eSkills manifesto Cz by European Schoolnet

MANIFESTO e-DOVEDNOSTÍ

S příspěvky vedoucích činitelů z oblasti správy, vzdělávání, tvorby politik, výzkumu a soukromého sektoru.

Tento manifest vytvořily organizace European Schoolnet a platforma DIGITALEUROPE v rámci kampaně e-Skills for Jobs 2014. Kampaň e-Skills for Jobs 2014 je iniciativa Evropské komise financovaná z programu pro konkurenceschopnost podniků, s důrazem na malé a střední podniky (COSME), která je organizována v součinnosti s Velkou koalicí EU pro digitální pracovní místa. Základní kontakty na Evropskou komisi: André Richier, hlavní administrátor odboru „Klíčové podpůrné technologie a digitální ekonomika“, Generální ředitelství pro podnikání a průmysl, Alexander Riedl, zástupce vedoucího odboru „Znalostní báze“, Generální ředitelství pro komunikační sítě, obsah a technologie.

Vydavatel:

European Schoolnet (EUN Partnership AISBL) Rue de Trèves 61, Brusel 1040 Belgie

Grafická úprava, DTP a tisk: Hofi Studio, Česká republika Vydáno:

Říjen 2014

ISBN:

Na vydání této knihy se vztahují podmínky licence „Attribution 3.0 Unported Creative Commons“ (http://creativecommons.org/licenses/by/3.0/).

OBSAH Předmluva Úvod

Širší souvislosti

Kapitola 1 Budoucí zaměstnání v digitální sféře

Kapitola 2 Hodnotově orientovaná funkce IT

Kapitola 3 Vliv globalizace

Kapitola 4 Úkol zvaný e-leadership

Kapitola 5 Nové inovativní vzdělávání

Kapitola 6 Nové digitální talenty

Kapitola 7 Velká koalice pro digitální pracovní místa

Kapitola 8 Vize pro budoucnost

Životopisy nejvýznamnějších přispěvatelů

Bibliografie

Manifest e-dovednostĂ

ÚVOD Nový zvrat v historii Evropy je za dveřmi. Třetí průmyslová revoluce je v plném proudu - a my svými činy určíme, jakou pozici Evropa zaujme ve vznikající nové ekonomice. Máme-li se stát součástí digitálního věku, nestačí nám jen si osvojit nejnovější technologie, ale je rovněž nutno, abychom se nebáli riskovat, věřili v budoucnost a podporovali podnikání. Musíme obnovit vášeň pro pokrok, kterou Evropa kdysi ztělesňovala, právě tu vášeň, která Evropu přiměla k tomu, aby vyslala lodi na cestu kolem světa a objevila svět zcela nový. Rovněž je třeba přehodnotit vzdělávání: místo abychom se učili sami pro sebe, musíme myslet, pracovat a žít společně. Tohle všechno je v naší moci. A my to dokážeme! V dnešním světě Evropa představuje hlavní zónu inovací i nejrozsáhlejší zdroj vědeckého publikování. Tyto naše jedinečné silné stránky stojí zato, abychom je využili z nové perspektivy. Musíme přehodnotit naši kulturu, která začala být příliš akademická, příliš specializovaná a centralizovaná, než abychom mohli svěřit klíče k naší budoucnosti těm, kdo věnují víc času realizaci nemožných úkolů než vylepšování následujícího kroku. Jedinečnou příležitost nám nabízí digitální věk, který nespočívá jen v konkrétních technických vymoženostech, ale zavádí zbrusu novou kulturu. Abychom pochopili souvislosti, stačí sledovat, s jakou lehkostí se někteří podnikatelé přeorientovávají z platebních systémů na přídavné raketové motory či elektromobily. K této nové kultuře se snáze dostaneme prostřednictvím poznatků o kódových a komplexních strukturách. Tento přístup spolu s pohotovou a decentralizovanou spoluprací zúčastněných stran přispěje ke vzniku skutečně inovativních forem kreativity.

Gilles Babinet Digitální šampion

ÚVOD

e-Skills Manifesto

ŠIRŠÍ SOUVISLOSTI Naprosto zásadní význam nyní mají výtečné a inovativní počiny. Dr. Bruno Lanvin Celá myšlenka Evropy jakožto „reálné utopie“ v současné době prochází první skutečnou zatěžkávací zkouškou. Ačkoliv je současná krize nepopiratelně krizí celosvětovou, v různých částech světa nabírá různých podob a vyvíjí se různě. Poprvé v novodobých dějinách došlo ke krizi za situace, kdy ekonomika, která je hlavním producentem, zároveň není hlavním konzumentem. Poprvé v novodobých dějinách vycházejí konkurenční výhody v mezinárodním měřítku z faktorů, jež velmi málo souvisejí s přírodními podmínkami, zeměpisnou polohou či trvalými technickými výhodami.

Nový pocit naléhavosti V prostředí, které charakterizuje takto rychlý pohyb, je Evropa tlačena k tomu, aby vymezila základy své budoucí prosperity. Během posledních deseti let Evropa učinila v tomto směru strategická rozhodnutí: k nim náleží nutnost vybudovat konkurenceschopnou a inkluzivní ekonomiku a stát se vůdčí silou v oblasti ochrany životního prostředí a inovací. Stávající krize zvyšuje náklady spojené s těmito rozhodnutími, ale zároveň zvyšuje i jejich hodnotu. Dnes najdeme jen málokterá data, jež by lépe dokládala tento obnovený pocit naléhavosti, než bezpříkladně vysoká čísla zachycující nezaměstnanost evropské mládeže (lidé od 15 do 24 let), která se koncem roku 2013 blíží 24 % (viz diagram níže). Podobné údaje týkající se nezaměstnanosti mládeže činí v USA 8 % a v Japonsku 5 %.

ŠIRŠÍ SOUVISLOSTI

Míra nezaměstnanosti mládeže, EU 28 a EA (eurozóna)-17, nastavená podle období leden 2000 - červenec 2013

Zdroj: Eurostat 2014

Tento pocit naléhavosti doprovází sílící dojem, že nové výrobní techniky, nové spotřební vzorce a nové chování nabízejí úrodnou půdu pro oživení, jež v Evropě vytvoří dostatečný počet pracovních míst, aniž by přitom byly ohroženy ambice Evropy mít ve světě vůdčí postavení na poli produktivity, inovací a začleňování. A právě zde se informační a komunikační technologie (ICT) a edovednosti stávají ústředním prvkem budoucí analýzy a politik, jejichž úkolem bude přinést Evropě udržitelné oživení, jež vytvoří dostatečný počet pracovních míst.

Nová oblast příležitostí Vývoj v oblasti informací a sítí (včetně cloud computingu, velkých dat čili big data, sociálních médií, mobilního internetu a konvergence technologií) vede k potřebě nových dovedností, a vytváří obrovské příležitosti pro ty, kdo si tyto nové dovednosti jako první vytvoří a osvojí. Údaje o současné a předpokládané úrovni nabídky e-dovedností a poptávky po nich budou v tomto dokumentu uvedeny později. Vyplývá z nich, že Evropa jakožto celek má v tomto směru trvalý deficit: jedním z nejnápadnějších paradoxů evropského trhu práce zůstává vysoká míra nezaměstnanosti a zároveň značné množství pracovních míst v oblasti e-dovedností, která zůstávají nenaplněná. 8

Manifest e-dovedností

Jsou období, kdy má výběr nejstrategičtějšího přístupu k problematice e-dovedností stejný význam jako výběr nástrojů a procesů, jež se mají k řešení této problematiky použít. Vzhledem k tomu, že na celosvětovou konkurenceschopnost mají čím dál tím větší vliv znalosti a inovace, je zřejmé, že Evropa musí využít své silné stránky (např. své odvětví ICT a znalostní ekonomiku) k rozvoji udržitelných komparativních výhod na mezinárodní úrovni. Přizpůsobit kvalitu a strukturu pracovní síly problémům a příležitostem, které s sebou nese příchod celosvětové znalostní ekonomiky, zůstává výzvou, jež by – zůstane-li bez odpovědi – mohla ohrozit osud dalších snah o zajištění budoucnosti Evropy jako světové velmoci a vzoru pro skloubení konkurenceschopnosti se začleněním. A právě v tom spočívá podstata úkolu „e-dovedností pro 21. století“- a je to úkol nemalý.

Chybějící klíčový článek – interní a externí dopady Mezi dotčenými stranami panuje shoda v tom, že e-dovednosti představují klíč k posílení konkurenceschopnosti, produktivity a inovací, jakož i ke zvýšení odbornosti a zaměstnatelnosti evropské pracovní síly. Je zapotřebí zajistit, aby znalosti, dovednosti, schopnosti a inovativnost vedoucích pracovníků, odborníků na IT a uživatelů IT odpovídaly nejvyšší světové úrovni a aby neustále držely krok s dobou v rámci procesu aktivního celoživotního učení. Evropa potřebuje jak lidi s e-dovednostmi, kteří zabezpečí příslušnou infrastrukturu, tak lidi s e-dovednostmi, kteří tuto infrastrukturu budou využívat. Společnost s e-dovednostmi je tedy předchůdkyní společnosti znalostní. Nebudou-li e-dovednosti obyvatelstva celé Evropy na dostatečné úrovni, uskutečněné i plánované investice do infrastruktury (např. širokopásmového připojení) nebudou mít plnou návratnost. Z hlediska soukromého sektoru je rovněž zřejmé, že přetrvávající významný nedostatek pracovníků v oblasti IT vážně ohrožuje úspěšnost evropské ekonomiky. Ovlivňuje rozvoj technicky vyspělých odvětví a zpomaluje inovaci, což zase působí na zaměstnanost a produktivitu v souvisejících odvětvích. Nedostatek odborníků v oblasti IT tedy oslabuje konkurenceschopnost Evropy vůči zbytku světa. V rámci Evropy by takovéto nedostatky ohrozily rovněž dosažení jednotného digitálního trhu.

E-dovednosti jsou klíčem k evropské konkurenceschopnosti, růstu a pracovním místům Po rozsáhlých konzultacích a diskuzích s partnery a členskými státy v rámci Evropského fóra o e-dovednostech přijala v roce 2007 Evropská komise Zprávu „e-dovednosti pro 21. století: podpora konkurenceschopnosti, růstu a pracovních míst“, jež obsahuje dlouhodobou strategii EU ohledně e-dovedností. Členské státy tuto strategii přivítaly v závěrech Rady pro konkurenceschopnost z listopadu 2007. Dlouhodobý program týkající se e-dovedností přivítaly také zúčastněné strany. Za účelem realizace této strategie vznikl v oblasti průmyslu Řídící výbor pro oblast elektronických dovedností (e-Skills ILB). Vznikla také ŠIRŠÍ SOUVISLOSTI

studie, jejíž autoři došli k závěru, že se národní IT programy soustřeďují spíše na rozvoj základních uživatelských dovedností. Rozvoj dovedností IT odborníků se často považuje za součást politik v oblasti dalšího profesního rozvoje. Autoři studie také zjistili, že devět zemí zavedlo programy zaměřené na rozvoj dovedností pro elektronické podnikání. V šestadvaceti zemích existovaly programy zacílené na e-dovednosti uživatelů, zatímco jedenáct zemí (Dánsko, Francie, Německo, Maďarsko, Irsko, Malta, Španělsko, Portugalsko, Rumunsko, Turecko a Velká Británie) zavedlo programy, které se zaměřovaly zejména na rozvoj e-dovedností odborníků. Studie uvádí celkem 45 iniciativ, jejichž konkrétním cílem byl právě rozvoj dovedností u IT odborníků. Uskutečňování strategie EU pro e-dovednosti velmi pokročilo. Byl vytvořen Evropský rámec e-kompetencí, vznikl evropský portál pro zaměstnání ve sféře edovedností a několik mnohostranných partnerství na vysoké úrovni. Od té doby vznikly další nové aktivity. Patří k nim kroky související s nabídkou a poptávkou (včetně vypracování možných budoucích scénářů), jež umožní lépe předpovídat změny, další rozvoj Evropského rámce e-kvalifikací, a dále podpora souvisejících finančních a fiskálních pobídek. Jednu z hlavních kampaní ke zvýšení povědomí o e-dovednostech, sdílení zkušeností, podnícení spolupráce a mobilizaci partnerů představovala v tomto směru celoevropská iniciativa e-Skills for Jobs. Protože se Evropa stále snaží vybřednout z krize, závěry z roku 2007 nabývají nového významu: Nezaměstnanost v oblasti IT trvale zůstala hluboko pod úrovní celkové nezaměstnanosti. Z toho vyplývá, že si podpora růstu v odvětví IT (včetně e-dovedností) zaslouží pozornost jako nástroj proticyklické politiky, který by mohl přinést výše zmíněné oživení, jež vytvoří dostatečný počet pracovních míst.

Jakými kartami může Evropa hrát v celosvětové soutěži o talenty? Pomocí „dovednostní pyramidy“ navržené organizací INSEAD si musí Evropa na všech třech úrovních této pyramidy stanovit nové úkoly: (1) gramotnost a základní dovednosti včetně e-dovedností, matematiky a přírodních věd (včetně kódování); (2) profesní dovednosti potřebné pro trh práce, jež lze získat formálním vzděláváním, ale stále častěji přímo „v terénu“; (3) vlohy pro světovou znalostní ekonomiku (GKE), které jsou méně hmatatelné, ale patří k nim vedení týmu a předvídání změn, a které mají zásadní význam pro inovace.

Manifest e-dovedností

Úro veň 3

Vlohy pro světovou znalostní ekonomiku

Úro veň 2

Vlohy pro SZE Profesní dovednosti

Profesní dovednosti

Úro veň 1

Gramotnost Gramotnost a základní a základní dovednosti dovednosti (gramotnost v matematice, přírodních vědách a v oblasti IT)

Do vysokoškolského vzdělání Evropa investuje mnohem méně než Spojené státy nebo Japonsko. Podle nedávné studie Economist Intelligence Unit (EIU) si v rozvíjení talentu na poli IT nejlépe vedou Spojené státy, Singapur, Velká Británie, Irsko a Jižní Korea. Podle EIU stojí za úspěchem těchto zemí razantní zvyšování počtu vysokoškolských studentů, a to i v oblasti přírodních věd a technických oborů. Tyto země mají také univerzity či technologické instituty světové úrovně, které technikům vedle technických dovedností předávají i dovednosti obchodní a manažerské.

Naplňování a budování Digitální agendy pro Evropu V roce 2010 přijala Evropská komise program Digitální agenda pro Evropu, který určuje sedm prioritních oblastí, kde je nutno jednat o těchto tématech: vytvoření jednotného digitálního trhu, větší interoperabilita, oživení důvěryhodnosti a bezpečnosti internetu, mnohem rychlejší přístup k internetu, větší investice do výzkumu a rozvoje, zlepšení digitální gramotnosti a začlenění, řešení úkolů společnosti, jako jsou např. klimatické změny a stárnutí populace, a to pomocí informačních a komunikačních technologií. K přínosům tohoto programu patří např. snazší elektronické platby a fakturování, možnost rychle využít telemedicínu a energeticky úsporné osvětlení.

ŠIRŠÍ SOUVISLOSTI

V oblasti e-dovedností a digitálního začlenění Evropská komise: • podpoří úsilí o vedoucí postavení a odbornost v oblasti ICT s cílem rozšířit evropskou talentovou základnu, jakož i kompetence a mobilitu ICT odborníků v celé Evropě; • podpoří rozvoj on-line nástrojů k zaznamenávání a uznávání kompetencí odborníků v oblasti ICT a uživatelů ICT v návaznosti na Evropský rámec e-kvalifikací a doklad EUROPASS; • podpoří vyšší účast žen na pracovní síle v oblasti ICT; • učiní digitální gramotnost jednou z priorit pro nařízení o evropském sociálním fondu (na období 2014–2020); • navrhne ukazatele pro digitální kompetence a mediální gramotnost pro celou EU. Je poměrně snadné si představit, jak lze výše popsanou typologii („dovednostní pyramidu“) uvést do přímé souvislosti s každým z výše uvedených bodů. Úkolem všech evropských orgánů a vlád jednotlivých členských států bude důsledně tyto vytyčené cíle provádět. Nastal čas přejít k činům – inovovat, abychom vynikli, a vynikat, abychom inovovali V posledních letech doporučovaly různé zúčastněné strany (zvláště zástupci průmyslu) dosti důrazně, abychom začali neprodleně jednat. Z nejnovějších analýz a dat vyplývá, že obzvláště důležité jsou následující body: • Prostřednictvím důkladných statistických šetření by se mělo určit, v jakých konkrétních dovednostech v oblasti IT máme nedostatky. Každoročně by měl být proveden průzkum Eurobarometru, jenž zmapuje, jaké e-dovednosti budou podle zaměstnavatelů v horizontu dalších tří až pěti let zapotřebí. • Měla by být zavedena motivační opatření, jež by vedla učitele k modernizaci učebních metod tak, aby do nich byla začleněna digitální výuka, respektive učení. Mohla by být zavedena osvědčení, jež by dokládala e-dovednosti učitelů. • Evropská komise by měla zřídit a následně financovat celoevropské meziškolní soutěže v matematice a přírodních vědách a odměňovat vynikající výsledky.

Manifest e-dovedností

Je navíc zřejmé, že úkol týkající se e-dovedností bude otázkou kvality i kvantity. Evropa potřebuje základnu vysoce kvalifikovaných IT odborníků, kteří vyhoví potřebám zaměstnavatelů. Tradiční model „nejprve se vzdělávat, pak pracovat“ ztrácí vzhledem ke vzrůstající volatilitě trhu na významu. Zaměstnavatelé a vzdělavatelé musejí úzce spolupracovat tak, aby poskytli operativnější rámec pro nabývání dovedností (tj. aby se člověk naučil, jak se učit). Strategie pro e-dovednosti, za kteE-dovednosti jsou ústředrou bude stát EU, prostě nemůže být pouze krátkodobým tématem. V obním prvkem ekosystému lasti e-dovedností existuje zřetelný inovací problém nabídky a poptávky, který se bude dále zostřovat. Poroste poptávka po tradičních dovednostech souvisejících s technickou infrastrukturou i po dovednostech, které bude potřebovat pracovní síla vycházející ze znalostí a spolupráce. Všechna tato doporučení ovšem prostupuje „světový imperativ inovací“, před nímž Evropa stojí. E-dovednosti jsou ústředním prvkem ekosystému inovací, čili jinými slovy, Evropa potřebuje e-dovednosti na vynikající úrovni, aby i nadále zůstala jedním z hlavních účastníků celosvětové konkurence v inovacích. Má-li Evropa inovovat, musí vynikat. V souladu s tím pak Evropa musí zlepšit svůj systém vzdělávání a odborné přípravy tak, aby lákal více talentů, výzkumníků a vysoce kvalifikovaných odborníků a vedoucích pracovníků. Rovněž v terciárním vzdělávání i celoživotním učení a základním vzdělávání musí Evropa inovovat, aby mohla vyniknout.

Doporučení: na vyčkávání není čas Evropě jako regionu nesmí chybět fantazie a ochota podporovat programy, jež reagují na nedostatky v oblasti e-dovedností, které jsou strukturálním, a nikoliv cyklickým problémem. Nynější ekonomická krize poněkud znepřehlednila diskuzi, protože nižší úroveň poptávky zavádějícím způsobem naznačovala, že by se propast v oblasti e-dovedností mohla zmenšovat. To je však spíše iluze: pokud evropské podniky, vlády a akademická sféra rychle nezareagují, vyjde tento deficit najevo ještě silněji, jakmile oživení nabude na síle. Ty z evropských ekonomik, které nevyužijí krizi k posílení své schopnosti vyprodukovat více pracovníků a manažerů vybavených e-dovednostmi, se v soutěži o co největší konkurenceschopnost spočívající na znalostech a inovacích ocitnou na okraji zájmu.

ŠIRŠÍ SOUVISLOSTI

Celková poptávka po dovednostech a jejich nabídka

Poptávka po dovednostech na trhu Scénář 2:

Zlepšení vzdělávacích programů pro e-dovednosti

Nabídka dovedností na trhu

Chybějící dovednosti

Scénář 1:

Scénář beze změn

Čas

Předkrizové období

Krize

Pokrizové období

Zdroj: Lanvin, B. a Fonstad, N. (2010) „Posilování e-dovedností v zájmu inovací v Evropě“. INSEAD eLab, 2010.

Vzhledem k nezaměstnanosti mládeže, což je dnes v Evropě výzva mimořádně aktuální, dostává naléhavá potřeba něco v tomto směru podniknout nový smysl. Máme za sebou teprve začátek digitální revoluce: její budoucnost by měla být intenzivně využita pro širší cíle Evropy (konkurenceschopnost podporující začlenění, udržitelný a inovativní růst), ale zároveň by měla zůstat pevně zakotvena v řešení současných potřeb a očekávání občanů Evropy. Klíčovou součástí těchto komplexních kroků je tedy nabídnout Evropanům možnost osvojit si e-dovednosti.

Manifest e-dovedností

KAPITOLA 1 Budoucí zaměstnání v digitální sféře Vliv ICT na zaměstnanost Jak současná vlna techniky ovlivní zaměstnanost, to je otázka důležitá, leč zatím nezodpovězená. Je však pravděpodobné, že vyžadované změny budou hluboké, dlouhodobé a bolestné. Bohužel dnes nemáme možnosti zjistit, zda se vliv a směr vývoje této technické vlny bude lišit od předchozích vědeckotechnických revolucí. Zkrátka a dobře: ovlivní internet tyto změny v zaměstnanosti, a následně i ve společenských, politických a hospodářských strukturách pozitivně, nebo negativně? Ti, kdo se utěšují faktem, že zemědělské a průmyslové revoluce v minulosti dlouhodobě nezvýšily počet nezaměstnaných, by se měli rozpomenout na hrozná narušení společenských struktur, jež tuto transformaci provázela (jak dokládá literární dílo Charlese Dickense). Ať už bude rozsah či celkový výsledek těchto změn jakýkoliv, jedno rozhodně víme: zaměstnanci zítřka budou potřebovat dovednosti, jež jim umožní vytvářet ekonomické hodnoty ve světě, kde budou stále rozsáhlejší oblasti trhu práce pravděpodobně nahrazovány automatizací, softwarem a roboty. Tuto diskuzi komplikuje několik problémů.

Omezení dostupnosti dat Formálnímu rozboru vlivu technologií na růst a zaměstnanost brání určitá omezení v dostupnosti dat. Zdá se, že mezi trendem zpomalování produktivity, který je pozorován na makroúrovni, a rychlejším tempem růstu, o němž referují firmy na mikroúrovni, neexistuje spojitost. Je pravděpodobné, že oficiální data přesně nezachycují vstupy a výstupy týkající se technologií. Například způsobilost v oblasti IT se tradičně odhaduje podle investicí do IT zboží a služeb, které jsou ve firmě rozmístěny, ale dnes je mohou firmy klidně čerpat prostřednictvím externích cloudových služeb, kupř. Salesforce a Google+ Apps, přes funkci capacity on demand (COD), a za ně utrácí méně než za odpovídající výkony interní. Makrodata rovněž ukazují, že dochází k „oddělování“ produktivity a zaměstnanosti a produktivity a plateb (tj. produktivita stále roste, zatímco růst mezd a zaměstnanosti klesá). V důsledku tohoto faktu se dále upevňuje trend, kterému se někdy říká „technologická změna orientovaná na superstar“: technologie přinášejí značný zisk, ale tento zisk připadá na velmi malý počet lidí. Příkladem je třeba Facebook, který svým tvůrcům a úzkému okruhu lidí přinesl velké bohatství, nevytvořil však mnoho pracovních příležitostí. Další ukázkou tohoto trendu je vliv softwarových balíčků, jako je např. TurboTax, který sice značně obohatil svoje tvůrce, ale zapříčinil, že mnoho daňových poradců přišlo o práci. KAPITOLA 1 BUDOUCÍ ZAMĚSTNÁNÍ V DIGITÁLNÍ SFÉŘE

Je také možné, že se tyto vlivy odrazí v datech až s určitým zpožděním, protože než se technologie rozšíří a realizují natolik, aby se jejich vliv dal vyčíslit, chvíli to potrvá. Než se člověk naučí novým technologickým postupům a řádně je vstřebá, chce to navíc čas a někdy to vyžaduje i změnu regulace a aktualizaci dovedností – a tohle všechno oddaluje chvíli, kdy se výsledky zobrazí v datech. A nakonec je třeba mít na paměti, že třídění nových technologií, pracovních míst, úkolů a produktů se může poněkud komplikovat, protože technologické cykly se střídají rychleji než oficiální systémy sběru dat. Všechny tyto obtíže v součtu zvyšují pravděpodobnost, že se stav vypozorovaný na základní úrovni výrazně rozchází s oficiálně sebranými daty.

Rozdíly v přijímání nových technologií z hlediska času a geografické polohy Technické změny sice probíhají tempem, jež nemá v dějinách obdoby, ale v přijímání nových technologií mohou z hlediska času a geografické polohy existovat podstatné rozdíly, a to na úrovni institucionální, firemní i osobní. Rozdílnou rychlost přijímání technických změn způsobují také společenské a kulturní rozdíly. Některé technologie, jež by nahrazovaly zaměstnance (např. automatické pokladny v supermarketech), neměly jednotný vliv, protože je společnost nepřijala. Existují firmy, které se zavázaly, že nebudou nahrazovat pracovníky technologiemi a najdou pracovníkům alternativní produktivní úkoly v rámci organizace. Je však stále důležitější rozlišovat mezi úkolem a pracovním místem. Pracovní místo je souhrn určitého množství různých dílčích úkolů. Narůstání počtu úkolů, jež tvoří náplň i vysoce kvalifikovaných pracovních míst, nabízí prostor pro automatizaci. Pokud lze jednotlivé kroky daného úkolu formálně stvrdit a zapsat, je silně pravděpodobné, že tento úkol je možné automatizovat pomocí softwaru. Nejzásadnější, a přece dosud nezodpovězená otázka zní: Jaké procento úkolů, tvořících náplň všech pracovních míst v celé ekonomice, bude nakonec přenecháno automatizaci a kolik lidské práce pak bude ještě potřeba ke splnění úkolů zbývajících? Při uvažování o vlivu technologií na zaměstnanost a nahrazování dělníků bude důležité hledat, jak se vzájemně doplňují lidé a stroje, aby lidé mohli dělat to, co pracovnímu prostředí, jež je stále více automatizované, dodává na hodnotě. Není pravděpodobné, že by v blízké budoucnosti došlo k automatizaci úkolů, které nelze vykonávat rutinně, protože vyžadují kreativitu, společenskou komunikaci, empatii a schopnost pracovat s novými neoficiálními informacemi.

Manifest e-dovedností

Rozdíly v nahrazování pracovních pozic Některé pracovní pozice zanikají, zatímco se jiné vytvářejí. Avšak tyto nové pozice často vyžadují dovednosti, jež se zásadně liší od těch, které byly potřeba pro vykonávání zaměstnání původního. Lidé, jejichž pracovní místo zaniklo, nemusejí mít vždycky dovednosti potřebné k výkonu nově vzniklé pracovní pozice (např. nahradí-li roboti dělníky na výrobní lince, bude nutno, aby někdo dohlížel na údržbu robotů a softwaru, který je řídí, ale tuto úlohu bude asi těžko zastávat někdo z původních dělníků). Rovnováha mezi počtem pracovních pozic, jež během přechodného období vznikly, a těch, které byly zrušeny, se stala tématem řady diskuzí a je nutno ji vzít v potaz. Je možné, že v této rané fázi bude víc pracovních pozic, které zaniknou, nežli těch nově vznikajících. Ale protože se ekonomický růst podporovaný technologiemi urychluje, je možné, že nová zaměstnání vzniknou „v druhém kole“. Znamená to, že změny budou nejspíš dlouhé a bolestné a mnoho nahrazených pracovníků se bude muset tomuto procesu přizpůsobit. Současné jasně definované demografické tlaky, mj. stárnutí populace a odchod silné poválečné generace do penze, nejspíš způsobí těsnost na pracovním trhu, zejména v nejrozvinutějších zemích. Výsledkem bude patrně další napětí a nesoulad v oblasti pracovní nabídky a poptávky. Firmy současně nepřestávají hlásit, že se potýkají s nedostatkem dovedností, což však obecně nepotvrzují ani shromažďovaná data (např. je jen málo důkazů, že by na celkové úrovni rostly mzdy v oborech, kde je nedostatečné zásobení dovednostmi), ani jejich osobní zkušenosti, jelikož tyto firmy nehlásí, že by jim nedostatek dovedností zaměstnanců bránil v uzavírání smluv. Je však jasné, že mzdy v určitých vysoce specializovaných oborech, k nimž patří pozice datového analytika nebo odborného softwarového inženýra, výrazně rostou. Kombinace výše uvedených faktorů – nedojde-li k zásahu, který by řešil nedostatek dovedností - by mohla vést k výraznému nesouladu na pracovním trhu, protože poptávka po dovednostech se bude patrně měnit daleko rychleji než v minulosti.

Nároky na dovednosti související s technologiemi se rychle zvyšují ICT dovednosti čili e-dovednosti jsou pojem, do něhož spadají dovednosti mnoha různých druhů a úrovní, které se mohou velice rychle měnit, zejména co se týče vysoce specializovaných dovedností technických. Tradičně sem spadají dovednosti, které potřebují nejen lidé z oblasti „tvrdé“ infrastruktury (např. ti, kdo kladou kabely pro telekomunikace, nebo síťoví inženýři), ale i spektrum dovedností ze sféry infrastruktury „měkké“, potřebných k používání ICT hardwaru: od IT gramotnosti po základní i pokročilé uživatelské dovednosti. KAPITOLA 1 BUDOUCÍ ZAMĚSTNÁNÍ V DIGITÁLNÍ SFÉŘE

Kromě toho existuje široká škála dovedností technických, od základních (které mají např. správci sítě, pomocní inženýři a technici) po velice pokročilé, jimiž disponují např. systémoví inženýři, systémoví programátoři, architekti, vývojáři, špičkoví servisní designéři, UX designéři a ti, kdo se věnují vizualizaci dat, architekti a designéři služeb, datoví vědci a datoví inženýři. Navíc je však stále více zapotřebí těch, kdo mají schopnosti jak technické, tak obchodní – a další „měkké“ dovednosti – nebo dovednosti potřebné pro tzv. e-leadership. Náleží sem obchodní a jiné „měkké“ dovednosti spojené s dovednostmi technickými, případně s povědomím o technologiích. K takto vybaveným lidem patří kupříkladu manažeři znalí techniky, kteří chápou, jak mohou technologie zlepšovat a transformovat obchodování, chápou, že je k tomu zapotřebí zásadních investic a restrukturalizace systému, a navíc mají tu moc, talent a odvahu učinit rozhodnutí vedoucí k transformaci. Do této skupiny spadají také technici vybavení „měkkými“ dovednostmi, kteří díky nim umějí rozpoznat a sdělit okolí, jakým způsobem vytvářejí technologie příležitost pro řízení firmy.

Překážky ovlivňující digitální podnikání Pro růst a zaměstnanost mají stále větší význam digitální podnikatelé, kteří však narážejí na určité překážky, a to zejména v Evropě (Clayton a van Welsum, 2014). K těmto překážkám patří nedostatečná pružnost a rozsah působení, jež jsou důsledkem fragmentace trhu uměle vyvolané opatřeními (což omezuje rozsah experimentování, inovací a možností riskovat), obtíže s prací v zahraničí, obtíže se získáváním financí pro nastartování i pro rozvoj podniku (týká se především inovativnějších, a tudíž logicky i rizikovějších iniciativ); digitální podnik „nemá dovoleno selhat“ (po prvním nebo i několikátém selhání se obtížně začíná znovu; tohle je překážka bránící čerpat výhody z ICT, protože mnoho úspěšných společností vytvořili po řadě neúspěšných pokusů tzv. sérioví podnikatelé), nedostatečné sladění a příliš složitá regulace a zdaňování – a rovněž nejistota ohledně regulačních změn (pro podnik, a zejména pro podnik malý, je velice nákladné držet krok s regulačními opatřeními a snažit se být s nimi v souladu; pro malé firmy to může být i nad jejich možnosti); obtíže s náborem nových pracovníků v zahraničí a programy, které se zdají být orientované na velké a/nebo zavedené firmy. Podnikatelé, kteří se snaží operovat v prostoru velice rychlých technologií, potřebují zeštíhlené a jednoduché způsoby, jak pracovat v dynamickém obchodním prostředí plném energie. Rovněž je nezbytné mít k dispozici hned zpočátku rychlou, vysokorychlostní, spolehlivou a cenově dostupnou ICT infrastrukturu, a pokud již v praxi fungují správné obchodní podmínky a opatření, mají podnikatelé ze všech lokalit možnost zapojit se do globální ekonomiky. Umožňuje jim to získávat vklady z libovolné části světa, ať už se jedná o talent či znalosti konkrétního typu, získávat podporu prostřednictvím tzv. služby on demand, ale navíc mohou vstoupit na trh s vlastními produkty.

Manifest e-dovedností

Některé dovednosti rychle zastarávají Kdo má za povinnost dodávat ekonomice potřebné dovednosti? Protože se technologie rozvíjejí velmi rychle, i určité dovednosti mohou velmi rychle zastarávat, některé zhruba co 2-3 roky, přičemž u dovedností specializovaných (např. u určitých programovacích jazyků) to může probíhat podstatně rychleji. Z toho vyplývají zásadní důsledky: lidé si nejsou jisti, v jakých dovednostech se mají školit, a/nebo váhají s odborným výcvikem zaměřeným na dovednost, která si neuchová svou hodnotu/konkurenceschopnost dlouho, podniky váhají se školením lidí, jelikož mnohé dovednosti jsou zaměnitelné a lze je delegovat na jiné firmy, a vzdělávací systémy jsou příliš pomalé, než aby se dokázaly přizpůsobit měnící se poptávce po dovednostech. Nabízí se tedy naléhavá otázka, kdo má za povinnost přeškolovat lidi a vybavovat pracovní síly potřebnými dovednostmi. Z výše uvedených postřehů a ze stále rozšířenějšího využívání „alternativního uspořádání práce“ (např. zaměstnání na částečný úvazek, práce na volné noze) vyplývá, že se zodpovědnost za odborné školení, původně zajišťované obchodní sférou či vládou, patrně stále více přesouvá na bedra jednotlivce. Tohle by však bylo nebezpečné, poněvadž pracovníci sami evidentně neinvestují do vlastní tržní hodnoty (aby se lidé přizpůsobili budoucnosti, kde bude stále a často docházet ke změnám, musí u nich proběhnout i změna myšlení: člověk už nechodí do školy, aby zde získával dovednosti potřebné k vedlejšímu zaměstnání, ale místo toho ho v budoucnosti čeká celoživotní vzdělávání a změny, což vyžaduje značnou přizpůsobivost). Vzdělávací systém zároveň lidi neučí dovednostem uzpůsobeným světu, jež se díky technologiím rychle mění. Političtí představitelé leckdy realizují opatření, jež se ve skutečnosti stávají brzdami, a nedaří se jim odstraňovat nepružnost trhu práce. A zdá se, že obchodní sféra klade větší důraz spíše na investiční management, na krátkodobé požadavky podílníků (u větších firem) a na zisk než na usměrňování lidského kapitálu způsobem, jaký představuje pozoruhodný francouzský experiment Škola 42.

Doporučení Těchto šest faktorů vytváří společenské tlaky a může působit neobyčejně rušivě. Murray a van Welsum (2014) hovoří o „trojí hrozbě informačních technologií“, kdy rozvoj ICT rozpoutává tři rušivé síly: majetkovou nerovnost, rozklad pracovní síly a budoucnosti práce a také rozklad společenský a politický. Značný neklid vzbuzuje potenciální vliv technologií na zaměstnanost a mnozí nabývají dojmu, že následky mohou být temné a nevyhnutelné. Zároveň však neexistuje žádný formální (analytický) důkaz, jenž by tyto obavy ospravedlňoval a potvrzoval, že se současná technická vlna bude lišit od cyklů, jež proběhly v minulosti. Nicméně je jasné, že se trh práce stále více polarizuje a že roste počet úkolů včetně výtečně placených pracovních míst, „znalostních pracovníků“- podstatně ovlivněných automatizací, a existují důkazy (např. v USA), že většina nejrychleji

KAPITOLA 1 BUDOUCÍ ZAMĚSTNÁNÍ V DIGITÁLNÍ SFÉŘE

se rozvíjejících zaměstnání je současně nejhůře placená, což je problém zejména v konzumní společnosti (pokud lidé nemají co utrácet, růst začne drhnout, až se zastaví). Vzhledem k mnoha silám, jež na práci působí, a k nejistotě týkající se jejich dlouhodobých účinků je obtížné něco doporučovat - lze snad jen říci, že je důležité připustit, že dojde ke změnám, které mohou být vysoce rušivé. V našem každodenním životě bude hrát stále výraznější roli automatizace, a to prostřednictvím softwaru a robotiky, a bude náročné hledat rovnováhu tam, kde lidé mohou dodat automatizovaným systémům na hodnotě, místo aby s nimi soutěžili. Význam budou patrně mít interpersonální úkoly, jež vyžadují fyzický a/nebo osobní kontakt, především vzhledem ke změnám životního stylu a stárnutí populace. Nejpravděpodobnější je, že jednou z nejoceňovanějších vlastností člověka se v budoucnu stane pružnost a přizpůsobivost, schopnost srovnat se s prostředním, jež se bude rychle měnit.

Jednou z nejoceňovanějších vlastností člověka se v budoucnu stane pružnost a přizpůsobivost, schopnost srovnat se s prostředním, jež se bude rychle měnit.

Manifest e-dovedností

KAPITOLA 2 Hodnotově orientovaná funkce IT Na vedení záleží Všude kolem sebe vidíme, jaký vliv má digitalizace, proces, při němž jsou informační technologie (IT) využívány k transformaci průmyslu a různých sfér společnosti. A tempo změn se zrychluje ještě víc se vznikem tzv. internetu věcí. A přece se někdy zdá, že organizace, jež by měla směřovat ke změnám na základě fungování IT, uvázla v časové smyčce. Úloha fungování IT přece spočívá v převedení prostředků investovaných do IT (v podobě lidí, postupů a technologií) na tržní hodnotu, a to s pomocí e-gramotných uživatelů. Ale je tomu tak skutečně? IT je snad tím nejvydatnějším obchodním zdrojem, který dnes mají organizace k dispozici, a přesto platí, že některé metody řízení a práce s IT nedokážou využít jejich potenciál. Výzkum, jejž provedla irská organizace Institut pro zhodnocování inovací (Innovation Value Institute - IVI) a zorganizovaly Národní univerzita v Maynoothu a společnost Intel a jehož cílem bylo transformovat IT management, dokládá, že je v mnoha firmách výkon IT složky nedostatečný a vedení firmy není ochotno investovat do inovací v této sféře. V takových organizacích se fungování IT soustřeďuje výhradně na aktuální provoz a potenciál nových technologií se nevyužívá. Ve firmách tohoto typu se například cloud computing zavádí pouze proto, že nabízí možnost snížit náklady a lépe řídit běžné IT operace, a nikoli jako prostředek, který může potenciálně usnadnit inovace. Zaměstnání v oboru IT se rovněž točí v začarovaném kruhu. Komentátoři vývoje průmyslu bědují nad mizernými možnostmi kariérního postupu, nad image vyšinutých podivínů, která se „ajťákům“ často přisuzuje, nad krátkozrakým zaměřením na technologie, stále sílící komodizací a zmenšováním strategického významu IT v organizacích. Protože do sféry IT vstupuje nedostatečné množství jednotlivců vybavených potřebnými dovednostmi a v oboru jich zůstává také méně, než je třeba, evropské podniky se usilovně snaží získat lidi s inovativními schopnostmi. Konkurence na celosvětové scéně je hrozivá. Mají-li ředitelé informatiky (CIO) tuto situaci vyřešit, musejí lépe demonstrovat skutečnou hodnotu IT. To vyžaduje jedince vybavené příslušnou kombinací dovednosti a znalostí, jíž se dnes říká e-leadership.

KAPITOLA 2 HODNOTOVĚ ORIENTOVANÁ FUNKCE IT

Jak řešit nesprávné vnímání IT a spojovat IT s podnikatelskými dovednostmi Mladí lidé často dospívají k mylnému přesvědčení, že odborníci na IT pracují ve společnostech zabývajících se právě IT. Skutečnost je však taková, že v tomto odvětví pracuje méně než 50 % pracovníků. Většina odborníků na IT je zaměstnána v rámci služeb IT u organizací, jež jsou koncovými uživateli. Lidé dále bývají mylně přesvědčeni, že profese v oblasti IT jsou technického zaměření. Podíl čistě technických pracovníků v IT - chápeme-li tuto oblasti šířeji - se ale stále zmenšuje. Trendem je spojovat technologie s dalšími podnikatelskými kompetencemi. Úspěch mají ti IT profesionálové, kteří plynně ovládají jak jazyk obchodu, tak jazyk techniky. Bylo zjištěno, že renomované organizace nejlépe inovují v oblastech, kde se podnikatelská činnost stýká s IT. IT především otevírají možnosti, a jejich potenciál stát se zdrojem konkurenční výhody lze nejlépe IT především otevírají využít tam, kde se IT protíná s obchodními inovacemi. možnosti, a jejich potenciál Vzhledem k tomu, že novější stát se zdrojem konkurenční technologie posilují demokratizaci IT, se navíc předvýhody lze nejlépe využít pokládá, že v příštích letech tam, kde se IT protíná dokážou pracovníci na všech pozicích využívat IT mnos obchodními inovacemi. hem více. Zvyšující se sofistikovanost a stále snazší užívání „platforem jako služeb“ (platform-as-a-service) například podnítí vytváření inovativních řešení v oblasti IT mimo rámec prostředí tradičních IT. K tomu je však zapotřebí jedinců s dostatečnou kvalifikací, kteří mají potřebnou kombinaci zkušeností v oblasti IT i v oblasti podnikání. Podstatnou mezeru mezi IT a vzděláváním v oblasti managementu související s inovacemi IT lze zaplnit tak, že tyto okruhy budou zařazeny do studijních programů MBA na nejvýznamnějších obchodních školách.

Význam IT Freddy Van den Wyngaert, ředitel informatiky (CIO) firmy Agfa-Gevaert a předseda Evropské asociace CIO (EuroCIO), tvrdí, že společnosti, kterým se nepodaří inovovat ani přijmout digitální transformaci prostřednictvím rozvoje e-dovedností a e-vedení, začnou strádat, a to už v krátkodobém horizontu. Například Agfa HealthCare, která dnes představuje jednu z obchodních skupin firmy, se ze společnosti orientované na produkty (chemické vrstvy a radiologie) vyvíjí v podnik zaměřený na IT software a služby pro různé sféry zdravotnického sektoru. Digitalizace a IT mají zásadní význam pro udržování rovnováhy mezi kvalitou péče, bezpečím pacientů a efektivitou nákladů na zdravotní péči. 22

Manifest e-dovedností

Michael Gorriz, ředitel informatiky firmy Daimler, vysvětluje stěžejní úlohu IT ve výrobě automobilů: „Oblast IT je zde nedílnou součástí celé organizační struktury. Je zapojena do všech primárních a sekundárních podnikových procesů. Ještě než dojde na první kousek kovu, nový Mercedes-Benz už má na počítači naježděny miliony testovacích kilometrů. Naše vozy jsou trojrozměrně navrženy, zkonstruovány a zdokonalovány na počítači. Totéž platí i pro nárazové zkoušky, testy odolnosti a simulace řízení. Jen díky těmto simulacím dokážeme předpovědět chování nového modelu.“ IT tvoří pomyslnou nervovou soustavu a stále více i svalstvo společnosti Intel. Automatizované IT systémy pomáhají globálním továrnám Intel vyrábět a přepravovat ročně více než miliardu součástek špičkové kvality a na špičkové technické úrovni.

E-dovednosti u koncových uživatelů IT Pokud jde o nové produkty a služby, IT jsou zásadním rozlišovacím faktorem. Přesto je jejich potenciál ohrožen vážným nedostatkem jedinců vybavených příslušnými dovednostmi. Všudypřítomná potřeba IT dovedností ve všech profesích naznačuje, že pro studenty, organizace a společnost jako takovou by byla výhodná propagace a užívání základních odborných osvědčení, jako je např. Evropský koncept počítačové gramotnosti (European Computer Drivers Licence - ECDL). Pokud jde o IT profesionály, nejenže máme nedostatek studentů informatiky, informačního managementu a dalších souvisejících oborů, ale IT se věnuje příliš malá pozornost i v ostatních sférách. Ve všech tradičních profesích jsou k dosažení odborné úrovně potřebné znalosti IT, což pro práci související s inovacemi platí dvojnásob. Evropské vysoké školy sice e-dovednosti různě podporují, musíme však zajistit, aby školní osnovy držely krok s rychle se měnícím prostředím IT. Sociální sítě, cloud computing, big data atd. sice existují jen krátce, přesto už do značné míry ovlivňují náš život. E-dovednosti by měly být zahrnuty do našich plánů celoživotního vzdělávání. „Potřebujeme, aby společnost vybavovala pracovníky nezbytnými e-dovednostmi a též dovednostmi potřebnými pro e-leadership, ať už se jedná o pokročilé uživatele, odborníky na IT či přední činitele digitální transformace,“ zdůrazňuje Michael Gorriz. „Není to jen požadavek velkých společností, ale předpoklad pro posun směrem k znalostní společnosti.“ Věda o designu může poskytovat nové nástroje, jež pomohou šéfům ze sféry IT a obchodu vytvářet z IT hodnotu a hospodařit s ní. Kupříkladu vzájemně zaměnitelné virtuální nástroje využívají vědu o designu k tvorbě nástrojů a školicích programů pro výkonné IT pracovníky. Tyto shromážděné znalosti jsou systematizovány a shrnuty v aktivní struktuře, úložišti zvaném IT Capability Maturity Framework (IT-CMF). Z tohoto úložiště lze samovolně získávat KAPITOLA 2 HODNOTOVĚ ORIENTOVANÁ FUNKCE IT

nabídky na školení, a zajistit tak vzdělání a odbornou přípravu, jež drží krok s trvale rostoucím tempem technologických změn.

E-kompetence: vytvoření rovných podmínek Vzdělávací nabídky a požadavky průmyslu nejsou dostatečně provázány, což je trvale neudržitelné. Malá vyzrálost IT profesí znamená, že nelze srovnávat různé e-kompetence s příslušnými znalostmi IT uživatelů. Zavedení rámce, díky němuž bude možné důsledně vymezit e-dovednosti po celé Evropě, umožní školám, vzdělávacím institucím na terciární úrovni, zaměstnavatelům, zaměstnancům, firmám nabízejícím školení a personálním agenEvropský rámec turám postupovat jednotněji. Na základě těchto kritérií e-kompetencí (e-CF) má mohou podniky přesně vypotenciál zafungovat v Evropě mezit pracovní pozici podle požadovaných e-kompetencí z hlediska e-dovedností jako a pracovníci zase mohou své Rosettská deska. dovednosti přesně popsat. Pedagogové budou schopni přehledně nastínit, jaké dovednosti si studenti osvojí v příslušných kurzech. Evropský rámec e-kompetencí (e-CF) má potenciál zafungovat v Evropě z hlediska e-dovedností jako Rosettská deska. Konečným cílem je umožnit mobilitu odborných pracovníků, čehož lze dosáhnout zavedením jednotných měřítek platných ve všech organizacích a státech. Aby bylo možné plně využít potenciál klíčových opatření e-CF, musejí je urychleně přijmout všechny významné zúčastněné strany, tj. průmysl, vzdělávací instituce a vlády. Bez takového jednotného postupu bude brzděna mobilita pracovních sil v Evropě i kariérní postup.

Organizační schopnosti a rámce e-dovedností Oscar Wilde napsal: „Cynik je člověk, který zná cenu všeho, ale nezná hodnotu ničeho.“ Mnoho šéfů informatiky si při těchto slovech jistě někoho vybaví, poněvadž se ve sféře IT soustřeďuje ohromná pozornost na náklady. Chceme-li naplno využívat výhod inovací zprostředkovaných IT, je potřeba se více zaměřit na celkovou hodnotu. To znamená, že šéfové informatiky a generální ředitelé musejí organizační způsobilost IT (lidi, postupy a technologie) posuzovat v širších souvislostech, a nevěnovat pozornost jen souhrnu kompetencí jednotlivých zaměstnanců. Pochopí-li, v čem spočívá vyspělost podniku, napoví jim to, jakými strategiemi a taktikami lze zvýšit hodnotu, která vyplývá z lidských, technických a provozních přínosů. Určit nedostatky v organizační způsobilosti IT lze pomocí 24

Manifest e-dovedností

příslušných rámcových programů a z výsledků takového zhodnocení může vyplynout nutnost zlepšit zběhlost pracovníků v konkrétních sférách kompetencí. Mezi rámcovými programy týkajícími se organizační způsobilosti jako např. ITCFM a rámcovými programy pro individuální e-dovednosti, jako je e-CF, tedy existuje silná symbióza.

Posun v úloze šéfů informatiky (CIO) Sbližování významných odvětvových trendů, jako je cloud computing, demokratizace IT a inovace služeb, má vliv na úlohu šéfů informatiky. Způsob, jak CIO řídí základní operační způsobilost IT (tj. „udržují oheň v krbu“), se ovšem pravděpodobně významně změní v souvislosti s posunem k užitnému vzoru cloudových služeb. Při zajišťování této služby se více než na interní řízení zdrojů bude klást stále větší důraz na řízení vztahů se třetími stranami. Mnoho organizací bude využívat hybridního cloudového modelu, kdy si ponechají interní kapacity pro zajištění svých nejcitlivějších procesů a činností, zatímco k postupům zaměřeným na zákazníky budou využívat systém externích dodavatelů. Zvládnutí tohoto přechodu bude vyžadovat změny v souboru dovedností jak u šéfů informatiky, tak u uživatelů IT. Protože na externí poskytovatele připadá stále větší díl odpovědnosti za fungování IT, šéfové informatiky se mohou soustředit na to, aby užívání IT přispívalo k inovacím. Výzkum agentury Accenture ukazuje, že návratnost investicí je daleko vyšší, pokud firma používá IT ke své transformaci Šéfové informatiky pronikají než na zajišťování interních výkonů. Způsob, jak se tyto inostále hlouběji do přední vace vytvářejí, zavádějí a řídí, se linie obchodu. však nejspíš významně změní. Například stále sofistikovanější „platformy jako služby“, jejichž používání je stále snadnější, budou spíše než inovacím, které díky IT vznikají v rámci IT, nahrávat praxi navrhování a vytváření řešení mimo rámec těchto služeb. Je také třeba si uvědomit, že se produkty stále více digitalizují nebo obsahují IT složky, což znamená, že se šéfové informatiky stále více zabývají základními organizačními postupy, místo aby se věnovali jen podpůrným obchodním postupům, jako jsou podnikový informační systém nebo lidské zdroje. Optimalizace obchodu a podpora zákazníků, jež se uskutečňují díky propojení interních IT systémů se sociálními médii, a navázání externích vztahů se zákazníky či partnerskými organizacemi, znamená, že šéfové informatiky pronikají stále hlouběji do přední linie obchodu. Musejí podporovat a řídit řešení, která ve firmě vznikají. Jejich role se tedy bude muset významně změnit. Většina CIO se dosud soustředila na kontrolu a omezování možného poškození koncového uživatele. Hlavním trendem makropodnikání je využít sílu koncového uživatele jakožto KAPITOLA 2 HODNOTOVĚ ORIENTOVANÁ FUNKCE IT

zdroj inovací. Jak vychází najevo síla nových platforem, role CIO Pravděpodobně dramaticky se musí vyvíjet, aby podniky vzroste poptávka po pracovní- mohly přijmout a zhodnotit potenciál zdroje, který představují cích, kteří mohou nabídnout koncoví uživatelé. Z blízkého kombinaci odborné způsobivztahu šéfů informatiky k podlosti v oblasti IT i v podnikání, niku a z jejich relativní početnosti vyplývá, že tato skupina tedy po tzv. e-leaderech. ztělesňuje fantastickou příležitost dát vzniknout novým zdrojům inovací. Bude to samozřejmě vyžadovat změnu v e-dovednostech CIO, IT profesionálů i „programátorů koncových uživatelů“. Pravděpodobně dramaticky vzroste poptávka po pracovnících, kteří mohou nabídnout kombinaci odborné způsobilosti v oblasti IT i v podnikání, tedy po tzv. e-leaderech. Je nutné, aby si CIO osvojili příslušné obchodní dovednosti, díky nimž ukážou, jakou cenu mají IT při revitalizaci podniku, a poskytovatelé vzdělání zase musejí zajistit, aby se tento vývoj odrážel ve způsobu učení další generace. Více než 5.000 výkonných IT pracovníků po celém světě využilo školení na bázi vzájemně zaměnitelných virtuálních nástrojů k tomu, aby demonstrovali cenu ICT. Rozbíhá se rovněž nový vysokoškolský program „IT management zaměřený na hodnoty“. Evropská asociace CIO souběžně vypracovává vlastní vzdělávací program zaměřený na e-leadership, který je propojen s e-CF a přímo se zaměřuje na požadavky poptávajících. Ačkoliv jsou tyto iniciativy důležitými kroky při zlepšování IT managementu, není pravděpodobné, že by situaci zásadněji změnily. Máme-li se dopracovat k uspokojivému řešení, jsou nezbytné další akce.

Doporučení Prosazovat přijetí Evropského rámce e-kompetencí a profilů zaměstnání ve sféře ICT, což pomůže ujednotit kompetence, pracovní profily a vzdělávání. Podporovat vzdělávací instituce celé Evropy při tvorbě vzdělávacích a školicích programů, jež budou propojeny s e-CF a příslušnými ICT-profily. V současnosti je pro zaměstnance i odborníky složité rozumět výstupům z různých kurzů, zejména pokud příslušné kurzy proběhly v jiných zemích. Propojení školství s e-CF a ICT-profily by velice pomohlo uspořádat systém vzdělávání a proklestilo by uživatelům cestu džunglí nabízené odborné přípravy. Rozšířit vzdělávání v oblasti IT pro neprofesionály. IT jsou dnes natolik důležitým prvkem na tolika pracovních pozicích, že je třeba studenty učit příslušným IT dovednostem, aby se mohli rychle začlenit do pracovního procesu na pracovišti. O nových technologiích, jako jsou big data, internet věcí, 3D nebo cloud, by se měli poučit nejen ti, kdo s IT pracují profesionálně. Znát by je měli i ostatní pracovníci, protože tyto technologie zasahují do všech sfér 26

Manifest e-dovedností

obchodu, od prodeje po logistiku, do chodu vlád i malých a středních podniků, v oblasti zdravotní péče atd. Vytvořit užší vazby mezi soukromým sektorem a vzdělávacími institucemi. Významné osobnosti z oblasti IT se jen zřídka stávají profesory na renomovaných vysokých školách a málokdy ovlivňují podobu příslušných studijních programů. Srovnání s jinými profesemi, jako je právo, lékařství či technika, v nichž jsou zkušení odborníci z praxe na tyto pozice zváni, je velice smutné. Měly by být vytvořeny rady pro vzdělávací program, kde by o nových osnovách zaměřených na e-leadership společně rozhodovali špičkoví odborníci a univerzitní profesoři. Zlepšit poměr výkonného týmu k fungování IT. Výše postavení manažeři se v některých organizacích stále soustřeďují spíše na produktivitu IT a na náklady v této sféře než na inovativní potenciál technologií. Podpora Evropské komise - prostřednictvím zpráv o programech - by mohla přispět k tomu, aby si šéfové firem lépe uvědomili význam úlohy IT pro evropské podniky. V těchto zprávách by se rovněž dala řešit další klíčová témata jako např. informace, digitální řízení, strategická analýza IT prostředí a vztahy mezi institucemi. Je vhodné prosazovat, aby členové správní rady disponovali znalostmi IT. Funkce CIO a špičkových IT manažerů je třeba doplnit o znalosti obchodu, o komunikační dovednosti, o přístup v duchu řízení změn, aby tito šéfové mohli ve firmě sehrát požadovanou roli: byli by schopni zvládnout e-leadership a napomoci obnově firmy. Propagovat IT mezi mladými lidmi. Pokud mladí lidé nebudou mít přesné informace o rozmanitých příležitostech, jež se v oblasti IT naskýtají, bude jejich zájem o tuto oblast spíše klesat, což v dlouhodobém horizontu představuje skutečnou hrozbu pro konkurenceschopnost Evropy. Je nutné zaměřit se na střední, a možná dokonce i na základní školy, protože právě v této fázi si mladí lidé vybírají zaměstnání. Řada učitelů však nemá dostatečné dovednosti ani znalosti, aby je mohli inspirovat k volbě profese v oblasti IT. Zde by bylo dobré požádat zajímavé e-leadery (šéfy informatiky, podnikatele), aby dětem vyprávěli svůj příběh, a tak je inspirovali. Nabídnout mladým lidem nové pracovní příležitosti by mohly exkurze do špičkových průmyslových podniků. K změně vnímání IT již významně přispívá kampaň e-Skills for Jobs 2014. Další koordinované kroky průmyslového sektoru, vlád a speciálně zaměřených vzdělávacích institucí by mohly dopomoci k tomu, že se na tento základ bude dále navazovat a budou se podporovat klíčové cíle Digitální agendy pro Evropu. Požadovat zřízení národních pracovních skupin pro e-leadership. V některých zemích se snaží přimět akademickou obec, IT průmysl, společenství IT uživatelů a vlády, aby společně vypracovaly celonárodní IT kampaň, začaly působit na školy, prosazovaly nové druhy IT vzdělávání atd. Některé z těchto počinů řídí digitální šampion pro příslušnou zemi. Lze věřit, že takové pracovní KAPITOLA 2 HODNOTOVĚ ORIENTOVANÁ FUNKCE IT

skupiny mohly sehrát zásadní roli při sdělování výše uvedených témat širším vrstvám společnosti. Nechat profese v oblasti IT vyzrát. Nepočítáme-li klasické IT profese, uchazeč o klíčovou pozici nepotřebuje žádné osvědčení o odborné způsobilosti. Nikoho by ani nenapadlo nechat se operovat od lékaře, který nemá nic než zkušenosti. Souběžně s touto absencí osvědčení je zde i fakt, že významné mezinárodní organizace a vládní instituce jsou zcela závislé na dobrém fungování a bezpečnosti IT systémů. Ačkoli ne každá pracovní pozice vyžaduje specializované znalosti a osvědčení, některé klíčové posty (architekti firmy a/nebo podniku, bezpečnostní pracovníci atd.) by měli disponovat příslušnou kombinací teoretických a praktických znalostí. Evropská komise ve svém programu zaměřeném na e-dovednosti a e-leadership již podnikla zásadní konstruktivní kroky. Tyto iniciativy mají silnou podporu v rámci celého ICT průmyslu a organizací používajících IT. Pokračující spolupráce mezi několika nejdůležitějšími generálními ředitelstvími Evropské komise, jež v této sféře pracují (včetně např. GŘ pro komunikační sítě, obsah a technologie, GŘ pro podniky a průmysl, GŘ pro vzdělávání a kulturu, GŘ pro výzkum, GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začlenění), posílí navrhovaná programová řešení a usnadní jejich přijetí. IT dnes v takovém rozsahu pronikají do tolika sfér ekonomiky a společnosti, že si na téma IT nemůže činit výhradní právo pouze jedno generální ředitelství. Dohodnout se na cíli a nasměrování v rámci Evropské komise je ta nejsnazší část řešení. Zásadním úkolem však bude propojit a mobilizovat průmysl, národní vlády a vědecké obce - a právě zde musejí přijmout zodpovědnost příslušné zúčastněné strany. Vzhledem k tomu, že IT dávají firmám možnost inovovat, je zde jednoznačně zapotřebí podniknout společné a koordinované kroky. Chceme-li předejít dalšímu snižování konkurenceschopnosti evropského hospodářství, musí si všechny zúčastněné strany vzít tuto výzvu k srdci a začít ihned jednat.

Manifest e-dovedností

KAPITOLA 3 Vliv globalizace Podstata celosvětového problému s e-dovednostmi V dnešních globálních obchodních podmínkách stále sílí poptávka po zdatných ICT pracovnících, která však není uspokojena. Podle nedávné zprávy o e-dovednostech (z roku 2014) vnímá 70 % dotazovaných respondentů, že v tomto směru existuje vážná mezera, jež brzdí výkony a růst organizací, a tento problém s e-dovednostmi se zvětšuje, zkoumáme-li nově vznikající technické trendy jako např. big data, internet věcí, sociální nástroje a technologie, mobily a cloud computing. Výše zmíněná zpráva ukazuje, že v období budoucího skromného ekonomického růstu v Evropě pravděpodobně vznikne do roku 2015 v oblasti e-dovedností mezera o rozsahu 509.000 pracovních míst, jež se do roku 2020 rozroste až na 1.2 milionů. V Evropě tvoří Velká Británie, Německo a Itálie 60 % volných pracovních míst, ale podobná mezera v oblasti e-dovedností existuje po celém světě: v USA, Kanadě, Brazílii, Austrálii, Rusku, Jižní Africe, Latinské Americe, Malajsii a Japonsku. Řešení tohoto problému už má v plánu celá řada zemí. Ústředním tématem je v odborné literatuře diskuse o tom, jak dalece se na vzniku této mezery v oblasti e-dovedností podílí nevyzrálost ICT profesí. V této kapitole hovoříme o povaze ICT profesí a řešíme, jak je ovlivňuje stále sílící mezinárodní záběr ICT rolí a funkcí. Klíčovým faktorem v této změně významu mezinárodní situace je sílící globalizace. Z toho vyplývají pro ICT profese různé obtíže a příležitost, což vzhledem k všudypřítomnosti ICT platí i na společnost jako celek. Výzkum (Sherry a kol., 2013; 2012 a 2014) dokládá, že řešit obtíže Naopak nepodaří-li se nám s e-dovednostmi pomůže další rozvoj a vyzrávání ICT profetyto profese rozvinout, sí, který rovněž nastartuje růst růst se zbrzdí a zvýší se a pomůže zlepšit sociální podpotenciální riziko nákladných mínky a kvalitu života. Naopak nepodaří-li se nám tyto profese a nebezpečných selhání ICT. rozvinout, růst se zbrzdí a zvýší se potenciální riziko nákladných a nebezpečných selhání ICT.

KAPITOLA 3 VLIV GLOBALIZACE

ICT profese Zpráva Innovation Value Institute (IVI) a organizace Council of European Professional Informatics Societies (CEPIS) s názvem „E-dovednosti a profesionální užívání ICT – podpora ICT profese v Evropě“ (2012) vytyčuje čtyři stavební kameny ICT profese: • Korpus znalostí: definici příslušného korpusu znalostí pro danou profesi lze použít jakožto základ pro stanovení standardů a vystavování osvědčení o odborné způsobilosti; • Kompetence: aby mohly organizace účinně najímat vhodné zaměstnance a podporovat jejich rozvoj, potřebují pochopit, jak dalece musejí být způsobilí a kompetentní k výkonu různých povolání; • Vzdělání a odborná příprava: formální kvalifikace a osvědčení a oproti tomu neoficiální a neformální vzdělávání jsou složkami kariérního vývoje profesionála, jež se vzájemně doplňují; • Profesionální etika: určujícím aspektem každého povolání je dodržování pravidel profesionální etiky. Zde neexistuje jediná definice ICT profesionála, protože různé země a organizace mají na tuto otázku rozdílný názor. Definice užívaná v souvislosti s tímto výzkumem vychází z dřívější iniciativy Evropské komise. Podle této definice je ICT profesionálem člověk, jenž: • má vyčerpávající a aktuální znalosti z oboru; • pracuje na svém profesním rozvoji, a to prostřednictvím vhodné kombinace kvalifikací, osvědčení, pracovních zkušeností, neoficiálního a/nebo neformálního vzdělávání; • dodržuje smluvený etický kodex/chování a/nebo příslušné regulační postupy; • prostřednictvím kompetentně odváděné práce vytváří hodnoty pro zúčastněné strany.

ICT profesionalismu pouze na národní úrovni už tudíž není přiměřenou reakcí na problém takového rozsahu a povahy.

K dnešnímu dni nejsou ICT profese všeobecně z hlediska těchto klíčových složek rozvinuté ani vyzrálé, což je problém na národní úrovni. Kritičtější situace však nastává v souvislostech mezinárodních. Přestože ICT profesionálové musejí pracovat na místní úrovni, je třeba, aby jejich dovednosti byly srozumitelné 30

Manifest e-dovedností

a přenositelné všude na světě. Rozvíjení ICT profesionalismu pouze na národní úrovni už tudíž není přiměřenou reakcí na problém takového rozsahu a povahy.

Mezinárodní stránka ICT profese Máme nějaký důkaz, že se oblast ICT stává z hlediska profesionálního čím dál víc mezinárodní záležitostí? V nejnovějším průzkumu (2014) zúčastněných stran v rámci EU jsou více než tři čtvrtiny (77 %) respondentů přesvědčeny, že ICT jsou celosvětovou profesí a úsilí jednotlivých národů je nutno na globálním základě propojit, aby tato profese mohla úspěšně vyzrát. Dále se zjistilo, že valná většina (80 %) respondentů věří, že by ICT profesionálové měli vycházet ze společného základu, který představuje korpus základních znalostí z oboru ICT (základní objem znalostí, které si musejí osvojit všichni praktičtí uživatelé ICT). Mezinárodní stránka nabývá na důležitosti v rámci evropského programu zaměřeného na e-dovednosti. V březnu 2014 uspořádala Evropská komise v Bruselu na toto téma mezinárodní workshop, jehož se účastnili ICT odborníci z celého světa: z Evropy, USA, Kanady, Japonska, Ruska, Malajsie, Austrálie a Brazílie. Bez výhrad se shodli na tom, že je zapotřebí posílit dialog a spolupracovat na mezinárodní úrovni, aby mohli účinněji řešit nedostatek e-dovedností a dozvídat se o mezinárodních iniciativách/osvědčených postupech, a podporovat tím vyzrávání ICT profese. Další postřehy z tohoto workshopu najdete níže v této kapitole.

Vyzrávání ICT profese jakožto reakce na celosvětové obtíže s e-dovednostmi Za klíč k účinnému řešení tohoto problému se považuje rozvíjení a vyzrávání všech výše nastíněných aspektů ICT profese - všech jejích stavebních kamenů. To je nutno uskutečňovat způsobem, který nastartuje mezinárodní hnutí zkušených pracovníků, ale přitom respektuje a uznává kulturní, ekonomické a jazykové rozdíly mezi zeměmi a regiony. Pokroky v komunikaci a globalizaci v mnoha organizacích stále častěji dokazují, že aby pracovníci mohli nabízet svoje dovednosti, nemusejí se fyzicky přemisťovat. A právě přenosnost práce a pracovníků je otázka, která s vyzráváním této profese úzce souvisí, pokud jde o mezinárodně uznávané standardy kvalifikace a kompetencí. V následující části si postupně rozebereme všechny složky ICT profese a prodiskutujeme současné iniciativy zaměřené na její vyzrávání na mezinárodní úrovni.

Korpus znalostí (Body of knowledge) Tento korpus představuje formálně ustavený soubor znalostí, který si musí člověk osvojit, aby určitou profesi zdatně zvládal. Korpus zvyšuje profesionalitu pracovníka tím, že mu nabízí formálně ustavenou znalostní strukturu, pomocí KAPITOLA 3 VLIV GLOBALIZACE

níž lze v případě potřeby vypracovávat učební osnovy, standardy a osvědčení (Agresti, 2008; Denning a Frailey, 2011). Ve všech oborech ale znalostní korpus představuje zásadní problém, jelikož je nutné na něm pracovat a udržovat ho aktualizovaný, aby měl smysl. V oblasti ICT tyto obtíže sílí, protože spektrum profesí je široké a technologické změny postupují rychlým tempem. Ve snaze vypracovat korpus, který by měl dostatečnou modularitu a pružnost, takže by se dal používat v mnoha prostředích, vznikla celá řada mezinárodních iniciativ, např. Software Engineering Body of Knowledge (SWEBOK), vypracovaná organizací IEEE, Computer Society Curricula (společnost ACM), Chartered IT Professional Breadth of Knowledge Syllabus (BCS), Foundational Skills in IT (CIP a NASSCOM). V současné době rovněž probíhá nový projekt (2014) financovaný Evropskou komisí, na němž pracují společnosti Ernst and Young a Cap Gemini. Tento projekt se zaměřuje na vypracování panevropského základního korpusu znalostí potřebných pro ICT.

Kompetenční rámec Dovednosti a kompetence potřebné k výkonu určitých profesionálních rolí v oboru ICT lze formálně ustavit do podoby kompetenčního rámce. Takový rámec může nabízet konkrétnější instrukce pedagogům a těm, kdo se zabývají určováním pracovních rolí pro daný obor a náborem nových zájemců. Celá škála podobných rámců již na mezinárodní úrovni existuje, např. britský Dovednostní rámec pro informační věk (SFIA), Evropský rámec e-kompetencí (e-CF) a japonský Rámec obecných kariérních dovedností (IPA). K obtížím s vypracováním a užíváním takových rámců patří i nutnost udržovat je aktuální a poskytovat je ve formátu, který budou snadno používat pedagogové a profesionálové ze sféry lidských zdrojů. Kus užitečné práce už vykonala Australská počítačová společnost, která vypracovala vzorové předlohy pro výuku a práci s lidskými zdroji. Strany, jež se do tohoto výzkumného projektu zapojily, se shodly, že místo aby se za každou cenu vytvářel univerzální standardní rámec, měly by se stávající rámce účinněji zmapovat.

Vzdělání a odborná příprava Rozvoj ICT jakožto profese vyžaduje vzdělání, které budoucím profesionálům umožní pochopit do šíře i do hloubky základní pojmy a nabídne jim odbornou přípravu a možnosti rozvoje, aby dokázali držet krok s vývojem rychle se měnícího oboru. Mezi skutečnosti, že vzdělání musí studentům zprostředkovat porozumění základním pojmům, jež se nemění anebo se mění málokdy, a faktem, že průmysl potřebuje pracovní síly, které perfektně drží krok s nejnovějšími technologiemi, vzniká napětí. Navzdory tomuto napětí je však důležité vzít v potaz, že zatímco univerzitní diplomy a průmyslová osvědčení jsou vysoce ceněny, v různých zemích existují různé názory na to, do jaké míry se uznává a cení rozmanité neoficiální/neformální vzdělání (Carcary a kol., 2012).

Manifest e-dovedností

ICT profesionálové jsou jen zřídka těmi počítačovými ICT profesionálové jsou jen programátory odříznutými zřídka těmi počítačovými od světa, jak nám sugerují programátory odříznutými od populární ustálené představy. Většinou potřebují světa, jak nám sugerují populárbýt při práci v úzkém konní ustálené představy. Většinou taktu s firmou a/nebo se sociálními a programovými potřebují být při práci v úzkém požadavky své organizace. kontaktu s firmou a/nebo se Vystudovaní ICT odborníci podle zaměstnavatelů často sociálními a programovými postrádají nutné obchodpožadavky své organizace. ní či sociální dovednosti, takže než jsou připraveni „nastoupit do práce“, potřebují ještě školení navíc. Z toho vyplývá složitá otázka: kudy by měla při poskytování vzdělání a odborné přípravy v oboru ICT vést hranice mezi zodpovědností pedagogů placených státem a zaměstnavatelů. Doporučit lze lepší spolupráci průmyslu s vědeckou obcí, přičemž součástí této spolupráce by bylo zaškolení a strukturované pracovní umístění. Kompetenční rámce by se měly používat i při sestavování učebních osnov, což pomůže zajistit, aby výuka odpovídala potřebám průmyslu. Nové trendy vývoje v oblasti ICT, např. big data, by bylo možné řešit prostřednictvím krátkých účelových „výcvikových táborů“, čímž by se dalo vyhnout obtížím se změnami celé třetiny učebních osnov. Obecně vzato, k doplňování nových dovedností je třeba využívat pružné a konkrétně zacílené přístupy, např. projekt Massive Open Online Courses (MOOC), zatímco k budování základních dovedností a pochopení pojmů se hodí tradičnější způsoby. Zásadním faktorem, díky němuž by se zvýšil zájem jednotlivců o kariéru v oblasti ICT, je rovněž zlepšení kvality výuky předmětů STEM (přírodní vědy, technika, inženýrství a matematika) na primární a sekundární úrovni. Do vzdělávání v oboru ICT jsou stále častěji v různých mezinárodních souvislostech zařazovány podnikatelské dovednosti a kreativita. Veškeré vzdělání a odborná příprava v oboru ICT musí být přístupné a zajímavé pro všechny složky společnosti, na čemž je nutno pracovat, protože v současné době jsou zde nedostatečně zastoupeny ženy a zástupci menšin.

Profesionální etika Za základní součást profesionality v zavedených oborech, jako je například právo a medicína, se považují etické standardy a formálně zakotvený kodex profesionální etiky. Ti, kdo v různých organizacích budují a řídí ICT, mají obrovskou moc, a mohou zde tedy škodit, ať už vinou selhání či zlovolného úmyslu, takže i oni musejí dodržovat vysoké standardy etického chování (Weckert a kol., 2013). Poněvadž ICT prorůstají všechny sféry společnosti, riziko podobných KAPITOLA 3 VLIV GLOBALIZACE

zásahů se zvyšuje. Tyto faktory důrazně vypovídají o tom, že je třeba úlohu etiky v ICT profesionalismu posílit a dále formálně ukotvit, což má však v takto různorodé globální profesi svá úskalí. Jelikož ICT soustavně pracují s dalšími aspekty obchodu, někdy se snad očekává, že tito pracovníci podpoří nebo umožní neetické chování, jež nevzešlo z fungování samotných ICT. Z porady s klíčovými zúčastněnými stranami, která proběhla na nedávném mezinárodním workshopu, vyplynulo, že etická pravidla ICT musejí zůstat dostatečně pružná, aby se dalo pracovat na mezinárodní úrovni, a musejí mít formát, který mohou snadno používat pedagogové a profesionálové.

Je třeba úlohu etiky v ICT profesionalismu posílit a dále formálně ukotvit

Profesionální sdružení se snaží zajímavým způsobem zajistit, aby si etická pravidla mohli profesionálové snáze upravovat a používat. Kus práce odvedla např. organizace CEPIS, která chce pomocí příběhů a dalších nástrojů usnadnit diskuzi o etickém chování a pěstovat pochopení těchto principů (CEPIS, 2014). Australská počítačová společnost zase vypracovala rozsáhlé případové studie o etice, které dokládají význam etiky v různých souvislostech ICT profese (ACS, 2014). Osvědčování odborné způsobilosti ICT, nejde-li o vysoce riskantní oblasti, jako je zdravotnictví, chápou zúčastněné strany, dotázané v rámci tohoto průzkumu, jako složité a potenciálně kontraproduktivní.

Doporučení Veškeré složky či stavební kameny ICT profese musejí stále vyzrávat způsoby, jež fungují na mezinárodní i na národní úrovni. ICT profesionálové pořád více pracují v globálních týmech. Tato profese musí vyzrávat za přispění důkladných porad a spolupráce, čímž se zajistí respektování kulturních a jazykových odlišností a zároveň i rozvoj ICT profese, jež bude mezinárodně uznávána. V tomto procesu je nutno „odkoukat“, co funguje v jiných zemích, a zkoordinovat zmapování pravidel a rámců, jež musejí být mezinárodně uznány.

Manifest e-dovedností

KAPITOLA 4 Úkol zvaný e-leadership Přehled Rostoucí vliv informačních a komunikačních technologií (ICT), nazývaných též „e-“ (elektronické) či digitální technologie, silně změnil globální ekonomiku. Výsledkem je otevření nových trhů a změna způsobů, jimiž organizace vytvářejí produkty a poskytují služby. K oběma těmto výsledkům i ke vzniku podpůrných postupů přispěly inovace (OECD 2010). Tato nová skutečnost - zejména obchodní modely, způsoby práce a vytváření hodnot - si žádá nové formy organizace, a co je ještě důležitější, též zásadní úpravy řízení organizací. Abychom tedy mohli vítězit v dnešní celosvětové konkurenci, musíme být schopni rozpoznávat rozrůstající se spektrum příležitostí k inovacím a plně ho využívat. Víme, že ve většině západních ekonomik roste poptávka po schopnosti řídit pomocí ICT, pro kterou se stále častěji používá termín e-leadership (např. Avolio a kol., 2001). V podmínkách větších evropských organizací nevyžaduje e-leadership jen důkladné pochopení základních možností ICT a jejich nejnovějšího vývoje, ale rovněž schopnost řešit organizační obtíže a vést zaměstnance, kteří mají vysokou kvalifikaci v disciplínách mimo ICT. Tým, který je takhle kompetentně veden, může organizaci zajistit výhody spočívající v práci s novými obchodními modely a ve využívání příležitostí k inovacím, jež s sebou přinášejí technologie. Výmluvné v opačném slova smyslu jsou také výsledky špatného e-leadershipu, které vedou ke značným zpožděním a ke zvýšení nákladů u organizací veřejného i soukromého sektoru.

Současná mezera v e-dovednostech v Evropě Ekonomický pokles v Evropě, který v roce 2007 odstartovala finanční krize, způsobil nezaměstnanost, jež nemá obdoby, ale přesto během tohoto období přibývá důkazů, že nabídka určitých dovedností, souvisejících s ICT (tj. e-dovedností) je nedostatečná, což ohrožuje ekonomický růst, konkurenceschopnost a zaměstnanost na celém kontinentě. Při řešení tohoto dovednostního nedostatku se musíme zaměřit na technologie i na obchodní využívání ICT. Co se týče technologií, počet absolventů informatiky je víceméně stejný - každý rok se pohybuje v rozmezí 115.000 až 125.000. Od roku 2006 dochází k poklesu a od roku 2010 tento počet stagnuje na nižší hladině, takže v členských státech Evropské unie (EU27) vychází ze vzdělávacích institucí vyššího stupně každoročně zhruba 110.000 absolventů informatiky. Výsledek této stagnace či

KAPITOLA 4 ÚKOL ZVANÝ E-LEADERSHIP

poklesu počtu nových pracovních sil v oblasti ICT se v Evropě navíc násobí tím, že řada ICT pracovníků začíná odcházet do penze. Jak vyplývá z níže uvedeného grafu, mezi jednotlivými zeměmi jsou rozdíly. Ve Velké Británii počet absolventů informatiky poklesl od roku 2003 o třetinu. Francie nyní Velkou Británii předstihla a dodává Evropě 18 % absolventů ICT. Velká Británie vyprodukuje 17 % a Německo, které je na třetím místě, 15 % evropských absolventů ICT, kteří vstupují na trh práce. Před deseti lety Velká Británie produkovala skoro třetinu evropských vědců v oboru ICT (30 %), zatímco Německo jen 7 % (Gareis a kol., 2014). Vývoj počtu absolventů informatiky v členských státech EU, 2000–2012 Francie Velká Británie Německo Španělsko Polsko Nizozemsko Česká republika Řecko Itálie 19 další členských států

Zdroj: Empirica, 2014

Zatímco nevyřešeným problémem zůstává i nadále mezera v technických dovednostech, hlavní oblastí tohoto trhu, kde není naplněna poptávka, jsou kategorie vyšších dovedností, kam náleží také e-leadership. Předpověď znázorněná na níže uvedeném grafu ukazuje, kde se v širokém spektru pracovních kategorií v oblasti ICT očekává nárůst poptávky. Graf vychází z odhadů ekonomické aktivity a trendů trhu práce, které vypracovaly organizace Empirica a IDC v rámci výzkumu pracovní síly Eurostatu. Celkově se očekává, že poptávka po e-dovednostech poroste nejvíce v pracovních kategoriích spojených s managementem a obchodní analýzou, což představuje problém i příležitost pro instituce vyšších vzdělávacích stupňů.

Manifest e-dovedností

44,2%

Management, architektura podniku a analýza

15,5% 8,5%

Uživatelé IKT profesionální úroveň

15,9% 10,1% 3,7%

Uživatelé IKT -16,8% pomocná/technická úroveň -11,8%

-3,9%

Celkem

9,3% 3,2% 1,8%

2020 2015 2012 v porovnání s r. 2011

Rozvoj pracovní síly ve sféře ICT v Evropě

Tyto dva trendy – stagnující nabídku absolventů informatiky versus zvyšující se poptávku po špičkových dovednostech nutných pro e-leadership, sledují významné průmyslové skupiny se značnými obavami. Například pracovní skupina pro lidské zdroje EuroCIO, evropské organizace šéfů informatiky, dospěla v roce 2009 k závěru, že mají-li být tyto rostoucí potřeby uspokojeny, jsou nutná rozsáhlá zlepšení. Organizace EuroCIO začala v zájmu věci jednat: zapojila se do inovativní spolupráce s předními obchodními školami, aby se daly vypracovat nové osnovy zaměřené na e-leadership. Cílem je zlepšovat u pracovníků na vyšším profesionálním stupni a s vyšší výkonnou mocí dovednosti a rovněž schopnost rozhodovat s přihlédnutím k inovacím. Na nedostatky na dovednostním trhu, jež signalizují zainteresované strany, zareagovala Evropská komise a spustila sérii iniciativ zacílených na podporu celé škály dovedností souvisejících s ICT. Tyto iniciativy původně řešily potřebu zvýšit profesionalitu praktických uživatelů IT a vypracovaly strategie a nástroje, jejichž pomocí by bylo možné překlenout mezeru mezi poptávkou po e-dovednostech a nabídkou na této úrovni. Poslední dobou se věnuje pozornost mezeře v dovednostech ve sféře e-leadershipu.

Dovednosti potřebné pro e-leadership Ústředním úkolem e-leadershipu je podstatně úspěšněji rozeznávat, vyhodnocovat a využívat příležitosti k inovacím spojené s ICT. Tyto dovednosti lze chápat jako spojení korpusu znalostí se souborem kompetencí, které jedinec v moderní ekonomice potřebuje k tomu, aby dokázal s využitím ICT zahájit a řídit inovace. Tento názor na dovednosti nutné pro e-leadership souvisí zejména KAPITOLA 4 ÚKOL ZVANÝ E-LEADERSHIP

s uznávanou kategorizací e-dovedností, kterou v roce 2004 předložili zástupci průmyslu ve zprávě Evropského fóra pro e-dovednosti. Evropská komise se rozhodla zaměřit nejprve na potřeby středních a velkých podniků na nejvyšší úrovni rozhodování. Zde se rozhodování o inovacích vycházejících z ICT orientuje na víceméně stabilní portfolia příležitostí (Peppard a Thorp, 2013) a k uskutečňování inovací je nutná účast vysoce kvalifikovaných zaměstnanců, kteří proces řídí - ne všichni však docela rozumí ICT a jejich potenciálu. Pro účinné vedení vysoce kvalifikovaných, multidisciplinárních týmů řízených inovativními způsoby má zásadní význam schopnost ocenit práci těchto různých odborníků. Klíčem k rozhodování na nejvyšší úrovni firmy je přesně vyhodnocení obchodních příležitostí souvisejících s ICT. Řídící pracovník v takto uspořádaném týmu musí účinně komunikovat s ostatními a beze zbytku rozumět nástrojům, určeným k podpoře optimalizace rozhodnutí. Takový člověk musí mít nejen hlubokou, mimořádně rozvinutou schopnost využívat ICT, ale zároveň i vyzrálé obchodní dovednosti a musí být schopen komunikovat a organizovat. Dovednosti nutné k e-leadershipu tohoto druhu lze ze školské výuky informatiky a počítačových věd čerpat jen zčásti, avšak od pozice CIO výše už je zapotřebí důkladně rozumět principům podnikání a obchodního managementu.

Vzdělávání v oblasti e-leadershipu a jeho budování Z podnětu Evropské komise se v roce 2013 začalo pracovat na instrukcích, jak podporovat šíření učebních osnov týkajících se e-leadershipu se zacílením na větší podniky. Aby bylo možné studentům vštěpovat multidisciplinární způsobilost na vysoké odborné úrovni, uzpůsobenou řídicím rolím, jež dnes vznikají ve větších soukromých a veřejných organizacích v Evropě, neobejdeme se bez vzdělávacích programů, které z těchto osnov vycházejí. Prvním krokem bylo zvážit, jaké vzdělávání se v Evropě nabízí, a stanovit výchozí bod. Po celé Evropě proběhl komplexní výzkum, který obsáhl celé spektrum souvisejících programů. V nich se zpravidla kombinovaly dvě základní oblasti dovedností nutných pro e-leadership: znalost pokročilých IT a metod obchodních inovací. Zjistilo se, že po celé Evropě si tyto znalosti osvojuje více než tisíc postgraduantů a frekventantů magisterských kurzů. Avšak tyto studijní nabídky se většinou omezovaly na denní studium a byly zacíleny na nové zájemce o zaměstnání v oboru. To je sice dobré pro vybudování výchozího bodu pro budoucí e-leadership, ale nepostačuje to naplňovat požadavky na inovativní řízení podniků v ekonomice tohoto desetiletí. Těm, kdo už se výrazně podílejí na řízení firem, je po celé Evropě určeno sotva 50 programů, které by jim potenciálně předaly kompletní dovednosti potřebné 38

Manifest e-dovedností

pro e-leadership, čímž by se dotyční kvalifikovali k řízení digitální transformace ve svých organizacích. Programů s potenciálem předávat dovednosti potřebné pro e-leadership se v Evropě našlo příliš málo, než aby dokázaly pokrýt potřeby všech evropských firem, jak to požaduje průmyslový sektor. Abychom tudíž v EU mohli dosáhnout inovativních cílů, musíme zesílit stávající úsilí: je třeba, aby evropští poskytovatelé vzdělání a odborné přípravy více podporovali učební osnovy zaměřené na e-leadership.

Vytváření vzdělávacích e-leadershipových nástrojů pro zúčastněné strany Na základě vzdělávacích programů EuroCIO vznikly instrukce, s jejich pomocí by se měly lépe předávat dovednosti potřebné pro e-leadership. Cílem bylo rozšířit stávající intenzivní proces, během něhož zaměstnavatelé spolupracují s obchodními školami na definování obsahu programu. Ukázalo se, že výsledkem této práce jsou úspěšné e-leadershipové programy, v nichž se spojují požadavky vznikající na řídicím pracovišti s nejnovějšími objevy v daných oblastech. Aby se tyto instrukce zestručnily, byl vypracován vzorový formát profilových programů a související učební osnovy. Jádro těchto profilů tvoří soubory vzdělávacích výsledků, které jsou vědci a zaměstnavateli považovány za základní při osvojování si rozhodovacích kompetencí na bázi ICT inovací, a to zejména ve vrcholovém managementu. Při práci se zúčastněnými stranami vyšlo najevo, že je zapotřebí vytvořit různé profily e-leadershipu, přičemž škála profesionálních témat sahá od architektury podniku po bezpečnost a správu. Každý takový profil je potvrzen odborníky z průmyslové sféry. První profily pro výuku e-leadershipu odsouhlasila rada EuroCIO v polovině roku 2014. S požadavky e-leadershipu zakotvenými v těchto profilech tedy nyní univerzity a obchodní školy porovnávají svoje studijní programy, aby vyhodnotili životnost celé této koncepce. Tyto výukové profily se chápou jako nástroj usnadňující dialog ohledně vzdělávacích výsledků, který vede školství s průmyslem, a vzdělávací instituce vyššího stupně v mnoha evropských zemích je mohou používat k vylepšování programů a vzdělávacích zkušeností. Tyto iniciativy Evropské komise zaměřené na e-leadership větších podniků doplňuje práce, která řeší situaci menších a středních firem a podnikatelů. V obou případech se zástupci průmyslu a vědy zabývali rozpoznáváním příležitostí, jak podporovat rozvoj e-leadershipových dovedností. V evropských menších firmách a u podnikatelů je prvořadou prioritou minimalizace objemu učební látky. Lze jim vyjít vstříc výběrem různých výukových metod, které spočívají ve sdělování nahraného obsahu na dálku při výuce KAPITOLA 4 ÚKOL ZVANÝ E-LEADERSHIP

v místě. Tyto metody, které u frekventantů pěstují schopnost získávat kontakty, např. během krátkých letních rezidenčních kurzů, a plně jim předávají pevně stanovené vzdělávací výsledky potřebné pro e-leadership, optimálně využívají čas učitelů. Individuální studium se kombinuje s praxí, díky čemuž si student během programu skutečně osvojí principy neustálého aktivního řízení. Zjistilo se, že média, která vznikla v rámci projektu MOOC, jsou pro učení některých segmentů látky vhodná.

Pokyny pro budoucnost Lze doufat, že v budoucnu začne více vzdělávacích institucí spolupracovat s průmyslem na tvorbě kurzů založených na výuce e-leadershipu a že tyto instituce zároveň přehodnotí a vylepší již používané výukové formáty. Zvýšení rozsahu vzdělávání je pak možné dosáhnout rozvíjením spolupráce mezi školami, které budou současně sdílet nahrávky obsahu a vyvíjet tlak zejména na univerzity, aby vzdělávací programy získaly patřičnou technickou úroveň. Protože iniciativy Evropské komise zaměřené na e-leadership postupně vyzrávají, je nyní třeba zapojit mezi důvěryhodné klíčové partnery také správní struktury, čímž se zajistí, že vlády budou postupovat nanejvýš citlivě. Prvním krokem bylo zapůsobit na stávající správní struktury, které zřídila organizace EuroCIO k účelům vlastního výkonného vzdělávacího programu. Probíhající dialog s dalšími nejvyššími evropskými sdruženími a klíčovými partnery se při budoucím rozhodování na evropské úrovni pravděpodobně rozšíří, poněvadž přibude zainteresovaných stran. Ústřední poselství zní takto: ekosystém vzdělávání v oblasti e-leadershipu vyžaduje aktivní spolupráci mnoha partnerů, protože jedině tímhle způsobem lze dosáhnout cíle, jímž je zvýšení způsobilosti, inovací a hodnot v Evropě.

Manifest e-dovedností

KAPITOLA 5 Nové inovativní vzdělávání Jak se připravit na digitální budoucnost: e-dovednosti ve výuce Dovednosti, jež si studenti osvojují prostřednictvím evropského školského systému, vždycky nemusejí vyhovovat potřebám světa, který se stále víc digitalizuje. Ale fakt, že mladí lidé masivně používají ICT, není vždycky signálem, že jsou ochotni technologie studovat: počet studentů a absolventů matematických, přírodovědných a technických oborů v poměru k ostatním disciplínám v Evropě během posledního desetiletí klesl . Výsledkem je „děravé potrubí“ - slábnoucí zájem o studium přírodních věd, techniky, inženýrství a matematiky (STEM), které má počátek na konci primárního vzdělávání a táhne se dál až na terciární úroveň, až vyústí do mělké základny, odkud se nabírají noví zaměstnanci. Vzhledem k této situaci si Evropa klade za cíl do roku 2020 dosáhnout 75procentní zaměstnanosti žen a mužů ve věkové kategorii 20-64 let. Cílem iniciativy „Nové dovednosti pro nová zaměstnání“, která byla zahájena v listopadu 2010, je informovat o tom, jak lépe předvídat budoucí potřeby ohledně dovedností, jak přesněji přiřazovat dovednosti k potřebám trhu práce a jak překlenout propast mezi světem školství a práce. Teoreticky by evropské vzdělávací systémy už měly vybavovat děti a mladé lidi digitálními kompetencemi a e-dovednostmi, jež budou zapotřebí na trhu práce v roce 2020. A přesto z nově zavedeného indikátoru digitálních dovedností, který vychází z Rámce digitálních kompetencí, vypracovaného Evropskou komisí, nemá 23 % obyvatel EU vůbec žádné digitální dovedností (2012); tato škála se pohybuje v rozmezí 6 % ve Švédsku po 50 % v Rumunsku. Vzhledem k tomu, že k fungování v digitální společnosti člověk potřebuje dovednosti na vyšší než jen základní úrovni, lze považovat téměř polovinu populace EU (47 %) za nedostatečně vybavenou (jejich digitální dovednosti jsou nízké či nulové). Pro dnešní generaci, která po nástupu na trh práce zjistí, že valná většina profesí vyžaduje e-dovednosti, je tato situace katastrofální.

Vzdělávací politika Navzdory zjevnému rozdílu v kompetencích studentů oproti očekáváním se základní ICT kompetence z hlediska politik těší všeobecné podpoře v celém vzdělávacím systému. Na různých stupních vzdělávání se obvykle řeší celostním způsobem: kompetence učitelů, kompetence studentů, e-bezpečnost pro všechny, ICT pro lidi se speciálními potřebami a rovněž počiny adresované těm, kdo jsou postiženi digitálním předělem. Obsahem takovýchto politik je také KAPITOLA 5 NOVÉ INOVATIVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

poskytování infrastruktury, zajištění přístupu škol k příslušným technologiím, jako jsou interaktivní bílé tabule, v některých případech netbooky a tablety, stejně jako tradičnější počítačové laboratoře (ať už pevné, nebo mobilní). Ve většině evropských zemí patří mezi priority také digitální obsah, od prakticky zaměřených internetových skupin pro učitele a studenty až po poskytování e-učebnic nebo databází výukových zdrojů. Zprávy organizace European Schoolnet o stavu ICT ve vzdělávání členských států EU (Insight Country Reports) z roku 2013 poukazují na existenci mnoha významných programů a praxí, zaváděných národními ministerstvy školství. Díky tomu se rozvíjejí základní e-kompetence a digitální gramotnost začíná být považována za neoddělitelnou složku moderního vzdělání. Na národní úrovni existuje řada různých přístupů k realizaci výuky počítačové gramotnosti a digitálních kompetencí, od samostatného vzdělávacího programu pro ICT, jež se typicky zaměřuje na uživatelské e-dovednosti, až po snahu začlenit ICT do každého předmětu. Některé země (např. Německo) a určité regiony začaly k ověřování základních kompetencí v oblasti ICT využívat certifikaci třetími stranami, kupříkladu prostřednictvím osvědčení zvaného Evropský koncept počítačové gramotnosti (ECDL). Nicméně většina lidí nepovažuje digitální předěl za hlavní cíl a každá škola přistupuje jinak k otázce, jak skutečně realizovat příslušnou vládní politiku. Tím se do značné míry vysvětluje propast mezi cíli vládních programů a dovednostní úrovní studentů. Zatímco je nutné pokračovat v současných programech, čímž se zajistí, aby se ICT metody a nástroje přefiltrovaly až na správné místo ve vzdělávacím systému, musíme se současně více soustředit na běžné ICT přístupy. Pozornost by se dále také měla věnovat otázkám digitální propasti s cílem zajistit, aby všichni studenti bez ohledu na prostředí, z něhož pocházejí, získali dobrou úroveň základních ICT kompetencí. Významnou překážkou při vstřebávání e-dovedností zůstává problém s kompetencí učitelů, pro kterou neexistuje společný evropský standard. Celosvětové standardy nelze v evropském prostředí vždycky použít, takže ministerstva školství zkoumají, jak vytvořit vlastní standard, který by se propojil s Evropským rámcem e-kompetencí (e-CF). Základní jsou v tomto směru multipartnerské iniciativy umožňující učitelům experimentovat s inovativní pedagogikou za podpory technologií a jeden z takových příkladů představuje laboratoř Třída budoucnosti organizace European Schoolnet v Bruselu: dvacet pět technologických společností spolupracovalo s ministerstvy Schoolnetu a výsledek této spolupráce ovlivnil více než 13.000 učitelů.

Manifest e-dovedností

Jak zvednout laťku Přestože je e-CT užitečný jakožto výchozí bod pro poskytování základní digitální gramotnosti všem občanům, nestačí k přípravě těch, kdo by měli získat náročnější IT školení nebo jít studovat informatiku. Tento problém je trvale zakořeněn ve všech evropských členských státech a přesně ho ve zprávě z roku 2011 popisují Livingstone a Hope: „Soukromému sektoru způsobuje obtíže vzdělávací systém, který nerozumí jeho potřebám. Situaci ještě zhoršují školní osnovy, které se v oblasti ICT soustředí na kancelářské dovednosti místo na náročnější počítačové vědy a programování, které jsou potřeba v technologicky špičkových odvětvích průmyslu, např. k výrobě videoher a vizuálních efektů. Mladí lidé i jejich učitelé zároveň potřebují i větší povědomí o vyhlídkách na zaměstnání v těchto odvětvích a o kvalifikacích, díky nimž jej mohou získat. Předměty STEM – přírodní vědy, technika, inženýrství a matematika – a výtvarné umění jsou pro úspěch klíčové.“ Zpráva dále doporučuje, aby se informatice jakožto oboru připisovala stejná důležitost jako ostatním vědám, např. fyzice a matematice, vyučovaným od věku jedenácti let v rámci obecných osnov na školách sekundární úrovně. V reakci na tuto výzvu přikročila vláda Velké Británie k nahrazení tradičních hodin ICT (založených na výuce digitálních kompetencí) informatikou s těžištěm v programování, designu webových stránek a tvorbě aplikací pro mobilní zařízení.

Matematika a fyzika Z hlediska přechodu od základních IT kompetencí k e-dovednostem jsou klíčovým problémem výsledky v matematice a fyzice. Dobré matematické dovednosti, zejména porozumění algebře a algoritmům, jsou pro rozvíjení dalších dovedností v oblasti programování a výpočetní techniky zásadní. Výzkum provedený v rámci projektu společnosti Microsoft Teaching and Learning nasvědčuje tomu, že je matematika typickou oblastí, kde se inovativní metody při vyučování používají nejméně. Znalosti a dovednosti v oblasti fyziky jsou pak obdobně zásadní pro sítě a aplikace informatiky. Relativně nízká úroveň dosahovaných výsledků a zájmu o tato témata mezi žáky a studenty v Evropě je z hlediska nabývání elektronických dovedností vyšší úrovně znepokojivá. Výzkumy provedené sítí Eurydice v mnoha evropských zemích poukazují na nedostatek vnitrostátních programů na podporu studentů s horšími výsledky. Je příznačné, že země, které dosahují v přírodních vědách a matematice v programu OECD (Programme for International Student Assessment - PISA) lepších výsledků, mají obvykle zavedeny propracované systémy, jejichž cílem je zajistit, aby se těm, kteří s matematikou a fyzikou bojují, dostalo dostatečné podpory, aby mohli dosáhnout lepších výsledků. Síť Eurydice navíc upozorňuje na to, že zvláštní význam ICT se v matematice často opomíjí:

KAPITOLA 5 NOVÉ INOVATIVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

„Používání ICT v matematice je předepsáno ve většině zemí. Navzdory všeobecné dostupnosti se však počítače během výuky matematiky používají jen zřídka. Tento rozpor dokládá, že se význam matematiky nedaří zdůraznit prostřednictvím jejího spojení s IT, které žáci a studenti denně používají.“ A konečně, matematika a fyzika zvláště trpí nízkým zájmem ze strany dívek. Příklady a modely používané v těchto předmětech většinou mnohem více oslovují chlapce nežli děvčata. Na vyšší sekundární úrovni to dívky od studia matematiky a fyziky často odrazuje a působí to jako překážka pro studium informatiky na vysoké škole a následně i pro profesní dráhu v odvětví IT. Významným faktorem je v této souvislosti skutečnost, že se během přípravného vzdělávání učitelů nevěnuje dostatečná pozornost problematice rozmanitosti; Eurydice k tomu poznamenává: „Přístup k rozmanitosti, tj. vyučování pestré škály žáků, zohledňování různých zájmů chlapců a dívek a vyvarování se genderových stereotypů při interakci s žáky představuje kompetenci, jíž se tyto programy zabývají nejméně často.“ Zmíněné obavy ukazují, že je potřeba zvýšit kvalitu výuky a učení v oblasti matematiky i fyziky, a to zavedením inovativnějších přístupů využívajících moderní technologie, přičemž je třeba se mnohem více soustředit na otázky rovnosti mezi ženami a muži.

Informatika jako předmět Je příznačné, že z poslední doby je k dispozici málo celoevropských údajů k roli informatiky jakožto zvláštního předmětu v rámci osnov. Ze zpráv European Schoolnet (Insight Country Reports) jednoznačně vyplývá, že informatika – pokud ji v osnovách vůbec najdeme – je téměř vždy nepovinná. Vzácnou výjimkou je v tomto směru Švýcarsko, kde se stala povinným předmětem v roce 2008. Další zajímavý příklad představuje Rakousko, kde jsou ICT pro budoucí povolání výslovně uvedeny v národních cílech, stejně jako e-dovednosti přesahující základní digitální kompetence, včetně „praktické informatiky“. Informatika je samostatným předmětem od prvních ročníků sekundárního vzdělávání. Získané kompetence se dokládají osvědčeními třetích stran, jako je průkaz ECDL, ale také prostřednictvím osvědčení vystavených firmami z oboru, firmami Cisco, Microsoft, SAP, Novell či Oracle. Do prvního ročníku vyššího sekundárního vzdělání zařazuje informatiku jako „povinný úvod“ i Kypr. V následujících dvou ročnících této úrovně si pak studenti mohou zvolit moduly zaměřené na informatiku, aplikace a sítě (posledně jmenovaný je podporován vzdělávacím programem Cisco Networking Academy). Školy specializované na techniku nabízejí volitelný tříletý vzdělávací program pro počítačové techniky, jenž pokrývá celou oblast informatiky.

Manifest e-dovedností

Podobné možnosti technicky zaměřeného studia v rámci systému sekundárního odborného vzdělávání jsou k dispozici i v řadě dalších zemí – počty studentů, zejména dívek, bývají v těchto volitelných kurzech často nízké. Jen málo zemí bere program e-CF jako nástroj ke zmapování IT kompetencí vzhledem ke společnému evropskému standardu. Je to škoda, poněvadž zmapování pomocí e-CF by poskytlo lepší přehled o situaci po celé EU. I přes relativní nedostatek širších programů týkajících se informatiky v evropských zemích existují také příklady, jak lze informatiku a technologie zapojit do vzdělávání nižšího stupně: • Na Massachusettském technickém institutu (MIT) vznikl programovací jazyk pro menší děti, nazvaný „Scratch“. Používá se na školách od primární úrovně vzdělávání v celé Evropské unii. Obzvlášť početné jsou „scratchové“ komunity ve Velké Británii a Portugalsku; • Projekt SURFnet/Kennisnet, který financuje holandské ministerstvo školství, kultury a věd, vytváří inovativní aplikace a služby, jež vzdělávacím institucím umožňují optimálně využívat potenciál ICT. Avšak informatika není v holandských školách povinným předmětem; • Výzkum Inovativní výuka a vzdělávání (ITL), který v rámci programu Learning sponzoruje organizace Microsoft’s Partners, řeší nutnost připravit mládež na 21. století. Zaměřuje se na didaktické postupy zacílené na vzdělávací výsledky relevantní pro 21. století. Výsledky ukázaly, že většina studentů stále spíše než v roli řešitelů problémů, inovátorů a tvůrců setrvává v tradiční roli konJe také načase, aby se zumentů informací. Zatímco přístupy k výuce a učení při výuce se ICT používají čím dál častěji, žáci a studenti v oblasti informatiky mnoha škol je při samostatz „ostrůvků osvědčených ném učení používají stále jen výjimečně, jak dokládají průpostupů“ ve větší míře staly zkumy na školách.

součástí hlavního proudu.

Je také načase, aby se přístupy k výuce a učení v oblasti informatiky z „ostrůvků osvědčených postupů“ ve větší míře staly součástí hlavního proudu. Školské systémy v celé Evropské unii musejí reagovat na potřebu posílit roli informatiky a zařadit do osnov mnohem komplexnější dovednosti v oblasti ICT. Seznámení s tématy z oblasti informatiky není třeba odkládat až na sekundární či vyšší sekundární úroveň – existují i jednoduché metody, jak s IT pracovat již od nejútlejšího školního věku.

KAPITOLA 5 NOVÉ INOVATIVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

Rolové vzory mohou mít negativní vliv Mladé lidi mohou při volbě povolání ovlivnit rolové vzory, které pro ně představují učitelé, rodiče, kariérní poradci a osobnosti známé z médií. Na podporu starších rolových vzorů jsou při volbě povolání odkázány zejména dívky. Níže uvedený graf porovnává názory studentek, pracovníků IT ve společnosti Cisco a rodičů a učitelů. Co obnášejí profese v oblasti síťových služeb 100 % 90 % 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0%

Vývoj softwaru Setkávání se zákazníky Pomoc druhým lidem Zlepšování světa Procentní podíl profesí v oblasti síťových služeb, které dle společnosti Cisco zahrnují příslušnou činnost Studentky, které se domnívají, že příslušná činnost je součástí většiny profesí v oblasti síťových služeb Rodiče/učitelé, kteří se domnívají, že příslušná činnost je součástí většiny profesí v oblasti síťových služeb

Obzvlášť nereálný je způsob, jak kariéru v oboru ICT vnímají rodiče a učitelé: méně než 35 % z nich si myslí, že IT profese mají na svět obecně pozitivní vliv, a naprostá většina je přesvědčena o tom, že IT pracovníci moc nepřijdou do kontaktu s ostatními lidmi. Z výzkumu vyplývá, jak silná je pravděpodobnost, že mladí lidé dostanou nereálné informace o IT kariéře. Má-li se přísun mladých lidí do tohoto oboru zvýšit, je zásadní změnit názory rodičů a učitelů na ICT kariéru k lepšímu.

Manifest e-dovedností

Jak překlenout propast mezi vzděláním a zaměstnáním Dalším z velkých problémů spojených s e-dovednostmi je předěl mezi vzděláním a zaměstnáním. Impulzem k reformě primárního a sekundárního vzdělávání je mnohdy to, že společnost musí vybavit děti určitým souborem znalostí, které jim umožní fungovat v pozdějším věku jako kulturní občané. Mnohé země se staví skepticky k vizi, že by škola měla u mládeže zajišťovat rozvoj dovedností vyhovujících budoucím potřebám průmyslu. K této skepsi je vede názor, že vzdělávací systém by měl být něčím víc než jen produktovodem k budoucím pracovním místům. Mladí lidé ve vlastním zájmu nepochybně potřebují získat patřičné znalosti a věnovat se předmětům, které zlepší kvalitu jejich života i pracovní příležitosti. Avšak rovnováha je snad až příliš vyšinutá tímto směrem: na mladé lidi dopadají především důsledky ekonomické krize. Země, které krize zasáhla méně, např. Nizozemsko, Německo a Rakousko, kladou také největší důraz na opatření týkající se zaměstnatelnosti mládeže, takže zde funguje učňovský systém a do odborné přípravy se zapojují zaměstnavatelé. Dr. Anthony Mann z britské pracovní skupiny Education and Employers Taskforce zjišťuje, že „analýza OECD ukazuje, že země se vzdělávacími systémy, které nabízejí kombinaci vyučování ve třídě a praxe v konkrétním oboru (např. prostřednictvím učňovského systému německého typu) zpravidla vykazují mnohem nižší míru nezaměstnanosti mladých lidí“. V jeho zprávě dále stojí: „Zjištění z Británie ukazují, že existují statisticky významné pozitivní vazby mezi počtem kontaktů se zaměstnavateli (např. rozhovory v rámci profesního poradenství či pracovní zkušenosti), které mladý člověk zažije ve škole (od čtrnácti do devatenácti), a jeho sebedůvěrou (od devatenácti do čtyřiadvaceti) při postupu směrem ke konečným cílům své profesní dráhy.“ Dobrým příkladem mnohostranné spolupráce v této oblasti je kampaň Evropské komise e-Skills for Jobs 2014. Spojuje stovky meziodvětvových partnerů, aby společně zvýšili povědomí o IT povoláních, mládeži nabídli příležitosti ke vzdělání a odborné přípravě a zaměstnancům a nezaměstnaným příležitosti k přeškolení. Tento jednotný počin má daleko větší význam než jen jako součet všech počinů dílčích, takže má-li opravdu působit naplno, musí fungovat dlouhodobě. Co se týče rozsáhlejších obtíží s přírodními vědami a technikou, vznikl projekt inGenious, což je společná iniciativa European Schoolnet a Evropského kulatého stolu průmyslníků, financovaná z 50 % ze 7. rámcového programu EK pro výzkum a z 50 % ze soukromého sektoru, jejímž cílem je vzbudit u mladých Evropanů zájem o tyto obory a o zaměstnání v nich. Všechny akce v rámci projektu inGenious podporují spolupráci škol s průmyslem, aby se představa mládeže o kariéru ve sféře STEM zlepšila a aby mladí lidé jevili větší zájem o možnosti studia v tomto oboru. KAPITOLA 5 NOVÉ INOVATIVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

Doporučení Za prvořadé jsou považovány následující úkoly: • Zvýšit úroveň digitálních kompetencí učitelů EU. Zavést akreditaci učitelů pracujících s e-CF, čímž se zajistí, že žáci v celé EU budou plně čerpat výhody z investicí do ICT infrastruktury. • Budovat digitální kompetence zespodu nahoru. Zajistit, aby se e-dovednosti u žáků rozvíjely od primární a sekundární úrovně školství, a na vyšších stupních se zaměřit na dovednosti složitější plus na digitální kompetence. • Zlepšit výuku přírodních věd, zejména matematiky a fyziky. Více se soustředit na rozmanitost; podporovat studenty, kteří mají potíže, a zavádět inovativnější metody. Vybízet zaměstnavatele k účasti v programech týkajících se volby povolání, oslovit také důležité rolové vzory, např. rodiče a učitele. • Zvýšit počet multipartnerství sdružujících zástupce průmyslu a školství, aby společně řešili obtíže související s profesní dráhou a získáváním dovedností. • I nadále řadit e-dovednosti a opatření na jejich podporu mezi klíčové programové priority s cílem zajistit jejich dlouhodobé fungování a změny ve vzdělávacím systému.

Manifest e-dovedností

KAPITOLA 6 Nové digitální talenty Hledání a využívání talentů Lidí s digitálními dovednostmi je ve světě skoro pořád nedostatek, protože se ICT rozvíjejí rychlým tempem a vzdělávací systém směřuje spíše k pomalejší transformaci. Jelikož ICT pronikají do našeho každodenního života stále více, tento nedostatek začne být stále akutnější. V této kapitole budeme řešit dva význačné problémy, které k této situaci přispívají: • Potenciál stávajících kvalifikovaných pracovníků se plně nevyužívá. Je nutno zavést takové strategie a techniky řízení, aby se zajistilo plné využití e-dovedností a podpořily se účinné inovace založené na informačních technologiích. • Z hlediska digitální ekonomiky jsou na okraj zájmu odsouvány miliony Evropanů, tj. žen, seniorů, lidí se zdravotním postižením a digitálně/sociálně vyloučených osob. Pomůžeme-li jim získat e-dovednosti, mohl by se zvýšit přísun kvalifikovaných pracovníků. Už se sice osvědčily školicí programy pro digitálně vyloučené, je však zapotřebí začít konat důrazněji a v širším měřítku. Navzdory populární představě, že mladí mají „vrozený digitální talent“, má v roce 2013 jeden ze čtyř mladých Evropanů dosud špatný přístup k technologiím doma a ve škole, což potvrzuje výzkum, který v zastoupení Evropské komise provedla organizace European Schoolnet a univerzita v Lutychu. Je rovněž třeba zlepšit dovednosti u širšího spektra populace, protože ačkoliv jsou lidé už „začleněni“, mají nízké sebevědomí i schopnost využívat v osobním životě a v práci technologie ve svůj prospěch.

Otázka rozmanitosti Malá rozmanitost zaměstnanců zůstává nadále problémem v Evropě a v celém ICT sektoru, ale obzvlášť akutní je v menších a středních podnicích založených na IT. V povědomí lidí přetrvává obraz mladého „ajťáka“, který ve špatně osvětlené kanceláři ťuká do klávesnice pokyny v programovacím jazyce, bez naděje na samostatnou tvořivou práci - a tato představa se vnucuje jako silný rolový vzor. Přesto jsou dobře zdokumentovány výhody diverzitních týmů i fakt, že většina ICT práce je založena na spolupráci - tedy přinejmenším v rámci tohoto sektoru. Výzkum, který v roce 2009 provedl European Schoolnet pro společnost Cisco, ukazuje výrazné rozpory mezi tím, jak své zaměstnání popisují sami ICT pracovníci, a tím, jak je líčí rolové vzory, zejména rodiče a učitelé. Nedostatek pozitivních vzorů v médiích a kultuře celkově lidi odrazuje, aby vážně uvažovali o kariéře v oboru ICT. Tento problém se týká KAPITOLA 6 NOVÉ DIGITÁLNÍ TALENTY

žen, což je obzvlášť veliká skupina ovlivněná přetrvávající představou, že ICT kariéra je doménou mužů.

„Fakt, že v oblasti přírodních věd a výzkumu je nedostatek žen, je už nějakou dobu znám… Jestliže polovina z 500 milionů Evropanů zůstane nezačleněná, a nebude mít tedy příslušné výhody, budeme se záhy potýkat s genderovou a věkovou nerovnováhou i se sociální nespravedlností ohromného rozsahu. My jakožto političtí představitelé musíme přijmout veškerá možná opatření, abychom tohle vyřešili.“ Edit Herczog, bývalá poslankyně Evropského parlamentu „Fakt, že v oblasti přírodních věd a výzkumu je nedostatek žen, je už nějakou dobu znám… Jestliže polovina z 500 milionů Evropanů zůstane nezačleněná, a nebude mít tedy příslušné výhody, budeme se záhy potýkat s genderovou a věkovou nerovnováhou i se sociální nespravedlností ohromného rozsahu. My jakožto političtí představitelé musíme přijmout veškerá možná opatření, abychom tohle vyřešili.“ Edit Herczog, bývalá poslankyně Evropského parlamentu Političtí představitelé a zúčastněné strany z ICT sektoru se musejí spojit a tento problém vyřešit. Odstrašuje totiž potenciální nové talenty, brání inovacím ve vývoji a užívání ICT a ústí v nerovnováhu, která ovlivňuje ekonomiku a společnost v širším záběru. Edit Herczog označuje starší lidi pojmem, který zavedl vědec Mark Prensky: „digitální imigranti“. Jedná se o lidi, kteří se nenarodili do světa, jemuž vládne web. Demystifikace ICT se dožaduje slovy: „I nadále by měly probíhat programy a workshopy s cílem poskytnout podporu těmto lidem a pomoci jim pochopit, že jde pouze o nástroj, který pomáhá při získávání a výměně informací a vlastně se ani tolik neliší od rádia nebo televize. Služby založené na ICT je mohou zbavit pocitu zranitelnosti a poskytnout jim dlouhodobou nezávislost.“ Protože evropská pracovní síla rychle stárne, e-dovednosti mohou skvěle vylepšit i profil zkušeného profesionála a zlepšit jeho pozici na měnícím se trhu práce. Problémy dalších vyloučených skupin lze řešit prostřednictvím modelů neoficiálního vzdělávání. Vynikající platformou pro šíření digitální gramotnosti znevýhodněných cílových skupin po celé Evropě jsou komunitní telecentra využívající IT. Zpravidla sídlí ve veřejné knihovně, škole či komunitním centru, často je vedou dobrovolníci nebo komunitní organizace. 50

Manifest e-dovedností

Vstup do telecenter bývá zdarma, jsou volně přístupná a mají místní působnost. Poskytují přístup k technologiím, příležitost k neformálnímu vzdělání a k navázání kontaktů prostřednictvím sítí, které jsou pro digitálně vyloučené osoby zajímavé. Návštěvníci se často začínají učit základním digitálním dovednostem, což má vliv na osobní rozvoj, aktivní občanství a sociální začlenění a zvyšuje to zaměstnatelnost člověka - a to je hlavní přínos tohoto modelu. Podle výzkumu v rámci projektu MIREIA se odhaduje, že v EU existuje téměř 250.000 organizací zaměřených na e-začlenění a v průměru připadá jedna taková organizace na 2.000 obyvatel. Národní iniciativy je však nutno synchronizovat. Za tímto účelem vznikla nezisková organizace Telecentre-Europe. Toto sdružení sehrává také úlohu zprostředkovatele při sdílení informací mezi jednotlivými národy, čímž umožňuje Evropě jako celku reagovat na měnící se potřeby v oblasti IT.

Nasazení e-dovedností vede k úspěchu Zhruba 41 % až 56 % podniků ze všech odvětví uvádí, že pravidelně nabírají IT odborníky, a naznačuje, že mnohé z těchto pozic je „těžké zaplnit“. Empirické výzkumy provedené OECD a Evropským fórem pro e-dovednosti tento pohled potvrzují. Je tudíž zcela zásadní, abychom svoje stávající e-dovednosti využívali co nejlépe. Najít ICT pracovníky může být nákladné, protože vzhledem ke specializaci řady firem je často třeba dotyčného přeškolit. Z náznaků lze také vyčíst, že evropské firmy někdy hůře využívají e-dovedností ke zvýšení produktivity než organizace v USA. Obdobně se zdá, že americké firmy fungující v Evropě dokáží zvýšit produktivitu prostřednictvím ICT účinněji než místní společnosti. To by se snad dalo vysvětlit organizačními a manažerskými postupy a schopnostmi. Rozdíly však nalezneme i mezi evropskými firmami. Velké společnosti si dobře uvědomují, že noví zaměstnanci musejí mít e-dovednosti, zatímco v menších a středních podnicích (SME) to není tak výrazné, ačkoli existují silné důkazy, že právě SME může účinné užívání IT neobyčejně prospět. V celosvětové studii provedené společností Vanson Bourne označilo 60 % SME používání počítačových technologií za rozhodující faktor z hlediska toho, zda podnik prosperuje, nebo pouze přežívá. Veřejný sektor ovšem e-dovednosti požaduje, protože zde stále roste užívání digitálních mechanismů, např. v e-vládě a e-zdravotnictví. Nedostatek dovedností lze řešit dvěma způsoby: především zlepšit odbornou přípravu, posílit pracovní sílu prostřednictvím imigrace či outsourcingu; a dále zefektivnit využívání vyškolených pracovníků, nebo pracovníků, kteří by vyškoleni být mohli. Evropa se nyní soustřeďuje na rozšiřování talentové základny, je však zapotřebí věnovat mnohem větší pozornost i využívání potenciálu tohoto talentu. KAPITOLA 6 NOVÉ DIGITÁLNÍ TALENTY

Z učebny na pracoviště Budoucnost práce určují inovace technologií, takže je nutné globální trendy v technologiích a inovacích zohlednit při poskytování vzdělání. Učitelé potřebují pružná vzdělávací řešení, aby mohli do procesu zapojit, respektive znovu zapojit mládež a celoživotní studenty i potřebnou školskou infrastrukturu. Podle zpráv EU poukazují ředitelé škol a učitelé na to, že největší překážkou inovativního učení na bázi ICT je nedostatek počítačů ve školách, a jeden ze dvou učitelů by měl zájem o další školení v ICT pedagogice. Toto tvrzení lze dobře ilustrovat na vývoji cloudových technologií. Podle IDC se cloudový sektor rozrostl celkem o více než 27 %, a přece nemůže 56 % evropských podniků najít personál na podporu cloudových projektů. Služby založené na principu cloudu začíná do vzdělávání zavádět pouze několik pokrokových škol a mimo oblast informatiky lze vyšší cloudové e-dovednosti nalézt v univerzitní výuce jen zřídka. Ti, kdo jsou příslušnými cloudovými e-dovednostmi vybaveni, budou schopni posunout svou firmu dál. Do přední linie výuky cloudových dovedností tedy musejí nastoupit šéfové informatiky. Vývoj nových příležitostí k zaměstnání spojených s cloudovými technologiemi byl podrobně popsán ve zprávě o vzdělávání od firmy Microsoft, nazvané „Cloud computing: Co musejí znát IT profesionálové“. Vliv technologií nebo organizace a dovednosti, to je téma zprávy Londýnské školy ekonomie s názvem „Modelování cloudu: Účinky zaměstnanosti ve dvou ukázkových sektorech ve Velké Británii, Německu, Itálii a USA“. Tato studie odhaluje, že cloud computing povede ke změnám v managementu ve všech průmyslových odvětvích a že řídicí pracovníci, kteří budou chtít uspět, budou nuceni ve svém profesionálním profilu více kombinovat obchodní i technologickou stránku. IT dovednosti převládají na trhu práce stále víc a dopady tohoto trendu na manažery jsou zřejmé. Vzhledem k rekordní nezaměstnanosti mládeže v Evropě lze tvrdit, že mají-li mladí lidé využít nových pracovních příležitostí, bude rozhodující, zda získají osvědčení a dovedností 21. století. ICT průmysl musí sehrát svou roli spočívající v tom, že ve spolupráci s ostatními partnery na všech úrovních zajistí, aby edovednosti (spolu s dalšími potřebnými dovednostmi, jako je např. schopnost spolupracovat a účinně komunikovat) lidem otevřely cestu k zaměstnání.

Problém Evropy s e-dovednostmi je zároveň problémem managementu Závěry Centra pro ekonomický výkon při Londýnské škole ekonomie zní, že v manažerských metodách využívající IT jsou značné rozdíly: evropské firmy si ve srovnání s americkými konkurenty vedou na úplně stejných trzích daleko hůř, ačkoli používají tytéž technologie a najímají lidi z téže základny. Tento závěr 52

Manifest e-dovedností

se opírá o výzkum, provedený též na Londýnské škole ekonomie, který zkoumal manažerské postupy menších a velkých firem ze sféry leteckého a kosmického průmyslu. Zdá se, že mzdy a další benefity jsou u osob s e-dovednostmi vysoké i střední úrovně v USA vyšší a v běžných úkolech jsou tyto dovednosti lépe využity. Na inovace má rovněž vliv kvalita řízení. Jedna vysoce uznávaná skupina analytiků, která se zabývá ekonomikou a managementem IT, to vyjádřila následovně: „Není to tak, že by podniky prostě strčily do zásuvky počítače nebo telekomunikační zařízení a najednou se zvýšila kvalita služeb či efektivita. Naopak: někdy procházejí složitým a obtížným procesem společného vynalézání. Prodejci IT vynalézají technologie; nepřikazují, jak se IT mají používat - jenom to umožňují; způsoby použití musejí společně vynalézat uživatelé IT. Společné vynalézání - jako veškerá tvořivá činnost - obsahuje prvky procesu i produktu. Z hlediska tohoto procesu jsou k účinnému užívání IT často nutné změny v samotných organizacích.“ Tento postřeh upozorňuje na citlivé místo, skrývající se pod zkoumanou trhlinou v hodnotovém řetězci evropských e-dovedností: problém Evropy s e-dovednostmi je zároveň problémem s managementem – a stále více se šíří do celého spektra obchodních dovedností, kam spadají i finance, marketing a správa, kde jsou zapotřebí účinné e-dovednosti k zavádění obchodních e-nástrojů nutných ke zvýšení produktivity a naplňování obchodních záměrů. Ohnisko našeho zájmu by se tudíž mělo přesunout z IT fakult na manažerské školy a političtí představitelé by si to měli raději uvědomit, protože jedině tak se vyhneme špatnému rozdělování zdrojů.

Talent přitahuje talent - Evropo, pozor! Nadaní lidé zpravidla hledají práci ve výkonných organizacích. Z výzkumu zaměřeného na výši mzdy vyplývá, že si lidé osvojí vhodnější dovednosti na vyšší úrovni, mají-li naději získat zaměstnání ve výkonnější organizaci. A protože takové organizace dokážou dovednosti lépe využít, jsou schopné nabídnout lidem za inovativní práci i vyšší mzdu a lepší benefity. Na stále globálnějším trhu se budou talentovaní Evropané s e-dovednostmi snažit najít organizace, jež jim nabídnou nejlepší příležitosti. Existuje reálné nebezpečí, že se tyto příležitosti budou čím dál častěji rýsovat za hranicemi Evropy. Takže zatímco Evropa zdokonaluje postupy zacílené na rozvoj e-dovedností, vystavuje se zároveň riziku, že místo aby se stala regionálním centrem pro vysoce hodnotné inovace, poslouží světu spíš jako vývozce e-dovedností, což je výsledek dosti neblahý, bohužel však reálný.

KAPITOLA 6 NOVÉ DIGITÁLNÍ TALENTY

Doporučení Potenciál Evropy spočívá ve schopnostech Evropanů. Bez všudypřítomné infrastruktury, a to zejména ve školství a institucích pro odbornou přípravu, lze ICT používat pouze omezeně a bez dovedností lze vytvořit pouze omezenou ekonomickou a sociální hodnotu. Rozhodující je lepší přístup k přístrojům a k internetu a rovněž lépe vyškolení pedagogové. Budeme-li nedostatek ICT dovedností ignorovat, stane se překážkou, která umenší konkurenceschopnost EU v rámci celosvětové ekonomiky. V tomto ohledu navrhuje Digitální agenda pro Evropu řadu cílů pro digitální začlenění, např. zvýšit pravidelné používání internetu z 60 % na 75 % do roku 2015 (a ze 41 % na 60 % pro znevýhodněné skupiny lidí) a do roku 2015 o polovinu snížit podíl obyvatel, kteří nikdy nepoužívali internet (na 15 %). K dosažení těchto cílů je nutno stanovit akční plán pro digitální gramotnost a kompetence. Jeho součástí by byly konkrétní školicí akce zacílené na digitální gramotnost těch skupin, kde hrozí sociální vyloučení, dále by propagoval mnohostranná partnerství a vytvářel benefity pro iniciativy soukromého sektoru, poskytující odbornou přípravu všem zaměstnaným lidem. Měl by být rovněž integrálně propojen s iniciativami ve školství. Pokud jde o problémy s produktivitou a využitím investic do stávajících IT talentů, klíčová jsou následující opatření: • Více se zaměřit na technologický management a na objevování osvědčených řídicích postupů. Manažeři potřebují vzdělání na vyšší úrovni, včetně instrukcí, jak nejlépe využívat ICT zdroje, zatímco vlády musejí stimulovat špatně řízené firmy k získávání lepších dovedností. • Zaměstnanci s e-dovednostmi je nutno vybízet, aby hráli aktivní roli v podnikové strategii; kvalifikovaní zaměstnanci jsou ve své činnosti až příliš často omezeni na úzce odborné funkce a nedostávají příležitost k tomu, aby své schopnosti aplikovali všeobecně a inovativními způsoby, které by zvýšily produktivitu. • Zajistit, aby lidé s e-dovednostmi měli úměrně lepší podmínky v zaměstnání. Výše platu a odškodnění, a hlavně nepříznivé rozdíly mezi těmi, kdo mají dovednosti, a těmi, kdo jich mají méně, ale jsou služebně starší, mladší pracovníky odrazují. Zatímco firmy tvrdí, že poptávka zůstává nenaplněna, téměř nic nenasvědčuje tomu, že by se mzdy pracovníků s e-dovednostmi v Evropě celkově zvyšovaly. • Lepší kariérní vyhlídky pro pracovníky s e-dovednostmi. ICT jsou hluboce včleněny do struktury většiny úspěšných organizací. Pracovníci s e-dovednostmi jsou však jen zřídka schopni udělat v evropských firmách zajímavou kariéru a ještě vzácněji jsou v tom podporováni. 54

Manifest e-dovedností

• Vlády musejí dohlédnout na to, aby šly ve využívání e-dovedností příkladem, aby e-vláda fungovala naprosto špičkově a aby se investovalo do experimentů a ukázek nejlepší praxe. • Zajistit, aby kvalita základních dovedností na všech trzích práce byla srovnatelná, takže zaměstnavatelé snáze rozpoznají talent. I pro zaměstnance bude výhodné, budou-li v důsledku koordinace kvalifikací a popisů pracovních pozic lépe chápat, co se od nich očekává. Produktivita vzroste prostřednictvím e-dovedností dvěma základními způsoby: díky pružnosti, s níž se budeme rychle a levně přizpůsobovat novým postupům, a díky inovacím. Evropská komise a členské státy EU by měly probouzet nadšení pro tyto schopnosti, a to prostřednictvím školství, vládních služeb a programů zaměřených na informovanost veřejnosti. Fakta a důsledky z nich plynoucí jsou jednoznačné. Nezbývá, než abychom politiky, soukromý sektor, vědce, specialisty na lidské zdroje a vedoucí představitele organizací důrazně vybídli k činu.

KAPITOLA 6 NOVÉ DIGITÁLNÍ TALENTY

KAPITOLA 7 Velká koalice pro digitální pracovní místa Jak spojit síly a pracovat společně Evropa řeší paradoxní situaci: v současné době je 25 milionů lidí bez práce, a přitom v některých zemích mají firmy co dělat, aby našly odborníky na digitální technologie. Jsou země, kde je nezaměstnaná více než polovina mladých lidí, kteří pracovat chtějí. Zároveň je však zjevné, že pokud něco nepodnikneme, do roku 2020 by mohlo být až 900.000 pracovních míst v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT) nenaplněných. To je nepřijatelné. Jestli se máme z těchto statistik poučit, budeme muset vyzkoumat, jak digitální technologie transformují evropskou společnost, ekonomiku a trhy práce a co z toho vyplývá pro naši pracovní sílu. Digitální ekonomika Evropanům nabízí skvělé pracovní příležitosti, pokud jsou ovšem vybaveni příslušnými dovednostmi. Jedním z posunů, jež u pracovní síly pozorujeme, je polarizace pracovníků z hlediska dovedností. Evropany s nízkou kvalifikací postihuje ekonomická krize nejvíc; zaměstnání si nacházejí stále obtížněji, pracovní místo nemají jisté, a dokonce i na jednoduchých pozicích dostanou přednost lidé s dovednostmi prostřední úrovně. Vysoce kvalifikovaní zaměstnanci budou mít z proměn trhu práce naopak prospěch. V této situaci není Evropa sama - podobný trend dnes můžeme pozorovat po celém světě, např. v USA či Kanadě, ale i v několika zemích Asie. Na rozdíl od většiny ostatních oblastí ekonomiky vytváří ICT průmysl nová pracovní místa. Ačkoli celková zaměstnanost poklesla, v roce 2012 vzniklo v oblasti ICT více než 100.000 nový míst. Po digitálních dovednostech je velká poptávka ve všech průmyslových odvětvích, nejen v oblasti ICT. Odborníky hledají společnosti v sektoru finančních služeb, energetiky, automobilové výroby, maloobchodu, výroby, kreativních služeb aj. Doslova každá oblast ekonomiky je závislá na digitálních nástrojích a na lidech, kteří je umějí účinně vyvíjet, používat a udržovat. Všichni potřebují odborníky na práci s cloudem, na ochranu soukromí a bezpečnost, architekturu podniku, vývoj mobilních aplikací, analýzu velkých dat či digitální marketing - a to jsme zde vyjmenovali jen pár příkladů. Řada těchto pracovních míst patří k nejlépe placeným v Evropě.

Manifest e-dovedností

Postřehy Velké koalice pro digitální pracovní místa Vzhledem k situaci je zjevné, že musíme více investovat do ICT školení, předělat školské systémy a propagovat zaměstnání v oboru digitálních technologií, a to zejména u žen. Jedině pomocí kvalifikované pracovní síly budou hrát digitální technologie i nadále důležitou roli při vytváření růstu a hodnot v Evropě. To vyžaduje řešení krátkodobá i dlouhodobá. Právě to je důvod, proč v roce 2013 Evropská komise ustavila Velkou koalici pro digitální pracovní místa jakožto mnohostranné partnerství, jež bude řešit nedostatek digitálních dovedností v Evropě a několik set tisíc nezaplněných pracovních míst spojených s ICT. Ze zkušeností s touto iniciativou již vyplývá několik užitečných postřehů. První postřeh: budování pracovní síly pro digitální věk vyžaduje, aby úzce spolupracovaly všechny zúčastněné strany: podniky a vlády, školy a univerzity. Musíme zlepšit povědomí o zajímavých příležitostech, jež v souvislosti s digitálními technologiemi existují v malých a větších organizacích. Musíme přizpůsobit školní osnovy a nabídnout víc vnitropodnikových příležitostí ke školení. Tohle není banalita - situace si žádá, aby všechny zúčastněné strany jednaly energicky a využívaly společných zdrojů a vizí. Tuto vizi lze zformulovat do pěti šířeji pojatých cílů: (1) Je nutné, aby součástí vzdělání všech Evropanů byla základní odborná příprava v oblasti ICT. Na odborných školách a univerzitách musíme zavést akademické tituly a osnovy více spojené s praxí, aby studenti díky získaným dovednostem uspěli na trhu práce. Sem náleží i znalosti kódování. (2) Mladí lidé, zejména ženy, musejí zjistit, že digitální technologie jsou zajímavou kariérní volbou a digitální dovednosti jsou základem jejich profesionálního úspěchu. Musíme ICT zbavit nálepky zaměstnání pro potrhlé výstředníky. (3) Při tvorbě školicích cyklů je nutno více spolupracovat se zaměstnavateli, ICT firmami a tradičními sektory, aby dovednosti, které si lidé osvojují, byly v praxi opravdu potřebné. (4) Absolventi školení musejí dostat standardizované osvědčení, aby zaměstnavatel jasně věděl, jaké mají dovednosti, a mohl je tudíž ocenit a rozvíjet. (5) Lidé musejí být tam, kde jsou ICT profese. To vyžaduje lepší mobilitu pracovníků v EU anebo nové postupy, jak práci dopravit k lidem.

KAPITOLA 7 VELKÁ KOALICE PRO DIGITÁLNÍ PRACOVNÍ MÍSTA

Druhý postřeh: Koalice pro digitální pracovní místa: nestačí, aby všichni podporovatelé jenom diskutovali - musejí sami něco udělat. Závazek už přijalo padesát pět subjektů, nejen velkých korporací, ale i menších společností, poskytovatelů vzdělání a nevládních organizací. Tito podporovatelé se zavazují, že budou poskytovat odborný výcvik, stáže a pracovní místa nebo budou pořádat různé akce a exkurze, aby informovali mládež o ICT zaměstnáních. Žádáme i výkonné ředitele firem a politiky, aby přislíbili koalici zásadní podporu a rozšiřovali členskou základnu o další ICT firmy a společnosti, jež ICT používají. Chceme vytvořit silnější spoluvlastnictví koalice ze strany partnerů a propojit možnosti financování prostřednictvím iniciativy Záruka pro mladé (Youth Guarantee), Evropského sociálního fondu a projektu Erasmus+. Třetí postřeh: Protože se obtíže v jednotlivých zemích liší, je nutné, aby konání na evropské úrovni doplňovaly národní a místní iniciativy, a to v duchu skutečné subsidiarity. EU by měla zasahovat pouze v oblastech, kde z toho vyplyne přidaná hodnota v celoevropském měřítku. Národní a místní iniciativy mohou brát v potaz konkrétní potřeby na národní, regionální a místní úrovni. Už bylo spuštěno více než 10 národních a místních koalicí a několik dalších zahájí činnost během příštích měsíců. Svět se digitalizuje a trh práce s ním. Obtíže s digitálními dovednostmi zůstanou ještě nějaký čas prioritou politické agendy. Dovednosti, jako je kódování, patří k moderní gramotnosti. Ať už se chcete stát inženýrem či návrhářem, učitelem, zdravotní sestrou či poskytovatelem webu, budete potřebovat nové digitální dovednosti. A my všichni, veřejní političtí činitelé, zástupci firem, pedagogové a jednotlivci, neseme kolektivní odpovědnost za to, aby evropská pracovní síla byla vybavena příslušnými digitálními dovednostmi - těmi, které nám umožní zůstat předvojem digitálních technologií a poskytnou našim dětem přístup k pracovním místům zítřka.

Manifest e-dovedností

KAPITOLA 8 Vize pro budoucnost Jít kupředu a zvýšit úsilí V roce 2014 Evropa stále naléhavě potřebuje růst produktivity. Akutní příznaky finanční krize sice možná zmizely, ale choroba sama ještě vyléčena není. K nastartování prosperity nestačí jen se uskrovňovat a snižovat náklady. V důsledku základních dlouhodobých problémů, jako je stárnutí populace, nerovnoměrná zdravotní péče, plýtvání energiemi a vysoké znečištění prostředí, vstupují do hry ICT jakožto nositel změny. Evropa musí u svých občanů pěstovat potřebné dovednosti, aby mohla prostřednictvím inovací a podnikatelských iniciativ nadále růst. „Dovednosti a rozvoj pracovní síly budou hlavní součástí hospodářské budoucnosti Evropy,“ říká a zdůrazňuje Jan Muehlfeit, předseda organizace Microsoft Europe a spolupředseda Evropské asociace pro e-dovednosti. A jak dodává Peter Drucker, otec moderního managementu: „Inovace jsou způsob, jak dodat zdrojům novou schopnost vytvářet hodnotu.“ Inovace v oblasti ICT se vyznačují některými zvláštnostmi, které jsou pro poptávku po dovednostech určující. • Rychlé tempo: přestože jsou závislé na dlouhodobějším rozvoji (např. standardy nových mobilních sítí či základní výzkum skladovacích technologií), v žádném jiném průmyslu inovace neprobíhají v takto krátkých cyklech. Související dovednosti tudíž mají omezenou životnost. • Vzájemná závislost: k inovacím v ICT jen málokdy dochází izolovaně. Pro toto odvětví jsou naprosto klíčové koncepce jako např. strategie platforem. Do spektra potřebných dovedností a strategií tudíž zasahuje rozvoj techniky i dynamika trhu. • Společenský aspekt: ICT vyvolávají různé společenské jevy, např. hromadnou spolupráci, sociální média a crowdsourcing. Dávají jinou podobu sociálním interakcím a pracovním postupům. ICT tedy startují poptávku po dovednostech ve sféře sociální a právní a v oblasti managementu. • Skutečná celosvětovost: protože při práci s ICT je nepodstatné místo, kde člověk pracuje, ICT se stávají jedním z prvních opravdu globálních a globalizujících průmyslových odvětví. Některé aspekty jsou lokální, zejména ty, jež se prolínají se společností, uživateli a organizacemi, kdežto jiné jsou stále více koncentrované, např. služby společnosti Google pro více než 100 zemí jsou poskytovány z dvanácti velkých datových center rozesetých po celém světě.

KAPITOLA 8 VIZE PRO BUDOUCNOST

• Podnikatelský aspekt: inovace v oblasti ICT jsou stále častěji poháněny otevřenými inovacemi, procesy jako řízení vedlejších aktivit a externích podniků či růst prostřednictvím fúzí a akvizic. Celosvětoví hráči jako Facebook nebo Google byli před méně než deseti lety začínajícími firmami. • Transformační a rušivý vliv: ICT jsou živnou půdou pro vlny inovací, nejen díky novým produktům a službám, ale také tím, že v rámci podniků vytvářejí nový systém řízení, který transformuje postupy a organizační modely. Tím, že ICT poskytují základ zcela novým modelům podnikání, mají potenciál narušit či přetvořit jiná průmyslová odvětví. Vzhledem k těmto důležitým faktorům není vhodné pojímat e-dovednosti pouze úzce technicky. Je nutné, aby lidé s jednotnými soubory dovedností ICT podporovali. Podstatou řešení je vzdělání. E-dovednosti a vzdělávání těžící z ICT, včetně managementu, podnikatelským dovedností a kompetencí, musíme začlenit hlouběji a celistvěji do školských systémů a celoživotního vzdělávání. Jak poznamenal Michael Gorriz, výkonný ředitel společnosti Daimler: „To, že mají IT profesionálové a pracovníci plnící strukturované úkoly možnost získávat a dále rozvíjet ty správné e-dovednosti, by se mělo stát v naší společnosti běžným jevem. Zapotřebí to není jen ve větších organizacích - tento předpoklad musí být splněn, aby se mohla Evropa krůček po krůčku vyvíjet směrem k inovativní společnosti neboli tomu, čemu se někdy říká znalostní společnost.“

Buďme ostražití Evropa je v ohrožení. Chybí jí přívod budoucích talentů pro oblast ICT, což je klíčová disciplína 21. století. Především zůstává z valné části nevyužita možnost výrazně šířeji ICT využívat na primární a sekundární úrovni vzdělávání a začlenit je do osnov. Právě během této vývojové fáze žák získává motivaci k budoucímu studiu a získává první kompetence. ICT představují řadu příležitostí k tomu, aby pedagogové přišli s inovativními modely vzdělávání, a zejména aby přiblížili školní prostředí problémům reálného světa. Příkladem by mohlo být využití volně přístupných reálných dat o životním prostředí nebo dopravě v hodinách zeměpisu, prohlížení historických pramenů v digitálních knihovnách v dějepise či provádění datové analýzy s použitím velkého množství reálných dat v matematice. Ve studiu ICT nejsou dnes zohledněny důležité e-kompetence, jako např. ty, jež se týkají sociálního rozměru ICT, podnikání a inovací či obecné obchodní dovednosti. Tyto dovednosti absolventi obvykle získávají po ukončení studia až během pracovního procesu. Některé univerzity si však tento problém uvědomují, takže např. britská Univerzita ve Warwicku nabízí studentům příležitost udělat si krátký kurz „klíčových dovedností“. 60

Manifest e-dovedností

V důsledku tohoto nedostatku e-dovedností v evropském primárním, sekundárním a vyšším vzdělávání vzniklo na ICT trhu práce prostředí, kde mají tradiční akademické hodnosti jen omezený význam pro zaměstnatelnost. Mnoho ICT profesionálů ve skutečnosti získalo vysokoškolský titul v jiném oboru než v informatice. Dovednosti v oblasti ICT se dokládají referencemi z praxe, dosavadním uplatněním, anebo se prostě předkládají jako tvrzení, aniž by existovala možnost je formálně posoudit či prověřit.

Je načase situaci změnit V tomto manifestu navrhují vedoucí představitelé různých oborů řadu konkrétních opatření, jak zajistit dostatečné množství ICT profesionálů, kteří dále pomohou povznést ICT a udržovat zdravé prostředí v oboru a také vytvořit pracovní sílu s potřebnými rozsáhlejšími e-dovednostmi.

Začít je třeba v primárním a sekundárním vzdělávání Nabude-li student e-dovedností záhy, tedy během primárního vzdělávání a před začátkem akademického života, vypěstuje se inovativní způsob uvažování, který bude mít po vstupu do zaměstnání velikou cenu. Iniciativy průmyslových firem pro učitele a studenty na školách a akademických pracovištích, např. Imagine Cup společností Microsoft, program World Ahead Program společnosti Intel nebo Science Fair organizovaný Googlem, zdůrazňují podporu odvětví ICT a zájem žáků i studentů. Akce Imagine Cup se od počátku zúčastnilo 1.75 milionu studentů z více než 190 zemí. Základním prvkem těchto iniciativ je, že studenti využívají tvůrčích schopností a podnikavého ducha, přičemž jim jsou předloženy úkoly, které lze vyřešit pomocí ICT. Dalším vývojovým krokem by bylo začlenit takovéto učební prvky do vzdělávacích programů, a podpořit tak organizační změny ve vzdělávacích institucích (např. zkoušení nových vzdělávacích prostorů a témat), čímž by se pomocí ICT skutečně nastartovaly inovace ve vzdělávání.

Zatraktivnění kariéry v oblasti ICT Nedílnou součástí transformace vzdělávání je nutnost zvýšit zájem o ICT jako o profesi. Aby mohli občané Evropy začlenit e-dovednosti do své profese, potřebují mít přehledněji zmapované možnosti a kariérní postup v oblasti ICT. Například portál European e-Skills Career Portal umožňuje přiřadit příslušné dovednosti k příslušnému zaměstnání a kromě toho odstranit alespoň zčásti stigma spojené s profesní dráhou v oblasti ICT Je tedy třeba zásadně změnit způsob, jakým mládež, ženy a stárnoucí pracovní síla vnímá IT. Jednou z konkrétních metod by bylo možné využít jako aktivní KAPITOLA 8 VIZE PRO BUDOUCNOST

rolové vzory pro odvětví ICT digitální velvyslance v Evropě i osobnosti ze souvisejících oblastí, např. šéfy ICT, podnikatele z digitální oblasti či renomované vědce. Pokud něco nepodnikneme, budou stávající stereotypy o odbornících představovat překážku pro růst sektoru služeb v oblasti ICT a budou u prakticky všech organizací bránit inovacím provozu. Při dalším postupu je nutno zvážit aktivní roli žen v ICT. Jako dobrá ilustrace může v tomto případě posloužit Kodex osvědčených postupů pro ženy v ICT, jehož vznik podnítila místopředsedkyně komise a komisařka pro Digitální agendu Neelie Kroes. Tento kodex nabízí první soubor praktických iniciativ, jejichž cílem je zlepšit u ženy zkušenosti s ICT profesemi. K tomuto kodexu se připojilo mnoho partnerů z akademické sféry i ICT průmyslu.

Zvýšení a rozšíření spolupráce mezi akademickou sférou a ICT průmyslem V rychle se rozvíjejícím světě ICT, který je do značné míry určován podnikatelskou a tržní činností, si akademická sféra musí udržet těsné spojení se průmyslem. Důležitými nástroji jsou programy průmyslu, kterých se účastní univerzity, např. Academic Initiative společnosti IBM či Academic Alliance firmy Microsoft. Prvním krokem v rámci těchto programů bylo poskytnout akademické sféře zdarma nebo se slevou produkty či služby. K novým prvkům patří poskytování kapacit pro provoz datových center v rozsahu běžném u firem z odvětví ICT a prostředí pro analýzu velkých dat (big data), např. v rámci společné iniciativy Cloud Computing University Initiative společností IBM a Google. ICT firmy se navíc angažují v rámci vysokoškolských výzkumných středisek a prostřednictvím výměn pracovníků a nových forem spolupráce. Jako příklad lze uvést finskou Aaltovu univerzitu, která byla zřízena ve spolupráci se společností Nokia a dalšími partnery z oblasti průmyslu a která nabízí společné provozovny pro navrhování a služby s cílem podpořit podnikatelskou aktivitu studentů a jejich zapojení do inovativních projektů. ICT průmysl také radí akademické sféře, jak zlepšit a rozšířit obor informatika a související studijní osnovy. Příkladem může být např. iniciativa IBM Service Science, která podporuje osnovy zaměřené na inovace v ICT v oblasti složitých servisních systémů, např. pro zdravotnictví či energetiku. Zde se otvírá prostor pro zlepšení spolupráce mezi soukromými školicími skupinami v oboru ICT, průmyslem a akademickou sférou. Týká se to i osvědčení, jež by se měla nabízet jako doplněk k akademickým titulům. Výuka dovedností ukončená osvědčením většinou souvisí s přesně definovanou tržní poptávkou, např. zkouška z metod vývoje softwaru, znalostí produktů či konkrétních programovacích jazyků. Osvědčení mohou doplňovat širší akademické vzdělávání o konkrétní prvky, jež zaměstnavatelům umožní posoudit úroveň schopností 62

Manifest e-dovedností

odborníka s ohledem na určitý úkol v oblasti ICT, určitou technologii či nástroj. Osvědčení zde popsaná také reagují na problémy s řízením kvality a rychlým tempem změn na ICT trhu, kde určité kvalifikace mají pouze omezenou životnost.

Podpora evropských standardů osvědčování Novým podnětem pro získávání kompetencí v ICT se stane vylepšení profilu ICT odborníka. Zvažuje-li zájemce, zda má investovat do získávání nových dovedností v určitém odvětví, velmi důležitým kritériem je akreditace, protože podporuje mobilitu odborníků a představuje základ pro rozvoj atraktivních struktur profesní dráhy. Evropský rámec e-kompetencí (e-CF) představuje v oblasti kompetencí uživatelů ICT ve všech členských státech a průmyslových odvětvích jedinečné kritérium, z něhož mohou vycházet všechny zúčastněné strany. Tento rámec má tedy potenciál stát se významnou evropskou předností. Ambiciózní počin organizace INSEAD Instrukce k osnovám Evropského rámce e-kompetencí (European e-Competence Curriculum guidelines) vychází při osvědčování uživatelů ICT ze standardizovaných osnov. Takto se v Evropě posílí úloha evropských univerzit při přípravě uživatelů ICT a manažerů vybavených e-kompetencemi. Jedná se tedy o krok správným směrem.

Rozvoj partnerství pro inovace evropského ICT vzdělávání a rozvoje e-dovedností Vlády, průmysl i akademická sféra by měly spolupracovat tak, aby zajistily, že Evropa bude mít pokročilé e-dovednosti, kterých je zapotřebí v nových oblastech jako cloud computing, zelené IT, kyberbezpečnost, interoperabilita a e-zdravotnictví. Dovednosti potřebné k úspěchu v ICT průmyslu se budou muset vyvíjet ve spojení s novými směry růstu. Vliv e-dovedností na sektory, jako je zdravotnictví, povede ke změně a zlepšení způsobu, jakým řešíme některé z největších problémů společnosti. Zlepšováním vzdělávání v oblasti ICT a e-dovedností se zabývá řada evropských organizací, například: European Institute of technologie and Innovation (EIT) – ICT Labs; Evropská asociace pro e-dovednosti (European e-Skills Association – EeSA); European Learning Industry Group (ELIG); European Foundation for Management Development (EFMD); European Schoolnet (EUN); DIGITALEUROPE atd. Každá z nich přispívá k širším cílům nastíněným v tomto manifestu a obecněji pomáhá prosazovat strategii Evropské komise pro e-dovednosti směrem zdola. Evropa a členské státy se při uskutečňování dalších kroků musí řídit zde uvedenými doporučeními. Je zapotřebí rozsáhlých a koordinovaných investic KAPITOLA 8 VIZE PRO BUDOUCNOST

všech partnerských stran, aby se zajistilo, že Evropa bude moci plně těžit z lepší konkurenceschopnosti, silnějšího růstu a většího počtu lepších pracovních míst.

Úkoly lze shrnout následovně: • Vytvořit integrativní e-dovednosti, jichž je zapotřebí pro budoucí ICT profese. • Posílit úlohu ICT v primárním a sekundárním vzdělávání s cílem probudit u žáků zájem o profesní uplatnění v oblasti ICT a silnější motivaci. • Rozšířit a inovovat akademické studijní plány informatiky a souvisejících oborů s cílem řešit obtíže, které v ICT v budoucnu vyvstanou; to znamená překonat převažující názor, že ICT jsou oborem ryze technickým. • Vytvořit nové modely pro partnerství průmyslu s akademickou sférou, a to zejména s cílem podporovat zapojení studentů do inovací v oblasti ICT a učit je podnikatelskému myšlení. • Doplnit akademické vzdělání kvalifikací neoficiální, při níž by hlavní úlohu hrály průmyslové firmy a jež by se opírala o standardy přijímané po celé Evropě a o systémy osvědčování.

Manifest e-dovedností

ŽIVOTOPISY PŘISPĚVATELŮ Gilles Babinet Digitální šampion pro Francii Gilles Babinet ve funkci digitálního šampiona pro Francii pracuje na tom, aby prosadil inovace ve školství. Je předsedou společnosti CaptainDash a bývalým předsedou Conseil National du Numerique. Profesor Martin Curley Místopředseda a ředitel organizace Intel Labs Europe, Intel Corporation Martin Curley jakožto senior principal engineer a místopředseda pro laboratoře Intel zodpovídá za více než 4.000 výzkumníků a vývojářů z celé Evropy. Pracoval na různých vyšších pozicích v oblasti řízení IT, automatizace a výzkumu ve firmách Intel, General Electric a Philips. Je spoluzakladatelem Innovation Value Institute v Irsku a v současné době působí jako spolupředseda EU Open Innovation Strategy and Policy Group. Martin Curley je poradcem EU v oblasti ICT a inovačních opatření. Dr. Michael Gorriz Ředitel informatiky (CIO) a IT managementu, firma Daimler AG Pozici ředitele informatiky u firmy Daimler zastává Michael Gorriz od roku 2008 po dlouhé a rozmanité praxi v oboru ICT jak u firmy Daimler, tak v leteckém průmyslu. Zodpovídá za strategii, plánování a rozvoj všech IT systémů i za provoz veškerých datových center a komunikačních sítí. V minulých letech pracoval mj. jako místopředseda podnikových systémů IT v různých obchodních divizích firmy Daimler a celosvětových systémů. V roce 2009 vyhlásily německé časopisy CIO a Computerwoche dr. Michaela Gorrize „CIO of the Year“ v kategorii velkých podniků. Peter Hagedoorn Generální tajemník European CIO Association Od roku 2011 je generálním tajemníkem European CIO Association (dříve EuroCIO). V roce 2004 založil holandskou platformu CIO. Přes dvacet let pracuje v sektoru ICT, mj. jako šéf oddělení ICT a místopředseda nizozemské nadnárodní obchodní společnosti Hagemeyer a Océ NV a jako odborný poradce ve veřejném a soukromém sektoru na evropské úrovni.

ŽIVOTOPISY PŘISPĚVATELŮ

Birgit Hanny, Zástupkyně ředitele, agentura ASIIN Birgit occupies senior management and consulting roles for the accreditation agency, ASIIN. She is involved in the development and enhancement of criteria and procedural principles for external quality assurance in higher education and participates in consulting and evaluation services for organisations engaged in education or research. Prior to this, Birgit was senior consultant for KPMG (BearingPoint) both for the finance and the public sector. Dr. Lex Hendriks Konzultant v oboru obchodních znalostí, organizace EXIN Za více než 25 let zkušeností v oboru IT, servisního managementu IT, odborné přípravy a certifikace Lex Hendriks přispěl k vytvoření certifikačního programu ITIL a stal se jedním z architektů programu EXIN, který řeší otázky IT servisního managementu. Mimo jiné pracoval na několika souvisejících projektech, jež řeší otázky e-kompetencí, včetně projektu e-Skills Quality Label Evropské komise, který řídila organizace Empirica. Lex Hendriks publikoval několik článků o výzkumu pro obor matematická logika a teorie designu, prováděném za pomoci počítače. Edit Herczog Bývalá poslankyně Evropského parlamentu (MEP) a členka správní rady nadace European Internet V minulém desetiletí pracovala v Evropském parlamentu a zabývala se především konkurenceschopností a prosperitou. Ve Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro rozpočtovou kontrolu usilovala o to, aby Evropa co nejlépe využívala svoje silné stránky. K jejím hlavním prioritám patří budování lidských zdrojů, maximální rozšíření talentové základny a digitální přechod. Jakožto vyslankyně e-dovedností a členka správní rady nadace European Internet zastává Edit Herczog názor, že máme-li co nejvíc posílit své digitální možnosti, musíme podporovat mladé i starší občany. Pracovala v soukromém sektoru v oboru speciálních chemikálií. John Higgins CBE Generální ředitel, DIGITALEUROPE Profesionální kariéru v oblasti IT zahájil jako systémový analytik, pak pracoval jako konzultant u firmy Ernst & Young, načež se stal generálním ředitelem kalifornské internetové společnosti dot.com, Rocket Networks. V roce 2011 byl jmenován generálním ředitelem DIGITALEUROPE, přičemž stejné pozice zastával i ve Velké Británii. Je členem řídicího orgánu Univerzity ve Warwicku, byl předsedou výborů Konfederace britského průmyslu a Světové asociace pro IT služby. John Higgins je členem Královské společnosti umění a v roce 2005 byl za služby prokázané odvětví IT ve Velké Británii jmenován komandérem Řádu britského impéria.

Manifest e-dovedností

Tobias Hüsing Konzultant pro výzkum, firma Empirica Jeho práce se týká výzkumu a konzultací ohledně politik a trhu práce v souvislosti s e-leadershipem a e-dovednostmi a také politik přesunů ve sféře výzkumu, inovací a znalostí. V současné době koordinuje pro Evropskou komisi studii týkající se dovedností pro e-leadership menších a středních podniků. Tobias Hüsing vede ve firmě Empirica prognostický tým, který řeší nabídku a poptávku ve sféře e-dovedností, analyzuje postřehy průmyslu a trhu práce a též systém vzdělání a odborné přípravy v oblasti e-dovedností a e-leadershipu. Dr. Bruno Lanvin Výkonný ředitel INSEAD eLab Jakožto výkonný ředitel INSEAD eLab hraje významnou roli v práci INSEAD zaměřené na inovace (Model připravenosti k inovacím; Index globálních inovací). Dlouhodobě se účastní Světového ekonomického fóra a podílí se na zpracování indexu síťové připravenosti (Networked Readiness Index) a zprávy o stavu informačních technologií ve světě (Global Information Technology Report). Dr. Lanvin pracoval na různých úrovních výkonného řízení ve Světové bance a v Organizaci spojených národů, kde pracoval jako vedoucí kabinetu generálního tajemníka; zastával post vedoucího odboru pro strategické plánování a později odboru pro konkurenceschopnost malých a středních podniků. Simon Robinson Ředitel firmy Empirica Ve společnosti Empirica řídí konzultační a výzkumné týmy zaměřené na inovace, řízení výzkumu, přesun vědomostí, inovace ve sféře zdravotní a sociální péče a vyhodnocování veřejných intervencí včetně důležitých iniciativ EU týkajících se úspor energií. V oblasti e-dovedností spustil iniciativu „Instrukce a certifikát kvality v učebních osnovách pro e-leadership v Evropě“ pro GŘ pro podnikání a průmysl a nyní řídí práce na Evropských instrukcích a certifikátech kvality pro nové učební osnovy. Professor Sharm Manwani Výkonný profesor oboru IT leadership, Obchodní škola v Henley, Univerzita v Readingu Profesor Manwani vyučuje a zkoumá problematiku obchodu a začlenění IT, kam spadají programy týkající se strategie, architektury a změny. Pro firmy Deutsche Telekom vytvořil a vede vysoce uznávaný studijní program v oboru informačního řízení podniku (EIM). Zastával pozici vedoucího informatiky (CIO) u firem Diageo a Electrolux. Dělá porotce ve významných soutěžích IT průmyslu a účastní se mnoha vědeckých a profesionálních konferencí. Je autorem knihy o obchodních změnách umožněných informačními technologiemi: „Successful Management, supports a BCS qualification“.

ŽIVOTOPISY PŘISPĚVATELŮ

Dr. Clare Thornley Výzkumnice, Innovation Value Institute (IVI) K jejím zájmům patří: vyhledávání informací, nové způsoby měření vlivu výzkumu s cílem zapůsobit na politiku a praxi, informační management pro zlepšení výkonu, informační etika a filozofie informací. Od září 2013 pracuje jako výzkumnice v IVI a je členkou týmu projektu „E-dovednosti: mezinárodní rozměr a vliv globalizace“. Clare Thornley má rozsáhlé zkušenosti s výukou a odbornou přípravou, vyučovala obor vyhledávání informací a výzkumnou politiku na různých vysokých školách ve Velké Británii a Irsku. Při práci na příspěvku do Manifestu e-dovedností ji podpořili kolegové vědci z IVI, dr. Marian Carcary a dr. Eileen Doherty. Freddy Van den Wyngaert Vedoucí informatiky (CIO), firma Agfa-Gevaert Group Má více než třicetileté zkušenosti z oboru IT, které získal při práci v Evropě a USA. Je místopředsedou a ředitelem informatiky odboru globálně sdílených služeb divize Agfa ICS (Informační a komunikační služby) a rovněž zastává funkci předsedy rady Evropské asociace CIO (EuroCIO). Před nástupem do firmy Agfa-Gevaert zastával různé manažerské posty v oboru IT a obchodu ve společnosti ExxonMobil Chemical. Je členem rady ADM, belgické sítě pro obchod a IT, a předsedou rady CIOforum pro belgický obchod. Dr Desirée van Welsum Starší konzultantka pro ICT politiku, Světová banka Jakožto ekonomická a politická konzultantka ve službách Světové banky se specializuje na ekonomické vlivy informačních a komunikačních technologií. Má více než desetileté zkušenosti s aplikovaným ekonomickým výzkumem a politickou analýzou v soukromém a veřejném hospodářském sektoru; předtím pracovala v OECD, v OSN (UNCTAD a ITU), v organizaci Conference Board a v britském Národním institutu pro ekonomický a sociální výzkum (NIESR). Konzultační služby poskytovala rovněž korporaci RAND, platformě INSEAD a Evropské komisi. Rozsáhle publikuje v oblastech týkajících se vlivů IT, kam mj. spadá problematika růstu a produktivity, inovací, zaměstnanosti a dovedností, obchodu ve službách, offshoringu a outsourcingu.

Manifest e-dovedností

REDAKCE Emma Bluck, ředitelka firmy Gold Spark Consulting a konzultantka European Schoolnet Patrice Chazerand, ředitel pro digitální ekonomiku a obchodní skupiny, DIGITALEUROPE Alexa Joyce, ředitelka pro politiku, výuku a vzdělávání, Microsoft Marianne Kolding, místopředsedkyně IDC, European Services Research Group Jonathan Murray, ředitel DIGITALEUROPE Andrea Parola, generální ředitel Evropské asociace pro e-dovednosti Christel Vacelet, ředitelka pro komunikaci, European Schoolnet

REDAKCE

BIBLIOGRAFIE Ala-Mutka, K., Punie, Y. a Redecker, C. (2008): „Digital Competence for Lifelong Learning“. Policy brief. Evropská komise. JRC Technical Notes ( JRC48708). Andersson, T., Curley, M. a Formica, P. (2010): „Knowledge driven entrepreneurship. The key to social and economic transformation“. Springer. ACS (2014). „Australian Computer Society Code of Professional Conduct Case Studies“ Agresti, W. (2008): „An IT body of knowledge: The key to an emerging profession”, IEEE IT Professional, list.-pros. 2008, str. 18-22. Avolio, B. J., Kahai, S. a Dodge, G. E. (2001): „e-Leadership: Implications for Theory, Research, and Practice”. Leadership Quarterly, 11(4): 615-668. Bilbao, B., Dutta S. and Lanvin, B. (2014): „The Rewards and Challenges of Big Data”, Global Information technology Report, Cornell-INSEAD-World Economic Forum. Bresnahan, T., Brynjolfsson, E. a Hitt, L. (2002): „Information Technology, Workplace Organization, and the Demand for Skilled Labor: Firm-Level Evidence”. Quarterly Journal of Economics, díl 117, str. 339-376. Carcary, M., Sherry, M., McLaughlin, S. a O’Brien, C. (2012): „Career development for ICT professionals: driving transparency in educational attainment”. Cattaneo, G., Husing, T., Kolding, M., Korte, W. B. a Lifonti, R. (2009): „Monitoring e-Skills demand and supply in Europe. Current situation, scenarios, and future development forecasts until 2015”. Cedefop: „Skill supply and demand in Europe. Medium Term forecast up to 2020“ CEN (2008). CWA 15893-1:2008. European e-Competence Framework - Part 1: The Framework. CEN ICT Skills Workshop. CEN (2012). CWA 16458. European ICT Professional Profiles. CEN ICT Skills Workshop.

Manifest e-dovedností

Clayton, T. a Welsum, D. (2014): „Closing the Digital Entrepreneurship Gap in Europe: Enabling Businesses to Spur Growth”, The Conference Board, Executive Action Report 425, 2014. Dánský hospodářský úřad a Evropská komise (2012): European High Level Conference: „A Single Digital Market Market by 2015 – A driver for economic growth and jobs“ Denning, P. J. a Frailey, D. J. (2011): „The profession of IT. Who are we now?” Communications of the ACM. 54(6), 2011, str. 25-27. Devillard, S., Desvaux, G. a Baumgartner, P. (2007): „Women Matter. Gender Diversity a corporate performance drive.“ McKinsey & Company. DIGITALEUROPE Dolton, P., Pelkonen, P. (2008): „The wage effects of computer use. Journal of Industrial Relations”, 46 (4), 587-630. Evropská komise, generální ředitelství pro vzdělávání a kulturu (2007): „Klíčové schopnosti pro celoživotní učení – evropský referenční rámec“. Úřední věstník, L 394. Evropská komise (2008), demografická zpráva: „Meeting Social Needs in an Ageing Society.“ Evropská komise (2011): „Employment and Social Developments in Europe.” Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování. Evropská komise (2014): „Measuring Digital Skills across the EU: EU wide indicators of Digital Competence.” EuroCIO (2012). „European CIO Association Executive Education Programme.“ Evropská komise (2014): „e-Skills: The International Dimension and the Impact of Globalisation”. IVI, CEPIS, IDC a Empirica. European e-Skills for Jobs European e-Skills Forum (2004): „e-Skills for Europe: Towards 2010 and Beyond”. Shrnující zpráva. European Foundation for Management Development (EFMD)

BIBLIOGRAFIE

European Institute of Innovation & Technology European Learning Industry Group (ELIG) Evropský parlament a Rada (2004): Rozhodnutí č. 2241/2004/ES Evropského parlamentu a Rady o jednotném společenském rámci pro transparentnost kvalifikací a kompetencí (Europass). Úřední věstník, L 390/6. Evropský parlament, & Rada (2006): Doporučení 2006/962/ES Evropského parlamentu a Rady o klíčových kompetencích pro celoživotní vzdělávání. Úřední věstník, L 394. European Schoolnet European Schoolnet (2013): „Insight Country Reports.“ European Schoolnet a Univerzita Lutych (2013). „Survey of Schools: ICT in Education. Benchmarking access, use and attitudes to technology.” Eurostat (2014): Unemployment rates EU-27, EA-17, US and Japan, seasonally adjusted, January 2000–2012 Eurostat (2014): Youth unemployment rates EU-27, EA-17, seasonally adjusted, January 2000 –2012 Eurostat (2013): Tertiary Education Statistics. Fonstad, N. O. a Lanvin B. (2010): „European e-Competence Curricula Development Guidelines” - závěrečná zpráva. Forge, S., Blackman, C., Bohlin, E. a Cave, M. (2009): „A Green Knowledge Society. An ICT policy agenda to 2015 for Europe’s future knowledge society”. SCF Associates Ltd. Gareis, K., Hüsing, T., Bludova, I. Schulz, C., Korte, W.B. (2014): „e-Skills: Monitoring and Benchmarking Policies and Partnerships in Europe.” Green, J. (2007): „Democratizing the Future. Towards a new era of creativity and growth”. Philips Design. Hagel, J., Brown, J. S. a Davidson, L. (2009): “Measuring the Forces of Long Term Change: The 2009 Shift Index”. Hasebrink, U., Görzig, A., Haddon, L., Kalmus, V., Livingstone, S. a členové sítě EU Kids Online (2011): „Patterns of risk and safety online. In-depth analyses from the EU Kids Online Survey of 9- to 16-year-olds and their parents in 25 72

Manifest e-dovedností

European countries.” Program Evropské komise Safer Internet Hüsing a kol. (2012): „e-Leadership: e-Skills for Competitiveness and Innovation Vision, Roadmap and Foresight Scenarios”. Závěrečná zpráva studie „Vision, Roadmap and Foresight Scenarios for Europe 2012–2020”. IDC (2009): „Post Crisis: e-Skills are needed to Drive Europe’s Innovation Society”, Bílá kniha. IVI a CEPIS (2012): „e-Skills and ICT Professionalism – Fostering the ICT Profession in Europe”. i2010, High Level Group (2009): „Benchmarking Digital Europe. 2011-2015 a conceptual framework”. i2010 Information Space. ITL Research: Kolding, M., Robinson, C. a Ahorlu, M. (2009): „Post Crisis: e-Skills are needed to Drive Europe’s Innovation Society”. ICD Bílá kniha. Lanvin, B. a Evans, P. (2013): „Global Talent Competitiveness Index Report“, INSEAD-HCLI-Adecco, listopad 2013. Lanvin, B. a Fonstad, N. (2009): „Who cares? Who dares? Providing the skills for an innovative and sustainable Europe”, INSEAD. Lanvin, B. a Fonstad, N. (2010): „Strengthening e-Skills for Innovation in Europe”, INSEAD eLab, 2010. Le Monde (2005). „L’Europe est la dernière utopie réaliste” (Evropa je poslední reálnou utopií), (Interview s Mariem Vargasem Llosou). Livingstone, I. a Hope, A. (2011) „Next Gen. Transforming the UK into the world’s leading talent hub for the video games and visual effects industries”. Livingstone, S. a WanMedia, Y. (2011): „Literacy and the Communications Act. What has been achieved and what should be done”. LSE Media Policy Project. Mann, A. (2012): „It’s who you meet: why employer contacts at school make a difference to the employment prospects of young adults”. Molinsky, A., Davenport, D., Iyer, B. a Davidson, C. (2012): „Three skills every 21st century manager needs”. Harvard Business Review, str. 139-143 (HBR Reprint R1201N). Murray, J. a Welsum, D. (2014): „Information Technology’s Triple Threat”. BIBLIOGRAFIE

Nef consulting. Social Return On Investment (SROI). Nordberg, D. (2008): „Designing business curricula: building relevance into higher education”, International Journal of Management Education, 7(1): 81-86. OECD 2010. „The OECD Innovation Strategy. Getting a Head Start on Tomorrow“. Peppard, J. a Thorp, J. (2013): „What Every CEO Should Know and Do about IT”, k dispozici od Joe.Peppard@esmt.org Renkin, T. (2012): „The global race for excellence and skilled labour”, Deutsche Bank/DB Research, Current Issues/Technology and Innovation, 5. března 2012, Frankfurt am Main. ROSE (2012): „The Relevance of Science Education”. Sherry, M., Carcary, M., McLaughlin, S. a O’Brien, C. (2013): „Actions towards maturing the ICT profession within Europe”. International Journal of Human Capital and Information Technology Professionals. 4 (1), 46-61. The Economist (2008): „How technology sectors grow - Benchmarking IT industry competitiveness”. Toohey, S. (1999): „Designing Courses for Higher Education”. Buckingham: Society for Research into Higher Education and the Open University Press. Weckert, J. a Lucas, R. (2013): „Professionalism in the Information and Communication Technology Industry”. ANU Press, Canberra.

Manifest e-dovedností