TURISTA 12/2013

PROSINEC

12 2013

ZAJÍMAVOSTI A NOVINKY PRO VÝLETY PĚŠKY I NA KOLE PO ČESKU I ZA JEHO HRANICEMI

Příběh vlčáka Arca alias Arga z Četnických humoresek

Za (druhou) nejhlubší sladkovodní propastí planety Země Lákadla Mikulášovic Vodopád v Kyselce a most v Radošově Největší vodopády u Berounky Rozhledna na Milíři Rozhledna Strupčice „Kameny“ pod Sněžkou Podél Saského Semmeringu ke hnízdu zpustlíka Kuniberta

Toulky s Toulavou kamerou Kolem vlčích jam Rozhledna Kovářka

LII | 125 Cena: 48 Kč

Obsah

1 Úvodník | Piáno 2 Aktuality 3 4 5 6 7 7 8 9

tul: Na sněžnicích z Bavorska na Ostrý (foto: Václav Šebelík)

Hranický kras (str. 10)

Vodopády na Berounce (str. 20)

10 Za (druhou) nejhlubší sladkovodní propastí planety Země 14 Nejen za vojenskými památkami Strmilovska 17 Příběh vlčáka Arca alias Arga z Četnických humoresek 20 Největší vodopády u Berounky 22 Vodopád v Kyselce a most v Radošově 24 Za kudličkou „rybičkou“ 28 Toulky s Toulavou kamerou 28 Kolem vlčích jam 32 Rozhledna Kovářka 34 Podél Saského Semmeringu (Německo) 38 Prečo navštíviť CHKO Kysuce? (Slovensko) 40 Z historie organizované turistiky Cesta, kterou kníže Hohenzollern v dobré víře budoval 42 Okénko do přírody | Opuka 45 Soutěž Kde najdete nejstarší jihočeskou synagogu?

46 Střídavá křížovka | Unikátní most 48 Pêle mêle 48 48 50 51 52 53

CHKO Kysuce (str. 38)

Dva obnovené pomníky v Aši Strážní věž nad vinicemi Král hradů v nové dimenzi Naučná stezka Svatojánské proudy Nová naučná stezka u Chocně Nová přírodní památka na Černé Desné Zajímavá rozhledna na Milíři Rozhledna Strupčice

„Kameny“ pod Sněžkou Památky na Lánskou koněspřežku Stavitel železnic Ovčí můstek Sušárna chmele v Dubé Novinky v síti značených tras

55 Zprávy KČT 61 Zprávy Asociace TOM 63 Novinky do vaší knihovny

TURISTA na internetu

www.turista.cz PŘEDPLATNÉ ZAJIŠŤUJE: n SEND Předplatné, spol. s r.o., Ve Žlíbku 1800/77, Hala A3, 193 00 Praha 9 Horní Počernice e–mail: send@send.cz, SMS: 605 202 115 tel.: 225 985 225, 777 333 370, www.send.cz n Pro knihovny: VaRA distribuce, A. Trägera 275/9, 370 10 České Budějovice, tel.: 723 563 271 n Na Slovensku: Magnet Press Slovakia, s.r.o., Šustekova 8, P. O. Box 169, 830 00 Bratislava, tel./fax: +421 2 67201931–3, e–mail: predplatne@press.sk, www.press.sk ROZŠIŘUJE První novinová společnost, a.s.

REDAKCE Školní 68, 312 00 Plzeň tel.: 602 932 933, 371 425 286 e–mail: turista@literaplzen.cz Šéfredaktorka: Mgr. Svatava Pátková Redakční rada magazínu: Mgr. T. Novotný (předseda), Ing. I. Hejl, Mgr. A. Krško, Mgr. T. Lejsek, Ing. V. Pátek, E. Pavlásková Redakční rada zpráv: Ing. J. Havelka (předseda), M. Holenda, Ing. J. Babnič, Ing. M. Nováček Kolektiv stálých spolupracovníků: Jakub Hloušek, Ing. Edward Chmiel, Josef Kosák, Mgr. Josef Schwarz, Mgr. Jan Sládek, PhDr. Dagmar Šumberová, Jaroslav Vála, RNDr. Jan Vítek, Ing. Stanislav Wieser, tým Toulavé kamery České televize PRODUKCE Litera Plzeň, s.r.o. Školní 68, 312 00 Plzeň tel.: 371 120 613, 608 238 626 e–mail: info@literaplzen.cz

Grafická úprava a sazba: Hana Lehmannová Sazba: Veronika Pálková Fotokorekce: Ondřej Fiala Tiskne: Tiskárna Irbis Příspěvky adresujte redakci časopisu.

PRODEJNY POTŘEB PRO TURISTY, ve kterých můžete zakoupit i TURISTU n Tomáš Kopecký – T&M turistický matroš, Vrážská 1534, Praha 5 – Radotín, tel.: 724 155 922, www.turisticky–matros.cz n Vobchůdek Kudrna – prodej průvodců, map a potřeb pro turisty, podchod pod hl. brněnským nádražím ČD, Nádražní 1, Brno, tel.: 542 210 660, www.kudrna.cz n KIWI SVĚT MAP A PRŮVODCŮ, s.r.o. – prodej turistické literatury (ke koupi i starší čísla TURISTY), Jungmannova 23, 110 00 Praha 1, tel.: 224 948 455, www.mapykiwi.cz n Infocentrum KČT – prodej map a průvodců (ke koupi i starší čísla TURISTY), Fügnerovo nám. 3, 120 00 Praha 2, tel.: 224 261 919, e–mail: info@klubturistu.cz n H.S.H. Sport s.r.o. – prodej turistického vybavení, Radlická 19, Praha 5, tel.: 224 827 443, info@prooutdoor.cz, www.proOutdoor.cz n PRODEJNA MAP A PRŮVODCŮ, Senovážné nám. 6, 110 00 Praha 1, tel.: 224 227 245 n LIMAN SPORT – potřeby pro turistiku, tábornictví, skauting, Slovanská 31, 326 00 Plzeň, tel. 377 446 782, e–mail: limansport@volny.cz, www.limansport.cz n Mapové centrum – prodej map a průvodců, Martinská 4, 301 00 Plzeň, tel.: 377 235 836 n ALPI SPORT – specializovaná outdoorová prodejna, Jičínská 15, 742 58 Příbor, tel.: 556 722 266, obchod@alpisport.cz, www.alpisport.cz

Za původnost a věcnou správnost uvedených příspěvků odpovídají autoři. Názory vyjádřené v autorských článcích nemusejí být totožné s názorem vydavatele a redakce. Redakce neručí za věcnou ani jazykovou správnost textů na inzertních plochách.

Technické záležitosti související s inzercí vyřizuje: Litera Plzeň, s.r.o.

Vydává Klub českých turistů Revoluční 1056/8 110 00 Praha 1 – Nové Město Registrováno na MK ČR pod číslem E 7264 ISSN 0139–5467 Ročník LII (Časopis turistů ročník 125) Uzávěrka příštího čísla: 28. 12. 2013 Uzávěrka zpráv příštího čísla: 7. 1. 2014 Příští číslo půjde do distribuce: 29. 1. 2014

KČT na internetu

www.nacestu.cz

www.kct.cz

1

Úvodník

Piáno Kavárník Ondřej Kobza rozmístil po Praze několik pian.

Noviny a zpravodajské servery píší, že pět – já mohu zaručit jen to na Hlavním nádraží a před Filosofickou fakultou univerzity Karlovy. Občas kolem nich chodím a rád postojím, zejména na Hlavním, dříve Wilsonově, před tím Františka Josefa I. V příjemně zmodernizované hale drážního svatostánku stojí stařičký nástroj ušlechtilé značky a je imrvére v permanenci. Zasednou k němu studenti vracející se v neděli v podvečer do škol, náhodní kolemjdoucí, zahlédl jsem u něj hbitě preludovat muže v nóbl obleku a s kravatou zaručeně od Hugo Bosse. Zasedl bych také, ano! Nebýt v dětství flink a netalent, mohl jsem vydržet víc než tři roky hudební průpravy v lidové škole maloměsta R a dnes s chutí třískat do kláves v ragtimovém rytmu, který mám tak rád.

Nedávno si na piáno zahrál stoletý pán, kterého na vozíčku dovezli na Hlavní nádraží jeho pečovatelé z domova pro seniory. Stařeček u nástroje viditelně pookřál, hrál hezky, trošku třaslavě, a měl radost, že je hojně aplaudován. Bezvadný nápad! Energie na čtyřech malých kolečkách, kterou do nádražní haly poslal vousatý a vlasatý kavárník Kobza, se násobí dalším skvělým nápadem lidí, kteří nevezmou svého svěřence na tradiční projížďku po parku, ale připraví mu šou mezi lidmi. Smekám.

Nejdojemnějšími uživateli černých a bílých klapek jsou ale bezdomovci. Viděl a slyšel jsem je hrát na nádražní piano několikrát. Odloží si nezbytné igelitky a umolousané batohy se svými pěti švestkami na zem a povzbuzováni kolemstojícími kamarády loví z paměti tu melodie

muzikálové, tu Svobodovu Lady Carneval, nechybí trošku těžkopádně provedený Mozart.

Je to takový malý zázrak.

Bezdomovci, tihle výletníci po lavičkách, křovích a zákoutích, nocležníci z teplovodního potrubí a slitovné lodi Hermés, se dotýkají klapek piana svýma hrubýma a poničenýma rukama. Hrají bez zábran a s chutí.

Melodie lákají kolemjdoucí, aby přišli blíž, postáli, trošku nevěřícně vykulili oči a třeba vzápětí i couvli, pokud je v chřípí zalechtá nezaměnitelný odér našich bližních, smolařů, kteří jsou věčně na cestě hrbolatější, než si my dovedeme představit.

Chtěl bych zakončit pár úvodníkových řádků po svém.

Moc by se mi líbilo, kdyby jednou v moderní hale Hlavního nádraží, v předpokoji skutečného Fantova skvostu, právě opravované kopuli původního secesního nádraží, zazněly z ostrůvku s pianem velebné Haydnovy tóny. Vybral bych k nim pro tohle místo kousek nadčasového textu: Stůjme k sobě v každou chvíli Svornost jenom moci dá Spojené kde vládnou síly Vše se snadno překoná Tomáš Novotný předseda redakční rady

www.turista.cz

Poklona roku Redakce časopisu Turista chce letos pochválit turistický čin roku. Je jím bezpochyby to, co se děje kolem výstavby Bezručovy chaty na Lysé hoře.

Hluboce obdivujeme úsilí emeritního předsedy Klubu českých turistů Jana Havelky, jeho spolupracovníka Jiřího Stejskalíka, přátel (nejen) z Moravskoslezského kraje. Oni a nevelká skupina jejich spolupracovníků dovedli probudit zájem široké turistické (nejen klubové) veřejnosti o výstavbu chaty, nadchnout stovky lidí pro veřejnou sbírku, odvalit nejeden kámen z cesty, neřídit

se hraběcími radami těch, kdo pro ně nechodí daleko.

V apatii dnešních dní doslova čarují. Hrubá stavba stojí, usilovně se shánějí prostředky na to, aby do poloviny roku 2015 byla chata alespoň základně vybavena a v tom nejpodstatnějším dokončena.

Držíme zúčastněně palce a děkujeme, jistě nejen svým jménem!

Svatava Pátková, šéfredaktorka Tomáš Novotný, předseda redakční rady

V únoru na Cimrmanovi V den, kdy budete číst tyto řádky, nebudou velmi pravděpodobně již žádné lístky na klubového Cimrmana k mání. Díky všem za zájem! K dotazům na usazení: většinou podle pořadí přihlášek.

Ze všech míst malého divadla je vidět dobře, přednost budou mít kolegové s handicapem, ty usadíme dle jejich přání. Prosíme v tomhle smyslu o absolutní

pochopení... Nejpozději do půlky ledna ke všem přihlášeným dorazí mail s podrobnostmi k odběru lístků v divadle. Komu by nepřišel do 15. ledna, pište, prosím, na adresy: ton@a-tom.cz eliskaec@a-tom.cz. (ton)

Darujte TURISTU pod stromeček!

I letos můžete podpořit čtenost TURISTY a zároveň potěšit své příbuzné, přátele či známé a dát jim k Vánocům DÁRKOVÉ PŘEDPLATNÉ.

Dárkové předplatné TURISTY na rok 2014, zahrnující (bez příplatku) i certifikát pro obdarovaného, se objednává buď formulářem na stránkách www.send.cz (tam najdete i podrobnější informace), nebo mailem na send@send.cz, nebo telefonicky na č. 225 985 225, nebo písemně na adrese SEND Předplatné, spol. s.r.o., Ve Žlíbku 1800/77, Hala B, 193 00 Praha 9 - Horní Počernice.

Pokud chcete, aby obdarovaný kromě všech čísel v roce 2014 dostal prvního TURISTU hned „pod stromeček“, stačí si s objednáním dárkového předplatného pospíšit. K novým dárkovým předplatným objednaným nejpozději 16. prosince přidáváme navíc zdarma i zaslání letošního čísla 12 tak, aby dorazilo krátce před Štědrým dnem.

CENY TURISTY V PŘÍŠTÍM ROCE Všechny ceny TURISTY – jednotlivého čísla (48,–) i ročního předplatného (480,–) i hromadného předplatného pro odbory KČT zůstávají v roce 2014 stejné jako v roce 2013.

2 3

Aktuality

Text a foto: Ing. Stanislav Wieser

Dva obnovené pomníky v Aši U modře značené turistické cesty z Aše na Háj k rozhledně byly zrekonstruovány rozvaliny pomníků dvou osobností uctívaných německými vlastenci, kteří zde žili v době vzniku těchto pomníků.

Pomník Friedricha Ludwiga Jahna byl odhalen roku 1909 k 60. výročí vzniku gymnastického spolku Turnverein Asch (rozhodně neměl časovou souvislost se zdejší Turnhalle a působením Konrada Henleina v Aši od roku 1925). F. L. Jahn (1778 – 1852) byl zakladatelem tělocvičných spolků v Německu a propagoval heslo Frisch–Fromm–Fröhlich–Frei (vytrvalý, zbožný, veselý, svobodný), jehož symbolická značka čtyř F byla a dosud je často užívána podobně zaměřenými spolky

– najdeme ji např. v nápisu z roku 1887 na skále u stezky z Lokte do Dvorů. Obnovený pomník s pískovcovou bustou stojí 200 m od informační tabule na značené cestě.

O 120 m dále při této cestě je pomník Karla Theodora Körnera (1791 – 1813), který se zapsal svou ranou romantickou tvorbou v době napoleonského tažení v Německu, kdy jako důstojník dobrovolnické jednotky majora von Lützowa zahynul.

Pomník Körnerovi postavil spolek „Körner Asch“ ↑ Körnerův pomník ke stému výročí hrdinova úmrtí v roce 1913.

Po první světové válce byl pomník doplněn o boční stély se jmény padlých v té válce a pod datací 1913 přibyla datace 1914 – 1918. Nyní při odhalení rekonstruovaných pomníků byla nově zhotovena z pískovce také Körnerova busta. Desky se jmény padlých osazeny nejsou. Obě busty zhotovili žáci Střední uměleckoprůmyslové školy sv. Anežky České v Českém Krumlově, což je zaznamenáno na autorských destičkách na podstavcích pomníků.

Tam lze najít také původní nápisy z doby odhalení, v nichž jsou užita jména měsíců ve starogermánském pojmenování. Na Jahnově pomníku 20. Brachmonds (června) 1909, na Körnerově pomníku 26. Erntings (srpna) 1913.

Jak bylo při znovuodhalení pomníků 28. září 2013 s nadějí vysloveno, snad nikoho nebude popouzet připomenutí zakladatele gymnastických spolků, do jisté míry připodobněného k Tyršovi, a připomenutí básníka z generace Karla Hynka Máchy.

Oba pomníky jsou v přibližné poloze vyznačeny i na dříve vydaných mapách edice KČT 1 : 50 000, č. 1 Ašsko a Chebsko. Možná, že je vhodné dodat, že kromě nich je v Aši možno vidět jedinou sochu Martina Luthera v Čechách. Bohužel zatím nelze v místě bývalého starého náměstí vidět kašnu s nejkrásnější sochou J. W. Goetha v Čechách – bude nově instalována jinde někdy později.

↑ Jahnův pomník

www.nacestu.cz

Aktuality

Text a foto: Jakub Hloušek

Strážní věž nad vinicemi Hluboko v bývalém hraničním pásmu a těsně na dosah rakouské hranice se osaměle tyčí zvláštní kamenná věž.

Masivní zdivo a věnec cimbuří okolo jejího vrcholu okamžitě svádí k úvahám o středověkém původu. Tomu nahrává i název objektu – hrádek Lampelberk (někdy též Lampelberg). Skutečnost je ovšem mnohem méně dramatická, byť u vzniku Lampelberku stojí osoba se šlechtickým titulem. Romantický hrádek si totiž roku 1860 nechal zbudovat majitel zámku v blízkých Jaroslavicích, jemuž zároveň patřily přilehlé vinice. A Lampelberk sloužil jako netradiční příbytek pro hlídače okolních vinohradů. Zároveň v časech sklizně si tu dávali dostaveníčka pěstitelé révy, vinaři i obchodníci. K věži ještě přimyká bývalá maštal, jejíž střecha nyní plní úlohu celoročně přístupné vyhlídkové terasy. Během sezony uvnitř funguje občerstvení zaměřené na degustaci vín. Přilehlá zvlněná krajina, kde se řádky révy střídají se zpustlými ovocnými sady, divokými porosty křovin a ostrůvky travnatých stepí, dýchá atmosférou jihu a díky rázovité siluetě Lampelberku vzdáleně připomíná Středomoří. Navíc, kousek od hrádku se rozprostírá nově vyhlášená přírodní památka Ječmeniště, která mnohonásobně rozšířila někdejší maloplošné chráněné území Mandloňová stráň.

↑ Remízky kolem Lampelberku ukrývají plno ovocných stromů a ořešáků. Z podzimního výletu si tak přinesete domů malou výslužku. Ovšem pozor, réva ve vinohradech je přísně hlídána.

↑ Lampelberk s přilehlými pahorky přináší příjemné zpestření v jinak poměrně jednotvárné rovině.

↓ Architektura Lampelberku je inspirována středověkými hláskami.

Cyklisté se sem lehce dostanou díky odbočce z cyklotrasy č. 5007.

Tam, uvnitř země nikoho, zjara kvetou vzácné mandloně nízké, kosatce i další botanické rarity a ve sprašových odkryvech si našla klidný domov vlha pestrá.

Lampelberk je nejsnadněji dosažitelný z Dyjákoviček nebo Hnízda. Díky asfaltovým komunikacím se sem pravděpodobně vypraví hlavně cyklisté. Ovšem dobrou zprávu přinášíme také těm, kdo raději preferují pěší chůzi. Nepříliš dávno vyznačená trasa zelené značky propojila Lampelberk s Chvalovicemi i takřka dvacet kilometrů vzdáleným národním parkem Podyjí. Společně s unikátním vodním mlýnem v nedaleké Slupi patří Lampelberk mezi zajímavé výletní cíle této prozatím spíše řídce navštěvované části Znojemska.

Přijďte na Silvestrovský pochod do Stochova | 31. 12. 2013 » » více na www.nacestu.cz

4 5

Text a foto: Jakub Hloušek

Král hradů v nové dimenzi Nedávno zpřístupněné naučné stezky přiblíží turistům dosud zřídka navštěvované zajímavosti bezprostředního okolí krále moravských hradů, Pernštejna. Úvodní stanoviště najdeme u železniční stanice v Nedvědici, krátký počáteční úsek absolvujeme společně se značenými přístupovými cestami ke hradu.

Pak se stezky větví do dvou provázaných okružních tras.

Dopřejme si tedy výlet Velkým okruhem. Snadno jej zvládnou rovněž začínající turisté či senioři. Koncepce stezky mile překvapí i ty z nás, co se mylně domnívali, že mají Pernštejn úplně v malíčku. Nejdříve se dozvíme podrobnosti o zaniklé těžbě známého nedvědického mramoru, který se tu dobýval po dlouhá staletí. Dále během putování poznáme dva pozoruhodné mosty. První představuje kamenný most na dávné spojnici do Sejřku. Tuto beznadějně osiřelou památku už takřka pohltil závoj vegetace. Nyní se znovu dostala na výsluní, ale tajemný háv jí naštěstí zůstal. Druhým je naopak vyšperkovaný krytý dřevěný most přes Nedvědičku. Blízký Haslingerův kříž zase přímo symbolizuje umělecké souznění řemeslných tradic Nedvědicka: zatímco jeho mramorový podstavec opracovaly nástroje zdejších kameníků, o korpus kříže se postarali železáři z blízkého Štěpánova. A závěrečný vý-

↑ Velkolepý Pernštejn. Naučná stezka představuje tento hrad ve zcela nových tvářích.

stup nám ještě přeruší exkurze do prostor barokního hradního parku. Sem zamíří pouze hrstka standardních návštěvníků Pernštejna. Bývalé zahrady jsou nyní hodně zpustlé, přesto si zachovaly torza původní výzdoby jako například fragment tureckých lázní, čínský pavilon nebo obelisk.

Když jsme se vypravili na výlet po Velkém okruhu, hlásily rosničky krásné počasí. Těšil jsem se na neotřelé pohledy k Pernštejnu, vycházející z jihozápadní orientace.

Tudíž ideální pro snímky nasvícené odpoledním sluncem. Fotosafari se ale kvůli šedým mrakům nekonalo.

Přesto nám stezka ukázala Pernštejn v nové dimenzi, která se zcela vymyká obvyklým snímkům hradu.

Navíc je stezka natolik atraktivní, že se ji vyplatí absolvovat i samostatně, bez ohledu na roční období nebo hradní sezonu. Podrobnou informační brožuru si lze stáhnout z webu www.nedvedice.cz.

↓ Haslingerův kříž z roku 1865 připomíná Rudolfa Haslingera, prvního starostu samostatné obce Pernštejna a vrchního lesního inspektora hrabat Mitrowských.

© Mapy.cz, s.r.o.

www.turista.cz

Aktuality

Text a foto: Vojtěch Pavelčík

Naučná stezka Svatojánské proudy V průběhu tohoto léta se uskutečnila rekonstrukce hojně navštěvované naučné stezky kolem Vltavy, vedoucí z Třebenic do Štěchovic a lemující řeku v úseku zaniklých Svatojánských proudů – velice známého a populárního prvorepublikového výletního místa nedaleko Prahy.

Tato místa jsou hojně navštěvována i dnes a naučná stezka si své znovuzrození již opravdu zasloužila. V posledních letech nabyla lokalita opět na popularitě (viz. např. článek v Turistovi 10/2010, 4/2011 a 4/2013), stav stezky, bohužel, její návštěvnosti neodpovídal. Obnovení naplánovala, zorganizovala a provedla ZO ČSOP Zvoneček z Vraného nad Vltavou. Rekonstruovaná stezka byla slavnostně otevřena v úterý 15. října. Malá slavnost se uskutečnila u úvodní cedule, která se nachází v Třebenicích přímo u autobusové zastávky PID. Po symbolickém přestřižení pásky a přípitku se hosté vydali na první procházku stezkou.

Stezka začíná v Třebenicích a končí přibližně po 9 km ve Štěchovicích, přičemž obě místa jsou skvěle dostupná Pražskou integrovanou dopravou. Na stezce naleznete 15 zcela nových informačních panelů. Na rozdíl od původní NS je tato nová nejen o přírodě daných lokalit,

↑ Na trase naučné stezky Svatojánské proudy

↑ Využití QR kódů za pomoci chytrého telefonu

ale je zaměřena i na velice zajímavou historii procházených míst. Naleznete zde panely nejen o voroplavbě na Vltavě, ale i o samotných Svatojánských proudech jako výletním místě, výstavbě přehrady Slapy i Štěchovice atd. Panely jsou dokonce vybaveny tzv. QR kódy, majitelé chytrých telefonů s příslušnou aplikací si tak mohou přímo na místě poslechnout třeba trampskou písničku či si prohlédnout fotografie, které se na panel již nevešly.

Na panelech naleznete také různé hravé kvízy pro děti, takže nudit se určitě nebudete. Stezka byla nově doplněna i o několik herních prvků a dvě odpočívadla s posezením. Jako zajímavost byly ponechány i dvě cedule původní stezky, nově byl vydán letáček s mapkou, který bude k dostání na infocentrech v regionu.

Ač je tato lokalita hojně navštěvována převážně v letních měsících (v průběhu sezony možno spojit třeba s výlety parníkem, které sem pořádá PPS), stezka stojí za návštěvu v průběhu celého roku. Nádherný je zde podzim, a pokud sem vyrazíte v zimě, nepotkáte téměř živáčka.

Na cestu se vybavte mapou KČT č. 38.

www.nacestu.cz

Text a foto: Ing. Rostislav Novák

Nová naučná stezka u Chocně V polovině května byla v lesním komplexu, rozkládajícím se severozápadně od Chocně, otevřena naučná stezka „Dívčí doly“, kterou vybudovala Lesní správa Choceň. Stezka je svým způsobem provedení počinem průkopnickým, neboť je v ní zakomponována lesní pedagogika.

V informačním prospektu s mapkou je lesní pedagogika vysvětlena jako jedna z metod lesnické a enviromentální osvěty, v níž jsou předávány pravdivé informace o lese a hospodaření zábavnou formou prostřednictvím lesního pedagoga. Návštěvníci se učí vnímat les všemi smysly a přemýšlet nad významem jeho funkcí a ochranou.

všestranném využití dřeva, lesních plodech a dalších funkcích lesa.

Víte, který strom v Česku má největší obvod kmene, který je nejvyšší a který nejstarší? Pokud ne, prostudujte pozorně stanoviště č. 7.

Plánek stezky získáte v turistickém informačním centru na Tyršově náměstí v Chocni, po stezce vás provedou dřevěné poutače ve tvaru vysokého písmene „A“.

Text: jizerske–hory.cz (red. kráceno z tisk. zprávy)

Nová přírodní památka na Černé Desné Jizerské hory mají novou přírodní památku, kterou se letos staly vodopády ležící zhruba v polovině turistické trasy, jež kopíruje tok říčky Černá Desná na oblíbené trase z Desné k přehradě Souš.

↑ Písník při trase

Pět kilometrů dlouhá stezka má 9 zastavení s deseti informačními panely, je přístupná ze tří míst a tvoří okruh vhodný pro pěší i cyklisty. První zastavení „U tunýlku“, což je nízký podchod pod železniční tratí č. 026 směrem na Borohrádek, k němuž se dostanete z železniční stanice Choceň po červené, podává základní informace a panel obsahuje i plánek cesty. Na dalším zastavení se dozvíte z pověsti o potrestané pyšné a lakotné dívce to, jak přišlo místo Dívčí doly ke svému jménu, stanoviště následující přináší informace o našich nejrozšířenějších dřevinách, o cirkulaci vody v lese,

K vodopádům Černé Desné je ideální vyrazit z městečka Desná po červené, tj. ve směru proti proudu. Postupně budete míjet vodopád Plotnový, za kterým následuje vodopád Dlouhý, Bukový a nakonec i Hrncový. Černá Desná má v tomto úseku značný spád. Převýšení na chráněném stometrovém úseku činí asi 600 metrů a koryto je zde plné typických peřejí, kaskád, kotlů a především větších či menších vodopádů, které vodní proud vymodeloval do fantaskních tvarů.

Přehradní nádrž Souš slouží jako zásobárna pitné vody pro přilehlý region a je v ní zakázáno koupání. Zpět do Desné lze zvolit buď modrou turistickou značku, nebo využít silnici, která je přes léto otevřená.

Přijďte na Pražskou stovku | 6. - 8. 12. 2013 » » více na www.nacestu.cz

Aktuality

Text a foto: Ing. Rostislav Novák

Zajímavá rozhledna na Milíři V sobotu 12. října byla slavnostně otevřena v nadmořské výšce 284,5 m na vrcholu kopce Milíř, zvaného též Lhota, v katastru obce Vysoká nad Labem rozhledna, jejíž konstrukce zatím nemá u nás obdoby. Projekt vypracoval Ing. Robert Prix z projekční kanceláře ARCHaPLAN s.r.o. a cena realizace byla odhadnuta na cca 4 mil. Kč.

O tom, že stavba rozhledny je většinou během na dlouhou trať, by vám mohli povyprávět mnozí investoři.

Nejinak tomu bylo i v tomto případě. První jednoduchá dřevěná rozhledna tu stávala ještě před 60 lety. Měla 5 pater, na která se lezlo po žebřících. V dnešní době by to byla adrenalinová záležitost, ale žádný stavební úřad by ji nezkolaudoval. Po r. 1948 však byla tato rozhledna stržena. Autorem myšlenky na obnovu původní rozhledny byl vnuk jejího stavitele Milan Danihelka spolu s Josefem Dostálkem, kteří založili v říjnu 2005 ve spolupráci s obcí Občanské sdružení pro obnovu rozhledny na Milíři. Sami pak měli lví podíl na vybudování přístupové cesty pro pěší, na které potkáte sto schodů z betonových pražců. Nazvali ji příznačně: „Schody do nebe“.

Základní kámen věnovaný místním občanem panem Otakarem Rybišarem posvětil dne 22. 6. 2011 kněz Josef Suchár.

↓ Rozhledna na Milíři

Z první finanční injekce byla v r. 2011 postavena železobetonová deska tvořící protiváhu ke dvacetitunové hmotnosti nadzemní části věže. Tři sta tun betonu a 7 tun betonářské oceli je skryto v hloubce 3 metrů. Na šestiboký ochoz vede 144 schodů do výše 25 m nad terénem.

Nosná konstrukce je tvořena třemi sloupy z lepeného dřeva, každý z nich je složen z pěti šestimetrových modulů, které se rozkračují nad přízemním domečkem s potřebným zázemím. Je tu vystaven i model rozhledny.

Střední ocelový sloup nese šroubovité ocelové schodiště se dvěma odpočívadly ve výšce 12 a 18 metrů. Schodiště muselo být pozinkováno v Polsku, protože v Česku se nenašla dostatečně velká zinkovací vana pro jeho osmimetrové a dvě tuny vážící díly.

A co spatří rozhledůmilovný turista z nejvyšší vyhlídkové plošiny? Kromě pohledu na blízkou „rodnou" obec Vysokou nad Labem např. nejvyšší části výškových budov v Hradci Králové jako vodárnu, vrcholek Bílé věže – městské zvonice dokončené v r. 1585, několik horních pater Hotelu Černigov, kostelík v Novém Hradci Králové, z význačnějších kopců Kolibu, Kunětickou horu, Chlum, v dáli za dobré viditelnosti zahlédne Krkonoše, Orlické hory, Železné hory a Chrudimsko. Vzdálenější pohoří jako jsou Jizerské hory a Jeseníky budou vidět zřejmě jen za velmi příznivých podmínek, které nastávají za mrazivých bezmračných dní v zimních měsících. Rozhledna bude dodatečně vybavena rozhledovou růžicí.

Rady na cestu: Nejkratší přístup je z autobusové zastávky Vysoká nad Labem – hostinec, odkud zbývá asi 30 min.

Další možnosti, např. po červené TZ z Roudničky nebo po modré TZ z Nového Hradce Králové, najdete na mapě KČT č. 24 – Hradecko a Pardubicko. O otvírací době mimo sezonu se informujte na tel.: 607 874 566.

www.nacestu.cz