Pedagogika pro střední pedagogické školy

PEDAGOGIKA pro střední pedagogické školy

Mgr. ROMAN MUSIL

PEDAGOGIKA pro střední pedagogické školy

Úvod do pedagogiky Pedagogika volného času Předškolní pedagogika Speciání pedagogika Vybrané kapitoly z dějin pedagogiky

Praha 2014

Všechna práva vyhrazena. Tato kniha ani její části nesmějí být rozmnožovány tiskem, fotokopiemi, elektronickými datovými souboury ani jiným způsobem bez předchozího písemného souhlasu vydavatele.

Lektorovala: Mgr., MgA Hana Strnadová

© Roman Musil, 2014 © INFORMATORIUM, spol. s r.o., 2014 ISBN 978-80-7333-107-8

Obsah

5

OBSAH

PŘEDMLUVA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

7

I

ÚVOD DO PEDAGOGIKY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9

II PEDAGOGIKA VOLNÉHO ČASU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

25

III PŘEDŠKOLNÍ PEDAGOGIKA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

95

IV SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157 V VYBRANÉ KAPITOLY Z DĚJIN PEDAGOGIKY . . . . . . . . . . 235

6

„A co si silně přeji a důrazně žádám: Knihy musí předkládat všechno srozumitelně a přístupně tak, aby žákům podávaly světlo, s jehož pomocí mohou sami porozumět všemu i bez učitele.“ Jan Amos Komenský

Předmluva

7

PŘEDMLUVA

Milí žáci středních pedagogických škol, otevíráte učební text pedagogiky, který je napsán poněkud jinak, než učebnice, na které jste zvyklí. Neobsahuje dlouhé souvislé texty, ze kterých byste si měli dělat poznámky. Tento text je heslovitý, přehledový, strukturovaný tak, aby připomínal sešit, ze kterého se učíte při opakování si nebo k dílčí či maturitní zkoušce.

Text obsahuje všechna učební témata RVP pro obor vzdělání Předškolní a mimoškolní pedagogika (PMP).  Za každou větší kapitolou jsou zařazeny nejčastější otázky, které by vám mohl položit učitel při zkoušení, nebo podle kterých byste si o naučené kapitole mohli připravit souvislé povídání.  Každý větší učební celek je doplněný myšlenkovou mapou, ve které jsou shrnuty základní pojmy o látce a vztahy mezi nimi. Také podle těchto map byste se mohli připravit na zkoušky. Hlavní téma je v myšlenkové mapě vždy uprostřed.

Při přemýšlení o tématu je pak ideální postupovat od středu k levé horní části a dále ve směru hodinových ručiček. Tyto myšlenkové mapy velmi často kopírují maturitní otázky z pedagogiky.  Je zřejmé, že tento učební text nemůže být vyčerpávající. Mnoho informací je zde jen naznačeno, a proto je za každou pedagogickou disciplínou uvedena doporučená literatura k hlubšímu poznání probrané disciplíny. Text je záměrně graficky členěn tak, že si do něj můžete vpisovat další informace, které buď vy, nebo váš učitel považuje za důležité.

Přeji vám příjemné a především úspěšné studium.

Vážení kolegové, uvědomuji si, že tento učební text je napsán velmi heslovitě, někde pouze v bodech. Právě to však považuji za jeho přednost. Byl bych velice rád, kdyby vám ulehčil práci při výuce, nabídl vám více volnosti a umožnil aplikovat jiné vyučovací metody než je pouhý výklad nebo diktování poznámek do sešitu (tento text již sešit připomíná). Ve vyučovacích hodinách tak můžete o probíraném učivu diskutovat (například formou panelové diskuze, středověké disputace) či řešit pedagogické problémy (například formou skupinového či projektového vyučování).

8

Předmluva

Tímto učebním textem vaši žáci získají základní přehled o učební látce pedagogiky, který je vhodný zejména k opakování a k přípravě na zkoušky. Tato látka odpovídá RVP pro střední pedagogické školy, obor vzdělání Předškolní a mimoškolní pedagogika.

Také si plně uvědomuji, že každý z nás při výuce akcentujeme jinou vědomost, jiné učivo, jiný výklad pojmu (asi se také setkáváte s tím, že v různých učebnicích a slovnících jsou pojmy, a to nejen pedagogické, definovány různě). Předkládaný text je tedy základem a vy k němu můžete (a jistě i budete) přidávat další informace, které považujete za důležité nebo zajímavé.

Pokud by vám dlouhé výkladové odstavce opravdu chyběly, pak své žáky můžete odkázat na další literaturu, na kterou v tomto textu upozorňuji za každou pedagogickou disciplínou.

Přeji vám tak příjemné vyučování, jaké už mnoho let zažívám se svými žáky já.

Přeji vám žáky, kteří mají zájem o váš vyučovací předmět i o vaše vyučovací metody, přeji vám žáky zvídavé, diskutující a lačné po vědění.

Za cenné připomínky k textu děkuji Mgr. MgA. Haně Strnadové, Mgr. Jitce Karhanové, Mgr. Jitce Haklové a Mgr. Karlu Šonkovi a dalším kolegům.

I

ÚVOD DO PEDAGOGIKY

10

I Úvod do pedagogiky

OBSAH

1 PEDAGOGIKA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Vznik pedagogiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Kdo byl a je pedagog? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

11 11 11

2 VÝCHOVA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Jak můžeme chápat výchovu? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Názory na výchovu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

13 13 13

3 VZÁJEMNÝ VZTAH PEDAGOGIKY A VÝCHOVY . . . . . . . . . . . . .

15

4 SOUSTAVA PEDAGOGICKÝCH DISCIPLÍN . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Základní pedagogické disciplíny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Hraniční pedagogické disciplíny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Aplikované pedagogické disciplíny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Další pedagogické disciplíny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

16 18 18 19 19

5 PRÁCE S ODBORNOU PEDAGOGICKOU LITERATUROU . . . . .

Informační (inspirativní) zdroje při studiu pedagogiky . . . . . . . . . . . . . . .

Anotace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Odborná kartotéka studenta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

21 21 21 22

Nejčastější otázky při zkoušení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

24

Doporučená literatura k hlubšímu poznání vědy pedagogiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

24

I Úvod do pedagogiky

11

1 PEDAGOGIKA

Pedagogika je společenská věda – jinými slovy vědní obor.

Věda se snaží (již od starověkého Řecka) vysvětlovat svět kolem sebe a rozvíjet vědění minulých generací.

Pokud říkáme věda, pak je nutné zmínit, že věda je vědou tehdy, má-li svůj předmět zkoumání. Předmětem zkoumání pedagogiky je výchova. Pedagogika je tedy VĚDA O VÝCHOVĚ.

Současný pedagogický slovník (Průcha, Walterová, Mareš) však nabízí tuto definici: „Pedagogika je věda a výzkum zabývající se výchovou a vzděláváním v nejrůznějších sférách života společnosti.“ Otázkou je, proč se v této definici vyskytuje slovo výzkum, když víme, že výzkum je organickou součástí vědy.

VZNIK PEDAGOGIKY Vědecký obor pedagogika se odštěpil v 19. století od filozofie. Tuto novou vědu zprvu nikdo neuznával. Říkalo se hanlivě, že pedagogika je psychologie nebo sociologie v praxi. K uznání došlo až tehdy, kdy byl formulován význam výchovy a vzdělávání ve společnosti.

K utváření pedagogiky (samostatného vědního oboru) svým dílem a názory bezesporu přispěl i učitel národů Jan Amos Komenský.

Výchovou se zabývají i jiné vědy (např. psychologie, sociologie), ale ty mají výchovu pouze jako vedlejší objekt vedle svého hlavního předmětu zkoumání.

KDO BYL A JE PEDAGOG? V historii Slovo pedagog je řeckého původu: pais – dítě / agogé – vésti.

V antice byl pedagog otrok, který vodil děti do školy. Při cestě je ochraňoval před stykem s jinými otroky.

V současnosti V současné době je pedagog vědec, který se zabývá vědou pedagogikou – její teorií a výzkumem.

12

I Úvod do pedagogiky

Pro zajímavost si uveďme, že Pedagogický slovník (Průcha, Walterová, Mareš) uvádí, že slovo pedagog má dva významy: 1. Odborník v pedagogické vědě a výzkumu.

2. Učitel v různých typech a stupních školy, včetně vysokoškolských učitelů, resp. pedagogický pracovník v širším slova smyslu.

Druhý výklad ale slovník uvádí pod vlivem tlaku široké veřejnosti, která slovo pedagog chápe jako učitel. Paradoxní je, že tentýž slovník označuje pedagogiku jako vědu a výzkum. Otázkou je, zda je učitel vědec a výzkumník. Proč nejsou také označováni slovem učitel třeba psycholog nebo sociolog?

My se budeme držet výkladu, že ve školách nevyučují pedagogové, ale učitelé.

Vlastní poznámky

I Úvod do pedagogiky

13

2 VÝCHOVA

Smyslem výchovy je předávání vědomostí a dovedností, kultur a zvyků dalším generacím za účelem socializace. Říkáme tedy o ní, že je společenským jevem. Je stará jako lidstvo samo. S názory, jak vychovávat, se setkáváme již v dílech řeckých filozofů (např. Platón, Aristotelés).

JAK MŮŽEME CHÁPAT VÝCHOVU? Rozdělujeme ji na výchovu v širším a v užším slova smyslu.

VÝCHOVA V ŠIRŠÍM SLOVA SMYSLU – je působení veškerého okolí (sociálního prostředí) na jedince. Tím rozumíme vliv kamarádů, televize, reklamy, prostředí města, vesnice apod. Všechny tyto vlivy (spíše nezáměrně) utvářejí a formují osobnost jedince.

VÝCHOVA V UŽŠÍM SLOVA SMYSLU – je záměrné působení na jedince (v aktivní interakci vychovatele a vychovávaného). Tuto výchovu dělíme na dva pojmy: výchovu a vzdělávání. Jinými slovy touto výchovou rozumíme veškeré promyšlené postupy, kterými dosáhneme změn v chování a ve vzdělanosti jedince. Změny v oblasti utváření mravních hodnot i změny v utváření naukového zaměření.

V tomto textu budeme vycházet z definice: VÝCHOVA je záměrné a cílevědomé formování jedince, jehož smyslem je dosažení pozitivních změn v jeho osobnosti. Toto formování může být krátkodobé nebo dlouhodobé.

NÁZORY NA VÝCHOVU V dějinách pedagogiky se setkáváme s různými názory na výchovu.

PEDAGOGIČTÍ OPTIMISTÉ – pedagogové či filozofové, kteří věří v sílu a moc výchovy. Říkají, že výchova utváří člověka.

John LOCKE (1632–1704) anglický filozof a myslitel:

„Člověk se rodí jako čistá nepopsaná deska (tabula rasa) a teprve výchovou se na ni píše.“

14

I Úvod do pedagogiky

Claude Adrien HELVÉTIUS (1715–1771) francouzský filozof: „Výchovou se stáváme tím, čím jsme.“ John Broadus WATSON (1878–1920) americký psycholog, zakladatel behaviorismu: „Dejte mi na výchovu tucet zdravých dětí a já vám zaručuji, že z každého z nich vychovám takového specialistu, jakého náhodně zvolím – lékaře, právníka, umělce, obchodníka, ale i žebráka a zloděje, bez ohledu na jeho talent, sklony i bez ohledu na vlastnosti jeho předků.“ Jan Amos KOMENSKÝ (1592–1670) učitel národů, teolog, filozof, biskup Jednoty bratrské, teoretik jazykového vzdělávání a autor mnoha knih o výchově a vzdělávání: „Výchovou se dá změnit celá společnost. Strom by měl být ohýbán, dokud je mladý, aby rostl rovně.“

PEDAGOGIČTÍ PESIMISTÉ – tvrdí, že výchovou se nic změnit nedá, že člověk je určen! (Bohem, osudem, přírodou apod.)

Arthur SCHOPENHAUER (1788–1860) německý filozof: „Výchova je bezmocná a nesmyslná, protože lidská povaha je nezměnitelná. Člověk se rodí jako dobrý nebo špatný, hloupý nebo chytrý.“ Jean Jacques ROUSSEAU (1712–1778) francouzský filozof: „Všechno je dobré, co vyšlo z rukou Původce světa, vše se kazí pod rukama lidskýma.“

PEDAGOGIČTÍ REALISTÉ – uvědomují si moc výchovy, ale nezapomínají ani na další faktory, které tuto moc výchovy oslabují, jako prostředí, dědičnost apod.

Denis DIDEROT (1713– 784) francouzský filozof a spisovatel: „Výchova zmůže mnoho, ne však všechno!“

I Úvod do pedagogiky

15

3 VZÁJEMNÝ VZTAH PEDAGOGIKY A VÝCHOVY

VÝCHOVA Pedagog na základě metod vědeckého výzkumu zkoumá výchovu v terénu: ve škole, v mateřské škole, v ústavu apod.

PEDAGOGIKA Rozebírá pozorování pedagoga, porovnává je s vědeckými závěry.

Analyzuje poznání o výchově, určité jevy zobecňuje, zdůvodňuje, navrhuje změny a poučky.

VÝCHOVA Podle změn a pouček pedagoga se mohou řídit učitelé a vychovatelé ve školách a v dalších školských zařízeních.

Teorie a praxe nutně musí vzájemně prostupovat, protože teorie obohacuje praxi o nové vědecké poznatky, ale teprve praxe ověří jejich platnost.

16

I Úvod do pedagogiky

4 SOUSTAVA PEDAGOGICKÝCH DISCIPLÍN

Abychom pochopili, o čem všem pedagogika (věda o výchově) pojednává, co všechno studuje a zpracovává, musíme si prostudovat a pochopit soustavu pedagogických disciplín.

Disciplína je vědní obor. A říkáme-li vědní obor, pak již víme, že věda je vědou tehdy, když má vymezený předmět svého zkoumání. A ještě si řekněme, že každá vědní disciplína si vytváří řadu oddělení, oblastí a podoblastí.

Základní pedagogické disciplíny – tyto disciplíny si musíme prostudovat, pokud se chceme vědou o výchově zabývat, abychom ji mohli přenášet do praxe. Zde nalezneme základní pojmosloví, historický vývoj, pohled na různé školské systémy ve světě. Jde o oblast teoretickou.

Hraniční pedagogické disciplíny – v těchto disciplínách se pedagogika setkává s jiným vědním oborem. Spolu pak studují, co mají společného, čím se vzájemně ovlivňují a čím se doplňují. Na pedagogický problém se tak dívají dva vědní obory – ze dvou úhlů pohledu. Například pedagogická psychologie: pedagogika sleduje výchovu jedince – psychologie psychiku jedince při výchově.

Aplikované pedagogické disciplíny (aplikovat – užít, užívat) – v těchto disciplínách se naučené pojmy a definice ze základních pedagogických disciplín již využívají v praxi (ve školách a výchovně vzdělávacích institucích).

Další (pomocné) pedagogické disciplíny – sem řadíme ty disciplíny, které nám pomáhají při studiu a pochopení pedagogiky. Jsou to však disciplíny, které nepovažujeme ani za základní, ani za aplikované, a nejsou to ani disciplíny hraniční.

I Úvod do pedagogiky

obecná pedagogika

dějiny pedagogiky

kompara vní pedagogika

didak ka

17

teorie výchovy

metodologie pedagogiky

základní další (pomocné)

SOUSTAVA PEDAGOGICKÝCH DISCIPLÍN

etnopedagogika

hraniční

pedagogická psychologie

edukometrie

sociologie výchovy

pedagogická prognos ka

sociální pedagogika

filozofie výchovy aplikované

školská sta s ka atd.

školská pedagogika:

mimoškolní pedagogika:

další odvětví:

předškolní pedagogika

pedagogika rodinné výchovy

andragogika

pedagogika ZŠ

pedagogika volného času

gerontopedagogika

pedagogika SŠ

sociální pedagogika

pedagogika VŠ

vojenská pedagogika

speciální pedagogika

atd.

18

I Úvod do pedagogiky

ZÁKLADNÍ PEDAGOGICKÉ DISCIPLÍNY OBECNÁ PEDAGOGIKA – zabývá se formulací a výkladem základních pojmů a teoretických konstruktů pedagogiky. Zkoumá postavení pedagogiky v systému věd o člověku.

DĚJINY PEDAGOGIKY – studují vývoj pedagogických idejí, názorů, koncepcí v historickém kontextu (kontext – souvislost). Dějiny studují vývoj výchovně vzdělávacích zařízení, jejich pojetí, organizaci, řízení atd.

KOMPARATIVNÍ PEDAGOGIKA (komparace – srovnávání) – zabývá se analýzou a srovnáváním výchovných a vzdělávacích systémů v různých zemích. Směřuje k pojmenování obecných rysů a tendencí vyučování a výchovy v současném světě.

DIDAKTIKA (didaskein (řec.) – učit se, vyučovat) – teorie vyučování, vzdělávání a výchovy ve vyučování. Základní pojmy při vyučování: cíle, obsah, metody, vyučovací zásady, vlastní vyučovací proces, organizační formy vyučování. Autorem první systematické didaktiky je J. A. Komenský.

METODOLOGIE PEDAGOGIKY – studuje procesy poznávání. Jde o systém teoretických principů, metod a způsobu popisu, analýzy a objasňování pedagogických jevů v neustále se měnící pedagogické činnosti.

Zahrnuje i praktické otázky plánování, realizace a publikování výzkumných prací.

TEORIE VÝCHOVY – provádí analýzu výchovných a vyučovacích činností z hlediska formování různých stránek osobnosti. Přemýšlí o výchově mravní, rozumové, estetické, pracovní, polytechnické, tělesné, ale i světonázorové či náboženské.

HRANIČNÍ PEDAGOGICKÉ DISCIPLÍNY PEDAGOGICKÁ PSYCHOLOGIE – zde se setkávají dva vědecké předměty: výchova a psychika jedince. Pedagogická psychologie přináší psychologický pohled na předpoklady, průběh a výsledky rozvoje jedince, rozvoje skupin v situacích pedagogického typu.

SOCIOLOGIE VÝCHOVY – zabývá se společenskou podmíněností výchovy. Zkoumá, jak působí společnost na výchovu a výchova na společnost.

DALŠÍ HRANIČNÍ DISCIPLÍNY: – sociální pedagogika, – školská statistika, – ekonomika vzdělávání,

I Úvod do pedagogiky

19

– kybernetická pedagogika, – teorie řízení školských zařízení (management), – školní zdravotnictví a školní hygiena.

APLIKOVANÉ PEDAGOGICKÉ DISCIPLÍNY ŠKOLSKÁ PEDAGOGIKA: – předškolní pedagogika, – pedagogika základních škol, – středoškolská pedagogika, – vysokoškolská pedagogika, – speciální pedagogika – nauka o zákonitostech rozvoje, výchovy a vzdělávání jedinců postižených různými nedostatky, a to tělesnými, smyslovými, duševními nebo poruchami chování.

MIMOŠKOLNÍ PEDAGOGIKA: – pedagogika rodinné výchovy, – pedagogika dětských a mládežnických organizací, – pedagogika volného času, – sociální pedagogika – zabývá se výchovným působením na rizikové a sociálně znevýhodněné skupiny mládeže a dospělých, pomocí rodinám s problémovými dětmi, – vojenská pedagogika, – pedagogika masově sdělovacích prostředků, – pedagogika výrobních odvětví.

DALŠÍ ODVĚTVÍ APLIKOVANÉ PEDAGOGIKY: – andragogika – výchova a vzdělávání dospělých (rekvalifikace apod.), – gerontopedagogika (geront – stařec) – výchova a vzdělávání starých lidí, s cílem snížení pocitu zbytečnosti a nepotřebnosti (univerzity třetího věku, naučné zájezdy apod.).

DALŠÍ PEDAGOGICKÉ DISCIPLÍNY ETNOPEDAGOGIKA – zabývá se problémy výchovy a vzdělávání etnických menšin, u nás pěstována hlavně v rámci romistiky (multikulturní výchova).

PEDAGOGICKÁ PROGNOSTIKA – vytváří modely a strategie budoucího rozvoje vzdělávacích soustav a vzdělávacích procesů.

EDUKOMETRIE (edukace – výchova a vzdělávání / metrie – měření) – oblast pedagogické teorie a výzkumu zabývající se měřením pedagogických jevů (měřením výsledků výuky, konstruováním a aplikací testů).