TURISTA 8-9/2012

SRPEN–ZÁŘÍ

8–9 2012

ZAJÍMAVOSTI A NOVINKY PRO VÝLETY PĚŠKY I NA KOLE PO ČESKU I ZA JEHO HRANICEMI

Za chmelem na Žatecko Za vínem do rakouského Retzu Představujeme šest nových rozhleden

Návštěva nejdelšího řopíku Romantika lomu na Kobyle Po stopách malodráhy Koněprusy – Beroun – Králův Dvůr

Skalní mísy v Jizerských horách Přimda opět přístupná

S Čechem po Čechách Hlubiny české krajiny Hřebenovka: Vosecká bouda – Jizerka

Toulky s Toulavou kamerou Údolí Polepky LI | 124 Cena: 47 Kč

Utajená obrana železné opony na Železnorudsku

Obsah

1 Úvodník | Kulturní dědictví 2 Aktuality 2 Tajuplný Knížecí stolec korunuje nová rozhledna 2 Stezka korunami stromů 3 První bezbariérová rozhledna na Moravě 4 Od Dalibora na Maják 6 Rozhledna Tetřev 6 Sbírka z Guinessovy knihy rekordů na hradě Veveří 8 Znovuzrozená Lechnýřovna

9 S Čechem po Čechách tul: Přeprava bagáže v horách (foto: Ing. Edward Chmiel)

9 Hlubiny české krajiny 11. část 12 Hřebenovka | Vosecká bouda – Jizerka

15 Žatecko – kraj chmele, chmelařství a homolupulů 19 Nejdelší řopík 23 Lom na Kobyle 25 Po stopách malodráhy Koněprusy – – Beroun – Králův Dvůr 28 Toulky s Toulavou kamerou 28 Údolí Polepky 32 Utajená obrana železné opony

Nejdelší řopík (str. 19)

36 Retz: město nejen vína (Rakousko) 40 Z historie organizované turistiky Století skautingu II. část 42 Okénko do přírody Skalní mísy v Jizerských horách 46 Soutěž | Ojedinělá plavební komora 48 Střídavá křížovka | Žijící skanzen 50 Pêle mêle 50 Legendární brněnský drak absolvoval ozdravnou kúru 50 Přimda opět přístupná 52 Zapomenutý Hájek s první českou loretou 52 Pomníček obětem 1. světové války v Zahradách

Údolí Polepky (str. 28)

Skalní mísy (str. 42)

53 Zprávy KČT 61 Novinky do vaší knihovny 62 Nové mapy z edice KČT

TURISTA na internetu

www.turista.cz PŘEDPLATNÉ ZAJIŠŤUJE: ■ SEND Předplatné, spol. s r.o., Ve Žlíbku 1800/77, Hala A3, 193 00 Praha 9 Horní Počernice e-mail: send@send.cz, SMS: 605 202 115 tel.: 225 985 225, 777 333 370, www.send.cz ■ Pro knihovny: VaRA distribuce, A. Trägera 275/9, 370 10 České Budějovice, tel.: 723 563 271 ■ Na Slovensku: Magnet Press Slovakia, s.r.o., Šustekova 8, P. O. Box 169, 830 00 Bratislava, tel./fax: +421 2 67201931–3, e-mail: predplatne@press.sk, www.press.sk ROZŠIŘUJE: První novinová společnost, a.s.

REDAKCE Školní 68, 312 00 Plzeň tel.: 602 932 933, 371 425 286 e-mail: turista@literaplzen.cz Šéfredaktorka: Mgr. Svatava Pátková Redakční rada magazínu: Mgr. T. Novotný (předseda), Ing. I. Hejl, Mgr. A. Krško, Mgr. T. Lejsek, Ing. V. Pátek, E. Pavlásková, L. Ptáček Redakční rada zpráv: Ing. J. Havelka (předseda), M. Holenda, Ing. J. Babnič, Ing. M. Nováček Kolektiv stálých spolupracovníků: Vladimír Čech, Jakub Hloušek, Ing. Edward Chmiel, Josef Kosák, Mgr. Josef Schwarz, Mgr. Jan Sládek, PhDr. Dagmar Šumberová, Jaroslav Vála, RNDr. Jan Vítek, Ing. Stanislav Wieser, tým Toulavé kamery České televize PRODUKCE Litera Plzeň, s.r.o. Školní 68, 312 00 Plzeň tel.: 371 120 613, 608 238 626 e-mail: info@literaplzen.cz

Grafická úprava a sazba: Hana Lehmannová Sazba: Mgr. Iva Soukupová Fotokorekce: Ondřej Fiala Tiskne: Tiskárna Libertas, a.s.

Příspěvky adresujte redakci časopisu.

PRODEJNY POTŘEB PRO TURISTY, ve kterých můžete zakoupit i TURISTU ■ Vobchůdek Kudrna – prodej průvodců, map a potřeb pro turisty, podchod pod hl. brněnským nádražím ČD, Nádražní 1, Brno, tel.: 542 210 660, www.kudrna.cz ■ KIWI SVĚT MAP A PRŮVODCŮ, s.r.o. – prodej turistické literatury (ke koupi i starší čísla TURISTY), Jungmannova 23, 110 00 Praha 1, tel.: 224 948 455, www.kiwick.cz ■ Infocentrum KČT – prodej map a průvodců (ke koupi i starší čísla TURISTY), Fügnerovo nám. 3, 120 00 Praha 2, tel.: 224 261 919, e-mail: info@klubturistu.cz ■ H.S.H. Sport s.r.o. – prodej turistického vybavení, Radlická 19, Praha 5, tel.: 224 827 443, info@prooutdoor.cz, www.proOutdoor.cz ■ PRODEJNA MAP A PRŮVODCŮ, Senovážné nám. 6, 110 00 Praha 1, tel.: 224 227 245 ■ LIMAN SPORT – potřeby pro turistiku, tábornictví, skauting, Slovanská 31, 326 00 Plzeň, tel. 377 446 782, e-mail: limansport@volny.cz, www.limansport.cz ■ Mapové centrum – prodej map a průvodců, Martinská 4, 301 00 Plzeň, tel.: 377 235 836

Za původnost a věcnou správnost uvedených příspěvků odpovídají autoři. Názory vyjádřené v autorských článcích nemusejí být totožné s názorem vydavatele a redakce. Redakce neručí za věcnou ani jazykovou správnost textů na inzertních plochách.

Technické záležitosti související s inzercí vyřizuje: Litera Plzeň, s.r.o.

Vydává Klub českých turistů P. O. Box 42, Archeologická 2256, 150 04 Praha 5-Lužiny Registrováno na MK ČR pod číslem E 7264 ISSN 0139–5467 Ročník LI (Časopis turistů ročník 124) Uzávěrka příštího čísla: 30. 8. 2012 Uzávěrka zpráv příštího čísla: 5. 9. 2012 Příští číslo půjde do distribuce: 26. 9. 2012

■ ALPI SPORT – specializovaná outdoorová prodejna, Jičínská 15, 742 58 Příbor, tel.: 556 722 266, obchod@alpisport.cz, www.alpisport.cz

KČT na internetu

www.nacestu.cz

www.kct.cz

1

Úvodník Kulturní dědictví je dědictví nás všech a neseme za ně společnou odpovědnost vůči budoucím generacím.

Právě záchranu kulturního dědictví si před lety vytklo jako svůj cíl sdružení Pro Bohemia. A pro splnění tohoto cíle se snaží všemi dostupnými prostředky získat celou občanskou veřejnost. Od samého počátku je činorodou ředitelkou a hnací silou celého sdružení Mgr. Naděžda Kalousová, jejíž vyznání může být inspirující i pro mnohé z nás – turistů.

Psal se 24. květen 1991, kdy jsem opět vyjela do Českého Krumlova. Čekalo mě několik jednání – dva dny pro hlubší poznávání města a jeho problémů. Konzultace s novým starostou města Janem Vondroušem byla podnětná. Nejdůležitější se jevila příprava na akce směřující k získání možnosti zapsání města na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Diskusi o tom vlastně zahájili novináři na tiskovce 27. září 1990, které se dodnes říká „vrtulníková“. V onen den jsme přistáli přímo na ploše česko-krumlovského fotbalového stadionu. Náš záměr byl jednoduchý – pochopit; že město posledních rožmberských vladařů Viléma a Petra Voka si zaslouží pozornosti, publicity v jeho prospěch. Byly to první kroky v úsilí pomoci městu, které jakoby zázrakem zůstalo zachováno v původní historické, převážně renesanční zástavbě, bez kazu, leč značně zchátralé… Ne vždy lehká a jednoduchá byla jednání s představiteli města. Přesto měla půvab soubojů, při nichž namísto mečů sloužila slova. Nebývalo vítězů, ani poražených. Naštěstí vždy – téměř vždy – vítězil rozum.

Nejinak tomu bylo i onoho v úvodu vzpomínaného dne.

To tehdy starosta měl ještě dostatek času k promýšlení nejrůznějších variant programu na rekonstrukci a záchranu města. Avšak s přicházejícím podvečerem bylo nutno hledat střechu nad hlavou – v hotelu Růže, který po rekonstrukci procházel zkušebním provozem. Starosta nabídl „jezuitskou celu“ a tehdejší ředitel zevrubnou exkurzi. Při více než hodinové prohlídce od sklepa po střechu jsem byla uvedena do reality, vzniklé dvacetiletou rekonstrukcí. Hotel se svojí víc než stoletou historií byl připraven k přijetí prvních hostů.

Nemohu se nezmínit o tom, že původně jezuitská kolej, k níž byl za Viléma z Rožmberka v roce 1586 položen základní kámen, sloužila jako místo vzdělávání a kultury až do zrušení řádu v roce 1773. Prosperujícím společenským a restauračním zařízením se Růže stala až na konci 19. století.

V průběhu zevrubné prohlídky se maně přenáším do dob dávno minulých. Šero chodeb a schodišť, poschodí a zákoutí vyvolávají pocity téměř mysteriózního ožívání cel jezuitů, jakoby stále přítomných… Po hodině, kdy se za mnou zavřely poslední spojovací vchody, jsem uvedena do svého pokoje nad řekou. Mám právě čas jít na setkání s přáteli při koncertu v jízdárně. Leč nastojte!

V doprovodu bylo vše jasné – cesta k výtahu, nástup, výstup přímo na Horní ulici a za chvíli bych byla od hotelu na náměstí, potom přejít most, vystoupat do kopečku a jsem v jízdárně. Výtah byl opravdu v provozu, ale vystoupit z něj jsem nemohla. Po marném snažení jsem se vrátila do pokoje, během několika minut přišel dveřník, vyvezl mě výtahem přímo k výstupu do Horní ulice – avšak dveřmi za mými zády. Na opačné straně kabiny.

To bylo označené –1. Jak jednoduché, když to někdo zná.

Z koncertu už mnoho nezbývalo. Po jeho skončení jsme vyšli do noci. Procházeli nádvořími k zámeckým schodům, úplněk osvětlil město pod námi do fantaskní pohádkové malebnosti. Fascinující, snová atmosféra, kde v tichu noci promlouvala staletí. Milosrdné šero skrylo sešlost a omšelost města. Přátelé mě doprovodili až k Růži. Dveřník ze strachu, abych znovu nebloudila, mě noblesně a s pochopením dovedl až k mému pokoji. Ani jsem nerozsvítila. Úplněk ozařoval Křížovou horu s nově opravenou kaplí. Pod oknem lehce a šumivě plynuly vody Vltavy.

V ten nadčasový okamžik jsem pochopila, že bez pomoci se tomuto městu lesk a zasloužená sláva nevrátí. V tu půlnoc, nesmířena s tím, že by nejvzácnější klenot v podobě hotelu Růže byl jediným počinem v záchraně města „zlatého věku Růží“, jsem si umínila být nápomocna v jeho znovuvzkříšení. A pevně se rozhodla, že nezůstane jen u tohoto města. Křížová hora přes řeku byla jediným svědkem mé osobní přísahy, že na této cestě mě nikdo a nic nezastaví. Možná, že mi požehnal i sám Bohuslav Balbín.

Mgr. Naděžda Kalousová

(Pozn. red.: Po zapsání Českého Krumlova do seznamu světového a přírodního dědictví UNESCO (1992), o něž se nemalou měrou zasloužil Klub přátel pětilisté růže, jehož členkou byla Mgr. Naděžda Kalousová, vzniklo sdružení Pro Bohemia (1992), jež bylo původně nadací, od r. 2000 funguje jako občanské sdružení s působností na celém území Čech, Moravy a Slezska.)

Aktuality

Text a foto: Jihočeský kraj, upraveno redakcí

Tajuplný Knížecí stolec korunuje nová rozhledna Vojenský újezd Boletice se více otevírá veřejnosti.

V plánu je proznačení nových stezek a cyklostezek pro tzv. měkkou turistiku. Ty by se měly v roce 2013 objevit v okolí Špičáku a v roce 2014 v severní části újezdu. Letošní „vlaštovkou“ je 14. července otevřená rozhledna na Knížecím stolci (1 226 m n.m.).

Rozhledna vyrostla na upravené plošince, na které stávala od r. 1938 původní dřevěná věž. Ta se zřítila na přelomu 60. a 70. let minulého století. Nová vyhlídka je vysoká 7,9 m, podlaha plošiny se nachází sice jen ve výšce 4,3 m, ale protože orkán Kyril zcela zlikvidoval okolní stoletý les, nabízí se odtud jeden z nejkrásnějších rozhledů po jižní a střední Šumavě. Na Knížecí stolec dojdete (dojedete na kole či na kolečkových bruslích – jak informují www stránky voj. újezdu Boletice) po modré 18 km dlouhé trase proznačené z Uhlíkova (cca 1 km sv. od Záhvozdí, na mapě KČT č. 70 značeno jako „V Černém lese“).

nosti, se ale musí návštěvníci pohybovat pouze po vyznačených trasách. V současné době jsou cyklotrasy a pěší stezky ve vojenském újezdu veřejnosti přístupné jen o víkendech a státních svátcích. Pravděpodobně už od příštího roku by měly být trasy v období letních prázdnin přístupné po celý týden. Otevírání Boletic veřejnosti a postupné značení nových tras probíhá ve spolupráci s Klubem českých turistů, Jihočeským krajem a Vojenskými lesy ČR s.p. V prostorech, které budou veřejnosti nově částečně zpřístupněny, nehrozí návštěvníkům žádné nebezpečí.

Text a foto: Jiří Franc

Stezka korunami stromů Chcete se projít mezi korunami stromů, vnímat přírodu trochu jiným způsobem a vidět lipenskou přehradu včetně jejího okolí z výšky?

Od 19. července vám tuto možnost nabízí jedinečná a v České republice jediná Stezka korunami stromů Lipno.

675 metrů dlouhá stezka vede po dřevěné konstrukci, která je citlivě zasazena do smíšeného lesa na vrcholu Kramolína nad Lipnem nad Vltavou, je téměř celá bez-

Ministerstvo obrany plánuje, že do roku 2015 bude vyjmuto přibližně 12 % současné rozlohy vojenského újezdu a předáno do katastrálních území města Horní Planá a obcí Kájov, Ktiš, Křišťanov, Želnava. Nově vznikne obec Polná na Šumavě s místní částí Květušín. Do konce roku 2014 provedou příslušníci Armády ČR očistu předávaného území od pyrotechnické zátěže. Po území, které zůstane armádě a je o víkendech přístupné veřej-

Přijďte na Z Prčice za kapličkami Českého Meránu | 22. 9. 2012 » »

2 3

bariérová a přizpůsobena nejen jízdě s kočárky, ale i vozíčkářům. Opravdovým vrcholem stezky je 40 m vysoká vyhlídková věž, z níž se naskytne fantastický výhled na vrcholky Alp, na většínu lipenského jezera, nádherné vrcholy Šumavy i Novohradských hor. Výstup na první vyhlídkové patro věže ve 37 m je zcela bezbariérový, ale na nejvyšší bod věže ve 40 m se jde po 303 m dlouhé lávce a pak je nutno překonat krátké schodiště.

Stezka je otevřena celoročně, od července do září od 9.30 do 19.00 hod, v sobotu dokonce do 24.00 hodin. Ke stezce se lze dostat lanovkou, busem, na kole či pěšky.

Text a foto: Ing. Rostislav Novák

↑ Bývalá těžní věž, dnes rozhledna (vlevo) ↓ Permonium s rozhlednou v pozadí

První bezbariérová rozhledna na Moravě Prvního května byla slavnostně otevřena kulturní památka nacházející se v areálu Strojíren Oslavany, spol. s.r.o., bývalého Dolu KUKLA, na výpadovce Padochovská, jež vede z Oslavan do Padochova.

Tou památkou je bývalá těžní věž, která kdysi vyvážela z hlubin země tisíce tun kvalitního černého uhlí a nově umožňuje výhledy z výšky 41 m nejen turistům, ale i vozíčkářům a rodičům s kočárky. Po Petřínské rozhledně v Praze je oslavanská druhou bezbariérovou u nás a na Moravě dokonce první. V areálu byl na 5 000 m² uveden do provozu zábavný park PERMONIUM, který si oblíbí zejména děti, ale nebudou se v něm nudit ani dospělí. V „ráji permoníků“ narazíte třeba na model sopky se zkamenělinami, prales, bludiště chodeb hornického podzemí, milovníci adrenalinu si jistě vyzkouší „pavoučí síť“ zavěšenou 8 m nad zemí.

I samotné Oslavany stojí za návštěvu. Dříve hornické město v Rosicko-oslavanské uhelné pánvi nabízí kromě mnoha památek výletovou mozaiku údolím řek Oslavy, Jihlavy a Chvojnice, můžete si např. na levém břehu Oslavy projít NS Permokarbonem Boskovické brázdy a po procházce navštívit oslavanský zámek, který vznikl v 16. stol. přestavbou z původního ženského cisterciáckého kláštera

» » více na www.nacestu.cz

ze 13. stol. V jižním křídle najdete v přízemí stálou expozici hasičské techniky, v poschodí expozici hornictví a energetiky a velkou sbírku historických radiopřijímačů.

O tom, že těžba uhlí přinášela nejen obživu, ale i lidské oběti, svědčí dva pomníky na velká důlní neštěstí z let 1860 a 1921 na místním hřbitově za barokně přestavěným kostelem sv. Mikuláše.

Rady na cestu: Oslavany, které zobrazuje turistická mapa KČT č. 83 – Okolí Brna, Ivančicko, jsou konečnou stanicí železniční trati vedoucí z Brna přes Střelice, Moravské Bránice a Ivančice, ale vlaky sem jezdí pouze v sobotu a v neděli.

Ve všední dny je nahrazuje autobusová doprava.

www.turista.cz

Aktuality

Text a foto: Ing. Rostislav Novák

Od Dalibora na Maják aneb dvě rozhledny za půl dne Kousek od sebe byly letos v Dyjskomoravské pahorkatině zpřístupněny hned dvě rozhledny.

Jako první přivítala návštěvníky zděná, 11 m vysoká rozhledna Dalibor s vyhlídkovým ochozem ve výšce 8 m, která vyrostla jen několik metrů od kapličky, postavené na vrchu Kalvárii před několika lety. Poskytuje přímo přepychový výhled na Pavlovské vrchy, obce rozložené na jejich úpatí, úbočí i v dalekém okolí, vodní dílo Nové Mlýny, kopce a pohoří rakouských i slovenských sousedů, Jadernou elektrárnu Dukovany a další.

po ul. Šakvická, která se posléze napojí na ul. Vinařskou.

Ta vede k Vinařství U Kapličky. Zleva projdete kolem areálu a po nezpevněné cestě vzhůru cca 200 m na Kalvárii.

Z rozhledny Dalibor uvidíte nedalekou rozhlednu Maják nad obcí Přítluky, jež byla otevřena 5. července.

Na jejím financování se podílely tři sousední obce – Zaječí, Přítluky a Rakvice. Vede k ní několik cest. Ta nejsnazší začíná u autobusové zastávky v Zaječí, pokračuje ulicí Dlážděná (název tak docela neodpovídá, protože je již vyasfaltovaná) směrem ke kostelu sv. Jana Křtitele, z jehož pozdně gotického jádra zbyl po pozdějších přestavbách pouze presbytář se střílnami, připomínají-

Rozhledna velmi dobře ladí s kapličkou a připomíná italskou campanillu, jen zvonec jí chybí. Na vyhlídkový ochoz vede pouze 30 schodů, lépe řečeno stupů, a k tomu ještě poněkud strmých. Ocelové schodiště bylo zasazeno do obvodového pláště z porobetonu. Vozíčkáři, kteří se na ochoz nedostanou, nemusí litovat, protože i z plošiny pod věží je výhled do kraje minimálně 180º.

Rozhlednu navrhl a financoval plně ze svých zdrojů majitel Vinařství U Kapličky pan Žďárský, náklady dosáhly asi 500 000 Kč. V těchto místech byly natočeny i některé sekvence filmů Bobule I. i II. © Mapy.cz, s.r.o.

Jak se tam dostat? V žel. st. Zaječí zastavují i rychlíkové spoje (z Brna druhá rychlíková zastávka), na které navazuje autobusové spojení do obce Zaječí vzdálené 2 km.

Tuto cestu je možno absolvovat i pěšky nebo na kole po cyklostezce, která se v současné době buduje. Z autobusu vystupte na zastávce Zaječí-restaurace a vydejte se

cími jeho původní obranný účel. V mírné levotočivé zatáčce odbočte vpravo po zelené turistické značce, která je souběžná s cyklotrasou č. 5066 a s Vinařskou stezkou, a mírným stoupáním mezi vinohrady pohodlně vyjdete na Přítlucké hoře ve výšce 293 m n. m.

ŠLÁPNĚTE DO PEDÁLŮ S NOVÝMI CYKLOMAPAMI KČT 1 : 50 000 Cykloturistická mapa 1 : 50 000

Praha – sever Podřipsko

Českosaské Švýcarsko

PODYJÍ

Národní parky České a Saské Švýcarsko

Praha – sever Polabí Praha – sever

cyklomapy s turistickovlastivědným textem na zadní straně mapy

Cykloturistická mapa 1 : 50 000

PRAHA – JIH dolní Posázaví

1. vydání 2011

1. vydání 2011

Cykloturistická mapa Radfahrkarte Bicycle map Mapa rowerowa

Cykloturistická mapa Radfahrkarte Bicycle map Mapa rowerowa

Obou

stranná

mapa s profily vybranýc

á mapa s profily vybraných cykli

n ostran Jedn

h c yk l istick ých tr

as

oboustranné cyklomapy bez textové náplně

as a vlas ti

věd ným i

Praha – jih Praha – jih Podbrdsko

stický ch tr

Praha – jih dolní Posázaví

Podyjí Podyjí Vranovská přehrada

Podyjí střední Podyjí

tex ty

4 5 ↑ Rozhledna Dalibor Rozhledna Maják ↓

adresa:

Restday K Pasekám 624 Zlín 760 01

Na půdorysu 6×6 m byla postavena konstrukce vysoká 26,5 m s nejvyšším ochozem ve výšce 22 m. Projektoval ji Ing. Antonín Olšina z Vysokého Mýta a je to v pořadí jeho již 12. realizovaná rozhledna. Navrhl konstrukci, kterou tvoří centrální ocelový sloup obtáčený ocelovým schodištěm. Technickou zajímavostí je zalomení čtyř rohových nosných sloupů.

Rozhledna, na niž vede 105 schodů, stála 3 254 263 Kč.

Budete-li pokračovat do Přítluk, můžete zde navštívit některý z vinných sklípků.

Obě rozhledny jsou přístupné volně a zdarma a zatím nejsou vybaveny pohledovými panely ani dalekohledem, vzdálenost mezi nimi je pouhých 1 500 m vzdušnou čarou. Lokality leží na turistické mapě č. 88 Pavlovské vrchy a Podyjí.

www.sportkoncept.cz/maloja

tel.:+420 +420775 775 322 800 tel.: 322 800 e-mail: restday@restday.eu www.restday.eu

Aktuality

Text a foto: Ing. Edward Chmiel

Rozhledna Tetřev Nová rozhledna stojí u obce Mosty u Jablunkova, jež je nejvýchodnější vlakovou zastávkou v ČR. Po červené turistické značce se k rozhledně dostanete za 1 hod. a 26 min, ujít budete muset 5,6 km.

Pozor ale na převýšení, čeká vás stoupání 478 m + samotný výstup na rozhlednu a klesání 41 m.

Samotná rozhledna se nachází ve výšce 944 m n. m.

Možná se divíte, odkud mám tak přesné informace.

V dnešní době „internetu“, GPS aplikací a podobných užitečných technologií, které při svých túrách využíváme, spustil český internetový www.seznam.cz aplikaci na webových stránkách www.mapy.cz, kde můžete naprosto dokonale túru naplánovat. Na internetu si po změně mapy na turistickou můžete podobně jako u automobilové navigace naplánovat pěší navigaci, a to dokonce i s preferencí turistických tras. Turistická mapa je nyní dostupná ve velmi vysokém rozlišení a s opravdu velmi slušnými detaily a popisy včetně vrstevnic. K rozhledně se lze dostat také po cyklotrasách č. 561/6081-6084 nebo 6112. Až k ní vede mimo turistickou značku asfaltová silnice, pro auta ale platí zákaz vjezdu již od Mostů u Jablunkova.

Věž stojí na frekventovaném hřebenu. Z Mostů u Jablunkova se k ní dostanete přes Skalku (se stejnojmennou turistickou chatou KČT), dále můžete pokračovat přes

Velký Polom, Muřinkův vrch, Malý Polom na Bílý Kříž, to vše po červené (5 hodin, celá trasa měří 20 km).

Nedaleko místa, kde se tyčí nová rozhledna, stával stejnojmenný hotel – Tetřev. Později k němu přibyla část jménem Kamenná chata. Dřevěný hotel byl postaven v 60. letech minulého století na místě původní chaty, jež vyhořela. Po roce 1990 ale díky majetkovým a privatizačním sporům chátral a pro špatný stav byl nakonec zbourán. Kamenná chata stále funguje a můžete se v ní příjemně občerstvit (www.kamennachata.cz).

Rozhlednu projektoval Ing. Jan Havlíček, stavba byla spolufinancována z podpory Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Veřejnosti slouží od 23. listopadu 2011. Výškou nepatří mezi velikány, měří asi jen 10 m, v její horní části si prohlédnete expozici věnovanou přírodě Beskyd. Rozhledna je otevřená po celý rok, v letních měsících od 8 do 20 h, v zimě pak od 10 do 15:30 h, vstupné (stav červen 2012) se nevybírá.

Pokud máte čas a chuť, návštěvu rozhledny, ale i širšího okolí, rozhodně doporučíme. Čeká vás spousta pěkných míst, a to jak nejvýchodnější bod ČR, Trojmezí, kamenné koule v Megoňkách, tak je zde i vyžití pro děti – lyžařský areál a bobová dráha v Mostech u Jablunkova nebo v letních měsících miniaquapark.

Text: Jiří Junek Foto: Jiří Junek a archiv Dr. Ing. Jaroslava Pospíšila

Sbírka z Guinessovy knihy rekordů na hradě Veveří aneb lesnické „kamizolky“ se vrátily na Veveří Severozápadně od Brna se na skalním ostrohu nad Brněnskou přehradou tyčí hrad Veveří, pamětník dávných lesníků a myslivců tohoto kraje. Však i Helenka z Mrštíkovy Pohádky máje byla dcerkou hajného z nedaleké Podkomorské myslivny nad Ostrovačicemi.

Součástí bohaté historie hradu bylo téměř dvacetileté období, kdy sloužil potřebám lesnického učiliště, internátu

Přijďte na Cyklovýlet z Ronova k ústí řeky Doubravy | 29. 9. 2012 » »

6 7

Veřejnosti je však celý areál zpřístupněn, palácem s břitovou věží vede prohlídková trasa. Toho, kdo na Veveří delší dobu nebyl, překvapí kromě opravených střech, mostu a částečně i obvodových zdí upravený lesopark v podhradí, dříve zarostlém náletovou džunglí.

Lesníci a myslivci byli tradičně váženi a ctěni a jejich vzájemné vztahy byly vždy na vysoké úrovni. Již tisícovku let patří k lidem vzdělaným, kulturním a respektovaným. Velký podíl na tom měla i jejich uniforma, která se chlubí delší tradici než vojenská – kolem pěti set let.

← Jedna z uniforem z pozůstalosti akademika Miroslava Vyskota → Uniforma vyššího lesnického úředníka z přelomu 18. a 19. stol.

Na Veveří si udržovali lesníci a myslivci v panských službách významné místo a na konci letošního června se sem jejich uniformy aspoň na čas vrátily, když zde byla instalována podstatná část unikátní sbírky lesnických a mysliveckých uniforem, zapsané dokonce 31. 5. 2012 do Guinessovy knihy rekordů. 510 lesnických a mysliveckých uniforem sesbíral moravský a brněnský patriot, lesník, podnikatel a bývalý lesnický pedagog Dr. Ing. Jaroslav Pospíšil z Brna. Kamizoly doplňují lovecké trofeje bývalého profesora brněnské lesnické fakulty akademika RTDr., RSDr. Ing. Miroslava Vyskota, DrSc., jež zaplnily bývalou hradní zbrojnici, a historické lesnické mapy. Přijít se sem podívat můžete do konce sezony – tj. do 31.10.2012.

Jak se k hradu Veveří dostanete? Autem kolem Brněnské přehrady z Brna–Bystrce nebo z Veverské Bitýšky, z Brna linkou MHD č. 303, na kole po cyklostezce, lodí po přehradě nebo turistickými stezkami romantickými Podkomorskými lesy, tedy krajem Pohádky máje

↑ Hrad Veveří prochází dlouholetou rekonstrukcí

a závodní školy práce. Střední odborné lesnické učiliště zde sídlilo v letech 1953–1972. Hrad potom dostalo do správy Vysoké učení technické v Brně, které zde chtělo zřídit mezinárodní studentské centrum. Přestavbu započalo v roce 1977, ale nebyla nikdy dokončena a Veveří po dlouhá léta chátralo. V roce 1999 odstartovala velká rekonstrukce hradu, která ještě mnoho let potrvá.

» » více na www.nacestu.cz

Ekologická doprava z Benešova do Konopiště je nová služba cestovního ruchu, která je orientovaná na nejširší vrstvy obyvatel s respektováním potřeb osob, pro které může být účast na cestovním ruchu složitá. Jde především o zdravotně handicapované - s handicapem mobility nebo se ztrátou či omezením zraku a sluchu. Dalšími skupinami, kterým je projekt určený, jsou rodiny s dětmi a senioři. www.ekovlacekbenesov.cz Projekt "Ekovláčkem z Benešova do Konopiště" byl pořízen za přispění prostředků státního rozpočtu České republiky z programu Ministerstva pro místní rozvoj ČR.

www.sportkoncept.cz/salto

Aktuality

Text a foto: Roman Hartl

Znovuzrozená Lechnýřovna Ve středočeském Rakovníku se po dvouleté rekonstrukci otevřela turistům památkově chráněná Lechnýřovna, jediný roubený dům v historickém jádru města. Uvnitř stavení s dvousetletou historií se můžete potěšit expozicí loutek a rozšířit si obzory v expozici o kulturních dějinách Rakovníka. ↑ Expozice loutek

Zchátralý, padesát let neobývaný dům čp. 185 v zastrčené uličce V Hradbách odkoupilo město a v roce 2010 zahájilo s pomocí evropské dotace rekonstrukci. Stejně jako u původního stavení kryje nyní roubené stěny protipožární hliněná omítka, tzv. kožich. V přízemí vznikl prostor pro muzejní expozice, podkroví se změnilo na společenskou místnost a hernu pro děti. Jedna expozice je věnována loutkám a historii loutkového divadla v Rakovníku, druhá patří Obrázkům z kulturních dějin města. Loutkové

Expozice Obrázky z kulturní historie Rakovníka přibližuje významné kapitoly z kulturních dějin v minulých dvou stoletích. Město s rakem ve znaku se může pochlubit takovými rodáky a krajany, jakými byli slavní operní pěvci bratři Burianové nebo rytec Bohumil Heinz, jehož mistrovské rytiny ozdobily poštovní známky a bankovky téměř po celém světě. Heinzovy rytecké nástroje a ukázky jeho fenomenálních rytin patří k největším vzácnostem vystaveným v expozici.

Strojovna dnes už neexistujícího rakovnického lihovaru se stala jevištěm prvních hereckých pokusů Zdeňka Štěpánka, Rakovník zrodil spisovatele a historika Zikmunda Wintra a jeho slavný soubor renesančních povídek Rakovnické obrázky, z nichž Nezbedného bakaláře převedl do úspěšné jevištní podoby a poté i na filmové plátno právě Zdeněk Štěpánek. V Lechnýřovně je vystavena i replika filmového kostýmu Nezbedného bakaláře.

↑ Lechnýřovna

divadlo má v Rakovníku tradici od r. 1946, činorodí loutkáři uvedou každoročně kolem čtyřiceti představení a od roku 2006 jsou rovněž pořadatelem přehlídky loutkových divadel Letnice, kterou převzali z Českého Dubu.

V Lechnýřovně vystavují dřevěné i textilní loutky, papírová pimprlata, maňásky i marionety, starožitné kusy i loutky z posledních let. Expozici vévodí honosné velké domácí loutkové divadlo z první republiky a sbírka strašidelných kostlivců. V jednoduchém papírovém divadélku si děti mohou ovládání loutek vyzkoušet.

Z bohaté hudební tradice města vzešla udivující rakovnická opera, která od roku 1938 dvacet let úspěšně dokazovala, že opera není výsadou profesionálních souborů, ale že se dá provozovat na znamenité úrovni i v ochotnických podmínkách.

Své místo má v expozici i známá rakovnická továrna na výrobu keramických obkladů a dlažeb, která dala světu unikátní uměleckou techniku řezanou mozaiku i několik dosud nedoceněných skvostů českého užitného umění, jakými jsou honosné interiéry hotelu Imperiál v Praze nebo lázní Amalienbad ve Vídni.

Návštěvní doba: úterý–neděle 10–17 h.

Bližší informace: Městské informační centrum, Husovo náměstí (www.infocentrum-rakovnik.cz).

Přijďte na Benešovské toulky | 8. 9. 2012 » » více na www.nacestu.cz