Zeměpis 4

Vít Voženílek – Zdeněk Szczyrba

ZEMĚPIS 4 Česká republika Naše vlast – Česko Kraje České republiky

Zeměpis 4

Obsah Naše vlast – Česko ..........................................................................................5 Poloha a vývoj České republiky..................................................................................5 Informační zdroje o České republice...........................................................................7 Povrch .........................................................................................................................9 Podnebí......................................................................................................................11 Vodstvo .....................................................................................................................14 Krajiny.......................................................................................................................16 Obyvatelstvo..............................................................................................................18 Hospodářství..............................................................................................................21 Kraje České republiky ..............................................................................23 Hlavní město Praha .................................................................................................23 Příroda Prahy ............................................................................................................23 Společnost a hospodářství..........................................................................................25 Organizace státu.........................................................................................................27 Středočeský kraj ......................................................................................................29 Příroda Středočeského kraje......................................................................................29 Společnost a hospodářství..........................................................................................32 Využívání nerostných surovin....................................................................................34 Jihočeský kraj .........................................................................................................36 Příroda Jihočeského kraje..........................................................................................36 Společnost a hospodářství..........................................................................................38 Ochrana přírody.........................................................................................................40 Plzeňský kraj ...........................................................................................................43 Příroda Plzeňského kraje............................................................................................43 Společnost a hospodářství..........................................................................................45 Průmysl......................................................................................................................47 Karlovarský kraj .....................................................................................................49 Příroda Karlovarského kraje......................................................................................49 Společnost a hospodářství..........................................................................................51 Cestovní ruch v ČR....................................................................................................53 Ústecký kraj .............................................................................................................55 Příroda Ústeckého kraje.............................................................................................55 Společnost a hospodářství..........................................................................................57 Osídlení......................................................................................................................59 2

Zeměpis 4

Liberecký kraj .........................................................................................................62 Příroda Libereckého kraje..........................................................................................62 Společnost a hospodářství..........................................................................................63 Pohraničí....................................................................................................................65 Královéhradecký kraj ............................................................................................67 Příroda Královéhradeckého kraje..............................................................................67 Společnost a hospodářství..........................................................................................69 Lesy............................................................................................................................71 Pardubický kraj ......................................................................................................73 Příroda Pardubického kraje........................................................................................73 Společnost a hospodářství..........................................................................................74 Změny a využívání vodstva.......................................................................................76 Kraj Vysočina ..........................................................................................................78 Příroda Kraje Vysočina..............................................................................................78 Společnost a hospodářství..........................................................................................79 Historické a kulturní dědictví.....................................................................................82 Jihomoravský kraj ..................................................................................................84 Příroda Jihomoravského kraje....................................................................................84 Společnost a hospodářství..........................................................................................86 Energetika..................................................................................................................89 Olomoucký kraj ......................................................................................................91 Příroda Olomouckého kraje.......................................................................................91 Společnost a hospodářství..........................................................................................93 Zemědělství................................................................................................................95 Zlínský kraj .............................................................................................................97 Příroda Zlínského kraje..............................................................................................97 Společnost a hospodářství..........................................................................................99 Doprava....................................................................................................................101 Moravskoslezský kraj ...........................................................................................103 Příroda Moravskoslezského kraje............................................................................103 Společnost a hospodářství........................................................................................106 Změny hospodářské struktury..................................................................................108 Seznam map ...........................................................................................................110 Doporučené zdroje informací .............................................................................. 111

3

Úvod Milí žáci a žákyně, dostává se vám do rukou učebnice regionálního zeměpisu České republiky. Prostřednictvím zeměpisu jste si doposud osvojili velké množství geografických poznatků z celého světa. Neméně důležité však je dobře znát svou vlast. To neznamená pouze vědět, kde leží které město či kudy protéká ta či ona řeka. Měli byste především zjistit, jak se liší život v různých částech naší země, a pochopit, čím jsou tyto rozdíly způsobeny.

Mějte na paměti, že jen ten, kdo svou zemi dobře zná, může být jejím dobrým reprezentantem a zasvěceným průvodcem pro její návštěvníky. Dobré poznání Česka je nezbytnou podmínkou k tomu, abyste ho mohli srovnávat s jinými zeměmi světa. Přejeme si, aby vás právě tato učebnice přiměla k ještě aktivnějšímu poznávání jeho krás.

Autoři

Recenzovali: RNDr. Jan Harmata; Mgr. Irena Smolová, Ph.D.; doc. RNDr. Jan Šupka Schválilo MŠMT čj. MSMT-23099/2015 dne 26. srpna 2015 k zařazení do seznamu učebnic pro základní školy jako součást ucelené řady učebnic pro vzdělávací obor Zeměpis s dobou platnosti 6 let. © PRODOS, 2015

ISBN 978-80-7230-348-9 4

Česká republika EN: Czech Republic, DE: die Tschechische Republik, FR: République tchèque (f)

Naše vlast – Česko V srdci Evropy

Poloha a vývoj České republiky

Přesně vyměřitelný střed naší republiky leží v lese nedaleko Golčova Jeníkova, města mezi Havlíčkovým Brodem a Čáslaví. Přijíždíte-li do Golčova Jeníkova, nikde vás nevítá oznámení, že se právě nacházíte ve středu republiky. Neprodávají se tu pohlednice s nápisem Město ve středu Česka. O jeho „cenné“ poloze pravděpodobně není zmínka ani na internetových stránkách města. Ale je tu moc hezky. Mírně zvlněná krajina, občas kopeček a tu a tam kousek lesa lákají k příjemným procházkám. Výborný tip na výlet, co říkáte?

Poloha O Česku se říká, že je „srdcem Evropy“, protože leží přibližně v jejím středu. Rozkládá se okolo 50. rovnoběžky severní zeměpisné šířky a 15. poledníku východní zeměpisné délky. Nejblíže k moři (k Baltskému) je ze Šluknova v severních Čechách. Státní hranice probíhá převážně po horských pásmech. Česká republika se skládá ze tří historických zemí – Čech, Moravy a jižní části Slezska.

Z poměrně pravidelného tvaru území vyčnívá sedm výraznějších výběžků. Česko má rozlohu 78 867 km2 a žije v něm přibližně 10,5 milionu obyvatel. Člení se na 14 krajů, jeho hlavním městem je Praha. Život v ČR se řídí středoevropským časem, jehož osu tvoří 15. poledník východní zeměpisné délky.

Obr. 1. Kromě státní vlajky a znaku patří mezi základní státní symboly České republiky také státní pečeť, hymna a vlajka prezidenta ČR (na obrázku).

Mapa 1. Kraje ČR: 1. Hlavní město Praha 2. Středočeský kraj 3. Jihočeský kraj 4. Plzeňský kraj 5. Karlovarský kraj 6. Ústecký kraj 7. Liberecký kraj 8. Královéhradecký kraj 9. Pardubický kraj 10. Kraj Vysočina 11. Jihomoravský kraj 12. Olomoucký kraj 13. Zlínský kraj 14. Moravskoslezský kraj

Mapa 2. Geografická poloha České republiky

5

Evropská unie EN: European Union, DE: die Europäische Union, FR: Union européenne (f)

Poloha a vývoj České republiky Mapa 3. Správní rozdělení Československa v letech 1928–1938

Naše území křižovaly pravěké stezky spojující jak oblasti při pobřeží Baltského moře s povodím Dunaje, tak i východ Evropy se západem. Kvůli své poloze ve středu Evropy byly naše země oblastí zájmu velkých evropských mocností, například Rakousko-Uherska, Německa nebo Sovětského svazu. Pro život obyvatelstva a vývoj českých zemí to mělo spíše nepříznivé důsledky.

Poloha uprostřed Evropy napomáhá Česku hrát důležitou roli v dopravě, hospodářském rozvoji a v obchodu celého světadílu. Česká republika je členem Evropské unie (od r. 2004), NATO (1999), OECD (1995) a řady dalších mezinárodních organizací.

Obr. 2. Královské korunovační klenoty jsou symbolem české státnosti.

Česko patří mezi malé státy. Rozlohou (srovnatelnou s Rakouskem nebo Irskem) se řadí na 21. místo v Evropě, počtem obyvatel (srovnatelným s Řeckem, Portugalskem, Maďarskem nebo Belgií) je na 13. místě v Evropě.

6

Vývoj českého státu Český stát patří se svou tisíciletou historií k nejstarším státním útvarům v Evropě. V dlouhém historickém vývoji se na našem území vystřídala knížectví, království, císařství i republiky. Někdy byly naše země samostatnými celky, jindy byly v područí cizích mocností.

Konec 1. světové války přinesl vznik samostatného Česko­slovenska (28. 10. 1918), které tvořily Čechy, Morava, jižní část Slezska, Slovensko a Podkarpatská Rus. Před 2. světovou válkou byly české pohraniční oblasti (tzv. Sudety) násilně připojeny k Německu. Slovensko se osamostatnilo. Nakonec byl k Německu připojen i zbytek republiky pod názvem Protektorát Čechy a Morava. Po válce byla Československá republika obnovena, avšak již bez Podkarpatské Rusi, která se stala součástí Sovětského svazu. Od 1. 1. 1993, kdy se Československo rozdělilo, existuje Česká republika jako samostatný státní útvar.

Zapamatujte si...

Česká republika se skládá z Čech, Moravy a jižní části Slezska.  Poloha uprostřed Evropy Česku umožňuje těžit z účasti na dopravním spojení, hospodářském rozvoji a na obchodu v rámci Evropy.  Od 1. 1. 1993 je Česká republika samostatným státním útvarem.

Otázky a úkoly...

(1) Kdy bylo naše území součástí státního útvaru, který sahal až k moři?

(2) V kterém časovém pásmu se nachází naše republika?

(3) Proč mají jiné evropské státy ležící také okolo 50. rovnoběžky odlišné podnebí?

(4) Je Česko součástí tzv. eurozóny? Vysvětlete, co to znamená.

Kdo hledá, najde

Informační zdroje o ČR

Informační zdroje o České republice

Současná geografie pracuje s obrovským množstvím informací. Jde o nejrůznější definice, přehledy, čísla, tabulky, mapy atd. Samozřejmě, že se všechny geografické údaje nevejdou do učebnic zeměpisu. Kde je tedy získat? Co pro to musím udělat? Jsou drahé?

Odpověď je jednoduchá: zdroje geografických informací jsou přístupné všem, i když za některé se musí platit.

Mapy a atlasy Základní pomůckou geografa je mapa. Někomu slouží jako zdroj informací, jinému jako způsob sdělování výsledků geografické práce. V běžně prodávaných atlasech existuje celá řada přehledných map světa, světadílů a států včetně České republiky. Pro podrobné geografické práce se užívají mapy v měřítku od 1 : 10 000 do 1 : 200 000, které vytváří a prodává Český úřad zeměměřický a katastrální.

Měřítko

Mapová díla

1 : 10 000 1 : 25 000 1 : 50 000

topografická mapa, lesnické mapy topografická mapa, základní geologická mapa, lesnické mapy topografická mapa, silniční mapa, mapa základních sídelních jednotek, základní vodohospodářská mapa, geologická mapa topografická mapa topografická mapa, geologická mapa, mapa ochrany zdrojů podzemních vod, základní hydrogeologická mapa, mapa chráněných oblastí přirozené akumulace podzemních vod, mapa nerostných surovin, geobotanická mapa, silniční mapa krajů, mapa krajů, mapa správního rozdělení

1 : 100 000 1 : 200 000

Tab. 1. Mapová díla ČR

Nejčastěji budete využívat tematické mapy (turistické, vodácké, automapy, cykloturistické, mapy turistických zajímavostí, kempů atd.), které vydává mnoho kartografických vydavatelství. Nejpodrobnější tištěné mapy pokrývající celé území Česka jsou mapy turistické v měřítku 1 : 50 000. Jsou znamenitou pomůckou nejen pro turisty, ale pro všechny zájemce o zeměpis.

Průvodci Z jaké horniny je Milešovka, jak se nazývá nejvyšší vrchol Broumovské vrchoviny a kolik měří, kde pramení Desná a co je předmětem ochrany v CHKO Pálava? K získání takto podrobných informací slouží turistické průvodce. Obsahují údaje o neživých i živých složkách krajiny a o obyvatelstvu. K získání informací o historii, památkách a funkcích sídel jsou vhodnější průvodce městy.

Obr. 3. Statistická ročenka je aktualizována každý rok.

Statistická ročenka ČR Statistická ročenka ČR je publikace plná čísel, s nimiž geografové pracují a dovedou vysvětlit jejich význam. Obsahuje podrobné informace o území a obyvatelstvu, ale také o zemědělství, průmyslu, dopravě, službách, obchodu a dalších odvětvích české ekonomiky. Součástí ročenky jsou i mezinárodní přehledy, ve kterých je Česko porovnáváno s jinými zeměmi. Každý rok ji vydává a na internetu zveřejňuje Český statistický úřad.

7

geografie EN: geography, DE: die Geografie, FR: géographie (f)

Obr. 4. Elektronické mapové aplikace jsou cenným zdrojem informací. Velmi rychle se vyvíjí jak jejich vzhled a ovládání, tak jejich praktické využití.

Tab. 2. Zajímavé internetové stránky

Internet Díky internetu můžete během několika sekund listovat dokumenty v knihovně amerického Kongresu, vystupovat na Kilimandžáro nebo sledovat z vesmíru pohyb tropických bouří u Filipín. Internet je bohatým zdrojem geografických informací – v textech, mapách, atlasech, tabulkách, grafech, schématech, obrázcích, videích a animacích. Pro geografa je již dnes práce s internetem nezbytností.

Dostupnost internetu a jeho téměř neomezená kapacita umožňuje každému jedinci, každé organizaci i každé firmě zveřejňovat svá data, zdarma nebo za úplatu data stahovat, volně či pod licencí využívat programy nebo se zapojovat do geografických diskusí.

Geoinformatika a geoinformační technologie (geografické informační systémy, dálkový průzkum Země aj.) pro geografii vyvíjejí a testují nové přístupy, formáty dat, modely a simulace. Digitální technologie budou stále přinášet nové možnosti a zvyšovat kapacitu pro všechny aktivity geografů a význam internetu pro geografii bude nadále narůstat.

Stránky o ČR

www.obce.cz www.ochranaprirody.cz www.vlada.cz www.mapy.cz www.meteopress.cz

obce ochrana přírody a krajiny vláda a ministerstva ČR mapová aplikace meteorologie a klimatologie, počasí

Zajímavé geografické stránky

www.national-geographic.cz www.nasa.gov www.lideazeme.cz www.britannica.com

National Geographic Česko NASA – agentura pro výzkum vesmíru (USA) časopis Lidé a země Encyklopedie Britannica

Vědecké společnosti Čeští geografové se zabývají velmi různorodými vědeckými problémy. Mapují, měří, počítají, vysvětlují, spojují své síly ve vědeckých týmech, diskutují na odborných konferencích a přednášejí na vysokých školách. Pro tyto účely založili už v roce 1894 Českou geografickou společnost, která je pro geografy v Česku nejvyšší autoritou. Jejími členy jsou učitelé, vědci, úředníci, politici i manažeři. Působí na celém území ČR a můžete se na ni obrátit s každým geografickým problémem. Časopisy Geografických zajímavostí a novinek je tolik, že umožňují vydávání celé řady geografických časopisů, do nichž přispívají vědci, učitelé, cestovatelé, reportéři a další příznivci zeměpisu (i studenti). Nejnovější informace a výsledky geografického výzkumu přinášejí časopisy České geografické společnosti: Časopis Geografie je vhodný pro vědce, zatímco Geografické rozhledy jsou užitečné pro učitele, studenty i žáky základních škol. Česká asociace pro geoinformace

Obr. 5. Kromě České geografické společnosti působí v ČR řada dalších vědeckých společností, které mají ke geografii velice blízko. Jsou to společnosti kartografů, klimatologů, demografů, geologů, ekologů a dalších odborníků.

8

Zapamatujte si...

Statistická ročenka ČR obsahuje podrobné informace o území a obyvatelstvu i o mnoha odvětvích české ekonomiky.  Nejvyšší autoritou pro české geografy je Česká geografická společnost.  Především pro učitele, studenty a žáky je určen časopis Geografické rozhledy.  Geograf se neobejde bez internetu.

Otázky a úkoly...

(1) Které geografické pořady jste v poslední době sledovali v televizi?

(2) Znáte turistické mapy okolí vašeho bydliště? Dovedete se podle nich orientovat?

(3) Vyhledejte na internetu stránky o vašem krajském městě.

Povrch

Země zaslíbená Povrch

„To je ta země zaslíbená, zvěře a ptáků plná, medem oplývající. Na všem budete míti hojnost a bude nám dobrou obranou proti nepřátelům. Hle, země po vaší vůli! Jen jména nemá. Rozvažte, jakým jménem by měla být jmenována.“ Kdo by neznal slavné věty praotce Čecha, který je podle pověsti pronesl na památné hoře Říp. Říp (459 m n. m.) je nejen symbolem české státnosti, ale i zajímavým přírodním útvarem – osamělou čedičovou kupou sopečného původu s plochým vrcholem.

Populární geografické časopisy Lidé a země, Koktejl, Země světa nebo 100+1 zahraniční zajímavost přinášejí reportáže cestovatelů ze všech koutů světa.

Obr. 6. Na vrcholu Řípu stojí románská rotunda sv. Jiří, cíl mnoha poutníků.

Na našem území nejsou rozsáhlé nížiny ani velehory. Povrch tvoří mozaika rovin, pahorkatin, údolí, vrchovin a hraničních pohoří. Polovinu rozlohy Česka zaujímají pahorkatiny.

Povrch Česka je rozdělen na dvě odlišné oblasti. Západní část vyplňuje Česká vysočina, východní část Karpaty. Odděluje je pás sníženin probíhající od Ostravy přes Přerov ke Znojmu označovaný jako Vněkarpatské sníženiny. Stavba i horninové složení České vysočiny a Karpat jsou rozdílné. Malé části povrchu tvoří výběžky Středoevropské nížiny (Opavská pahorkatina) a Západopanonské pánve (Dolnomoravský úval).

Česká vysočina Česká vysočina je tvořena nerovnoměrně vyzdviženými rozlámanými krami zemské kůry, což je důsledek rozrušení a zarovnání vrásového pohoří vzniklého před 250 miliony let. povrch členitost tvary horniny typy stáří říční údolí spád řek

Česká vysočina malá zaoblené staré pahorkatiny a vrchoviny starší široká mírný

Karpaty* velká příkré a ostré mladší vrchoviny a hornatiny mladší hluboká, úzká prudší

Hrubý Jeseník

Prvotním znakem povrchu je jeho stáří, ostatní znaky jsou od něho odvozené.

Starší části povrchu jsou budovány staršími horninami a podléhají delší dobu zarovnávání.

Mají zaoblenější tvary, mírnější svahy a jsou méně členité.

Tab. 3. Porovnání České vysočiny a Karpat

Moravskoslezské Beskydy

*celé, včetně Karpat na území Slovenska, Ukrajiny a Rumunska

9

NEJ nejvyšší pohoří: Krkonoše • nejvyšší vrchol: Sněžka 1 603 m • nejnižší místo: Hřensko 115 m • nejrozsáhlejší krasová oblast: Moravský kras • nejhlubší propast: Hranická propast (min. 453,5 m) • nejdelší jeskyně: systém Amatérská jeskyně v Moravském krasu (34,9 km chodeb)

Povrch

Obr. 7. Lišov v jižních Čechách – místo, odkud se měří všechny nadmořské výšky v ČR. Mapa 4. Geomorfologické členění reliéfu ČR Sopečná činnost vytvo­ řila na našem území v dávných dobách výrazná pohoří (České středohoří a Doupovské hory) a osamělé vrcholy (Říp, Trosky, Bezděz, Kunětická hora, Venušina sopka aj). V místech s výskytem vápenců zase vznikly krasové oblasti.

K nejznámějším patří Moravský kras a Český kras s jeskyněmi, závrty a propastmi. V pískovcích se vytvořila skalní města, rokle, soutěsky, kaňony a skalní věže.

Nacházejí se například v Broumovském vý­ běžku a České tabuli.

Celkem u nás najdeme přes 1 000 pískovcových skalních věží. Všechna uvedená místa jsou častým cílem turistů.

Obr. 8/9.

Sněžka a Praděd, nejvyšší vrcholy Čech a Moravy

10

Později některé části poklesly a byly zaplaveny mořem, jiné části byly vyzdviženy. Česká vysočina byla mnohokrát zarovnána a opět rozčleněna.

Největších výšek dosahují hraniční pohoří Krkonoše, Hrubý Jeseník, Šumava, Krušné hory, Český les a Orlické hory. Ve vnitrozemí převládají roviny, pahorkatiny a ploché vrchoviny. V severní části České vysočiny se rozkládá Česká tabule, rozlehlá nížina podél Labe. Pahorkatiny zaujímají velké plochy ve středních a jižních Čechách. Uvnitř republiky se nachází České středohoří, Doupovské hory, Brdy a Železné hory. Nejrozsáhlejším pohořím je Českomoravská vrchovina. Nejvyšším vrcholem ČR je Sněžka (1 603 m) v Krkonoších, nejvyšším moravským vrcholem pak Praděd (1 491 m) v Hrubém Jeseníku. Česká vysočina se dělí na několik geomorfologických soustav s různou stavbou a rysy.

Karpaty Karpaty vznikly zvrásněním souvrství usazenin. Tvoří pás hor na východní hranici republiky, který se táhne z jižní Moravy pásmem Bílých Karpat přes Javorníky k Moravskoslezským Beskydům. Součástí Karpat jsou také Vněkarpatské sníženiny. Na naše území zasahuje nižší vnější západní část Karpat s nejvyšším vrcholem Lysá hora (1 323 m).