TURISTA 11/2013

LISTOPAD

11 2013

ZAJÍMAVOSTI A NOVINKY PRO VÝLETY PĚŠKY I NA KOLE PO ČESKU I ZA JEHO HRANICEMI

Unikátní muzeum vitráží a rozhledna v Libyni Za štěchovickým pokladem do vystěhovaného Hradištka V Jiráskových stopách za tajemstvím kamenných chlebů Granáty pod Čertovými kameny Výlet z Želivi okolo tří přehrad

Černé diamanty u Mirošova Kamenné hříčky na Králickém Sněžníku Okolo Prysku TOULKY S TOULAVOU KAMEROU Jakub Bursa superstar aneb všechno je jinak?

Cestou husitských hejtmanů

LII | 125 Cena: 48 Kč

Sto let Palackého stezky S Bertíkem z Valtic naboso přes hranici Blýskavý Ametystový svět v rakouském Maissau

Obsah

1 Úvodník | Volby 2 Aktuality 2 3 3 4 4 5 6 7 8

tul: Na Čertových kamenech v Jeseníkách (viz str. 10), foto: Ing. E. Chmiel

Štaufský sloup Další nové vyhlídky na Šumavě Nový chatař na chatě KČT v Prášilech Nová cyklostezka z Ostrova do Jáchymova Krkavec má brášku Nová stezka Hošťálkovicemi a Lhotkou Za černým diamantem do Mirošova NS Jany a Josefa Václava Scheybalových S Bertíkem naboso přes hranici

10 Za granáty pod Čertovy kameny 14 Okolo tří přehrad 17 Tajemství kamenných chlebů aneb S Jiráskem za Jiráskem 22 Vystěhované Hradištko 26 Vitrážové muzeum a rozhledna v Libyni 30 Toulky s Toulavou kamerou 30 Jakub Bursa superstar aneb všechno je jinak?

34 Cestou husitských hejtmanů

S Jiráskem za Jiráskem (str. 17)

38 Maissau: Ametystový svět (Rakousko) 42 Z historie organizované turistiky JUDr. J. V. Bohuslav 44 Okénko do přírody Kamenné hříčky na Králickém Sněžníku 47 Soutěž Kde se černé uhlí těžilo i v lomech?

48 Střídavá křížovka Památník odposlechu 50 Pêle mêle 50 Muzeum Dr. Aleše Hrdličky 50 Okolo Prysku 52 Podél Plavebního kanálu pod dvěma meči 53 Palackého stezka stoletá 54 Silnice pod ochranou

Vystěhované Hradištko (str. 22)

Ametystový svět (str. 38)

55 61 63 64

Zprávy KČT Zprávy Asociace TOM Novinky do vaší knihovny Nové mapy z edice KČT

TURISTA na internetu

www.turista.cz PŘEDPLATNÉ ZAJIŠŤUJE: ■ SEND Předplatné, spol. s r.o., Ve Žlíbku 1800/77, Hala A3, 193 00 Praha 9 Horní Počernice e-mail: send@send.cz, SMS: 605 202 115 tel.: 225 985 225, 777 333 370, www.send.cz ■ Pro knihovny: VaRA distribuce, A. Trägera 275/9, 370 10 České Budějovice, tel.: 723 563 271 ■ Na Slovensku: Magnet Press Slovakia, s.r.o., Šustekova 8, P. O. Box 169, 830 00 Bratislava, tel./fax: +421 2 67201931–3, e-mail: predplatne@press.sk, www.press.sk ROZŠIŘUJE První novinová společnost, a.s.

REDAKCE Školní 68, 312 00 Plzeň tel.: 602 932 933, 371 425 286 e-mail: turista@literaplzen.cz Šéfredaktorka: Mgr. Svatava Pátková Redakční rada magazínu: Mgr. T. Novotný (předseda), Ing. I. Hejl, Mgr. A. Krško, Mgr. T. Lejsek, Ing. V. Pátek, E. Pavlásková Redakční rada zpráv: Ing. J. Havelka (předseda), M. Holenda, Ing. J. Babnič, Ing. M. Nováček Kolektiv stálých spolupracovníků: Jakub Hloušek, Ing. Edward Chmiel, Josef Kosák, Mgr. Josef Schwarz, Mgr. Jan Sládek, PhDr. Dagmar Šumberová, Jaroslav Vála, RNDr. Jan Vítek, Ing. Stanislav Wieser, tým Toulavé kamery České televize PRODUKCE Litera Plzeň, s.r.o. Školní 68, 312 00 Plzeň tel.: 371 120 613, 608 238 626 e-mail: info@literaplzen.cz

Grafická úprava a sazba: Hana Lehmannová Fotokorekce: Ondřej Fiala Tiskne: Tiskárna Irbis Příspěvky adresujte redakci časopisu.

PRODEJNY POTŘEB PRO TURISTY, ve kterých můžete zakoupit i TURISTU Q Tomáš Kopecký – T&M turistický matroš, Vrážská 1534, Praha 5 – Radotín, tel.: 724 155 922, www.turisticky-matros.cz Q Vobchůdek Kudrna – prodej průvodců, map a potřeb pro turisty, podchod pod hl. brněnským nádražím ČD, Nádražní 1, Brno, tel.: 542 210 660, www.kudrna.cz Q KIWI SVĚT MAP A PRŮVODCŮ, s.r.o. – prodej turistické literatury (ke koupi i starší čísla TURISTY), Jungmannova 23, 110 00 Praha 1, tel.: 224 948 455, www.mapykiwi.cz Q Infocentrum KČT – prodej map a průvodců (ke koupi i starší čísla TURISTY), Fügnerovo nám. 3, 120 00 Praha 2, tel.: 224 261 919, e-mail: info@klubturistu.cz Q H.S.H. Sport s.r.o. – prodej turistického vybavení, Radlická 19, Praha 5, tel.: 224 827 443, info@prooutdoor.cz, www.proOutdoor.cz Q PRODEJNA MAP A PRŮVODCŮ, Senovážné nám. 6, 110 00 Praha 1, tel.: 224 227 245 Q LIMAN SPORT – potřeby pro turistiku, tábornictví, skauting, Slovanská 31, 326 00 Plzeň, tel. 377 446 782, e-mail: limansport@volny.cz, www.limansport.cz Q Mapové centrum – prodej map a průvodců, Martinská 4, 301 00 Plzeň, tel.: 377 235 836 Q ALPI SPORT – specializovaná outdoorová prodejna, Jičínská 15, 742 58 Příbor, tel.: 556 722 266, obchod@alpisport.cz, www.alpisport.cz

Za původnost a věcnou správnost uvedených příspěvků odpovídají autoři. Názory vyjádřené v autorských článcích nemusejí být totožné s názorem vydavatele a redakce. Redakce neručí za věcnou ani jazykovou správnost textů na inzertních plochách.

Technické záležitosti související s inzercí vyřizuje: Litera Plzeň, s.r.o.

Vydává Klub českých turistů Revoluční 1056/8 110 00 Praha 1 – Nové Město Registrováno na MK ČR pod číslem E 7264 ISSN 0139–5467 Ročník LII (Časopis turistů ročník 125) Uzávěrka příštího čísla: 25. 10. 2013 Uzávěrka zpráv příštího čísla: 5. 11. 2013 Příští číslo půjde do distribuce: 27. 11. 2013

KČT na internetu

www.nacestu.cz

www.kct.cz

Úvodník

Vážené turistky, vážení turisté, píši tento úvodník v rozbouřené době. Až jej budete číst, budeme již znát výsledky parlamentních voleb v naší zemi a budeme se na jejich základě dělit asi na tři skupiny: na ty, kteří budou s nimi spokojeni, dále na ty, kteří s nimi spokojeni nebudou a konečně na ty, a obávám se, že těch bude nejvíce, kteří budou propadat beznaději.

Beznaději z toho, že se nám stále nedaří najít v naší společnosti dostatek osobností, které by svoji politickou roli považovaly za svůj úděl, za povinnost všemi silami pracovat pro tuto společnost.

Zejména této třetí skupině předkládám návrh, aby se právě v této chvíli obrátila ke Klubu českých turistů, k jeho programu a potřebám a k jeho velkému potenciálu v oblasti práce pro společnost. Vždyť jsme před dvěma lety, na celoklubové konferenci KČT v dubnu 2011 v Pardubicích, schválili dokument „Vize o úloze a cílech KČT pro období do roku 2020“. Podaří-li se komukoli z nás přispět k tomu, aby se klub začal přibližovat k takto definovaným cílům, může mít pocit, že udělal něco významného pro celou společnost. Že převzal dílek odpovědnosti k této společnosti na sebe. Uvědomí si, že svojí činností dává příklad tisícům dalších lidí, jak by měla být napříště orientována společnost, která by dokázala postupně odstranit všechny ty nešvary, které se v ní vyskytují. Samozřejmě nejen v politice, ale bohužel také v běžném životě. Vždyť co může být lepší demonstrací upřímnosti, cílevědomosti a slušnosti, než je dobrovolnická činnost. A ta je v naší vizi prostoupena všemi jejími články!

K tomu, abychom stanovené cíle mohli dosáhnout, potřebujeme angažované a obětavé funkcionáře. K jejich výběru budeme mít v příštím roce nesporně příležitost.

Proběhnou volby v některých odborech, potom volby v některých oblastech, které již ovlivní složení ústředního výboru KČT a na začátku dubna 2014 proběhnou volby předsednictva klubu. Ve všech těchto případech bychom se nově navrhovaných funkcionářů měli ptát, s jakým konkrétním plánem či předsevzetím, ve smyslu Vize KČT, chtějí ve své nové funkci pracovat. A nepoužívejme přitom obecných otřelých frází, ale mluvme o konkrétních projektech. Raději menší, proveditelný krok k cíli, než obecná nabubřelá slova.

Nekopírujme přitom počínání a mluvení některých politiků, kteří jsou ve stanovování vysokých, z části nekonkrétních a z části neproveditelných cílů přímo odborníci, dle hesla „Slibem nezarmoutíš“. Potřebujeme konkrétní práci.

Jsme přímo zavázáni těm, kteří tuto konkrétní práci v rám-

VOLBY ci řady akcí a projektů klubu skutečně dělají. Vždyť řízením osudu právě teď probíhá rozhodující část projektu výstavby Bezručovy chaty na Lysé hoře, který se již dnes stal největším příkladem jednoty a vzepětí klubu v jeho novodobé historii. Potenciál takto získaný nesmí být promarněn. To je úkolem nás všech, ale zejména těch, kteří klub na všech úrovních povedou k cílům, stanoveným ve Vizi.

Všude, kde to jde, vsaďme na mladé lidi. Potřebujeme je mít zastoupeny ve všech orgánech, neboť právě oni jsou schopni vnímat stále se měnící situaci ve společnosti a zejména trendy, které k sobě přitahují mladou generaci. Oni totiž mají potřebný mladistvý elán. Je-li jim někdy vyčítáno, že dělají chyby, na to říkám: „Je lépe s určitým rizikem něco zkusit, než před problémem prostě uhnout!“ V příštím roce proběhnou také volby do obecních zastupitelstev. Při nich by se zejména tam, kde KČT v místě spolupracuje s radnicí, měli objevit i kandidáti z řad členů KČT. Vždyť v takových případech se máme čím chlubit. Fungovalo-li to takto v Náchodě, v Krásné Lípě a v některých dalších místech, bude to fungovat i u vás!

Jako člověk, který srostl s Klubem českých turistů a jemuž proto na další existenci a úspěšnosti klubu nepřestane nikdy záležet, bych k tomu nakonec chtěl říct, že ani uvedené naše klubové volby nepřinesou převratný výsledek. Nad tím nemůžeme lomit rukama. Všechno v životě chce svůj čas, nic se neděje lehce a zejména ne všechno najednou. Volme však tak, abychom měli pocit, že jsme přece jen s něčím prokazatelně pohnuli ve správném směru. Jedině tak budeme vědět, že jako klub přispíváme nejen ke zdraví a vzdělávání našich spoluobčanů, ale i k napravování pokleslé morálky společnosti.

Věřme všichni společně v sílu našeho poznání turistiky jako kouzelnice, která umí vyléčit nejen tělo, ale i duši!

Ing. Jan Havelka, foto: Jiří Stejskalík

www.turista.cz

Aktuality

Text a foto: Vít Lodr

Štaufský sloup Když přišla německá strana s návrhem umístit v Chebu štaufský sloup, vyvolalo to na straně české vášně jak mezi politiky, tak mezi historiky.

Štaufské sloupy jsme dosud mohli najít pouze v Německu, Rakousku a Itálii, tedy v zemích s vazbou na dynastii Štaufů, jejíž význam výrazně přesáhl hranice Německa a měl vliv na utváření celé středověké Evropy. Není proto divu, že vliv tohoto panovnického rodu se – díky geografické poloze – projevil v českých zemích nejsilněji právě na Chebsku.

Zřejmě nejznámějším představitelem Štaufů byl Fridrich Barbarossa, který – kromě jiného – nechal původní slo-

vanské hradiště přestavět koncem 12. století na císařskou falc a z Chebu tak učinil jeden z opěrných bodů své mocenské politiky. Neméně významným příslušníkem rodu Štaufů byl pozdější římský císař Friedrich II. – doloženy jsou čtyři jeho pobyty v Chebu, přičemž v roce 1213 zde v hradní kapli podepsal Chebskou zlatou bulu – celoevropsky významný dokument upravující vztahy mezi mocí církevní a světskou.

Nakonec na české straně převážil názor pro umístění celkově již 21. štaufského sloupu a za vhodné místo bylo symbolicky vybráno prostranství před vstupem do chebského hradu, někdejší štaufské falce.

12. července 2013, na den přesně 800 let od podepsání Chebské zlaté buly, došlo za přítomnosti představitelů města, církve, německých spolků a také paní Annemarie Marliese Meissner, která výrobu sloupu zaplatila, k jeho slavnostnímu odhalení. Sloup je 275 cm vysoký a včetně podstavce se skládá ze čtyř dílů.

První a zatím jediný štaufský sloup na českém území, nacházející se před chebským hradem, bude zřejmě ještě nějaký čas politiky i historiky rozdělovat. Věřme, že ne nadlouho. Nás, turisty, snad bude přitahovat. Věřme, že nadlouho.

ŠLÁPNĚTE DO PEDÁLŮ S NOVÝMI CYKLOMAPAMI KČT 1 : 50 000 Cykloturistická mapa 1 : 50 000

Praha – sever Podřipsko

Českosaské Švýcarsko

PODYJÍ

Národní parky České a Saské Švýcarsko

Praha – sever Polabí Praha – sever

cyklomapy s turistickovlastivědným textem na zadní straně mapy

Cykloturistická mapa 1 : 50 000

PRAHA – JIH dolní Posázaví

1. vydání 2011

1. vydání 2011

Cykloturistická mapa Radfahrkarte Bicycle map Mapa rowerowa

Cykloturistická mapa Radfahrkarte Bicycle map Mapa rowerowa

Obou

stranná

mapa s profily vybranýc

á mapa s profily vybraných cykli

n ostran Jedn

h c yk l istick ých tr

as

oboustranné cyklomapy bez textové náplně

as a vlas ti

věd ným i

Praha – jih Praha – jih Podbrdsko

stický ch tr

Praha – jih dolní Posázaví

Podyjí Podyjí Vranovská přehrada

Podyjí střední Podyjí

tex ty

2 3

Text a foto: Správa NP a CHKO Šumava

Další nové vyhlídky na Šumavě Exkluzivní výhledy na Trojmezí a na krajinu kolem horní Vltavy budou mít turisté z nově otevřených vyhlídkových věží u Českých Žlebů a na Plešném jezeře, které pro turisty vybudovala Správa NP a CHKO Šumava. První věž stojí pod Trojmezím u zaniklé šumavské osady Kamenná hlava nedaleko Českých Žlebů, druhá na Kamenném moři u Plešného jezera.

Vyhlídka Kamenná hlava Turisté ji najdou na trase Zlaté stezky vedoucí z Českých Žlebů k hranici s Bavorskem (žlutá turistická trasa), asi 1,5 km od Českých Žlebů. Tady mohou všichni pohodlně zaparkovat a případně se i občerstvit. Ti, co si chtějí dopřát delší trasu, mohou ještě vyrazit směrem na Krásnou

↑ Vyhlídková věž na Kamenném moři

I tyto vyhlídkové věže nechali pracovníci Správy NP a CHKO Šumava vyrobit ze dřeva, které mělo původně bez užitku zetlít v šumavských lesích.

Text: Ing. Jan Havelka Foto: Svatava Pátková

Nový chatař na chatě KČT v Prášilech Na konci srpna skončil svoji činnost na chatě KČT v Prášilech pan M. Macháček.

↑ Vyhlídková věž na Kamenné hlavě u Českých Žlebů

Horu nebo přes hranici do Bavorska třeba až k 10 km vzdálené rozhledně Haidel, která nabízí jiné výhledy, samozřejmě i zpět do Čech směrem na východ.

Vyhlídka Kamenné moře Tato vyhlídka se nachází necelý kilometr od Plešného jezera, kam se dá dojít z Jeleních Vrchů nebo z Nové Pece. Vyhlídka stojí na pěší zelené turistické trase uprostřed Kamenného moře, které se přechází směrem k rozcestí U buku. Po několika schodech vystoupáte nad balvany ledovcové morény porostlé borovicí klečí a shora se Vám otevře výhled na krajinu Vltavické brázdy.

Za jeho působení došlo k poklesu obliby této chaty.

Proto klub uzavřel od 2. září n á j e m n í smlouvu s panem Josefem Radou z Prášil.

Již první týdny ukázaly velké zlepšení pořádku na chatě a obnovení přítomnosti a dosažitelnosti správce (telefon: 607 531 351), respektive jeho spolupracovníků. Je to dobrá zpráva pro všechny, kteří měli chatu v Prášilech rádi. Přijeďte se podívat.

www.nacestu.cz

Aktuality

Text a foto: Ing. Stanislav Wieser

Nová cyklostezka z Ostrova do Jáchymova Jen málo pamětníků mohlo jet vlakem z Ostrova (pouze jeho nádraží je pojmenováno Ostrov nad Ohří) do Jáchymova na nádraží nad lázeňským domem.

↑ Slavnostní otevření cyklostezky na bývalém nádraží s účastí jezdců na někdejších velocipedech. ↓ Cyklostezka č. 2005 vychází z Horního Žďáru.

Trať byla v provozu od roku 1896, v roce 1934 byla pro nerentabilnost uzavřena, za okupace v roce 1941 znovu otevřena pro osobní i nákladní dopravu a po válce sloužila především pro přepravu uranové rudy až do omezení těžby roku 1957. Při rozšiřování silnice byla část drážního tělesa nad Horním Žďárem zlikvidována. Právě tam začíná nově vybudovaná cyklostezka, která dál již pokračuje po trase bývalé dráhy na terasu, kde bývalo nádraží nad nynější autobusovou zastávkou Jáchymov, lázně. Stezka o délce 2,6 km překonává výškový rozdíl 150 m. Pod označením číslem 2005 navazuje po silničním úseku cca 1300 m na trasu 2011 z Ostrova na Klínovec (ta odbočuje v Horním Žďáru přes Vykmanov). Trasa 2005 je nově značena z Jáchymova na Suchou, kde se napojuje na dřívější značení na Boží Dar nebo Klínovec.

Úsek, který byl slavnostně otevřen 1. října 2013, určitě potěší nejen cyklisty, kteří na rozdíl od někdejších vlaků snadněji zvládnou stoupání, ale je také pro pěší příjemnějším propojením mezi městy podle Jáchymovského potoka lesem nad rušnou silnicí. Lépe přitom nevědět, že těch 2600 m stálo 11,5 milionu korun.

↑ Železniční tunel byl opraven. V 80. letech sloužil jako sklad zeleniny a ovoce.

Při cestě z nádraží přes Ostrov je možné využít několika variant po místních značených cyklostezkách a pruzích v souběhu s chodníky. Pěkný je průjezd mezi Boreckými rybníky, od nichž se vyjede v Dolním Žďáru na úsek cyklotrasy trasy č. 2011. Z Jáchymova lze také místo stoupání přes Suchou volit údolní silnici ke stanicím lanovek na Klínovec. Ke starší jednosedačkové lanovce se stoupá skoro 4 km částečně strměji než po předchozí cyklostezce, ale na Klínovec se lze vyvézt i s kolem za 60 Kč. Dolní stanice nové lanovky, která bude v provozu od zimní sezony 2013/14, je asi o 250 m níže. Rozlehlá síť cyklotras po Krušných horách se tak zpřístupňuje z nádraží Ostrov nad Ohří i zájemcům ze vzdálenějších končin.

Text a foto: Vlaďka Provazníková

Krkavec má brášku V TURISTOVI 8–9/2009 jsme vám představili betonového krkavce Rumburaka, jenž střeží rozhlednu Rumburak u Vranovské přehrady, kousek od hradu Bítova.

A tahle betonová skulptura dostala letos před prázdninami podstatně mohutnějšího bratříčka. Opeřenec s rozepjatými křídly vznikl stejně jako jeho předchůdce v tvůrčí dílně sochaře Michala Olšiaka.

Přijďte na Podzimní setkání turistů Plzeňského kraje | 23. 11. 2013 » »

MĂ­sta, lokality a body

Upravit

Text a foto: Ing. Rostislav KaĹĄovskĂ˝

NovĂĄ stezka HoĹĄĹĽĂĄlkovicemi a Lhotkou V rĂĄmci projektu „OstravskĂŠ prochĂĄzky“ vznikla dĂ­ky spoluprĂĄci MagistrĂĄtu mÄ›sta Ostravy, znaÄ?kařů ze ZnaÄ?kaĹ™skĂŠho obvodu Ostrava a KÄŒT oblasti MoravskoslezskĂŠ dalĹĄĂ­ znaÄ?enĂĄ stezka.

! #

DĂŠlka trasy: 15 km,

03:42 h JeviĹĄovice, okres Znojmo

2.8 km

vlevo po zelenĂŠ

48°55'55.974"N, 16°6'28.449"E

$ %&# & (

JedenĂĄctikilometrovĂĄ trasa, byĹĽ na dohled prĹŻmyslovĂŠ Ostravy, vede nejen na krĂĄsnĂŠ vyhlĂ­dky, do lesĹŻ, k bĂ˝valĂŠmu vĂ˝znamnĂŠmu kamenolomu, k Ĺ™ece OdĹ™e s patrnou Ä?innostĂ­ bobrĹŻ a na nejvýťe poloĹženou vyhlĂ­dkovou věŞ na ĂşzemĂ­ Ostravy s krĂĄsnĂ˝mi vĂ˝hledy na Beskydy i mÄ›sto samotnĂŠ, ale i po mnohĂ˝ch dalĹĄĂ­ch zajĂ­mavostech v uvedenĂ˝ch mÄ›stskĂ˝ch obvodech. Na ochutnĂĄvku pĂĄr dalĹĄĂ­ch nej, kterĂ˝mi se stezka mĹŻĹže pochlubit – nejvyĹĄĹĄĂ­ vysĂ­laÄ? na Ostravsku, nejstarĹĄĂ­ zvon v OstravÄ›, nejkopcovitÄ›jĹĄĂ­ a nejvodnatÄ›jĹĄĂ­ ostravskĂ˝ obvod‌

  více na www.nacestu.cz

TuristickĂĄ mapa s plĂĄnovaÄ?em tras KromÄ› toho, Ĺže si tu vĂ˝let naplĂĄnujete s pĹ™esnostĂ­ na metry a minuty, se dĂ­ky podrobnĂŠmu vĂ˝pisu trasy budete perfektnÄ› orientovat.

VĂ­ce se dozvĂ­te na www.mapy.cz/napoveda

Aktuality

Text: RNDr. Martin Lang Muzeum Středních Brd, Strašice

Za černým diamantem do Mirošova 19. října 2013 se pro veřejnost otevřela nová naučná stezka v městě Mirošov v Plzeňském kraji.

Je věnovaná kdysi slavné, dnes již takřka zapomenuté hornické slávě mirošovské uhelné pánve a je nazvaná „Za černým diamantem“.

Mirošovské černé uhlí bývalo v druhé polovině 19. a počátkem 20. století vyhlášené svou prvotřídní kvalitou. Vůbec nejlepší, výběrové uhlí se prodávalo právě pod obchodním názvem „černý diamant“.

V r. 1834 byla v lomech na arkózu (pískovci podobná hornina) mezi městy Mirošov a Hrádek nalezena a popsána karbonská flóra. Spolu s výskyty uhelných šmouh se jednalo o neklamný příznak výskytu černouhelného ložiska. Nastala dlouhá doba hledání, než se v 50. letech 19. století přišlo na bohatou sloj vynikajícího koksovatelného uhlí. Následně se začaly v Mirošově zarážet doly ↓ Někdejší šachta Margarette. Sbírka Muzea Středních Brd

© Mapy.cz, s.r.o.

vyhasnout kotle svých parních strojů. Následovalo ještě období paběrkování, kdy zde působily tzv. malodoly, které se kromě plenění bezpečnostních pilířů a dobírání zbytků méně kvalitního uhlí v okrajových partiích pánve soustředily i na dobývání žáruvzdorných jílovců – lupků.

Poslední malá jáma ukončila činnost v r. 1947. Za období těžby pánev a pánvička vydaly zhruba šest milionů tun černého uhlí, což z nich činí, vzhledem k malé rozloze, nejužitnější strukturu svého druhu v Čechách.

V dnešní době, s odstupem pouhých 66 let, památky na slavné doby těžby takřka zmizely z tváře města i okolní krajiny. Zbylo několik odvalů, jeden víceméně bez závažných vnějších úprav dochovaný šachetní barák, romantická přestavba interiéru mirošovského zámku, dvě bývalé kolonie (na svou dobu, ale i dnes, rodinné domky vysokého standardu) a konečně lokální železnice, původně dlouhá uhelná vlečka do Rokycan.

↑ Poblíž zastavení č. 3 můžete naleznout i fosilní karbonskou flóru. Foto: R. Rotter ↓ V lese můžete cestou potkat i krásný čarověník.

Foto: M. Lang

a jejich šachetní baráky rostly jako houby po dešti.

Od 60. let tu začalo působit Mirošovské kamenouhelné těžařstvo, jež se posléze stalo zdejším báňským hegemonem. Pro obec to znamenalo prudký hospodářský a demografický rozvoj, korunovaný r. 1871 povýšením na městys. Ovšem pánev byla rozlohou poměrně malá a se sousední skořickou pánvičkou měla plochu zhruba 7,5 km2. Její nejvýznamnější zásoby byly vytěženy poměrně rychle. V září r. 1904 těžařstvo navždy nechalo

www.nacestu.cz

6 7

O to, aby se na období zatím největšího vzestupu dnešního města nezapomínalo, se má postarat právě naučná stezka.

Vybudovalo ji město Mirošov za významného přispění o. s.

MAS Aktivios s využitím grantu z Evropského zemědělského fondu. Odbornou náplň zpracovalo Muzeum Středních Brd ve Strašicích. Stezka měří zhruba 2,5 km a na osmi zastaveních s velkoplošnými, plnobarevnými panely provede zájemce jak po okrajích, tak i středem města. Dozvíte se na ní nejen o prvních jámách a průběhu těžby, ale prohlédnete si i velmi působivý opuštěný lom, kde celá historie mirošovského uhlí započala. Vydáte se na krátký výlet do útvaru karbonu, kdy uhlí vznikalo, ale i do mnohem mladších dob vrcholného středověku. Zjistíte, co byla „hornická kasárna“, že se dobývalo i přímo v srdci města a jaké to občas mělo nepříjemné následky. Na cestě se můžete i občerstvit v příjemné restauraci, která je přímým následníkem velké havířské hospody. Co dál? Zjistěte sami…

A nezapomeňte, že stezka je přístupná celoročně, vhodná i pro méně zdatné chodce či cyklisty nebo běžkaře.

Dostanete se na ni pohodlně vlakem i autobusem. Kromě toho – při trase i v okolí naleznete řadu památek: gotický, zbarokizovaný kostel sv. Jakuba, barokní zámek a kostel sv. Josefa, galerii barokních soch a sousoší pod širým nebem v centru města a další. Určitě se na výletě do Mirošova nebudete nudit. www.mirosov.cz / www.muzeumstrasice.eu

Text a foto: Josef Kosák

NS Jany a Josefa Václava Scheybalových Jedním z nejstarších domů v Jablonci nad Nisou je fara u kostela sv. Anny v Kostelní ulici. Byla postavena v r. 1737, po r. 1945 přešla do správy města a byla využívána jako bytový dům.

Od šedesátých let minulého století v ní žili manželé Scheybalovi. Josef Václav Scheybal (1928–2001) byl historikem umění, věnoval se především národopisné a krajinářské kresbě. Jana Scheybalová (1940–2008)

↑ Bývalá fara u kostela sv. Anny, dnes infocentrum v Jablonci nad Nisou

pracovala v oboru památkové péče, napsala několik vlastivědných a historických publikací, z nichž některé společně s manželem vydala. V závěru loňského roku se z radnice do přízemí bývalé fary přestěhovalo Informační centrum. Ve 2. podlaží se nacházejí výstavní prostory galerie MY. Část knihovny a původního zařízení ateliéru Schejbalových je ve 3. patře.

Od nového IC vychází Naučná stezka Jany a Josefa Scheybalových. Vede do kraje, který důvěrně znali a měli rádi. Značkaři KČT provedli vyznačení NS šikmým zeleným pruhem v bílém čtverci. Část trasy vede po stávajícím, ↑ Pracovní stůl J. V. Scheybala modrobíle značeném, tzv.

Jabloneckém vnitřním okruhu. První část stezky je dlouhá 12 km, vede přes Dobrou Vodu a Rychnov/N. k rozhledně Kopanina a do Pulečného. Na trase je instalováno 16 tabulí, na nichž jsou použity i Scheybalovy kresby. V polovině května 2013 byla dokončena a předána veřejnosti druhá část stezky.

Její délka je 10 km, pokračuje od Kopaniny přes hrad Frýdštejn, Bartošovu pec do Dolánek u Turnova, kde NS končí u Dlaskova statku (nedaleko zámku Hrubý Rohozec).

Na druhé části stezky se jde kolem 10 informačních tabulí, opět s kresbami a popisem od Scheybalových. Do 2 km vzdáleného Turnova je možno pokračovat po stávajícím značení. Mapku NS obdržíte na bývalé faře v IC. Bližší informace: www.jablonec.com

www.turista.cz

Aktuality

Text a foto: Jakub Hloušek

S Bertíkem naboso přes hranici Atraktivní novinkou Lednicko-valtického areálu se letos stala netradiční Stezka bosou nohou. Koncepcí i volbou trasy přijde k chuti zejména pěším turistům. Neboť ti se zde, v kraji zaslíbeném vínu, památkám a hlavně cyklistice, mohou leckdy cítit odsunuti na vedlejší kolej.

Tu se ale dosyta vyřádí, poněvadž zhruba pětikilometrový okruh je veden výhradně po hliněném, travnatém nebo šotolinovém povrchu zapomenutých polních cest ↑ Úvodní zastavení mezi háji, remízu Schrattenbergu. Zde se dočkáte brodění bahnem, překonání ky a především labyrintu i potěšení z vůní vinicemi rozpropřírody. střenými podél ↓ Od konce srpna vás budou hraniční čáry. doprovázet dozrávající hrozny A zároveň různé vinné révy dimenze pěší chůze představují ústřední motiv celého putování.

Většina stanovišť je primárně určena pocitovým zážitkům. Stačí si jen zout boty a zkusit, co s vámi učiní chůze pískem zakomponovaná do symboliky písečné zmije či pomalý monotónní pohyb kružnicemi jemných oblázků labyrintu, v jehož středu se nadobro zbavíte starostí. Dále zjistíte, jaké to je brodit se mazlavým blátem, našlapovat v hebkých pilinách i opatrně balancovat na dřevěných polenech visutého můstku.

Následné relaxace si lze užít poslechem zpěvu ptactva

www.turista.cz

↑ Z vyhlídkové věže za pěkného počasí spatříte kus Moravy, Rakouska i slovenských Karpat.

uvnitř obřího sudu, pohledem na zvlněné pahorky z vyhlídkové věže a dokonce též piknikem u roštu venkovní udírny spojeným s grilováním. Přesto↑ Z každého návštěvníka se může že úvodní zastaalespoň na chvíli stát Díogenés vení leží kousek od rakouské obce Schrattenbergu, na trasu stezky se z našeho území pohodlně napojíte poblíž Kolonády na Rajstně, případně těsně vedle Muzea železné opony nad Valticemi. Odtud ke stezce rovněž směřuje značená přístupová cesta a v tamním infocentru zdarma obdržíte propagační leták. Okruhem vás pak bude věrně doprovázet maskot stezky „Bertík Bosák“. Podrobné informace vyčtete z webových stránek www.barfussweg.at.