Turista 5-2014

Skály a skalní vyhlídky Žďárských vrchů Nově pod zem do dolu Jeroným Muzeum Výtopna Zdice Po stezce hastrmanů Průzračný Vycpálkův lom

Za historií hradiště Veligrad Podvodní říše v rakouském Schremsu

TOULKY S TOULAVOU KAMEROU Obnovená tvrz v šumavských Svojšicích Dědictví i vroubky Jakuba Krčína

AKTUALITY A ZAJÍMAVOSTI Výročí rozhledny Vlčí hora a trasy Štěchovice – Svatojánské proudy | Moravskou Saharou Radost pro radost | Za prameny do Pramenů Dříve protiatomové kryty - dnes muzea Riedlův kříž | Podlešínská skalní jehla Do nové pražské ZOO | Když se ozve ku-ku...

LIII | 126 Cena: 48 Kč

KVĚTEN

5 2014

ZAJÍMAVOSTI A NOVINKY PRO VÝLETY PĚŠKY I NA KOLE PO ČESKU I ZA JEHO HRANICEMI

Obsah

1 Úvodník 3 Aktuality 2 3 4 5 6

Hrázděné podstávkové domy ve Vysoké Lípě u Jetřichovic (foto: Zdeněk Patzelt)

7 8 9 10

Velikonoce po celý rok Odkrytá "Moravská Sahara" Lázně Prameny – Sangerberg 125 let trasy Štěchovice |Svatojánské proudy Prominentní protiatomový kryt pod „Václavákem" Protiatomový kryt v Sokolově 125 let rozhledny na Vlčí hoře Zoologická zahrada Terárium Praha Radost pro radost

TURISTA na internetu

www.turista.cz PŘEDPLATNÉ ZAJIŠŤUJE: n SEND Předplatné, spol. s r.o., Ve Žlíbku 1800/77, Hala A3, 193 00 Praha 9 Horní Počernice e–mail: send@send.cz, SMS: 605 202 115 tel.: 225 985 225, 777 333 370, www.send.cz n Pro knihovny: VaRA distribuce, A. Trägera 275/9, 370 10 České Budějovice, tel.: 723 563 271 n Na Slovensku: Magnet Press Slovakia, s.r.o., Šustekova 8, P. O. Box 169, 830 00 Bratislava, tel./fax: +421 2 67201931–3, e–mail: predplatne@press.sk, www.press.sk

12 Důl Jeroným – nově zpřístupněný unikát 14 Muzeum Výtopna Zdice

ROZŠIŘUJE První novinová společnost, a.s.

16 Terezka, má láska 18 Stezka hastrmanů 20 Skály a skalní vyhlídky Žďárských vrchů 24 Hradiště Veligrad 28 Vycpálkův lom Důl Jeroným (str. 12)

30 Toulky s Toulavou kamerou 30 Svojšice 34 Dědictví i vroubky Jakuba K.

38 Do rakouského Schremsu 42 Vyhliadkova rozhľadňa na vrchu Súšava (Slovensko) 44 Z historie organizované turistiky Příběh staré fotografie Skály a skalní vyhlídky Žďárských vrchů (str. 20)

REDAKCE Školní 68, 312 00 Plzeň tel.: 602 932 933, 371 425 286 e–mail: turista@literaplzen.cz Šéfredaktorka: Mgr. Svatava Pátková Redakční rada magazínu: Mgr. T. Novotný (předseda), Ing. I. Hejl, Mgr. A. Krško, Mgr. T. Lejsek, Ing. V. Pátek, E. Pavlásková Redakční rada zpráv: Ing. J. Havelka (předseda), M. Holenda, Ing. J. Babnič, Ing. M. Nováček Kolektiv stálých spolupracovníků: Jakub Hloušek, Ing. Edward Chmiel, Josef Kosák, Mgr. Jan Sládek, PhDr. Dagmar Šumberová, Jaroslav Vála, RNDr. Jan Vítek, Ing. Stanislav Wieser, tým Toulavé kamery České televize

46 Okénko do přírody | Když se ozve ku-ku

PRODUKCE

48 Soutěž | Architektonické skvosty Česka na kilometru a půl

Litera Plzeň, s.r.o. Školní 68, 312 00 Plzeň tel.: 371 120 613, 608 238 626 e–mail: info@literaplzen.cz

50 Střídavá křížovka | Hoši od Bobří řeky 52 Pêle mêle 52 Podlešínská skalní jehla 52 Riedlův kříž

55 Zprávy KČT 61 Zprávy Asociace TOM Do rakouského Schremsu (str. 38)

63 Novinky do vaší knihovny

Grafická úprava a sazba: Hana Lehmannová Sazba: Veronika Pálková Fotokorekce: Ondřej Fiala Tiskne: Tiskárna Irbis Příspěvky adresujte redakci časopisu.

PRODEJNY POTŘEB PRO TURISTY, ve kterých můžete zakoupit i TURISTU n Tomáš Kopecký – T&M turistický matroš, Vrážská 1534, Praha 5 – Radotín, tel.: 724 155 922, www.turisticky–matros.cz n Vobchůdek Kudrna – prodej průvodců, map a potřeb pro turisty, podchod pod hl. brněnským nádražím ČD, Nádražní 1, Brno, tel.: 542 210 660, www.kudrna.cz n KIWI SVĚT MAP A PRŮVODCŮ, s.r.o. – prodej turistické literatury (ke koupi i starší čísla TURISTY), Jungmannova 23, 110 00 Praha 1, tel.: 224 948 455, www.mapykiwi.cz n Infocentrum KČT – prodej map a průvodců (ke koupi i starší čísla TURISTY), Fügnerovo nám. 3, 120 00 Praha 2, tel.: 224 261 919, e–mail: info@klubturistu.cz n H.S.H. Sport s.r.o. – prodej turistického vybavení, Radlická 19, Praha 5, tel.: 224 827 443, info@prooutdoor.cz, www.proOutdoor.cz n PRODEJNA MAP A PRŮVODCŮ, Senovážné nám. 6, 110 00 Praha 1, tel.: 224 227 245 n LIMAN SPORT – potřeby pro turistiku, tábornictví, skauting, Slovanská 31, 326 00 Plzeň, tel. 377 446 782, e–mail: limansport@volny.cz, www.limansport.cz n Mapové centrum – prodej map a průvodců, Martinská 4, 301 00 Plzeň, tel.: 377 235 836 n ALPI SPORT – specializovaná outdoorová prodejna, Jičínská 15, 742 58 Příbor, tel.: 556 722 266, obchod@alpisport.cz, www.alpisport.cz

Za původnost a věcnou správnost uvedených příspěvků odpovídají autoři. Názory vyjádřené v autorských článcích nemusejí být totožné s názorem vydavatele a redakce. Redakce neručí za věcnou ani jazykovou správnost textů na inzertních plochách.

Technické záležitosti související s inzercí vyřizuje: Litera Plzeň, s.r.o.

Vydává Klub českých turistů Revoluční 1056/8 110 00 Praha 1 – Nové Město Registrováno na MK ČR pod číslem E 7264 ISSN 0139–5467 Ročník LIII (Časopis turistů ročník 126) Uzávěrka příštího čísla: 25. 4. 2014 Uzávěrka zpráv příštího čísla: 6. 5. 2014 Příští číslo půjde do distribuce: 28. 5. 2014

KČT na internetu

www.nacestu.cz

www.kct.cz

1

Úvodník

Vážení a milí čtenáři, vítám Vás na stránkách jarního čísla TURISTY. Všude kolem nás už to kvete, a tak jistě i Vy máte chuť vyrazit ven – do přírody. Na následujících stránkách najdete mix neotřelých námětů, kam se vydat po Česku, ale třeba i na skok za jeho hranice.

Kdo by se chtěl pořádně protáhnout a porozhlédnout po kraji pěkně z výšky, nechť se nechá zlákat na skály a skalní vyhlídky Žďárských vrchů. Možná Vás překvapí, kolik jich kolegové Honza Kukačka a Ivan Orlík zmapovali a zakreslili do přehledné mapky, jež je samozřejmě součástí jejich příspěvku.

Z výšky se ale můžete rozhlédnout i ve Šluknovském výběžku, a to z letošní oslavenkyně – už stopětadvacetileté rozhledny na Vlčí hoře. Těm z Vás, kteří máte namířeno na severní Plzeňsko, přinášíme tip k návštěvě naopak jedné z nejmladších rozhleden – jmenuje se Radost a pro radost si ji nad vsí Dobříč postavil tamní občan Václav Růžek.

jihočeských rybníků – Jakuba Krčína. Ani netušíte, jaký to byl záletník! Druhá Toulavka je tentokrát z „mého šuplíčku“, zavedu vás v ní do šumavských Svojšic, kde jsme natáčeli na krásně rekonstruované tvrzi manželů Valentových a při tom se dozvěděli, podle čeho se dá poznat, který z jejich předchůdců byl hospodářem dobrým, či kterému to na statku pořádně skřípalo.

Další inspiraci už hledejte na stránkách TURISTY sami.

Já ještě prozradím, že příště se společně projdeme rozkvetlou Hodonínskou Doubravou a odtajníme, proč je považována za středoevropský unikát. Kosatce sibiřské na připojeném snímku kolegy Jiřího Sladkého pocházejí právě odtud.

Příjemné chvíle s TURISTOU a krásné jaro na cestách přeje Mgr. Svatava Pátková šéfredaktorka TURISTY

I ti, kteří výšky příliš v lásce nemají, si přijdou na své.

Pozveme je pod zem – třeba do dvou nedávno ještě tajných protiatomových krytů, nebo do Slavkovského lesa do půvabného dolu na cínovou rudu, jehož chodby jsou ručně ražené a jejich stěny stále nesou stopy mlátků a želízek z 16. století. Důl se jmenuje Jeroným a leží na katastru dnes už zaniklé obce Čistá, zničené v padesátých letech, kdy se území stalo výcvikovým prostorem československé armády. Pro svůj rozsah, stupeň zachovalosti a stáří hornické práce patří důl Jeroným k nejdůležitějším technickým hornickým památkám na světě!

Ještě hlouběji se do historie ponoříme během návštěvy velkomoravského hradiště Veligrad.

Pokud potřebujete námět na pěkný výlet s dětmi, pak nabízíme novou zoologickou zahradu Terárium Praha, či kousek za hranicí rakouský Schrems, kde se v akváriích unikátní Podvodní říše prohánějí ryby svezené z celého Rakouska.

O rybách a rybníkářích bude řeč i v naší pravidelné rubrice Toulky s Toulavou kamerou. Mirka Bezrouková nám totiž odtajní ledacos ze života slavného stavitele

Přijďte na Hadařskou 25 | 26. 4. » » více na www.nacestu.cz

Aktuality

Text a foto: Jakub Hloušek

Velikonoce po celý rok Pestrá kraslice. Neoddělitelný symbol našich Velikonoc a roztomilý doklad šikovných rukou i výtvarného talentu. Možná doma na poličce uchováváte kraslici, na které jsou do tmavého podkladu vyškrábány jemné rostlinné motivy. Pokud ano, tak se vaše kraslice pravděpodobně zrodila v Borkovanech, vinařské obci položené na úpatí Ždánického lesa.

A protože borkovanské kraslice jsou doopravdy jedinečné, našlo se pro ty nejreprezentativnější ukázky důstojné místo pod střechou tamní unikátní expozice. Ta má své dveře otevřené celoročně, i když čas pomlázky už dávno uplynul. Místní zručné malérečky kraslice zpočátku vyškrabávaly, anebo jak se tu říká „résovaly“, do vajec obarvených červeně, černě či modře. S koncem první světové války sem ovšem vtrhly anilínové barvy a zdejší kraslice pak dostaly mnohonásobně pestřejší šat. Nejstarší kousek borkovanské velikonoční sbírky pochází ze čtyřicátých let minulého století. Kromě úchvatného souznění barev a vzorů návštěvník záhy zjistí, že kraslice se mohou diametrálně odlišovat také svou velikostí. Vždy záleželo na použité surovině, tedy vejci.

Nejmenší kraslice byly vyškrabovány do křehkých vajec křepelek. Velké oblibě se u maléreček těšila vejce kachní, náročnější přípravu vyžadovala vejce husí a v minulosti rovněž labutí, poněvadž jejich skořápka se nejprve musela obrousit smirkovým papírem. Kuriózní hit současnosti představují pštrosí vejce ozdobená klasickými lido-

vými dekory jižní Moravy. Borkovanské kraslice současně odjakživa patřily k důležitým obchodním artiklům: během sedmdesátých let minulého století v Borkovanech nazdobili až 150 000 kusů ročně. To je opravdu stěží představitelné množství. Nyní se ale komerční produkce dostala do útlumu. „Dnes celý proces výzdoby perfektně ovládá zhruba šedesátka borkovanských žen,“ upozornil mne starosta obce, Mgr. Radek Valenta. Což jednoznačně potvrzuje stále živou tradici. Stačí pozorně sledovat data narození autorek vystavených exponátů, kde se setkáme i s poměrně mladými ročníky. Dle provedení dekoru lze perfektně vystopovat, která ze starších tetiček je zasvětila do tajů tohoto řemesla. Stálá expozice je přístupná kdykoli po předchozí domluvě. Aktuální kontakty naleznete na webu www.borkovany.cz.

Návštěvu Borkovan se vyplatí skloubit s prohlídkou historické kovárny v sousedních Těšanech, případně si jí obohatit putování blízkým Slavkovským bojištěm. A jako hezkou památku si můžete zpět domů přivézt originální borkovanskou kraslici.

ŠLÁPNĚTE DO PEDÁLŮ S NOVÝMI CYKLOMAPAMI KČT 1 : 50 000 Cykloturistická mapa 1 : 50 000

Praha – sever Podřipsko

Českosaské Švýcarsko

PODYJÍ

Národní parky České a Saské Švýcarsko

Praha – sever Polabí Praha – sever

cyklomapy s turistickovlastivědným textem na zadní straně mapy

Cykloturistická mapa 1 : 50 000

PRAHA – JIH dolní Posázaví

1. vydání 2011

1. vydání 2011

Cykloturistická mapa Radfahrkarte Bicycle map Mapa rowerowa

Cykloturistická mapa Radfahrkarte Bicycle map Mapa rowerowa

Obou

stranná

mapa s profily vybranýc

á mapa s profily vybraných cykli

n ostran Jedn

h c yk l istick ých tr

as

oboustranné cyklomapy bez textové náplně

as a vlas ti

věd ným i

Praha – jih Praha – jih Podbrdsko

stický ch tr

Praha – jih dolní Posázaví

Podyjí Podyjí Vranovská přehrada

Podyjí střední Podyjí

tex ty

2 3

Aktuality

Text a foto: Jiří Sladký

Odkrytá „Moravská Sahara“ Bzenecká Doubrava nepatří mezi nejznámější místa. Kdo ji navštívil, vzpomene si na věkovitý Žilkův dub a na borový les všude kolem. To už teď není docela pravda. Obrovský požár před dvěma lety tu zanechal rozlehlou holinu.

Pro vnímavého návštěvníka ale připravil nevšední zážitek. Odkryl neznámý pohled, tvář písečné krajiny, jaká nebyla k vidění skoro celá dvě století. Právě teď se dá poznat blíže, jak vypadá „Moravská Sahara”. Na místo spálených pahýlů borovic se objevují písečné duny a přesypy, ale také rozsáhlé mokřiny s vodní hladinou mezi dunami. Jen ta voda v nich není slaná jako na poušti, ale zbarvená do červena vzlínajícím železem.

Na ponechaných pláních se šíří vzácná pískomilná společenstva.

nebo Bzence–Přívozu. Kvalitní povrch a lesní ticho vytvářejí hotový ráj pro vyznavače inline bruslení, ale také pro cyklisty. Přímka napříč lesem má spolu s navazujícími odbočkami 15 km. Cesta do jeho nitra, k dunám a písečným pláním, už vyžaduje trochu úsilí. Písek, když vyschne, není přítelem kol, a tak terén je relativně pohodlný nanejvýš pro horský bicykl. Můžete se vydat historickými cestami, kterým se tu říká aleje a které v názvu nesou jména cílových míst. Vůbec nevadí, že se člověk občas v neznámém terénu v lese ztrácí. Přes les občas přeletí volavky a čápi, vzácně taky čápi černí, mezi stromy lze při troše štěstí zahlédnout klouzavě letícího dudka.

Bzeneckou Doubravu je třeba navštívit co nejdřív, dokud krajina vypadá jako čerstvě vynořená z historie.

Nepotrvá to dlouho a holé pláně zarostou semenáčky borovic a protipožárními pásy dubů.

Neméně originální jako zdejší krajina je i přístupová trasa, silnička Příčná. Po ní se dá dostat do nitra lesního masivu za necelou půlhodinu z Ratíškovic, Vacenovic

↓ Přední holé vrchy jsou zase takové jako na starých mapách

↑ Nejcennější pouštní ukázka – bývalé bzenecké cvičiště ↓ „Pouští“ se šíří pískomilné trávníky

Přijďte na Klepačovskou bleduli | 26. 4. » » více na www.nacestu.cz

Aktuality

Text a foto: Ing. Stanislav Wieser

Lázně Prameny – Sangerberg Pro někdejší lázeňské místo je případný název podle zdejších pramenů, které překonávají nepřízeň osudu lázní. Jejich původní jméno by se dalo přeložit jako Zpěvná Hora, ale do zpěvu tam asi nikomu nebylo, když se zhroutil bombastický projekt obnovy lázní a výstavby stáčírny minerální vody, konkurující firmě Mattoni.

Zdejší příjemné místo oddechu a drobných kulturních památek se však zvedá z popela – téměř doslova, protože budova Alžbětiných lázní, otevřená roku 1872, shořela 2. června 1983 jakožto Domov důchodců.

Trosky lázní, altánu Vincentova pramene i jímek Rudolfova a Giselina pramene dlouhá leta žalostně obklopoval pustnoucí lázeňský park. A stalo se, že zde byla po více než 70 letech od zániku lázní 25. května roku 2013 zahájena lázeňská sezóna. U pramenů Rudolfa a Gisely stál ještě nedokončený altán, ale výsledky nadšené práce občanského sdružení Obnova obce Prameny byly patrné. Ocenili je snad všichni, kteří se slavnosti zúčastnili. V dalším průběhu roku byla úprava jímání i altánu dokončena. Sdružení se postaralo také o vyčištění jímky Vincentova pramene a jímání dalších dvou minerálních pramenů, o renovaci sochy

↑

Vývěr Rudolfova a Giselina pramene z jímání v altánu v pozadí (únor 2014)

→ Nové jímání Giselina pramene ↑→ Dobová upoutávka na Lázně Sangerberg (meziválečné období)

Zmenšený výřez z mapy KČT č. 2

sv. Jana Nepomuckého a má další plány (www. obnovaobceprameny.cz – na těchto stránkách se možná objeví pozvánka na letošní otevření lázeňské sezóny).

Lázně v nynější době nemají lehké časy, ale bývalé lázně Prameny nabízejí něco jiného: opravdu v přírodě pramenící minerální vodu a zážitek ze zastavení na toulkách Slavkovským lesem.

Kdyby někdo z Pramenů přešel přes Kladskou do Lázní Kynžvartu na nádraží, vzpomněl by si určitě na tabulku, kterou mohl vidět u altánu v Pramenech.

Kdysi nádraží neslo název Kynžvart – Sangerberg, ale nyní by se mohlo stát jako nám, že by nikdo na cestu do lázní z vlaku nevystupoval.

Přijďte na Pražský Děvín | 11. 5. » » více na www.nacestu.cz

4 5

Text: Svatava Pátková Foto: RNDR. Irena Jančaříková

125 let trasy Štěchovice – Svatojánské proudy 11. května uplyne 125 let od vyznačení první pěší turistické trasy ze Štěchovic ke Svatojánským proudům.

Ve stopách „prvního označovacího družstva“, jež tvořili pánové Bečvář, Pasovský, Tesánek a Prokop, se v úterý 6. května ve 13.00 h vydají od rozcestí Kolna dnešní značkaři, oblečení a vybavení k nerozeznání od svých dávných předchůdců. Část původní trasy (cca 4 km, zbytek pohltila přehrada) mezi bývalým altánem nad Štěchovickou přehradou, Kolnou a Slapskou přehradou vyznačí původními turistickými značkami a replikami historických dřevěných směrovek.

Na tuhle slávu jste srdečně zváni!

adresa pro zaslání: Restday K pasekám 624 760 01 Zlín

tel.: +420 775 322 800

Přijďte na Panstvím Zachariáše z Hradce | 12. – 16. 5. » » více na www.nacestu.cz

Aktuality

Text a foto: Lukáš Nekolný

Prominentní protiatomový kryt pod „Václavákem“ Jen asi málokoho by napadlo, že při procházce po pražském Václavském náměstí může zavítat do dlouho utajovaného protiatomového krytu pod luxusním hotelem Jalta.

Kryt (stejně jako hotel, který jej zamaskoval) vznikl v letech 1954–1958 jako sídlo vojenského vedení zemí Varšavské smlouvy pro případ další světové války. Kapacita krytu byla stanovena až na 150 osob.

↑ Výslechová místnost Veřejné bezpečnosti ↓ Při prohlídce se vám dostanou do rukou zbraně i další dobové předměty.

Dnes je zpřístupněna jen část podzemního komplexu, veřejnosti jsou totiž uzavřeny rozsáhlé prostory s velkými nádržemi na vodu i prostory, v nichž byla umístěna nemocnice. Návštěvník se tak dostane jen do 7 místností, které leží zhruba 10 metrů pod povrchem. V jedné z nich je k vidění vybavení operačního sálu, které upozorňuje na zmíněné nepřístupné prostory, v dalších expozice Pohraniční stráže, následuje výslechová místnost Veřejné bezpečnosti včetně dálnopisu a jiných nezbytností. Vrcholem prohlídky je však místnost s původním odposlouchávacím zařízením. Kromě odposlechů telefonů v hotelových pokojích i dalších prostorách budovy

↓ Budova hotelu patří k pozoruhodným stavbám socialistického realismu.

byly na řadě míst rozmístěny štěnice různé velikosti, jež si je možné také v expozici prohlédnout.

Kryt je zpřístupněn pouze dva dny v týdnu. V sudé týdny v úterý a čtvrtek a v liché týdny v pondělí a středu, a to mezi 17. a 20. hodinou. Vždy je ovšem nutné se předem objednat. Prohlídka trvá zhruba 30 minut a vzhledem k malým prostorám je určena maximálně pro 7 osob (kontakt – email: concierge@hoteljalta. com).

Přijďte na Plánskou 50 | 26. 4. » » více na www.nacestu.cz

6 7

Text a foto: Lukáš Nekolný

Protiatomový kryt v Sokolově Sokolov není tradiční turistickou destinací.

Přesto stojí toto město alespoň za kratší zastávku.

A to i díky zpřístupněnému protiatomovému krytu doplněnému muzeem (nejen) techniky.

Celý „bunkr“ z konce 70. let 20. století zaujímá 1300 čtverečních metrů a byl určen pro cca 1200 osob. V rámci muzea je zpřístupněna polovina této plochy. Areál se nalézá na konci Lipové ulice, na jižním okraji sídliště Michal nedaleko Areálu zdraví. Můžeme sem přijet autem, nebo přijít pěšky po žluté turistické značce, jež vychází

↑ Expozice aut a motocyklů ↓ Dochované vybavení technického zázemí krytu

↓ Areál zdraví je zelenou oázou jihovýchodního okraje Sokolova

z vlakového nádraží a přes centrum města směřuje východním směrem právě sem a dále k jezeru Michal.

Značka budovu s muzeem míjí jen o pár desítek metrů.

© Seznam.cz

A co všechno je k vidění? Nejprve si prohlédneme obrovské vstupní pancéřové dveře, dále vede prohlídka přes expozice muzejní železnice, bydlení v letech 1800–1950, žehliček, šicích strojů a zemědělského náčiní k přehlídce historických aut a zejména asi 50 motocyklů. To vše v prostorách haly, v níž by byli „umístěni“ lidé v případě jaderného ohrožení.

Přístupné jsou ovšem i prostory tolik nezbytného zázemí krytu, včetně původního vybavení (vzduchotechnika, radiomaják). Podíváme se také do chodby, která spojovala tento kryt s krytem umístěným ve vedlejší budově stejného vzezření. Na závěr prohlídky dostaneme jako pozornost podniku Certifikát o absolvování praktické přípravy v případě příchodu další Studené atomové války.

Otevřeno mají od dubna do října každý den mimo pondělí od 11 do 18 hodin, mimo sezonu od čtvrtka do neděle od 13 do 18 hodin.

Přijďte na Okolo Mořkova | 3. 5. » » více na www.nacestu.cz

Aktuality

Text: Václav Hieke Fota: Václav Hieke a archiv autora

125 let rozhledny na Vlčí hoře Prvními doloženými turistickými kluby na Šluknovsku byly Touristenklub v Krásné Lípě (Schönlinde, založen 25. srpna 1882) a Horský spolek pro Kyjovské údolí (Gebirgsverein für das Khaatal, založen r. 1884). Oba sdružily nadšence, kteří nechtěli užívat krás své vlasti jen pro sebe, ale chtěli je též zpřístupnit širší veřejnosti.

Společné vycházky, schůze s přednáškami a zpřístupnění Širokého vrchu (Karlshöhe) přivedly k turistice nové přátele, brzy vznikl nápad založit spolek a tato myšlenka padla na úrodnou půdu. Úsilí pak přineslo plody. Na základě stanov schválených 23. srpna 1885 byl v malém sále „Německého domu“ (dnešní hotel Beseda) v Krásné Lípě za předsednictví p. Karla Köglera z Krásné Lípy 13. září 1885 založen Horský spolek pro nejsevernější Čechy. Předsedou byl zvolen doktor Johann Hille z Horní Chřibské–Krásného Pole (Oberkreibitz–Schönfeld), který stál v čele spolku až do své smrti 12. června 1925, tedy plných 40 let. Cílem turistů bylo poznávat krásy přírody a probouzet a podporovat radost z putování.

Výbor se ihned pustil do práce, obracel se na majitele panství se žádostmi, aby povolili značení a budování cest. Povolení udělili Franz Altgraf zu Salm–Reisserscheid 23. ledna 1886, kníže Ferdinand Kinsky 13. března 1886, kníže Liechtenstein 25. března 1886, kníže Eduard von Clary–Aldringen, správa c. a k. rodinných statků v Zákupech (Reichstadt) a komerční rada Ernst Grumbt 28. května 1886.

znamení činnosti nového spolku. Stavba proběhla v tak krátkém čase díky peněžním darům, darovanému materiálu a také díky tomu, že návštěvníci vynosili na vrchol 20 000 cihel. Z příznivců a mecenášů je třeba zmínit především bratry Ferdinanda a Eduarda Michelovy, kteří o Vlčí horu pečovali i v následujících letech, takže roku 1901 mohla být zřízena takzvaná „ohřívárna“.

V roce 1908 ztratila rozhledna svou původní podobu.

Vyhlídková plošina, kterou lemovalo cimbuří, byla zvýšena a zastřešena, věž dosáhla dnešní výšky devatenácti metrů. Stoupá se na ni po šedesáti čtyřech schodech.

Významné výročí si u rozhledny připomeneme 24. května 2014 v 10.30 hodin. KČT a město Krásná Lípa chystají bohatý program.

Doba romantismu vedla k budování nových turistických cest, chat, útulen... Prestižní záležitostí bylo vlastnit rozhlednu. Tam, kde neměl klub dost peněz, došlo ke spolupráci několika odborů.

A tak sekce Krásná Lípa, Vlčí hora a Brtníky podaly na valné hromadě 28. února 1886 prostřednictvím pana Antona Klingera návrh vystavět na Vlčí hoře rozhlednu. Již o posvícení roku 1887 byla otevřena horská chata a roku 1888 v jejím těsném sousedství dvanáct metrů vysoká rozhledna (kompletně dokončená až v roce 1889), kterou zbudoval stavební mistr Josef Hampel z Rumburka. Bylo to široko daleko viditelné

Přijďte na Krušovický vejšlap | 3. 5. » » více na www.nacestu.cz