Zpráva z dotazníkového šetření mezi českými evangelikály 2017

ZPRÁVA Z DOT

ZPRÁVA Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ MEZI ČESKÝMI EVANGELIKÁLY 2017 Doc. PhDr. Dana Hamplová, Ph.D.

Česká evangelikální aliance www.ea.cz

ZPRÁVA ZDOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ MEZI ČESKÝMI EVANGELIKÁLY 2017

Tato zpráva shrnuje hlavní výsledky z online průzkumu (ankety) mezi českými evangelikálními křesťany, který probíhal v létě 2017. Anketa pokrývala témata křesťanských doktrín, náboženské praxe, morálních hodnot a společenských otázek. Informace o průzkumu a odkaz na online dotazník byl rozeslán kazatelům a zástupcům církví Českou evangelikální aliancí. Kromě členů aliance bylo osloveno i několik sborů, které se nehlásí k žádné denominaci. Celkem se průzkumu zúčastnilo 1 048 jednotlivců ve věku nad 18 let.

Zpráva je uspořádána následujícím způsobem. Nejprve jsou popsáni respondenti. Následně je zpráva rozdělena do několika částí. Za prvé, zabýváme se věroučným přesvědčením a postoji vůči křesťanskému učení a náboženské praxi. Za druhé, zpráva shrnuje postoje k vybraným společenským otázkám, jako je role pohlaví nebo imigrace. A nakonec zkoumá převládající morální hodnoty.

1. RESPONDENTI Tabulka 1 ukazuje počet respondentů dle jejich denominace. Více než třetina lidí, kteří se zúčastnili průzkumu, pocházela z Církve bratrské. Další třetinu vzorku tvoří členové Bratrské jednoty baptistů, Apoštolské církve a Křesťanských společenství.

Kdykoli je to možné, zpráva uvádí komentář k rozdílům mezi denominacemi. Přesto je počet respondentů z některých denominací velice malý a není možné pro každou skupinu nabídnout detailní popis učení a postojů specifických pro denominaci. Abychom se vyhnuli zkreslení danému malým počtem, uvádíme jen komentář k mezidenominačním rozdílům u skupin s minimálně 50 respondenty (Apoštolská církev, Bratrská jednota baptistů, Církev bratrská, Slezská církev evangelická augsburského vyznání, Křesťanská společenství).

Průměrný věk respondentů je 41,4 let, 60 procent vzorku je mladší než 45 let. Respondenti z Bratrské jednoty baptistů byli nejmladší (průměrný věk 39,8) a ti z Křesťanských společenství a Slezské církve evangelické byli nejstarší (průměrný věk přes 43 let). Ženy tvořily 49 procent vzorku. Více než polovina vzorku má vysokoškolský diplom (55 %).

Poměr vysokoškolsky vzdělaných respondentů se mezi denominacemi výrazně lišil. Více než 60 procent respondentů z Církve bratrské mělo vysokoškolský diplom. Oproti tomu 1

respondenti z Apoštolské církve a Slezské církve evangelické měli nejmenší procento vysokoškolských absolventů (45, resp. 42 %).

Kolem 70 procent respondentů je v současnosti ženatých nebo vdaných a téměř čtvrtina nikdy do manželství nevstoupila (23 %). Méně než 5 procent vzorku je rozvedených a jen 16 lidí ovdovělo. Více než polovinu respondentů tvoří „konvertité“, protože ani jeden z jejich rodičů nebyl aktivním členem církve (55 %). Jedna třetina respondentů uvedla, že oba jejich rodiče byli aktivními členy církve. Křesťanská společenství a Apoštolská církev měly nejvyšší podíl konvertitů (71 a 61 %). Oproti tomu jen 23 procent respondentů ze Slezské církve evangelické nevyrostlo s oběma věřícími rodiči. V případě baptistů a Církve bratrské tvořili konvertité zhruba 50 procent vzorku.

Co se týče rozložení dle krajů, 20 procent respondentů žilo v Praze, 14 procent pocházelo z Jihomoravského kraje a 11 procent z Moravskoslezského kraje. Ostatní respondenti byli rozloženi rovnoměrně napříč kraji. Jedinou výjimkou byl Karlovarský kraj, z nějž pocházela méně než 2 procenta respondentů.

Jako východisko pro hodnocení reprezentativnosti vzorku byly vzaty údaje ze sčítání lidu v roce 20111. Srovnání s výsledky sčítání naznačuje, že analyzovaný vzorek českých evangelikálních křesťanů je mladší a výrazně vzdělanější než obecná populace v těchto církvích. Vzorek navíc obsahoval nadměrný počet zástupců mužů a členů Církve bratrské.

Křesťanská společenství se ve vzorku naopak jeví jako nedostatečně zastoupená denominace. Čtenář by proto měl výsledky interpretovat ve světle skutečnosti, že vzorek představuje mladší a vzdělanější část evangelikálních církví. V některých postojích je tato skupina možná liberálnější než obecné členstvo v církvi. Zároveň je možné celkové rozdíly napříč denominacemi do jisté míry připsat na vrub rozdílům ve složení vzorku (např. vysoký poměr vysokoškolsky vzdělaných lidí v některých podvzorcích).

1

.

Poslední sčítání bylo poznamenáno tím, že na otázku týkající se náboženského vyznání lidé velice často neodpověděli. Přesto nejsou důkazy o tom, že fakt, že lidé na tuto otázku neodpovídali, měl na některou denominaci výraznější vliv než na ostatní. Údaje ze sčítání lidu je proto možné použít jako srovnávací kritérium pro hodnocení.

2

Tabulka 1: Složení vzorku dle denominací, % N 134 6 157 366 59 34 97 6 8 135 46 1 048

Apoštolská církev Armáda spásy Bratrská jednota baptistů Církev bratrská

Slezská evangelická a.v.

Křesťanské sbory Křesťanská společenství Církev nová naděje Slovo života Další denominace Nedenonimační Celkem

% 12,8 0,6 15,0 34,9 5,6 3,2 9,3 0,6 0,8 12,9 4,4 100,0

2. NÁBOŽENSKÉ PŘESVĚDČENÍ A POSTOJE KE KŘESŤANSKÉMU UČENÍ Víra v Boha, nebe a peklo Obecně anketa odhaluje vysokou míru souhlasu se třemi základními křesťanskými doktrínami: vírou v to, že Bůh je osoba, a vírou v to, že existuje nebe a peklo.

Prakticky všichni respondenti v anketě věří v existenci nebe (99 %) a pekla (94 %). Nebyly zjištěny žádné rozdíly mezi věkovými skupinami nebo pohlavími.

Devadesát tři procenta vzorku navíc souhlasila s výrokem, že Bůh je osoba, zatímco jen 7 procent se domnívalo, že Bůh je neosobní síla. Přesto si jen tři čtvrtiny respondentů byly svým přesvědčením absolutně jisty. Ti, kdo věřili, že Bůh je neosobní síla, také vyjadřovali větší míru nejistoty a jen něco přes polovinu z nich si bylo naprosto jisto (viz Tabulka 2). Údaje u představy o povaze Boha neukazují žádné větší rozdíly vzhledem k věku nebo pohlaví, ale mladší lidé si byli svými odpověďmi méně jisti.

Tabulka 2: Povaha Boha, % Naprosto Poměrně jistý(á) dost jistý(á) Bůh je osoba 72,8 24,4 Bůh je neosobní síla 52,2 34,8

Ne zcela Ani trochu jistý(á) jistý(á) 2,5 0,3 11,6 1,5

Celkem

Počet

93,4 6,6

979 69

Jak již bylo řečeno, počet respondentů představujících různé denominace byl relativně malý a je nutné přistupovat k jakýmkoli rozdílům mezi denominacemi opatrně. Přesto stojí za pozornost, že představa Boha jako neosobní síly byla nejčastější ve Slezské církvi evangelické (tuto možnost zvolil jeden z pěti respondentů z této denominace).

3

Doslovný výklad Bible a křesťanství jako jediná cesta k věčnému životu Téměř všichni respondenti prohlásili, že Bible je slovo Boží. Přesto jen 41 procent věřilo, že má být brána doslova, slovo od slova. Většina respondentů (58 procent) prohlásila, že Bible je Boží slovo, ale ne vše v ní by se mělo brát doslovně.

Doslovný výklad Bible byl nejméně obvyklý v Církvi bratrské, kde jen 33 procent respondentů z této denominace souhlasilo s tímto výrokem. Naopak tato víra byla nejvíce přijímána ve Slezské církvi evangelické (65 procent respondentů z této denominace souhlasilo). Údaje dále ukazují, že doslovný výklad Bible byl méně přijímán mladšími a vysokoškolsky vzdělanými respondenty (viz Tabulka 3). Část 1 ukázala, že v Církvi bratrské byl nejvyšší poměr respondentů s vysokoškolským diplomem. Přesto vzdělání nebo věkové složení vzorku nevysvětluje relativní liberalismus respondentů z této denominace. I kdyby bylo možné izolovat efekt jiných proměnných v podobě vzdělání, věku a pohlaví, v této denominaci byla nápadná nízká podpora doslovného výkladu Bible. Přesto se ale objevoval výrazný rozdíl mezi sbory Církve bratrské v Praze a jinde. V pražských sborech jen 21 procent respondentů souhlasilo s tím, že by Bible měla být brána slovo od slova. Podobné regionální rozdělení nebylo v jiných denominacích zaregistrováno.

Tabulka 3: Přístupy k výkladu Bible dle věku a vzdělání, % Boží slovo, Boží slovo, doslovný nedoslovný 18-44 37,8 60,4 Věk 45+ 45,1 54,0 Ne 46,0 53,0 Vysokoškolské vzdělání Ano 36,4 61,9 Celkem 40,7 57,8

Není Boží slovo 1,8 0,9 1,1 1,7 1,4

Počet 621 424 474 574 1 048

Lidé, kteří odmítali doslovný výklad Bible, také méně zastávali myšlenku, že jen křesťanství může vést k věčnému životu (58 procent). Oproti tomu mezi těmi, kteří věří, že Bible je Boží slovo, které se má brát doslova, téměř 90 procent prohlásilo, že jen křesťanství vede k věčnému životu. Celkem čtvrtina respondentů si nedokázala z těchto dvou možností zvolit.

Jen 3 procenta respondentů řekla, že některá nekřesťanská náboženství mohou vést k věčnému životu (viz Tabulka 4).

Za pozornost stojí, že v pohledu na jiná náboženství nebyly zjištěny žádné větší rozdíly dle věku, pohlaví nebo vzdělání.

4

Tabulka 4: Postoje vůči jiným náboženstvím dle postoje k doslovnému vnímání Bible, % Jenom křesťanská víra Některá nekřesťanská Nevím může vést k věčnému náboženství mohou vést k životu věčnému životu Boží slovo, doslovný 88,5 0,7 10,8 Boží slovo, nedoslovný 58,4 5,0 36,6 Není Boží slovo 13,3 6,7 80,0 Celkem 70,0 3,2 26,7

Počet 427 606 15 1 048

Charismatické dary Anketní výzkum se dále zabýval vírou ve čtyři charismatické dary: zázraky, uzdravení, proroctví a mluvení v jazycích. Anketa ukázala, že víra v tyto dary je úzce propojena. Proto lidé, kteří věří, že Bůh může dělat zázraky, měli také sklon věřit v realitu uzdravení, dar proroctví a mluvení v jazycích. Víra v to, že Bůh stále může dělat zázraky, byla nejčastější, protože 98 procent respondentů souhlasilo s tímto výrokem a 89 procent vyjádřilo rozhodný souhlas. Ve srovnání s tím myšlenka, že Bůh stále mluví v proroctvích, měla z těchto čtyř darů nejnižší podporu, ačkoli dvě třetiny respondentů stále v proroctví silně věří (viz Tabulka 5).

Asi polovina lidí, kteří věřili, že někteří lidé mohou mluvit v jazycích, také řekla, že mají tento dar. Modlitba v jazycích je nejrozšířenější v Křesťanských společenstvích (88 procent) a Apoštolské církvi (84 procent). Ve srovnání s tím jen 7 procent respondentů ze Slezské evangelické církve uvedlo, že se modlí v jazycích. Tato praxe byla relativně běžná v Církvi bratrské (31 procent) a Bratrské jednotě baptistů (25 procent).

Tabulka 5: Víra v to, že charismatické dary stále působí, % (jen kladné odpovědi) Zázraky Uzdravení Proroctví Jazyky Rozhodně souhlasím 88,8 84,1 66,5 Souhlasím 9,5 12,6 18,8 Celkem souhlas (%) 98,4 96,7 85,3 94,0

Obecně platí, že víra v zázraky, uzdravení, proroctví a modlitbu v jazycích byla obvyklejší mezi těmi, kteří berou Bibli doslova, než mezi respondenty, kteří odmítají doslovné chápání Bible. Přesto (s jednou výjimkou) údaje neukazují žádné rozdíly z hlediska věku, pohlaví nebo vzdělání. Onou výjimkou byla víra v to, že Bůh stále dává dar proroctví, kterou více přijímaly ženy než muži (70, resp. 63 procent).

5

Křest Výzkum ukázal relativně nízkou míru souhlasu v otázce, zda křest malých dětí má stejnou platnost jako křest dospělých nebo starších dětí. Obecně většina respondentů nesouhlasila s křtem dětí (63 procent) a jen jeden z osmi rozhodně podporoval křest dětí (viz Graf 1). Jak ukazuje Tabulka 6, tato praxe je nejvíce rozšířena mezi členy Slezské evangelické církve. Ve srovnání s tím členové baptistické církve zastávali opačný názor.

Graf 1: Souhlas, že křest v raném dětství má stejnou platnost jako křest dospělých nebo starších dětí, % 40 35 30 25

% 20 15 10 5 0

Rozhodý souhlas

Souhlas

Ani, ani

Nesouhlas Rozhodný nesouhlas

Tabulka 6: Souhlas s výrokem, že křest v raném dětství má stejnou platnost jako křest dospělých nebo starších dětí dle denominací, % Ani Nesouhla Souhlas jedno s Počet Apoštolská církev 10,5 3,0 86,6 134 Baptisté 8,3 5,1 86,6 157 Církev bratrská 36,6 13,1 50,3 366 SCEAV 72,9 13,6 13,6 59 Křesťanská společenství 17,5 9,3 73,2 97

3. PRAXE Účast na bohoslužbách a církevních aktivitách, modlitba a čtení Bible Co se týče vlastní církevní praxe, měl by čtenář mít na paměti, že dotazník byl distribuován prostřednictvím zástupců církví. V důsledku toho se anketa s větší pravděpodobností zaměřila na nejaktivnější část členů církví.

6

Více než 97 procent respondentů se účastní bohoslužeb minimálně jednou měsíčně a více než 84 procent chodí na bohoslužbu jednou týdně (viz Graf 2). Účast na bohoslužbách není zjevně ovlivněná pohlavím nebo věkem. U lidí žijících v manželství je přesto vyšší pravděpodobnost, že se budou bohoslužeb účastnit každý týden, oproti svobodným (86, resp. 79 procent).

Graf 2: Frekvence návštěv bohoslužeb, % 100 90 80 70 60 50

%

40 30 20 10 0

y kd ni

m

ě én

ž ne

1x

za

k ro 2x 1-

za

k ro l ko ně

át ikr

za

k ro m 1x

ěs

ě í čn

m 3x 2-

ěš

ě íčn m té

ěř

ka

n de tý ý žd

ka

n de tý ý žd

Více než tři čtvrtiny respondentů se modlí každý den a jedna třetina se modlí několikrát za den (viz Graf 3). Ženy a starší lidé uváděli denní modlitbu častěji ve srovnání s muži, ačkoli rozdíl byl relativně malý (např. 78 procent žen a 72 procent mužů se modlí každý den, viz Tabulka 7). Ačkoli data ukazují na určité rozdíly dle manželského stavu (rozvedení lidé se modlili nejčastěji a lidé, kteří nikdy nevstoupili do manželství, nejméně často), tyto rozdíly je možné plně vysvětlit věkem. Návyk denní modlitby nebyl ovlivněn vzděláním a lidé, kteří vyrostli v křesťanské rodině, se nelišili od konvertitů.

7

Graf 3: Frekvence modliteb, % 50 45 40 35 30 25 20

%

15 10 5 0 rá l ik o k ně

ně en d t

ka

n de ý žd ně

rá l ik ko

ně ýd t t

ou dn e j

ě dn tý t rá l ik o k ně

m

íč ěs

ně m

ě én

ča

o st

y kd ni

Tabulka 7: Podíl respondentů, kteří se modlí denně, dle věku, pohlaví a manželského stavu, % Pohlaví Věk Manželský stav * Nikdy Celkem V ženy muži 18-44 45+ nevstoupili do Rozvedení manželství manželství Ne 22,1 28,1 27,5 21,2 28,9 24,8 13,6 25,1 Ano 78,0 71,9 72,5 78,8 71,1 75,2 86,4 74,9 Počet 517 531 621 424 239 749 44 1 048

* Jen 16 lidí ve vzorku byli ovdovělí V anketě byla uvedena také otázka, zda by byli respondenti ochotní pozvat členy jiných křesťanských skupin nebo příslušníky nekřesťanských náboženství do své modlitební skupinky. Téměř všichni respondenti byli ochotni pozvat jiné evangelikální věřící (jen 7 respondentů z 1 048 bylo proti této myšlence). Ochota pozvat ke společné modlitbě katolíky byla ovšem mnohem nižší. Jen něco málo přes polovinu respondentů řeklo, že by se byli rozhodně ochotní modlit s katolíky (53 procent) a 15 procent vzorku tuto myšlenku odmítlo.

Respondenti z Církve bratrské byli v této věci nejotevřenější a respondenti z Apoštolské církve byli otevření nejméně. Ženy a lidé s vysokoškolským vzděláním navíc s touto možností souhlasili častěji než muži a lidé s nižším vzděláním. Přesto opět není možné vysvětlit relativní otevřenost Církve bratrské vyšším poměrem respondentů s univerzitním vzděláním.

Respondenti z Církve bratrské jsou nejotevřenější k modlitbám s katolíky bez ohledu na jejich vzdělání, věk nebo pohlaví.

8

V anketě byla také položena otázka, zda by respondenti byli ochotni pozvat na modlitební setkání nekřesťany. Téměř 40 procent vzorku odpovědělo kladně. Členové Slezské církve evangelické a Církve bratrské byli nejochotnější tak učinit (44, resp. 40 procent), zatímco respondenti z Křesťanských společenství byli nejméně ochotní (30 procent). Opět platí, že ženy byly vůči této myšlence otevřenější. Přesto se neobjevily žádné rozdíly z hlediska vzdělání.

Téměř 40 procent respondentů čte Bibli každý den. Vysokoškolsky vzdělaní lidé měli menší sklon číst Písmo (41 procent respondentů bez vysokoškolského diplomu čte Bibli denně ve srovnání s 34 procenty s diplomem). Rozdíly mezi skupinami dle vzdělání se ovšem zmenšily, když se vzal v potaz doslovný pohled na Bibli. Víra, že Bible je Boží slovo, které je potřeba brát doslova, byla nejsilnějším faktorem predikce frekvence čtení (viz Tabulka 8). Téměř polovina lidí, kteří věří, že Bibli je potřeba brát doslova, četla Písmo každý den. Ve srovnání s tím jen 29 procent těch, kdo odmítali doslovnost, četla Písmo denně. Co se týče rozdílů mezi denominacemi, členové Křesťanských společenství četli Písmo nejčastěji (69 procent uvádí denní čtení), zatímco lidé náležející do Slezské církve evangelické uvádí nejnižší frekvenci čtení (44 procent čte denně).

Tabulka 8: Frekvence čtení Bible dle pohledu na doslovnost, % Několikrát Každý Několikrát Jednou Několikrát denně den týdně týdně měsíčně Boží slovo, doslovné 8,7 40,8 37,5 4,0 4,7 Boží slovo, ne doslovné 3,6 25,3 40,1 11,4 11,4 Celkem 5,7 31,6 38,7 8,4 8,6

Méně často

Nikdy

4,0

0,5

427

8,1 6,6

0,2 0,5

606 1 048

Počet

* Jen 15 jednotlivců nevěří, že Bible je Boží slovo, proto nejsou v tabulce uvedeni Desátky Devadesát procent respondentů řeklo, že finančně přispívají na aktivity církve. Bližší zkoumání dat ukazuje, že asi polovina „neplátců“ byli lidé bez vlastního příjmu (např. studenti, ženy v domácnosti). Z lidí, kteří dávají desátek, více než 60 procent dává ze svého příjmu 10 procent nebo více.

Rozhovory o víře a evangeliu Zhruba polovina respondentů řekla, že se snaží mluvit o Bohu s nevěřícími alespoň jednou za měsíc. Jak ukazuje Tabulka 9, muži a starší lidé jsou v tomto ohledu aktivnější. Přesto bylo znovu nejsilnějším predikčním faktorem rozhovorů o evangeliu přesvědčení o doslovném 9

chápání Bible. Téměř 60 procent těch, kdo věří, že Bible je Boží slovo, které je potřeba brát doslova, se snažilo mluvit s nevěřícími alespoň jednou měsíčně. Ve srovnání s tím jen 44 procent těch, kdo věří, že Bible je Boží slovo, ale odmítají doslovné chápání, se snažilo říkat evangelium se stejnou frekvencí.

Tabulka 9: Frekvence rozhovorů o evangeliu dle pohlaví, věku a pohledu na doslovné chápání Bible, %

Pohlav Žena í Muž 18-44 Věk 45+ Boží slovo, doslovné Bible Boží slovo, ne doslovné Celkem

Alespoň jednou týdně 14,7 19,6 14,0 21,9 23,9 12,4 17,2

2-3 x měsíčně 19,7 20,0 21,6 17,5 19,4 20,5 19,9

1x měsíčně 13,9 10,6 12,1 12,5 13,8 11,4 12,2

Několikrá Méně t za rok často 20,9 13,5 24,9 10,7 23,2 12,1 21,9 12,3 19,2 8,7 25,9 14,4 22,9 12,1

Nevím 17,2 14,3 17,1 13,9 15,0 15,5 15,7

4. SOCIÁLNÍ OTÁZKY Anketa se také zabývala postoji k několika sociálním otázkám. Tato část ankety obsahovala otázky týkající se problematiky pohlaví a imigrace.

Problematika pohlaví a role žen v církvi Problematika role žen v církvi zahrnovala dvě sady otázek. Za prvé, byly položeny otázky ohledně toho, zda jsou ženy schopny učit nebo sloužit jako kazatelky (pastorky) nebo starší, stejně jako muži. Následně byla respondentům položena otázka, zda by měla církev umožnit ženám sloužit v těchto funkcích. Obecně platí, že ochota nechat ženy sloužit byla nižší než přesvědčení, že ženy mohou tyto role plnit stejně dobře jako muži.

Myšlenka, že ženy jsou schopny učit v církvi, získala nejvíce kladných odpovědí (77 procent souhlasilo a 47 procent rozhodně souhlasilo). Ve srovnání s tím myšlenka, že ženy jsou schopny sloužit jako kazatelky, získala nejnižší podporu (48 procent souhlasilo, 26 procent rozhodně souhlasilo). Podobný vzorec platí také pro otázky ohledně toho, zda by církev měla dovolit ženám zastávat tyto úřady. I zde byli respondenti otevřenější myšlence, že ženy by mohly učit, než že by mohly být v kazatelském úřadě.

10

Počet 517 531 621 424 427 606 1 048

W should teach in church

W should serve as elders

W should serve as pastors

W can teach in church

W can serve as elders

W can serve as pastors 0.0

10.0

20.0

30.0

Strongly agree

40.0

50.0

60.0

70.0

80.0

90.0

Agree

Tabulka 10: Role pohlaví, souhlas v % Silně souhlasím Souhlasím Ženy jsou schopné

Církev by měla ženám dovolit

sloužit jako kazatelé sloužit jako starší učit v církvi sloužit jako kazatelé sloužit jako starší učit v církvi

Ani Nejedno souhlasím

Silně nesouhlasím

25,9

22,5

18,9

20,7

12,0

42,1 46,8

24,3 30,6

12,7 10,0

11,8 7,2

9,1 5,4

23,8

18,4

19,7

21,1

17,1

40,3 40,9

22,6 27,7

14,3 13,7

12,0 9,7

10,8 8,0

Není překvapivé, že ženy byly více nakloněny vedoucímu postavení žen v církvi než muži (viz Graf 4). Navíc podpora ženám jako vyučujícím a sloužícím v roli kazatelů nebo starších byla výrazně vyšší u lidí s vysokoškolským vzděláním. Přesto i přes tyto sociodemografické rozdíly byl opět nejsilnějším predikčním faktorem odporu proti vedoucí roli žen doslovný pohled na Bibli. Lidé, kteří věří, že Bible je doslovným záznamem Božího slova, měli větší sklon odmítat ženy jako kazatelky, vedoucí a učitelky. Přesto i mezi lidmi přesvědčenými o doslovnosti Bible čtvrtina rozhodně podporuje myšlenku, že ženy by mohly působit v roli kazatelů a kolem 40 procent by je přijalo jako učitelky a starší.

Graf 4: Role pohlaví dle věku, ženy: červeně, muži: modře %

Ženy by měly v církvi učit

11

Ženy by měly sloužit jako starší Ženy by měly sloužit jako pastoři Ženy mohou v církvi učit

Ženy mohou sloužit jako starší Ženy mohou sloužit jako pastoři Rozhodně souhlasí

Souhlasí

W should teach in church W should serve as elders Ženy by měly v církvi učit W should serve as pastors Ženy by měly sloužit jako starší W can teach in church Ženy by měly sloužit jako pastoři W can serve as elders Ženy mohou v církvi učit W can serve as pastors Ženy mohou sloužit jako starší0.0 Ženy mohou sloužit jako pastoři

10.0

20.0

30.0

Strongly agree

40.0

50.0

60.0

70.0

80.0

90.0

Agree

Graf 5: Role pohlaví dle doslovného pohledu na Bibli, doslovný výklad: žlutý, nedoslovný Rozhodně výklad: černý, % Souhlasí souhlasí

Imigrace Další otázkou, kterou se průzkum zabýval, byla imigrace. Asi polovina respondentů nesouhlasila s tím, že by Česká republika měla být otevřená pro každého, kdo se chce v této zemi usadit (viz Tabulka 11). Téměř jedna třetina podporovala tuto myšlenku, ale jen jeden z 12 respondentů vyjádřil silnou podporu. Téměř 20 procent respondentů se nedokázalo rozhodnout a zvolili si střední možnost – „ani souhlas, ani nesouhlas“.

Přesto zde byly výrazné rozdíly z hlediska věku, pohlaví a vzdělání. Jak ukazuje Tabulka 11, muži byli více polarizovaní než ženy. Více mužů než žen souhlasilo s tím, že země by měla 12

být otevřená pro všechny (34, resp. 29 procent). Přesto muži častěji vyjadřovali rozhodný nesouhlas s tímto výrokem než ženy (24, resp. 16 procent). Ve srovnání s tím ženy byly méně rozhodné a 21 procent z nich zvolilo možnost „ani jedno“.

Podpora pro otevřenou společnost byla také výrazně silnější mezi mladšími lidmi a těmi s vysokoškolským vzděláním. Třicet šest procent lidí mladších 45 let bylo přesvědčeno, že země by měla umožnit vstup komukoli, kdo si to přeje, zatímco souhlas vyjádřilo jen 25 procent respondentů ve věku 45 let a více. Velice podobné rozdíly byly zjištěny mezi jednotlivci s univerzitním diplomem a bez něj. Největší rozdíly ale byly mezi lidmi, kteří nemají děti, a rodiči. U lidí, kteří mají děti, 54 procent odmítlo myšlenku, že země by měla být otevřená pro všechny, a 24 procent vyjádřilo rozhodný nesouhlas s tímto výrokem. Ve srovnání s tím 40 procent bezdětných lidí nesouhlasilo s neomezenou imigrací a jen 13 procent z nich vyjádřilo rozhodný nesouhlas.

Tabulka 11: Země by měla být otevřená pro všechny, kdo se zde chtějí usadit, dle věku, pohlaví, vysokoškolského vzdělání, dětí a doslovného pohledu na Bibli, % Rozhodně Ani NeRozhodně souhlasím Souhlasím jedno souhlasím nesouhlasím Počet Pohlaví Žena 7,9 20,9 21,3 33,7 16,3 517 Muž 10,0 24,1 16,0 25,8 24,1 531 Věk 18-44 11,1 25,0 19,5 28,0 16.4 621 45+ 5,9 19,1 17,0 32,3 25,7 424 Bible Boží slovo, doslovné 7,0 19,0 19,2 30,9 23,9 427 Boží slovo, ne doslovné 9,7 25,1 18,3 29,0 17,8 606 Vzdělání Bez VŠ 7,2 19,6 20,3 31,9 21,1 474 VŠ diplom 10,5 24,9 17,3 27,9 19,5 574 Děti Bezdětný 7,4 21,6 17,0 30,5 23,6 705 Rodič 12,1 24,7 22,1 27,9 13,2 340 Celkem 9,0 22,5 18,6 29,7 20,2 1 048

Za pozornost navíc stojí, že myšlenka neomezené migrace měla menší podporu mezi těmi, kdo věří v to, že Bible je Boží slovo, které je potřeba brát doslovně. Mezi těmi, kdo souhlasí s doslovným chápáním Bible, jen 25 procent podporovalo myšlenku, že Česká republika by měla být otevřená pro všechny. Ve srovnání s tím 35 procent těch, kdo věří, že Bible je Boží slovo, ale odmítá doslovné chápání, chce, aby země byla otevřená. Zjištění, že lidé, kteří se přiklánějí k doslovnému výkladu Bible, méně podporovali neomezenou migraci, je možné zčásti vysvětlit vzděláním a věkem. Ovšem i když vezmeme v potaz to, že lidé, kteří odmítají doslovné chápání Bible, jsou mladší a vzdělanější, výrazné rozdíly mezi těmi, kdo věří, že Bibli bychom měli brát doslova, a ostatními zůstávají.

13

I přes skutečnost, že myšlenka neomezené imigrace měla jen umírněnou podporu, většina respondentů řekla, že česká společnost má povinnost přijmout všechny, kteří jsou ohroženi na životě (64 procent). Nebyly zde žádné rozdíly co do věku a jen drobné odchylky vzhledem k pohlaví. Podobně mělo minimální vliv i přesvědčení o doslovnosti Bible. Ve srovnání s postojem k neomezené migraci zde nehrálo roli, zda má člověk děti. Vzdělání ovšem bylo významným predikčním faktorem postoje. Šedesát devět procent absolventů VŠ bylo přesvědčeno, že země má povinnost přijmout všechny, jejichž život je ohrožen, zatímco z lidí bez vysokoškolského vzdělání s tímto výrokem souhlasilo jen 59 procent.

Graf 6: Souhlas s výrokem, že je povinností přijmout všechny lidi ohrožené na životě, % 40 35 30 25 20 15 10 5 0

Rozhodně souhlasí

Souhlasí

Ani, ani

Nesouhlasí

Rozhodně nesouhlasí

I přes převládající přesvědčení o tom, že je povinností pomáhat těm, jejichž život je v ohrožení, 90 procent respondentů také očekává, že ti, kdo přijdou, by se měli asimilovat a přijmout zvyklosti a způsob života země.

V průzkumu byla také položena otázka, zda muslimští uprchlíci představují pro Českou republiku hrozbu. Celkem 92 procent respondentů řeklo, že představují hrozbu, a 44 procent vidělo muslimy jako hlavní hrozbu pro zemi. V tomto postoji ale byly velké rozdíly vzhledem k věku. Jen 3 procenta respondentů ve věku 45 let a více nevnímala příchozí muslimy jako hrozbu a 59 procent lidí v této věkové skupině vyjádřilo velké obavy. Ve věkové skupině 18-

14

44 let jen jedna třetina vnímala muslimy jako velkou hrozbu a 10 procent účastníků ankety bylo přesvědčeno, že muslimové nepředstavují pro zemi nebezpečí.

Ve vnímání hrozby hraje také roli vzdělání a lidé s univerzitním vzděláním se cítili méně ohrožení než lidé s nižším vzděláním. Konkrétně 53 procent respondentů bez vysokoškolského vzdělání vnímalo muslimské imigranty jako velkou hrozbu, ve srovnání s 37 procenty lidí s vysokoškolským diplomem. Je zajímavé, že téměř stejné rozdíly najdeme při srovnání evangelikálů, kteří přijímají doslovnost Bible, s těmi, kteří ji nepřijímají (viz Tabulka 12).

Tabulka 12: Vnímání muslimů jako hrozby pro společnost dle věku, vzdělání, doslovného chápání Bible, % Velká Malá Nejsou hrozba hrozba hrozba Počet Věk 18-44 36,2 54,1 9,7 621 45+ 55,9 40,8 3,3 424 Vzdělání Bez VŠ 52,5 42,4 5,1 474 VŠ diplom 37,3 54,0 8,7 574 Bible Boží slovo, doslovné 54,6 41,0 4,5 427 Boží slovo, ne doslovné 37,5 54,1 8,4 606 Celkem 44,2 48,8 7,1 1 048

5. OSOBNÍ MORÁLNÍ ZÁSADY Poslední část dotazníku se zaměřovala na morální hodnoty. V anketě byly položeny konkrétně otázky týkající se standardů pro sexuální chování, rozvod a umělé přerušení těhotenství.

Sexuální morálka Účastníci výzkumu jasně věřili, že je nesprávné, aby měli ženatý muž nebo vdaná žena sexuální vztah s někým, kdo není jejich manželským partnerem. Jen 11 jednotlivců z 1 048 řeklo, že to je špatné jen někdy, a nikdo nezvolil odpověď „nikdy to není špatné“. Celkem 94 procent respondentů věří, že je to vždy špatné, a 5 procent řeklo, že to je „téměř vždy špatné“.

Data neukázala na žádné rozdíly v tomto názoru z hlediska věku, pohlaví nebo církevní příslušnosti. Přesto se zdá, že křesťané s vysokoškolským vzděláním jsou v tomto ohledu trochu tolerantnější. Devadesát dva procent univerzitně vzdělaných respondentů bylo přesvědčeno, že mimomanželský sex je vždy špatný (ve srovnání s 96 % lidí bez vysokoškolského diplomu).

15

Ve srovnání s tím přijetí předmanželského sexu bylo mnohem vyšší. Celkem jen 68 procent účastníků ankety souhlasilo s názorem, že je to vždy špatné, a 17 procent bylo přesvědčeno, že to je téměř vždy špatné. Ovšem 15 procent dotázaných řeklo, že je to špatné jen někdy nebo nikdy. Data neodhalují žádné rozdíly v tomto postoji s ohledem na pohlaví, věk nebo vzdělání.

Přijímání předmanželského sexu se ovšem liší mezi denominacemi. Členové Apoštolské a baptistické církve vyjádřili nejkonzervativnější postoj (78 procent členů Apoštolské církve a 76 procent baptistů věřilo, že předmanželský sex je vždy špatný). Ve srovnání s tím respondenti z Církve bratrské byli nejtolerantnější a 64 procent vnímá předmanželský sex jako nepřijatelný za všech okolností, zatímco téměř jedna pětina řekla, že špatný je jen někdy nebo nikdy. Je zajímavé, že v této otázce nebyl rozdíl mezi sbory Církve bratrské z Prahy a jiných částí republiky, na rozdíl od otázky týkající se doslovného chápání Bible.

Tabulka 13: Postoje k předmanželskému sexu, celkem a dle denominací, % Téměř vždy Špatné jen Nikdy to není Vždy špatné špatné někdy špatné Apoštolská 78,4 14,9 5,2 1,5 Bratrská jednota baptistů 76,4 9,6 12,1 1,9 Církev bratrská 63,7 19,7 13,4 3,3 SCEAV 69,5 17,0 10,2 3,4 Křesťanská společenství 68,0 21,7 9,3 1,0 Celkem 67,7 17,4 12,2 2,8

Počet 134 157 366 59 97 1 048

Anketa také položila otázku ohledně homosexuality. Celkem 90 procent respondentů řeklo, že sexuální vztahy mezi dvěma dospělými stejného pohlaví jsou špatné, a 85 procent bylo přesvědčeno, že je to vždy špatné. Přesto se i přijetí homosexuality lišilo dle vzdělání a denominace. Lidé s vysokoškolským diplomem obvykle odmítali homosexuální vztahy méně kategoricky než ti bez diplomu (83, resp. 88 procent). Přesto se největší rozdíly objevovaly mezi denominacemi. Členové Církve bratrské byli opět nejtolerantnější (viz Tabulka 14).

Přesto v tomto případě existují významné regionální rozdíly mezi sbory CB z Prahy a jiných částí republiky. V pražských sborech bylo více než 20 procent respondentů přesvědčeno, že homosexualita není nikdy špatná nebo je špatná jen někdy.

Tabulka 14: Postoje k homosexualitě, celkem a dle denominací, % Téměř vždy Špatné jen Vždy špatné špatné někdy Apoštolská 92,5 3,0 0,8 Bratrská jednota 87,9 4,5 5,7

Nikdy to není špatné 3,7 1,9

Počet 134 157 16

baptistů Církev bratrská SCEAV Křesťanská společenství Celkem

81,7 91,5

5,2 3,4

9,8 5,1

3,3 0,0

366 59

93,8 84,8

2,1 4,8

4,1 7,7

0,0 2,7

97 1 048

Manželství s nekřesťany Obecně platí, že respondenti v průzkumu nebyli nakloněni manželskému svazku s nevěřícími nebo vyznavači jiného náboženství. Přesto byly takovéto svazky přijímány více než předmanželský nebo mimomanželský sexuální vztah. Celkem tři čtvrtiny respondentů byly přesvědčeny, že není správné vzít si nekřesťana. Zároveň byli respondenti o něco více otevření vůči manželství s nevěřícím než vůči manželství s vyznavačem jiného náboženství.

Konkrétně 35 procent účastníků průzkumu řeklo, že je vždy špatné vzít si nevěřícího, ve srovnání s 41 procenty těch, kdo věřili, že manželství mezi vyznavači různých náboženství je vždy nesprávné (viz Graf 7). Doslovné chápání Bible bylo opět silným predikčním faktorem u obou postojů. V tomto postoji nebyly zjištěny žádné rozdíly ohledně pohlaví, věku nebo vzdělání. Přesto tolerance vůči manželskému svazku s nekřesťanem byla výrazně vyšší v Církvi bratrské (bez většího rozdílu mezi sbory z Prahy a jiných částí republiky).

Graf 7: Postoje vůči manželství s nekřesťany, % 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

Vždy špatné

Téměř vždy špatné

Manželství s nevěřícím

Špatné jen někdy

Nikdy to není špatné

Manželství s příslušníkem jiného náboženství

Rozvod

17

V anketě byla také položena otázka, zda je rozvod obvykle nejlepším řešením, když se zdá, že pár není schopen vyřešit své manželské problémy. Kolem 20 procent vzorku se nedokázalo rozhodnout pro odpověď, proto uvedli střední kategorii, „ani souhlas, ani nesouhlas“. Téměř 70 procent respondentů však s výrokem nesouhlasilo a téměř 30 procent vyjádřilo rozhodný nesouhlas. Odpovědi mužů a žen se významně nelišily. Stejně tak se nezdá, že by postoje k rozvodu ovlivňovalo vzdělání. Přijatelnost rozvodu byla ale mnohem vyšší mezi lidmi staršími než 45 let. Jen 23 procent z nich rozhodně nesouhlasilo s výrokem, ve srovnání s 33 procenty mladších lidí (viz Tabulka 15). Není překvapivé, že rozvod byl nejvíce přijatelný mezi rozvedenými lidmi (24 %) a nejméně přijatelný pro ty, kdo nikdy nevstoupili do manželství (11 %).

Podobně jako v jiných otázkách souvisejících s morálkou byli respondenti z Církve bratrské nejliberálnější a ti z Křesťanských společenství, Apoštolské církve a Bratrské jednoty baptistů nejméně liberální.

Tabulka 15: Postoje k rozvodu, celkem a dle věkových skupin, % Ani souhlas, Rozhodně Spíše Ani Spíše souhlasím souhlasím nesouhlas nesouhlasím Věk 18-44 2,3 9,0 17,9 37,4 45+ 2,6 13,2 19,6 40,8 Celkem 2,4 10,7 18,8 38,7

Rozhodně nesouhlasím 33,5 23,8 29,5

Počet 621 424 1 048

Umělé přerušení těhotenství A konečně byly v dotazníku položeny dvě otázky týkající se přijatelnosti umělého přerušení těhotenství. Za prvé byla položena otázka, zda je, nebo není špatné, když žena podstoupí potrat, existuje-li velké riziko, že dítě bude mít vážnou vývojovou vadu. Za druhé šlo o otázku, zda je možný potrat ze sociálních nebo ekonomických důvodů. Konkrétně zda je špatné, když žena podstoupí potrat, má-li rodina velmi nízký příjem a nemůže si dovolit další dítě.

Tři čtvrtiny respondentů byly přesvědčeny, že je vždy špatné jít na potrat z ekonomických důvodů, ale jen jedna třetina si zvolila tuto odpověď v případě postiženého dítěte. Data neukazují žádné rozdíly v této otázce s ohledem na pohlaví nebo vzdělání. Přesto byli mladší lidé méně otevření přijatelnosti potratu v případě výrazného rizika vážné vývojové vady u dítěte. Téměř 40 procent respondentů ve věku 18-44 bylo přesvědčeno, že je vždy špatné jít

18

na potrat, kdyby hrozilo postižení dítěte. Ve srovnání s tím tuto možnost zvolilo jen 25 procent lidí ve věku nad 45 let.

Tabulka 16: Postoje k umělému přerušení těhotenství, % Jít na potrat existuje-li velké riziko, že dítě bude mít vážnou vývojovou vadu má-li rodina velmi nízký příjem

Vždy špatné 33,4 75,3

Téměř Nikdy vždy to není špatné Špatné jen někdy špatné 33,2 18,3

25,9 5,6

7,5 0,8

Počet 1 048 1 048

I přes tyto rozdíly z hlediska věku je nejsilnějším určujícím faktorem názoru na potrat postoj k doslovnému chápání Bible. Jen 27 procent těch, kdo věří, že Bible je Boží slovo, ale ne všechno v ní je možné brát doslova, řeklo, že je vždy špatné podstoupit potrat s postiženým dítětem. Ve srovnání s tím míra odmítnutí tohoto prohlášení byla mnohem vyšší mezi těmi, kteří věří, že Bibli by lidé měli brát doslovně (viz Tabulka 17). Podobné rozdíly byly zjištěny v postojích vůči potratu ze sociálních důvodů.

Tabulka 17: Přijatelnost potratu, pokud je pravděpodobné poškození dítěte

Bible Boží slovo, má se brát doslova Boží slovo, nemá se brát doslova

Vždy špatné 42,9 27,2

Téměř vždy špatné 33,5 33,8

Špatné jen někdy 19,2 29,5

Nikdy to není špatné 4,5 9,4

Počet 427 606

Průzkum opět ukazuje velké rozdíly v těchto postojích mezi denominacemi. Potrat ze zdravotních a ekonomických důvodů byl nejpřijatelnější pro respondenty z Církve bratrské.

V jiných denominacích byly zjištěny relativně malé rozdíly. Jen 66 procent těch, kdo patřili do Církve bratrské, věřilo, že potrat z ekonomických důvodů je vždy špatný. Ve srovnání s tím tento názor zastávalo 85 procent respondentů z jiných denominací. Stejně tak se 57 procent respondentů z Církve bratrské domnívalo, že je špatné podstoupit potrat kvůli postiženému dítěti, a jen 25 procent věřilo, že je to vždy špatné (ve srovnání s 71, resp. 38 procenty respondentů z jiných denominací).

6. ZÁVĚRY Tato zpráva shrnuje zjištění z online průzkumu českých evangelikálních křesťanů, který v létě 2017 provedla Česká evangelikální aliance. Ačkoli je v něm neproporcionální zastoupení mladších a lépe vzdělaných lidí hlásících se k evangelikální víře, je cenný, protože je to první pokus zmapovat názory a postoje této populace.

19

Obecně je možné říct, že průzkum ukazuje vysokou míru víry v křesťanské učení. Víra v peklo, nebe, charismatické dary jako zázraky, uzdravení nebo modlitba v jazycích byla rozšířena prakticky obecně. Přesto výrazné procento respondentů vyjádřilo určitou nejistotu ohledně podstaty Boha, tj. zda je to osoba, nebo neosobní síla.

Téměř všichni respondenti byli také přesvědčeni, že Bible je Boží slovo. Přesto byl výrazný nesoulad mezi těmi, kdo věří, že Písmo je potřeba brát doslova, slovo od slova, a těmi, kteří prohlašovali, že Bible je Boží slovo, ale ne vše je možné brát doslova. Doslovné chápání Bible bylo nejsilnějším predikčním faktorem pro náboženskou praxi, morální a sociální otázky. Obecně platí, že ti, kdo odmítali doslovnost Bible, byli tolerantnější vůči manželské nevěře, předmanželskému sexu, homosexualitě nebo potratům. Zároveň byli více otevření vůči postavení žen ve vedení. Doslovné chápání Bible bylo také spojeno s odmítnutím neomezené migrace a vírou, že muslimové představují pro zemi hrozbu.

Vzhledem k malému rozsahu vzorku nebylo možné provést detailní srovnání různých denominací. Přesto tam, kde to možné bylo, ukazují data soustavný rozdíl mezi Církví bratrskou a ostatními. Respondenti z Církve bratrské nejméně přijímali doslovný výklad Bible. Zároveň byli nejtolerantnější vůči předmanželskému sexu, homosexualitě, umělému přerušení těhotenství a nejvíce přijímali ženy jako vedoucí. Údaje přesto ukazují určité rozštěpení mezi sbory v Praze a jinde. Zdá se, že liberalismus je obzvláště silný v pražských sborech.

Průzkum pokryl jen omezený počet otázek a věroučného přesvědčení. Abychom plně porozuměli pohledům českých evangelikálních křesťanů, byla by zapotřebí mnohem rozsáhlejší anketa a průzkum.

20