Dopravní výchova

e-kniha

Dopravní výchova Praktické náměty pro výuku Výchovy ke zdraví na 2. stupni ZŠ Ediční řada – Výchova ke zdraví

Edice

DOBRÁ ŠKOLA

4

Výchova ke zdraví

Dopravní výchova

Společně pro kvalitní vzdělávání

Nakladatelství Dr. Josef Raabe, s. r. o.

Rumunská 18/22, 120 00 Praha 2 Tel.: 284 028 940, 941, 942 Fax: 266 310 660 E-mail: raabe@raabe.cz Internet: www.raabe.cz dobraskola.raabe.cz

Copyright © Nakladatelství Dr. Josef Raabe s. r. o., Praha 2012 Všechna práva, zejména právo na titul (název), licenční právo a průmyslová ochranná práva, jsou výhradním vlastnictvím Nakladatelství Dr. Josef Raabe, s. r. o., a jsou chráněna autorským zákonem. Všechna práva jsou vyhrazena, zejména právo na rozmnožování, šíření a překlad. Nositelem autorských práv jsou autoři příspěvků (článků), kteří také odpovídají za jejich obsah.

Vedoucí projektu: Mgr. Andrea Říčařová Jednatelka nakladatelství: Mgr. Stanislava Andršová Sazba: Karel Kupka (P3K) Tisk: TISK AS, s. r. o., Jaroměř Expedice: Nakladatelství Dr. Josef Raabe s. r. o., Praha ISBN 978-80-87553-72-5

Obsah publikace

Dopravní výchova

Rizikové chování v dopravě

1

Požár auta

17

Železniční přejezd

31

Rychlost

41

Pásy

53

Svědek nehody

65

Brzdy

73

Helma

81

Mráz

91

Alkohol

99

Krádež

111

Čtyřproudovka

119

Dobrá škola

DOPRAVNÍ VÝCHOVA

Rizikové chování v dopravě

Rizikové chování v dopravě Mgr. Jitka Heinrichová, HBH Projekt spol. s r. o., Brno Alena Heinrichová (příběhy), OSVČ

Dominantní průřezové téma Vztah k dalším průřezovým tématům Forma realizace Ročník Časový rámec

Osobnostní a sociální výchova.

Výchova demokratického občana.

Aktivity realizované v rámci vzdělávacích oblastí: Člověk a zdraví, Člověk a společnost a Člověk a příroda.

2. stupeň ZŠ a odpovídající ročníky víceletých gymnázií.

Uvedeno u jednotlivých tematických listů.

Anotace

V dopravním prostředí se vyskytují každý den rizikové situace, ve kterých někteří žáci jednají neuváženě, zkratkovitě, zbrkle, rizikově, ale i nejistě a pro sebe i ostatní účastníky nečitelně a nebezpečně. Pravděpodobně si uvědomují, že cítí v takové situaci nějaké chvilkové napětí a vzrušení, ale neprožijí situaci s plným uvědoměním si vlastního vnímání hodnot a všech pocitů. Znamená to, že si neuvědomují hodnotu svého prožívání. Každý den je život při pohybu v dopravním prostředí ohrožen a situacím, které vyžadují uvážlivé rozhodnutí, se nelze zcela vyhnout. Gestalt přístup v dopravní výchově vede žáky k zpřítomnění si všech okamžitých pocitů, emocí, potřeb a přání, všeho, co v rizikové situaci prožívají, na čem jim doopravdy záleží a k uvědomění si hodnoty vlastního života. Tím, že se žák naučí orientovat sám v sobě, získá potřebnou a důležitou podporu pro rozhodovací procesy.

Klíčové pojmy příspěvku

Sebepodpora, rizikové faktory, projikování, princip „tady a teď“, zpřítomnění.

Obsah

Metodika  1. Úvod 1.1 Gestalt přístup v dopravní výchově 1.2 Využití projekce v procesu sebeuvědomování 1.3 Teorie pole 1.4 Tady a teď 1.5 Kde hledat odborné rady a informace 2. Metodika práce s dilematem 2.1 Stručný popis 2.2 Aktivita „Příběh“ 2.3 Aktivita „Dokončení příběhu“

Dobrá škola

2 2 3 3 3 4 4 4 4 5

2.4 2.5 2.6 2.7

Aktivita „Analýza strategie a rizika“ Aktivita „Analýza emocí“ Aktivita „Identifikace“ Doplňkové aktivity

3. Závěr 4. Využití příběhu ve vzdělávacích oborech 5. Zdroje

7 9 10 12 13 13 15

1

Rizikové chování v dopravě

DOPRAVNÍ VÝCHOVA

Metodický přehled Klíčové kompetence

Mezioborové vztahy Výukové strategie

Co potřebujeme Oborové výstupy

Kompetence sociální a personální, kompetence k řešení problémů, komunikativní a občanské, kompetence k učení, kompetence pracovní.

Jazyk a jazyková komunikace, Dramatická výchova, Etická výchova, Výchova k občanství, Výchova ke zdraví.

Vyprávění, inscenace, výtvarné zpracování – komiks s využitím IKT, brainstorming, brainwriting, panelová diskuze, prezentace v MS PowerPoint, hraní rolí, popis situace, povídka, dramatizace, reportáž, řetězová diskuze, phillips 66, heuristická metoda, projektová výuka, kooperativní výuka, zpřítomnění.

Uvedeno u jednotlivých aktivit. Žák:  objasní příčiny vzniku rizikové situace a vyhodnotí následky  uvede varianty řešení rizikové situace  analyzuje rizika jednotlivých strategií řešení rizikové a stresové situace  srovnává míru rizika jednotlivých variant řešení rizikové a stresové situace  porovná následky rizikového, bezpečného chování a jednání ve stresu  vyjmenuje všechny osoby, které ovlivní rizikové chování nezodpovědných účastníků  objasní, jak rizikové a nezodpovědné chování ovlivní jiné osoby  popíše emoce účastníků rizikové situace před vznikem rizika, v průběhu děje a následně při tragickém zakončení  popíše vlastní emoce ve stresové situaci  vyjmenuje, jaké emoce vedou k rizikovému jednání  popíše vlastní vzorce chování ve stresové situaci  srovnává vlastní reakce ve stresu a vlastní rozhodovací schémata

1. Úvod 1.1 Gestalt přístup v dopravní výchově Didaktická metoda využívající Gestalt přístup při řešení dilematu rozvíjí u žáků sebeuvědomění a sebepodporu v rozhodovacím procesu. Žáci si uvědomí své kvality, ale i své slabiny, ve kterých se naučí orientovat a využívat je k dalšímu růstu. Metoda je náročná pro pedagogy, kteří neumí potlačit tendenci moralizovat a žáky poučovat. Naopak je vítaná pedagogy, kteří ctí individualitu žáka a každý názor žáka berou jako vhodný podnět do diskuze. Pedagog se v diskuzi stává při aplikaci metody žákům partnerem, nikoliv vůdcem a majitelem jediné a správné pravdy. V životě mohou nastat situace, kdy naše pravda, naše správné řešení, ale i zákonný postup jsou jen relativně správné a kdy je mnohem důležitější povýšit život nad zákon.

2

METODIKA

Dobrá škola

DOPRAVNÍ VÝCHOVA

Rizikové chování v dopravě

Gestalt přístup v dopravní výchově vychází ze základních principů Gestalt terapie a ze základních psychologických aspektů vztahování se člověka k okolí a kontaktových funkcí. Nebudeme zde zmiňovat a podrobně rozepisovat všechny principy Gestalt terapie, protože mnohem odbornější informace získáte v literatuře a na webových stránkách věnujících se Gestalt terapii. Přiblížíme si jen některé principy, které jsou pro práci s analýzou dilematu situací v našich tematických listech stěžejní. Jedná se o principy projikování, teorie pole a prožívání v „tady a teď“.

1.2 Využití „projekce“ v procesu sebeuvědomování Významnou kontaktovou funkcí, kterou v práci s příběhem využíváme, je tzv. projikování. Projikování (projekce) je kontaktová funkce, při které nevědomě vkládáme druhým své postoje a hodnoty a své vzorce chování. Domníváme se o správnosti a hodnotíme okolí svým pohledem na svět. Mám-li dobrou náladu, usmívá se na mě celé okolí a naopak. Pokud ve spěchu často přebíhám křižovatku na červenou, domnívám se, že tak činí i ostatní. Projikuji tak své postoje a chování do druhých a očekávám od nich stejné reakce. V tematických listech je projikování využíváno při práci s dokončováním příběhu a hledáním variant strategií řešení dilematu, do kterého se hrdina příběhu dostal. Žáci sice řeší, jak se asi hrdina v dané situaci zachová, ale nevědomě do hrdiny projikují své vlastní vzorce chování. V průběhu práce s příběhem si žáci tyto vzorce uvědomují a prostřednictvím kontaktu „já“ se sebou ovlivňují své budoucí chování.

Dochází k sebeuvědomování a sebepoznávání. „Já jsem ten hrdina z příběhu, který v mém řešení dilematu podleze železniční závory, který jedná pod nátlakem kamarádů“ apod. Žáci si uvědomí, jaké prožívají emoce, přiřadí jim význam, naučí se jim rozumět a zjistí, jak tyto emoce ovlivňují jejich chování. V okamžiku, kdy se dostanou do situace obdobné situaci v příběhu, umí ji prožít opravdově, vědomě, přítomně a dokážou se rozhodnout sami za sebe. Dají smysl všem vnitřním signálům a následně tak dají smysl svému vědomému rozhodnutí. Zvolí řešení situace, které odpovídá jejich vnitřnímu přesvědčení, což je ve většině případů mnohem bezpečnější řešení.

1.3 Teorie pole Dopravní prostředí je potřeba vnímat hlavně jako sociální prostředí, kde se setkáváme s lidmi a jejich pocity, emocemi, charaktery, nemocemi, s lidmi stresovanými, spěchajícími, unavenými, ovlivněnými různými situacemi, léky atd. Všechny prvky v dopravním prostředí, „v poli“, na sebe vzájemně působí a ovlivňují se. Nikdy nenastane zcela shodná situace, přesto je možné žáky na některé nečekané situace připravit a naučit je uvědomovat si, jak chtějí v situaci jednat.

Při práci s příběhem se hrdina setkává s dalšími lidmi a okolnostmi, které na sebe „v poli“ působí a ovlivňují děj. Stačí, aby se jakýkoliv prvek „v poli“ změnil nebo se choval jinak a situace má zcela jinou dějovou linii. Cílem práce s příběhem je, aby si žáci uvědomili, že nikdy nenastává zcela shodná situace, každý den je cesta do školy jiná a pokaždé jejich pohyb v dopravním prostředí ovlivňují jiné prvky. Zároveň i oni sami jsou významným prvkem „v poli“ a jejich jednání má vliv na situaci a její vývoj a na životy jiných prvků „v poli“. Proto je velmi důležité chovat se zodpovědně v každém okamžiku.

1.4 „Tady a teď“ Skutečné emoce vždy prožíváme jen v přítomném okamžiku. Pokud chceme, aby si žáci své emoce uvědomovali, musíme je naučit správně emoce odhalovat, uvědomovat si je, pracovat s nimi a reagovat na ně. S žáky neprobíráme situaci „co se stalo, když…“, „jak ses cítil, když…“, ale jaké to Dobrá škola

METODIKA

3

Rizikové chování v dopravě

DOPRAVNÍ VÝCHOVA

je teď, v tuto chvíli, v tento okamžik. Co cítím, co vnímám, co se mi líbí a nelíbí, jak mě to ovlivňuje. Při práci s příběhem vedeme žáky k uvědomění si, jaké pozitivní a negativní emoce nabízí konkrétní řešení. Příběh převádíme do přítomného okamžiku, tzn. situaci zpřítomníme a necháme ji žáky prožít „tady a teď“. Stejný princip můžeme uplatňovat i v situacích, kdy žáci přinesou do třídy téma a zážitky, které prožili někdy v minulosti. Neptáme se jich na to, jak se v dané situaci cítili (někdy v dávné minulosti), ale vždy zkoumáme jejich současné pocity. Ten dávný příběh je s námi ve třídě právě teď, nyní v nás vyvolává emoce a to, že žák příběh do třídy přinesl, znamená, že je pro něj něčím důležitý a možná dokonce vnitřně nedořešený. Potřebuje naši pomoc, aby se v situaci a v pocitech, které při vzpomínce prožívá, zorientoval. Zvědoměním si současných emocí umožníme objevit a dořešit vnitřní dilema žáka. Zpřítomněním situace máme mnohem větší šanci naučit žáky uvědomovat si své silné i slabé stránky. Tím, že se žák naučí aktuálně (přítomně) orientovat sám v sobě, získá potřebnou a důležitou sebepodporu pro aktuální (v prožívané situaci přítomné) rozhodovací procesy.

1.5 Kde hledat odborné rady a informace Principy Gestalt přístupu zpracoval psycholog Milan Tělupil v publikaci Inovace výuky na příkladu dopravní výchovy v kapitole Využití Gestalt přístupu ve vzdělávání. Publikaci je možné získat v elektronické podobě ve vědomostní knihovně na internetových stránkách www.inovativni-vyuka.cz.

2. Metodika práce s dilematem 2.1 Stručný popis V přiložených tematických listech jsou žákům předloženy dilema-situace, kdy se hlavní hrdina rozhoduje, jak vzniklou situaci řešit. Jedná se o situace, s kterými se mohou žáci setkat a budou nuceni je někdy v životě nečekaně řešit. Příběh není dokončený a žákům není nabídnuta verze „ideálního“ řešení. Žáci z pozice hrdiny příběhu navrhují pokračování a řešení dilema-situace. Postupně objevují rizika, která se u každé zvolené strategie řešení vyskytují. Pracují a uvědomují si emoce, které riziková situace vyvolává a emoce, které ovlivňují jednání člověka ve stresovém okamžiku a nátlaku. V závěru celé práce dochází k identifikaci žáků s jednáním hrdiny a uvědoměním si vlastních vzorců chování v náročných životních situacích.

2.2 Příběh Časový rámec: 1 vyučovací hodina (aktivita „Příběh“ je spojena s aktivitou „Dokončení příběhu“) Přesná časová náročnost je dána volbou zpracování a přednesení příběhu (různé formy zpracování vyžadují odlišnou časovou dotaci).

Co potřebujeme:  text příběhu (četba)

4

METODIKA

Dobrá škola

DOPRAVNÍ VÝCHOVA

Rizikové chování v dopravě

Pro další varianty zpracování příběhu:  rekvizity dle zpracování a volby žáků (pro variantu zpracování příběhu dramatizací, kdy skupinka žáků zná příběh předem a pro ostatní příběh zinscenuje)  komiks, kresba (pro variantu, kdy žák nebo skupinka žáků zná příběh předem a pro ostatní příběh výtvarně zpracuje)  vybavení IKT (pro variantu, kdy žák nebo skupinka žáků zná příběh předem a pro ostatní příběh zpracuje pomocí didaktické techniky) Doporučené metody:  vyprávění  inscenace  výtvarné zpracování – komiks s využitím IKT Organizace aktivity:  frontální – poslech nebo sledování děje příběhu celou třídou Popis aktivity Učitel žákům příběh přečte, popíše v bodech nebo převypráví tak, aby je zaujal.

Varianty:  Situaci je možné přehrát a vnést do děje přítomnost, aby děj žáci prožívali v okamžiku „tady a teď“. Text mohou někteří žáci dostat předem a připravit si úvodní scénku (případně i s dějem, který situaci předcházel).  Příběh mohou vybraní žáci předem výtvarně zpracovat (např. jako komiks).  Příběh je možné zpracovat pomocí IKT (např. jako PowerPoint prezentace, animace, videosekvence apod).

2.3 Dokončení příběhu Proces uvědomování Žáci si uvědomují, že každá situace má obvykle více řešení.

Očekávané výstupy Žáci:  vyjmenují varianty řešení krizových situací Časový rámec: 1 vyučovací hodina (společně s aktivitou „Příběh“) Pomůcky:  flipchart nebo velké archy papíru  fixy  papíry a psací potřeby Doporučené metody:  brainstorming  brainwriting  panelová diskuze  prezentace v MS PowerPoint  inscenace  hraní rolí Dobrá škola

METODIKA

5

Rizikové chování v dopravě

DOPRAVNÍ VÝCHOVA

Organizace aktivity Práce ve skupinách – žáci budou pracovat v malých skupinách (3–5 žáků) a vždy zvoleným způsobem prezentovat společnou práci V průběhu celého projektu mohou skupiny měnit a tvořit nové skupiny dle názoru, taktiky, stylu práce apod. Žáci se musí cítit ve skupině bezpečně.

Společná práce – učitel sepisuje informace, které mu žáci ze skupin prezentují, a společně připojují nové informace, které budou při kolektivní práci evokovány.

Popis aktivity Práce ve skupinách – navrhování strategie řešení.

Učitel vysvětlí žákům pravidla práce ve skupině (každý názor je pro práci s tématem vhodný, musíme brát v úvahu, že se někdo může rozhodnout řešit situaci i strategií, s kterou se sami neshodujeme, přesto i s takovou verzí je potřeba pracovat).Učitel vyzve žáky, aby vytvořili skupiny, ve kterých sepíší varianty, jak se dívka v příběhu zachová. Žáci sepisují různé strategie a varianty řešení, jak se hrdina příběhu rozhodne situaci řešit.

Důležité upozornění Žáci musí hledat varianty řešení za hrdinu („projikování“). Nikdy se v této fázi práce nesmí rozhodovat tak, jak by situaci řešili oni. Jedná se o záměr, aby řešení příběhu nebylo ovlivněno vztahy ke kamarádům a snahou se zalíbit někomu ve třídě. Žáci se dohodnou na jedné společné variantě, kterou budou prezentovat ostatním skupinám.

Učitel žákům do řešení nezasahuje a nechá každou skupinu se domluvit, pro kterou variantu řešení se společně rozhodnou.

Učitel upozorní žáky, že mají volbu, jakou formou příběh dokončí a jak ho budou ostatním prezentovat. Žáci si připraví varianty prezentování.

Varianty:  popis situace  vyprávění  povídka  dramatizace  reportáž  komiks apod.

Společná práce – prezentování zvolené strategie Každá skupina nebo zástupce skupiny ostatním žákům přednese svoji strategii řešení, jak se hrdina v jejich pokračování příběhu rozhodl dilema-situaci řešit.

Společná práce – shrnutí všech strategií Učitel sepisuje všechny varianty strategií na flipchart.

Učitel vyzve žáky, aby vyjmenovali všechna možná řešení, která se při práci ve skupině vyskytla a která je ještě napadají (při brainstormingu se pravděpodobně vyskytnou i další strategie, o kterých zatím žáci nehovořili).

6

METODIKA

Dobrá škola

DOPRAVNÍ VÝCHOVA

Rizikové chování v dopravě

Varianta:  Jednotlivé strategie mohou postupně na flipchart zapisovat žáci sami.

Poznámka: Při popisování dalších variant žáci pravděpodobně zmiňují další účastníky příběhu (svědkové události, projíždějící auta, chodci, dispečer IZS atd.) – další účastníky zapisujeme na jiný arch papíru.

Důležité upozornění Všechny návrhy řešení jsou vhodné pro další práci, proto nikdy učitel nehodnotí, jestli je některá strategie lepší nebo je některá nevhodná. Žáci musí cítit pocit bezpečí a právo mít svůj názor. Každé moralizování a navádění ke „správnému“ řešení by je demotivovalo a blokovalo v další práci.

Je důležité, aby měli žáci možnost popsat i velmi nebezpečná řešení. Vzhledem k tomu, že pracujeme s „projikováním“, je pravděpodobné, že právě mnohý žák by ve stresu nebezpečnou strategii zvolil, proto je potřebné právě s takovou strategií pracovat. Práce se všemi strategiemi vede k uvědomování si následků každého řešení. Proto i „špatná“ řešení jsou pro práci vhodná a „správná“.

Učitel se při Gestalt přístupu s dilema-situací stává partnerem v dialogu, a ne autoritou.

Seznam strategií schováme pro práci v dalších aktivitách.

Vhodné otázky:  Co se asi stane? Jak se bude děj vyvíjet dál?  Co může hrdina udělat?  Jakým způsobem to může udělat? Jak se asi zachová?  Co by pomohlo?  Může to zvládnout? Jak?  Co si myslíte, že bude dělat?  Jaké jsou možnosti?

2.4 Analýza strategie a rizika Proces uvědomování Žák rozvíjí:  uvědomění, že v životě dochází k situacím, které mají velmi riskantní a nebezpečné řešení, a je nutné takovým situacím předcházet  schopnost předat informace dalším osobám  vnímání rozdílů mezi rizikovým, bezpečným chováním a jednáním ve stresu  uvědomění, že rizikové chování ohrožuje životy nevinných lidí Očekávané výstupy Žáci:  popíší následky rizikového chování  srovnají rozdíly mezi rizikovým a bezpečným chováním  uvedou, jaké jsou následky jednání ve stresu, vyhledávají informace o rizicích a následcích Časový rámec: 1 vyučovací hodina Pomůcky:  seznam strategií z aktivity „Dokončení příběhu“  flipchart nebo archy papíru  fixy  papíry a psací potřeby Dobrá škola

METODIKA

7

Rizikové chování v dopravě

DOPRAVNÍ VÝCHOVA

Doporučené metody:  brainstorming  brainwriting  řetězová diskuze  phillips 66  heuristická metoda  projektová výuka  kooperativní výuka Organizace aktivity:  práce ve skupinkách (3–5 žáků)  práce ve skupinách 6 žáků – Phillips 66  společná práce  seskupení do kruhu – řetězová diskuze  volný pohyb po učebně – heuristická metoda, projektová výuka Popis aktivity Motivace Učitel shrne všechny strategie řešení, které žáci navrhli, společně si zopakují pravidla pro bezpečnou diskuzi.

Práce ve skupinkách Žáci se rozdělí do skupin, případně pracují společně a řeší, jaká úskalí, jaká rizika a jaká pozitiva se u každého řešení vyskytují. Žáci diskutují, co si o jednotlivých strategiích myslí a sepisují následky a rizika řešení, jaká se mohou vyskytnout:  např. v příběhu „Požár auta“ ve variantě, kdy se hrdina rozhodne jít k autu a vytáhnout děti z auta, hodnotí riziko vlastního vážného zranění (není označené místo nehody a může do nich narazit další vozidlo, auto začne velmi rychle hořet a pokud nestihne odskočit, tak bude vážně popálen, nadýchá se zplodin a horkého vzduchu atp.);  ve variantě, kdy si situace nevšímá a jde pryč, si později uvědomí, že nechal uhořet cestující, neposkytl pomoc motocyklistovi, nezavolal na IZS, nezajistil označení místa nehody, zmařil šanci na záchranu životů atd.

Varianta A Hledání a analyzování rizik mohou žáci zpracovávat formou projektu s možností přístupu k informačním zdrojům.

Společná práce Učitel sepisuje všechna rizika k jednotlivým strategiím (seznam schová pro další práci).

Učitel se žáků ptá, co si o jednotlivých variantách myslí, zda hrdinovi příběhu rozumí, co řešením získal apod. Tímto procesem žáci zaujímají k jednotlivým strategiím postoj, se kterým budou pracovat v poslední fázi aktivity, s identifikací se s hrdinou.

Varianta B Žáci rozdělí do skupin podle zvoleného řešení tak, aby byl každý žák ve skupině, ve které chce konkrétní rozhodnutí obhajovat.

Každá skupina má prostor, aby zdůvodnila, proč se hrdina rozhodl pro zvolené řešení.

Skupiny vzájemně obhajují zvolenou strategii a argumentují, v čem je volba „jejich“ hrdiny lepší, v čem je rizikovější apod.

8

METODIKA

Dobrá škola

DOPRAVNÍ VÝCHOVA

Rizikové chování v dopravě

Varianta C Jedna skupina obhajuje konkrétní strategii a ostatní žáci jsou v pozici odpůrců a upozorňují na úskalí jejich řešení.

Na flipchart ke každé strategii postupně napíší všechna rizika, která se mohou vyskytnout.

Vhodné otázky  Kde udělali lidé v příběhu chybu?  Jak mohli předejít situaci/nehodě/riziku/problému atp.?  Jak postupoval hrdina?  Jak postupovali další účastníci v příběhu?  Jaká úskalí řešení má?  Jaká rizika řešení přináší?  Co vedlo hrdinu k danému řešení?  Co hrdina konkrétním řešením získal?  Co řešením ztratil?  Rozumíte mu? Čemu chtěl předejít? Čeho chtěl dosáhnout?  Co bude obtížné?  Jakým způsobem ohrožuje?  Co by se mohlo stát, kdyby…?

Seznam strategií a rizik jednotlivých řešení schováme pro další práci.

2.5 Analýza emocí Proces uvědomování Žák rozvíjí:  uvědomění, že různé situace u něj vyvolávají emoce  uvědomění, že jedná pod vlivem emocí  uvědomování si vlastních emocí a chování pod vlivem těchto emocí  empatii a pochopení pro emoce druhých lidí Očekávané výstupy Žáci:  vyjmenují různé emoce  popíší následky chování pod vlivem emocí Časový rámec: 1 vyučovací hodina Pomůcky:  seznam strategií z aktivity „Dokončení příběhu“ a „Analýza strategií a rizik“  flipchart nebo archy papíru  fixy  papíry a psací potřeby Doporučené metody:  brainstorming  diskuze  ztvárnění emocí – hraní rolí, výtvarné a hudební vyjádření  zpřítomnění Dobrá škola

METODIKA

9

Rizikové chování v dopravě

DOPRAVNÍ VÝCHOVA

Organizace aktivity  práce ve skupinkách (3–5 žáků)  společná práce Popis aktivity Motivace Učitel shrne všechny strategie řešení a všechna rizika i přínosy, které se u jednotlivých strategií vyskytují. U každé strategie požádá žáky, aby se vyjádřili, jaké prožíval hrdina příběhu emoce, co cítil, prožíval, vnímal, jaké měl pocity, čeho se obával, z čeho měl radost…

Práce ve skupinkách Žáci v bezpečí skupinky popisují pocity a emoce, které prožívá hrdina (strach, napětí, nervozitu, hněv, radost, smutek, lítost, zlost, hrůzu, překvapení, úzkost, zklamání, naději…).

Emoce mohou ztvárnit formou hrané role, výtvarně, hudebně, literárně atd.

Společná práce Společně postupně situace procházejí a popisují emoce, jaké při daném řešení hrdina prožívá. Žáci diskutují, co emoce ovlivnilo, jak situaci hrdina vnímá.

Učitel všechny emoce zapisuje na flipchart.

Vhodné otázky  Jak se hrdina v příběhu cítí?  Má z něčeho radost?  Obává se něčeho?  Čeho se obává?  Je z něčeho nešťastný?  Co prožívá?  Jaký je?  Co mu dodává odvahu?  Co mu dělá starosti?  Co ho vede k tomuto jednání?  V čem se mýlí?  Co ho trápí?  Co mu to přináší?  Jaké to má výhody?

2.6 Identifikace Proces uvědomování Žák rozvíjí:  uvědomování si vlastních reakcí ve stresu a vlastních rozhodovacích schémat Očekávané výstupy Žáci:  popíší vlastní emoce  popíší následky svého chování pod vlivem emocí Časový rámec: 1 vyučovací hodina Pomůcky:  seznam strategií, rizik a emocí z předešlých aktivit 10

METODIKA

Dobrá škola

DOPRAVNÍ VÝCHOVA

Rizikové chování v dopravě

Doporučené metody:  brainstorming  diskuze  ztvárnění emocí – hraní rolí, výtvarné a hudební vyjádření Organizace aktivity  práce ve skupinách (2–5 žáků dle volby žáků)  společná práce Důležité upozornění Identifikace vyžaduje bezpečné prostředí důvěry a vzájemné tolerance. Pokud je v kolektivu někdo, kdo má tendenci znevažovat a zesměšňovat druhé, musí pedagog dát ostatním dostatečnou oporu a důvěru, že jejich city a emoce jsou v pořádku a jsou správné. Nikdo se za své emoce nemusí stydět, všechny emoce patří do života a každý člověk v různých situacích projevuje různé emoce. Není ostuda někdy cítit bolest a jindy radost, někdy strach a jindy odvahu. Každý disponuje všemi emocemi, je důležité si je uvědomovat a umět s nimi zacházet.

Popis aktivity Motivace Učitel přečte příběh a shrne všechny poznatky, které v předcházejících aktivitách s žáky sepsali na flipchart.

Učitel příběh zpřítomní – někteří žáci se postaví na místo postav v příběhu, nic nehrají, jen postupně popisují, v jaké se nachází situaci a jak se cítí, co prožívají. Všechny postavy děje při zpřítomnění postupně popisují, jak se cítí.

Ostatní (diváci) mohou popisovat, jak na ně některé pocity druhých působí a co sami prožívají.

Práce ve dvojicích Žáci si ve dvojicích nebo malých skupinách sdělují, jaké pocity mají oni, jaké prožívají emoce, jak se cítí v situaci hrdiny příběhu.

Závěrem Učitel klade otázky, zda se do podobné situace někdy dostali, jak situaci řešili, jaké pocity a emoce prožívali. Žáci si sdělují, jaké prožívají emoce v krizových a stresových situacích.

V této fázi dochází k internímu uvědomění, že celý příběh za hrdinu příběhu žáci nevědomě řešili tak, jak by se v dané situaci zachovali sami (projikovali vlastní postoje do hrdiny příběhu). Žáci si uvědomují, jaké používají vzorce chování, co je k těmto vzorcům vede a jestli jsou pro ně bezpečné.

Vhodné otázky  Jak se domníváš, že bys se ve stejné situaci zachoval ty?  Jak v roli ostatních účastníků příběhu?  Je ti chování někoho z příběhu známé?  Stalo se ti někdy něco podobného?  Když na to teď myslíš, z čeho máš strach nebo radost?  Byl jsi z něčeho smutný nebo rozzlobený?  Jsi teď smutný nebo rozzlobený?  Jaké to je?  Řekni mi o tom něco?  Co to znamená?  Co tě znepokojuje?

Dobrá škola

METODIKA

11