MALÝ PRŮVODCE ADVENTNÍ DOBOU PRVNÍ NEDĚLE ADVENTNÍ Bděte, abyste byli připraveni.
Slova svatého evangelia podle Matouše. Ježíš řekl svým učedníkům: „Když přijde Syn člověka, bude to právě tak jako v době Noemově: Jako totiž v době před potopou lidé jedli a pili, ženili se a vdávali až do dne, kdy Noe vstoupil do archy, a nic netušili, až přišla potopa a všechny zachvátila, právě tak to bude, když přijde Syn člověka. Tehdy budou dva na poli: jeden z nich bude vzat, druhý ponechán; dvě (ženy) budou mlít na obilném mlýnku: jedna bude vzata, druhá ponechána. Bděte tedy, protože nevíte, který den váš Pán přijde. Uvažte tohle: Kdyby hospodář věděl, v kterou noční dobu přijde zloděj, jistě by byl vzhůru a nedovolil by mu prokopat se do domu. Proto i vy buďte připraveni, neboť Syn člověka přijde v hodinu, kdy se nenadějete.“ Mt 24, 37- 44
Co můžeme společně dělat? • Vyprávíme si, po čem žízníme, hladovíme – po čem toužíme, co nám chybí, nebo co bychom chtěli, aby se stalo. • Napíšeme seznam věcí, které běžně používáme. Pak si můžeme představit, co by vyprávěla každá věc o svých zkušenostech s každým z nás. Co asi o tobě řeknou tvůj hřeben, zubní kartáček, počítač? Jaký jsi, kdo jsi, o co se zajímáš, co se ti líbí, jak se chováš. • Můžeme si povídat o tom, co vidíme, když jdeme do školy, do práce, do obchodu, do kostela. • Můžeme si zahrát hru, kdy do misek připravíme různé potraviny a se zavázanýma očima hádáme, co to je. Můžeme hrát různé varianty podle chuti, vůně, hmatu. Obměnou pro potraviny, může být pytel rozličných předmětů, ze kterého po hmatu poznáváme, co to je.
MODLITBA – děti
srov. Ž 23
Milý Bože, ty jsi můj pastýř, dáváš mi všechno, co potřebuji: jídlo, pití, odpočinek – ty jsi opravdu dobrý. Když je mi někdy smutno na světě a různé věci mi nahánějí strach, nepřestáváš se o mě starat, a proto se nemusím bát. Dal jsi mi tolik dobrých věcí, že každý může pochopit tvou velikou dobrotu, kterou mi stále projevuješ.
MODLITBA – dospělí
srov. Iz 2, Ž 122, Řím 13, Mt 24
Vzdáváme ti díky za tento čas, ve kterém nás vedeš, abychom si uvědomili, že jsi přítomen mezi námi a nabízíš nám vzácné příležitosti k obrácení. Dopřej nám, ať se opravdu necháme navštívit tvou milostí a necháme se tvým příchodem vyburcovat k opravdové obnově. Otče, přemož naši lenost, nudu a pocit, že nic nemá cenu, a povzbuď nás, abychom dokázali znovu začít. Překonej i naši nevědomost, která nám namlouvá, že tě už dostatečně známe. Překonej naši ochablost, která nás přesvědčuje, že jsme tě už dostatečně milovali. Zlom sílu naší zvykovosti, která nás upevňuje v iluzi, že na tobě už nemůžeme nic nového poznat. Když jsme poznali světlo, pomoz nám, ať už více netoužíme po temnotách.
Příloha dvanáctého čísla časopisu Faro, farnosti Lidečko 1
DRUHÁ NEDĚLE ADVENTNÍ Obraťte se, neboť se přiblížilo nebeské království.
Slova svatého evangelia podle Matouše. V té době vystoupil Jan Křtitel a kázal v judské poušti: „Obraťte se, neboť se přiblížilo nebeské království.“ Jan byl totiž ten, o němž řekl prorok Izajáš: 'Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Pánu, vyrovnejte mu stezky!' Jan měl na sobě oděv z velbloudí srsti a kolem boků kožený pás, živil se kobylkami a medem divokých včel. Tehdy vycházel k němu Jeruzalém, celé Judsko a celý kraj kolem Jordánu, dávali se od něho křtít v řece Jordánu a přitom vyznávali své hříchy. Když však viděl, že k jeho křtu přichází mnoho farizeů a saduceů, řekl jim: „Zmijí plemeno, kdo vám ukázal jak uniknout trestu, který už hrozí? Přinášejte tedy ovoce hodné obrácení. Nemyslete si, že můžete říkat: 'Naším otcem je Abrahám!', neboť vám říkám: Bůh může oživit tyhle kameny a Abrahámovi z nich udělat děti. Sekera už je přiložena stromům ke kořenu; každý strom, který nenese dobré ovoce, bude poražen a hozen do ohně. Já vás křtím vodou, abyste se obrátili. Ale ten, který má přijít po mně, je mocnější než já; jemu nejsem hoden ani opánky přinést. On vás bude křtít Duchem svatým a ohněm. V ruce má lopatu a pročistí (obilí) na svém mlatě. Pšenici uloží na sýpce, plevy však bude pálit ohněm neuhasitelným.“ Mt 3, 1-12
Co můžeme společně dělat? • Posadíme se adventnímu věnci a podíváme se, kdo z nás je nejbarevněji oblečený. Hledáme kolem sebe předměty určité barvy. Kterou barvu máme nejraději? • Povídáme si, v jakém oblečení se cítíme nejlépe, jaké oblečení je vhodné k různým událostem (divadlo, koncert, mše svatá, sportovní odpoledne, škola, slavnosti) • Povídáme si pomocí hlasování o tom, čeho se nebojíme (kdo z nás se bojí tmy, cizího psa, zubaře, strašidel) a čeho se bojíme, kterých obav jsme se dokázali zbavit, co nám pomohlo, s kým si povídáme o svých obavách a strachu. • Můžeme si zahrát hru – kdy vždy dvojice má jednu tužku a papír a mají za úkol nakreslit společný obrázek, aniž by mluvili nebo se nějak domluvili. • Ukážeme si křestní svíci a křestní roušku, prohlédneme si je, povídáme si o tom, co je na nich zobrazeno a co to asi znamená.
MODLITBA – děti
srov. Ž 46
Bůh je náš úkryt a naše síla. Bůh nám vždycky ochotně pomáhá, když máme nějaké trápení. Proto se nemusíme bát, i kdyby se třásla země a hory se zřítily do moře. Bůh je Pánem všeho, je větší než všechny věci, které trápí náš svět. S Bohem jsme v bezpečí na věky.
MODLITBA – dospělí
srov. Iz 11, Ž 72, Řím 15, Mt 3
Vzbuď v nás, Pane, ještě dnes touhu po opravdovém obrácení a návratu k tobě. Uznáváme, Otče, že pokud naše srdce a vůle nejsou podepřeny tvým slovem pravdy a působením tvé milosti, tonou v mnoha zmatcích. Ty jsi ale Bůh věrný a upevňuješ nás všechny na svých cestách. Pane, nevidíme kolem sebe, že by vlk přebýval s beránkem, ani dítě, které by sahalo do skrýše jedovatého hada, ačkoliv mluvíme o míru a spravedlnosti. Často nás k tomu vede pouhá konvence nebo dokonce strach. Ježíši, výhonku Davidův, ty k nám přicházíš jako dítě, které se nebojí vztáhnout ruce mezi jed tohoto lidstva. Uč nás, abychom se pro Boží slávu vzájemně přijímali. Kéž nás k obrácení nevede pouhý strach, ale hluboké přesvědčení, že v tobě kráčí uprostřed nás sám Bůh a vytváří z nás svůj lid.
2
TŘETÍ NEDĚLE ADVENTNÍ Ty jsi ten, který má přijít, anebo máme čekat jiného?
Slova svatého evangelia podle Matouše. Jan (Křtitel) slyšel ve vězení o Kristových činech. Poslal tedy k němu své učedníky s dotazem: „Ty jsi ten, který má přijít, anebo máme čekat jiného?“ Ježíš jim odpověděl: „Jděte a oznamte Janovi, co slyšíte a vidíte: slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, mrtví vstávají, chudým se hlásá radostná zvěst. A blahoslavený, kdo se nepohorší nade mnou.“ Když odcházeli, začal Ježíš mluvit k zástupům o Janovi: „Co jste vyšli na poušť vidět? Snad rákos, zmítaný větrem? Nebo co jste vyšli vidět? Člověka oblečeného do jemných šatů? Ti, kdo nosí jemné šaty, jsou přece v královských palácích. Proč jste tedy vyšli? Vidět proroka? Ano, říkám vám, víc než proroka. To je ten, o němž je psáno: 'Já posílám svého posla před tvou tváří, aby připravil cestu před tebou.' Amen, pravím vám: Mezi těmi, kdo se narodili ze ženy, nepovstal nikdo větší než Jan Křtitel. Ale i ten nejmenší v nebeském království je větší než on.“ Mt 11, 2-11
Co můžeme společně dělat? • U adventního věnce si můžeme povídat o tom, co jsme viděli kolem sebe, co jsme tento týden zažili, co nám prozářilo všední dny. • Můžeme si společně prohlížet fotografie různých událostí a společných zážitků v životě naší rodiny, vzpomínat a společně žasnout. • Povídáme si o tom, jak se každé ráno budíme, dřív než otevřeme oči, kdo nás budí a jakými slovy, jakým zvoněním, co je na tom hezkého a co ne. • Vyprávíme si, co je na mamince, tatínkovi, sourozencích, babičce, dědečkovi hezkého nebo úžasného a nemusí to být ani viditelné očima, napišme seznam dobrých vlastností, které každý z nás v rodině má. • Povídáme si o tom, co pro nás dělají druzí (v rodině, ve škole, v zaměstnání, ve farnosti, v obci), zkusíme najít to, co tak často nevidíme, co je pro nás samozřejmostí.
MODLITBA – děti
srov. Ž 119
Milý Bože, nauč mě, ať dělám to, co se ti líbí, co je podle tebe správné, a já tě poslechnu. Když budu dělat, co je správné, budu šťastný. Šťastnější víc, než kdybych měl všechny peníze na světě.
MODLITBA – dospělí
srov. Iz 35, Ž 146, Jak 5, Mt 11
Pane Ježíši, posiluj nás ve víře, dej nám tutéž pevnost a moudrost, která vedla svatého Jakuba. On dobře znal veliká zaslíbení, zvěstovaná prorokem Izajášem a uvěřil, že v tobě přišlo jejich naplnění, i když ve světě, kterým jsi procházel, se navenek nic nezměnilo. Dej i nám trpělivost rolníka, abychom zasévali setbu naděje. Upevňuj naši naději a daruj nám pevnou víru. Dej nám vytrvalost v dobrém i tehdy, kdy se zdá, že ztrácíme, abychom v sobě měli tvou radost i radost Otcovu. Oživ v našem srdci připomínku všech tvých dobrodiní, abychom stále novým způsobem přijímali tvé evangelium. I když často nechápeme tvé záměry, pomáhej nám, abychom ti zůstali věrní jako Jan Křtitel.
3
ČTVRTÁ NEDĚLE ADVENTNÍ Ježíš se narodí z Marie, zasnoubené s Josefem, synem Davidovým.
Slova svatého evangelia podle Matouše. S narozením Ježíše Krista to bylo takto: Jeho matka Maria byla zasnoubena s Josefem. Ale dříve než spolu začali bydlet, ukázalo se, že počala z Ducha svatého. Protože její muž Josef byl spravedlivý a nechtěl ji vydat pohaně, rozhodl se tajně se s ní rozejít. Když už to chtěl udělat, zjevil se mu ve snu anděl Páně a řekl: „Josefe, synu Davidův, neboj se k sobě vzít svou manželku Marii. Vždyť dítě, které počala, je z Ducha svatého. Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; on totiž spasí svůj lid od hříchů.“ To všecko se stalo, aby se naplnilo, co řekl Pán ústy proroka: 'Hle, panna počne a porodí syna a dají mu jméno Emanuel,' to znamená 'Bůh s námi'. Když se Josef probudil ze spánku, udělal, jak mu anděl Páně přikázal: vzal svou ženu k sobě. Mt 1, 18-24
Co můžeme společně dělat? • Posadíme se k adventnímu věnci a povídáme si o svých jménech. Co znamenají? Jak jsme k nim přišli? Po kom je máme? Co nás inspirovalo? • Řekněme si, jak je nám příjemné nebo nepříjemné, když nám druzí říkají. • Povídáme si, jakou souvislost mají naše křestní jména se jmény a životy svatých. Můžeme si prolistovat knížky, prohlédnout obrázky nebo vyprávět příběh světce. • Podle čeho bezpečně poznáme, že je to tatínek, maminka, dítě a někdo jiný. Povídáme si o tom, jaká jsou to gesta, slova, činnosti, apod. • Zkusíme poznávat hmatem se zavřenýma očima. Čí je to dlaň? Čí jsou to vlasy? • Vymýšlíme gesta, kterými se navzájem ujistíme, že se máme rádi bez ohledu na to, co umíme, co dokážeme, nebo co jeden pro druhého děláme. Pošleme si pusu, jeden druhého pohladí, apod. • Můžeme společně vytvořit erb naší rodiny, začneme jednoduchými symboly jednotlivých členů rodiny a teprve z těchto symbolů vytvoříme společný rodinný erb.
MODLITBA – děti
srov. Ž 115
Ať Bůh požehná každé rodině. Ať si děti, rodiče i prarodiče dělají navzájem radost.
MODLITBA – dospělí
srov. Iz 7, Ž 24, Řím 1, Mt 1
Pane, ty na naší cestě zanecháváš mnoho znamení své přítomnosti. My si však neuvědomujeme jejich skutečnou hodnotu, jestliže se upřímně nesnažíme přiblížit se k tobě. Pomoz nám svou milostí, abychom se ti otevřeli a přijali tě. Tvé slovo často vnímáme jako soubor bezmocných písmenek napsaných na papír, dokud se nerozhodneme, že si je přivlastníme, že si je vryjeme do svého srdce, že o nich budeme rozjímat a že z nich vytěžíme pokrm pro svou duši. V eucharistii vidíme pouze obyčejný kus chleba, pokud k ní nepřicházíme s vírou a nepřijímáme ji jako pokrm života, který v nás probouzí lásku. Na svých bližních často nevidíme vůbec nic výjimečného, pokud se na ně nedíváme očima tvé lásky, jež z nás všech tvoří tvé tělo, jedinou církev, v níž se učíme poznávat tě a milovat. Pane, nedovol, abychom přehlíželi tato vzácná znamení tvé přítomnosti. Dáváš nám je ty sám, proto nám pomáhej, abychom nebyli jako Achaz, který ze strachu, že by se tím zavázal k životu víry, tvá znamení odmítl. Naopak – posiluj a rozvíjej v nás poslušnou víru, jakou měl spravedlivý Josef. Příloha dvanáctého čísla časopisu Faro, farnosti Lidečko
4