TURISTA 1-2/2012

LEDEN – ÚNOR

1–2 2012

ZAJÍMAVOSTI A NOVINKY PRO VÝLETY PĚŠKY I NA KOLE PO ČESKU I ZA JEHO HRANICEMI

TAJUPLNÉ KAMENNÉ ŘADY U KOUNOVA Kaolinové království nedaleko Hosína Karel Havlíček Borovský a Havlíčkův Brod

Bystřickem na běžkách Z nejstaršího kamene

S Čechem po Čechách Hlubiny & Hřebenovka

Toulky s Toulavou kamerou Na běžkách kolem Humpolce Capartické louky

LI | 124 Cena: 47 Kč

Nový Obří sud na Javorníku Znovuzrození běloveské Idy Víte, kde hledat naši nejstarší pěší zónu?

Znáte litoměřickou Kočku? Čertův pramen Za hrádeckým vampýrem Vosecká bouda

Obsah

tul: Proti sněhu nad Žinkovy (foto: MUDr. L. Bouchner)

1 Úvodník | Chraňme krajinu 3 Aktuality 3 Nový Obří sud na Javorníku 3 Venkovská Galerie Antonína Kroči v Hukvaldech-Rychalticích 4 Běloveská Ida opět vytéká v důstojném prostředí 4 Rozhledna Anička s meditací 5 Na Lopatu po nové lávce 6 Vampýr z Hrádku 7 Zábavné centrum řeky Ohře ve Statku Bernard 8 Nová kaplička v Dolní Bělé 8 Nejstarší pěší zóna v Česku má 45 let 9 Nejnovější změny v síti značených turistických tras

10 S Čechem po Čechách 10 Hlubiny české krajiny 5. část 14 Hřebenovka Janovice – Radvanice – Trutnov

Kounovské řady (str. 17)

17 23 26 29 32

Kounovské kamenné řady V kaolinovém království Za Karlem Havlíčkem do Havl. Brodu Bystřicko běžkařské Toulky s Toulavou kamerou 32 Na běžkách kolem Humpolce 36 Capartické louky

Kaolinové království (str. 23)

40 Z historie organizované turistiky Chaty KČT | Vosecká bouda v Krkonoších 42 Okénko do přírody | Z nejstaršího kamene 46 Soutěž | Kde poskytuje výhledy Körnerova výšina 48 Křížovka | Perla jižní Moravy 50 Pêle mêle 50 50 51 52 52

Za Karlem Havlíčkem (str. 26)

53 59 62 64

Čertův pramen Křtící kámen Kočka u Litoměřic Slamáci u Jakubova Jan Žižka a Pupek světa

Zprávy KČT Zprávy Asociace TOM Novinky do vaší knihovny Nové mapy z edice KČT

TURISTA na internetu

www.turista.cz PŘEDPLATNÉ ZAJIŠŤUJE: ■ SEND Předplatné, spol. s r.o., Ve Žlíbku 1800/77, Hala A3, 193 00 Praha 9 Horní Počernice e-mail: send@send.cz, SMS: 605 202 115 tel.: 225 985 225, 777 333 370, www.send.cz ■ Pro knihovny: VaRA distribuce, A. Trägera 275/9, 370 10 České Budějovice, tel.: 723 563 271 ■ Na Slovensku: Magnet Press Slovakia, s.r.o., Šustekova 8, P. O. Box 169, 830 00 Bratislava, tel./fax: +421 2 67201931–3, e-mail: predplatne@press.sk, www.press.sk Rozšiřuje: První novinová společnost, a.s.

Doporučená cena: 45 Kč REDAKCE Školní 68, 312 00 Plzeň tel.: 602 932 933, 371 425 286 e-mail: turista@literaplzen.cz Šéfredaktorka: Mgr. Svatava Pátková Redakční rada magazínu: Mgr. T. Novotný (předseda), Ing. I. Hejl, Bc. A. Krško, Mgr. T. Lejsek, Ing. V. Pátek, E. Pavlásková, L. Ptáček Redakční rada zpráv: Ing. J. Havelka (předseda), M. Holenda, Ing. J. Babnič, Ing. M. Nováček Kolektiv stálých spolupracovníků: Vladimír Čech, Jakub Hloušek, Ing. Edward Chmiel, Josef Kosák, Mgr. Josef Schwarz, Mgr. Jan Sládek, PhDr. Dagmar Šumberová, Jaroslav Vála, RNDr. Jan Vítek, Ing. Stanislav Wieser, tým Toulavé kamery České televize PRODUKCE Litera Plzeň, s.r.o. Školní 68, 312 00 Plzeň tel.: 371 120 613, 608 238 626 e-mail: info@literaplzen.cz

Grafická úprava a sazba: Hana Lehmannová Fotokorekce: Ondřej Fiala Tiskne: Tiskárna Libertas, a.s.

Příspěvky adresujte redakci časopisu.

PRODEJNY POTŘEB PRO TURISTY, ve kterých můžete zakoupit i TURISTU Q Vobchůdek Kudrna – prodej průvodců, map a potřeb pro turisty, podchod pod hl. brněnským nádražím ČD, Nádražní 1, Brno, tel.: 542 210 660, www.kudrna.cz Q KIWI SVĚT MAP A PRŮVODCŮ, s.r.o. – prodej turistické literatury (ke koupi i starší čísla TURISTY), Jungmannova 23, 110 00 Praha 1, tel.: 224 948 455, www.kiwick.cz Q Infocentrum KČT – prodej map a průvodců (ke koupi i starší čísla TURISTY), Fügnerovo nám. 3, 120 00 Praha 2, tel.: 224 261 919, e-mail: info@klubturistu.cz Q H.S.H. Sport s.r.o. – prodej turistického vybavení, Radlická 19, Praha 5, tel.: 224 827 443, info@prooutdoor.cz, www.proOutdoor.cz Q PRODEJNA MAP A PRŮVODCŮ, Senovážné nám. 6, 110 00 Praha 1, tel.: 224 227 245 Q LIMAN SPORT – potřeby pro turistiku, tábornictví, skauting, Slovanská 31, 326 00 Plzeň, tel. 377 446 782, e-mail: limansport@volny.cz, www.limansport.cz Q Mapové centrum – prodej map a průvodců, Martinská 4, 301 00 Plzeň, tel.: 377 235 836

Za původnost a věcnou správnost uvedených příspěvků odpovídají autoři. Názory vyjádřené v autorských článcích nemusejí být totožné s názorem vydavatele a redakce. Redakce neručí za věcnou ani jazykovou správnost textů na inzertních plochách.

Technické záležitosti související s inzercí vyřizuje: Litera Plzeň, s.r.o.

Vydává Klub českých turistů P. O. Box 42, Archeologická 2256, 150 04 Praha 5-Lužiny Registrováno na MK ČR pod číslem E 7264 ISSN 0139–5467 Ročník LI (Časopis turistů ročník 124) Uzávěrka příštího čísla: 27. 1. 2012 Uzávěrka zpráv příštího čísla: 31. 1. 2012 Příští číslo půjde do distribuce: 29. 2. 2012

Q ALPI SPORT – specializovaná outdoorová prodejna, Jičínská 15, 742 58 Příbor, tel.: 556 722 266, obchod@alpisport.cz, www.alpisport.cz

KČT na internetu

www.nacestu.cz

www.kct.cz

1

Úvodník Národní přírodní památka Panská skála u Kamenického Šenova je jednou z nejznámějších geologických rezervací. Čedičové sloupce, které připomínají píšťaly varhan, skrýval nenápadný pahorek a na světlo se dostaly až během těžby kamenolomu, jež byla naštěstí včas zastavena. →

Chraňme krajinu To téma zrálo v mé hlavě již delší čas.

Na Silvestra se nám podařil pochod Silvestrovskou Prahou v rámci Novoročního čtyřlístku. Účastníci byli nadšeni zvolenou trasou a děkovali. My, jako organizátoři, jsme byli šťastní.

Dobrá nálada nám vydržela i do druhého dne. Několik se nás pak na Nový rok společně zúčastnilo mše svaté ve Strahovském klášteře. Rybova Česká mše vánoční v podání chrámového sboru, za spoluúčasti jedné naší členky, byla nádherná. Stejná byla i sváteční přátelská atmosféra po mši před kostelem. Tichá, na rozdíl od nesmyslného nepřetržitého bouchání dělobuchů a světlic, které nás provázelo již od Štědrého dne. Šli jsme si potom ještě společně sednout na kávu a skleničku a vychutnali si štěstí z prožitých dvou dnů. Když

jsem pak hodinu před půlnocí přišel domů, řekl jsem si, že právě teď je ta správná chvíle, sedl jsem si a psal.

V závěru roku 2011 jsem měl několik rozhovorů na téma vztahu ochrany přírody, ochrany památek a organizované turistiky. Zároveň jsem uvažoval o programu mezinárodní konference, kterou chce KČT připravit k 125. výročí svého založení v roce 2013. Protože se uvažuje s uspořádáním této konference v Národním zemědělském muzeu, se kterým jsme v loňském roce navázali užší spolupráci, setkal jsem se v té době s ředitelem tohoto muzea Ing. Zdeňkem Novákem. Když jsme přišli k náplni konference, řekl jsem: „Ochrana přírody a organizovaná turistika.“ On opáčil: „Proč ne ochrana krajiny?“

www.turista.cz

V tom okamžiku jsem si uvědomil, že v naší vizi o směřování klubu do roku 2020 máme obojí: ochranu přírody i ochranu krajiny. A že děláme chybu, když oba tyto druhy ochrany stavíme vedle sebe. Nejvyšším naším zájmem musí být přece vždy ochrana krajiny. Příroda do té krajiny, samozřejmě, patří, ale není to jediná součást krajiny.

Tu tvoří také všechna lidská sídla či jejich pozůstatky, jednotlivé stavby, cesty, železnice a její stavby a mnoho dalších prvků. A nakonec člověk sám a jeho činnost! Zkrátka nejen vše, co vytvořila příroda, ale i všechno to, co vytvořil člověk jako nedílná součást této přírody. A uvědomil jsem si, že právě takto to chápali naši předchůdci v KČT, když vytvářeli program klubu před 123 lety.

Starý KČT přece nejprve chtěl lidem ukázat tu krajinu, zpřístupnit ji, naučit je do ní chodit a vychovat je k tomu, aby ji milovali a proto chránili. Přitom jim chtěl ukázat nejen všechny divy přírody, ale právě také všechno krásné, historické a účelné, kterým tu přírodu změnil člověk k prospěchu svému, k prospěchu krajiny a k prospěchu přírody samé. Kdyby to člověk staletí nedělal, nebyli bychom dnes tady.

Ochrana krajiny kupodivu nemá u nás zdaleka takové legislativní ošetření jako ochrana přírody, resp. ochrana památek, ale také třeba budování nejrůznějších staveb ve veřejném zájmu. Někdy je pak těžko rozhodnout, jaká konkrétní ochrana či program bude mít v daném místě přednost. Norma, která by toto říkala, prakticky u nás neexistuje. A přece je možné se chopit jedné vyšší normy, kterou je Evropská úmluva o krajině (podepsaná ve Florencii 30. října 2000). Tuto úmluvu podepsala, resp. ratifikovala, i Česká republika. A protože taková

evropská norma má v každém případě vyšší platnost než normy jednotlivých členských států, je možné se o ni opřít. Vyžaduje to však definovat geograficky oblast, jejíž krajinu chceme chránit, zpracovat tak zvanou „krajinnou politiku“ a „cílovou charakteristiku krajiny“. To jsem se již dostal do oblasti pojmů z Evropské úmluvy o krajině, se kterými vás postupně seznámím podrobněji jindy a na jiném místě.

Chceme-li tedy zajistit vyváženou ochranu přírody, historických památek, kultury, ale i podmínky pro činnost člověka v krajině a tedy i pro turistiku, musíme se naučit využívat uvedenou normu a ve spolupráci s dalšími nevládními organizacemi, komunálními a krajskými orgány definovat jako „krajiny“ ty oblasti naší vlasti, o jejichž zachování v tom nejširším smyslu máme zájem. Nebude to jednoduché, ale mohlo by to postupně vnést více klidu do současné rozhádané atmosféry kolem ochrany čehokoliv obecně. Bude-li totiž existovat konsensus mezi obyvatelstvem dané krajiny a odborníky, kteří chtějí jednotlivé části krajiny chránit, resp. v té krajině podnikat, a bude-li tento konsensus založen do cílové „charakteristiky krajiny“, resp. „ plánování krajiny“, pak stoupne jak naděje na záchranu a ochranu jejích nejvýznačnějších částí, tak i na šťastný život obyvatelstva v ní.

V tomto smyslu bychom to měli zpřesnit v naší vizi, v tomto smyslu bychom měli začít jednat.

Přeji vám zdraví a krásnou turistiku v roce 2012.

Ing. Jan Havelka Foto: Ing. Vít Pátek

Děkujeme, přátelé!

Za všechny dopisy i maily, kterými jste nás před koncem roku potěšili, za náměty, které nám průběžně posíláte, a hlavně za přízeň, kterou nám projevujete tím, že jste našimi věrnými čtenáři. Vaší přízně si velice vážíme a budeme si ji chtít udržet i v letošním roce – zajímavými příspěvky, fotografiemi a i stále vyšší úrovní časopisu, který letos vstupuje do svého 124. ročníku.

Děkujeme i stále se rozrůstajícímu kolektivu dopisovatelů ze všech koutů naší vlasti, díky jejichž mravenčí práci v terénu může být TURISTA tak pestrý.

Stává se tradicí, že se společně s Vámi – našimi čtenáři – setkáváme na některých turistických akcích. Letos se budeme moci vidět na 40. ročníku Třemošenské 50, a to 6. října v Třemošné u Plzně, kam kromě TURISTY dorazí i Rádio Blaník. Budeme velmi rádi, když na setkání s tvůrci TURISTY, které se uskuteční v rámci oslav čtyřicátin „Třemošenské“, přijedete.

Na viděnou s Vámi se těší

Svatava Pátková šéfredaktorka

2 3

Aktuality

Text a foto: Josef Kosák

Nový Obří sud na Javorníku Jednou z hlavních atrakcí světové výstavy ve Vídni v r. 1898 byl dřevěný sud sloužící tam jako vinárna. Po skončení výstavy byl rozebrán a vlakem dopraven do stanice Jeřmanice u Liberce, odkud byly jeho části vyvezeny na vrch Javorník (684 m n. m.) a zde opětovně smontovány.

↑ Obří sud ↓ Nová lanovka na Javorník

Populární Obří sud měl délku 14 m a výšku 12 m, vešlo se do něj na 300 návštěvníků – sloužil jako turistická atrakce a horská hospoda až do r. 1974, kdy shořel a málokdo věřil v jeho obnovu (viz Turista č. 3/2009).

V r. 1931 byla postavena replika Obřího sudu nad Lázněmi Libverda. V září r. 2011 se dočkala dokončení druhá replika, tentokrát na místě, kde původní Obří sud stál – na Javorníku. V objektu se nachází restaurace a penzion. Na svahu podél nové příjezdové komunikace byla postavena letní bobová dráha a lyžařská sjezdovka.

www.leki.cz

Text a foto: Petr Vlček

Venkovská Galerie Antonína Kroči v Hukvaldech-Rychalticích Malebná krajina se všemi těmi zalesněnými vrchy a k tomu jeden z nejvelkolepějších středověkých hradů u nás, to jsou v kostce Hukvaldy.

↑ Antonín Kroča

Není divu, že je tento kraj se zvláštním až magickým kouzlem na lašsko-valašském pomezí oblíbeným a častým cílem našich i zahraničních turistů. Kdo jej někdy navštívil, pochopí, proč je rovněž v hledáčku zájmu umělců snad všech směrů. Inspiraci tu na svých toulkách našli hudební skladatel Leoš Janáček, fotograf Josef Sudek a především nepřeberné množství mistrů štětce. K těm vůbec nejvýznamnějším se jednoznačně řadí Antonín Kroča (1947).

Akademický malíř Antonín Kroča, absolvent Akademie výtvarného umění v Praze, je hukvaldským rodákem a zdejší kraj ztvárnil na malířském plátně nes p o č e t n ě k rá t .

Kročákovy krajiny (ale nejen ty) jsou natolik typickými díly, že si je lze těžko splést s obrazy jiných autorů. Pro malíře jsou nejdůležitějším výrazovým prostředkem syté barvy nanášené na plátno v silných vrstvách, a to dramatickými tahy hlavně hbitými prsty než štětcem. Tímto malířským projevem získává Kročákova tvorba výrazný expresivní účinek, jenž nenechá nikoho lhostejným. Ostatně se o tom můžete přesvědčit osobně. Když se budete toulat okolím Hukvald, udělejte si zacházku do Rychaltic, což je jejich místní část. V centru obce na dohled od kostela můžete v bývalé škole každou sobotu, neděli a o svátcích od 10.00 do 18.00 hodin navštívit Galerii Antonína Kroči, kterou spravuje umělcova rodina. Je chvályhodné, že je současné umění předního umělce zpřístupněno odborné a laické veřejnosti i v tak malé obci.

www.turista.cz

Aktuality

Text a foto: Jan Pásler

Běloveská Ida opět vytéká v důstojném prostředí Mnozí jistě vzpomínáte na láhve s lahodnou perlivou minerálkou z lázní Běloves (dnes součást Náchoda).

Před několika lety ale tato voda z pultů zmizela.

Lázně v Bělovsi sloužily pacientům od roku 1818. Léčily se zde nemoci kardiovaskulárního systému, poruchy pohybového aparátu a probíhala v nich rekonvalescence po zánětech žil dolních končetin. Základem léčby bylo podávání uhliči↑ Chátrající prameník Idy tých koupelí. Zdejší ky↓ Vzhled po rekonstrukci selka Ida se také plnila do láhví a dodávala do obchodní sítě. Nepřísluší nám posuzovat, zdali se jednalo o nepovedenou privatizaci, úmysl, nebo zda zasáhla „neviditelná ruka trhu“.

Jisté však je, že v roce 1996 tehdejší majitelé lázně zavřeli a skončili i s prodejem Idy. Stáčírna i celé lázně od té doby chátrají. Zchátrala i kaplička postavená nad pramenem Idy v roce 1909, k níž tisíce lázeňských hostí a obyvatel Bělovse, Náchoda i širokého okolí směřovaly s láhvemi nebo jen s kalíšky pro svoji „ostrou vodu“.

Ida dostala jméno na památku zázračného uzdravení těžce nemocné princezny Idy z Waldeck-Pyrmontu, pozdější manželky Jiřího Viléma Schaumburg-Lippe, jež vyzkoušela zdejší minerální prameny jako poslední prostředek ke svému uzdravení.

V posledních letech však lahodná a léčivá minerálka vytékala naprosto nedůstojně ze tří trubek, provizorně vyvedených nad hladinu Metuje, pár metrů od zchátralého

Lázně v Bělovsi bohužel chátrají dál

prameníku. I přesto se u trubek občas tvořily dlouhé fronty lidí s taškami plnými láhví.

V roce 2011 rozhodlo zastupitelstvo Náchoda o rekonstrukci prameníku. 24. července téhož roku byl prameník slavnostně otevřen a 20. září pak i vysvěcen Mons. Dominikem Dukou, arcibiskupem pražským a primasem českým.

Běloveská Ida tak opět prýští v důstojném a příjemném prostředí, poskytujíc občerstvení a dobré zdraví všem, kteří se přijdou napít.

Text a foto: Ing. Rostislav Novák

Rozhledna Anička s meditací V neděli 11. září 2011 byla symbolicky, jako vzpomínka na události před 10 lety v USA, otevřena Meditační křížová cesta v Jiřicích u Moravských Budějovic.

Majitel zemědělské usedlosti zpřístupnil pro veřejnost nejen tuto kalvárii, ale i stálou Galerii malířky Bedřišky Krejčí, tvořící pod pseudonymem Znojemská. Neobvyklá křížová cesta má 14 zastavení zakomponovaných pod letité větve pomalu odumírajících stromů ovocného sadu, jenž nebyl dlouhých 60 let ošetřován.

Přijďte na Pochod Dr. Roberta Šumavského okolo Prahy | 10. 3. 2012 » »

4 5

Jedinečnost křížové cesty spočívá v tom, že nestoupá do kopce, ale vede po rovině. Na jejím konci čeká poutníka nově postavená dřevěná rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výši cca 8 m. Kolem centrálního masivního sloupu vyrobeného z mrtvého smrku se otáčí poměr↑ Rozhledna Anička ně široké schodiště se 44 schody, z nichž každý nese jméno sponzora, jenž na stavbu přispěl částkou alespoň 1 000 Kč. Rozhled z vyhlídkové plošiny není sice kruhový, ale je velice pěkný, a to na okolní převážně zemědělskou krajinu.

Text a foto: Lesy ČR

Na Lopatu po nové lávce Mnohem snadnější je teď přístup ke zřícenině hradu Lopata, jež se nachází nedaleko zámku Kozel na Plzeňsku. Lesy ČR zde totiž dokončily kompletní opravu dřevěné lávky vedoucí ke zřícenině.

Lávka je 16,6 m dlouhá, 1,4 m široká a je doplněna dvěma dřevěnými schodišti. Vede na skalní ostroh, na kterém stálo jádro hradu s palácem. Hrad byl založen pravděpodobně ve 40. letech 14. století a jeho jméno bylo zřejmě odvozeno od tvaru hradní skály. Historické prameny jej poprvé zmínily v roce 1377.

Pokud sem přijdete o víkendu, kdy bývá majitel nebo někdo z jeho příbuzných přítomen, umožní vám nahlédnout do soukromé galerie, jež se nachází ve stodole připomínající svým uspořádáním kapli. Vaší pozornosti zde jistě neujdou zbytky tzv. „žentouru“, který kdysi sloužil k pohonu mlátičky. ↑ Nová dřevěná lávka usnadní přístup na skalní ostroh s pozůstatky hradu Lopata

↑ Soukromá galerie bývá otevřená o víkendech.

Křížovou cestu najdete na severním okraji obce Jiřice, území zachycuje turistická mapa č. 81 Podyjí, sektor A 5.

Nejbližší železniční stanice se nachází v Grešlově Mýtě, trať č. 241 Moravské Budějovice – Znojmo, odkud vede do Jiřic turistická značka přes Boskovštejn se zajímavou tvrzí. Z Jiřic lze pokračovat na zříceninu hradu Bukovina, postaveného v první čtvrtině 14. stol. a pobořeného v 15. stol. za válek Jiřího Poděbradského s uherským králem Matyášem Korvínem. Dodnes se dochovaly nepatrné zbytky zdiva, palácové věže a opevnění.

Počátkem 80. let 19. století provedl známý amatérský archeolog František Xaver Franc systematický výzkum zříceniny Lopata. Při odklízení suti se tehdy našlo mnoho předmětů, nejvzácnější však bylo torzo impozantního gotického portálu, které se podařilo vykopat v přikopu pod hradem.

Okolím zříceny dnes vede naučná stezka pojmenovaná po F. X. Francovi, na níž se mohou návštěvníci seznámit nejen s jeho archeologickými nálezy, např. v podobě několika zaniklých sídel, ale i s přírodními zajímavostmi, neboť stezka prochází romantickým Hádeckým polesím a na východě i přírodním parkem Kamínky. Zřícenina Lopata leží uprostřed stejnojmenné přírodní rezervace zřízené na ochranu přirozených listnatých porostů s bohatou květenou.

» » více na www.nacestu.cz

Aktuality

Text a foto: Josef Kosák

Vampýr z Hrádku V rámci archeologického průzkumu prováděného v Hrádku nad Nisou při rekonstrukci náměstí a přilehlých ulic v letech 2009 až 2011 byla učiněna řada objevů.

V hloubce 3 m pod současnou úrovní náměstí byla odkryta část dlážděné silnice z r. 1685, jež spojovala Hrádek se Žitavou. Další původní dlážděné plochy byly nalezeny před radnicí, poblíž došlo k odkrytí 6 m hluboké studny, jež vydala džbány a zbytky kamnových kachlů z 15. a 16. stol. Velký význam pro historii Hrádku má nález základového trámu dřevěné stavby velké 6 x 6 m s podlahou z udusané hlíny. Ukázalo se, že trám pochází z dubu pokáceného v letech 1219 až 1236, oproti tomu první dosud známá písemná zmínka o Hrádku se datuje „až“ k r. 1288. ↓ Místo nálezu „hrádeckého“ vampýra

V Kostelní ulici u kostela sv. Bartoloměje byly objeveny desítky rakví obsahujících historické kovové přezky, křížky, šperky, knoflíky... Nejzajímavější nález objevili archeologové v březnu 2010. V mělké jámě velikosti 70 x 190 cm se pod vrstvou keramických předmětů ze 14. století nacházela kostra položená na břiše, obličejem dolů. Hrob „vampýra“ ležel za hřbitovní zdí. Podle křesťanských zvyklostí se mimo hřbitov pochovávali sebevrazi, kati a rasové, osoby podezřelé z čarodějnictví a upírství, lidé nepokřtění, Židé a cizinci, osoby tělesně a duševně postižené, záhadné nebo nezačleněné do společnosti. U levé ruky kostry ležely 4 stříbrné praž-

www.sportkoncept.cz/maloja

↑ Opravené náměstí s novým informačním centrem v Hrádku nad Nisou

ské groše ražené v době vlády Jana Lucemburského.

Záhadná postava měřila na tehdejší dobu úctyhodných 170 cm. Stáří muže určila analýza DNA na 50 let, jeho předkové prý přišli do Čech z oblasti Balkánu. Ostatky pochází z první třetiny 14. století. Dle polohy těla a nálezu mincí vysokých hodnot se zprvu archeologové domnívali, že se mohlo jednat o penězokazce, mince procházejí dalším zkoumáním. Jedná se prý o nejzachovalejší kostru z této doby a zároveň o nejlépe prozkoumaný hrob v Čechách. Místo nálezu „vampýra“ označuje v dlažbě Kostelní ulice kovová tabulka.

↑ Nahlédnutí do muzejní expozice

Při předání opraveného náměstí bylo otevřeno i Multifunkční centrum Trojzemí (ČR, P, D) s Informačním centrem a novým muzeem, když původní muzeum zaniklo po 2. světové válce.

Informační centrum má otevřeno denně od 10 do 16 hod.

Více informací najdete na www.branatrojzemi.cz.

6 7

Text a foto: Ing. Stanislav Wieser

Zábavné centrum řeky Ohře ve Statku Bernard Východně od Sokolova leží Královské Poříčí, jež obtéká řeka Ohře. A právě v této obci, ve Statku Bernard, byl loni v srpnu představen veřejnosti model krajiny podél jejího 300 km dlouhého toku. ↑ Ve 2. patře expozice Zábavného centra řeky Ohře jsou modely mostů i jiných objektů v Poohří.

↑ Průčelí Statku Bernard, který zůstal na okraji uhelného lomu Marie.

Nádvoří statku, rekonstruovaného a nově otevřeného v roce 2006 jako centrum tradičních řemesel a společenských akcí, se nyní proměnilo parkovou úpravou v náznak krajiny Poohří s pramenem, řečištěm, vodními nádržemi, mosty, cestami a dokonce i s připomínkou postvulkanické činnosti náznakem „bahenních sopek“ známých ze Soosu. Model rozlehlého povodí v patřičném zmenšení je umístěn v interiéru statku spolu s infocentrem (www.statek-bernard.cz). Je rozložen ve třech plochých vitrinách, kde světélkuje řečiště a podle přání diváka i některé z 86 míst v povodí. Na monitorech u modelu lze ta místa volit, číst si o nich a prohlížet jejich fotografie. Expozici pojatou jako zcela moderní interaktivní nabídku pro návštěvníky doplňují modely pozoruhodných historických a průmys↓ Nádvoří, kde „pramení“ Ohře. lových objektů.

U většiny z nich lze opět na monitorech volit výklad, obrazovou dokumentaci i spouštění pohyblivých či světelných částí modelů. Nabídku jistě ocení nejen rodiny s dětmi. Vždyť

tady se můžete krajinou Poohří procházet pod střechou, tedy i za špatného počasí. Je-li krásně, nabízí Královské Poříčí procházku naučnou stezkou na 3,5 km dlouhém okruhu, který vede od parkoviště před statkem po žlutém pásovém značení. Kdo má chmurné představy o pánevní oblasti Sokolovska, tomu se tady chmury rozplynou a navíc se poučí o vývoji krajiny.

tel.: +420 775 322 800

Přijďte na V pedálech stezkou Karla IV. | 28. 4. 2012 » » více na www.nacestu.cz

Aktuality

Text a foto: Jaroslav Bican

Nová kaplička v Dolní Bělé V časopisu Turista číslo 8–9/2011 jsme psali o nové kapli v Antonínově Dole. Zcela výjimečný čin v dnešní uspěchané době se udál i na severním Plzeňsku.

Text a foto: Petr Vlček

Nejstarší pěší zóna v Česku má 45 let Rozvoj automobilové dopravy v centrech velkých měst přiměl jejich představitele v 60. letech minulého století k prosazení razantních opatření.

A to takových, že vybrané významné obchodní třídy či historické ulice zcela uzavřeli dopravě a přeměnili na pěší zóny.

Za vůbec první pěší zónu na světě se považuje ulice Strøget v srdci dánské metropole Kodaně, která slouží pouze pěším od roku 1962. Málo se už ví, že první pěší zóna u nás je jen o pět let mladší a nachází se v Ostravě. Tím-

Manželé Šindelkovi nechali postavit děkovnou kapličku na vrchu Hejtmánku mezi Dolní Bělou a Lozou.

Téměř celou ji hradili z vlastních peněz a i sami osobně přiložili ruku k dílu. Stavba v blízkosti naučné stezky Ludvíka Očenáška vyrostla za neuvěřitelných 191 dní a je viditelná nejen z okolních vesnic, ale i ze vzdáleného hradu Radyně.

V neděli 25. září 2011 ji za přítomnosti téměř 150 lidí slavnostně vysvětil plzeňský biskup František Radkovský a zvon Josef poté všem zvěstoval, že se dílo zdařilo.

A důvod stavby? Poděkování obou manželů za plodný, spokojený život a po dlouhých letech strávených v cizině i za možnost prožít zbytek života v Čechách, v obci svých rodičů.

to privilegiem se pyšní ulice 28. října (dříve Gottwaldova), a to konkrétně její asi třísetmetrový úsek mezi Smetanovým a Masarykovým náměstím.

Za 45 let se plocha, jež je v moravskoslezské metropoli výsadní doménou chodců, zvětšila mnohonásobně, což dělá z Ostravy město snad s největším počtem pěších zón v zemi.

Přijďte na Do Okoře bez oře | 31. 3. 2012 » » více na www.nacestu.cz