SOCHY
V BYSTŘICI NAD PERNŠTEJNEM průvodce
Předmluva Výtvarní díla, především plastiky, se staly nedílnou součástí výzdoby našich měst. V některých místech se dokonce mluví o galerii soch pod širým nebem. I Bystřice nad Pernštejnem se v tomhle směru může rozhodně pochlubit mnoha pozoruhodnými výtvarnými díly. K lepšímu seznámení s nimi může posloužit tento stručný průvodce.
1. Pomník Tomáše Garrigue Masaryka v Bystřici n. P. Bronzová socha na žulovém podstavci před budovou Základní školy T. G. Masaryka v Bystřici nad Pernštejnem. Vincenc Makovský, 1938. Sochu T. G. Masaryka před Základní školou TGM vytvořil Vincenc Makovský v letech 1935–1938 a traduje se o ní, že je Masarykovou nejkrásnější sochou vůbec. Původně byly odlity tři originály, čtvrtý dnes stojí v Brně před lékařskou fakultou. Už třikrát byla z politických důvodů z podstavce odstraněna (v letech 1940, 1961 a 1984), pokaždé se však vrátila zpět! Poprvé byla odhalena na podzim 1939.
2. Sousoší sv. Cyrila a Metoděje Pískovcové sousoší ve středu kamenné kašny v dolní části Masarykova náměstí v Bystřici nad Pernštejnem pod vodní kaskádou. Zhotovil je sochařský závod Jana Eduarda Tomoly v Brně, 1886. Sousoší osazené na bystřické kašně (od 1892) je tvořeno pískovcovým soklem se zlacenými nápisy z obou stran. Nápisy na soklu: zlacený nápis v rámu, na přední straně: POKLAD VÍRY TISÍC LET JIŽ MÁME/ Ó KÉŽ JEJ I /VĚRNĚ ZACHOVÁME/ SNAHOU/ CYRILLA A METHODA. Zlacený nápis na zadní straně: SVATÍ BRATŘI!/ NEOPOUŠTĚJTE/ MORAVANŮ/ DOBRÝCH. Kašna s plastikami sv. Cyrila a Metoděje byla v roce 2010 začleněna do nové úpravy náměstí s tekoucími vodními kaskádami. V roce 2014 přibyly 4 chrliče v podobě zubřích hlav od Milana Beneše.
3. Sloup Panny Marie Sousoší (pískovec, umělý pískovec, vápenec, mramor, žula) na Masarykově náměstí nad vodní kaskádou v Bystřice nad Pernštejnem. Josef Kurátor, 1727. Obnoveno v roce 1868 kamenickým mistrem Josefem Novákem Nápisy na hlavním soklu: přední strana: Panno Maria/ útočiště/ naše / pros za nás! Heraldicky vpravo: Svatí Vavřinče/ a Floriane/ ochraňte/ nás! Vlevo: Svatí Jene/ a Šebestiáne/ orodujte za/ nás! Na zadní straně: 1727/ obec a zbožní/ Bystřičané/ postavili/ a/ 1868/ obnovili. Již od roku 1727 vévodí horní části Masarykova náměstí v Bystřici nad Pernštejnem sloup Blahoslavené Panny Marie se sochami čtyř
patronů (sv. Vavřince, sv. Jan Nepomucký, sv. Šebestián, sv. Florián). Občané z Bystřice nechali sloup postavit v roce 1727 kameníkem Josefem Kurátorem jako poděkování za odvrácení nebezpečných požárů v letech 1718 (možná 1720) a 1723. Dnes je tento sloup chráněn osmi nízkými žulovými sloupky, spojenými litinovými řetězy. Mariánský sloup byl obnoven v roce 1868 kamenickým mistrem Josefem Novákem. K dalším známým opravám došlo v letech 1960, 1979, 1992 a pak 2002 2003, kdy akademický sochař Otakar Marcin opravil kamenné zábradlí a zbývající tři originály nahradil kopiemi (originály Panny Marie, sv. Jana Nepomuckého a sv. Vavřince skončily v depozitáři městského muzea).
4. Pieta Pískovcová socha v horní části Masarykova náměstí v Bystřici nad Pernštejnem, autor neznámý, 1881. Základ této památky tvoří obdélníkový podstavec se zlaceným nápisem a vysoký sokl s profilovanou římsou, na němž je pod křížem umístěna realisticky pojednaná socha truchlící Panny Marie s mrtvým Ježíšem. Vysoký sokl je po obou stranách ozdoben volutami a uprostřed v oblouku vysokým reliéfem Josefa s Ježíškem. Zlacený nápis na přední straně: O všichni, kteříž tudyto/ jdete! pohleďte a vizte,/ jestli kde bolest podobná/ bolesti mé. Na zadní straně: Věnoval/ Josef Kropáček/ roku 1881
5. Památník Osvobození Pískovcové sousoší na železobetonovém soklu obloženém pískovcovými deskami na dolní části Masarykova náměstí v Bystřici nad Pernštejnem. Miloš Axman, 1960. Nápisy: zlaceným nápisem jsou na přední straně Halasovy verše: VAŠE VELIKOST/ NEMYSLET NA SEBE/ VAŠE UROZENOST/ OBĚŤ. Na zadní: 9. V. 1945/ BYSTŘICKO OSVOBOZENO/ RUDOU ARMÁDOU/ A PARTYZÁNY. A značení: KAMENA/ BLANSKO/ M. AXMAN/ J. SIROTEK/ 1960 Památník Osvobození v Bystřici nad Pernštejnem, se stal jedním z dominantních prvků jižní části Masarykova náměstí. Je tvořen 3,7 m vysokým železobetonovým soklem, obloženým sedmi pískovcovými deskami a především 2,8 m vysokým pískovcovým sousoším, které představuje rudoarmějce a partyzána.
6. Pamětní deska obětem první světové války Karel Racek, 1923 Pamětní desku věnovanou bystřickým občanům, kteří padli během první světové války, vytvořil akademický sochař Karel Racek v roce 1923. Je umístěna na budově Městského muzea v Bystřici nad Pernštejnem. Deska ze světlé žuly má obdélníkový tvar situovaný na šířku. Její jádro tvoří černá deska se jmény 31 padlých bystřických občanů. Nápisy: ve třech sloupcích jména 31 padlých bystřických občanů: BOČEK MET./ KOKTAVÝ FRANT. / SVOBODA FRANT./ COP VINC./ KOUTNÍK ANT./ ŠAFRATA LEOP./ ČERMÁK ED./ KRYTINÁŘ RICH./ ŠMERDA AD./ DĚDEK EMIL/ KULÍK FIL./ ŠPAČEK FRANT. / DĚDEK KAREL/ MAKOVSKÝ FRANT. / VÁGNER KAREL. /DOMANSKÝ AD./ NĚMEC JAN/ VAŠICA JOS. /FIALA JOS./NOVOTNÝ FRANT./ VESELÝ HYNEK/ HALVA FRANT./ PECINA RUD./ VÉVODA ANT./ HOMOLKA JOS./ PTÁČEK FRANT./ VOLF STAN./ HOŠPES AD./ ŘÁDEK ANT./ ZÍTKA JAR. Po okrajích desky nahoře: OBĚTEM SVĚTOVÉ VÁLKY a dole:1914 VĚNUJÍ SPOLUOBČANÉ 1918. Profil padlého muže je označen: AXMAN.
7. Pamětní deska partyzánů Františka Kupsy a Janka Silného Žulová pamětní deska na budově Základní školy T. G. Masaryka v Bystřici nad Pernštejnem. Autor neznámý, 1948. K slavnostnímu odhalení této pamětní desky došlo 28. října 1948. Deska připomíná partyzány Františka Kupsu a Janka Silného, kteří padli před budovou školy, na níž se dnes deska nachází. V horní části se nacházejí portréty obou padlých partyzánů a ve spodní pak zlacený nápis: NA TOMTO MÍSTĚ PADLI ZA VLAST/ DNE 8. 5. 1945, Č.S. PARTYZÁNI/ KUPSA FRANTIŠEK,/ NAR. 1. 2. 1919, V BOŘITOVĚ. / JANKO SILNÝ,/ NAR 11. 5. 1920, V TRNAVĚ./ ZEMŘELI, ABYCHOM MOHLI ŽÍT.
8. Pamětní deska obětem druhé světové války Dne 1. května 1965 byla na budově muzea odhalena pamětní deska připomínající oběti druhé světové války, kterou zhotovila kamenická huť v Blansku podle návrhu akademického sochaře Miloše Axmana. Deska se skládá ze tří částí. Střední část tvoří velká a dlouhá obdélníková deska orientovaná na šířku, na ní jsou vyryta jména obětí ve dvou sloupcích se jmény 27 obětí nacistické okupace z Bystřice, Domanínka a Dvořišť: BADERLE ZIKMUND/ BÁDR JINDŘICH ML, / BÁDR JINDŘICH ST/ BERAN RUDOLF/ COP FRANTIŠEK/ DUFEK VÁCLAV/ DVOŘÁK JOSEF/ BYSTŘICE: FIALA STANISLAV/ HAVELKA FRANTIŠEK/ HOFFBAUEROVÁ EVA 4 LETÉ DÍTĚ/ KADLEC FRANTIŠEK/ KOUKAL ALOIS/ NEDĚLA FRANTIŠEK/ SVOBODA BEDŘICH/ SVOBODA JOSEF/ TULIS FRANTIŠEK/ VAŠEK JAN/ VAŠEK RUDOLF/ VRBKA FRANTIŠEK/ WITZ GUSTAV/ DOMANÍNEK: BĚHULA BOHUMÍR/ FEINOVÁ ALICE/ HÁJEK LADISLAV/ NEDĚLA FRANTIŠEK/ NEDĚLOVÁ HEDVIKA/ DVOŘIŠTĚ: VOSTREJŽ FRANTIŠEK. Nápis na spodní části: OBĚTEM DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY A OKUPACE NAŠÍ VLASTI 1939-1945. Horní část pamětní desky tvoří nízký reliéf, zobrazující schematicky pojednanou postavu padlého muže.
9. Pamětní deska rotmistra Rudolfa Vaška Pamětní deska věnovaná rotmistru Rudolfu Vaškovi byla na budově Městského muzea odhalena 7. května 1975. Autorem je akademický sochař František Kovařík. Bronzová deska orientovaná na výšku má jednoduchý obdélníkový tvar, kde se nachází vysoký reliéf, zpodobňující rotmistra Rudolfa Vaška. Ve spodní části pamětní desky je umístěn nápis: PŘÍSLUŠNÍK PRVNÍ ČSL. BRIGÁDY/ V SSSR RTM. RUDOLF VAŠEK PADL/ ZA NAŠI SVOBODU V PROSINCI/ 1943 V BOJÍCH U BÍLÉ CERKVE
10. Pamětní deska obětem komunistické perzekuce Pamětní deska obětem komunistické perzekuce, která je dílem sochaře a keramika Oldřicha Rujbra, byla slavnostně odhalena 17. listopadu 2006. Vyryté nápisy nese jednoduchá lehce prohnutá obdélníková deska z žuly.
11. Sochy sekáče s kosou a ženy s dítětem na budově České spořitelny V průčelí budovy České spořitelny z roku 1932 se nachází socha sekáče s kosou a socha ženy s dítětem od sochaře Jaroslava Brůhy. Socha sekáče s kosou má představovat symbol žní a pracovitosti, socha ženy s dítětem, která ukládá peníze do pokladničky pak symbol šetrnosti. Sochy byly opravovány v roce 1986 a 2007.
Nápisy: OBČANŮM BYSTŘICKA, KTEŘÍ VINOU/ KOMUNISTICKÉHO REŽIMU ZAHYNULI/ BYLI VĚZNĚNI NEBO PRONÁSLEDOVÁNI/ 1948/1989/ MĚSTO BYSTŘICE NAD PERNŠTEJNEM/ KONFEDERACE POLITICKÝCH VĚZŇŮ/ SVAZ PTP ČESKÉ REPUBLIKY
12. Plastika erbu města Bystřice nad Pernštejnem U vstupu do Kulturního domu Bystřice nad Pernštejnem z roku 1980 je umístěna stylizovaná plastika erbu města Bystřice nad Pernštejnem z umělého kamene. Jde o dílo Huberta Prümmera. Půlka dominantní zubří hlavy, k níž z levé strany přiléhá velice stylizovaná polovina orla. Z plastiky vyrůstají do výšky ještě dva abstraktní výběžky. 13. Socha Matky s dítětem V roce 1972 byla před budovu Základní školy Nádražní 615 umístěna vápencová socha Matky s dítětem od významné brněnské sochařky Sylvy Lacinové. Socha zobrazuje staticky sedící matku s dítětem, tváře i objemné postavy jsou silně zjednodušeny.
14. Socha Úrody V areálu VOŠ a SOŠ stojí socha Úrody od akademického sochaře Františka Kovaříka, odhalená v roce 1983 u příležitosti 30. výročí existence školy. Alegorie Úrody je zde vyjádřena polosedící objemnou postavou ženy, která oběma rukama rozevírá na svém klíně látku, v jejímž cípu má bobule hroznů. Žena je zobrazena s odhalenou hrudí, s jednoduše pojednanou tváří.
15. Socha Mládí V parku před budovou ZŠ T. G. Masaryka stojí od roku 1988 bronzová socha Mládí, dílo akademického sochaře Františka Kovaříka ze Svratky. Alegorie Mládí je zde vyjádřena stojící dívkou, která krmí holoubka. Realisticky ztvárněné tělo nahé dívky stojí na nízkém kamenném soklu.
16. Socha Ptáka Jarabáka V listopadu 2003 byla před budovu Gymnázia Bystřice nad Pernštejnem umístěna socha Ptáka Jarabáka, která je dílem pražského sochaře Karla Špindlera. Dotváří relaxační zónu kolem budovy. Socha je z ocelového plechu natřeného na červeno, připomíná papírovou skládanku.
17. Plastika Vlnění - životní energie Plastika Vlnění - životní energie od sochaře Zdeňka Macháčka z Křížovic byla před budovu gymnázia umístěna v listopadu 2003. Sochař vytvořil čtyři různě barevné šest metrů vysoké vlny, které jsou upevněny na nízkém kamenném podstavci.
18. Socha Diskobola U příležitosti slavnostního otevření zmodernizovaného atletického stadionu Tomáše Dvořáka 8. září 2009 byla odhalena socha Diskobola z nerezové oceli od bystřického uměleckého kováře Milana Beneše. Ztvárňuje diskobola v okamžiku, kdy se chystá hodit diskem. Socha je osazena na podstavec kruhového tvaru, pod kterým se nachází deset různě velikých stupňů, představujících deset disciplín desetiboje.
19. Plastika Kruhy Plastika Kruhy od sochařky Miroslavy Špačkové vznikla během 1. ročníku Sochařského sympozia v roce 2006 a v Bystřici byla umístěna o rok později za Starou radnicí. Plastiku tvoří čtyři litinová oka černé barvy, které spojují čtyři červené disky. Celý objekt je situován na výšku a upevněn na nízkém kamenném podstavci v parku na Tyršově ulici.
20. Plastika Poletucha Litinová socha v parku před budovou Základní školy T. G. Masaryka v Bystřici nad Pernštejnem od Zdeňka Macháčka. Vznikla během Sochařského a slévárenského sympozia v roce 2006. Na kámen před budovu ZŠ TGM byla upevněna v roce 2007. Plastika je zobrazením dvou roztažených křídel se zobákem uprostřed.
21. Plastika Patník pro psy V malém parku na Masarykově náměstí v Bystřici nad Pernštejnem je od roku 2010 umístěna litinová plastika Patník pro psy od Leoše Bočka, která vznikla během Sochařského a slévárenského sympozia v roce 2008. Plastiku tvoří jednoduchá obdélníková deska (patník) postavená na výšku a upevněná k nízkému kamennému podstavci. Na patníku se nachází vysoký reliéf, který ztvárňuje návod, jak správně patník použít. Na druhé straně jsou uvedena jména pejsků: Alík, Míša, Ben, Vořech, Puňťa aj.
22. Vodní ptactvo Plastiky vodních ptáků z nerezové oceli na kaskádě na Masarykově náměstí v Bystřici nad Pernštejnem. Milan Beneš, 2010. V souvislosti s modernizací Masarykova náměstí v letech 2009 - 2010 vznikla uprostřed náměstí kaskáda, kterou ozdobil bystřický umělecký kovář Milan Beneš drobnými kovářskými pracemi. V první polovině kaskády se nacházejí dvě elegantně ztvárněné volavky, které stojí proti sobě. O kousek dál se nachází další volavka s roztaženými křídly. V druhé polovině kaskády je umístěno stéblo rákosí, na němž sedí maličký ptáček a ve spodní části kaskády dvě kachny.
23. Uzel Pískovcová socha před budovou MěÚ, Příční 405. Z Masarykova náměstí č. 57 byl městský úřad přemístěn na Příční č. 405 od 1. července 2011, k slavnostnímu otevření za účasti krajského hejtmana však došlo až 19. 9. 2011. Prostranství před novým úřadem bylo vyzdobeno dvěma sochami učni Kamenosochařského střediska v Lipnici n. Sáz. Jedním z nich je pískovcový uzel, propletenec od Martina Roháčka z roku 2011. Je umístěn na vysokém pískovcovém podstavci, jemuž dominuje bystřický znak. Pod ním jsou dva menší znaky družebních měst – heraldicky vpravo Vranov nad Topľou a vlevo Crimmitschau.
24. Razítko Druhou plastikou u nové radnice z Kamenosochařského střediska v Lipnici nad Sázavou je žulová plastika razítka z roku 2011. Je to vlastně velký orámovaný obdélník s rukojetí a nápisem: „MĚSTSKÝ ÚŘAD BYSTŘICE NAD PERNŠTEJNEM.“
25. Socha na hrobě rodiny Fialovy a Ptáčkovy Pískovcová socha na bystřickém hřbitově. Julius Pelikán. Koncem roku 1921 tragicky zemřela Anna Fialová a příbuzní oslovili Julia Pelikána, aby vyzdobil rodinnou hrobku. Pelikán vytvořil pískovcovou sochu dívky se dvěma holubicemi a jednoduchou drapérií. Socha by dnes zasloužila restaurování. Nápis ve spodní části je už zcela nečitelný.
26. Socha na hrobě rodiny Fišovy Litinový odlitek Krista najdeme na bystřickém hřbitově. Jde o často kopírovaný výtvor funerální plastiky, bystřickému hřbitovu však docela dominuje. Pod ním jsou pochováni bystřičtí starostové Pelegrin Fiša a Edmund Fiša a též hudební skladatel Stanislav Staněk-Doubravský.
27. Pamětní deska v sokolovně Bronzovou pamětní desku padlým sokolským funkcionářům Kadlecovi a Beranovi vytvořil bratr jednoho z nich, akademický sochař Josef Kadlec. Byla odhalena ve vestibulu sokolovny 6. června 1948.
28. Pomník padlým skautům Josef Kadlec navrhl i pomník padlým skautům pod Horou, který byl odhalen 20. srpna 1948. Nad deskou se skautskou lilií a jmény byla připevněna mramorová soška plačící matky (nedochovala se). Připomíná nejvyšší oběť skautů Josefa Svobody, Rudolfa Vaška, Františka Tulise a Františka Vrbky za 2. světové války.
29. Matka s dítětem Socha od Václava Hynka Macha v zahradě Valčevských je veřejnosti nepřístupná. Zahradu navrhl Václav Maria Havel, otec prezidenta Václava Havla.
30. Socha TGM ve vestibulu gymnázia Socha sestavená z modelu, podle nějž byla odlita socha před lékařskou fakultou v Brně (2000). Model se získal z bystřického originálu a dílo bylo slavnostně odhaleno v aule bystřického gymnázia 6. března 2015. Model sestavila sochařka Miroslava Špačková.
31. Socha na sídlišti II. před obchodem Stala se součástí vybudovaného sídliště na ulici Spojovací kolem roku 1970.
32. Pamětní deska Antonínu Bočkovi V listopadu 2007 byla na chodbě Městského muzea v Bystřici odhalena pamětní deska z umělého pískovce zdejšímu rodákovi Antonínu Bočkovi. Vedle portrétu a pod ním stojí text: „ANTONÍN BOČEK /1802 BYSTŘICE N. P./+1847 Brno/1. moravský zemský/archivář a historiograf“. Autor neznámý, řemeslnou práci zhotovila firma Alerion s.r.o. Brno.
33. Galerie pohádkových soch - Pohádková alej V roce 2014 bylo umístěno při cestě z Lužánek k Centru Eden a vlakovému nádraží 10 dřevěných soch od uměleckého řezbáře Pavla Švandy ze Svratky. Představují následující bytosti: Čert, Bílá paní, Hejkal, Princezna, Ježibaba, Hloupý Honza, Hastrman, Polednice, Permoník, Smrtka.
34. Pamětní deska Edmundu Fišovi
Mirka Špačková je autorkou žulové pamětní desky spoluzakladateli Hasičské vzájemné pojišťovny Edmundu Fišovi. Deska byla odhalena v červnu 2015 a skládá se ze dvou částí jakoby rozlomených. Větší levá část nese nápis: „1857 1942/EDMUND FIŠA/STAROSTA MĚSTA 1899-1927/VÝZNAMNÁ HASIČSKÁ OSOBNOST“. Lom na pravé části představuje E. Fišu z profilu. Jeho bronzovou bustu od Myslbekova žáka Fr. Fabiánka z r. 1927 má v držení rodina Valčevská.
Turistické informační centrum Bystřice nad Pernštejnem Masarykovo náměstí 1 593 01 Bystřice nad Pernštejnem telefon: +420 566 590 387, +420 566 590 388 e-mail: info@bystricenp.cz internet: www.info.bystricenp.cz Vydalo Město Bystřice nad Pernštejnem červen 2015 (první vydání) Text: Ing. Hynek Jurman Foto: Mgr. Pavla Benešová, Ing. Hynek Jurman, Janka Soukopová, archiv Grafická příprava: Janka Soukopová Tisk: tiskárna UNIPRESS, Žďár nad Sázavou
Čerpáno: bakalářská práce Veroniky Zemanové Exteriérové sochařské památky v Bystřici nad Pernštejnem a v jejím okolí (Slezská univerzita v Opavě, Opava 2011) a nejrůznější vlastivědná literatura.