Fyzika III - 2. díl

Kapaliny Plyny

Fyzika III

2. díl

Ucebnice fyziky pro ZŠ a víceletá gymnázia

Učebnicí vás provedou: Blaise Pascal (str. 3)

Evangelista Torricelli (str. 37)

Archimedes (str. 11)

Albert Einstein Fyzika III/1. díl – str. 23

A

B

TF F L

popiska fotografie příklad

Obr. 21 Vysoká hustota vody v Mrtvém moři umožňuje lidem plovat na hladině bez jakékoli námahy.

Příklad 5 Výpočet ponořené části ledovce

ρL = 917 kg/m3 ρV = 1 030 kg/m3 Vpod — =?

VL (Vpod je objem ponořené části.)

FG = Fvz VL · ρL · g = Vpod · ρV · g VL · ρL = Vpod · ρV 917 Vpod ρL — = — = — ≐ 0,89 = 89 % VL ρV 1 030

TF (Tropical Fresh Water) tropická sladká voda T S W

WNA

Obr. 23 Čára ponoru (A) je ukazatel optimálního ponoru lodi. Měří se jako svislá vzdálenost nejnižšího bodu lodi od hladiny. Závisí na hmotnosti nákladu a také na hustotě vody (teplotě a slanosti). Čáru ponoru doplňují barevné značky a zkratky písmen, tzv. Lloydova značka (B).

Obr. 22 Ledovce a ledové kry plovou ve slané vodě (v mořích a oceánech) i ve vodě sladké (v ledovcových jezerech).

Na mořské hladině plove ledovec. Jaká část ledovce je pod hladinou, má-li led hustotu 917 kg/m3 a hustota mořské vody je 1 030 kg/m3?

R

Tankery, lodě či jachty jsou vyrobeny z materiálů (obvykle z oceli), jejichž hustota je větší než voda. Přesto se tato těžká plavidla nepotopí. Protože jsou uvnitř dutá, průměrná hustota trupu lodi (tvořeného ocelí s vysokou hustotou a vzduchem s nízkou hustotou) je nižší než hustota vody. Díky tomu mohou plovat.

Zamyslete se: Jaký je rozdíl mezi plaváním ve sladkovodní přehradě a v moři? Proč je obtížné dělat rychlá tempa v Mrtvém moři s hustotou vody okolo 1 240 kg/m3?

rozšiřující učivo a zajímavosti

Pokud chceme zachránit tonoucího, vždy se snažíme využít nějaké pomůcky – např. nafukovací kruh nebo korkový pás. Pokud nemáme žádnou pomůcku, je důležité dodržovat několik zásad. K tonoucímu se přibližujeme vždy zezadu. Nesnažíme se ho vyzvedávat z vody, naopak se snažíme, aby byla co největší část jeho těla ponořena.

Nad vodou mu držíme jen ústa, nos a oči.

JAK

TO , ŽE PLOVOU I PŘEDMĚTY VYROBENÉ Z MATERIÁLŮ S VYSOKOU

HUSTOTOU?

Pokus 7 Pomůcky: modelína, nádoba s vodou

A) Vyrobte z modelíny kuličku a vložte ji do vody. Kulička klesne ke dnu, neboť hustota modelíny je vyšší než hustota vody.

B) Upravte tvar modelíny tak, aby plovala na hladině. Jak to, že se v tomto případě modelína nepotopí?

vnitřní trup kompresory se stlačeným vzduchem balastní nádrž otvor pro čerpání vody

2.1 ATMOSFÉRICKÝ TLAK Od pradávna lidé záviděli ptákům jejich let a snažili se sestrojit různé pomůcky umožňující létat. Prvním člověkem, který si sestrojil křídla, byl podle řeckých bájí stavitel, sochař, malíř a vynálezce Daidalos.

Abychom si mohli vysvětlit, čím je létání ptáků či lidí umožněno, je třeba se seznámit s atmosférickým tlakem.

JAK NA NÁS TLAČÍ VZDUCH?

Obr. 63 Pokud uzavřeme plyn do nádoby, molekuly, z nichž se plyn skládá, budou narážet na stěny nádoby. Výslednicí těchto nárazů je tlaková síla.

Pokus 12 Pomůcky: sklenice, voda, savý papír, hadice, nůžky

pokus

Plyny jsou tekuté – obdobně jako kapaliny je můžeme přelévat a uzavírat v nádobách. Pokud nádobu otevřeme, plyn uniká do okolního prostoru. Plyny jsou rozpínavé a stlačitelné. Skládají se z molekul, které se vzájemně neustále a snadno pohybují (obr. 63).

Ukažme si, že podobně jako na tělesa ponořená v kapalině působí hydrostatický tlak, působí na všechna tělesa na Zemi tlakovou silou i vzduch.

Oba pokusy provádějte nad umyvadlem.

A) Naplňte sklenici vodou až po okraj a položte na ni savý papír.

Papír přidržte rukou a sklenici obraťte dnem vzhůru. Co nastane, když papír pustíte?

B) Ustřihněte kousek gumové hadice. Jeden konec hadice utěsněte prstem a naplňte ji vodou. Utěsněným koncem hadici zvedněte kolmo vzhůru. Pozorujte, co se bude dít, když horní konec hadice uvolníte.

A

slaná voda v létě

W (Winter Seawater)

slaná voda v zimě

WNA (Winter North Atlantic)

severní Atlantik v zimě

Zamyslete se: Je možné vytvořit kuličku z modelíny tak, aby plovala na hladině?

schéma

Chování tělesa po jeho vložení do kapaliny závisí na vzájemných průměrných hustotách tělesa a kapaliny. Je-li ρt > ρk, potom je také FG > Fvz a těleso klesá ke dnu. Je-li ρt = ρk, potom také FG = Fvz a těleso se vznáší v kapalině. Je-li ρt < ρk, potom je také FG < Fvz a těleso plove; ponořený je takový objem tělesa, při kterém se vztlaková a tíhová síla vyrovnávají.

B

vzduch/vakuum EN: air/vacuum, DE: die Luft/das Vakuum, FR: air (m)/vide (m)

Už víte, že atmosféra je plynný obal Země, který je tvořen vzduchem. Připomeňme si, že i vzduch má určitou, i když poměrně malou hustotu: 1 m3 vzduchu v blízkosti povrchu Země má hmotnost asi 1,2 kg (při teplotě 20 °C).

Na všechny částice vzduchu (atomy i molekuly) působí tíhová síla.

Tíhová síla vrstvy vzduchu, která se nachází nad zemským povrchem, vyvolává tlak. Nazýváme jej atmosférický tlak. Na každé těleso obklopené vzduchem působí tlaková síla – výslednice nárazů jednotlivých molekul vzduchu na povrch tělesa.

Jistě si pamatujete, že v případě kapalin působí hydrostatický tlak všemi směry. Obdobně i pro vzduch platí, že atmosférický tlak působí všemi směry.

Oba jevy, které jste pozorovali v pokusu 12, mají stejnou příčinu.

Je jí atmosférický tlak okolního vzduchu. V případě pokusu se sklenicí atmosférický tlak a povrchové napětí vody na chvíli překonají hydrostatický tlak vody ve sklenici. A v případě pokusu s hadicí je situace obdobná, atmosférický tlak působící na vodu na dolním konci hadice je větší než hydrostatický tlak vody (obr. 64).

Atmosférický tlak je fyzikální veličina, kterou můžeme měřit.

Označujeme jej pa, jednotkou je jeden pascal (Pa).

CO JE TO VAKUUM? Jako vakuum označujeme vzduchoprázdný prostor. Z fyzikálního hlediska je vakuum prostor, v němž je tlak plynů podstatně menší, než jsou hodnoty okolního atmosférického tlaku. Podle velikosti tlaku rozlišujeme různé stupně vakua.

tabulka zamyslete se

Tab. 1 Součástí Lloydovy značky jsou zkratky, které popisují maximální čáru ponoru ve vodě různé hustoty.

17

plyn/atmosféra/atmosférický tlak EN: gas/atmosphere/atmospheric pressure, DE: das Gas / die Atmosphäre/der Luftdruck, FR: gaz (m)/atmosphère (f)/pression atmosphérique (f)

Připomeňte si: O čem pojednává bájný příběh o Daidalovi a Ikarovi?

Zkuste jej převyprávět.

S (Summer Seawater)

Archimedův zákon je pojmenovaný po řeckém učenci Archimedovi a zní: „Na těleso ponořené do kapaliny působí svisle vzhůru vztlaková síla. Velikost vztlakové síly je rovna tíhové síle, která by působila na kapalinu o stejném objemu, jaký má ponořená část tělesa.“ Vztlakovou sílu vypočítáme ze vztahu: Fvz = V · ρk · g, kde V je objem ponořené části tělesa, ρk je hustota kapaliny a g je tíhové zrychlení.

16

anglický, německý a francouzský překlad základních pojmů

tropická slaná voda

Obr. 24 Balastní nádrže jsou obvykle umístěné na přídi a na zádi ponorky (na obrázku zjednodušeno). Umožňují její ponoření a vynoření na hladinu. Při pohybu na hladině je v balastních nádržích vzduch. Při ponoření se do balastních nádrží napouští voda, vzduch se vypouští ven. Pokud se chce ponorka opět vynořit na hladinu, do balastních nádrží je vháněn vzduch stlačený v kompresorech, který vytlačí vodu.

ventil

JAK ZACHRÁNIT TONOUCÍHO?

sladká voda

T (Tropical Seawater)

Nejznámějšími stroji určenými k zanoření pod hladinu vody jsou ponorky. Aby se mohla ponorka ponořit, potřebuje načerpat vodu.

K tomu slouží balastní nádrže (obr. 24).

vnější trup

Asi 89 % ledovce je pod hladinou, 11 % je nad hladinou.

F (Fresh Water)

Připomeňte si: Jakou hmotnost má 1 m3 vody? Kolikrát je voda těžší než vzduch?

závěrečné shrnutí poznatků z každé kapitoly

orientační záhlaví

Připomeňte si: Které látky tvoří vzduch?

pa

ph pa

ph pa

Obr. 64 Na vodu v hadici působí atmosférický tlak. Pokud je horní konec hadice uzavřený, atmosférický tlak na dolním konci hadice je větší než hydrostatický tlak. Když prst uvolníme, působí atmosférický tlak i shora, a proto voda vyteče.

Fyzikální veličina atmosférický tlak: · značka: pa · jednotka: pascal (Pa)

přehledová tabulka s informacemi o základních veličinách

Vakuum se využívá ve výzkumu a v mnoha průmyslových odvětvích, např. při balení potravin (obr. 65), při rafinaci cukru a při výrobě žárovek (obr. 66) či výbojek. Ve vesmíru se vyskytuje vakuum za hranicí zemské atmosféry.

Savý papír drží po určitou dobu vodu ve sklenici a brání tomu, aby vytekla, přestože je sklenice dnem vzhůru. U hadice voda také nevytéká, ačkoli je otvor na dolním konci otevřený. Teprve až uvolníme prst na horním konci hadice, voda vyteče. Čím jsou tyto jevy způsobeny?

základní text Obr. 65 Proč se některé potraviny balí vakuově? O jaké potraviny se nejčastěji jedná?

34

Obr. 66 Částečné vakuum je např. ve skleněné baňce žárovky.

35

Schválilo MŠMT č. j.: MSMT-24 834/2014 dne 8. října 2014 k zařazení do seznamu učebnic pro základní vzdělávání jako součást ucelené řady učebnic pro vzdělávací obor Fyzika s dobou platnosti šest let.

Recenzovaly: RNDr. Irena Dvořáková, Ph.D.; RNDr. Zdeňka Kamarádová (2014) ISBN 978-80-7230-323-6

1 K apaliny

Při plavání a potápění jste určitě zaznamenali, že je obtížné ponořit se do větší hloubky a že v uších při potápění pociťujeme nepříjemný tlak. Proč tomu tak je? Zamysleli jste se někdy nad tím, jak to, že na vodě mohou plout velké ocelové lodi, a přitom klíč upuštěný do vody klesá ke dnu?

Po prostudování této kapitoly budete umět: vypočítat velikost tlakové síly, kterou působí voda v bazénu na dno,

zjistit, jak velký tlak působí na potápěče v hloubce několika metrů,

vysvětlit, jak to, že mohou plovat na hladině vody lodě či tankery,

popsat, jak fungují hydraulické brzdy,

objasnit, jak je možné, že se vodoměrky pohybují po vodní hladině.

kapalina EN: liquid, DE: die Flüssigkeit, FR: liquide (m)

1.1 Hydrostatická tlaková síla Připomeňte si: Jak značíme fyzikální veličinu tlak? Na čem závisí? Jak tlak vypočítáme a v jakých jednotkách?

Jaký je rozdíl mezi tlakem a tlakovou silou?

Už víte, že kapaliny jsou tekuté. Částice, ze kterých se kapalná těle­sa skládají (obr. 1), se vzájemně snadno pohybují (ale podstatně méně než částice plynů). Kapaliny se proto dají snadno přelévat a ná­sled­ně přejímají tvar nádoby. Se změnou tvaru nádoby zachovávají stálý objem – jsou téměř nestlačitelné. Jejich hladina v klidu je vodorovná.

Co je to hydrostatická tlaková síla?

Připomeňte si: Zopakujte si základní poznatky o gravitační a tíhové síle.

Na všechna tělesa (pevná, kapalná i plynná) působí v tíhovém poli Země tíhová síla. Směr tíhové síly je svislý. Tíha těles se projevuje jejich tahem na závěs, nebo tlakem na podložku. Pokusy s tíhovou silou jste prováděli již dříve s pevnými tělesy. Nyní si vyzkoušejte několik experimentů s kapalnými látkami.

Pokus 1 Pomůcky: 1,5litrová plastová láhev, hřebík, voda, mikrotenový sáček, zkumavka, gumička, nádoba s vodou A

A) Vezměte prázdnou plastovou láhev a pomocí hřebíku do ní udělejte nad sebe dva stejně velké otvory ve výšce 5 cm a 15 cm ode dna. Oba otvory utěsněte a láhev naplňte vodou. Po­držte ji např. nad umyvadlem a pozorujte, co se bude dít s vodou, když oba otvory uvolníte. Podobný pokus proveďte s mikrotenovým sáčkem.

B

B) Přes ústí prázdné zkumavky připevněte gumičkou část mikrotenového sáč­ku, nenapínejte jej. Nyní ústí zkumavky ponořte do nádoby s vodou.

Co jste zjistili?

A) Voda vytéká z otvorů, aniž bychom museli na stěny láhve pů­sobit vnější silou. Vod­ní pramínek vytéká kol­mo k povrchu nádoby. Čím je otvor blíže ke dnu nádoby, tím větší rychlostí voda vytéká.

A

B

C

Obr. 1 A) Částice v kapalině jsou blízko u sebe – v malých vzájemných vzdálenostech. B) Částice se snadno přemisťují. C) I když na kapalinu působíme velkým tlakem, nedokážeme částice stlačit tak, aby byly jejich vzájemné vzdálenosti menší.

tlak / síla EN: pressure / force, DE: der Druck / die Kraft, FR: pression (f) / force (f)

B) Mi­kro­tenová membrána na ústí zkumavky se po ponoření do vody pro­hne směrem nahoru.

Pomocí vlastních experimentů a dřívějších vědomostí jsme zjistili, že v tíhovém poli Země působí kapalina v klidu tlakovou silou na dno nádoby, na její stěny a na předměty ponořené v kapalině. Tlaková síla je větší u dna nádoby – závisí tedy (přímo úměrně) na hloubce kapaliny. Dále platí, že velikost tlakové síly závisí na druhu kapaliny (na její hustotě) a také na velikosti plochy, na kterou kapalina působí. Čím větší jsou hodnoty těchto tří proměnných, tím větší je i tlaková síla.

Na základě tohoto poznatku tvrdil Blaise Pascal (obr. 2), že přilitím několika sklenic vody do již jinak plného sudu s vodou jej dokáže roztrhnout (obr. 3). Myslíte si, že měl pravdu? (Uvědomte si, že vodu naléval do velmi dlouhé tenké trubičky.)

Obr. 2 Blaise Pascal [bléz paskal] (1623–1662) byl francouzský matematik, filozof a přírodovědec, který zkoumal zejména tlak v kapalinách a ply­ nech. Kromě toho sestavil např. matematický stroj (Pascalina) pro základní matematické operace (sčítání a odčítání), aby pomohl své­ mu otci, královskému výběrčímu daní. Na prin­ cipu tohoto zařízení byly sestavovány další výpočetní stroje, proto také jeden z prvních programovacích jazyků dostal název Pascal.

V případě kapalin hovoříme o hydrostatické tlakové síle. Tlaková síla působí vždy kolmo na danou plochu.

Jak určíme velikost hydrostatické tlakové síly?

Tlaková síla, kterou působí kapalina v tíhovém poli Země na dno nádoby, je způsobena tíhou kapaliny. Tíhovou sílu umíme vypočítat pomocí vztahu FG = m · g.

h

S

Hmotnost m vody v nádobě můžeme určit díky jejímu objemu V a hustotě ρ.

Objem kapaliny V vypočteme pomocí obsahu dna nádoby S a hloubky kapaliny h: m = V · ρ = S · h · ρ.

Odtud plyne vztah pro výpočet hydrostatické tlakové síly:

Obr. 3 Pokus Blaise Pascala

Fh = S · h · ρ · g.

Jednotkou je jeden newton (N). Velikost hydrostatické tlakové síly je určena velikostí plochy S, na kterou kapalina působí, hloubkou h, ve které se daná plo­cha nachází, hustotou kapaliny ρ a velikostí tíhového zrychlení g.

Plochu S nemusí vždy tvořit dno nádoby. Odvozený vzorec platí také pro libovolnou plochu tělesa vloženého do kapaliny. Velikost tlakové síly je dána sloupcem kapaliny výšky h nad touto plochou.

(Pokud je plocha svislá nebo šikmá, dosazujeme hloubku h, ve které má plocha své těžiště.)

Fyzikální veličina hydrostatická tlaková síla: · značka: Fh · jednotka: newton (N) · vztah pro výpočet: Fh = S · h · ρ · g

Příklad 1 Výpočet hydrostatické tlakové síly

h

Fh

š

d

Určete velikost hydrostatické tlakové síly, kterou působí voda na dno bazénu, má-li bazén rozměry 4 m (šířka) × 10 m (délka) × × 2 m (hloubka). Voda v bazénu má hustotu 1 000 kg/m3 a sahá do výšky 1 m. š = 4 m d = 10 m h = 1 m ρ = 1 000 kg/m3 g = 10 N/kg Fh = ? N

Fh = S · h · ρ · g S = š · d = 4 m · 10 m = 40 m2 Fh = 40 m2 · 1 m · 1 000 kg/m3 · 10 N/kg = = 400 000 N = 400 kN

Hydrostatická tlaková síla vody působící na dno bazénu má velikost 400 kN. Jak velká je hydrostatická tlaková síla působící na dno různých druhů nádob?

Na obr. 4 vidíte nádoby různých tvarů se stejným obsahem dna S. Do všech nalijeme kapalinu tak, aby byla hladina ve všech nádobách ve stejné výšce h. Ve které nádobě bude na dno působit největší hydrostatická tlaková síla?

Obr. 4 Nádoby, které mají stejný obsah dna i hladinu ve stejné výšce, nemusejí obsahovat stejné množství kapaliny. Porov­ nejte velikost hydrostatické tlakové síly působící na dno nádoby s velikostí tíhové síly působící na kapalinu pro první, druhou i třetí nádobu.

Zamyslete se: Mohli bychom vzorec Fh = S · h · ρ · g nahradit vzorcem Fh = V · ρ · g?

Fs1

F1

F2

Fv1

Fv2

Fs2

FG Obr. 5 Vysvětlení hydrostatického para­ doxu pomocí rozkladu sil, kterými působí stěny nádoby na kapalinu.

Ze vztahu pro výpočet hydrostatické tlakové síly vyplývá, že velikost síly závisí na velikosti plochy dna nádoby a na hloubce kapaliny, nikoli však na celkovém množství kapaliny v nádobě (na tvaru nádoby, na objemu, a tudíž ani na hmotnosti kapaliny v nádobě).

Tíha kapaliny v jednotlivých nádobách je různá, ale hydrostatická tlaková síla působící na dno je u všech nádob stejná. Tento jev označujeme jako hydrostatický paradox.

Paradoxem označujeme jev, který je v rozporu s našimi zkušenostmi (a proto bývá nejdříve považován za nesmysl), avšak při hlubším studiu pro něj můžeme nalézt vysvětlení vyplývající z přírodních zákonů.

Hydrostatický paradox si můžeme vysvětlit pomocí obr. 5. Tíhová síla působící na dno nádoby je FG. Kapalina působí kolmými tlakovými silami na stěny nádoby a současně stěny působí reakčními silami na kapalinu. Tyto reakce F1 a F2 jsou kolmé na stěny nádoby.

Protože stěny nádoby nejsou svislé, je třeba síly rozložit na kolmé složky, v našem obrázku označené Fs1 a Fs2 (svislé složky) a Fv1 a Fv2 (vodorovné složky). Vodorovné složky se vzájemně zruší a svislé „nadlehčí“ kapalinu právě tak, že na dno působí jen síla Fh, přestože velikost FG je v tomto případě větší.

Hydrostatický paradox objevili nezávisle na sobě Ital Giovanni Battista Benedetti (1530–1590) a Holanďan Simon Stevin (1548–1620).

Benedetti byl matematik, který se zajímal o fyziku, mechaniku a konstrukce slunečních hodin. Stevin byl pokračovatelem Archimeda, zabýval se problematikou jednoduchých strojů a hydrostatikou (mimo jiné také inspekcemi hrází).

To, že hydrostatická tlaková síla Fh závisí na výšce h sloupce kapaliny v nádobě a na ploše S, je také důvod, proč se Pascalův pokus se sudem podařil. Voda v trubici vystoupila velmi vysoko (hodnota h dosahovala přibližně 10 m), tudíž se zvětšila hydrostatická tlaková síla tak, že mohla sud roztrhnout. Přitom množství přilité vody, a tím i její hmotnost (a tíha) byly velmi malé.

Zamyslete se: Navrhněte, jak byste mohli Pascalův experiment se sudem zopakovat pomocí jednoduchých běžně dostupných pomůcek.

Obr. 6 Na obrázku jsou profily dvou vodních nádrží. Obě hráze mají stejný obsah plochy, na kterou působí voda v přehradě, a voda v přehradách je ve stejné výšce.

Tento případ souvisí s hydrostatickým paradoxem a platí, že na hráze působí stejná hydrostatická tlaková síla i přesto, že množství vody v přehradách je různé.

V tíhovém poli Země působí kapalina v klidu kolmo na dno nádoby, na její stěny a na předměty ponořené v kapalině hydrostatickou tlakovou silou. Vypočítá se podle vztahu: Fh = S · h · ρ · g, kde S je velikost plochy, na kterou kapalina působí, h je hloubka, ve které se daná plocha nachází, ρ je hustota kapaliny a g je velikost tíhového zrychlení. Udává se v newtonech (N).

Hydrostatická tlaková síla je pro nádoby se stejným obsahem dna a se stejnou výškou hladiny téže kapaliny stejná, nezávisle na množství kapaliny v nádobách. Tento jev nazýváme hydrostatický paradox.

hydrostatický tlak EN: hydrostatic pressure, DE: der hydrostatische Druck, FR: pression hydrostatique (f)

1.2 Hydrostatický tlak Zamyslete se: Na jakou plochu působí hydrostatická tlaková síla, když pociťujeme nepříjemný tlak v uších při potápění?

Působí-li hydrostatická tlaková síla na plochu o velikosti S, vyvolá tlak, který se nazývá hydrostatický tlak. Je to právě hydrostatický tlak, který pociťujeme v uších při potápění.

Na čem závisí velikost hydrostatického tlaku?

Zamyslete se: Jakým směrem půso­ bí hydrostatický tlak v kapalině?

Odvodíme vztah pro výpočet hydrostatického tlaku ph: Fh ph = —, Fh = S · h · ρ · g, S

S · h · ρ · g ph = — .

S Plocha S je v obou případech stejná, proto

po dosazení Fyzikální veličina hydrostatický tlak: · značka: p h · jednotka: pascal (Pa) · vztah pro výpočet: p h = h · ρ · g Pokus 2 Pomůcky: balónek, obarvená voda, gumička, pipeta, nádoba s vodou, kádinka s vodou, kádinka s etanolem

ph = h · ρ · g.

Hydrostatický tlak závisí na hloubce kapaliny h, na její hustotě ρ a na velikosti tíhového zrychlení g. Nezávisí na objemu kapaliny.

Jednotkou hydrostatického tlaku je jeden pascal (Pa). Hydrostatický tlak v kapalině působí všemi směry.

Vyrobte si jednoduchý měřič hydrostatického tlaku. Nafukovací balónek naplňte obarvenou vodou, ústí upevněte kolem pipety.

Zkoumejte, jak vysoko vystoupí kapalina v pipetě, pokud balónek ponoříte různě hluboko do nádoby naplněné vodou (A, B).

Pokus opakujte s nádobami jiného tvaru a s různými kapalinami – např. s kádinkami naplněnými vodou či etanolem (C, D).

A

B

C

D

Zamyslete se: Má větší hustotu voda, nebo etanol?