Poznávací výlety autem, na kole i pěšky

mikroregion

Bystřicko

Vyhlášený turis�cký region EDEN 2010.

POZNÁVACÍ VÝLETY autem, na kole i pěšky

MIKROREGION BYSTŘICKO Výlety autem, na kole i pěšky

„Miluji tento svůj kraj, protože s ním jdu na Golgotu; všichni budeme ukřižováni, i tato lípa, i tento žulový balvan, i tato pupava se svou olejovitou mačinkou, i toto modré nebe, i tato má studánka, i můj pes.

Ale já miluji tento kraj, poněvadž vstane z mrtvých a vstoupí na nebesa. On ustavičně vstává z mrtvých a ustavičně vstupuje na nebesa a ustavičně krvácí na kříži. Kameny jeho budou vola� a z úst nemluvňátek přijme chválu svou.“ Jakub Deml

Vážení návštěvníci Mikroregionu Bystřicko, čarokrásným krajem Bystřicka, Zubří zemí, dovolíte-li, Vás provede tato brožura s doporučenými výlety.

Pěšky se můžete vydat po roman�ckých zříceninách hradů, zajít ke kamennému kostelíku ve Vítochově, který teď tolik láká i filmaře, vyšplhat na rozhlednu či zajít na další místa s dalekými rozhledy. Projdete se po břehu přehrady, navš�víte obce v hlubokém údolí řeky Svratky, spatříte spoustu historických, uměleckých i technických památek.

Totéž zvládnete i na kole. To Vám však umožní zajet ještě mnohem, mnohem dál. Třeba až do městečka z Divokého západu, do Trenkovy rokle, k našemu snad nejhezčímu hradu Pernštejnu či do skutečné Brány nebes v Předklášteří. Kromě vzpomínaných památek budete narážet i na četné stopy mnoha umělců Vysočiny.

Tři �py na automobilové výlety Vás pak mají přesvědčit o tom, že Bystřicko je ideálním místem, odkud se můžete rozjíždět na všechny světové strany za krásou i poznáním. V našem případě konkrétně do Moravského krasu, k San�nimu kostelu na Zelené hoře i na místo Žižkova skonu a konečně do údolí řek Bobrůvky, Svratky a Oslavy.

1

NA KOLE I.

42 km

San�niho stavby, Poltergeist a Divoký západ Trasa: Bystřice n. P. - Rodkov (4) - Horní Rožínka (6,5) - Zvole (8) - Olešínky (10) - Bobrová (13) - Mirošov (16) - Blažkov (19,5) - Western City (22) - Blažkov (24,5) - Dolní Rožínka (26,5) - Bukov (29,5) - Milasín (31) - Rožná (33) - Zlatkov (36) - Bystřice n. P. (42) Z bystřického náměs� nás vyvede Nádražní ulice kolem gymnázia až téměř k vlakovému nádraží, sjedeme (silnice č. 388) do Rodkova a na příš� křižovatce pojedeme rovně do Horní Rožínky se statkem Doubravka a středověkou krčmou. Pak pokračujeme přes kopeček do Zvole, kde si podrobně prohlédneme perlu San�niho stavitelství, kostel sv. Václava. Po stejné silnici pokračujeme k Olešínkám a dojedeme do Bobrové s další San�niho stavbou, kostelem sv. Petra a Pavla. Pokud nás zde nezasáhne zlý duch Poltergeist, můžeme se osvěžit v hospůdce U Černého orla a vyjedeme po silnici na Moravec (č. 360) a na nejbližší odbočce se dáme vlevo do Mirošova. Přejedeme říčku Bobrůvku a stoupání do Blažkova prověří naši kondici. Odměněni budeme vzápě�, dobře značená trasa nás přivede až na Divoký západ! Do westernového městečka Šiklův mlýn. Tam na nás čekají nejen četné atrakce, ale i plno dobrého jídla a pi�.

Pak se vrá�me do Blažkova a sjedeme do Dolní Rožínky, kde si prohlédneme aspoň zvenku zámek Mitrovských a zamíříme do nedalekého lesoparku Templ. Silnice č. 385 nás přivede k rozces� nad Bukovem, kde odbočíme doprava a sjedeme na náves s pozoruhodným kostelem sv. Jakuba a se smírčím kamenem v patě pomníku padlých. Vrá�me se zpátky na rozces�, přejedeme rovně silnici, pokocháme se výhledy a v nedalekém Milasíně oceníme obecní znak na budově OÚ. Pokračujeme rovně až do Rožné (kostel sv. Havla a mineralogicky zajímavé Hradisko) a přes Zlatkov se vrá�me do Bystřice n. P. Bukov (Loc: 49°27‘15.749“N, 16°13‘24.8“E) - dominantou je filiální kostel sv. Jakuba Většího. Vraždu Petra Čížovského 1. 5. 1608 připomíná kamenná deska v patě pomníku padlým. Nedaleko se nachází zřícenina hradu Lísku.

Dolní Rožínka (Loc: 49°28‘31.962“N, 16°12‘30.841“E) – zdejšímu zámku dominuje barokní vížka s cibulí a rodové heslo Mitrovských v průčelí do parku („Věčný, protože čistý“). V lesoparku Templ najdeme hrobku (osm sloupů s egyptskými hlavicemi), egyptský obelisk a zbytky dalších staveb. V lese Jivině vznikla umělá zřícenina kaple.

Rožná (Loc: 49°28‘37.087“N, 16°14‘26.264“E) - dominantu obce tvoří kostel sv. Havla. V severovýchodní čás� Rožné se vypíná kopec Hradisko, kde stávala už ve 13. stole� tvrz. Jde o jednu z nejvýznamnějších mineralogických lokalit na Moravě.

Vyrůstal zde akademický malíř Oldřich Blažíček (1887-1953).

Westernové městečko Šiklův mlýn (Loc: 49°28‘28.385“N, 16°9‘54.513“E) - areál westernového městečka je kopií městeček na Divokém západě Ameriky z konce 19. stole�. Nabízí bohatý program vždy o prázdninách.

Zvole (Loc: 49°29‘38.163“N, 16°10‘36.736“E) - kostel svatého Václava stavěný v letech 1713 – 1717 (vysvěcen v 1722) podle plánu Jana Blažeje San�niho. Nádherná stavba na půdorysu řeckého kříže se dvěma věžemi a kopulí se svatováclavskou korunou, zeměkoulí a křížem.

Templ v Dolní Rožínce

Western City

San�niho kostel ve Zvoli

NA KOLE II.

41 km

Přes Jimramov k Vírské přehradě Trasa: Bystřice n. P. - Bohuňov (6) - Lísek (8) - Jimramovské Pavlovice (12) - Jimramov (15) - Strachujov (17) - Dalečín (20) - Veselí (25) - Hluboké (29) - Vír (34) - Bystřice n. P. (41) Z bystřického náměs� jedeme vzhůru až k Penny Marketu, opatrně se napojíme vlevo na silnici č. 19, kterou však po 200 metrech opus�me vpravo a dojedeme přes Bohuňov až do Lísku. Zde si vyšlápneme vpravo krátké stoupání a poté ujíždíme s větrem o závod přes Míchov do Jimramovských Pavlovic. V obci hned zahneme vpravo a vystoupáme k silnici (č. 360), opět se dáme doprava a přijedeme až do Jimramova.

V rodiš� bratří Mrš�ků a Jana Karafiáta můžeme navš�vit Síň rodáků a prohlédnout si městskou památkovou zónu s krásnými domy, zámkem, dvěma kostely a čtyřmi pamětními deskami. Na další cestě se držíme řeky Svratky (silnice č. 357) a přes Strachujov a Unčín došlapeme do Dalečína. Obecní úřad sídlí v zámečku a hned za ním najdete impozantní zeď starého hradu. Občerstvíme se ve zdejší restauraci, abychom měli sílu šlapat do Veselí se zajímavým evangelickým kostelem.

Pokračujeme stále dále po silnici, nad Hlubokým budeme obdivovat výhled na věnce kopců v údolí řeky Svratky. A v Hlubokém poc�me návštěvou hospůdku Pohádka.

Mnohé ze známých pohádek zde uvidíme, mnohé i sníme a vypijeme. A budeme-li hodní, spatříme skutečnou Babu Jagu. Poté sjedeme k levému břehu Vírské přehrady, pojedeme přes hráz a staneme v Mekce turizmu, Víru (3 restaurace). Silnice č. 388 nás odtud přivede zpět do Bystřice n. P.

Pohádka

Jimramov (Loc: 49°38‘14.19“N, 16°13‘32.9“E) - městská památková zóna, renezanční radnice z konce 16. st., nepřístupný zámek, katolický i evangelický kostel. Rodný dům tvůrců Maryše a Roku na vsi, bratří Mrš�ků i autora Broučků Jana Karafiáta. Místem nádherného výhledu je nedaleký vrch Prosička.

Dalečín (Loc: 49°35‘30.325“N, 16°14‘34.745“E) - roman�cká zřícenina go�ckého hradu, vnější zeď kruhového paláce s dvěma řadami střílnových okének.

Před ním bývalý zámeček ve stylu tyrolské chaty z r. 1850. Barokní kostel sv. Jakuba, v přízemí věže dochovány nástěnné a nástropní malby z konce 14. stol. Architektonicky pozoruhodná Jaroškova funkcionalis�cká vila č. 35.

Veselí (Loc: 49°35‘27.613“N, 16°16‘33.031“E) - pozoruhodný evangelický kostel, v němž se ukrývali partyzáni. U vchodu na hřbitov pískovcové plas�ky od

J. Pelikána. Nedaleký vrch Na Jedli (727 m) s partyzánským památníkem.

Hluboké (Loc: 49°35‘1.722“N, 16°17‘41.686“E) - rázovitá hospůdka „Pohádka“ poskytuje občerstvení i ubytování.

Vír (Loc: 49°33‘25.543“N, 16°19‘30.646“E) - centrum turis�ky už v 80. letech 19. stol. díky činnos� hos�nského Fran�ška Šťastného. Atrak�vními turis�ckými cíli jsou dodnes vyhlídkové skály Hraběcí stolek, Horymírka, Klubačice i Vírská přehrada.

Lísek

Dalečín

NA KOLE III.

43 km

Za mramorovou krásou Trasa: Bystřice n. P. - Věchnov (3,5) - Býšovec (6) - Smrček (9) - Pernštejn (10,5) - Nedvědice (12) - Černvír (13,5) - Doubravník (16) - Nedvědice (20,5) - Dolní Čepí (22,5) - Ujčov (24,5) - Štěpánov n. Svr. (27,5) - Koroužné (31) - Vír (36) - Bystřice n. P. (43) Z bystřického náměs� nás vyvede Nádražní ulice do ulice K Pernštejnu a ve Věchnově nám může vůně pečiva zapříčinit neplánovanou zastávku u Sedlářova pekařství.

Dáme si žemli, projedeme Býšovec i Smrček a s rukou na brzdě hlídáme po pravé ruce odbočku k našemu nejkrásnějšímu hradu, Pernštejnu. Zde můžeme trávit i celé hodiny prohlídkou, nebo si dát nealkoholické pivo, pokochat se a pokračovat do Nedvědice.

Zde odbočíme doprava přes železniční přejezd, přejedeme přes Černvír a zastávku si uděláme v Doubravníku. Po pravé ruce máme cukrárnu a hospodu, vlevo nádherný mramorový chrám s hrobkou Pernštejnů i Mitrovských. Při zpáteční cestě zastavíme v Černvíru a prohlédneme si dřevěný most i zajímavý kostel, původně dvouapsidovu rotundu.

V Nedvědici máme mnoho příležitos� k občerstvení. Pokračujeme pak pro� toku řeky Svratky přes Dolní Čepí a Ujčov do Štěpánova n. Svr., kde je pro změnu hospoda vlevo a unikátní kubis�cký kostel vpravo. Od Švařce můžeme využít informací z tabulí „Svratecké vodohospodářské naučné stezky“. Za Koroužným míjíme tůň Hastrmanku a vzápě� vyrovnávací přehradu pod zříceninou Pyšolce. A to už vidíme kolébku turis�ky Vír, odkud pojedeme přes část Hrdá Ves kolem autokempu Na Kopci vzhůru až do Bystřice n. P.

Pernštejn Pernštejn (Loc: 49°27‘3.186“N, 16°19‘6.421“E) - pohádkový go�cko-renezanční hrad, reprezentační sídlo rodu Pernštejnů, v 16. stole� nejbohatšího a nejmocnějšího rodu Českého království. Hrad jako z pohádky, který nikdy nedobyli válečníci. Pro milovníky historie má připraveno několik prohlídkových tras a řadu překvapení.

Nedvědice (Loc: 49°27‘24.687“N, 16°20‘3.033“E) - nad městečkem jsou opuštěné mramorové lomy, kde se získával např. materiál na stavbu hradu Pernštejna a kostela v Doubravníku. Pro vysokou kvalitu a sněhobílou barvu byl nedvědický mramor srovnáván s kararským.

Černvír (Loc: 49°26‘43.245“N, 16°20‘47.004“E) - původně románský kostelík byl vystavěn asi v první polovině 13. stole� se dvěma polokruhovými apsidami, což bylo uspořádání u nás unikátní. Jeho podobu setřely pozdější stavební úpravy. Cenný je mramorový portál dnešní sakris�e a také fresky. Šindelem krytý dřevěný most přes řeku Svratku z roku 1718 má být nejstarší na Moravě.

Kostel v Doubravníku Doubravník (Loc: 49°25‘30.496“N, 16°21‘5.07“E) - stavebně i mobiliářem cenný kostel nechali v letech 1535 až 1557 v pozdně go�ckém slohu vystavět Pernštejnové a zřídili si v něm rodovou hrobku. V roce 1867 přistavěli ke kostelu svou hrobku Mitrovš�. V ní spočívá 19 li�nových rakví, které byly odlity ve Štěpánově nad Svr. Štěpánov nad Svratkou (Loc: 49°30‘12.082“N, 16°20‘10.766“E) - průmyslové centrum pernštejnského panství. V okolí se těžilo už od 13. stole� hlavně stříbro, měď a železná ruda. V r. 1814 byl ve Štěpánově n. Svr. zhotoven první provozuschopný parní stroj v celé monarchii. V roce 1936 zde byla založena první sauna v republice.

Farní kostel figuruje mezi našimi předními kubis�ckými stavbami (1923-1924 arch.

Kopřiva). Evropským unikátem je věžička nad presbytářem.

Vír (Loc: 49°33‘25.543“N, 16°19‘30.646“E) - centrum turis�ky už v 80. letech 19. stol. díky činnos� hos�nského Fran�ška Šťastného. Atrak�vními turis�ckými cíli jsou dodnes vyhlídkové skály Hraběcí stolek, Horymírka, Klubačice i Vírská přehrada.

NA KOLE IV.

25 km

Tam, kde je to „Z Ruky“!

Trasa: Bystřice n. P. - Věchnov (3,5) - Býšovec (6) - Smrček (9) - Pernštejn (10,5) - Nedvědice (12) - Černvír (13,5) - Skoro�ce (15,5) - Křížovice (18,5) - Skoro�ce (21,5) - Černvír (23,5) - Nedvědice (25) Z bystřického náměs� nás povede Nádražní ulice do ulice K Pernštejnu, ve Věchnově nám může vůně pečiva zapříčinit neplánovanou zastávku u Sedlářova pekařství.

Dáme si něco dobrého, projedeme Býšovec i Smrček a s rukou na brzdě hlídáme po pravé ruce odbočku k našemu nejkrásnějšímu hradu, Pernštejnu. Zde můžeme trávit i celé hodiny prohlídkou, nebo si dát jen nealkoholické pivo, pokochat se a pokračovat do Nedvědice. Zde odbočíme doprava přes železniční přejezd, sjedeme do Černvíru a prohlédneme si dřevěný most i zajímavý kostel, původně dvouapsidovu rotundu.

Přejedeme řeku buď po dřevěném či sousedním betonovém mostě a stoupáme vzhůru do Skoro�c. Na samém začátku obce odbočíme doprava a členitá asfaltka nás přivede do Křížovic. Vyšlapat sem je trochu kříž, je to sem z ruky, snad proto zde působí oblíbená a vkusná Galerie Z Ruky. Po prohlídce se vydáme zpět ke Skoro�cím, ale odbočíme doprava do dědiny, vyšlapeme ke kapličce a sjedeme na rozces� k Chlébskému. Na jaře zde vždy kvetou la�fundie bledulí. Sjedeme na křižovatku u bývalého koupaliště, dáme se vlevo a za okamžik jsme v Nedvědici. Zde můžeme přespat v některém z penzionů. Nebo dojet zpět do Bystřice n. P. na kole či vlakem.

Pernštejn Věchnov (Loc: 49°29‘50.737“N, 16°16‘53.699“E) - před bývalou školou busta T. G. Masaryka od Julia Pelikána. Severně od obce hadcová step. V tra� Železinka se těžila kvalitní železná ruda pro štěpánovské železárny.

Pernštejn (Loc: 49°27‘3.186“N, 16°19‘6.421“E) - pohádkový go�cko-renezanční hrad, reprezentační sídlo rodu Pernštejnů, v 16. stole� nejbohatšího a nejmocnějšího rodu Českého království. Hrad jako z pohádky, který nikdy nedobyli válečníci. Pro milovníky historie má připraveno několik prohlídkových tras a řadu překvapení.

Nedvědice (Loc: 49°27‘24.687“N, 16°20‘3.033“E) - nad městečkem jsou opuštěné mramorové lomy, kde se získával např. materiál na stavbu hradu Pernštejna a kostela v Doubravníku. Pro vysokou kvalitu a sněhobílou barvu byl nedvědický mramor srovnáván s kararským. Černvír (Loc: 49°26‘43.245“N, 16°20‘47.004“E) - původně románský kostelík byl vystavěn asi v první polovině 13. stole� se dvěma polokruhovými apsidami, což bylo

uspořádání u nás unikátní. Jeho podobu setřely pozdější stavební úpravy. Cenný je mramorový portál dnešní sakris�e a také fresky. Šindelem krytý dřevěný most přes Svratku z roku 1718 má být nejstarší na Moravě.

Křížovice (Loc: 49°26‘24.414“N, 16°21‘46.478“E) - od r. 1971 zde má ateliér sochař Zdeněk Macháček (1925), jeho choť Stanislava zde provozuje pozoruhodnou Galerii Z Ruky.

Kostel v Černvíře

NA KOLE V.

53 km

Navš�vte Bránu nebes Trasa: Nedvědice - Černvír (1,5) - Doubravník (4,5) - Prudká (6,5) - Borač (9) - Štěpánovice (13,5) - Předklášteří (17) - Tišnov (19,5) - Lomnička (23) - Štěpánovice (27) - Borač (31,5) - Prudká (34) - Doubravník (36) - Nedvědice (40,5) - Smrček (43,5) - Býšovec (46,5) Věchnov (49) - Bystřice n. P. (53) Ti, kteří přespali v Nedvědici a chtějí se dostat do nebe, vyjedou po snídani už známou cestou do Doubravníka (č. 387), přes kopec se převalí do Borače a ve Štěpánovicích na chvíli opus� silnici, přiblíží se k řece, ale na silnici se vrá� po půl kilometru.

Na počátku města Tišnova odbočíme vpravo a po 300 metrech zabočíme doprava do areálu světoznámého kláštera Porta coeli – Brány nebes.

Zajedeme si i do královského města Tišnova, šlapeme vzhůru náměs�m, za městem mineme smírčí kámen u levého příkopu a sjedeme do Lomničky. Na první křižovatce se dáme vlevo a za dědinou odbočíme doleva na polní asfaltku a přes Štěpánovice se vrá�me do Borače, kde odbočujeme vpravo ze silnice směr na Podolí, ale okamžitě uhneme vlevo mezi ploty, na kopečku se dáme doprava k železničnímu přejezdu a úzká asfaltka nás povede kolem řeky k papírně na Prudké, kde se také točily Četnické humoresky. Po červené značce postupujeme s velkou opatrnos� po pravém břehu řeky Svratky až k dřevěnému mostu. Zde přejíždíme na levý břeh a po silničce šlapeme přes Prudkou do Doubravníka a odtud do Nedvědice. Do Bystřice n. P. se tentokrát vracíme královskou horskou etapou kolem hradu Pernštejna přes Smrček, Býšovec a Věchnov.

Porta coeli v Předklášteří Černvír (Loc: 49°26‘43.245“N, 16°20‘47.004“E) - původně románský kostelík byl vystavěn asi v první polovině 13. stole� se dvěma polokruhovými apsidami, což bylo uspořádání u nás unikátní. Jeho podobu setřely pozdější stavební úpravy. Cenný je mramorový portál dnešní sakris�e a také fresky. Šindelem krytý dřevěný most přes Svratku z roku 1718 má být nejstarší na Moravě.

Doubravník (Loc: 49°25‘30.496“N, 16°21‘5.07“E) - stavebně i mobiliářem cenný kostel nechali v letech 1535 až 1557 v pozdně go�ckém slohu vystavět Pernštejnové a zřídili si v něm rodovou hrobku. V roce 1867 přistavěli ke kostelu svou hrobku Mitrovš�. V ní spočívá 19 li�nových rakví, které byly odlity ve Štěpánově n. Svr.

Porta coeli (Loc: 49°21‘10.906“N, 16°24‘10.294“E) – klášter založený v r. 1233 královnou Konstancií v románsko-go�ckém slohu. Go�cký portál francouzského typu a v Evropě ojedinělá křížová chodba (v seznamu UNESCO). V bývalém proboštství sídlí Podhorácké muzeum.

Tišnov (Loc: 49°20‘53.591“N, 16°25‘31.489“E) - půvabné město pod bájnou horou Květnicí. Radnice s prvky secese z r. 1905, sgrafitová výzdoba inspirována historií města. Naučná stezka „Kolem Tišnova“. Mineralogické burzy dvakrát ročně. V Tišnově mají nejužší uličku v republice a rozhlednu na kopci Klucanina.

Legendární kopec Květnice skrývá i Královu jeskyni (objevena 1972). Kostel sv. Václava, Jamborův dům.

Věchnov (Loc: 49°29‘50.737“N, 16°16‘53.699“E) - před bývalou školou busta T. G. Masaryka od Julia Pelikána. Severně od obce hadcová step. V tra� Železinka se těžila kvalitní železná ruda pro štěpánovské železárny.

Most Černvír

Síťové klenby v Doubravníku

NA KOLE VI.

43 km

Za lidovou architekturou v kožiše Trasa: Bystřice n. P. - Ždánice (4) - Vítochov (7) - Písečné (9) - Janovičky (11) - Bohuňov (12) - Lísek (14) - Jimramovské Pavlovice (18) - Jimramov (21) - Ubušín (26) - Ubušínek (30) - Sulkovec (34) - Nyklovice (37) - Rovečné (43) Z bystřického náměs� šlapeme vzhůru až k Penny Marketu, opatrně překročíme silnici č. 19 a po silnici č. 357 dojedeme k odbočce na Ždánice. Ze Ždánic pokračujeme po silničce ve směru do Vítochova. Vyšlápneme až ke kamennému kostelíku nad vsí, prohlídku interiéru lze domluvit s Fran�škem Hanusem (mobil: 603 775 341). Vrá�me se na náves, odbočíme doprava a hned za Vítochovem odbočíme vpravo na spojovací silničku do Písečného. Tam přejedeme hlavní silnici, obec projedeme západním směrem, po zelené značce vystoupáme na Křib. Zde odbočíme vlevo do Janoviček. Tam pokračujeme stále přímým směrem do Bohuňova a odtud po silnici do Lísku. Zde si vyšlápneme vpravo krátké stoupání a poté ujíždíme s větrem o závod přes Míchov do Jimramovských Pavlovic. V obci hned zahneme vpravo a vystoupáme k silnici (č. 360), opět se dáme doprava a přijedeme až do Jimramova.

V rodiš� bratří Mrš�ků a Jana Karafiáta můžeme navš�vit Síň rodáků a prohlédnout si městskou památkovou zónu s krásnými domy, zámkem, dvěma kostely a čtyřmi pamětními deskami. U rodného domu J. Karafiáta odbočíme doleva (silnice č. 375), překročíme řeku Svratku a šlapeme vzhůru k Ubušínu, kde pan učitel Kozák vymyslel nulu jako číslo! Mezi Ubušínem a Sulkovcem odbočíme doprava a sjedeme do Ubušínku, kde se pokocháme mnoha stavbami lidové architektury. Některé roubené tam dokonce stojí „v kožiše“!

Vrá�me se zpět na silnici č. 375, odbočíme doprava k Sulkovci a Nyklovicím a nakonec doprava (silnice č. 388) k Rovečnému, kde můžeme přespat v Penzionu Pod Lípou.

Ubušínek Vítochov (Loc: 49°34‘7.212“N, 16°15‘6.69“E) - dominantou je kamenný kostel sv. Michaela, který je postaven v raně go�ckém stylu. Nejcennějšími památkami uvnitř kostelíku jsou kamenná kř�telnice, kamenný oltář a fresky z pol.

14. stol.

Jimramov (Loc: 49°38‘14.19“N, 16°13‘32.9“E) - městská památková zóna, renezanční radnice z konce 16. st., nepřístupný zámek, katolický i evangelický kostel. Rodný dům

tvůrců Maryše a Roku na vsi, bratří Mrš�ků, i autora Broučků Jana Karafiáta. Místem nádherného výhledu nedaleký vrch Prosička.

Ubušínek (Loc: 49°36‘36.403“N, 16°16‘55.557“E) - spousta staveb lidové architektury - dřevěné, kamenné a také z nepálených cihel. V zájmu jejich zachování byla obec v roce 1995 prohlášena za vesnickou památkovou zónu. Z kopce Hromobitek se naskýtají krásné výhledy do údolí řeky Svratky a dále po Vysočině Rovečné (Loc: 49°34‘41.183“N, 16°21‘44.963“E) - v obci katolický i evangelický kostel. Nedaleko rozhledna Horní les. Z Rovečného pochází např. i Josef Jílek, jenž nechal zhotovit v roce 1933 původní trofej pro tradiční závody Zlatou lyži Českomoravské vysočiny.

Nyklovice

Sulkovec

NA KOLE VII.

52 km

Nádherná všehochuť Trasa: Rovečné - Vír (4) - Koroužné (9) - Štěpánov n. Svr. (12,5) - Ujčov (15,5) - Dolní Čepí (17,5) - Nedvědice (19,5) - Pernštejn hrad (21) - Pernštejn ves (22) - Věžná (27) - Rožná (30) - Dolní Rožínka (34) - Blažkov (36) - Westernové městečko (38,5) - Blažkov (41) - Zvole (43) - Horní Rožínka (44,5) - Rodkov (47) - Bystřice n. P. (52) Z Rovečného sjedeme pohodlně do Víru, kde zahneme vlevo a kolem řeky Svratky, inspirátorky mnoha básníků, pokračujeme přes Koroužné a Štěpánov n. Svr. do Ujčova. Příjemnou hospůdku zde najdete v každé obci. V Ujčově u hřiště zbystříme a zabočíme hned za pomníkem padlých vlevo a zatočíme doprava k řece. Podle ní dojedeme do Dolního Čepí, kde si prohlédneme kostel sv. Václava.

Poté pokračujeme do Nedvědice a odtud doprava k hradu Pernštejnu.

Zde můžeme trávit i celé hodiny prohlídkou, nebo si dát jen nealkoholické pivo, pokochat se a jet dál. V našem případě zamíříme z nádvoří vlevo značenou cyklostezkou (č. 5130) do vsi Pernštejna a poté vpravo pro� toku Nedvědičky přes Věžnou, Jabloňov a Rožnou do Dolní Rožínky, kde si prohlédneme aspoň zvenku zámek Mitrovských a zamíříme do nedalekého lesoparku Templ. Pak vyšlápneme kopeček do Blažkova a dobře značená trasa nás přivede až na Divoký západ! Do westernového městečka Šiklův mlýn. Tam na nás čekají nejen četné atrakce, ale i plno dobrého jídla a pi�.

Pak se vrá�me do Blažkova, ale hned na počátku vesnice odbočíme doleva a přijedeme do Zvole. San�niho kostel sv. Václava nám asi nedovolí projet bez zastávky. Ze Zvole vyjíždíme ve směru na Nové Město na Moravě, ale hned u kulturního domu odbočíme doprava a přes Horní Rožínku (statek Doubravka se středověkou krčmou) a Rodkov došlapeme do Bystřice n. P.

Kostel Dolní Čepí Vír (Loc: 49°33‘25.543“N, 16°19‘30.646“E) - byl centrem turis�ky už v 80. letech 19. stol. díky činnos� hos�nského Fran�ška Šťastného, který své hosty c�l bylinným likérem Vírský vánek a dalšími specialitami. Nyní je navštěvovaným místem kvůli Vírské přehradě a dalším atrak�vitám (zříceniny hradů, vyhlídkové skály). Štěpánov nad Svratkou (Loc: 49°30‘12.082“N, 16°20‘10.766“E) - průmyslové centrum pernštejnského panství. V okolí se těžilo už od 13. stole� hlavně stříbro, měď a železná ruda. V r. 1814 byl ve Štěpánově n. Svr. zhotoven první provozuschopný

parní stroj v celé monarchii. V roce 1936 zde byla založena první sauna v republice.

Farní kostel figuruje mezi našimi předními kubis�ckými stavbami (1923-1924 arch.

Kopřiva). Evropským unikátem je věžička nad presbytářem.

Dolní Čepí (Loc: 49°28‘40.041“N, 16°20‘50.604“E) - filiální kostel se připomíná až koncem 15. stole�, ve stavbě však byly objeveny ještě románské prvky. Podle tradice jej postavili, stejně jako ve Švařci, zbožní horníci.

Pernštejn (Loc: 49°27‘3.186“N, 16°19‘6.421“E) - pohádkový go�cko-renezanční hrad, reprezentační sídlo rodu Pernštejnů, v 16. stole� nejbohatšího a nejmocnějšího rodu Českého království. Hrad jako z pohádky, který nikdy nedobyli válečníci. Pro milovníky historie má připraveno několik prohlídkových tras a řadu překvapení.

Dolní Rožínka (Loc: 49°28‘31.962“N, 16°12‘30.841“E) - zdejšímu zámku dominuje barokní vížka s cibulí a rodové heslo Mitrovských v průčelí do parku

Svratka u Štěpánova n. Svr. („Věčný, protože čistý“). V lesoparku Templ najdeme hrobku (osm sloupů s egyptskými hlavicemi), egyptský obelisk a zbytky dalších staveb. V lese Jivině vznikla umělá zřícenina kaple.

Rožná (Loc: 49°28‘37.087“N, 16°14‘26.264“E) - dominantu obce tvoří kostel sv. Havla. V severovýchodní čás� Rožné se vypíná kopec Hradisko, kde stávala už ve 13. stole� tvrz. Jde o jednu z nejvýznamnějších mineralogických lokalit na Moravě.

Vyrůstal zde akademický malíř Oldřich Blažíček (1887-1953).

Westernové městečko Šiklův mlýn (Loc: 49°28‘28.385“N, 16°9‘54.513“E) - areál westernového městečka je kopií městeček na Divokém západě Ameriky z konce 19. stole�. Nabízí bohatý program vždy o prázdninách.

NA KOLE VIII.

70 km

Za pokladem barona Trenka Trasa: Bystřice n. P. - Rodkov (4) - Dolní Rožínka (9) - Střítež (15) - Olší (20) - Drahonín (23) - Šafránkův mlýn (27) - Drahonín (31) - Olší (34) - Litava (37) - Husle (40,5) - Litava (44) - Klokočí (45) - Rakové (49) - Sejřek (50,5) - Nedvědice (55) - Dolní Čepí (57) - Ujčov (59) - Štěpánov n. Svr. (62) - Lesoňovice (65,5) - Bystřice n. P. (70 km) Z bystřického náměs� nás vyvede Nádražní ulice kolem gymnázia až téměř k vlakovému nádraží, sjedeme (silnice č. 388) do Rodkova a na příš� křižovatce zabočíme doleva, míjíme uranové doly a brzy staneme v Dolní Rožínce, kde si prohlédneme aspoň zvenku zámek Mitrovských a zamíříme do nedalekého lesoparku Templ. Silnice č. 385 nás přivede k rozces� nad Bukovem, pokračujeme pořád rovně přes Střítež až do Olší, kde odbočíme vpravo do Drahonína. Na konci vesničky se držíme vpravo a silnička nás dovede až k Šafránkovu mlýnu v údolí řeky Loučky-Bobrůvky. Celá cesta nám nabízí překrásné výhledy na rázovité údolí. Na protějším břehu naše pohledy přitahuje především legendární Havlov (vyrůstal zde budoucí prezident) i sousední domek A. Pammrové.

Zdejší údolí má skrývat veliký poklad barona Trenka. Nic bych si nedělal z mediální smrš�, že měl být poklad na podzim 2007 objeven... Samotná Trenkova rokle je vzdálena asi 3 kilometry po červené značce. Kdo si chce trasu prodloužit, může tuto trasu jít pěšky a u kola nechat stráž. S kolem se trasa urazit nedá, lze však šlapat mimo značky dole údolím a překonat při tom minimálně osm brodů. Roman�ka náramná!

Kdo poklad nechce, vrací se do Drahonína a Olší, kde odbočí vpravo (opět silnice č. 385) a šlape do Litavy (obnovený hos�nec s podloubím) a na rozces� Jilmové-Husle, kde hrabě Mitrovský „hrával“ na jilmové husle! Malé a malebné Husle stojí za nakouknu�, poté se vracíme do Litavy, za ní odbočíme vpravo do Klokočí, kde skutečně u kapličky klokočí roste. Další odbočka vlevo nás přivede do Rakové a poněkud horší silnička pokračuje do Sejřku. Zde odbočíme doprava a sjezd do Nedvědice nám oboha� nádherný výhled na hrad Pernštejn.

Z Nedvědice šlapeme stejně jako v trase č. 3 pro� toku řeky Svratky do Štěpánova n. Svr. a odtud vyšlápneme po silnici č. 19 přes Lesoňovice do Bystřice n. P. Nebo si přidáme zajížďku přes Vír.

Bývalá tvrz v Rodkově

Dolní Rožínka (Loc: 49°28‘31.962“N, 16°12‘30.841“E) - zdejšímu zámku dominuje barokní vížka s cibulí a rodové heslo Mitrovských v průčelí do parku („Věčný, protože čistý“). V lesoparku Templ najdeme hrobku (osm sloupů s egyptskými hlavicemi), egyptský obelisk a zbytky dalších staveb. V lese Jivině vznikla umělá zřícenina kaple.

Drahonín (Loc: 49°24‘49.896“N, 16°16‘36.529“E) - nedaleká Trenkova rokle (Loc: 49°24‘21.623“N, 16°15‘52.523“E) je opředena pověstmi, údajně tam ukryl poklad velitel pandurů baron Trenk (1711-1749). Možné výlety i na zříceniny Víckov

Trenkova rokle a Košíkov a na Havlov.

Litava (Loc: 49°24‘40.501“N, 16°18‘38.377“E) - barokní hos�nec U Hájků (č. 26) z r. 1734 byl přestavěn roku 1929 a upraven v posledních letech.

Dolní Čepí (Loc: 49°28‘40.041“N, 16°20‘50.604“E) - filiální kostel se připomíná až koncem 15. stole�, ve stavbě však byly objeveny ještě románské prvky. Podle tradice jej postavili, stejně jako ve Švařci, zbožní horníci. Štěpánov nad Svratkou (Loc: 49°30‘12.082“N, 16°20‘10.766“E) - průmyslové centrum pernštejnského panství. V okolí se těžilo už od 13. stole� hlavně stříbro, měď a železná ruda. V r. 1814 byl ve Štěpánově n. Svr. zhotoven první provozuschopný parní stroj v celé monarchii. V roce 1936 zde byla založena první sauna v republice.

Farní kostel figuruje mezi našimi předními kubis�ckými stavbami (1923-1924 arch.

Kopřiva). Evropským unikátem je věžička nad presbytářem.

AUTEM I.

110 km

Přes jeskyně do pivovaru Trasa: Bystřice n. P. - Kunštát (26) - Rudka (28) - Moravský kras – Skalní Mlýn (58) - Černá Hora (74) - Lysice (82) – Bystřice n. P. (110) Silnice č. 19 nás přivede až do Kunštátu. Na kraji města odbočíme vpravo k zámku, který můžeme navš�vit (expozice o místních dějinách i kunštátská keramika). Zajímavý je též zdejší psí hřbitov. Poté dojedeme na náměs�, projedeme je rovně směrem na Rudku, ale nejdříve se zastavíme u hřbitova a zajdeme ke hrobu básníka Fran�ška Halase, který se sem i poslepu vrá�l... Poté si v Rudce prohlédneme jeskyni „blanických ry�řů“ se sochami Stanislava Rolínka a krásy zdejšího kraje oceníme pohledem z rozhledny na kopci Milenka.

Pak pokračujeme do Sebranic, kde odbočíme doprava na svitavskou silnici č. 43. Sjedeme z ní vlevo u Bořitova a přes Rájec-Jestřebí dojedeme do Blanska.

Projedeme celé město a na jeho konci odbočíme vlevo ke Skalnímu Mlýnu, kde zaparkujeme. Jsme v srdci Moravského krasu, odkud nás doveze vláček až k Punkevním jeskyním (přes dómy na dno Macochy a dále na lodičkách) a lanovka nás vyveze k můstku nad naší nejznámější propas� Macochou (138 m). Doslova za rohem od Skalního Mlýna je i Kateřinská jeskyně.

Po prohlídkách se vrá�me do Bořitova a zastavíme ve vedlejší Černé Hoře s novorenezančním zámkem, kde navš�víme pivovar založený už roku 1530. Pak se vrá�me na silnici č. 43 a na první křižovatce odbočíme vlevo do Lysic, kde nevynecháme možnost k prohlídce renezančního zámku s barokními přestavbami. Interiér je vkusně zařízen barokním a rokokovým nábytkem obohaceným o pozoruhodné sbírky českého skla. Zámecké zahradě dominuje kolonáda s krytým ochozem.

Přes Kunštát, či okreskou přes Bedřichov a Černovice, se poté vrá�me zpět do Bystřice n. P.

Zámek Lysice Kunštát (Loc: 49°30‘25.716“N, 16°31‘9.141“E) - hrad, psí hřbitov, hrob Fran�ška Halase, jeskyně „blanických ry�řů“ v sousední Rudce se sochami od Stanislava Rolínka.

Moravský kras (Skalní Mlýn: Loc: 49°21‘49.479“N, 16°42‘29.573“E) - naše nejznámější propast Macocha a četné jeskyně, z nichž jsou veřejnos� přístupny Punkevní, Sloupsko-šošůvské, Kateřinská, Balcarka, Výpustek, Kůlna a Pekárna.

Lysice (Loc: 49°27‘9.468“N, 16°32‘18.178“E) - původní vodní tvrz se v 17. stole� přeměnila na renezanční zámek a poté prošla několika barokními přestavba-

mi. Interiér je vkusně zařízen barokním a rokokovým nábytkem obohaceným o pozoruhodné sbírky českého skla. Zámecké zahradě dominuje empírová kolonáda s krytým ochozem. Černá Hora (Loc: 49°24‘49.295“N, 16°34‘53.021“E) - pivovar založený už roku 1530, zámek nepřístupný.

Jeskyně Balcarka

AUTEM II.

104 km

Napříč Žďárskem a Přibyslavskem Trasa: Bystřice n. P. - Nové Město n. M. (15) - Žďár n. S. (27) - Zelená hora (29) - Havlíčkova Borová (49) – Přibyslav (58) - Žižkovo Pole (60) – Bystřice n. P. (104) Po silnici č. 19 dojedeme do Nového Města na Moravě, známého rekreačního místa na Vysočině. Památkami jsou zde kostel sv. Kunhuty se sgrafity Karla Němce, Horácká galerie v budově zámku, Horácké muzeum v bývalé Staré radnici a Štursovy sochy na náměs�. Jak galerie (nejvýznamnější osobnos� regionálního umění, hutní sklo ze Škrdlovic), tak muzeum (sklářství, železářství a dějiny města s preferencí lyžařské téma�ky) stojí určitě za návštěvu.

Pokračujeme pak do Žďáru nad Sázavou, který vznikl z původní osady u cisterciáckého kláštera. Náměs� dominuje farní kostel sv. Prokopa, Stará radnice a morový sloup. Přes kamenný most se sochami světců se dostaneme k areálu žďárského zámku, kde patří k největším perlám Konventní kostel Nanebevze� Panny Marie a Muzeum knihy. V blízkém sousedství zámku stojí za návštěvu Dolní hřbitov a především San�niho poutní kostel sv. Jana Nepomuckého (1719 - 1722) na Zelené hoře (v seznamu UNESCO), vrcholné dílo české barokní go�ky.

Po prohlídce pokračujeme od zámku směrem na Žďírec n. D., ale hned na první křižovatce odbočíme vlevo na Polničku a přes Račín a Vepřovou dojedeme do Havlíčkovy Borové. Nedaleko náměs� navš�víme rodný dům K. H. Borovského a můžeme také vyjít vzhůru ke kostelu.

Poté pojedeme přes Modlíkov do Přibyslavi, kde zaparkujeme v centru města a vyrazíme na obchůzku ke kostelní věži, zámku i jinam. Ač husité v říjnu 1424 město vyplenili a vypálili, přesto tu má Žižka jezdeckou sochu!

Dále popojedeme přes Dobrou vpravo k vojevůdcově mohyle u Žižkova Pole (z r. 1874).

Z výletu se vracíme přes Přibyslav, Žďár nad Sázavou a Nové Město na Moravě do Bystřice n. P.

Studniční kaple v areálu býv. žďárského kláštera Nové Město na Moravě (Loc: 49°33‘41.199“N, 16°4‘27.06“E) - známé rekreační město na Vysočině, navíc rodiště a působiště četných výtvarníků a lyžařů. Památkami je kostel sv. Kunhuty se sgrafity Karla Němce, zámek (dnes Horácká galerie), renezanční Stará radnice z r. 1555 (dnes Horácké muzeum) a galerie soch v centru města. Žďár nad Sázavou (Loc: 49°33‘52.86“N, 15°56‘22.163“E) - město vzniklo

z původní osady u cisterciáckého kláštera. Konventní kostel Nanebevze� Panny Marie, Muzeum knihy, kamenný most se sochami světců, farní kostel sv. Prokopa, morový sloup.

Zelená hora (Loc: 49°34‘48.223“N, 15°56‘31.394“E) - San�niho poutní kostel sv. Jana Nepomuckého (1719 - 1722) zanesený v seznamu UNESCO je vrcholným dílem české barokní go�ky.

Havlíčkova Borová (Loc: 49°38‘5.672“N, 15°46‘49.884“E) - go�cký kostel sv. Víta, rodný dům a pomník Karla Havlíčka Borovského (1821-1856).

Přibyslav (Loc: 49°34‘36.091“N, 15°44‘13.364“E) - již v pol. 13. st. město s horním právem a soudem. Zámku zůstala částečně zachována renezanční podoba. V budově sídlí muzeum s ojedinělou expozicí hasičské techniky. Pod zámkem jezdecká socha J. Žižky od B. Ka�y. Přibyslavským rodákem byl známý nakladatel Jan O�o (1841 1916), majitel největšího českého nakladatelství v 19. st. Žižkovo pole (Loc: 49°36‘13.375“N, 15°44‘11.641“E) - na místě, kde 11. 10. 1424 zemřel Jan Žižka, stojí od roku 1874 památník, jehož kameny připomínají památná místa husitského hnu�.

Konventní chrám ve Žďáru nad Sázavou

Mohyla na Žižkově poli

AUTEM III.

117 km

Za renezancí i do nebe Trasa: Bystřice n. P. - Strážek (16) - Velké Meziříčí (37) - zř. Dub (47) - Tasov (49) - Velká Bíteš (64) - Tišnov (85) - Doubravník (99) - Bystřice n. P. (117) Z Bystřice n. P. pojedeme do Dolní Rožínky, kde odbočíme doprava na Strážek. Zde zabočíme doleva ke kostelu, který si prohlédneme. Vrá�me se zpět na křižovatku a pokračujeme přes Křižanov do Velkého Meziříčí. Zde zamíříme jednak na zámek (v expozici i legendární Ferdinandův kapesník ze Sarajeva 1914!) a poté do centra města, kde si prohlédneme zajímavé stavby a v některé z restaurací se můžeme zotavit. Z náměs� vyjedeme Dolní bránou, za ní se dáme doprava a před stoupáním ke hřbitovu uhneme opět doprava k řece Oslavě. Silnice nás dovede do Dolních Heřmanic, kde odbočíme vpravo do vesnice Oslava a kilometr za ní zaparkujeme u Panského mlýna. Zelená turis�cká značka nás přivede místy „kde usínají motýlové“ (spisovatel St. Vodička) k hradu Dub. Po návratu pokračujeme do Tasova, kde staneme u kostela nad hrobem Jakuba Demla a v čás� „Bosna“ najdeme i jeho vilu. V cestě pak pokračujeme přes Křeptovský Dvůr do Velké Bíteše, kde nás zaujme opevněný kostel s typicky „bítešskou“ věží. Vyhlášené restaurace i cukrárna na náměs� si také zaslouží naši pozornost...

Krásnou krajinou dále projíždíme přes Deblín do Tišnova, kde navš�víme půvabné město v náručí zalesněných kopců.

V cestě pak pokračujeme údolím řeky Svratky a přitom zastavíme u dvou církevních staveb. Hned v Předklášteří odbočíme vlevo, zaparkujeme před vstupem do klášterního areálu a vstoupíme tu do „Brány nebes“. Další zastávka nás čeká u mramorového chrámu v Doubravníku. Odtud to máme skok do Nedvědice a kolem hradu Pernštejna se vracíme do Bystřice n. P.

Zámek Velké Meziříčí Strážek (Loc: 49°26‘27.153“N, 16°11‘35.331“E) - rázovité městečko s krásným chrámem. Kostel sv. Šimona a Judy byl vystavěn převážně renezančně v roce 1616. Jednolodí je zaklenuto valenou klenbou s lunetami a vyzdobeno pozdně renezanční štukovou a freskovou výzdobou. Pozoruhodný je i kostelní mobiliář.

Velké Meziříčí (Loc: 49°21‘22.967“N, 16°0‘48.648“E) - moderní město na soutoku Oslavy a Balinky. Památkami jsou zdejší zámek, kostel sv. Mikuláše s vyhlídkovou věží, radnice, bývalé luteránské gymnázium, dvě synagogy i dálniční most Vysočina (426 m dlouhý, 76,5 m vysoký).

Tasov (Loc: 49°17‘17.27“N, 16°5‘43.815“E) - městečko s nedalekým hra-

dem Dubem, zbytkem tvrze Hrádek a zajímavou Demlovou vilou. Ze zdejších skvělých literátů je třeba uvést především Jakuba Demla, Stanislava Vodičku a Karla Švestku. hrad Dub (Loc: 49°16‘52.711“N, 16°4‘43.079“E) - stál už v 1. pol. 13. stole�. Zřícenina je umístěna v krásném údolí řeky Oslavy nedaleko Papírny, v níž pobýval Stanislav Vodička.

Velká Bíteš (Loc: 49°17‘22.878“N, 16°13‘36.842“E) – pozoruhodné město s opevněným původně go�ckým kostelem sv. Jana Kř�tele. Vyhledávaná restaurace U Raušů i jiné.

Tišnov (Loc: 49°20‘53.591“N, 16°25‘31.489“E) - půvabné město pod bájnou horou Květnicí. Radnice s prvky secese z r. 1905, sgrafitová výzdoba inspirována historií města. Naučná stezka „Kolem Tišnova“. Mineralogické burzy dvakrát ročně. V Tišnově mají nejužší uličku v republice a rozhlednu na kopci Klucanina. Legendární kopec Květnice skrývá i Královu jeskyni (objevena 1972). Kostel sv. Václava, Jamborův dům a další.

Porta coeli (Loc: 49°21‘10.906“N, 16°24‘10.294“E) - klášter založený v r. 1233 královnou Konstancií v románsko-go�ckém slohu. Go�cký portál francouzského typu a ojedinělá křížová chodba (v seznamu UNESCO). V bývalém proboštství sídlí Podhorácké muzeum.

Doubravník (Loc: 49°25‘30.496“N, 16°21‘5.07“E) - známý svým mramorovým kostelem, postaveném v go�ckém stylu (1535 - 1557) s renezančním portálem. V hrobce zde odpočívá nejslavnější člen rodu Pernštejnů, Vilém z Pernštejna. Devatenáct li�nových rakví spočívá ve vedlejší hrobce Mitrovských.

Hrádek v Tasově

Velké Meziříčí

PĚŠKY I.

15 km

Pivo nic kolem Pivonic?

Trasa: Bystřice n. P. - Aueršperk (5,5) - Zubštejn (8) - Bystřice n. P. (15) Od bystřického infocentra nás povede modrá turis�cká značka až k říčce Bystřici a dále ke zřícenině hradu Aueršperka. Po prohlídce menší zříceniny překročíme tok říčky a po modré značce vystoupáme do Pivonic a pak prudce vzhůru asi 300 metrů k mohutné zřícenině hradu Zubštejna. Zda seženete u Pivonic pivo není úplně jasné, situace se mění každou chvíli...

Po prohlídce a krátkém odpočinku sejdeme dolů na okraj Pivonic. Poté pokračujeme po silnici k Lesoňovicím. Kousek nad obcí odbočíme u kravína doprava a úzká asfaltka nás přivede zpět do údolí říčky Bystřice. Zde se napojíme na modrou značku a po ní se vrá�me zpět do Bystřice n. P. Aueršperk (Loc: 49°32‘18.407“N, 16°18‘14.389“E) - zřícenina hradu, která se nachází na vyvýšenině, obtékané ze tří stran říčkou Bystřicí. Dodneška se zachovalo zajímavé torzo věže. V pravé poledne zde straší hejkal.

Zubštejn (Loc: 49°31‘48.725“N, 16°19‘35.788“E) - Zubří kámen byl postaven zřejmě až ve 14. stole�. Přestože je již od konce 16. stole� zpustlý, dodnes působí jeho zřícenina monumentálně a je ověnčena celou řadou pověs�.

Bystřice nad Pernštejnem (Loc: 49°31‘22.609“N, 16°15‘41.28“E) - už ve 13. stole� páni z Medlova během osídlování Vysočiny založili své správní středisko na bystré vodě a nazvali je Bystřicí. Dominantou města je kostel sv. Vavřince, zajímavý je i hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice, několik domů a soch na náměs� či údajně nejkrásnější Masarykova socha od Vincence Makovského.

Zubštejn

PĚŠKY II.

19 km

Z rozhledny k prastarému kostelíku Trasa: Bystřice n. P. - Karasín (6,5) - Vítochov (10) - Ždánice (13,5) - Dvořiště rozc. (16) - Bystřice n. P. (19) Z bystřického náměs� nás povede místní značení (červené mezikruží) přes trať Rácová až na silničku ke Ždánicím. Pus�me se po ní doleva až ke zmíněné obci.

Ze Ždánic pokračujeme po silničce ve směru na Vítochov, ale u železného křížku odbočíme vpravo a dojdeme do Karasína. Projdeme celou obcí, mineme i pozoruhodnou zvoničku a myslivnu s pamětní deskou G. Pflegru Moravskému.

Vystoupáme na 30-� metrovou rozhlednu (otevřeno denně 8.00 – 20.00), pokocháme se výhledy a občerstvíme se v přilehlém bufetu (otevřen o prázdninách a jinak příležitostně). Červená značka nás přivede do sousedního Vítochova, jemuž dominuje památný kamenný kostelík. Prohlídku opravdu nevšedního interiéru lze domluvit s Fran�škem Hanusem (mobil: 603 775 341).

Vracíme se po minimálně frekventované silničce do Ždánic, na návsi odbočíme vlevo a dojdeme k rozces� silnic do Víru a Dvořišť. U autobusové zastávky odbočíme na silnici č. 388 doprava a dojdeme do Bystřice n. P. Lze použít opět alterna�vní místní značení od Ždánic a nejít dále po silnici.

Karasín (Loc: 49°33‘29.097“N, 16°16‘44.478“E) - pyšní se rozhlednou, která byla první stavbou v rozrůstajícím se areálu sportovně rehabilitačního centra. Je řešena jako jednopodlažní nepodsklepený zděný objekt se čtvercovou věží výšky 30 metrů.

Vítochov (Loc: 49°34‘7.212“N, 16°15‘6.69“E) - dominantou je kamenný kostel sv. Michaela, který je postaven v raně go�ckém stylu. Nejcennějšími památkami jsou v interiéru kamenná kř�telnice, kamenný oltář a fresky z pol.14. stol. Ždánice (Loc: 49°32‘50.901“N, 16°15‘44.156“E) - z místní drobné šlechty je v r. 1416 uváděn Přibyslav ze Ždánic. Do r. 1538 je zde doložen rod Kosů, z něhož pochází vlas�vědný badatel Jan Kos (1908-1985).

Vítochovský kostel Dvořiště (Loc: 49°31‘55.275“N, 16°17‘34.966“E) - vesnice se vyvinula z původního dvora, jenž patřil k hradu Aueršperku a doložena je až v 15. stol.

Bystřice nad Pernštejnem (Loc: 49°31‘22.609“N, 16°15‘41.28“E) - už ve 13. stole� páni z Medlova během osídlování Vysočiny založili své správní středisko na bystré vodě a nazvali je Bystřicí. Dominantou města je kostel sv. Vavřince, zajímavý je i hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice, několik domů a soch na náměs� či údajně nejkrásnější Masarykova socha od Vincence Makovského.

PĚŠKY III.

26 km

Z hradu na hrad Trasa: Bystřice n. P. - Aueršperk (5,5) - Pivonice (7) - Vír (11,5) - Pyšolec (14) - Zubštejn (18) - Bystřice n. P. (26) Od bystřického turis�ckého infocentra nás vyvede modrá turis�cká značka až k říčce Bystřici a dále ke zřícenině hradu Aueršperka. Po prohlídce menší zříceniny překročíme tok říčky a po modré značce vystoupáme do Pivonic. Odtud nás povede žlutá značka přes kopec dolů do Víru, kde se můžeme občerstvit minimálně na třech místech (Na Hrdé Vsi, U Stréčka, hotel Siesta). Červená značka nás pak převede přes řeku Svratku a dovede nás ke zřícenině Pyšolce se zbytkem válcové věže a mohutnými příkopy. Jen pozor, abyste nepřehlédli odbočku z lesní cesty doleva! Po prohlídce pokračujeme po červené vzhůru přes Kobylnice k mohutné zřícenině hradu Zubštejna. Po prohlídce a krátkém odpočinku sejdeme dolů na okraj Pivonic. Poté pokračujeme po silnici k Lesoňovicím.

Kousek nad obcí odbočíme u kravína doprava a úzká asfaltka nás přivede zpět do údolí říčky Bystřice. Zde se napojíme na modrou značku a po ní se vrá�me do Bystřice n. P.

Aueršperk Aueršperk (Loc: 49°32‘18.407“N, 16°18‘14.389“E) - zřícenina hradu, která se nachází na vyvýšenině, obtékané ze tří stran říčkou Bystřicí. Dodneška se zachovalo zajímavé torzo věže. V pravé poledne zde straší hejkal.

Pivonice (Loc: 49°31‘56.525“N, 16°19‘10.725“E) - barokní kaple sv. Anny získala dnešní podobu v roce 1771. V roce 1996 byly objeveny pod omítkou v presbytáři a na vítězném oblouku rokokové fresky a v dalších letech došlo k jejich restaurování.

Vír (Loc: 49°33‘25.543“N, 16°19‘30.646“E) - byl centrem turis�ky už v 80. letech

Pyšolec

19. stol. díky činnos� hos�nského Fran�ška Šťastného, který své hosty c�l bylinným likérem Vírský vánek a dalšími specialitami. Nyní je navštěvovaným místem kvůli Vírské přehradě a dalším atrak�vitám (zříceniny hradů, vyhlídkové skály).

Pyšolec (Loc: 49°32‘39.431“N, 16°20‘4.433“E) - hrad na skalnatém zalesněném návrší nad pravým břehem řeky Svratky, dnes nad vyrovnávací nádrží Vír II. Značná část mohutné válcové věže se zachovala dodnes, navíc i zbytek paláce, hluboké příkopy a valy.

Zubštejn (Loc: 49°31‘48.725“N, 16°19‘35.788“E) - Zubří kámen byl postaven zřejmě až ve 14. stole�. Přestože je již od konce 16. stole� zpustlý, dodnes působí jeho zřícenina monumentálně a je ověnčena celou řadou pověs�.

Bystřice nad Pernštejnem (Loc: 49°31‘22.609“N, 16°15‘41.28“E) - dominantou města je kostel sv. Vavřince, zajímavý je i hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice, několik domů a soch na náměs� či údajně nejkrásnější Masarykova socha od Vincence Makovského.

Zubštejn

PĚŠKY IV.

23 km

Do údolí řeky Svratky Trasa: Bystřice n. P. - Kozlov (4,5) - Štěpánov n. Svr. (6,5) - Švařec (9) - Koroužné (10,5) - Zubštejn (15) - Aueršperk (17,5) - Bystřice n. P. (23) Od bystřického turis�ckého infocentra nás povede žlutá turis�cká značka na kótu Křižnice nad Bratrušínem a odtud na Kozlov, kde se nám naskytnou krásné výhledy do údolí řeky Svratky. Po žluté sejdeme až do Štěpánova nad Svratkou, kde se občerstvíme v penzionu Hodůnka. Kolem unikátního kubis�ckého kostela projdeme celým městečkem až do čás� Hamr. Zde nejen kdysi koval skutečný hamr, ale v roce 1936 zde vznikla i první sauna v republice! V Hamru přejdeme lávku a po polní cestě se dostaneme do Švařce. Tam hned zabočíme doleva k dřevěné lávce.

Tu přejdeme a pokračujeme po cestě do Koroužného. Tuto obec projdeme celou po pravém břehu řeky, mineme odbočku na most a na konci obce pokračujeme polní cestou vzhůru ke Kobylnicím a odtud po červené značce na hrad Zubštejn.

Po prohlídce pokračujeme po modré značce na podstatně menší zříceninu Aueršperka a odtud dále zpět do Bystřice n. P.

Kozlovská rychta Kozlov (Loc: 49°30‘17.564“N, 16°18‘59.311“E) - na návsi zvonička. Památkově chráněná bývalá rychta č. 4 s ozdobným portálem. Podle legend odtud vedla podzemní chodba na Hradisko u Štěpánova n. Svr. (k. ú. Kozlov). Nádherné výhledy do údolí řeky Svratky. Štěpánov nad Svratkou (Loc: 49°30‘12.082“N, 16°20‘10.766“E) - průmyslové centrum pernštejnského panství. V okolí se těžilo už od 13. stole� hlavně stříbro, měď a železná ruda. V r. 1814 byl ve Štěpánově n. Svr. zhotoven první provozuschopný parní stroj v celé monarchii. V roce 1936 zde byla založena první sauna v republice.

Lávka ve Švařci

Farní kostel figuruje mezi našimi předními kubis�ckými stavbami (1923-1924 arch.

Kopřiva). Evropským unikátem je věžička nad presbytářem. Švařec (Loc: 49°31‘11.974“N, 16°20‘40.054“E) - kapli Nejsvětější Trojice si vystavěli zbožní horníci jako typickou ukázku lidové architektury. Šindelem krytá lávka pochází z roku 1873. Tato technická památka je dlouhá 22 metrů a 2 metry široká.

Koroužné (Loc: 49°31‘38.425“N, 16°20‘48.938“E) - do r. 1773 těžba rud i stříbra. Zvonička z r. 1856. Tůň Hastrmanku na řece Svratce obdivovali i spisovatelé Jiří Mahen, Zdeněk Pluhař a Jiří Jobánek.

Zubštejn (Loc: 49°31‘48.725“N, 16°19‘35.788“E) - Zubří kámen byl postaven zřejmě až ve 14. stole�. Přestože je již od konce 16. stole� zpustlý, dodnes působí jeho zřícenina monumentálně a je ověnčena celou řadou pověs�.

Aueršperk (Loc: 49°32‘18.407“N, 16°18‘14.389“E) - zřícenina hradu, která se nachází na vyvýšenině, obtékané ze tří stran říčkou Bystřicí. Dodneška se zachovalo zajímavé torzo věže. V pravé poledne zde straší hejkal.

PĚŠKY V.

31 km

Kolem přehrady do Vítochova Trasa: Bystřice n. P. - Karasín (6,5) - Vírská přehrada (10,5) - Dalečín (18) - Vítochov (22) - Ždánice (25,5) - Dvořiště rozc. (28) - Bystřice n. P. (31) Z bystřického náměs� nás povede místní značení (červené mezikruží) přes trať Rácová až na silničku ke Ždánicím. Pus�me se po ní doleva až ke zmíněné obci.

Ze Ždánic pokračujeme po silničce ve směru na Vítochov, ale u železného křížku odbočíme vpravo a dojdeme do Karasína. Projdeme celou obcí, mineme i pozoruhodnou zvoničku a myslivnu s pamětní deskou G. Pflegru Moravskému.

Vystoupáme na 30-� metrovou rozhlednu (otevřeno denně 8.00 – 20.00), pokocháme se výhledy a občerstvíme se v přilehlém bufetu (otevřen o prázdninách a jinak příležitostně). Od rozhledny zabočíme vpravo na červenou značku a ta nás přivede až pod hráz Vírské přehrady. Na silnici zabočíme vlevo a po minutě staneme na přehradní hrázi. Až se pokocháme velikos� stavby i krásou přírody, vstoupíme na pravobřežní komunikaci a po ní absolvujeme 7,5 km dlouhou vycházku do Dalečína. Informace o přehradě, zatopené obci Chudobín i celém okolí čerpáme z panelů „Svratecké vodohospodářské naučné stezky“. V Dalečíně si nezapomeneme prohlédnout zříceninu hradu a občerstvit se v místní restauraci. Kdo chce vidět zblízka barokní kostel sv. Jakuba, přidá si k naší trase zhruba kilometr.

Po červené značce se pak vracíme lesy nad přehradou až do Vítochova, jemuž dominuje památný kamenný kostelík. Prohlídku interiéru lze domluvit s Fran�škem Hanusem (mobil: 603 775 341). Vracíme se po minimálně frekventované silničce do Ždánic, na návsi odbočíme vlevo a dojdeme k rozces� silnic do Víru a Dvořišť.

U autobusové zastávky odbočíme na silnici č. 388 doprava a dojdeme do Bystřice n. P. Lze použít alterna�vní místní značení od Ždánic a nejít dále po silnici.

Hrad Dalečín Karasín (Loc: 49°33‘29.097“N, 16°16‘44.478“E) – se pyšní rozhlednou, která byla první stavbou v rozrůstajícím se areálu sportovně rehabilitačního centra. Je řešena jako jednopodlažní nepodsklepený zděný objekt s čtvercovou věží výšky 30 metrů.

Dalečín (Loc: 49°35‘30.325“N, 16°14‘34.745“E) - roman�cká zřícenina go�ckého hradu, vnější zeď kruhového paláce s dvěma řadami střílnových okének působí dodnes velkolepě. Před ním bývalý zámeček ve stylu tyrolské chaty z r. 1850. Barokní kostel sv. Jakuba, v přízemí věže dochovány nástěnné a nástropní malby z konce 14. stol. Architektonicky pozoruhodná Jaroškova funkcionalis�cká vila č. 35.

Vírská přehrada (Loc: 49°33‘51.617“N, 16°18‘30.413“) - na řece Svratce byla vybudována v letech 1948-1957. Zásobárna pitné vody pro město Brno a okolí. Hráz je s výškou 76,5 m tře� nejvyšší u nás po Dalešicích a Orlíku. První stavbyvedoucí ing.

Zd. Pluhař (1913-1991) vydal o stavbě román „Modré údolí“. Kolem přehrady vede Svratecká vodohospodářská naučná stezka.

Vítochov (Loc: 49°34‘7.212“N, 16°15‘6.69“E) - dominantou je kamenný kostel sv. Michaela, který je postaven v raně go�ckém stylu. Nejcennějšími památkami interiéru jsou kamenná kř�telnice, kamenný oltář a fresky z pol.14. stol. Ždánice (Loc: 49°32‘50.901“N, 16°15‘44.156“E) - z místní drobné šlechty je v r. 1416 uváděn Přibyslav ze Ždánic. Do r. 1538 je zde doložen rod Kosů, z něhož pochází vlas�vědný badatel Jan Kos (1908-1985).

Dvořiště (Loc: 49°31‘55.275“N, 16°17‘34.966“E) - vesnice se vyvinula z původního dvora, jenž patřil k hradu Aueršperku a doložena je až v 15. stol.

Bystřice nad Pernštejnem (Loc: 49°31‘22.609“N, 16°15‘41.28“E) - už ve 13. stole� páni z Medlova během osídlování Vysočiny založili své správní středisko na bystré vodě a nazvali je Bystřicí. Dominantou města je kostel sv. Vavřince, zajímavý je i hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice, několik domů a soch na náměs� či údajně nejkrásnější Masarykova socha od Vincence Makovského.

Vírská přehrada

A to není zdaleka všechno Další publikace vydané pro Vaše snadné cestování v našem regionu.

- mapa Mikroregionu Bystřicko - mapa města Bystřice nad Pernštejnem - letáky obcí Mikroregionu Bystřicko - Svratecká vodohospodářská naučná stezka - Vír I a Vír II a další, které jsou k dispozici na Turis�ckém informačním centru v Bystřici nad Pernštejnem sídlící v budově městského muzea. Pracovníci centra Vám rádi pomohou a poradí a kromě rad zde také můžete získat pohlednice, mapy, turis�cké známky, různé publikace i různé upomínkové a propagační předměty.

Těšíme se na Vaši návštěvu.

Nezapomeňte si vyzvednout nový katalog ubytovatelů v našem regionu. Naleznete zde ceny, kapacity, vybavenost, ilustrační foto a seznam stravovacích zařízení.

Jak se k nám dostanete Autobusem nebo vlakem do Bystřice nad Pernštejnem Autem - Bystřice nad Pernštejnem leží asi 30 km od dálnice Praha - Brno (výjezd Velké Meziříčí směr Křižanov), z Brna směr Svitavy, Tišnov Na kole - Bystřice nad Pernštejnem leží na dálkové cyklotrase č.1

Masarykovo náměs� 1 593 01 Bystřice nad Pernštejnem telefon: +420 566 551 532 e-mail: info@bystricenp.cz internet: www.info.bystricenp.cz Otevřeno: Po - Pá 8.30 - 17.00 So, Ne 9.00 - 13.00 Sezóna květen - září So, Ne 9.00 - 16.00

Vydalo Město Bystřice nad Pernštejnem Masarykovo náměs� 57 593 01 Bystřice nad Pernštejnem e-mail: posta@bystricenp.cz internet: www.bystricenp.cz

7/2010 II. © PRODUCTION 24 s.r.o., text: Hynek Jurman

Turis�cké informační centrum Bystřice nad Pernštejnem