Mediální výchova

e-kniha

Mediální výchova Praktické náměty pro výuku na 1. stupni ZŠ Ediční řada - Průřezová témata na 1. stupni ZŠ

Edice

DOBRÁ ŠKOLA

5

Průřezová témata na 1. stupni ZŠ

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA

Nakladatelství Dr. Josef Raabe, s. r. o.

Rumunská 18/22, 180 00 Praha 2 Tel: 284 028 940, 941, 942 Fax: 266 310 660 E-mail: raabe@raabe.cz Internet: www.raabe.cz

Copyright © 2011 Nakladatelství Dr. Josef Raabe, s. r. o.

Všechna práva, zejména právo na titul (název), licenční právo a průmyslová ochranná práva, jsou výhradním vlastnictvím Nakladatelství Dr. Josef Raabe, s. r. o., a jsou chráněna autorským zákonem. Všechna práva jsou vyhrazena, zejména právo na rozmnožování, šíření a překlad. Nositeli autorských práv jsou autoři příspěvků (článků). Za obsah příspěvků odpovídají autoři.

Vedoucí projektu: Editorka: Jednatelka nakladatelství: Tisk: Expedice: ISBN 978-80-86307-74-9

Mgr. Romana Bláhová Vladimíra Strculová Mgr. Miroslava Schrimpelová Tisk AS, s. r. o., Jaroměř Nakladatelství Dr. Josef Raabe, s. r. o., Praha

PRŮ㶕EZOVÁ TÉMATA NA 1. STUPNI ZŠ

Obsah publikace

Mediální výchova • Pohádky vlčí babičky • Média a krása • Média a reklamy • Tvorba rozhlasového vysílání • Jak nás ovlivňuje reklama • Školní redakce pro menší děti

www.raabe.cz/dobraskola

Obsah

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA PRŮ㶕EZOVÁ TÉMATA NA 1. STUPNI ZŠ

Pohádky vlčí babičky – nestranný popis události

Pohádky vlčí babičky – nestranný popis události PhDr. Zuzana Zejdová, ZŠ Palachova, Ústí nad Labem

Dominantní průřezové téma

Vztah k dalším průřezovým tématům Ročník Časový rámec

Mediální výchova (tematický okruh Tvorba mediálního sdělení, Práce v realizačním týmu, Vnímání autora mediálního sdělení) Osobnostní a sociální výchova 3.–5.

2–3 vyučovací hodiny (nejlépe v jednom bloku), podle věku žáků

Anotace

Metodika vede žáky prostřednictvím provokativně vyprávěné tradiční pohádky k odhlédnutí od zažitých interpretačních rámců, nahlédnutí zcela odlišného úhlu pohledu na některé hodnoty, a tím vytvoření pozice odstupu. Učí je, že stejný jev lze nahlížet z několika různých úhlů pohledu, tyto úhly pohledu jsou rovnocenné. Poznávají, že každé vyprávění příběhu je zároveň interpretací, kterou nelze oddělit od vypravěče, autora příběhu, ani od jeho posluchače. Tuto zkušenost žáci aplikují na zpravodajské (i jiné) mediální obsahy a hodnoty, které reprezentují.

To by mělo vést k zvýšení sebedůvěry dětí při posuzování těchto hodnot a jejich větší nezávislosti při vytváření postojů.

Klíčové pojmy příspěvku

pohádka, média, žurnalistika, událost, objektivita, novinářská zpráva, slohová zpráva, kritéria zprávy Obsah

Metodika b 1. Úvod 2. Evokace 3. Uvědomění 4. Reflexe 5. Závěr

www.raabe.cz/dobraskola Svět prů řez řez ových témat 1 • 07

2 2 2 4 5

Materiál b Pracovní listy pro žáky č. 1–2

7–9

G 2.9

1

Pohádky vlčí babičky – nestranný popis události

MEDIÁLNÍ PRŮ㶕EZOVÁ TÉMATA NA 1.VÝCHOVA STUPNI ZŠ

Metodický přehled Klíčové kompetence Mezioborové vztahy Výukové metody a strategie Co potřebujeme

k učení, k řešení problémů, komunikativní, sociální a personální, občanské Člověk a jeho svět, Český jazyk a literatura (Komunikační a slohová výchova) činnostní učení, nácvik týmové práce a prosazení ve skupině; posilování schopnosti deduktivního myšlení; skupinová, činnostní a frontální výuka, strukturovaná diskuse nakopírované pracovní listy pro žáky, tabule nebo flipchart, psací potřeby

1. Úvod Pojďme si s dětmi přečíst úplně novou pohádku, jakou určitě dosud ještě nečetly. Vypráví ji vlčí babička svým třem vnoučátkům (vlčím klukům Šedákovi a Ouškovi a vlčí holčičce Šmudličce).

Příběh je to vpravdě vlčí. Možná nám bude nakonec připadat jako nějaký horor. S dobrým koncem raději nebudeme počítat! Ale kdo ví, možná, že nám ten příběh přece jenom přijde nějak povědomý… Jestlipak si někdo vzpomene, že už ho možná někde slyšel?

2. Evokace Společné čtení pohádky O nezkušeném vlkovi (viz pracovní list pro žáky č. 1). Dbáme na to, aby žáci četli spíše pomalejším tempem a měli čas na to, aby si vyhodnotili čtený text. Je pravděpodobné, že některé děti už v průběhu četby „odhalí“, že se jedná o netradičně vyprávěnou pohádku O Červené karkulce. Je dobré, abychom se pokusili zajistit, aby své zjištění zatím neoznamovaly spolužákům. Každý žák by měl k odhalení dojít sám, tedy svou vlastní cestou.

Pokud se dítě usilovně hlásí a chce pointu předčasně prozradit, můžeme odhalení oddálit např. tím, že dítě požádáme, aby nám své zjištění pošeptalo. Kromě delší doby pro samostatné uvažování ostatních dětí tím zároveň získáme zpět pozornost žáka, který by se jinak snažil blýsknout.

G 2.9

3. Uvědomění Po skončení četby společně konstatujeme, že se ve skutečnosti jedná o pohádku O Červené karkulce.

Ptáme se: z Podle čeho jste poznali, že se jedná o Červenou karkulku?

Vyzveme některého žáka, aby vyprávěl pohádku O Červené karkulce tak, jak ji zná od dětství.

(Nezáleží příliš na tom, jaký alternativní konec děti zvolí – vlk je ve výsledku zabit.)

2

METODIKA

07 •www.raabe.cz/dobraskola Svět prů řez řez ových témat 1

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA PRŮ㶕EZOVÁ TÉMATA NA 1. STUPNI ZŠ

Pohádky vlčí babičky – nestranný popis události

Strukturovaná diskuse Ptáme se: z z z

Kdo vystupuje v obou verzích příběhu?

Co se v příběhu stalo? Čím se od sebe liší obě vyprávění?

Cílem je, aby si žáci v průběhu diskuse uvědomili, že v obou případech se jedná o popis stejného příběhu: V obou verzích vystupuje vlk, Karkulka, babička a myslivec; jde v nich o cestu Karkulky na návštěvu k babičce a její setkání s vlkem, snahu vlka babičku a Karkulku sežrat a vlkovo následné zabití myslivcem. Oba příběhy jsou vyprávěny jako hrůzostrašný příběh, který se udál kdysi dávno.

Při vyprávění pohádky jsme uplatnili základní kostru vyprávění příběhu jako popisu události; odpověděli jsme na čtyři základní otázky, které jsou k popisu události třeba: Kdo? Karkulka, vlk, babička, myslivec – hlavní aktéři děje Co? snědení babičky a Karkulky, zabití vlka – podstata děje Kdy? kdysi dávno – časové určení děje Kde? v lese – místní určení děje Odpovědět můžeme i na doplňující otázky: Proč?

Jak? Ty vyjadřují bližší okolnosti děje (babička byla nemocná, Karkulka šla sama, vlk byl hladový, Karkulka všechno prozradila, vlk uplatnil lest, myslivec rozhodně zakročil…).

Základní rozdíl v obou způsobech vyprávění tedy není v samotné události (ta je v obou případech totožná), nýbrž v úhlu pohledu vypravěče.

Klasická pohádka O Červené karkulce vypráví příběh z pozice člověka. Jejím cílem je varovat před nebezpečím, které může číhat ve světě. Toto nebezpečí ztělesňuje zlý vlk.

S příběhem si ale můžeme pohrát a zamyslet se nad tím, jak by asi stejnou „událost“ interpretovali vlci. S velkou pravděpodobností by se jednalo o varování před (záludným a nechutným) člověkem.

www.raabe.cz/dobraskola Svět prů řez řez ových témat 1 • 07

METODIKA

3

G 2.9

Pohádky vlčí babičky – nestranný popis události

MEDIÁLNÍ PRŮ㶕EZOVÁ TÉMATA NA 1.VÝCHOVA STUPNI ZŠ

Úkol Pokusme se příběh vyprávět do třetice tak, aby nestranil ani jednomu aktérovi (ani lidem, ani vlkovi). Tedy z pozice nezávislého pozorovatele, například moudré sovy.

Skupinová práce Žáci se rozdělí do skupin po čtyřech. Jejich úkolem je napsat třetí příběh. Zadáme nadpis pohádky Co se může stát v lese – pohádka moudré sovy (viz pracovní list pro žáky č. 2). Skupinky by měl mít dostatek času, aby měly možnost diskutovat o jednotlivých aspektech děje a dojít k obecně uspokojivému řešení.

Na závěr všechny pohádky přečteme.

V třetí verzi pohádky by se žáci měli pokusit o nestranný popis události. Po přečtení pohádek zjistí, že se od sebe jednotlivé příběhy liší.

Ptáme se žáků: z

Jak je možné, že se příběhy tolik odlišují?

Důvodem je fakt, že skutečný („pravdivý“) popis události není možný.

Každé vyprávění příběhu je vždy interpretací, nelze ho oddělit od autora, jeho úhlu pohledu, zkušeností a sociálního zakotvení. Stejnou, ne-li větší moc nad příběhem má ovšem posluchač příběhu, příjemce sdělení. Také on při vnímání příběhu interpretuje, uvádí předkládaná fakta do vlastních souvislostí a je na něm, jak příběh uchopí a přijme. Identifikuje v něm výklad autora, jenž může přijmout, polemizovat o něm, či jej zcela odmítnout.

4. Reflexe Při psaní třetího příběhu jsme si počínali jako novináři. Snažili jsme se nahlédnout příběh z pozice odstupu, upozadit vlastní zájmy a rovnocenně zohlednit pohnutky všech aktérů. Pokusili jsme se o nestranný, zpravodajský popis události.

G 2.9

Až do této chvíle jsme se vyhýbali výrazu objektivita. Důvodem je zásadní omyl, který vyplývá ze způsobu, jakým se tento pojem obvykle užívá, totiž že objektivní, tj. skutečný a univerzálně pravdivý popis události je možný. V předchozí aktivitě jsme si s dětmi ukázali, že ačkoli máme o události stejná fakta, nejsme schopni napsat plně stejný příběh. Podobně jsou na tom novináři.

Víme, že událostí se obvykle rozumí dění ve „vnějším“ světě, tj. ve světě mimo média, k němuž došlo v určitém čase, z určitých příčin, a které má konkrétní důsledky. Událost je nezávislá na zájmu médií, avšak média na základě zpravodajských kritérií událost zaznamenají jako zprávu.

Na rozdíl od zprávy vyučované v hodinách slohu, která je popisem události, jež už proběhla, je zpráva novinářská informací také o předpokládané události či jevu. Novinářská zpráva zároveň zachovává kritéria aktuálnosti, faktičnosti, přesnosti, úplnosti, spolehlivosti a citové 4

METODIKA

07 •www.raabe.cz/dobraskola Svět prů řez řez ových témat 1

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA PRŮ㶕EZOVÁ TÉMATA NA 1. STUPNI ZŠ

Pohádky vlčí babičky – nestranný popis události

neutrality. V tomto smyslu se zcela vyhraňuje vůči zprávě slohové, která má podle současného úzu obsahovat hodnocení. Jakékoliv implicitní či explicitní hodnocení je tedy v novinářské zprávě chápáno jako nežádoucí.

Pokud tedy hovoříme v souvislosti s žurnalistikou, mluvíme o objektivitě, musíme ji chápat jako profesní kritérium, jak napsat nestrannou a vyváženou zprávu. Opakem je předpojatost.

Hlavní kritéria faktické a nestranné zprávy: – – – –

osvojení si pozice odstupu a neutrality ve vztahu k předmětu zpravodajství, nepřítomnost stranění, přesnost a další kritéria pravdivosti (relevance, úplnost), nepřítomnost skrytých motivů nebo služby třetí straně.

Zpravodajský text zpracovaný podle těchto měřítek má vysokou míru univerzálnosti, tj. může být předkládán širokému publiku, v našem případě lidem i vlkům.

Tato kritéria můžeme stručně zapsat na tabuli a demonstrovat jejich užití na konkrétních příkladech, ať v pohádkách moudré sovy nebo na libovolné krátké zprávě z novin či internetu.

Je vhodné, aby na tuto aktivitu navázalo procvičení psaní novinářské zprávy, například prací ve školní redakci. Dbáme na to, aby žáci při psaní v maximální možné míře dodržovali pravidla faktičnosti a nestrannosti, tj. cíleně se vyhýbali jakémukoliv hodnocení popisované události.

5. Závěr Příspěvek nabízí učiteli náměty, jak s žáky procvičit čtení s porozuměním a přimět je k hlubšímu přemýšlení o textech. Žáci zjišťují, jak obtížné je interpretovat literární díla, což je dáno do kontextu se složitostí interpretace textů z mediálního prostředí. Žáci tak mají možnost vytvořit si odstup od mediálních sdělení a uvědomit si, jak nejednoznačný je mediální svět.

OČEKÁVANÉ CÍLE A VÝSTUPY: Žáci z z z z z z z

čtou s porozuměním identifikují postoje a pohnutky druhých a respektují je prožívají radost z tvoření, nalézají uplatnění pro své zkušenosti spolupracují ve skupině, logicky uvažují; vyvozují závěry, nacházejí pro ně podpůrná tvrzení a prezentují je seznamují se s kritérii novinářské práce nahlížejí na zpravodajství jako způsob vyprávění příběhů si vytvářejí odstup od mediálních sdělení, při přijímání mediálních produktů zohledňují vlastní zkušenosti

www.raabe.cz/dobraskola Svět prů řez řez ových témat 1 • 07

METODIKA

5

G 2.9

Pohádky vlčí babičky – nestranný popis události

MEDIÁLNÍ PRŮ㶕EZOVÁ TÉMATA NA 1.VÝCHOVA STUPNI ZŠ

Zdroje Burton, G., Jirák, J.: Úvod do studia médií. Barrister & Principal, Brno 2003 Jirák, J., Köpplová B.: Média a společnost. Portál, Praha 2003 Mc Quail, D.: Úvod do teorie masové komunikace. Praha, Portál 1999 Osvaldová, B., Halada, J.: Praktická encyklopedie žurnalistiky. Libri, Praha 2002 Reifová, I. & kol.: Slovník mediální komunikace. Portál, Praha 2004 Sborník příspěvků z projektu ProMed. Czech Efficient Learning Node, Praha 2008 Zejdová, Z.: Jak připravovat školní noviny. In: Raadce učitele. Raabe, Praha 2006 Zejdová, Z: Zpravodajství a náš svět. In: Svět průřezových témat, II. stupeň ZŠ. Raabe, Praha 2007 Zejdová, Z.: Školní redakce pro menší děti. In: Svět průřezových témat, I. stupeň ZŠ. Raabe, Praha 2007 „Inspiromat“ Metodický portál RVP. http://www.rvp.cz/sekce/733 (2. 9. 2008)

G 2.9

6

METODIKA

07 •www.raabe.cz/dobraskola Svět prů řez řez ových témat 1

Pohádky vlčí babičky – nestranný popis události

Pracovní list pro žáky č. 1a

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA PRŮ㶕EZOVÁ TÉMATA NA 1. STUPNI ZŠ

O NEZKUŠENÉM VLKOVI (Pohádka vlčí babičky) Tak se vlčátka hezky posaďte, Šedáku, nech Ouškův ocásek na pokoji, Šmudlinko, nedrbej se, a dávejte dobrý pozor, co vám chci vyprávět: Žil byl v černém lese mladý, nezkušený vlk. Od samého rána chodil lesem a zvědavě pozoroval, co je kde nového a zajímavého. Bylo to už dost dlouho, co naposledy jedl, začínal mít hlad, a tak se rozhodl, že si něco uloví. Rodiče, kteří by ho nakrmili nebo mu poradili, už neměl. Věděl, že kořist se může vyčmuchat anebo se na ní dá počíhat. Vydal se tedy k lesní pěšině a těšil se, co asi uvidí první – bude to malé prasátko nebo třeba, mňam, zajíček? Toho máš ráda, viď, Šmudlinko?

U pěšiny se schoval do křoví, zalehl a začal číhat.

Netrvalo dlouho a uslyšel, že se něco blíží. Poslouchal, ale moc se v tom nevyznal: Něco dupalo po cestě, ale krok zněl podivně, nepravidelně. „To bude zchromlé prasátko,“ zaradoval se vlk, „to bude snadné ulovit!“ Napětím skoro nedýchal. Dupání se ozývalo blíž a blíž, už už stačilo natáhnout krk a uvidí ho… „Jééé, co je to?“ podivil se vlk, když to konečně vyhopkalo na pěšinu. Jen stěží ovládl smích. Po cestě poskakovalo po zadních nohou podivné zvířátko s úplně červenou hlavou, celé to bylo užší než širší, skoro bez srsti, a na přední tlapce tomu viselo jakési ptačí hnízdo upletené ze suchých větviček. Mladý vlk takové zvíře ještě neviděl. Vonělo to sice pěkně, ale jestli je to k jídlu, tím si úplně jistý nebyl, zvlášť ta červená hlava se mu moc nezdála. Co to povídáš, Šedáku, že prý to určitě byl člověk? Máš pravdu, bylo to člověčí mládě, jsi chytrý vlček, ale náš vlk o lidech nic neslyšel. Rozhodl se, že si to zvířátko trochu proklepne a vyskočil na cestičku! „Kam jdeš, zvířátko, co jsi zač a proč máš na tlapě ptačí hnízdo?“ ptal se. Z odpovědi ale nebyl moudrý. Zvířátko sice neuteklo, jenže stálo jako solný sloup, krve by se v něm nedořezal. Potom se přece jenom osmělilo, ale plácalo nesmysly. Ukázalo se, že v ptačím hnízdě nese podivnou průhlednou věc plnou kysele páchnoucí tekutiny (vlk by to do huby nevzal) a jiný, sladce vonící útvar, na nějž, jak se zdálo, bylo zvířátko náramně pyšné a říkalo mu bábovka. Ne „bublavka“, Oušku, BÁBOVKA! Je to nějaká chudinka, ta v lese dlouho poskakovat nebude,“ pomyslel si vlk. Ze žvatlání zvířátka ale vyrozuměl, že někde za lesem bydlí starší jedinec od toho zvířátka a že je snad nemocný a ptačí hnízdo je pro něj.

Vlk neovládl svou zvědavost. Vyrazil směrem, kterým šlo zvířátko, za chvilku doběhl na okraj lesa a spatřil veliké neznámé doupě. Nikdy nebyl venku z bezpečí lesa, a tak trochu váhal. „Co by se mi mohlo stát, z doupěte je přece zpátky jenom kousek,“ uvažoval, když vtom mu bolestivě zakručelo v břiše hlady. To rozhodlo: Tryskem se rozběhl k doupěti a skočil otvorem nad zemí dovnitř. Že se bojíš, Šmudlinko? www.raabe.cz/dobraskola Svět prů řez řez ových témat 1 • 07

MATERIÁL

7

G 2.9

Pracovní list pro žáky č. 1b

Pohádky vlčí babičky – nestranný popis události

MEDIÁLNÍ PRŮ㶕EZOVÁ TÉMATA NA 1.VÝCHOVA STUPNI ZŠ

To je dobře, však poslouchej, jak to bude dál. Rychlostí blesku zhodnotil situaci – uvnitř ležel starší jedinec toho tvora, koukal a vůbec se nechystal k boji. Vlk neztrácel čas.

Hop! jedním kousnutím mu zlomil vaz a pak se dosyta najedl. Žádná sláva to nebyla, prasátko i zajíček jsou lepší, ale vlk nebyl vůbec vybíravý. Jak se najedl, padla na něj obrovská únava, oči se mu klížily, nedokázal je ovládnout. Lehl si, zachumlal se do pelíšku a zbytků kožíšku toho tvora a tvrdě usnul.

Vzbudilo ho až klepání na dveře. Pozdě si vlk uvědomil, že zaspal. Do doupěte se hrnulo zvířátko z lesní cesty a pod čumák mu strkalo ptačí hnízdo. Vlk už moc hlad neměl, a tak si řekl, že mládě nechá pro tentokrát na pokoji, nějak ho obalamutí a uteče do lesa.

Zvířátko ale bylo opravdu hloupé. „Babičko, proč máš tak velké oči?“ ptalo se. „Proč asi, abych tě dobře viděl,“ odpověděl udivený vlk. „A proč máš tak velké uši?“ vyptávalo se to dál. „Abych tě lépe slyšel,“ začínal ztrácet trpělivost. „A proč máš tak velké zuby?“ nedalo to pokoj a provokovalo to vlka. „Abych tě mohl sežrat!“ rozčílil se vlk, skočil a snědl to také. Teď už mu to opravdu dvakrát nejelo, i ta stará vrána je možná lepší, ale spořádaně to dojedl. Břicho měl ale nacpané k prasknutí, skoro nemohl chodit.

Nedalo se nic dělat, musel si zase lehnout a počkat, až trochu vytráví. Lehl si a usnul. A to byla, Šedáku, jeho poslední a největší chyba. Když ho vzbudilo hrozné dupání a lomoz, bylo už pozdě. Do doupěte se přiřítil třetí tvor, nejmohutnější, jakého od tohoto druhu dosud viděl. Byl celý zelený, vousatý a strašlivě páchnul ohněm.

Napřáhl hůl, práskl hrom – a nešťastný, nezkušený vlk se skácel mrtev k zemi! A co bylo dál? Představte si, že ten zelený tvor vlka vůbec nesežral! Celého ho rozpáral, z břicha mu vyndal oba úlovky, odnesl chudáka do svého doupěte a vystavil si ho tam na parádu, aby se ubožákovi mohli krutě posmívat všichni, kdo přišli na návštěvu.

Tak to dopadá, vlčátka moje, když se zapletete s člověkem. Jestli ho někdy uvidíte, radši se mu kliďte z cesty a najděte si jinou kořist nebo zábavu. K jídlu pořádně nejsou, a navíc jsou hrozně zákeřní, nedokážou čestně bojovat, zabíjejí pro nic za nic, na dálku, hromovou holí.

G 2.9

8

MATERIÁL

07 •www.raabe.cz/dobraskola Svět prů řez řez ových témat 1

Pohádky vlčí babičky – nestranný popis události

Pracovní list pro žáky č. 2

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA PRŮ㶕EZOVÁ TÉMATA NA 1. STUPNI ZŠ

CO SE MŮŽE STÁT V LESE  POHÁDKA MOUDRÉ SOVY

G 2.9

www.raabe.cz/dobraskola Svět prů řez řez ových témat 1 • 07

MATERIÁL

9

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA PRŮ㶕EZOVÁ TÉMATA NA 1. STUPNI ZŠ

Média a krása

Média a krása Mgr. Klára Smolíková, Tábor Obrazová spolupráce: Mgr. Jan Smolík, Tábor

Dominantní průřezové téma Vztah k dalším průřezovým tématům Ročník Časový rámec

Mediální výchova Multikulturní výchova, Osobnostní a sociální výchova 3.–5. celodenní třídní projekt

Anotace

Masová média, a zejména reklama, výrazně ovlivňují sebehodnocení dětí, především jejich nespokojenost s vlastním vzhledem, tělesnými proporcemi, váhou atd. Příspěvek proto chce žáky přivést k pochopení mechanismů, které za vznikem umělé krásy stojí. Dále si všímá proměnlivosti ideálu krásy lidského těla v různých dobách a kulturách. Cílem je v žácích rozvíjet specifické dovednosti směřující k dosažení vizuální gramotnosti – to je k porozumění, proč, jakými způsoby a kdo nám prostřednictvím masových médii předkládá obrazová sdělení týkající se v tomto případě našeho těla. Pracovní listy jsou zaměřeny na rozbor fotografií, billboardů a reklamních spotů, dále zde najdete náměty, jak pro mediální výchovu zpracovat aktuální podněty šířené masmédii.

Klíčové pojmy příspěvku

dějiny odívání, ideál krásy, manipulace, módní průmysl, Photoshop, vizuální gramotnost Obsah

Metodika b 1. Úvod 2. Metodický komentář 2.1 Na kráse se lidé neshodnou 2.2 Takový člověk neexistuje

3. Závěr

2 2 2 7 9

Materiál b Pracovní listy pro žáky č. 1–6

11–16

G 2.8

www.raabe.cz/dobraskola Svět prů řez řez ových témat 1 • 07

1