BIM jako komunikační platforma stavebnictví — BIM as a Communication Platform in the Building Industry Martin Černý, Michal Jirát, Barbora Pospíšilová, Štěpánka Tomanová
en
Přechod na BIM je spojen s částečnou změnou stávajících procesů především po stránce předávání a sdílení dat, ale také se zavedením nových technologií umožňujících BIM modely vytvářet a využívat. Vzhledem k tomu přináší BIM, kromě velkého množství pozitiv, i úskalí, která je nutné si uvědomit ještě před pokusem o použití informačního modelování. Každému účastníkovi stavebního procesu může metodika BIM přinášet jiné výhody a bude na něj klást i jiné požadavky.
en — A transition to BIM is connected with a partial change of the existing processes concerning mainly transmitting and sharing data, but also with the implementation of new technologies enabling users to create and use BIM models. Considering this, in addition to a large number of positives, BIM also brings along some pitfalls that need to be taken into account before the experimental use of information modeling. To each of the participants of the building process, the BIM methodology can bring different advantages and make different demands on them.
Zainteresované strany aneb pro koho je BIM a proč? Vzhledem k tomu, že požadavky a představy zainteresovaných stran ve stavebnictví mohou být mnohdy v protikladu, je možné výhody pro jednu ze stran vnímat i jako nevýhodu pro stranu druhou. Následující text je proto zaměřen na nejdůležitější vlastnosti práce s využitím BIM s uvedením argumentů, v čem spočívá přínos, ale i úskalí pro jednotlivé účastníky stavebního procesu. Nejdůležitější přínosy informačního modelování (BIM) › Úspora nákladů a času za celý životní cyklus stavebního díla. › Zlepšení komunikace mezi účastníky stavebního procesu. › Zlepšení kontroly stavebního procesu. › Zlepšení kvality výsledného díla. › Zvýšení transparentnosti a lepší přístup k informacím při rozhodování v různých etapách životního cyklu stavby. › Ochrana životního prostředí díky možnostem simulací během přípravy projektu. › Snadnější možnost zpracování variant. › Větší integrace jednotlivých fází návrhu stavby. › Snadnější provádění analýz již v počátečních fázích návrhu. › Příležitost pro transformaci stavebního průmyslu.
dokumentace. › Chybějící pravidla (normy) pro formální stanovení procesů. › Nedostatečná definice autorských a jiných vlastnických práv pro BIM model. › Nekompatibilita používaných nástrojů a nedostatečná podpora – řešením by bylo předávání dat v otevřených formátech. › Chybějící knihovna BIM objektů použitelná napříč různými platformami. › Celková cena zavedení BIM – software, nastavení procesů ve firmě, školení pracovníků. › CAD manuály vydané některými organizacemi zaměřené na čistě formální stránku výkresové dokumentace, a ne na obsah informací a práci s nimi.
Nejpodstatnější překážky pro širší uplatnění informačního modelování (BIM) › Nedostatek příležitostí pro implementaci BIM – chybějící požadavky ze stran investorů, uživatelů, správců. › Zpracování jednotlivých stupňů dokumentace různými autory (zpracovateli). › Rozdělení financí mezi etapami stavebního procesu. › Fragmentace stavebního průmyslu – oddělení konečného uživatele, investora, stavební firmy, členů projektového týmu a způsob jejich komunikace pomocí 2D dokumentů, textů a tabulek. › Skutečná cena projektových prací a někdy až přílišný tlak na cenu, který se projevuje v nižší kvalitě návrhu a nemožnosti nalezení optimální varianty. › V případě velkých změn v projektu nedostatek času na vyhodnocení dopadů navrhovaných nebo provedených změn v návazných profesích/etapách. Projeví se opět v nižší kvalitě návrhu nebo dodatečných vícepracích. › Chybějící odborníci pro koordinaci projektu metodikou BIM. › Nedostatečné vzdělávání účastníků stavebního procesu. › Neochota k aplikaci nových přístupů v praxi. › Zvyklosti z tvorby 2D dokumentace – způsob kreslení a obsah
60
BIM z pohledu Investora Investor se z hlediska časové posloupnosti nachází na začátku návrhu stavby, protože od něj přichází počáteční zadání a specifikace. Pokud se rozhodne, může požadovat, aby projekt byl zpracováván metodou informačního modelování. Z hlediska investora patří mezi hlavní přínosy BIM možnost průběžně kontrolovat stav návrhu. Protože data o stavbě mohou být v předem definovaném formátu a struktuře, je možné nechat postupně vypracovávat například posudky a kontrolní analýzy, tak jak jsou vstupní data zpřesňována, ale není nutné vždy znovu vytvářet analytický model. Modely BIM jsou ze své podstaty 3D, a je tak snadnější komunikovat s architekty i projektanty nad 3D modelem a vizualizacemi. Díky tomu, že se jedná o strukturovaná data, mohou architekti, projektanti a další odborníci průběžně koordinovat své činnosti a výsledkem jsou modely s minimem kolizí. Tím dochází k významným úsporám při realizaci stavby. BIM z pohledu architektů a projektantů Obecným motivačním faktorem pro využívání metodiky BIM z pohledu architektů a projektantů je zásadní omezení, či dokonce vyloučení vlastních chyb v návrhu. Architekti V dnešní době již téměř všichni architekti metodiku BIM (nebo alespoň BIM nástroj) používají, aniž si to uvědomují. Základem BIM je totiž prostý 3D geometrický model, který vzniká snad při každém návrhu stavby jako prostředek k vizualizaci a prezentaci návrhu. Rozdíl mezi prostým 3D modelem a BIM modelem je pouze v použitých entitách (modelovacích nástrojích – prvcích). V BIM modeláři „stavba“ vzniká z prvků, jako jsou zeď,
ERA21 #6 2013 Formy sociálního bydlení: Srbsko