TURISTA 3/2012

BŘEZEN

3 2012

ZAJÍMAVOSTI A NOVINKY PRO VÝLETY PĚŠKY I NA KOLE PO ČESKU I ZA JEHO HRANI HRANICEMI IC

LEVÍN Cesta malíře Františka Kavána Lovecký zámeček Svatý Hubert

Nové rozhledny na Kysucích Mariánské Bardo

Geoparky

S Čechem po Čechách Hlubiny & Hřebenovka

Toulky s Toulavou kamerou Rozhledna, jakou jinde nenajdete Terény pro skialpinisty v Krkonoších

LI | 124 Cena: 47 Kč

Brněnská secesní perla v novém Rozhledna na Kamenném vrchu Střed historické Jihlavy Pomník astronomického středu Evropy Ruský kostelík v Kunčicích pod Ondřejníkem Stezka sovy Rozárky Červené Dřevo

Jarní akce SRE\W QD /XþQt ERXGČ

se slevou 10% 3UR VNXSLQ\ D YtFH RVRE

Organizátor rezervace má pobyt zdarma.

Udělejte si výlet s Vašimi přáteli do Krkonoš Dvoulůžkové pokoje s koupelnou a s výhledem na Sněžku.

www.lucnibouda.cz

LUČNÍ BOUDA Pec pod Sněžkou 203 e-mail: info@lucnibouda.cz +420 739 077 094

Obsah

2 Úvodník | Turistika a vlastivěda 3 Aktuality 3 3 4 4

Brněnská secesní perla v novém Rozhledna na Kamenném vrchu Střed historické Jihlavy Pomník astronomického středu Evropy v Kouřimi 5 Stezka sovy Rozárky 6 Dárek pro mototuristy v Lužických horách 7 Tajemný pán s buřinkou

8 S Čechem po Čechách 8 Hlubiny české krajiny 6. část 12 Hřebenovka Trutnov tul: Karlovarská kolonáda (foto: MUDr. L. Bouchner)

15 19 24 29

Levín Lovecký zámeček Svatý Hubert Cesta malíře Františka Kavána Toulky s Toulavou kamerou 29 Rozhledna, jakou jinde nenajdete 32 Terény pro skialpinisty v Krkonoších

Svatý Hubert (str. 19)

35 Mariánské Bardo (Polsko) 40 Nové rozhľadne na Kysuciach (Slovensko) 42 Z historie organizované turistiky Cyklistický odbor KČT Praha za 2. světové války 44 Okénko do přírody Geoparky – nový trend v propagaci přírodního a kulturního dědictví 48 Soutěž Vzpomínka na dávné stavitele trati 50 Písmenná křížovka Záhada básníkovy podoby 52 Pele mele 52 Červené Dřevo 53 Židovský hřbitov v Dřevíkově 54 Kostel sv. Prokopa a sv. Barbory v Kunčicích pod Ondřejníkem

55 Zprávy KČT 61 Zprávy Asociace TOM 63 Novinky do vaší knihovny Mariánské Bardo (str. 35)

TURISTA na internetu

www.turista.cz PŘEDPLATNÉ ZAJIŠŤUJE:

■ SEND Předplatné, spol. s r.o., Ve Žlíbku 1800/77, Hala A3, 193 00 Praha 9 Horní Počernice e-mail: send@send.cz, SMS: 605 202 115 tel.: 225 985 225, 777 333 370, www.send.cz ■ Pro knihovny: VaRA distribuce, A. Trägera 275/9, 370 10 České Budějovice, tel.: 723 563 271 ■ Na Slovensku: Magnet Press Slovakia, s.r.o., Šustekova 8, P. O. Box 169, 830 00 Bratislava, tel./fax: +421 2 67201931–3, e-mail: predplatne@press.sk, www.press.sk ROZŠIŘUJE: První novinová společnost, a.s.

REDAKCE Školní 68, 312 00 Plzeň tel.: 602 932 933, 371 425 286 e-mail: turista@literaplzen.cz Šéfredaktorka: Mgr. Svatava Pátková Redakční rada magazínu: Mgr. T. Novotný (předseda), Ing. I. Hejl, Mgr. A. Krško, Mgr. T. Lejsek, Ing. V. Pátek, E. Pavlásková, L. Ptáček Redakční rada zpráv: Ing. J. Havelka (předseda), M. Holenda, Ing. J. Babnič, Ing. M. Nováček Kolektiv stálých spolupracovníků: Vladimír Čech, Jakub Hloušek, Ing. Edward Chmiel, Josef Kosák, Mgr. Josef Schwarz, Mgr. Jan Sládek, PhDr. Dagmar Šumberová, Jaroslav Vála, RNDr. Jan Vítek, Ing. Stanislav Wieser, tým Toulavé kamery České televize PRODUKCE Litera Plzeň, s.r.o. Školní 68, 312 00 Plzeň tel.: 371 120 613, 608 238 626 e-mail: info@literaplzen.cz

Grafická úprava a sazba: Hana Lehmannová Sazba: Mgr. Iva Soukupová Fotokorekce: Ondřej Fiala Tiskne: Tiskárna Libertas, a.s.

Příspěvky adresujte redakci časopisu.

PRODEJNY POTŘEB PRO TURISTY, ve kterých můžete zakoupit i TURISTU ■ Vobchůdek Kudrna – prodej průvodců, map a potřeb pro turisty, podchod pod hl. brněnským nádražím ČD, Nádražní 1, Brno, tel.: 542 210 660, www.kudrna.cz ■ KIWI SVĚT MAP A PRŮVODCŮ, s.r.o. – prodej turistické literatury (ke koupi i starší čísla TURISTY), Jungmannova 23, 110 00 Praha 1, tel.: 224 948 455, www.kiwick.cz ■ Infocentrum KČT – prodej map a průvodců (ke koupi i starší čísla TURISTY), Fügnerovo nám. 3, 120 00 Praha 2, tel.: 224 261 919, e-mail: info@klubturistu.cz ■ H.S.H. Sport s.r.o. – prodej turistického vybavení, Radlická 19, Praha 5, tel.: 224 827 443, info@prooutdoor.cz, www.proOutdoor.cz ■ PRODEJNA MAP A PRŮVODCŮ, Senovážné nám. 6, 110 00 Praha 1, tel.: 224 227 245 ■ LIMAN SPORT – potřeby pro turistiku, tábornictví, skauting, Slovanská 31, 326 00 Plzeň, tel. 377 446 782, e-mail: limansport@volny.cz, www.limansport.cz ■ Mapové centrum – prodej map a průvodců, Martinská 4, 301 00 Plzeň, tel.: 377 235 836

Za původnost a věcnou správnost uvedených příspěvků odpovídají autoři. Názory vyjádřené v autorských článcích nemusejí být totožné s názorem vydavatele a redakce. Redakce neručí za věcnou ani jazykovou správnost textů na inzertních plochách.

Technické záležitosti související s inzercí vyřizuje: Litera Plzeň, s.r.o.

Vydává Klub českých turistů P. O. Box 42, Archeologická 2256, 150 04 Praha 5-Lužiny Registrováno na MK ČR pod číslem E 7264 ISSN 0139–5467 Ročník LI (Časopis turistů ročník 124) Uzávěrka příštího čísla: 1. 3. 2012 Uzávěrka zpráv příštího čísla: 28. 2. 2012 Příští číslo půjde do distribuce: 28. 3. 2012

■ ALPI SPORT – specializovaná outdoorová prodejna, Jičínská 15, 742 58 Příbor, tel.: 556 722 266, obchod@alpisport.cz, www.alpisport.cz

KČT na internetu

www.nacestu.cz

www.kct.cz

Úvodník

Turistika a vlastivěda Turistika a vlastivěda bezesporu patří k sobě. Turista není sportovec, který proběhne krajinou, aby potrápil či zocelil své tělo. Turista se krajinou pohybuje tak rychle, aby ji stačil vnímat. Otevřenýma očima pozoruje, co kde je pěkného, nebo co se zase až tak nepovedlo. Cílem turisty není zdolávat stále delší a delší „štreky“ v co nejkratších limitech, ale jeho cílem je poznávat krásy kolem sebe a také lidí, co něco záslužného dělají, co mají těm druhým co říct a co dát.

Zvlášť fandím všem, kteří neprovozují pouze turistiku „spotřební“, ale pro turistiku a vlastivědu něco konkrétního dělají, kteří vytvářejí podmínky pro to, aby ti druzí mohli krásy Česka poznávat. Jako příklady uvedu ty, které mám nejblíže – třeba odbor KČT Domažlice, jehož členové se starají o „vlajkovou loď“ tamní turistiky – Kurzovu věž na Čerchově a pustili se do jejích oprav. Loni se jim podařilo přespárovat západní stranu kamenné rozhledny, zpevnit stavbu betonovou injektáží a stáhnout zdivo ocelovými táhly. Vše je vyšlo na více jak půl milionu korun. Na vstupném to samozřejmě nevyberou. Odbor uspěl s žádostí o podporu z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, část nákladů přesto musel hradit sám.

Nezanedbatelný příspěvek mu přišel (a stále přichází) v eurech zpoza hranice. Členem domažlického odboru je totiž novinář Chammer Zeitung Karl Reitmeier, který ve Furt im Wald založil účet na opravu věže a bavorští turisté tam posílají svoje dary na opravu rozhledny, jež stojí jen kousek za jejich hranicí. Loni se tedy podařilo staré dámě notně vylepšit kondici, ale vyhráno stále nemá, na další opravy se domažličtí chystají letos na jaře, tentokrát už, bohužel, bez „evropských“ peněz.

Za všechny příspěvky, které dorazí na jejich číslo účtu 760 453 379/ 0800, budou vděční.

Rozhledna na Chlumu u Plzně sice turistům nepatří, ale aby její dveře nezůstávaly pro obdivovatele dalekých vý-

hledů zavřené, provozují ji již třetí sezonu vždy od jara do podzimu turisté z odboru KČT Bolevec Plzeň, střídají se tam ve službách a poskytují i malé občerstvení. Jistě vhodný příklad k následování, vždyť turistických lákadel, do kterých ve vstupu brání uzamčené mříže, je po republice až dost.

Tachovsko bývalo doménou vojáků. Když odešli, zůstaly kilometry a kilometry opuštěného území bez stavení a bez lidí. Ne tak na opačné straně hranice, kde Bavoráci už v 70. letech vybudovali u staré turistického chaty Silberhütte lyžařské středisko a od té doby se v běžeckých stopách proháněli doslova kolem hraničních patníků pod dohledem našich pohraničníků, kteří je tehdy sledovali přes drátěné ploty. Když se hranice otevřely, přispěchali Silberhüttští do Tachova s návrhem, že by se mohly jejich bílé stopy rozšířit i k nám. V zaniklé osadě Zlatý Potok, na samotě uprostřed lesů, zafinancovali stavbu skromné turistické chaty, kterou brigádnicky vybudovali Češi – členové Ski klubu Zlatý Potok z Tachova. O letošní zimě slouží chatka už 20. rokem. Pravidelně v neděli se tu v teplíčku nad svařákem a klobáskou potkávají Češi i Němci, aby se jim dobře jelo, stopy protahuje německá rolba. Od jara do podzimu pak má chata otevřeno vždy v sobotu a využívají ji hlavně cykloturisté. Tachovští lyžaři ji provozují ve svém volném čase, pravidelně se v ní střídají ve službách, v zimě se k ní nedostanou jinak než na běžkách a když dojde proviant, zásoby dovážejí přes Bavorsko – u přátel v Silberhütte je přeloží na rolbu a ta je při protahování tras na chatku zaveze. Bez obětavosti nadšenců, jako je tachovská parta lyžařů, která se umí domlouvat se sousedy za hranicí, by byly tyhle končiny na hřebenech Českého lesa pusté. Návštěvníky sem táhne právě možnost příjemného posezení u roztopených kamen a samozřejmé vlídné přijetí. Za nepohody tu najdou střechu nad hlavou všichni, kteří se vypraví za historií a přírodou jednoho z nejzapomenutějších a zároveň nejkrásnějších koutů Česka.

Budu ráda, když se na některé z těchto míst vypravíte na výlet a třeba i pro inspiraci. A pokud se už sami o něco podobného, co slouží turistům k poznávání krás této země – tedy i ke „studiu“ její vlastivědy, staráte, dejte do redakce vědět, abychom se mohli i k vám někdy přijet podívat.

Mgr. Svatava Pátková šéfredaktorka TURISTY

Přijďte na Turbanské Černošice | 17. 3. 2012 » » více na www.nacestu.cz

2 3

Aktuality Text a foto: Petr Vlček

budete litovat. Navíc zdobí třídu Veveří i přilehlé ulice mnoho dalších hodnotných secesních a historizujících domů, takže procházka touto částí Brna jistě stojí zato.

Brněnská secesní perla v novém Mnozí znalci i milovníci secesní architektury považují za nejpůsobivější obytný dům tohoto osobitého slohu u nás ten, který najdete v brněnské ulici Veveří č. 14, jen pár minut pěší chůze od historického centra.

Kdo jej spatřil, určitě jim dá za pravdu. A přitom byla krása domu na celá desetiletí lidem skrytá pod nánosem šedivé omítky. Po nedávné náročné rekonstrukci se nyní představuje v podobě, jak vypadal v roce 1903, kdy byl postaven podle projektu architekta Franze Pawlu. Průčelí této kulturní památky zaujme díky plastické a bohaté výzdobě stylizovaným secesním rostlinným vzorem a dekorovaným litinovým zábradlím ladných secesních tvarů. Nádheru domu umocňují zářivé barvy, a to žlutá, zelená a bílá. Ty mimochodem nebyly vybrány náhodně.

Odborníci z omítky odebrali vzorky, podle kterých zjistili díky moderním laboratorním zkouškám původní barvy.

To samé proběhlo u zrezivělého zábradlí. Pokud budete mít cestu do moravské metropole, udělejte si chvilku na prohlídku domu alespoň zvenčí, určitě ne-

Text a foto: Václav Žalud

Rozhledna na Kamenném vrchu Nově opravená rozhledna byla otevřena v polovině září minulého roku v Brně na Kamenném vrchu v lesoparku nad Raisovou ulicí.

Zároveň v létě skončila obnova lesoparku, který kdysi tvořil rekreační zázemí pro obyvatele Brna. Po mnoho let byl lesopark ponechán přirozenému vývoji, ale i chátrání. Stavby ukryté v zeleni pomalu propadaly zapomnění.

Nyní se část z nich vrátila do popředí zájmu.

Rekonstrukci rozhledny a dalších architektonických prvků, úpravu cest a mobiliář včetně informačních tabulí v lesoparku za zhruba čtyři miliony korun zaplatila městská část Brno-Nový Lískovec.

Přijďte na Otevírání řeky Úhlavy| 31. 3. 2012 » » více na www.nacestu.cz

Aktuality Text a foto: Jaroslav Vála

Střed historické Jihlavy Krajské město Jihlava má zásluhou svých představitelů v dlažbě vyznačen střed historického centra.

Možností, jak jej vyměřit, je několik, pracovníci zdejšího katastrálního úřadu jej určili jako průsečík spojnic protilehlých bodů obvodu historického jádra města

podle mapy stabilního katastru z roku 1897. Bod se kupodivu nenachází na náměstí, ale na začátku ulice Matky Boží – asi dvacet metrů od okraje Masarykova náměstí – a je znázorněn kovovou kruhovou deskou o průměru 40 cm, která obsahuje informace o světových stranách, GPS souřadnicích místa a nadmořské výšce. Uprostřed jsou dva stylizovaní ježci, představující symbol města odvozený z německého pojmenování Jihlavy – Iglau.

Střed historického centra Jihlavy byl instalován 20. dubna 2011, ale v noci z 1. na 2. srpna jej neznámý vandal vytrhl a ukradl. Případ měl v médiích takovou publicitu, že zloděj patrně upustil od nápadu prodat desku ve sběrně surovin, zahodil ji a už 3. srpna ráno ji strážníci jihlavské městské policie objevili pohozenou ve Znojemské ulici. Po měsíci vrátili pracovníci Služeb města Jihlavy desku na své místo, avšak upravenou tak, aby šance na její další případné odcizení byla výrazně nižší.

Text a foto: Bc. Roman Šulc

Pomník astronomického středu Evropy v Kouřimi Na Mírovém náměstí v Kouřimi najdete neobvyklý pomník, který připomíná, že nedaleko od tohoto místa leží astronomický (nikoliv zeměpisný) střed Evropy.

↑ Ulice Matky Boží v Jihlavě ← Střed historického centra

Autorem pomníku je kouřimský rodák Jaroslav Poula, kovové prvky vznikly v dílně zdejšího kováře Miroslava Svobody a kamenné části vytvořil Jaroslav Heřmánek. Tvoří jej drátěná zeměkoule sestavená z rovnoběžek a poledníků na dvou sloupcích, stojících nad mramorovou deskou s mapou ČR a vyznačenou Kouřimí, nad kterou se vznáší železné závaží zavěšené na ocelovém lanku.

Vlastní místo ale leží od pomníku asi 1,5 kilometru východně při silnici na Kolín, a v poli je zatím označeno pouze žlutou tyčí (nejsou, bohužel, vyřešeny po-

Přijďte na Odemykání Doubravy | 31. 3.–1. 4. 2012 » »

4 5

zemkové poměry). Právě na tomto místě se protíná 50. rovnoběžka severní šířky a 15. poledník východní délky, jak to určili odborníci z České astronomické společnosti v den podzimní rovnodennosti 23. září 1995 a znovu potvrdili zpřesněným měřením v roce 2000. A v čem spočívá praktický význam tohoto místa? Vztahuje se k němu určení pravého slunečního času a tím i určení středoevropského časového pásma (tedy určení času východu a západu Slunce, Měsíce a dalších nebeských těles nebo přesné určení tzv. astronomického poledne), na základě čehož se provádějí různé astronomické výpočty a měření. Přesný (středoevropský) čas ohlašovaný u nás v rádiu a přenášený sateli-

Text a foto: Mgr. Martina Němečková

Stezka sovy Rozárky Před loňskými prázdninami byla u Žlutic otevřena 3 km dlouhá naučná stezka pro děti.

↑ Začátek stezky na okraji Žlutic. Stojany s kresbami Dalibora Nesnídala doplňují dřevěné sochy Jakuba Barocha.

Má deset zastavení věnovaných přírodě a zajímavostem Žluticka, stojany s půvabnými kresbami doplňují dřevěné sochy pohádkových bytostí. Průvodkyni po cestě dělá dětem Rozárka – „sova moudrá, co všechno ví a všechno pozná, žije v lese pod Nevděkem už spoustu let a hodně toho pamatuje“.

ty platí tedy pouze a jedině na tomto místě u Kouřimi; v ostatních místech republiky i celého středoevropského časového pásma se skutečný čas liší podle vzdálenosti toho kterého místa od Kouřimi o desetiny vteřin až po minuty do plusu (východně od Kouřimi) i mínusu (západně od Kouřimi).

Stezka začíná na jihovýchodním okraji obce v ulici Lomnice, kousek za mostem přes řeku Střelu. A hned za Žluticemi čeká malé poutníky stoupání – cesta vede po úbočí kopce Nevděk. Odměnou za výkon je jim na zastavení u Hradského Dvora romantická pověst o bílé lani. Odtud stezka pokračuje na křižovatku se silnicí do Kobylé, kde se vnoří do lesa, aby po příkrém stoupání vyvedla turisty na pastvinách nad zmíněnou obcí. Odtud je do cíle – dětské farmy Babiččin dvoreček v Kobylé – už jen kousek.

Stezka je v terénu vyznačena místním žlutobílým značením, v infocentrech Žluticka můžete získat její kreslený plánek.

» » více na www.nacestu.cz

Aktuality Text a foto: Milada Heráková

Dárek pro mototuristy v Lužických horách Před koncem loňského roku byl pro automobily otevřen hraniční přechod Krompach – Jonsdorf.

Spojuje jedny hory ve dvou zemích – na české straně se jim říká Lužické, na německé Žitavské.

Přechod umožnil snazší přístup k řadě atraktivních turistických cílů u našich sousedů, ať už přímo v lázeňském středisku Jonsdorfu nebo v nedalekém Oybinu, kde je hustá síť značených cest. V Jonsdorfu se můžete vydat po stopách dolování mlýnských kamenů, na skalní vyhlídky, do Motýlího domu. Oybinu dominuje stejnojmenná stolová hora s ruinami hradu a kláštera. V obou ↓ Hraniční přechod Jonsdorf

↑ Konečná dráhy v Oybinu ↓ Oybin

↓

Oybin – výhled z hradu

střediscích končí jedna větev úzkorozchodné dráhy z nedaleké Žitavy. V Žitavě samotné je v posledních let velkým lákadlem možnost spatřit unikátní postní plátna.

Malé postní plátno se nachází v městském muzeu, velké postní plátno v kostele sv. Kříže.

www.sportkoncept.cz/maloja

6 7

Text a foto: Vlaďka Provazníková

Tajemný pán s buřinkou V těsné blízkosti autobusového nádraží v městečku Třešť vyrostla socha divadelního a filmového herce Otto Šimánka (1925–1992).

V těchto místech totiž stávala lékárna, ve které se představitel filmového pana Tau 28. dubna 1925 narodil. Autorem jasanové sochy je Daniel Stejskala, zhotovit ji nechal Spolek přátel Betlémů v Třešti v roce 2011.

www.leki.cz

tel.: +420 775 322 800

S Čechem po Čechách

Připravují: ← Vladimír Čech a Mgr. Josef Schwarz → Foto: Mgr. Josef Schwarz

6. část

Hlubiny české krajiny 21/ Důl Národního technického muzea v Praze Národní technické muzeum (NTM) bylo založeno v roce 1908 a v letech 1938–1942 získalo novou moderní budovu vystavěnou přímo pro potřeby instituce na pražské Letné. Na začátku 50. let ve druhém a třetím podzemním podlaží budovy v hloubce 15 m vyrostla dokonalá maketa uhelného a rudného dolu v měřítku 1:1. Doba pro to tehdy byla mimořádně příznivá, protože hornictví patřilo ke státem velmi podporovaným oborům. Do expozice byly umístěny důlní stroje a další technika, stěny v uhelném dole byly obloženy celkem více než 100 tunami kladenského uhlí a v rudném dole bylo použito několik desítek tun různých hornin. Důlní expozice se připravovala skoro tři roky, první návštěvníci do uhelného dolu přišli na podzim 1952, do rudného dolu o rok později.

V délce zhruba jednoho kilometru se podařilo dokonale nasimulovat podobu skutečného důlního prostředí.

Návštěvníci dolu se seznámí s různými typy důlních chodeb, zblízka uvidí metody dobývání uhlí a rud včetně dobývacích strojů, nejrůznějších dopravníků, komunikačních a signalizačních systémů. Expozice navíc pro-

střednictvím jednotlivých předmětů podává i velmi plastický obraz o vývoji hornictví. Např. v uhelném dole jsou na porubu ke spatření nejen jednoduché špičáky, ale i vrtačky nebo razicí stroj, způsob dopravy vytěženého materiálu je přiblížen nejen nátřasným žlabem, ale i hřeblovým dopravníkem nebo důlními lokomotivami.

21

↑ 21/ Vstup do budovy Národního technického muzea, v jejímž podzemí se skrývá maketa dolu