18 KONZULTACE
Veřejná správa 7/2014
In f o r m a č n í m o de l o v án í b u do v
BIM vstupuje do státní správy Ti, kteří se pohybují ve stavebnictví, již o BIM slyšeli. Ostatním nabízíme malé shrnutí. Martin Černý
I
nformační modelování budov (Building Information Modeling, BIM) představuje nový přístup ke stavebnictví a ke spolupráci na stavebních projektech. Překlad pojmu skutečnost nepostihuje zcela přesně, protože metodika práce a související nástroje se používají i v oblasti infrastrukturních staveb a v dalších sektorech stavebnictví. Můžeme si tedy představit, že výsledkem celého procesu je digitální model stavby, využitelný po celou dobu její životnosti. Hlavní myšlenkou je postoupit od sdílení dokumentů a výkresů ke sdílení informací. Ať už je to v rámci jedné organizace, což se někdy označuje jako osamělé informační modelování budov, nebo lépe mezi jednotlivými organizacemi. Čím více účastníků projektu na tuto metodu práce přistoupí, tím jsou celkové úspory potenciálně větší. Situace samozřejmě není zatím tak ideální, ale to jde spíše na vrub nedokonalých nástrojů a zažitých pracovních postupů, než přístupu samotného. Podrobnější informace můžete najít v BIM příručce na adrese issuu.com/czbim/ docs/bim-prirucka-2013-v1. V některých zemích je již tato metodika povinná pro stavební zakázky pro státní správu. Z Evropy jsou to především severské země Norsko, Finsko a Dánsko, a potom Velká Británie, kde bude informační modelování budov povinné pro všechny státní zakázky od roku 2016. Proto je do tohoto sektoru v posledních letech investováno nemalé množství finančních prostředků na vývoj standardů, vzdělávání, výzkum a vývoj a další podpůrné aktivity. Výsledkem je nebývalé oživení jinak stagnujícího průmyslového sektoru s průběžným cílem expandovat maximální měrou na světový stavební trh. Autor se setkal u nás i s názorem, že informační modelování budov je hotové a že na něm není žádný výzkumný potenciál, což si pravděpodobně britská vláda nemyslí a zatím to vypadá, že se jim daří. Téměř každý, kdo se dostatečně s metodikou informačního modelování budov seznámil, uznává, že přínosy převažují negativa, a to na různých úrovních od koordinace profesí a detekce kolizí přes automatickou generaci výkresové dokumentace a snadné provádění změn až po integrovaný přístup k navrhování, kdy jsou průběžně zapojení odborníci napříč odbornostmi a mají tak možnost ovlivnit návrh stavby ještě ve fázích, kdy je možné významně měnit výsledné parametry, ať se jedná o komfort, energetickou náročnost, nebo finanční proveditelnost. Podstatný je také přínos v oblasti správy majetku, kdy je možné spravovat opravdu zodpovědně majetek, ke kterému existují patřičné informace již od fáze návrhu. U nás se zpravidla lze setkat s odhadem, že k širokému použití informačního modelování budov v České republi-
ce dojde nejdříve za mnoho let, protože státní správa není pružná a mnoho lidí ve skutečnosti nechce spolupracovat, pokud k tomu nejsou přinuceni, podobně jako tomu je ve Velké Británii. Velkým pokrokem směrem k tomu je však nová evropská směrnice o veřejných zakázkách. Ta by měla zajistit, aby byla předmětem veřejné soutěže především výsledná hodnota, nikoli nejnižší cena, jak vyplývá z informací evropského parlamentu. Nová legislativa by měla nastavit rovné podmínky napříč Unií a podpořit růst ekonomiky. Zároveň se předpokládá, že úroveň spojené administrativy by měla klesnout až o osmdesát procent. Větší váha by měla být kladena na kvalitu, životní prostředí, sociální aspekty a inovace. Také je důležité, že kromě ceny bude možné soutěžit o náklady na životní cyklus staveb. To nahrává právě měřítku kvality stavebních prací a využití informačního modelování budov jednak pro analýzy, ale především pro prokazování kvality vůči zadavateli. Je třeba dodat, že se do přípravy nové směrnice aktivně zapojily již zmíněné státy, které informační modelování budov v nějaké míře vyžadují. Snažily se především zajistit, aby nová směrnice jejich požadavky nepovažovala za diskriminační, ale naopak za pozitivní pro rozvoj trhu a výslednou kvalitu dodávaných staveb a stavebních prací. Směrnice zároveň doporučuje maximálně využívat elektronické komunikace a nástrojů pro veřejné zakázky, což opět nahrává informačnímu modelování budov ve smyslu automatizované práce s informacemi a například i automatického vyhodnocení, zda návrh splňuje podmínky zadavatele. Naše země má nyní maximálně 24 měsíců (od 4. 2. 2014) na to, aby evropskou směrnici přejala do svého právního řádu. Díky této směrnici se tak otevře možnost požadovat informační modelování budov v rámci veřejných zakázek jako prostředek pro dokladování a monitorování kvality dodávaného díla. Tak je tomu právě i v uvedených severských zemích a Velké Británii. V Británii na to pak navazuje snaha lépe hospodařit se státním majetkem. Kromě legislativní podpory se rozvíjejí i aktivity směrem k tvorbě potřebných norem na úrovni Evropské unie. Evropský výbor pro standardizaci (CEN) sestavuje speciální pracovní skupinu, která se bude problematikou informačního modelování budov zabývat ve spolupráci s ISO a aliancí buildingSMART. Česká republika se přihlásila ke spolupráci prostřednictvím Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) a udělala tedy jeden z prvních kroků, které využití metodiky informačního modelování budov podporují i u nás. ■ Ing. Martin Černý působí v Centru AdMaS na Fakultě stavební VUT v Brně, které reprezentuje v Odborné radě pro BIM.