže v oceňování výstavby? Aktuálně rozpočtáři v České republice oceňují stavební práce a související činnost pomocí oceňovacích soustav a vlastních databází cen. Podklady pro práci ve většině případů obdrží ve 2D formátu, a to ještě bohužel ne vždy kompletní. K ocenění je ale třeba nejen úplných, ale také podrobných informací o specifikaci a technologii provádění. Jedině tak může být ocenění kvalitní a věrohodné. Klíčovou roli při rozpočtování hraje klasifikace, která usnadňuje tvorbu cenových odhadů pro všechny fáze výstavby. Žádná dosud používaná klasifikace pro oceňování v České republice nebyla sestavována pro práci s modelem. Podobně tomu tak bylo ale i v řadě jiných zemí, kde bylo následným řešením hledání způsobu propojení současných soustav s modely. Aby bylo možné mapování provést, je třeba určité standardizace tvorby modelu, která bohužel v současné době v České republice chybí a je to jedna z hlavních výzev rozpočtování v BIM. Metodika BIM vnáší do standardního pojetí projektování staveb nejen třetí prostorový rozměr, ale také nepostradatelné negrafické informace o stavbě. Těmi může být právě i obohacení modelu o ekonomické informace nebo o vazbu na ně. Ekonomické informace v rámci modelu přinášejí silný nástroj pro: •

Investory při investičním rozhodování a při provozu budovy;

•

Projektanty při tvorbě projektů a zpracování investičních variant;

•

Rozpočtáře při sestavování rozpočtů a výkazů výměr v přímé vazbě na projektovou dokumentaci;

•

Facility managery při správě a údržbě staveb.

Jak pomůže BIM minimalizovat rizika v životním cyklu projektu? Aplikace BIM má významné dopady na sama rizika v projektu. BIM je multidisciplinární záležitost, která má vliv na celý životní cyklus výstavbového projektu. Z hlediska vlivu na rizika má BIM především preventivní charakter.

BIM Příručka pro investory

Vytvoření počátečních fází návrhu v předinvestiční fázi pomocí BIM umožňuje snadnější komunikaci mezi investorem a architektem. Zapracovávání případných změn či vytváření různých variant projektu je rychlé a celý projekt je tak flexibilní. Zobrazení budovy ve 3D rozměru je také vhodným nástrojem k prezentaci návrhu a slouží investorovi pro lepší představivost a porozumění navrhovanému řešení. Ve fázi investiční snižuje BIM rizika při vytváření projektové dokumentace zejména v oblasti kolizí jednotlivých profesí. Dále snižuje náklady na případné přepracování modelu (protože ten je vytvářen průběžně) a na předávání a opětovné pořizování informací. Kvalitně propracovaný informační model je postupně plněn novými, případně aktualizovanými informacemi, které jsou dostupné všem. Riziko nedostatečných či nekvalitních informací je tak snižováno. Kompatibilita informací mezi profesemi a společnostmi je zajištěna pomocí společného univerzální výměnného formátu, využití jedné platformy nebo sestavení interoperabilního prostředí více platforem tak, aby byla zajištěna fungující výměna dat. Realizace výstavby s pomocí BIM snižuje objem víceprací, a to jak díky kvalitě návrhu, tak díky tomu, že se dodavatel stavby může na tvorbě modelu podílet dříve. Současně jsou snižovány náklady na přepracovávání projektu. Přímo na stavbě slouží model, v porovnání se 2D výkresy, ke snadnějšímu porozumění technologiím a umístění konkrétních prvků stavby. Využití moderních IT nástrojů umožňuje okamžité zapracování odlišností a víceprací do projektu, čímž je vytvářena aktuální dokumentace skutečného provedení stavby. Za reaktivní řízení rizika lze považovat využití BIM jako databáze informací o projektu v případě řešení sporů. Pokud chtějí investoři, projektanti, dodavatelé i další účastníci stavebního procesu efektivně čelit rizikům v provozní fázi, měli by do svých strategií začlenit také znalostní management, tedy využít znalosti a nové technologie jako další cenný vstupní zdroj pro svoje podnikání. BIM-knihovny prvků tak mohou sloužit jako znalostní sklady. BIM slouží také jako nástroj facility managementu. Každý prvek budovy má přiřazeny parametry, které jsou dále upřesňovány a snižují tak riziko nedostatečných informací. Na nutné pravidelné opravy a činnosti údržby je pak uživatel systému CAFM upozorněn a slouží tak jako prevence poruch a nadměrného opotřebení. Každá budova představuje také environmentální riziko pro okolní prostředí.

Otázky investora

Ve fázi likvidační lze BIM ocenit zejména z pohledu přesných informací o zabudovaných materiálech a o umístění prvků budovy, které umožní efektivní likvidaci objektu, tedy ke správnému naplánování tohoto závěrečného procesu. Ve všech výše uvedených fázích potřebujeme jeden zdroj aktuálních dat a informací. Tím se opět dostáváme k tématu společného datového prostředí (CDE) jako nástroje pro snížení rizika nedorozumění a chyb vznikajících z nedostatku správných a aktuálních informací.

Má smysl využívat jen některé nástroje a procesy BIM? Chtít realizovat „celý“ BIM v aktuálním českém prostředí může znamenat množství problémů, které v současnosti nemají snadná řešení. Zatím nejsou vytvořeny všechny podmínky z oblasti standardizace, propojitelnosti softwarových nástrojů, ujasňování si aplikace nových postupů v rámci aktuálních právních předpisů či zvyklostí. Ale to neznamená sedět s rukama založenýma v klíně a čekat. To, co má velký smysl, je právě vytipovat si jednotlivé dílčí části BIM, které důsledně aplikujete do svého projektu. Nejsložitějším a rozhodujícím faktorem úspěšného přechodu na BIM jsou kvalifikovaní lidé, kteří vědí, co a proč chtějí změnit, aby byli efektivnější v rámci své činnosti na projektu. A s lidmi se může začít pracovat ihned! Takže jednoznačná odpověď zní – ano, má smysl začít třeba jen s některými nástroji a procesy BIM.

Co bude BIM stát (kolik musím investovat)? Optimálně realizované BIM na projektu by nemělo zvýšit celkové náklady, ba dokonce by náklady mělo uspořit. Nicméně je potřeba při prvotní aplikaci BIM být realista a počítat s náklady na postupné učení se a hledání uměřené podoby použití BIM pro konkrétního zadavatele i projekt. Je to však investice, která stojí za to, neboť zkušenost a znalost může zadavatel výhodně využít v dalších

BIM Příručka pro investory

projektech, které by již měly jednoznačně vykazovat lepší bilanci mezi náklady a úsporami (udává se, že je to většinou 2.–3. projekt). Je potřeba počítat s určitým přeskupením vynaložených nákladů do úvodních fází přípravy projektu. První oblastí je zajištění vhodné metodiky pro provádění BIM (proto se potkáváme se zkratkami PRB, BEP, BMP, EIR, MIDP apod.) Vytvořenou metodiku lze následně aplikovat na každý nový projekt, třeba jen s drobnými obměnami. Totéž platí pro společné datové prostředí (CDE), které lze se stejným nebo podobným nastavením používat i v dalších projektech. Proti těmto nákladům stojí úspory v podobě efektivnějšího a transparentního sdílení a předávání informací a dokumentů, navíc podpořené konkrétními pravidly včetně možných sankcí. Výsledkem je časová úspora pracovníků zodpovědných za řízení projektu a eliminace možných konfliktů či nedorozumění mezi partnery projektu a s tím spojených rizik, jako je například možné prodloužení stavby, a tudíž zvýšení nákladů. Druhou oblastí, kde dochází v souvislosti s BIM ke změně financování, je tvorba výkresové dokumentace a nákladů na ni. Nemělo by dojít k jejich absolutnímu zvýšení, ale je třeba počítat s jejich jiným rozložením v čase. Zde je opodstatněný požadavek projektanta zvýšit cenu svých prací v rané fázi zpracování dokumentace, avšak toto zvýšení musí být adekvátní i ve zvýšení množství informací, které jsou součástí odevzdané části dokumentace. Pro zadavatele je toto velmi výhodné, neboť získá potřebné informace ještě ve fázi přípravy projektu, kdy může celou řadu rozhodnutí o směrování projektu posoudit a tím významně ušetřit jak při realizaci stavby, tak především v jejím následném provozu. Z výše uvedeného vyplývá, že náklady na BIM nejsou závratné. Naopak v případě kvalitní realizace zakázky jsou zanedbatelné, neboť jsou pokryty celou řadou přínosů BIM, které jsou z různých úhlů detailněji popsány v jiných kapitolách či odpovědích. V celkových nákladech na realizaci a provoz stavby (náklady životního cyklu) jde v podstatě o zanedbatelné položky, které jsou obvykle vyváženy významnou přidanou hodnotou a úsporou, kterou BIM může přinést při provozní fázi.

Viz také otázka Ušetří BIM peníze?

Otázky investora

Je české prostředí připraveno na BIM? Připravenost prostředí je potřeba rozdělit do tří základních rovin – lidské, softwarové nástroje a právní. Všechny tři roviny aktuálně hledají svoje řešení, a to nejen v České republice, ale i v jiných rozvinutých zemích. Jsme sice v Čechách v některých aspektech trochu pozadu, ale nijak zásadně. Naopak, pokud budeme chytří a vnímaví, můžeme se z jiných prostředí poučit a vyhnout se tím i některým slepým uličkám, které nezbytně a neodvratně při inovacích vznikají. Zkusme trochu detailněji popsat jednotlivé oblasti.

Lidský faktor Nejdůležitější, nejsložitější a nejpomaleji se měnící ze všech tří. Setrvačnost, inklinace ke starým, zažitým postupům, obecná rezistence a obava ze změny jsou všechno pochopitelné, leč negativní, vlivy pro rozvoj BIM. Nástrojem, jak toto postupně měnit, je srozumitelné vzdělávání, příklady dobré praxe, sdílení zkušeností a spolupráce. Vzdělávání je často směrováno pouze vůči školám, ale pro BIM je stěžejní také vzdělávání pracovníků, kteří již jsou v praxi. Školy samozřejmě mohou sehrát významnou pozitivní roli, ale zásadní práci musí provést organizace samy. Pro aplikaci BIM do jednotlivých organizací je pak klíčové vnímat BIM jako zásadní změnu do procesů firmy, které je potřeba měnit řízeně. Zde je prostor pro procesní management změn, který je v českém stavebním sektoru velmi podceňován. Základem je uměřená a promyšlená strategie, co, kdy a jak z BIM aplikovat pro mou organizaci. Sestavit plán, jak pro tuto myšlenku získat klíčové pracovníky, kteří následně managementu pomohou při odlaďování změn a i neformálním přesvědčování ostatních pracovníkům, A na závěr zásadní krok zdařile provedené změny – důslednost a kázeň. Ne všem se to může líbit, ale zkušenost říká, že jiná cesta k úspěšně provedené změně nevede. Softwarové nástroje Zde je situace velmi nepřehledná kvůli marketingovým specialistům velkých firem, kteří zcela rutinně označují svoje produkty jako BIM, místo aby je férově označovali „BIM ready“. Obecně tím podsunuli trhu hledání jednoho systému, který je ten správný BIM. Součástí BIM je neomezený počet softwarových nástrojů, které dohromady tvoří celek vzájemně si poskytující informace. Skutečným softwarovým nástrojem pro BIM je takový nástroj, který se snaží komunikovat s ostatními softwarovými nástroji. Pro zajištění tohoto úkolu je zásadním krokem standardizace. A to jak formátu, tak i obsahové struktury. Bez tohoto

BIM Příručka pro investory

počinu nemohou vývojáři začít připravovat svoje řešení na spolupráci s jinými nezávisle vyvíjenými systémy. Stavebnictví to má objektivně těžké i vzhledem k individuálně a neustále se měnící skladbě firem, tedy i týmů a systémů pro každý projekt. Na standardech se pracuje jak na mezinárodní úrovni (IFC, BCF apod.), tak i na národní úrovni (první část standardu pro negrafické údaje 3D modelu). Na českém trhu jsou k dispozici jak globální produkty lokalizované do českého prostředí, tak postupně vznikají či se přizpůsobují dílčí česká řešení. Rozhodně je z čeho vybírat a je nutné se správně rozhodnout, který nástroj je pro danou implementovanou část BIM potřebný. Není důvod s tímto rozhodnutím otálet, neboť je důležitou součástí změny práce lidí (viz odstavec výše). Při výběru systému v této době by měla být významným kritériem právě schopnost (kapacita, inovativnost, finance) tvůrce softwaru reflektovat velmi dynamicky se rozvíjející oblast standardizace a jeho ochota software dále rozvíjet podle požadavků uživatelů. A nikoli jim vnucovat své řešení jako jediné správné.

Právní předpisy a technické normy Zde je klíčová úloha v rukou státu a jeho organizací, aby přizpůsobili české právní prostředí novým postupům a možnostem BIM. Česká vláda v tomto směru již některé kroky úspěšně provedla. Už na konci roku 2016 pověřila Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR zpracováním koncepce zavedení BIM v ČR. Tento dokument byl do července r. 2017 zpracován a předložen vládě, která ho v září 2017 schválila. Tento materiál je velmi věcný a na cca 50 stránkách popisuje oblasti a změny, které musí nastat, aby BIM mohl stát požadovat od 1. 1. 2022 v nadlimitních veřejných zakázkách. Důležitým aspektem této koncepce je i začlenění aktivit Ministerstva dopravy ČR do tohoto společného procesu a zamezení dvojkolejnosti, která je pro české stavebnictví velmi typická. Věříme, že pro zavedení BIM se takové fragmentaci vyhneme. Součástí koncepce je pověření nově vzniklé České agentury pro standardizaci řízením celého procesu zavedení BIM do českého prostředí. Pokud tato agentura bude plnit správně svoje poslání a získá si respekt odborné veřejnosti, může být významným akcelerátorem ustanovení obecně akceptovaných metodik, právních či normativních předpisů. To, co by velmi celému procesu pomohlo, by samozřejmě byla i akceptace digitálních modelů staveb v rámci schvalovacích procesů. Na tuto část díky provázanosti s jinými právními předpisy však bude potřeba ještě více času. Požadavek na klasickou

Otázky investora

dokumentaci během schvalovacího procesu však nebrání použití procesů podle BIM v celém stavebním projektu, protože většina softwarových nástrojů umožňuje tvorbu klasické dokumentace jako formy výstupů z informačních modelů. Z výše uvedeného textu je zřejmé, že připravenost českého prostředí kopíruje obecně velkou dynamiku v oblasti BIM i z jiných zemí. Rozhodně není důvodem aktivity okolo BIM v současné době ignorovat, naopak je velmi zajímavé hledat příležitosti, jak se procesu hledání aktivně účastnit a mít možnost jej ovlivnit. V současnosti je možné začít spolupracovat s celou řadou firem, které již mají s různými částmi BIM zkušenosti a je možné je pro své projekty angažovat a tím získat vlastní zkušenost s aplikací dílčích částí BIM ve svých pilotních projektech.

Jsou české právní předpisy a instituce připraveny na používání BIM? Při různých diskusích o významu a použitelnosti BIM se často objevuje otázka, zda je podporována i na úrovni schvalovacích procesů. Jednoduchá odpověď „ne“ by vás mohla převažovat zpět ke klasickým postupům, ale tato odpověď není vůbec jednoznačná. Česká vláda dne 25. 9. 2017 schválila usnesením č. 682 materiál Koncepce zavádění metody BIM v České republice. Tím se nastartoval proces, na jehož konci by měla kromě jiných cílů být i elektronizace schvalovacích procesů. Velmi podstatnou součástí celého procesu je i nastavení potřebné sady informací podle skutečných potřeb. I při současném stavu nástrojů pro BIM a podmínkách, kdy se pro schvalovací procesy odevzdává klasická dokumentace staveb, je užitečné přizpůsobovat své způsoby práce tak, aby budoucí přechod na běžné využití BIM byl co nejplynulejší. Změnu a nastavení spolupráce nelze zařídit ze dne na den a v okamžiku, kdy bude zavedení BIM vyžadováno na úrovni státní správy, bude celkem pozdě na první pokusy o její použití. Prvním zákonem, který se o BIM zmiňuje, je zákon o zadávání veřejných zakázek č. 134/2016 Sb. ze dne 19. 4. 2016. S účinností od 1. 10. 2016 tak požadavky na použití BIM mohou být zadavatelem předloženy a nejsou tak diskriminační podmínkou.

BIM Příručka pro investory

Dalším krokem je i příprava zákona o stavebních výrobcích a jejich použití do staveb. Návrh věcného záměru předpokládá vypracovat pro oblast stavebních výrobků jeden právní předpis, který souhrnně upraví jak podmínky pro dodávání výrobků na trh7 a na stavbu/staveniště, tak i pro jejich navrhování a použití do staveb v České republice. Současný systém několika právních předpisů platných pro oblast stavebních výrobků je složitý a pro podnikatele mnohdy nepřehledný a těžko aplikovatelný. Liší se např. podmínky při uvádění harmonizovaných a neharmonizovaných stavebních výrobků na trh, pro některé skupiny výrobků nejsou stanoveny povinně deklarované vlastnosti pro jejich použití do staveb v České republice, nejsou definovány požadované úrovně a třídy těchto vlastností. Existující požadavky jsou roztříštěné v mnoha předpisech a jsou obtížně dohledatelné. Odpovědné osoby, jako jsou projektanti a zhotovitelé, nemají proto často dostatek informací nezbytných pro výběr optimálního stavebního výrobku a jeho použití v konkrétní stavbě. Neexistuje možnost kontroly nad výrobky dodávanými přímo na stavbu/staveniště, přestože, zejména u staveb velkého rozsahu je takových výrobků podstatná část. Proto budou pro potřeby navrhování a použití stavebních výrobků stanoveny požadované deklarované charakteristiky skupin výrobků a specifikovány požadované technické parametry (úrovně a třídy vlastností). Pro zajištění kontroly dodávání stavebních výrobků přímo na stavbu předpokládá návrh rozšíření kompetencí ČOI8. Součástí je i způsob využití BIM pro deklaraci vlastností stavebních výrobků. V neposlední řadě je to pak návrh Ministerstva pro místní rozvoj ČR, které připravilo materiál Základní teze rekodifikace veřejného stavebního práva s těmito tématy9: •

Klíčové problémy v oblasti veřejného stavebního práva;

•

Veřejná správa;

•

Ochrana veřejných zájmů;

•

Elektronizace a digitalizace veřejné správy;

•

Personální obsazení a technické vybavení úřadů, kvalifikace úředníků;

•

Systémová podjatost;

7 Pokud tyto nejsou stanoveny nařízením EU č. 305/2011. 8 Zdroj: https://www.vlada.cz/cz/ppov/lrv/aktualne/legislativni-rada-vlady-schvalila-vecny-zamer-zakona-o-stavebnich-vyrobcich-a-jejich-pouziti-do-staveb-149132. 9 Zdroj: https://www.mmr.cz/getmedia/f8f3d714-f5c6-41cd-9510-53ee7d12a980/1-9-Teze-Stavebnihozakona-docx.pdf.

Otázky investora

•

Průběžný výzkum;

•

Oblast územního plánování (bez územního rozhodování);

•

Cíle a úkoly územního plánování;

•

Nástroje územního plánování;

•

Základní úrovně dokumentací;

•

Základní úrovně podkladů;

•

Projednávání a schvalování územně-plánovacích dokumentací;

•

Projednání ve vztahu k veřejnosti;

•

Projednávání v rámci veřejné správy;

•

Standardizace dokumentací a výměnný formát;

•

Nové výzvy pro územní plánování;

•

Oblast územního rozhodování a stavebního řádu;

•

Postupy povolování, tj. procesní stavební právo;

•

Obecné požadavky na výstavbu, tj. hmotné stavební právo;

•

Působnost stavebních úřadů.

Součástí popisu BIM jsou i technické normy, na kterých se na mezinárodní úrovni pracuje již celou řadu let a postupně jsou přejímány i do našeho systému ČSN. Tvoří technický základ pro právní předpisy a na mezinárodní úrovni jsou vždy kompromisem tak, aby informace podle nich vznikající byly přenositelné a všeobecně použitelné. Naštěstí i Česká republika se na této činnosti podílí a není tak nutné, abychom vymýšleli nezávisle své vlastní postupy. Zprvu jednoduchá odpověď „ne“ ze začátku této kapitolky se tak bude postupně měnit v „ano“, a věřme, že se tak stane poměrně rychle.

Kde mám tedy začít? Pro představu uvádíme několik příkladů, kde začít – příkladů které se v tuto dobu nabízejí jako realisticky zvládnutelné:

BIM Příručka pro investory

Přípravná fáze projektu a fáze návrhu Vytvoření 3D modelu • •

•

Co: správně a přesně zadat projektantovi vytvoření 3D modelu včetně negrafických údajů v rámci dokumentace stavby. Proč: máte k dispozici mnohem názornější nástroj pro vzájemnou komunikaci mezi účastníky, získáte kvalitní podklad pro výběr zhotovitele a následné fáze projektu, možnost názornějšího připomínkování změn, detekce kolizí před zahájením výběru zhotovitele; významně kvalitnější výkaz výměr pro ocenění. Co musím udělat: Detailně zadat požadované údaje a strukturu modelu v poptávce projektanta, a to pro všechny profese.

Sdílení dokumentů a komunikace • •

•

Co: zajistit efektivnější předávání, poskytování, schvalování dokumentů a komunikaci nad projektem obecně; Proč: eliminace chyb, nedorozumění, jednoznačné určení v každém procesu, která verze dokumentu je posledně platná, historie změn včetně sledování, kdo a co změnil, efektivnější práce, redukce hledání a duplicit; Co musím udělat: pořídit si software pro CDE (Common Data Environment – zpravidla cloudová aplikace přístupná přes internet), které poskytnu všem účastníkům projektu, aby v něm sdíleli pod přístupovými právy všechny informace o projektu (včetně aktivní práce s 3D modelem), zajistit smluvně používání CDE všemi účastníky projektu.

Realizační fáze Odevzdání 3D modelu skutečného provedení stavby • •

•

Co: správně přesně zadat zhotoviteli vytvoření 3D modelů včetně negrafických údajů v rámci požadované dokumentace skutečného provedení stavby. Proč: základní informační podklad pro facility management a budoucí další aplikace, které budou postupně uváděny na trh spolu s rozvojem BIM a jeho standardizace; Co musím udělat: specifikovat způsob uložení informací, co má být součástí digitálního modelu stavby, co v dokumentech, jak mají být informace propojeny.

Sdílení dokumentů a komunikace •

Stejné jako v přípravné fázi, ale ještě mnohem intenzivnější a komplikovanější s více partnery projektu. Klíčová část pro vytvoření relevantního informačního zázemí pro BIM do budoucna.

Správa a sledování vad a nedodělků •

Co: datově sledovat vady a nedodělky, různé předávací protokoly a jiné elektronické formuláře a dokumenty;

Otázky investora

•

Proč: získat efektivitu a důslednost vypořádání aktivit při realizaci na stavbě. Mít on-line přehled a kontrolu o ještě nedodělaných i již provedených pracích; propojení a řízení informací ze stavby s ostatními částmi firmy a partnery; Co musím udělat: pořídit si systém pro správu vad a nedodělků včetně možnosti implementovat libovolné elektronické formuláře včetně jeho mobilní aplikace. Ideálně tento systém v rámci projektu poskytnout i generálnímu dodavateli a data společně řízeně a auditovaně sdílet.

Provozní fáze Facility management • •

•

Co: datově navázat agendu na získané informace během předcházejících fází projektu. Proč: mít k dispozici maximum informací pro rozhodování o změnách, údržbě, řešení havárií. Informacemi není myšlen jen 3D model včetně jeho negrafických informací, ale i veškeré další dokumenty (předávací protokoly, schvalování, vypořádání změn apod.) včetně veškeré komunikace (vady, nedodělky a průběh jejich odstranění, historie změn a revizí). Celá řada těchto informací může být i navázána přímo na prvky ve 3D modelu. Co musím udělat: mít informace aktuální a uspořádané na jednom místě – CDE viz výše. Pořídit si uměřený systém pro facility management, který bude respektovat BIM standardy.

Správa a sledování vad a pravidelných prohlídek • •

•

Co: získat efektivitu a důslednost vypořádání všech aktivit ohledně obhlídek a nahlášených vad. Datově sledovat protokoly a různé kontrolní check listy. Proč: získat efektivitu a důslednost vypořádání všech aktivit při správě budovy. Zjednodušit pořizování a práci s těmito informacemi pomocí mobilního zařízení. Získat data, která je možné návazně poskytnout do FM řešení a jiných softwarů (např. pro poptávky či objednávky servisních činností). Mít tvrdá data pro analýzy a vyhodnocování. Co musím udělat: správně použít systém pro řešení vad a nedodělků i pro tuto fázi projektu. Napojit tento systém na další software (typicky CAFM a ERP).

BIM Příručka pro investory

Provozní fáze u již realizovaných projektů Pasportizace – vytvoření 3D modelu • • •

Co: pomocí prostorového skenování vytvořit 3D model pro již realizovanou stavbu a následně do modelu doplnit potřebné negrafické údaje. Proč: zdroj dat pro facility management a případné variantní řešení různých rekonstrukcí. Co musím udělat: správně zadat vytvoření 3D modelu včetně negrafických údajů

A dále vše, co je nabízeno u standardní provozní fáze nového projektu.

Z výše uvedených námětů, jak BIM částečně uchopit a začít s ním, je zřejmé, že není čas otálet a nutně čekat na „celý“ BIM. Implementovat do firmy a projektu celý BIM najednou není příliš realistické, ale postupovat po malých krůčcích a od 3D modelu k informačnímu modelu je daleko snazší, než se může zpočátku zdát. V každém případě je třeba začít postupně. Doba pro zahájení využívání BIM je již teď. Nebojte se udělat první krok!

Otázky investora

9. POJMY, TERMÍNY A ZKRATKY

BIM Příručka pro investory

3D model digitální reprezentace fyzické anebo funkční části projektované stavby ve strukturované formě (podobné struktuře podle ČSN EN ISO 16739). Obsahuje pouze grafické údaje vhodné pro vizualizaci stavby. BEP – BIM Execution Plan dokument popisující základní parametry projektu, role, zodpovědnosti účastníků, základní podmínky pro předávání modelů pro BIM, používané nástroje a i základní termíny podle zahraničních standardů (US, UK); ve Spojeném království VB je součástí BEP také plán implementace projektu (PIP) popisující možnosti dodavatelského řetězce v daném projektu; v ČR se pro BEP používá termín plán realizace BIM. BIM (Building Information Modelling/Management) českým ustáleným ekvivalentem je Informační modelování staveb. Jde o proces navrhování, výstavby a správy stavby, který využívá elektronické objektově orientované informace. Zdroj: Product data definition, duben 2016, Steve Thomson. BIM model/Model BIM/Informační model digitální reprezentace fyzické anebo funkční části projektované stavby ve strukturované formě (podobné struktuře podle ČSN EN ISO 16739). Může obsahovat grafické a technické či další negrafické údaje potřebné pro přípustné účely použití. Model je součástí projektové dokumentace BIM. BMP – BIM Management Plan dokument popisující základní parametry projektu, role, zodpovědnosti účastníků, základní podmínky pro předávání modelů pro BIM, používané nástroje a i základní termíny podle zahraničních standardů (AU); v ČR se pro BMP používá termín plán realizace BIM. BREEAM Certifikace BREEAM® (Building Research Establishment Environmental Assessment Method) je standard nejlepších postupů v oblasti navrhování budov s důrazem na trvalou udržitelnost výstavby. Jde o nejrozšířenější certifikaci v oblasti energeticky úsporných a udržitelných budov. Hodnocení se zabývá specifikací budovy, jejího designu, konstrukce a užívání. K hodnocení jsou používána uznávaná výkonnostní měřítka, která jsou stanovena podle zavedených kritérií.

Pojmy, termíny a zkratky

buildingSMART organizace založená v říjnu 1995 v USA původně pod názvem IAI (International Alliance for Interoperability) je sdružení organizací zabývajících se konstrukcí staveb a facility managementem. Jejím hlavním cílem je definice sdílených informací o stavbě pro její celý životní cyklus. Organizace zahrnuje architekty, inženýry, dodavatele, investory, vlastníky budov, správce budov, výrobce softwaru, vládní instituce, výzkumné laboratoře, univerzity a další členy. Podílí se na tvorbě norem ISO pro BIM, lokální komory často spolupracují s vládami na tvorbě koncepcí a plánů. Česká republika nemá vlastní zastoupení v této organizaci, řada odborníků z oblasti BIM je se členy této organizace v kontaktu. CAFM (Computer Aided FM) systémy pro správu majetku. CEN (Comité Européen de Normalisation) zkratka označující Evropský výbor pro normalizaci (anglicky European Committee for Standardization – ECS, francouzsky Comité Européen de Normalisation – CEN). CEN je nezisková organizace sdružující evropské země (podobně jako ISO na mezinárodní úrovni) a jejím úkolem je tvorba, rozvoj, údržba a šíření ucelených souborů technických norem a specifikací platných pro evropské země. V roce 1991 byla podepsána tzv. Vídeňská smlouva mezi CEN a ISO, jejímž cílem je zabránit duplicitám (eventuálně konfliktům) mezi normami CEN a ISO. V posledním desetiletí CEN přebírá normy ISO, kterými nahrazuje vlastní CEN normy, často také probíhá vývoj nových technických norem v těsné spolupráci obou organizací. Zdroj: http://cen.eu. CityGML otevřený datový model založený na XML a určený pro reprezentaci a přenos 3D modelů měst. Jeho základem je Geography Markup Language verze 3.1.1 (GML3). CityGML není určen jen k zobrazení geometrie a grafické podoby modelu města, ale obsahuje i informace o topologii, sémantice a atributech. ČSN chráněné označení českých technických norem. Tvorbu a vydávání ČSN v současné době zajišťuje Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ). Tento úřad zastupuje Českou republiku a Slovensko v organizacích ISO a CEN. Zdroj: http://unmz.cz.

BIM Příručka pro investory

Detekce kolizí – proces kontroly digitálního modelu stavby. Výsledkem kontroly je seznam míst, ve kterých je potřeba upravit návrh technického řešení stavby tak, aby jednotlivé konstrukce nebyly ve vzájemném rozporu.

EU BIM Task Group skupina zástupců evropských zemí založená Evropskou komisí, která se zabývá sladěním využití BIM pro veřejné zakázky. Součástí činnosti je také nalezení společných zásad pro zadavatele veřejných zakázek a zpracovatele plánů pro zavádění BIM, návrhy a doporučení opatření pro zadávání veřejných zakázek, rozvoj dovedností a sestavení příkladů přínosů BIM a „přechodu na digitální technologii“ pro politiky a veřejné klienty. Zdroj: http://eubim.eu. FM (Facility management), také Asset Management jde o integraci procesů v rámci organizace k zajištění a rozvoji sjednaných služeb, které podporují a zvyšují efektivitu jejích primárních činností. Zdroj ČSN EN 15221-1:2014. Grafická a geometrická data data určující prostorové informace (umístění, tvar a vztah) vůči ostatním objektům. Data reprezentující tvar – geometrická data – mohou být ve formě vektorového nebo rastrového datového modelu. V běžné praxi se používá také pojem 3D model. Z oblasti pro GI (geografické informace) se přejímá pojem grafická data. Ta v sobě zahrnují data geometrická (určující tvar) a topologická (určující vztahy). GIS (Geographic information system) geografické informační systémy jsou informační systémy navržené pro práci s daty, která jsou reprezentována prostorovými nebo geografickými souřadnicemi. Umožňují sběr dat, jejich uchovávání, třídění, úpravu, analýzu a následné zobrazení. Výstupem mohou být mapy v digitální i papírové formě, trojrozměrný model území, případně dynamická animace konkrétního jevu. Často jsou propojeny s webovými mapovými aplikacemi. GML standard definovaný mezinárodní organizací Open Geospatial Consortium (OGC) pro popis geodat umožňující sdílení i integraci dat. Jeho základem je jazyk XML a slouží pro modelování, transport a ukládání geografických informací.

Pojmy, termíny a zkratky

Management změn (řízení změn) oblast, která se zaměřuje na změny, na jejich zavádění a prosazování do života organizace. Řízení změn navazuje na obecný management, staví na sociální psychologii a organizačním chování, používá sociotechniku a dotýká se také kultury organizace. Změny jsou základní charakteristikou života organizací, které se musí umět vypořádat zejména s rychlými změnami okolního prostředí. Ze zkušenosti vyplývá, že živelné změny (i ty dobře míněné) jsou jednou z nejčastějších příčin ztráty kontroly nad projekty. Zdroj: http://managementmania.com. IFC (Industry Foundation Classes) otevřený datový formát pro sdílení dat ve stavebnictví a ve facility managementu. IFC formát se používá k výměně a sdílení dat a údajů o stavbě mezi aplikacemi vyvíjenými různými výrobci softwaru. IFC specifikace se zaměřuje na podporu různých oborů, které se podílejí na stavebním projektu po celou dobu životního cyklu stavby. Definice IFC je uvedena v ČSN EN ISO 16739:2017, kde je uvedena verze 2 x 3. Ve druhé polovině roku 2017 proběhla aktualizace této normy s cílem ji sjednotit na verzi publikovanou aliancí buildingSMART, tj. na verzi IFC4.2 (Add2). Dále se pracuje na vývoji další verze, IFC5, jejíž schvalování se předpokládá pro rok 2019. INSPIRE (INfrastructure for SPatial InfoRmation in Europe) iniciativa Evropské komise, která si klade za cíl vytvořit evropský legislativní rámec potřebný k vybudování evropské infrastruktury prostorových informací podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství. ISO (International Organization for Standardization) zkratka označující mezinárodní organizaci pro normalizaci. Jejími členy jsou jednotlivé země zastoupené svými národními organizacemi zabývajícími se tvorbou technických norem. Tato mezinárodní síť organizací se sídlem v Ženevě koordinuje uspořádání, tvorbu a publikování schválených technických norem. Zdroj: http://iso.org. Koordinátor BIM technicko-manažerský pracovník, jehož úkolem je zastupovat účastníka projektu (dodavatele, investora, projektanta…) ve věcech týkajících se BIM po tech-

BIM Příručka pro investory

nické i manažerské stránce; podílí se zejména na specifikaci informací, splnění smluvních požadavků a na zajištění vztahů mezi účastníky projektu a jednotlivými pracovníky; role koordinátora se může lišit a existují i podrobnější role, jako je například hlavní koordinátor BIM apod.

LEED LEED neboli Leadership in Energy and Environmental Design poskytuje vlastníkům a provozovatelům budov rámec k identifikaci a implementaci praktického a měřitelného návrhu, konstrukce, provozu a správy šetrných budov. Manažer BIM odpovědná osoba za vedení BIM procesů implementace BIM v rámci organizace nebo v rámci projektu (někdy nazývaný jako projektový manažer BIM). Metadata data, která poskytují informaci o jiných datech, např. o jejich původu a umístění, a mohou sloužit k usnadnění vyhledávání. MIDP – Master Information Delivery Plan (hlavní plán pro předávání informací) plán vypisující veškeré informace výstupů projektu včetně modelů, výkresů, specifikací, vybavení, harmonogramů a tabulek místností; hlavní plán pro předávání informací rozpoznává, kdy mají být informace o projektu připraveny, kým mají být připraveny a za použití jakých protokolů a postupů; MIDP vychází z normy Spojeného království PAS1192. Nativní/Proprietární formát formát souboru specifický pro softwarový nástroj, ve kterém jsou zpracovávány informace a údaje ve smluvené úrovni podrobnosti a pro daný účel. NBIMS-US Národní standard pro BIM ve Spojených státech amerických. Negeometrická – negrafická data popisné informace, vlastnosti a atributy či časové informace popisující kvalitativní a kvantitativní charakteristiky stavby. O oblasti GI se spíše používá pojem negrafická data.

Pojmy, termíny a zkratky

Oceňování proces vytváření ceny za jednotlivé části či prvky stavby, a to ve všech fázích životního cyklu stavby; metodika a způsob oceňování se pro jednotlivé fáze liší. Pasportizace proces sběru informací o skutečném stavu a tvorbě pasportů. Pasporty jsou evidencí hmotného anebo nehmotného majetku pro jeho efektivní provoz, údržbu a modernizaci. Účelem je sledování životního cyklu majetku, správa a optimalizace jeho využití. V případě staveb se eviduje i stavebně-technický stav a pasport tak slouží jako podklad pro plánování dalších procesů prodlužujících životnost a zvyšujících užitek. PAS1192 Soubor národních standardů pro BIM ve Spojeném království Velké Británie a Irska. Plán realizace BIM dokument popisující základní parametry projektu, role, zodpovědnosti účastníků, základní podmínky pro předávání modelů pro BIM, používané nástroje a i základní termíny; jde o českou variantu dokumentů, jako je BEP nebo BMP. V České republice se pro plán realizace BIM vžila zkratka BEP, inspirovaná zahraničím. Prvek modelu BIM digitální reprezentace stavebního výrobku nebo stavebního prvku. Přípustný účel důvod použití související s návrhem, výstavbou, provozem nebo údržbou stavby. SBToolCZ SBToolCZ je národní český certifikační nástroj pro vyjádření úrovně kvality budov, a to v souladu s principy udržitelné výstavby. Proces certifikace byl oficiálně představen a uveden do provozu v červnu 2010 a je dostupný přes http://www. sbtool.cz. SBToolCZ lze použít pro certifikaci bytových domů, rodinných domů a administrativních budov, v případě jiné typologie lze užít možnosti pilotní certifikace. ČVUT v Praze, TZÚS Praha, s. p., a VÚPS založily společně koncem roku 2011 Národní platformu SBToolCZ. Cílem je podpora udržitelného stavění v ČR a provozování, správa a rozvoj certifikačního systému SBToolCZ. ČVUT

BIM Příručka pro investory

v Praze zastává pozici vývojového a školicího centra, TZÚS Praha, s. p., a VÚPS mají roli výkonu certifikace.

Sdružený model celkový model složený z propojených rozdílných samostatných modelů. Společné datové prostředí (CDE, Common Data Environment) digitální úložiště pro ukládání a sdílení všech společných informací o stavbě. Může obsahovat všechny potřebné informace a dokumenty, které jsou vytvářeny a sdíleny nejen během procesu navrhování a výstavby, ale také během následujících etap životního cyklu stavby. Stavební prvek součást stavby s charakteristickou funkcí, tvarem nebo polohou, např. konstrukce podlahy, konstrukce stěny, konstrukce vozovky atd. (zdroj: ČSN ISO 12006-2), která je složená z jednoho nebo více stavebních výrobků a zpravidla ji navrhuje projektant jako jedinečnou pro daný projekt. Stavební výrobek výrobek určený k trvalému zabudování do stavby, např. výrobky pro nosné a dělicí konstrukce, pro technická zařízení atd. TDI (technický dozor investora) Technický dozor (TDI) je výkon specifických činností stavebníka (objednatele stavebního díla, investora) zaměřených na kontrolu kvality provádění stavby a hájení jeho zájmů v průběhu realizace stavby a po jejím dokončení. Přesný popis činnosti není nijak vymezen, vodítkem však může být § 152 a 153 zákona č. 183/2006 Sb., kde § 152 odst. 4 říká: „U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby fyzickou osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu10. Pokud zpracovala projektovou dokumentaci pro tuto stavbu osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu, zajistí stavebník autorský dozor projektanta, případně hlavního projektanta, nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací.“ 10 Zákon č. 360/1992 Sb. o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.

Pojmy, termíny a zkratky

TNI (technická normalizační informace) národní dokument nebo převzatá technická zpráva (TR) nebo veřejně dostupná specifikace (PAS) evropských nebo mezinárodních normalizačních organizací. Jde o: a) Technický dokument informativního charakteru, který obsahuje technické údaje nebo technická řešení, která nejsou obsažena v platných normách. TNI obsahuje zpravidla osvědčené údaje ze zrušených norem, jejichž zachování je účelné, nebo technické požadavky, které ještě nemají předpoklad pro zpracování na úrovni normy. b) V případě převzatého mezinárodního nebo evropského dokumentu – převzetí produktů evropských a mezinárodních normalizačních organizací TR a PAS doplňujících soubor norem a specifikaci pod označením TNI. Značení těchto dokumentů je obdobné jako u přejímaných norem (TNI/TR a TNI/PAS). Zdroj: http://unmz.cz.

TZB (technická zařízení budov) soubor vybraných zařízení zabezpečujících vnitřní prostředí budov. TZB zahrnuje rozvody a hospodaření s nejrůznějšími formami energie, vytápění, vzduchotechniku, klimatizaci, chlazení, rozvody plynu, vody a kanalizace, centrální vysavače, elektrotechnické rozvody (měření a regulace, elektrorozvody, osvětlení, zabezpečovací technika, řídicí systémy pro veškerá technická zařízení, hromosvody, telefonní rozvody, rozvody televizního signálu, počítačové sítě apod.), a další technická zařízení v budovách (výtahy apod.). V zahraničních zdrojích se používá zkratka MEP. Úroveň podrobnosti geometrie (Level of Geometry – LOG) smluvená podrobnost grafických údajů jednotlivých částí modelu a použitých stavebních prvků. Používaná zkratka i označení bude sledovat vývoj v technických normách. Původně používaná zkratka byla LOD (Level of Detail). Úroveň podrobnosti informací (Level of Information – LOI) smluvená podrobnost negrafických údajů (technických, cenových, časových apod.) jednotlivých částí modelu a použitých stavebních prvků. Často se tento pojem vyskytuje i se zkratkou LOD – Level of Development. Používaná zkratka i označení bude sledovat vývoj v technických normách.

BIM Příručka pro investory

Úroveň podrobnosti dokumentace/modelu (Level of Development, Level of Definition, Level of Detail – LOD)11 smluvená etapa – fáze vývoje dokumentace stavby. Pro každou fázi by měly být smluveny a stanoveny úrovně LOG a LOI. Používaná zkratka i označení budou sledovat vývoj v technických normách. Úroveň potřeby informací (Level of Information need – LOIN) Informace většinou chápeme jako požadavek jednotlivce anebo skupiny nalézt a získat informace pro uspokojení vědomé nebo nevědomé potřeby. Málokdy se vyskytuje termín potřeba v souvislosti s informačními technologiemi. Podle Hjørlanda (1997) termín potřeba úzce souvisí s pojmem relevance. Pokud je něco pro člověka relevantní, bývá to ve vztahu k danému úkolu. Informační potřeby souvisejí s požadavky na informace, ale odlišují se od nich v bodech: •

zaměření se na vysvětlení využívání informací nebo vyjádření potřeby,

•

příklady využití informací, nebo predikci účelu,

•

kontrola a tím i zlepšení využití informací.

Tento termín se začíná objevovat při různých diskusích o úrovních podrobnosti.

Výstavbový projekt, také Stavební projekt nebo Projekt výstavbový projekt zahrnuje celkový záměr a účel stavby, tedy celý proces za účelem dosažení naplánovaného cíle; nejde tedy o pouhou část navrhování (projektovou dokumentaci).

11 Různé zahraniční normy rozlišují různou terminologii. Ve Spojených státech je LOD pojmenováno jako Level of Development – má stupnici LOD100-LOD500 a zaměřuje se zejména na popis úrovně detailu. Ve Velké Británii je LOD pojmenováno jako Level of Definition a má stupnici LOD1-LOD7 pro jednotlivé stupně modelu, 16 Různé zahraniční normy rozlišují různou terminologii. Ve Spojených státech je LOD pojmenováno jako Level of Development, má stupnici LOD100LOD500 a zaměřuje se zejména na popis úrovně detailu. Ve Velké Británii je LOD pojmenováno jako Level of Definition a má stupnici LOD1-LOD7 pro jednotlivé stupně modelu, pro které jsou následně specifikovány jednotlivé úrovně detailu (LOD) a informací (LOI). Někdy jsou všechny tyto názvy v důsledku nedostatečné znalosti zahraničních norem mylně zahrnovány pod jeden termín – Level of Detail (LOD). Novým pojmem na scéně je LOIN (Level of Information Need), tedy potřeba informací. S tímto pojmem se budeme setkávat nejspíše v evropských verzích technických norem ISO 19650. Tyto technické normy vycházejí z PAS/bSI 1192 a jsou často používány jako vzor při zpracování různých dokumentů.

Pojmy, termíny a zkratky

10. ZÁVĚR

BIM Příručka pro investory

Závěrem nám dovolte krátké zamyšlení nad vizí, ke které podle našeho názoru celá aktivita okolo BIM směřuje. Aktuálně se nacházíme pořád v relativně velmi raném období, kdy se hledají správné a rozumné možnosti, jak mohou informace podpořit efektivně proces realizace stavebních projektů. Ne vždy pro informace platí, že čím více, tím lépe. Každá informace má svůj náklad na její pořízení, přenos, skladování. Je tedy potřeba vnímat vždy uměřenost BIM pro fázi a velikost projektu, pro který je implementována. V současné době se intenzivně hledají postupy a standardy, jak změnit léty zažitý způsob práce s informacemi. Tato oblast má dvě velmi provázané roviny – informační technologie (software) a procesy určované lidským faktorem. Oboje se velmi intenzivně mění, někdy v souladu, jindy nikoli. Z povahy předmětu, tedy individuálního stavebního projektu (co projekt, to jiná skladba softwaru, to jiné firmy, a tudíž i lidé); je to úkol velmi složitý, a to objektivně při maximální snaze všech spolupracovat. Co tedy můžeme v nejbližších pěti letech očekávat? Základem je intenzivní a maximální hledání standardů v obou rovinách. Softwaroví poskytovatelé musí najít jiný předmět konkurenčního boje než uzavírání svých dat do vlastních formátů a více společně hledat otevřené standardy, které budou korektně podporovat na vstupu i výstupu. Hlavním cílem by pak měl být co nejlepší způsob zpracování vytvořených dat, a ne jejich neustálé nové znovuvytváření a mechanické opakování stejných činností. Jen tak bude možné naplnit obecný trend – provazování speciálních systémů, předávání informací bez lidského zásahu, automatizace. No a co lidský faktor? Nacházíme se, ať chceme, anebo ne, v digitálním věku. Není to otázka přežití lidstva jako v minulosti, ale otázka konkurenčního přežití na trhu jak stavebního, tak i na trhu práce. Lidé se musí naučit si vážit svého času i času svých spolupracovníků. Postupně hledat cesty, jak svoje informace a znalosti efektivně přenášet v datové podobě do počítače (v budoucnu se nabízí masivní využití audia, videa, různých čidel a senzorů pro automatický sběr a detekci dat). Počítače jim na oplátku musí nabídnout bezpečnou kontrolu, bezchybné provádění odladěných postupů, zjednodušení činností. V současné době to ještě zdaleka nenabízejí, ale jen důsledným používáním a konfrontací s praxí a vzájemnou komunikací mezi uživateli a autory softwaru se může softwarovým firmám vracet relevantní zpětná vazba pro zlepšování.

Závěr

Na nastupující trend BIM začalo reagovat již české vzdělávání. Do praxe pomalu začínají proudit absolventi středních odborných a vysokých škol, kteří mají o BIM stále větší povědomí. Je to však pouze zlomek na trhu práce. Daleko větší výzvou je proškolení dosavadních zaměstnanců a nalezení způsobů, jak spojit znalosti, zkušenosti a kontakty současné stavební praxe s generací technicky založených a do problematiky nadšených a rychle se učících mladých pracovníků bez dostatečných zkušeností. Lidský pokrok byl vždy založen na skupině aktivních lidí, kteří se nebáli podstoupit určitá rizika, nepohodlí a obětovat energii na prošlapávání neznámých cest. Pevně věříme, že i vy, pokud jste dočetl(-a) text až sem, se zařadíte k této skupině a pomůžete svou činností prošlapat cestu k budoucímu efektivnímu sdílení a práci s informacemi v rámci stavebních projektů. Je to cesta, která povede k větší jistotě realizace projektu včas a za plánovaný rozpočet. A právě BIM udává této cestě ten správný směr.

BIM Příručka pro investory