TURISTA 3/2011

BŘEZEN

3 2011

ZAJÍMAVOSTI A NOVINKY PRO VÝLETY PĚŠKY I NA KOLE PO ČESKU I ZA JEHO HRANIC HRANICEMI

Mapky, obrázky a texty k pořadu

S Čechem po Čechách Vrcholy & Hřebenovka

Toulky s Toulavou kamerou Kostel svatého Jiljí & Naučná stezka Zahrady

Cínové bohatství Krupky

Kateřinské údolí Muzeum rychnovských malířů Chlum, Podchlumí, Konecchlumí

Rozkvetlé slavkovské bojiště Lačnovské šafrány Jak J k vybrat b dobrou d b outdoorovou mapu?

L | 123 Cena: 45 Kč

Obsah

1 Úvodník | 50 let pod hlavičkou TURISTA 2 Aktuality 2 3 3 4 4 5 5 6 6 7

tulní strana: Hartenštejn u Bochova Foto: Jan Borecký

8 S Čechem po Čechách 8 Vrcholy české krajiny 11 Hřebenovka Zemská brána – Kunštátská kaple

14 18 22 24 28 30 32 Cínové bohatství Krupky (str. 14)

Konecchlumí (str. 24)

Nový rybník Za katrány do Špic V České Lípě do šatlavy Císař i Mojžíš zvou k lesním hrám Nový luhačovický pramen se jmenuje Viola 75. výročí otevření Fritschovy stezky Pomozte při údržbě cyklotras Blíž k přírodě, Goliáši i orchidejím Terezská brána Vila Primavesi v Olomouci

Cínové bohatství Krupky Kateřinské údolí Muzeum rychnovských malířů Chlum, Podchlumí, Konecchlumí Rozkvetlé slavkovské bojiště Lačnovské šafrány Toulky s Toulavou kamerou 32 Kostel sv. Jiljí 34 Naučná stezka Zahrady

38 Královná biotopov – smrekovcovo-limbové lesy (Slovensko) 40 Vysypáno z batohu | Jak vybrat dobrou a vhodnou outdoorovou mapu?

42 Z historie organizované turistiky Chata odboru KČT ve Volyni 44 Okénko do přírody | Opičky našich lesů 46 Soutěž | Těšínský posel jara 48 Křížovka 50 Pêle mêle 50 Do opery za šedesát centů (Rakousko) 50 Nysa – Bastion sv. Hedviky (Polsko) 51 Hraniční kameny bývalé vojenské pevnosti v Hradci Králové 52 Dolmen u Rešic 54 Zaniklá železnice se otevřela cyklistům

Kosatec nízký (str. 29)

55 Zprávy KČT 61 Zprávy Asociace TOM 63 Novinky do vaší knihovny

TURISTA na internetu

www.turista.cz PŘEDPLATNÉ ZAJIŠŤUJE: ■ SEND Předplatné, spol. s r.o., Ve Žlíbku 1800/77, Hala A3, 193 00 Praha 9 Horní Počernice e-mail: send@send.cz, SMS: 605 202 115 tel.: 225 985 225, 777 333 370, www.send.cz ■ Pro knihovny: VaRA distribuce, A. Trägera 275/9, 370 10 České Budějovice, tel.: 723 563 271 ■ Na Slovensku: Magnet Press Slovakia, s.r.o., Šustekova 8, P. O. Box 169, 830 00 Bratislava, tel./fax: +421 2 67201931–3, e-mail: predplatne@press.sk, www.press.sk Rozšiřuje: První novinová společnost, a.s.

Doporučená cena: 45 Kč REDAKCE Školní 68, 312 00 Plzeň tel.: 602 932 933, 371 425 286 e-mail: turista@literaplzen.cz Šéfredaktorka: Mgr. Svatava Pátková Redakční rada magazínu: Mgr. T. Novotný (předseda), Ing. I. Hejl, Bc. A. Krško, Mgr. T. Lejsek, Ing. V. Pátek, E. Pavlásková, L. Ptáček Redakční rada zpráv: Ing. J. Havelka (předseda), M. Holenda, Ing. J. Babnič, Ing. M. Nováček Kolektiv stálých spolupracovníků: Vladimír Čech, Jakub Hloušek, Ing. Edward Chmiel, Josef Kosák, Mgr. Josef Schwarz, Mgr. Jan Sládek, PhDr. Dagmar Šumberová, Jaroslav Vála, RNDr. Jan Vítek, Ing. Stanislav Wieser, tým Toulavé kamery České televize PRODUKCE Litera Plzeň, s.r.o. Školní 68, 312 00 Plzeň tel.: 371 120 613, 608 238 626 e-mail: info@literaplzen.cz

Grafická úprava: Hana Lehmannová Sazba: Mgr. Iva Soukupová Fotokorekce: Ondřej Fiala Tiskne: Tiskárna Libertas, a.s.

Příspěvky adresujte redakci časopisu.

PRODEJNY POTŘEB PRO TURISTY, ve kterých můžete zakoupit i TURISTU ■ Vobchůdek Kudrna – prodej průvodců, map a potřeb pro turisty, podchod pod hl. brněnským nádražím ČD, Nádražní 1, Brno, tel.: 542 210 660, www.kudrna.cz ■ KIWI SVĚT MAP A PRŮVODCŮ, s.r.o. – prodej turistické literatury (ke koupi i starší čísla TURISTY), Jungmannova 23, 110 00 Praha 1, tel.: 224 948 455, www.mapykiwi.cz ■ Infocentrum KČT – prodej map a průvodců (ke koupi i starší čísla TURISTY), Fügnerovo nám. 3, 120 00 Praha 2, tel.: 224 261 919, e-mail: info@klubturistu.cz ■ H.S.H. Sport s.r.o. – prodej turistického vybavení, Radlická 19, Praha 5, tel.: 224 827 443, info@prooutdoor.cz, www.proOutdoor.cz ■ PRODEJNA MAP A PRŮVODCŮ, Senovážné nám. 6, 110 00 Praha 1, tel.: 224 227 245 ■ LIMAN SPORT – potřeby pro turistiku, tábornictví, skauting, Slovanská 31, 326 00 Plzeň, tel. 377 446 782, e-mail: limansport@volny.cz, www.limansport.cz ■ Mapové centrum – prodej map a průvodců, Martinská 4, 301 00 Plzeň, tel.: 377 235 836 ■ Turistika-Brno.cz – specializovaná turistická prodejna, Kosmova 4 (pod KC Semilasso), 612 00 Brno, tel.: 533 402 402, e-shop: www.Turistika-Brno.cz (i starší čísla TURISTY, i online) ■ ALPI SPORT – specializovaná outdoorová prodejna, Jičínská 15, 742 58 Příbor, tel.: 556 722 266, obchod@alpisport.cz, www.alpisport.cz

Za původnost a věcnou správnost uvedených příspěvků odpovídají autoři. Názory vyjádřené v autorských článcích nemusejí být totožné s názorem vydavatele a redakce. Redakce neručí za věcnou ani jazykovou správnost textů na inzertních plochách.

Technické záležitosti související s inzercí vyřizuje: Litera Plzeň, s.r.o.

Vydává Klub českých turistů P. O. Box 42, Archeologická 2256, 150 04 Praha 5-Lužiny Registrováno na MK ČR pod číslem E 7264 ISSN 0139–5467 Ročník L (Časopis turistů ročník 123) Uzávěrka příštího čísla: 3. 3. 2011 Uzávěrka zpráv příštího čísla: 8. 3. 2011 Příští číslo půjde do distribuce: 30. 3. 2011

KČT na internetu

www.nacestu.cz

www.kct.cz

1

Úvodník Náš turistický časopis vychází už 123 let. Hned po svém založení Klubem českých turistů v roce 1889 se jmenoval „Časopis turistů“. Po zrušení KČT pokračoval dál jako měsíčník „Turistika“, případně „Turistika – horolezectví“.

Letos je tomu 50 let, co nese jméno „TURISTA“.

50 let pod hlavičkou TURISTA Na rozdíl od svých předchůdců – „Časopisu turistů“ a „Turistiky“ – má kolem sebe náš časopis TURISTA v dnešní době mnohem více konkurentů, kteří stejně jako on bojují o přízeň čtenářů-turistů – a to jak těch organizovaných, tak i těch neorganizovaných. A současný obsah TURISTY je tedy kompromisem. TURISTA musí sloužit svému vydavateli – Klubu českých turistů a zároveň musí být stejně poutavým časopisem jak pro čtenáře z řad KČT, tak i pro ty neorganizované. Jen tak se může samofinancovat, jen tak bude moci v té velké konkurenci přežít. Domnívám se, že našlápnuto má docela dobře.

Pokud si PhDr. Zdeněk Brož ve svém zamyšlení nad 110 lety turistického časopisu v TURISTOVI 1/1999 stěžoval, že redakční rada i kádr dopisovatelů by potřeboval mladou krev, stačí jen prolistovat poslední ročníky a už je z fotografií u velkých článků vidět, že jeho slova byla vyslyšena. Jestliže do Časopisu turistů kdysi přispívali spisovatelé zvučných jmen jako např. K. V. Rais či E. Krásnohorská, na dnešním TURISTOVI spolupracují osobnosti známé z velkých médií – jmenujme herce, „Milionáře“ a trempa Vladimíra Čecha, redaktora Toulavé kamery a Objektivu České televize Romana Šulce i řadu dalších redaktorek „Toulavkářek“ z České televize – Mirku Bezroukovou, Kamilu Šimkovou-Broulovou, Světlanu Tvrdíkovou, Andreu Toušlovou... Ale neodpustím si ani vyjmenovat kolegy, kteří sice nejsou tolik známí jako výše uvedení z nejvyšších pater žurnalistiky, ale patří k TURISTOVI již spoustu let jako jeho rodinné stříbro – mezi ty nejpilnější a nejspolehlivější dopisovatele z regionů patří J. Vála, J. Hloušek, J. Vítek, M. Janoška, E. Chmiel, J. Kosák, J. Sládek, R. Hartl... Bez jejich bádání, bez jejich objevování míst často zapomenutých, leč kouzelných, zajímavých, by TURISTA svou pestrou náplň neměl. A dovolím si ještě jedno srovnání – jako měl Časopis turistů „svého“ J. S. Gutha-Jarkovského, má zase TURISTA na dnešním ústředí KČT „svého“ Ing. Jana Havelku, emeritního předsedu, zaníceného a neúnavného badatele, co se historie organizované turistiky týče.

Již před delším časem jsme se na přání čtenářů dohodli, že se TURISTA bude zabývat naší republikou,

www.sportkoncept.cz/maloja

případně atraktivními cíli v příhraničí. Ohlasy, které docházejí do redakce, potvrzují, že to bylo rozhodnutí správné. Zajímavých námětů z Česka máme stále dost, ale přece jen – máte-li chuť, nápad, bezva fotografie, ozvěte se! Vždyť přece čím více dopisovatelů – tím pestřejší, čtivější a zajímavější bude TURISTA. Naším hlavním cílem je, aby si ho s chutí přečetli turisté v každém koutu naší vlasti a pravidelně v něm nacházeli inspiraci ke svým výletům. Když TURISTA navíc přivede další z vás čtenářů i do dobrých turistických part Klubu českých turistů, bude jeho úkol stoprocentně splněn.

Lehký krok na jarních toulkách Vám přeje Svatava Pátková, šéfredaktorka TURISTY

↑ Část tvůrčího kolektivu TURISTY při pracovním obědě – zleva: Bc. A. Krško, Mgr. T. Lejsek, J. Kosák, v čele stolu Mgr. T. Novotný, Mgr. S. Pátková, Ing. S. Wieser, Ing. I. Hejl, M. Holenda, J. Vála, Bc. R. Šulc a Lukáš Ptáček. ↓ , co na předchozím snímku nebyli vidět: Ing. J. Havelka, Ing. M. Nováček a V. Čech.

Aktuality

Text a foto: Mgr. Martina Němečková

Nový rybník Ojedinělá a poměrně mladá přírodní rezervace se nachází zhruba 10 km jihozápadně od Plzně, poblíž obce Líně.

Vznikla na místě zaniklého Nového rybníka (Neu Teich), který ke vsi patřil už přinejmenším od první poloviny 18. století.

Nebyl to jediný rybník v okolí obce, těch bylo povícero a hrály v životě vesnice důležitou roli. Zmínka o rybníku je dokonce v nejstarším dochovaném prameni, ve kterém jsou Líně zmíněny, a to v latinsky psaném zápisu na listině kladrubského kláštera z roku 1115. Rybníky zřejmě daly obci i jméno – nejpravděpodobnější z možných výkladů je, že název Líním dali líni hojně se vyskytující právě v okolních rybnících. Všechny rybníky byly

po staletí, bez ohledu na to, zda ves spravovala moc církevní nebo světská, udržované a opravované. A to až do doby, než byly u Líní a sousedního Sulkova otevřeny koncem 16. století první kamenouhelné doly. Těžební společnosti některé rybníky kvůli dolování vypustily a došlo tak k jejich postupnému zániku. Měnila se i práce místních obyvatel – ze zemědělců a rybníkářů se stávali havíři.

Postupem času zanikl ve druhé polovině 20. století i Nový rybník. Na jeho území na místě důlní propadliny založili myslivci mělký, rákosím částečně zarostlý mokřad, který je dnes významným hnízdištěm vodního ptactva. Hnízdí zde více než 30 druhů ptáků, například vzácná potápka černokrká, kriticky ohrožený polák malý, dravý moták pochop nebo nepřeslechnutelný racek chechtavý, který zde má jednu z největších hnízdních kolonií v západních Čechách. Mokřad je také významným migračním stanovištěm pro tažné ptáky.

Přírodní rezervace byla vyhlášena v roce 2006, poté byl mokřad vyčištěn od odpadků a byly na něm instalovány dva hnízdní ostrůvky na akátových kůlech. Ty jsou určeny zejména pro hnízdění rybáků a racků. V listopadu loňského roku byla v jižní části rezervace vybudována pozorovatelna – dřevěná dvoupatrová minirozhledna s pohodlným schodištěm, která umožní sledovat obyvatele mokřadu i fyzicky méně zdatným zájemcům. Veřejnosti bude předána letos na jaře. Ještě předtím na ní budou instalovány naučné tabule o ptačích obyvatelích rezervace.

Jak se k Novému rybníku dostat? Nejsnáze z Líní, z hlavní silnice Plzeň – Domažlice, kde je autobusová zastávka, odbočit na křižovatce směrem na Tlučnou a hned vlevo do Rybářské ulice, která přechází v polní cestu. Ta vás dovede nejprve k chovnému rybníku Okružinka a pokračuje k Novému rybníku. Přístup je možný i ze Zbůchu či Úherců. (Mapa KČT č. 31, Plzeňsko)

↑ Východní část rezervace, v pozadí stará pozorovatelna

↓ Nová pozorovatelna v jižní části rezervace

EDICE KLUBU ESKÝCH TURIST

2 3

Text a fota: Jakub Hloušek

Za katrány do Špic sícovka bílých koulí katránu tatarského zdobí přírodní rezervaci Špice mezi Újezdem u Brna a Hostěrádkami-Rešovem. Tento jedinečný jev se spustí vždy kolem poloviny května.

sadů. Díky fyzikálním zákonům především pod spodní okraj rezervace. Za kultovní lokalitu katránu bývá u nás považována Pouzdřanská step. Špice vůči ní nabízejí rovnocennou alternativu. Dobře dostupnou vlakem a rovněž doplněnou půvabným výhledem do kraje: na červené střechy obcí, žluté lány řepky i siluetu vzdáleného dvouvrší Pálavy. Atraktivitě Špicí taktéž nahrává blízkost nejznámější pamětihodnosti Bitvy tří císařů – Mohyly míru.

Text a foto: Milada Heráková

V České Lípě do šatlavy Nové Archeologické muzeum Českolipska hostí nově zrekonstruovaná budova bývalé městské šatlavy ve Vězeňské ulici v centru České Lípy.

Od března letošního roku nabídne návštěvníkům expozici jeskynní archeologie s poznatky z výzkumů jeskyní a skalních převisů v pískovcových oblastech zejmé-

↑ Rozkvetlý katrán nad Újezdem u Brna. Kořen rostliny prý chutná jako křen, z listů katránu se v Uhrách dříve připravoval salát.

Holý travnatý pás situovaný na prudkém jižním úbočí dominantního návrší se řadí k nejbohatším stanovištím teplomilné květeny širšího okolí Brna. Kromě katránu se ještě pyšní výskytem dalších vzácností, jakými jsou například kosatec nízký nebo čilimník rakouský. Většinu pozornosti ovšem na sebe strhne právě katrán. Nápadné koule rozkvetlých rostlin jsou dobře patrné již od úpatí, přímo u nich se vzduchem šíří příjemná silná vůně. S příchodem podzimu nadzemní část byliny uschne, oddělí se od kořene a hnána větrem předává svá semena půdě. Proto se dočkala výstižné přezdívky „stepní běžec“. Ačkoli katrán tatarský dle klasifikace patří do skupiny silně ohrožených druhů naší přírody, zdejší populace rozhodně neskomírá na úbytě. Ba naopak, daří se jí tu více než dobře. A slibně se „rozeběhla“ do sousedních zahrádek i opuštěných

na severních a severovýchodních Čech, a to od období lovecko-sběračského pravěku po současnost. Dále je zde expozice nejstarší historie České Lípy a středověkého hrnčířství. Ve vězeňském koutku se pak můžete seznámit s hrdelním právem.

Přijďte na Odemykání Doubravy | 2.–3. 4. 2011 » » více na www.nacestu.cz

Aktuality

Text a foto: ČSOP

šest panelů s informacemi o životě a významu lesa i jeho obyvatelích, zodpovězením několika otázek si pak můžete vyzkoušet svůj postřeh i znalosti.

Císař i Mojžíš zvou k lesním hrám Ačkoli by se tyto dvě historické postavy v minulosti stěží setkaly a lákaly někoho k návštěvě lesa – dnes to v severních Čechách možné je. Mezi Jabloncem nad Nisou a Libercem na vás však nečekají žádní skuteční vládci či biblické postavy, ale nová naučná stezka Mojžíšův pramen – Císařský kámen, která po nich dostala své jméno.

Základní organizace ČSOP Armillaria, která se snaží již několik let prosadit ochranu velmi cenné dosud nechráněné oblasti mezi výše uvedenými městy, se rozhodla přiblížit zábavnou formou skrytou krásu této lokality veřejnosti. Slavnostní otevření naučné stezky proběhlo poslední listopadovou sobotu.

Text a foto: Mgr. Martin Janoška

Nový luhačovický pramen se jmenuje Viola Koncem roku 2010 zažily lázně Luhačovice mimořádnou událost, která se nestává každý den, ani rok. V lese u vycházkové stezky, kousek nad vývěrem Ottovky, byl po 16 letech úspěšně navrtán nový minerální pramen Viola. Objevil se v hloubce 56 m a svým složením se podobá ostatním vodám luhačovického typu.

Podrobné chemické analýzy ještě nejsou k dispozici, z laického ochutnání je však zřejmé, že voda je velmi slaná a silně železnatá. Chutí připomíná Vincentku, ve srovnání s nejbližší Ottovkou je koncentrovanější a obsahuje méně oxidu uhličitého. V láhvi se tvoří již po krátkém čase zřetelný železitý zákal.

Nová naučná stezka se nachází 6 kilometrů od Liberce a pro návštěvníky je nejdostupnější po žluté turistické trase z obce Vratislavice nad Nisou (1,5 km) nebo po zelené turistické trase z obce Jeřmanice (3 km). Stezka dlouhá 5 km začíná u restaurace Mojžíšův pramen a vede převážně lesem se smrkovými a borovými porosty. Napojuje se zde na žlutou a posléze i zelenou turistickou značku vedoucí k zrenovované rozhledně na Císařském kameni, odkud se návštěvník může pokochat výhledem na všechny světové strany. Dále pokračuje kolem retenční nádrže Pod Císařským kamenem ukryté mezi korunami stromů, která během letních měsíců láká k osvěžující koupeli, a okruhem se vrací zpět. Na území Sedmidomků trasa velmi volně navazuje na starší naučnou stezku Vesecké údolí. Na nové stezce je umístěno

Nový pramen bude sloužit léčebnému domu Praha, zkrátka ovšem nepřijde ani široká veřejnost – v letošním roce by měl u pramene vyrůst nový odběrný pavilon a nahradit tak improvizovanou hadici, z níž pomocí čerpadla tryská zatím bez užitku minerální voda ze 70 m hlubokého vrtu do nedalekého potoka. A zajímá vás, kde se vzal název Viola? Je to obchodní jméno Anny Kneblové, ředitelky léčebného domu Praha, z jejíž iniciativy a za jejíž finanční podpory k objevení pramene došlo.

Přijďte na Vítání jara | 19. 3. 2011 » » více na www.nacestu.cz

4 5

Text a foto: Ing. Jiří Peltan

75. výročí otevření Fritschovy stezky Loni 18. září byla v rámci pochodu u příležitosti 75. výročí otevření prvního úseku tzv. Fritschovy stezky na levém břehu Vltavy odhalena kopie pamětní desky.

Celá stezka vedoucí z Boršova do Zlaté Koruny měřila 18 kilometrů a vznikala postupně ve třech etapách.

Její první, čtyřkilometrový a nejobtížnější úsek z Boršova nad Vltavou pod Jamné byl budován a vystřílen ženijním vojskem ve skále spadající až k hladině Vltavy v letech 1933–35, následující sedmikilometrový úsek z pod Jamného k Dívčímu Kameni byl slavnostně zprovozněn 3. 11. 1936 a poslední, opět sedmikilometrový, do Zlaté Koruny, se dočkal dokončení v r. 1938. Stezka nese jméno po vrchním technickém radovi Československých státních drah Ing. Emanuelovi Fritschovi (1874–1956), jenž se jako tehdejší předseda oblasti KČST Šumava a dlouholetý předseda odboru

KČST v Českých Budějovicích nejvíce zasloužil o její zbudování, o zajištění ministerských subvencí a velký podíl měl i na organizaci prací na stezce.

Kopii desky slavnostně odhalili předseda KČT PhDr. Jan Stráský a vnuk Ing. Fritsche p. Ludvík Fritsch za přítomnosti pravnučky i prapravnuka, vnučky dalšího významného funkcionáře KČST Václava Jandy paní Hany Šormové, zástupce obce Boršov nad Vltavou, předsedy oblasti KČT, dalších hostů a členů odboru KČT TURISTA České Budějovice.

Přesné umístění desky na červeně značené pěší trase č. 0121 určují souřadnice GPS 48°55'3.2" N, 14°25'10.2" E.

Pomozte při údržbě značených cyklotras Jak už většina z vás jistě ví, je Klub českých turistů garantem značení cyklistických tras v České republice a od r. 1997 také zajišťuje (mimo Jihočeského a Libeckého kraje) údržbu jejich značení.

Pro tuto činnost opět hledáme další spolupracovníky (nejlépe aktivní cyklisty), kteří by nám pomohli při zjišťování chybějících prvků značení na vyznačených cyklotrasách. Jde vlastně o projetí určené trasy na kole a sepsání chybějících nebo poškozených směrových tabulí a tabulek. Tento soupis pak předáváme firmě, která tyto prvky vyrobí i zabuduje. Každý takovýto cykloznačkař věnuje této práci podle zájmu a potřeby 1 až 4 dny v roce.

Všechny vyznačené cyklotrasy projíždíme a kontrolujeme každý rok a k této činnosti bychom tedy rádi získali další ochotné cykloturisty, kteří mají trvalé bydliště v těchto okresech: Mladá Boleslav, Plzeň, Domažlice, Tachov, Náchod, Pardubice, Svitavy, Šumperk, Karviná, Ostrava a Frýdek-Místek.

Zájemce pozveme na neděli 3. dubna 2011 do Prahy, kde je seznámíme se způsobem práce při kontrole značení cyklotras. Při této činnosti hradí KČT jízdné, stravné a malou odměnu.

Máte-li zájem pomoci nám, napište, prosím, na adresu: Ústředí Klubu českých turistů, k rukám K. Markvarta, PO BOX 42, 150 04 Praha 54 nebo na mail: markvart@kct.cz a my vám zašleme pozvánku na zmíněné zaškolení.

Rád bych ještě poděkoval všem, kteří se nám přihlásili v loňském roce: celkem 37 cyklistů absolvovalo naše školení a hned se zapojilo do kontroly značení.

Karel Markvart, předseda Rady značení KČT

Aktuality

Text a foto: ČSOP

Blíž k přírodě, Goliáši i orchidejím Nová naučná stezka, kterou otevřel Český svaz ochránců přírody u obce Semanín nedaleko České Třebové, Vás skutečně zavede k orchidejím i k prastarému smrku Goliáši a představí vám i jiné přírodní a historické zajímavosti.

Jde také o první naši stezku, na které je vybudované knajpoviště.

Přírodně cenného území v okolí obce Semanín si shodně váží místní i členové Českého svazu ochránců přírody Podorlicko. Proto se společně rozhodli toto unikátní místo veřejnosti zpřístupnit. Stezka s deseti stanovišti na šestikilometrovém okruhu seznámí návštěvníky s tajuplným světem orchidejí, které rostou v obecním sadu, provede je kolem smírčího kříže a bukovým lesem, kde se nachází krásná vyhlídka do kraje. Stezka poučí také o geologii místa, štolách na lupek, i o historii obce Semanín. Zájemci zde uvidí prostor bývalé vojenské střelnice, který si po odchodu vojáků za své nové bydliště vybralo mnoho rostlinných i živočišných druhů. Při troše štěstí se tu dá vidět třeba i majestátně letící orel mořský, který tu hnízdí.

Velkým lákadlem bude pro řadu turistů možnost příjemného a zdravého odpočinku u instalovaného knajpoviště. Tímto nezvyklým termínem se označuje přírodní otužovadlo.

Otužují se zpravidla chodidla a ruce, a to příjemným brouzdáním v dřevěném korytě, kterým protéká voda. Tento netradiční prvek na naučné stezce však většina ocení až po odchodu zimy.

Naučnou stezku zpřístupnila veřejnosti základní organizace Českého svazu ochránců přírody Podorlicko za přispění obce Semanín a generálního partnera ČSOP, NET4GAS s.r.o, v rámci projektu „Blíž přírodě.“

Text a foto: Petr Vlček

Terezská brána Jedna z nejvýznamnějších památek barokního fortifikačního opevnění ve střední Evropě, tzv. Terezská brána, se po létech chátrání opět skví po kompletní rekonstrukci ve své původní podobě a je ozdobou hanácké metropole.

Když Marie Terezie přišla v roce 1742 o Slezsko, hranice monarchie se tím pádem výrazně posunula, na což panovnice zareagovala mj. novým opevněním Olomouce. A tak vznikly pod vedením barona de Rochepine během let 1745 až 1754 bastionové hradby. A že se

tato finančně náročná stavba vyplatila, se potvrdilo hned za pár let - v roce 1758 se Olomouc ubránila obležení pruskými vojsky. O více než století později, kdy už hradební zdi neplnily původní účel a jen bránily rozvoji města, rozhodli se je olomoučtí radní zbourat. Jako zázrakem se z původních čtyř bran naštěstí podařilo zachránit Terezskou bránu, jež byla zakomponována do budované okružní třídy kolem historického jádra. Název dostala na počest Marie Terezie, při pobytu císařovny v Olomouci v roce 1754. Brána nese podobu římského triumfálního oblouku a má tři vstupní otvory: velký ve středu sloužil pro povozy, boční nižší pro pěší a vojenskou hlídku. Je postavena z cihlového zdiva. Především západní průčelí se vyznačuje drobnými architektonickými prvky, a to kamenosochařskou reliéfní pískovcovou výzdobou se symbolikou vojenské zbroje, tympanonem se znakem rakouské monarchie a kovovým nápisem tohoto znění: MDCCLIII – M. THERESIA – D.G.R.I.G.H.B.R. Svršek stavby je pokryt zeleným drnem. Terezskou bránu najdete na rohu třídy Svobody a Palachova náměstí, v noci je působivě nasvícena.

Přijďte na Hornobřízský puchýř | 11.–13. 3. 2011 » » více na www.nacestu.cz

6 7

C E S TOV N Í K A N C E L Á Ř Text a foto: Petr Vlček

H O Š K A - TO U R

Vila Primavesi v Olomouci Každá ulice či náměstí olomoucké městské památkové rezervace v sobě ukrývá stavitelský skvost. Kromě románských, gotických, renesančních a barokních tu můžete narazit i na památky mladšího data. Z těch novějších hraje největší prim jednoznačně secesní vila Primavesi.

Tuto skutečnost ostatně nedávno stvrdila vláda tím, když ji zařadila na seznam národních kulturních památek. Čím si zasloužila takovou výsadu? Vila Primavesi představuje jednu z nejcennějších staveb vídeňské secese nejen u nás, ale i ve střední Evropě. Na atraktivním pozemku přímo u středověkých hradeb ji nechal v roce 1906 postavit jako rodinné sídlo olomoucký bankéř a mecenáš Otto Primavesi. Vila je dílem proslulých vídeňských architektů Josefa Tölka a Franze von Krause, kteří ji pojali jako jednopatrovou stavbu zakončenou mohutnou mansardovou střechou. Stavbu nezdobí, až na pestrobarevnou mozaiku na vnitřní vchodové stříšce, žádné typické secesní prvky, ale zato se vyznačuje hned několika arkýři, věžičkami a ohradní zdí inspirovanou okolním barokem. Na designu interiéru vily, jenž se z vel-

ké části dochoval dodnes, se podíleli rovněž přední umělci, např. světoznámý rakouský malíř Gustav Klimt.

Není bez zajímavosti, že vila ve své době představovala několik technických unikátů, mj. měla vlastní elektrárnu, vůbec první veřejnou ve městě. Vila je v soukromých rukách, ale můžete zde navštívit restauraci. Především za pěkného počasí se z venkovní terasy nabízejí výhledy na hradby a impozantní věže kostela sv. Michala. Vilu Primavesi najdete v Univerzitní ulici.

www.leki.cz

S NÁMI ZA POZNÁNÍM, TURISTIKOU A ODPOČINKEM Kalendář turistických zájezdů Vám rádi zdarma zašleme.

CK HOŠKA-TOUR nám. K. V. Raise 160, 507 81 Lázně Bělohrad tel.: 493 792 520, 493 792 598, 605 337 570 hotline24: 603 164 558 e-mail: hoska-tour@hoska-tour.cz www.hoska-tour.cz

S Čechem po Čechách

Připravují: ← Vladimír Čech a Mgr. Josef Schwarz → Foto: Mgr. Josef Schwarz

16. část

Vrcholy české krajiny 83/ Čerchov v Českém lese (1041,9 m n. m.) Český les začíná na jihu za Českou Kubicí a táhne se v délce 80 km až k Dolnímu Žandovu na severu. Východní hranice celku leží za linií Poběžovice, Bělá nad Radbu-

zou, Tachov a Zadní Chodov, západní tvoří česko-německá hranice (u sousedů Český les pokračuje pod jménem Oberpfälzer Wald). Většina území je zalesněna smrkovými monokulturami a velmi řídce osídlena. Přírodní hodnoty Českého lesa vedly ke zřízení stejnojmenné CHKO.

83

↑ 83/ Kurzova věž na vrcholu Čerchova

Nejvyšší vrchol, Čerchov, leží v jižním koutu území asi 6 km sz. od České Kubice. Jde o kupovitý suk, jímž vrcholí výrazný zalesněný hřbet.

Na svazích hory se objevují četné skalní výchozy, balvany a sutě. Značná část vrcholu i širšího okolí je chráněna jako NPR Čerchovské hvozdy, na jihovýchodním svahu navazuje další PR, Bystřice. V roce 1894 vystavěl KČT na vrcholu dřevěnou rozhlednu, doplněnou o tři roky později útulnou. Původní rozhledna byla v roce 1905 nahrazena kamennou stavbou, pojmenovanou Kurzova věž na počest jednoho ze zakladatelů KČT, Viléma Kurze. Z věže nádherný kruhový výhled, při dobrém počasí jsou viditelné i Alpy. Při rozhledně vyrostly také dvě turistické chaty (obě později zbourány). V roce 1938 byl vrchol Čerchova zabrán německou armádou, po válce byl krátce zpřístupněn, ale hned zkraje 50. let si ho přivlastnila čs. armáda, která později vystavěla vojenské budovy včetně radiové věže, o několik metrů převyšující původní rozhlednu,

Více se o vrcholech České republiky dozvíte každou sobotu » »