TURISTA 12/2010

PROSINEC

12 2010

ZAJÍMAVOSTI A NOVINKY PRO VÝLETY PĚŠKY I NA KOLE PO ČESKU I ZA JEHO HRANICEMI

Mapky, obrázky a texty k pořadu

S Čechem po Čechách Vrcholy & Hřebenovka

Toulky s Toulavou kamerou Papírové betlémy z Peček Lipno kvete i v zimě

Kokotské rybníky Nejkrásnější kostel Lašska

Vrchlického Čistá Švábenice Nový orloj na Slovensku kousek za hranicí

XLIX | 122 Cena: 45 Kč

TURISTA získal 1. místo za publicistiku PRIX NON PEREANT v novinářské soutěži

Obsah

1 Úvodník 3 Aktuality 3 4 4 6 7 8 8 9

Aktuálně z Chomutovska Rozhledna Anna na Anenském vrchu Poznejte vodní svět Zbrusu nová naučná stezka Poustka Naučná stezka Dymník Cinibulkova stezka je naučnou stezkou Český génius na Brdech?

Nové špica vál ze Štatlu

10 S Čechem po Čechách 10 Vrcholy české krajiny 13 Hřebenovka tulní strana: Krajina soutoku Moravy a Dyje na snímku Jana Miklína

16 Kokotské rybníky zpřístupnila naučná stezka 19 Vrchlického Čistá 22 Nejkrásnější kostel Lašska 25 Švábenice městys s dvojicí muzeí 29 Želešická podloubí 30 Toulky s toulavou kamerou 30 Papírové betlémy z Peček 32 Lipno kvete i v zimě

Hřebenovka (str. 13)

Vrchlického Čistá (str. 19)

Nový slovenský orloj (str. 36)

36 Nový orloj kousek za hranicí 38 Rozhľadňa na Stratenci 40 Vysypáno z batohu Pletařský průmysl v České republice 42 Z historie organizované turistiky JUDr. Pavel Pásek 44 Okénko do přírody Františkolázeňské léčivé prameny 46 Soutěž – Kde vyrostl údajně nejstarší svatováclavský kostelík?

48 Křížovka – Masarykova chata 50 Pêle mêle 50 Přemyslovské hradiště Na Jánu v Netolicích 50 Výhledy z Ráje 51 Štoky a Stonařov

53 Zprávy KČT 59 Zprávy Asociace TOM 61 Novinky do vaší knihovny 62 Nové mapy z edice KČT

KČT na internetu

www.kct.cz

TURISTA na internetu

www.turista.cz

Ročník XLIX (Časopis turistů ročník 122) Vydává Klub českých turistů P. O. Box 42, Archeologická 2256, 150 04 Praha 5-Lužiny Registrováno na MK ČR pod číslem E 7264 ISSN 0139–5467 Rozšiřuje: PNS, a.s.

Doporučená cena: 45 Kč PŘEDPLATNÉ ZAJIŠŤUJE: ■ SEND Předplatné, spol. s r.o., Ve Žlíbku 1800/77, Hala A3, 193 00 Praha 9 Horní Počernice e-mail: send@send.cz, SMS: 605 202 115 tel.: 225 985 225, 777 333 370, www.send.cz ■ Pro knihovny: VaRA distribuce, A. Trägera 275/9, 370 10 České Budějovice, tel.: 723 563 271 ■ Slovensko: Magnet Press Slovakia, s.r.o., Šustekova 8, P. O. Box 169, 830 00 Bratislava, tel./fax: +421 2 67201931–3, e-mail: predplatne@press.sk, www.press.sk ADRESA REDAKCE: Školní 68, 312 00 Plzeň tel.: 602 932 933, 371 425 286 e-mail: turista@literaplzen.cz Šéfredaktorka: Mgr. Svatava Pátková Redakční rada magazínu: Mgr. T. Novotný (předseda), Ing. I. Hejl, Bc. A. Krško, Mgr. T. Lejsek, Ing. V. Pátek, E. Pavlásková, L. Ptáček Redakční rada zpráv: Ing. J. Havelka (předseda), M. Holenda, Ing. J. Babnič, Ing. M. Nováček Kolektiv stálých spolupracovníků: Vladimír Čech, Jakub Hloušek, Ing. Edward Chmiel, Josef Kosák, Mgr. Josef Schwarz, Mgr. Jan Sládek, PhDr. Dagmar Šumberová, Jaroslav Vála, RNDr. Jan Vítek, Ing. Stanislav Wieser, tým Toulavé kamery ČT Grafická úprava a sazba: Hana Lehmannová

PRODEJNY POTŘEB PRO TURISTY, ve kterých můžete zakoupit i TURISTU Q Vobchůdek Kudrna – prodej průvodců, map a potřeb pro turisty, podchod pod hl. brněnským nádražím ČD, Nádražní 1, Brno, tel.: 542 210 660, www.kudrna.cz Q KIWI SVĚT MAP A PRŮVODCŮ, s.r.o. – prodej turistické literatury (ke koupi i starší čísla TURISTY), Jungmannova 23, 110 00 Praha 1, tel.: 224 948 455 Q Infocentrum KČT – prodej map a průvodců (ke koupi i starší čísla TURISTY), Fügnerovo nám. 3, 120 00 Praha 2, tel.: 224 261 919, e-mail: info@klubturistu.cz Q H.S.H. Sport s.r.o. – prodej turistického vybavení, Radlická 19, Praha 5, tel.: 224 827 443, info@prooutdoor.cz, www.proOutdoor.cz Q PRODEJNA MAP A PRŮVODCŮ, Senovážné nám. 6, 110 00 Praha 1, tel.: 224 227 245 Q LIMAN SPORT – potřeby pro turistiku, tábornictví, skauting, Slovanská 31, 326 00 Plzeň, tel. 377 446 782, e-mail: limansport@volny.cz, www.limansport.cz Q Mapové centrum – prodej map a průvodců, Martinská 4, 301 00 Plzeň, tel.: 377 235 836 Q Turistika-Brno.cz – specializovaná turistická prodejna, Kosmova 4 (pod KC Semilasso), 612 00 Brno, tel.: 533 402 402, e-shop: www.Turistika-Brno.cz (i starší čísla TURISTY, i online) Q ALPI SPORT – specializovaná outdoorová prodejna, Jičínská 15, 742 58 Příbor, tel.: 556 722 266, obchod@alpisport.cz, www.alpisport.cz

Produkce: Litera Plzeň, s.r.o. Školní 68, 312 00 Plzeň tel.: 371 120 613, 608 238 626 e-mail: info@literaplzen.cz Tiskne: Tiskárna Libertas, a.s.

Příspěvky adresujte redakci časopisu.

Za původnost a věcnou správnost uvedených příspěvků odpovídají autoři. Názory vyjádřené v autorských článcích nemusejí být totožné s názorem vydavatele a redakce. Redakce neručí za věcnou ani jazykovou správnost textů na inzertních plochách.

Technické záležitosti související s inzercí vyřizuje: Litera Plzeň, s.r.o.

Uzávěrka příštího čísla: 9. 12. 2010 Uzávěrka zpráv příštího čísla: 4. 1. 2011 Příští číslo půjde do distribuce: 26. 1. 2011

PŘEDPLATNÉ TURISTY V ROCE 2011 Cena předplatného zůstává ve stejné výši 450 Kč/rok, jednotlivé číslo 45 Kč. Členové KČT platí slevovou cenu 350 Kč/rok prostřednictvím svého odboru, který pro ně objednává a platí hromadně. Informace: ludek@send.cz, tel.: 225 985 225 nebo 777 333 370.

Lze využít i objednací formulář na www.send.cz. Nezapomeňte, že můžete předplatné TURISTY věnovat jako dárek k Vánocům!

1

Úvodník

Časopis Turista, do jehož posledního letošního čísla mám tu čest napsat tento úvodník, obsadil letos v novinářské soutěži při konkurenci 54 nominací 1. místo za publicistiku v oblasti cestovního ruchu.

Chválí-li jiní, můžeme a máme z toho radost.

Jak bychom ale dopadli my – turisté, nejen členové KČT, nejen čtenáři časopisu Turista, ale my všichni v české kotlině, když by někdo přesvědčivě a z nadhledu zhodnotil české turisty a českou turistiku v roce 2010? Co by tak asi mohl říci?

Pojďme se o to každý sám pro sebe pokusit. Můj pokus následuje.

Jsem přesvědčen o tom, že základním motivem turistiky je zvídavost velké většiny lidí, obecně zaměřená na poznání světa, v němž žiji. To ovšem může mít řadu forem: poznávat mohu jako pilný čtenář či posluchač (však se již pradávno třeba krajánci dokázali živit vyprávěním o vzdálených krajích a vyprávěním příhod). Spěcháme s vymezením: turistika je spjata s bezprostředním a osobním poznáním jiného prostoru, zaplněného jinými životními způsoby, zvyklostmi i osudy, jinými úkazy přírodní rozmanitosti, artefakty bývalých životních způsobů, zvyklostí a osudů a hmotných památek ilustrujících naše povědomí o historii: o tom, co bylo, ale není tak mrtvé, že by pro pozorného současníka vůbec netrvalo.

Turistika je vnímavý pohyb po světě kdesi za hranicemi domova, za prvním lesem, potokem, návrším či horou, který jsme v životě –a tedy tam, kde jsme původně doma – poprvé viděli, za individuálně různě velkým prostorem, který známe, kde s námi žijí naši blízcí, sousedé a ti bezejmenní okolní. Turistika je reakce na vědomí, že i za naším domovem jsou lidé, přírodní i kulturní krásy, jejichž poznání umocňuje náš prožitek „být provždy jednou jedinkrát na světě“, kde lidé mají jiné sny, jedí a pijí něco nám neznámého a možná se i jinak objímají. Turistika je touha překročit a rozšířit si domov a snaha o nic na světě nepřijít. Velká slova? Však si je každý přeložíme do řeči, která je nám bližší.

Rozmanitost evropské a zejména středoevropské krajiny – nesrovnatelně pestrá v porovnání s nekonečnou nížinou, pouští, stepí a zaledněnou krajinou – má za následek, že zdejší obyvatelé mají již dlouho k turistice blíž, že v tomto prostoru má turistika své velké tradice.

Dodnes u nás převažuje názor, že turistika je především nebo snad dokonce jenom pěší. Naše cíle v bohatě členěné přírodní i kulturní krajině nejsou od sebe tak vzdálené a tempo pěší chůze odpovídá přiměřené vnímavosti. Sněžnice, nesmeky a lyže ještě ochotně chápeme jako prostředky přesunu v obtížnějších podmínkách. V současné době k tomu přidáváme hole. Pomalu se opět vracejí koně. Všechny nás překvapila renesance cyklistiky a ta už nám leckdy vadí. Pochopitelně zejména tam, kde kolo nechápeme jako rychlejší překonání méně zajímavých úseků, ale posouváme ho na hranici adrenalinového sportu. Nechtěně je pak adrenalinové také pro rodiny s kočárky i zadumané pěší turisty. Zřetelná početnost cyklistů vede často k závěru, že pěší turistika upadá a snad zaniká. Natož pak romantická pěší turistika od bivaku k bivaku! Realita nás přesvědčuje o omylu: sedm bivaků s omezením jednoho přenocování na území Národního parku Šumava ukazuje, že v létě v zimě je dost zájemců o toto krajní (co do četnosti), ale autentické (co do původních motivů turistiky) přebývání v přírodě.

www.turista.cz

Je třeba si všimnout druhé krajnosti: udělat si z přírody, nabízející poznání netušených krás (samozřejmě můžeme je poznat z televize), z chrámu duchovního rozměru vedle naší materiální každodennosti (nespílejme jí, jen proto se můžeme věnovat plnohodnotné duchovnosti), tělocvičnu nebo účelový stadion. To pak dojedeme do nejvhodnějšího bodu autem, absolvujeme svou dávku kilometrů – jedno zda ve sportovním nebo odtučňovacím zanícení – a s vědomím prospěchu svému zdraví jsme večer u své televize, když nám do našeho cíle přistavili ekobus, který nás zpět k našemu autu doveze.

Je to ještě ta původní turistika? Není to jen fitnes centrum pod širým nebem?

Předchozí řádky jsou napsány k zamyšlení, nikoliv k vyvolání antagonistických rozporů mezi těmi, kteří se z různých důvodů rádi pohybují v přírodě. I v naší zalidněné krajině je dost místa pro všechny. A také dost důvodů k ohleduplnosti.

Na první pohled je zřejmé, že turistů neubývá.

Nechceme trávit volný čas ve svých pohodlných betonových sídlištích a hledáme vhodný způsob, jak tento svůj domov rozšířit. Spěcháme do míst, která dřív bývala nepřístupná. V přírodě – zejména ve „vykřičených“ místech – je nás víc než dost, ale ubezpečuji, že i v Česku je dost míst k tichému vnímání jedinečnosti. Dnes v ní nacházíme upravené cesty, odpočívadla, naučné stezky s mnoha zajímavými informacemi, turistické chaty a značené trasy pro pěší, cyklisty, lyžaře a nově i pro turisty

na koni. Teď přijde to ponaučení: je to z velké části dílo dobrovolníků, turistů, kteří chtějí udržet přístupnost naší krajiny a trvale obnovují značení, které má kdekdo důvod ničit. Kdesi na počátku – před 122 lety – byl vznikající Klub českých turistů, který si kladl za cíl vyzvat do přírody ty, kteří dosud nenašli důvod, odvahu či příležitost vydat se do neznáma bez určitého zajištění, umožnit nezapomenutelné zážitky i těm, kteří nemají dobrodružného ducha typu Karla Hynka Máchy. Ačkoliv je nás v přírodě mnohem víc – troufám si tvrdit, že turistů všech typů a zaměření přibývá – sdružujeme méně organizovaných členů v Klubu českých turistů než v době našich předků. Důvodem je určitě doznívající nechuť z minula se organizovat, jakési svobodné samotářství, které k turistice patří jako sdílený společný zážitek. A jakési podvědomé přesvědčení, že vše, co na světě nacházíme, nám odkudsi spadlo, aniž by se nás někdo ptal, aniž by nás někdo potřeboval a aniž by nás někdo chtěl.

Spěchám potvrdit, že Klub českých turistů stojí o každého člena. Tento úvodník píšu po návratu z každoročního, již 39. ročníku, Posledního puchýře, celostátního závěrečného srazu na konci pěší turistické sezóny, tentokrát ve Vizovicích. Přes tisíc turistů se po dva večery nelíčeně bavilo po túrách valašskou krajinou a ukázali by vám – přijdete-li mezi ně – turistický životní styl v praxi.

Berte to jako nabídku.

PhDr. Jan Stráský předseda Klubu českých turistů

2 3

Aktuality

Text a foto: Ing. Stanislav Wieser

Aktuálně z Chomutovska Novinky, které ještě na aktuálním vydání mapy KČT č. 5 Krušné hory Chomutovsko a Mostecko (uzávěrka březen 2010) chybí.

mutov – Blatno asi 200 m od rozcestí Pod Kočičákem na červené TZT. Stezka v délce necelého 1 km má 5 zastavení a podrobnou informační tabuli. Objekty jsou přístupné v květnu, červnu a září o sobotách od 10 do 16 hod., o prázdninách v sobotu a v neděli od 10 do 17 hod., nebo při akcích uváděných na webových stránkách, případně po dohodě na tel: 737 431 389.

Krušnohorský dům v Lesné Zrušená rozhledna Návštěvníky rozhleden jistě nepotěší zpráva, že na Strážišti nad C ho mu t o v e m (mapové pole C3) ve věži nově zrekonstruovaného hotelu Partyzán již není rozhledna – nejvyšší podlaží bude přestavěno na pokoj pro novomanžele. Turistu, doufejme, potěší alespoň výhled z restaurační terasy s příznivými cenami občerstvení.

Snad nejaktuálnější novinka je z 30. září, a to otevření repliky krušnohorského lidového domu v Lesné (u stávajícího hotelu, mapové pole B4). Na původním místě byla v zaniklé vsi postavena také kopie kaple se

Muzeum čs. opevnění Na Kočičáku Další změna potěší obdivovatele vojenské historie. Na severní a západní straně Strážiště bylo v letech 1936–38 budováno lehké opevnění. Jeho objekty jsou

zakresleny v mapě. Již od roku 1998 jsou předmětem zájmu a rekonstrukčních snah občanského sdružení (viz www.kocicak.cz). Letos v květnu otevřelo sdružení naučnou stezku, jejíž poutač stojí na okraji lesa u silnice Cho-

zvonicí. Zvon se rozezněl, dům nabídl návštěvníkům ukázky tradičních řemesel a pod krovem výstavu fotografií s doprovodnými texty o znovuobjevování Krušnohoří (autora Petra Mikšíčka). Členové občanského sdružení Horský klub Lesná a obce Kurort Seiffen mohli být potěšeni svým počinem (viz www.horskyklublesna.cz a www.seiffen.de).

Přijďte na Mezi rybou a ptákem | 25. 12. 2010 » » více na www.nacestu.cz

Aktuality

Text a foto: RNDr. Jan Vítek

Rozhledna Anna na Anenském vrchu

Text a foto: Mgr. Svatava Pátková

Poznejte vodní svět Anenský vrch (991 m n.m.) – výrazná dominanta jihovýchodních okrajů „deštenského“ hřbetu Orlických hor – se od letošního podzimu zařadil mezi významná výhledová místa. V den státního svátku 28. října 2010 zde byla pro turistickou veřejnost otevřena volně přístupná rozhledna, nazvaná Anna.

Kdysi na tomto místě stála kaple sv. Anny, která však před 2. světovou válkou musela ustoupit výstavbě předválečného hraničního opevnění. Tehdy byla rozebrána a přemístěna na úpatí Anenského vrchu – hluboko do údolí poblíž osady Hadinec. Výstavby nové rozhledny (financované zejména z fondů EU) se na základě iniciativy města Rokytnice v Orlických horách a obce Bartošovice ujal Státní podnik Lesy ČR. Rozhledna stojí na vrcholové plošince poblíž dvou betonových pevnůstek. Je vysoká 17 m a z ochozu, dostupného vřetenovým ocelovým schodištěm, se přes vrcholky okolních stromů otevře pěkný výhled na hlavní hřbet a vrcholky Orlických hor, souběžné pásmo polských Bystřických hor, na skupinu Králického Sněžníku a přes zvlněné Podorlicko daleko „do kraje“.

Pod Anenským vrchem se sbíhají turistické trasy, včetně hlavní červeně značené orlickohorské hřebenovky (Jiráskovy cesty) od parkoviště na Panském Poli (využívaném zejména návštěvníky „betonové pevnosti“ Hanička), nebo z mezihorského sedla Mezivrší. Další trasy sem stoupají z Horní Rokytnice a Říček. Není pochyb o tom, že za příhodných podmínek v zimě se rozhledna stane též lákavým cílem běžkařů.

K orientaci poslouží mapa 1:50 000 edice KČT, č. 27 Orlické hory.

Jde to jednoduše – prostřednictvím stejnojmenné naučné stezky, která vznikla na bývalém Kolmu (někdy též uváděn jako Kulm), zhruba 3 km jižně od Lesné u Tachova. Osadu dnes připomínají už jen ruiny hospodářského dvora a hájovny a lesní kaplička „Kulmské Matky boží“. Území opuštěné po poválečném odsunu sloužilo až do roku 1990 výhradně vojákům. Předtím ale patřilo do panství Lesná, které z tamního zámečku spravoval rod Schirndingerů (až do roku 1945).

↑ Obdivuhodná práce bobřích zubů

Za Schirndingerů se na kolmských rybnících hospodařilo. Dokonce tu byly vybudovány i pstruží sádky.

Za vojáků se na Kolm vrátila divočina. A do divočiny Českého lesa se v devadesátých letech minulého století počali ze sousedních Bavor šířit staronoví obyvatelé – bobři. Usadili se i u kolmských rybníků, kde si tito největší evropští hlodavci (průměrná váha 20 kg) vybudovali hrad. Na stopy jejich pracovního nasazení tu narazíte téměř na každém kroku. Ale vidět plaché zvířátko, to se poštěstí jen disciplinovaným, tichým návštěvníkům, kteří sem dorazí v podvečer. Pro ty je přichystán na břehu nový pozorovací srub s výhledem na vodní hladinu. Ale než do něj usednou, mohou projít kolem rybníků a sádek po naučné stezce, která poví mnohé o životě nad, pod i na vodní hladině.

Přijďte na Pražskou stovku | 3.–5. 12. 2010 » » více na www.nacestu.cz

4 5 K naučné stezce „Vodní svět“ dojdete po 10 km dlouhé okružní naučné stezce, jež vychází i končí v Lesné. Z této stezky lze odbočit i na rašeliniště Podkovák (viz TURISTA 10/2010). Trasa je vhodná i pro cykloturisty.

↓ Pozorovací srub přes vodní hladinu ↑ Tabule naučné stezky © PLANstudio s.r.o.

↓ Lesní kaplička „Kulmské Matky boží“

Aktuality

Text a foto: Jakub Hloušek

Zbrusu nová naučná stezka Poustka!

↑ Dominanta Pozořic, barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1724

Slabou půlhodinu jízdy busem z centra Brna, u jižního okraje městyse Pozořic. Při její návštěvě dobudete vrchol Poustku, významnou krajinnou dominantu a zároveň předsunutý izolovaný ostrov Drahanské vrchoviny, položený do sníženiny karpatské předhlubně. Stejné jméno náleží také naučné stezce.

Pět informačních panelů postupně odkrývá zajímavosti Poustky. Počátkem 18. století tu kníže Jan Josef z Lichtenštejna nechal usídlit zbožné poustevníky. Takže je jasné, odkud pramení název pahorku. Poustka současně leží na rozhraní tří biogeografických oblastí – hercynské, panonské a karpatské. Což se promítlo například do struktury květeny. Díky odstranění náletových keřů lze z vrcholu dohlédnout až k Hostýnským vrchům a hřebenu Bílých Karpat.

Po skončení druhé světové války měla být na Poustce vystavěna kaple sv. Prokopa, financovaná z veřejné sbírky. Peníze se zdárně sešly, proběhlo i položení základního kamene.

Avšak „vítězný únor“ zarazil další pokračování stavby. Postupem času též zpustly někdejší farní třešňové sady, kam zdejší omladina ráda chodila tajně mlsat.

↑

I přes pošmourné počasí, občas obohacené slabým mžením, se na slavnostním otevření naučné stezky sešla hojná účast, zastoupená především místními občany všech generací.

Slavnostní otevření stezky se odehrálo 23. října 2010. O odborný výklad se postarali hosté z Českého svazu ochránců přírody, který se velkou částí podílel na realizaci tohoto chvályhodného projektu. Jen možná svým výkladem vzali mnohým Pozořickým zbytky jejich dětských snů. Neboť dlouhá léta při svých dobrodružných výpravách mimo dosah rodičovských očí i rukou věřili, že tajemná Poustka není nic jiného, než dávná vyhaslá sopka.

Prakticky okružní trasa dosahuje délky okolo jednoho kilometru. Naučná stezka nebyla vyznačena v terénu, ani nenavazuje na žádné stávající turistické značení.

Každý panel obsahuje schematickou mapu stezky, tudíž vaše orientace bude velmi jednoduchá. Nezapomeňte si do batůžku přibalit špekáčky, poněvadž v cíli se nalézá odpočinková terasa s ohništěm. Vlastním Pozořicím udává tón hlavně baroko. Především monumentální stavbou kostela Nanebevzetí Panny Marie, dále měšťanským domem spíše lidového charakteru i sochařskou výzdobou náměstí. Pěší turisty zavede z Pozořic modrá značka ke zřícenině hradu Wildenberku, městysem procházejí cyklotrasy číslo 5136 a 5137.

Text: Václav Hieke Foto: archiv Lesy ČR

Naučná stezka Dymník Ve Šluknovském výběžku přibyla nová naučná stezka, jejíž slavnostní otevření se uskutečnilo v pátek 8. října.

Trasa stezky měří více než 4 kilometry a tvoří ji přirozený vycházkový okruh, který začíná a končí u rumburského letního koupaliště. Mimo jiné vede přes známý

www.sportkoncept.cz/maloja

6 7 kopec Dymník s populární rozhlednou, z níž je nádherný výhled do širokého okolí celého výběžku.

Osm informačních tabulí se věnuje následujícím tématům: charakteristika místních lesů, přírodní charakteristiky oblasti, územní systém ekologické stability, obnova a výchova lesních porostů, tipy na výlety v okolí, Pstružný potok, zvěř místních lesů. Ve zdejším krásném prostředí se dá řada přírodních principů a teorií popisovaných na jednotlivých tabulích názorně vysvětlit, k tomu jistě pomůže i řada fotografií a obrázků.

Celkově není naučná stezka Dymník nijak fyzicky náročná, s výjimkou krátkého strmého stoupání na samotný Dymník. Výhodou je, že trasa přímo navazuje na dvě stávající turistické stezky (žlutou – z centra města Rumburk směrem k obci Vlčí Hora a modrou – od pomníku Rumbur-

ské vzpoury k obci Krásná Lípa) a křižuje cyklotrasu č. 3014 (z centra města Rumburk směrem k obci Vlčí Hora). Pro turisty další důvod proč navštívit Rumburk.

Aktuality

Text: Jan Soukup Foto: Mgr. Tomáš Lejsek

Cinibulkova stezka je naučnou stezkou V květnu byla slavnostně otevřena nová naučná stezka okolím Mšena. Je dlouhá 9 kilometrů a je vlastně otevřena už podruhé, poprvé se tak stalo v roce 1946.

↑ Koupaliště ↓ Obří hlava a Žába

vrchy. Odtud pokračuje k Bludišti, prochází atraktivními soutěskami a pokračuje ke Švédskému valu, který je památkou na vojenský tábor v roce 1643. Průsečnou skálou jde ke dvěma nejznámějším skalám Mšenska – Obří hlavě a Žábě a sestoupí ke skále Faraon, jež je vděčným horolezeckým terénem. Od Faraona vystoupí stezka na kraj lesa s krásným výhledem na Mšeno a polní cestou se vrací kolem koupaliště z roku 1932 do centra města.

Na popsaném okruhu potkáte pět panelů, které vás seznámí s lesním hospodářstvím, geologickými podmínkami a lesní faunou a flórou. Poslední panel nedaleko městského koupaliště popisuje historii Mšena a dílo Josefa B. Cinibulka.

Stezku vytvořili ↑ Průsečná skála žáci mšenské základní školy pod vedením paní učitelky Sobotkové ve spolupráci s pracovníky Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko, městem Mšenem a občanským sdružením Zahrada. Průvodce po stezce si můžete vyzvednout v infocentru na mšenské radnici.

S sebou doporučujeme mapu KČT číslo 16 Mělnicko Kokořínsko. Mšeno leží na trati ČD 076 Mělník-Mladá Boleslav.

Text a foto: Vlaďka Provazníková

Český génius na Brdech?

Jméno dostala po řediteli mšenské školy J. B. Cinibulkovi, jenž byl nadšeným turistou, autorem několika turistických průvodců a sám značil na Mšensku zajímavé trasy, zemřel v roce 1944.

Cinibulkova stezka vychází od ústřední turistické orientace v centru Mšena a její žlutobílé trojúhelníčky vedou k bývalé kapli na Romanově a ke skalním tunýlkům Prolezovačky. Od nich sestoupí k jeskyni Obraznice a vystoupí k vyhlídkám na Vrátenskou horu a Housecké

Obec Míšov, jež leží na okraji vojenského prostoru Brdy, vstoupila do povědomí díky nedávným snahám o umístění radaru, ale málokdo ví, že toto místo při svých cestách 8. května 1915 jen těsně minul světoznámý génius Jára Cimrman. Tuto událost dosvědčuje pamětní deska umístěná na budově obecního úřadu. Najdete ji snadno – je vidět z hlavní silnice.

Přijďte na Tuláckou cítku | 11. 12. 2010 » » více na www.nacestu.cz