Hrozný, Hašek a Lada Uplynulo sto let od začátku první světové války, která lidstvu změnila směr vývoje. Nově směřuje i kultura ve většině projevů. Pro nás je až symbolicky nejznámější Haškův román „Osudy dobrého vojáka Švejka“, neodmyslitelně spojený s ilustracemi Josefa Lady, ročník narození 1887. Jeho čistá, kompozičně jednoduchá konturová kresba je progresivní moderní způsob k vyjádření dějové zkratky a prostoru, spíše mělkého, rytmem podobnému reliéfu. Když se podíváme na celou Ladovu tvorbu, všimneme si, že na začátku kreslil jako ostatní žánroví karikaturisté, ale najednou dojde k výrazné proměně. Ta v umění není vzácností. Proč u Lady, který u ní zůstal po celý svůj tvůrčí život, a to v kvalitě, že když se A. Hofmeister zeptal Pabla Picassa, koho z českých Josef Lada, Osudy dobrého vojáka Švejka umělců zná, odpověděl Ladu. Co bylo tím podnětným vzorem? Je to hypotéza, ale nedá mi nepodělit se o ni s vámi. Možná šlo o silnou generační vlnu a Lada měl souputníka. Historik Bedřich Hrozný, narozený 1879 v Lysé nad Labem, dokázal už jako mladý vědec nemožné. Rozluštil klínové písmo Chetitů. Rozkryl zapomenutou řeč a písmo, a nejen to. Při hledání původních osídlení v oblasti poblíž řeky Eufratu pečlivě překresloval i reliéfy výjevů náčelníků a vojáků. Své poznatky publikoval v prosinci 1915 ve Věstníku České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění. Josef Lada svého Švejka ilustroval v roce 1923. Viděl před tím motivy asyrských reliéfů? Možná i to by bylo vysvětlení, proč jeho kresby působí tak silně, vždyť základ vzoru je již tři tisíce let starý. Možná, a nikdo to nezmínil, že kamenická zkratka i úsporná nadsázka reliéfu mu otevřely cestu převedením mo- Chetitští vojáci, podle reliéfu z Karchemiše tivu do plošnosti. Možná že to znal i vnímavý Hašek, který k novému žánru potřeboval novou kresbu. Oba byli velcí pacifisté, proto si vojenství dovedli pěkně podat. Možná i díky Bedřichu Hroznému, a proto jim patří velký dík. Karel Pokorný 21. 1. 2015 402