Akvárium, číslo 49
e-akvarium.cz
živorodky
Dermogenys siamensis, samec. Populace z Pak Chong, severní Thajsko. (Foto: Dieter Bork)
Živorodé polozobánky: rod Dermogenys (část I.) Ulrke Kore
Prezentaci všech živorodých polozobánek chovaných v akváriích bych chtěla zahájit přehledem rodu Dermogenys, protože ten je nejrozšířenější v obchodní síti a také v přírodě. Začněme pohledem na historii jejich taxonomie, abychom pochopili, s jakými druhy se můžeme setkat mezi akvaristy nebo si je dokonce pořídit domů. Před několika desetiletími, když jsem byla dítě, se v našich akvaristikách daly sehnat dva druhy polozobánek rodu Dermogenys: D. pusilla (původně pusillus) a D. siamensis. Akvaristi je rozlišovali tak, že D. pusilla měla šedavé tělo s červenou a žlutou barvou na ploutvích a čelisti, zatímco D. siamensis byla celá stříbřitá. Dneska už s určitostí víme, že stříbrná forma je vyšlechtěná a nejde o přírodní druh. I když stříbrné tělo může vypadat báječně a atraktivně, chtěla bych vás požádat, abyste se chovu těchto ryb vyhnuli. Vědci zjistili, že jak jedinci této formy rostou, postupně se jim vyvíjejí na očích stříbrné šupiny, které rybu oslepí. Někteří chovatelé polozobánek to budou znát z vlastní zkušenosti. Poslední komplexní revizi rodu Dermogenys publikovala v roce 2000 Amy Downing Meisnerová a tam najdeme D. siamensis, která se naprosto liší od té stříbřité. Po dlouhé roky bylo několik druhů považováno za synonymum D. pusilla, takže se toto jméno hojně používalo v muzejních sbírkách, literatuře a samozřejmě mezi akvaristy. Ve své revizi Meisnerová vytvořila v rámci rodu Dermogenys dva klady, z nichž pro akvaristy je ten zajímavější klad Dermogenys pusilla.
Ulrike Korte je německá akvaristka, která vede studijní skupinu pro polozobánky. Jde o neoficiální sdružení vědců a zanícených akvaristů, kteří se věnují živorodým polozobánkám a vzájemně si na každoročních setkáních vyměňují nejen poznatky o biologii těchto ryb a zkušenosti z chovu, ale i samotné rybky. Akvaristé mají zájem o vědecké poznatky, profesionální biologové zase spoluprací s amatéry mohou získat zajímavé poznatky z jejich domácích „laboratoří“. Letos by se setkání s přednáškami a diskusí mělo uskutečnit poslední říjnový víkend, pokud to situace ohledně koronaviru dovolí.
15
