FARO FARNOST LIDEČKO Zaplacením dobrovolné částky můžete přispět na výrobu časopisu (výrobní cena je 8 Kč).
Milí farníci, již od roku 2011 se ve farní radě a celé naší farnosti vede diskuse o potřebě výstavby pastoračního centra a řešení současného technického stavu naši fary, tedy nové výstavby nebo celkové opravy. Předem je nutné upozornit na skutečnost, že budova fary pochází dle pasportu inventurních knih z roku 1887 a není kulturní památkou. Jsme přesvědčeni, že řešení tohoto stavu není záležitostí našich duchovních správců, ale celé naší farnosti. Naše fara se nachází ve špatném technickém stavu. Je podmočená, plísně na stěnách jsou v celém přízemí. Provoz budovy vyžaduje vysoké náklady. Z tohoto důvodu bylo například plynové topení v zimním období nahrazeno otopem na tuhá paliva i za situace, že prostory pro skladování dřeva a uhlí v budově fary jsou minimální. Ubytování pro kněze se nachází v prvním patře budovy. Ve skutečnosti se jedná o dvě vestavěné místnosti do půdního prostoru (původně sýpka na obilí), stěny jsou z dřevěných trámů 15 x 15 cm obité palachem a omítkou, zateplení stěn v půdním prostoru včetně střechy není žádné. Za P. Františka Kuběny byla v půdních prostorech provedena vestavba WC a koupelny. Levá část přízemí slouží pro mládež (nácviky scholy), nachází se zde malá knihovna, prádelna, sociální zařízení. Tato část budovy není z důvodu vlhkosti vůbec vhodná k trvalému bydlení. Pravá část přízemí slouží jako farní úřad, kancelář kněze, archiv, kuchyňka se skladem a zasedací místnost. Budova je částečně podsklepená, sklep je vlhký a nevyužívá se k žádným potřebám. Zadní část fary směrem ke dvoru je postavena zřejmě na původních základech (poskládaných kamenech bez izolace v hloubce základů max. 50 cm). Celá fara je bez izolace podlah. Nad budovou cca 10 metrů ve dvoře se nachází studna s vysokou hladinou vody. Voda se nevyužívá jako pitná, nachází se pod hřbitovem a slouží k zalévání zahrady. Budova fary nemá venkovní zateplení. Součástí farního dvora je lidový dům a hospodářské budovy. Lidový dům není od roku 2009 využíván, nachází se zde pouze sociální zařízení pro návštěvníky kostela. Hospodářské budovy jsou nefunkční, prázdné, částečně
Číslo osmadvacáté, léto 2016
Z OBSAHU Úvodní slovo Adopce na dálku Brány Božího milosrdenství První svaté přijímání Pouť do Říma Pouť do Žarošic Ohlášky
Stránka 2
v demolici. Na tyto objekty včetně lidového domu je vydané povolení k demolici. Postup farní rady v řešení uvedeného problému od roku 2011 byl následující. V letech 2011 a 2012 jsou vypracovány první návrhy stavby pastoračního centra na místě demolice lidového domu a hospodářských budov. Zároveň je vedena diskuse nad stavem farní budovy, a to jak z pohledu technického, tak i nad oddělením ubytování kněží od potřeb farníků (schola, ministranti, farní knihovna, aj.), což s jedním vstupem do budovy není možné. V neposlední řadě nad nutností vybudovat sociální zázemí pro návštěvníky kostela, tj. WC, sklady pro kostel, garáže pro auta kněží. Výsledkem diskuse je: a) stavba nového pastoračního centra na místě původního lidového domu a hospodářských budov (odhadované náklady na výstavu cca. 18 – 20 mil. Kč), b) oprava stávající fary (odhadované náklady na opravy okolo 3 mil. Kč). Z finančních důvodů (po velké opravě farního kostela v letech 2008-2010) farní rada doporučuje nejdříve spořit finanční prostředky, následně postavit nové pastorační centrum a v dalších letech (podle finančních možností) provést celkovou opravu farní budovy. Jen pro finanční orientaci se dá předpokládat, že ze štědrostí farníků, obecních úřadů, a výtěžku z hospodaření v lesích může farnost do těchto investic a oprav investovat bez půjček částku okolo 1,000.000,- Kč ročně. Ve stejné výši je pak nutné hradit běžné provozní výdaje farnosti včetně povinných odvodů olomoucké arcidiecézi a účelových sbírek. Z důvodu očekávaných vysokých investic na budovu pastoračního centra a především i z další diskuse nad jejími provozními náklady začíná farní rada koncem roku 2013 přehodnocovat původní návrh dvou samostatných budov. Výsledkem je návrh na spojení obou projektů v jeden, tedy přestavby fary na farní úřad s ubytováním kněží v přízemí dnešní budovy a vestavbou pastoračního centra do půdních prostorů. Připravo-
Číslo osmadvacáté
vané první návrhy a studie předpokládaly oddělené vstupy do jednotlivých částí objektu, a dále rekultivace pozemků ve dvoře a v místech demolice nevyužívaných budov. Rekonstrukce farní budovy spojením budovy fary a pastoračního centra předpokládá uzavření veškerého provozu farní budovy minimálně v délce 6 až 9 měsíců. Pro zásadní rekonstrukci je nutností podřezání a celková izolace budovy, okopání všech omítek a sanace jejich vlhkosti v celém přízemí. Z tohoto důvodu je největším problémem zajištění jiných prostor farního úřadu a ubytování kněze po dobu rekonstrukce, a to mimo budovu fary. Farní rada i přes nejednotnost názorů upustila od varianty z roku 2013 a na svém zasedání koncem roku 2014 doporučila výstavbu nové fary. Předpokládá se, že v nové farní budově se bude nacházet: farní úřad – kancelář, zasedací místnost, sklad pro archiv, kuchyně se skladem, sociální zařízení, kotelna, sanitární a skladová místnost, v patře byt kněze, místnost pro druhého kněze, malá místnost pro hosty, dále odděleně od fary dvě garáže, skladiště pro potřeby farnosti a kostela. Odhadované investice do nové fary by se mohly pohybovat okolo 6 mil. Kč. Po výstavbě nové fary by byla následně provedena přestavba původní farní budovy na pastorační centrum, jehož součástí by mělo být i nové sociální zařízení pro návštěvníky kostela a úklidová místnost. Stavba farní budovy by měla být především záležitostí a povinností nás farníků - vytvořit pro naše duchovní správce odpovídající podmínky slušného a zdravého domova. Pro výstavbu nové farní budovy byla jmenovaná komise pro její přípravu a realizaci. Jedná se o profesní odborníky, stavaře a techniky, kteří uvedené problematice rozumí a jako farníci jsou ochotní se svými radami na stavbě podílet. Dále je nutné upozornit, že i přes rozhodnutí farní rady, zajištění finančních zdrojů především z peněžních darů našich farníků a obcí je nutné mít ke všem zásadním rozhodnutím (závazkům farnosti) vždy souhlas olomoucké arcidiecéze.
Faro
Stránka 3
Dne 31.5.2016 zástupci farní rady navštívili olomouckého generálního vikáře Mons. Josefa Nuzíka, který se vyjádřil ke stavbě nové fary. Olomoucká arcidiecéze vydá souhlas se stavbou nové fary za podmínky všeobecného souhlasu se stavbou v naší farnosti. Farní rada dne 27. června 2016 projednala tuto podmínku arcidiecéze a znovu odsouhlasila výstavbu nové fary. Poně-
vadž nepovažujeme za správné v této věci provádět všeobecné hlasování, doporučujeme uspořádat v nejbližší době veřejné jednání, kde bude mít každý ze zúčastněných možnost se zapojit do konstruktivní debaty. Následně bude odesláno stanovisko farnosti ke stavbě nové fary na olomoucké arcibiskupství. V Lidečku, 28. 6. 2016, farní rada
ADOPCE NA DÁLKU
v naší zemi odpovídaly střední škole, a v roce 2015 během prázdnin nastoupila na brigádu u své tety v kadeřnictví a rozhodla se dále ve studiu nepokračovat. Po prázdninách poté pokračovala v zaměstnání u tety. Námi vynaložené prostředky tudíž nevyšly vniveč. Rebecce se dostalo vzdělání a nastoupila do zaměstnání. Nyní si vydělává peníze a může se postarat o sebe či svoji rodinu. Místo Rebeccy jsme v roce 2015 adoptovali novou dívku jménem Bahdana Kozuseva z Běloruska. Pro mnohé může být překvapující právě fakt, že pochází z Běloruska, protože, když se řekne adopce na dálku, většina lidí si představí některou zemi z rovníkové Afriky či Indii. Situace v Bělorusku však není nikterak pozitivní a spousta rodin tam žije za hranicí chudoby a nedokáží svým dětem zajistit vše potřebné pro jejich rozvoj. Peníze, které se posílají na adoptivní projekty do Běloruska, neslouží na zajištění základního vzdělání, které je v této zemi zajištěno státem, ale finanční prostředky podporují rodiny, aby mohly dětem zajistit důstojné dětství a třeba umožnit rozvíjet své nadání v kroužcích a zájmových klubech. Projekt adopce na dálku funguje a jsem rád, že i naše farnost se podílí na podpoře alespoň dvou dětí, které díky nám mohou získat vzdělání a připravit se tak na další život.
Děti s aktovkami na zádech zasedající do plně vybavených tříd, ve kterých mnohdy nalezneme to nejmodernější technické zázemí. Sportovní prostory, ve kterých děti trénují a posilují tělo. Kuchyně, kde se pro děti vaří obědy. Družina a školní klub, kde mohou děti trávit čas poté, co skončí výuka. O tomto by si děti v Afrických a Asijských zemích mohly nechat zdát, kdyby si ovšem něco takového dokázaly představit. Situace v zemích, ve kterých probíhají projekty adopce na dálku je diametrálně odlišná. Tamní charitní organizace jsou rády za to, že mají prostor pro vytvoření jedné třídy, kde mohou vzdělávat děti, které by ovšem bez podpory adoptivních rodičů na dálku neměly možnost tuto třídu navštěvovat, protože by neměly na učebnice, uniformu a další vybavení, které pro studium potřebují. V naší farnosti projekt adopce na dálku běží již od roku 2011, kdy jsme adoptovali dvě děti: Callista Sachingezhiho ze Zambie a Rebeccu Nanyange z Ugandy. Peníze, které jsme vybrali, umožnily dětem získat vše potřebné pro studium. Z Callista se za pět let adopce stal mladý muž, který poměrně dobře prospívá ve škole a chce pokračovat ve studiu, aby se stal učitelem. Rebecca navštěvovala třídy, které by
Stránka 4
BRÁNY BOŽÍHO MILOSRDENSTVÍ Loni na jaře vyhlásil Svatý otec Rok milosrdenství, který začal otevřením Svaté brány v Římě 8. prosince 2015 a bude trvat do 20. listopadu 2016. Jde o dvacátý devátý Svatý rok, první nastal v roce 1300 za papeže Bonifáce VIII. vlastně spontánní reakcí poutníků. Nakonec papež vyhlásil, že každých padesát let bude „svatý rok“ s odvoláním na starozákonní předpis milostivého léta (Lv 25,10), kdy se měla vyhlásit svoboda všem zajatcům a otrokům a vrátit vše půjčené. Od roku 1450 probíhá svatý rok každých 25 let. Poslední Svatý rok proběhl v roce 2000 a další řádný by měl být v roce 2025. Duchovní význam této události leží v pojmu „pouť“, tedy cesta za Bohem. Ať již jde o symbol celého našeho života či o putování za konkrétním cílem. Proto se po staletí vydávali poutníci nejprve do Svaté země a následně do Říma k hrobům apoštolů, aby si na těchto posvátných místech vyprosili zvláštní požehnání od Boha. Svatý rok milosrdenství je velkou příležitostí k získávání odpustků pro sebe nebo pro duše zemřelých. Papež František uvádí běžné podmínky pro získání odpustků, které známe např. z modliteb za zemřelé, ale připojuje ještě další dvě podmínky.
PODMÍNKY PRO ZÍSKÁNÍ PLNOMOCNÝCH ODPUSTKŮ Tyto tři níže uvedené podmínky lze vykonat řadu dní před tím či po tom, kdy je vykonán předepsaný odpustkový úkon, nicméně je vhodné, aby svaté přijímání a
Číslo osmadvacáté
modlitba na úmysl nejvyššího velekněze byly vykonány v tentýž den jako odpustkový úkon.
vykonat sv. smíření
účastnit se mše svaté a přijmout svaté přijímání
pomodlit se za Svatého otce a na jeho úmysly, které nosí ve svém srdci pro dobro církve a celého světa (např. Otče náš a Zdrávas Maria)
Následující podmínka se musí vykonat v tentýž den jako odpustkový úkon.
na daném místě se pomodlit modlitbu Otče náš a Vyznání víry
Papež ale do podmínek vložil ještě další dva body:
jako projev své hluboké touhy po skutečném obrácení vykonat krátkou pouť ke Svaté bráně (podle fyzických možností každého člověka)
zamyšlení či rozjímání na téma milosrdenství
Faro
Stránka 5
KDE NAJDEME BRÁNY BOŽÍHO MILOSRDENSTVÍ V naší diecézi máme možnost projít těmito třemi branami Božího milosrdenství:
Na Slovensku je také mnoho bran Božího milosrdenství, z nichž v západní části Slovenska jsou např. tyto:
Dubnica nad Váhom kostel sv. apoštola Jakuba staršího
Olomouc
Rajecká Lesná
katedrála sv. Václava
Bazilika Narození Panny Marie
Svatý Hostýn
Skalka nad Váhom
bazilika Nanebevzetí Panny Marie
kostel sv. Andreje Svorady a Benedikta
Velehrad bazilika Nanebevzetí a sv. Cyrila a Metoděje
Panny
Marie
Turzovka kostel Panny Marie Matky Církve
Z dalších poutních míst, která se nacházejí na Moravě můžeme vybrat:
Višňové
Brno
Žilina
katedrála sv. Petra a Pavla
Kostelní Vydří kostel Panny Marie Karmelské
Ostrava katedrála Božského Spasitele
Žarošice kostel sv. Anny
BLAHOPŘÁNÍ Milý otče Josefe, chceme spolu s Vámi děkovat za dar kněžství, ke kterému vás Pán vyvolil. Rozpoznal jste povolání, vykročil jste na cestu a neuhnul. Vámi zvolená služba je prostorem pro námahu, odříkání, oběť. Vlastní silou se nedá naplnit. Ale Pán dal příslib, že bude s Vámi. Důležité je povolání nejen správně rozpoznat, ale i vytrvat. Každé povolání odvozuje svoji hodnotu především od toho, jak dobře je žito. Služba, k níž
kostel sv. Mikuláše katedrála Nejsvětější Trojice
Žilina - Hájik kostel Božího Milosrdenství
V uvedených seznamech jsou pouze vybrané brány milosrdenství, které jsou poblíž naší farnosti. Celkem jich je v České republice 34 a na Slovensku dokonce 90.
jste se zavázal, Vás přivádí k lidem. A všude, kde jsou lidé, máme možnost k růstu. Děkujeme Vám za modlitby, do kterých nás zahrnujete, za svátosti, jejichž jste prostředníkem, za všechny oběti, které za nás přinášíte. Děkujeme za Vaši odvahu vykročit na cestu kněžství. Jako Vaši farníci bychom Vám do dalších let kněžské služby rádi popřáli stálost v povolání, stálost místa – jsem tady a teď, stálost lásky k Bohu a k lidem a stálost kráčet věrně v Božích stopách.
Stránka 6
PRVNÍ SVATÉ PŘIJÍMÁNÍ To, že přihlásíme syna k prvnímu svatému, přijímání bylo samozřejmé vyústění naší víry... Nejprve jsme mu však položili otázku, jestli on sám chce přijímat Ježíše Krista. Odpověděl: „Ano.“ Byli jsme moc rádi, že to bylo jeho rozhodnutí a nemuseli jsme ho pobízet. Ze začátku jsme měli obavy, jak bude vše probíhat. Ale taky jak to zvládneme? Každý z rodičů musel čelit nějaké své osobní výzvě. Jsou to přece naše děti a měli bychom jim být dobrým příkladem... S manželem jsme se střídali a snažili se pak předávat informace jeden druhému. Nebylo to vždy jednoduché. Ale co by to bylo za přípravu, kdybychom se nemuseli vůbec snažit? Děti dělaly i ústní zkoušky. Všechny znalosti, které se naučily a zapamatovaly si, budou jako nosný pilíř, na kterém mohou v životě dál stavět svou víru. První svaté přijímání proběhlo v naší farnosti v neděli 29. května ve farním kostele sv. Kateřiny v Lidečku. Tuto svátost přijalo 23 prvokomunikantů. Samotná příprava probíhala od března a byla přínosem nejen pro děti. Ale i my dospělí jsme si z ní také vždycky něco odnesli. Součástí přípravy nebyly jen schůzky s otcem Josefem, ale i další akce. Prvním takovým zážitkem byla návštěva rodin otcem Josefem, při které jsme měli možnost lépe se poznat. Tzv. vstupenka pro děti k prvnímu svatému přijímání. Bylo to velmi otevřené a veselé setkání. Prožili jsme společně křížovou cestu a u Božího hrobu děti poděkovaly Pánu
Číslo osmadvacáté
Ježíši za jeho oběť. Další společnou akcí byla pouť na Mariánské poutní místo Provodov. Mnozí zde byli poprvé. Bohoslužba se konala u venkovního oltáře s výhledem na malebnou krajinu. Poté jsme se pomodlili k Panně Marii v krásném kostelíčku. Nabrali jsme si vodu z pramene a došlo i na otcovu ukázku správného využití této zázračné vody. Občerstveni na těle i duši jsme se vydali k domovu. Dětem se moc líbila zpáteční cesta autobusem, při které si společně s otcem Josefem zpívali a povídali. Pak to byla určitě neděle před prvním svatým přijímáním, kdy proběhla připomínka „poslední večeře Páně“. V dobovém oblečení si připomínali to, co nám Ježíš odkázal na věčnou památku. Proměnění chleba a vína v tělo a krev Kristovu. Pili víno a jedli nekvašený chléb. Přípravy na mši svatou vrcholily. Po několika schůzkách a kompromisech jsme se domluvili na společném přijímání. To ale předčilo i naše očekávání. Nápadem otce Josefa přistupovat k oltáři každá rodina samostatně se slavnost prvního svatého přijímání proměnila v úžasný zážitek. Zachovala se tím tak jednota rodiny, ale také krásná společná vzpomínka. Věřím, že díky této zkušenosti někteří rodiče dětí objevili něco zapomenutého, možná i zevšednělého. Díky Bože za to. Zbývá už jen poděkovat ještě jednou otci Josefovi. Neměl to s námi vždy jednoduché, ale to my s ním někdy také. Ovšem výsledek stál za to! Vás farníky prosíme o modlitbu za tyto děti, aby se na setkání s Pánem v eucharistii vždy těšily.
Faro
Stránka 7
POUŤ DO ŘÍMA Naše cesta do Říma začala požehnáním v kostele v Lidečku. Pak jsme se vydali za krásného nedělního odpoledne na pouť přes Slovensko a Rakousko až do Itálie. Po celonoční jízdě jsme se probudili v italském Loretě, kde je rodný domek Panny Marie přestěhovaný z Nazareta. V Loretě bylo krásně, svítilo slunce, kvetly růže a levandule. Pak jsme jeli do Manoppella, kde je vystavena rouška s tváří Ježíše Krista a večer v 11 hodin jsme dorazili do Říma, kde jsme se ubytovali v poutním domě Velehrad. Ráno jsme se vydali do vatikánské baziliky sv. Petra a někteří z nás vyšlapali 551 schodů do kupole, odkud se nám naskytl krásný výhled na celý Řím. Odpoledne jsme prošli Koloseum, Forum Romanum, Pantheon a viděli jsme i Fontánu di Trevi. Ve středu jsme byli na generální audienci u svatého otce Františka a odpoledne jsme se zúčastnili zádušní mše svaté za zemřelého kardinála Coppu, kterou sloužil sám papež. Ve čtvrtek jsme navštívili katakomby, což jsou podzemní hřbitovy dlouhé asi 20 km. Začalo se tam pochovávat v dobách prvních křesťanů. Viděli jsme též spoustu chrámů, např. sv. Pavla, Panny Marie Sněžné a Lateránskou baziliku.
POUŤ DO ŽAROŠIC Dne 17. 6. 2016 jsme se vydali na farní duchovní pouť. Celkem se nás účastnilo asi 100. Jeli jsme z ročníků od 4. -9. třídy. Jako první jsme navštívili kostel v Žarošicích, kde jsme prošli sv. branou. Místní kněz nám vyprávěl o zdejším kostele a o Panně Marii Žarošické. Poté jsme se přesunuli o pár kilometrů dál na horu sv. Kli-
V pátek před polednem jsme opustili Řím a vydali jsme se do Assisi, kde jsme si prohlédli baziliku sv. Františka a sv. Kláry. Odtud jsme se vrátili zpátky do Lidečka a pouť jsme ukončili v sobotu dopoledne mší svatou. Velké poděkování patří otci Josefu Červenkovi za fantastický zájezd, na který budeme ještě dlouho vzpomínat.
menta, kde jsme měli mši svatou. V odpoledních hodinách jsme doputovali na Velehrad, kde jsme si také prošli svatou branou. Následovala prohlídka baziliky a odjezd domů. Chtěl bych poděkovat otcovi Josefovi a všem, kteří se na této pouti podíleli. Děkuji za organizaci, dohled na všechny žáky a také za modlitby.
Stránka 8
Číslo osmadvacáté
Faro
Strรกnka 9
Stránka 10
Číslo osmadvacáté
Faro
Strรกnka 11
Neměli bychom si namlouvat, že musíme činit obrovské věci. Stačí malé, ale s obrovskou láskou. (Matka Tereza)
NA PŘÍPRAVĚ ČASOPISU SE PODÍLELI P. Josef Červenka Marek Filák Martina Filáková Tomáš Fojtů Adam Jeřábek Jana Macková Roman Novák Miloslav Pavlík Zuzana Slánská Martina Slováčková Lenka Váňová
Římskokatolická farnost Lidečko Lidečko 37 756 15 Mobil farní úřad (+420) 733 741 148 Mobil P. Josef Červenka (+420) 731 621 105 E-mail faralidecko@seznam.cz
Navštivte náš web farnost.lidecko.cz
KŘTY (jedná se o datum křtu) Jiří Paseka Pavel Vokřál Alžběta Uherská Pechalová Marie Mrázová Emma Pavelková Anna Jerabek Adam Seibert Dorota Juřičková Dorota Jakubkovičová Filip Janáč
26. 3. 2016 26. 3. 2016 17. 4. 2016 17. 4. 2016 30. 4. 2016 7. 5. 2016 8. 5. 2016 19. 6. 2016 19. 6. 2016 19. 6. 2016
SVATBY Jan Fojtů a Marcela Unzeitigová Michal Švirák a Petra Husková Tomáš Koutný a Veronika Krajčová Josef Janečka a Pavlína Martinková Karel Šerý a Martina Bartošáková Petr Mikuška a Andrea Svobodová Michal Andrys a Jarmila Matochová
9. 4. 2016 14. 5. 2016 4. 6. 2016 11. 6. 2016 11. 6. 2016 18. 6. 2016 18. 6. 2016
POHŘBY Josef Kocourek František Sekula Josef Išpold Jiří Martinka Antonín Pastorčák Alois Martinka Jenovéfa Hubová Marie Bělašková Jaroslav Bělaška Jan Dorňák Františka Filáková
84 let 80 let 79 let 50 let 83 let 72 let 92 let 71 let 87 let 78 let 74 let
+18. 2. 2016 +14. 3. 2016 +20. 3. 2016 +22. 3. 2016 +24. 4. 2016 +25. 4. 2016 +28. 4. 2016 +28. 4. 2016 +3. 5. 2016 +11. 5. 2016 +24. 6. 2016