Šumavská nej... Rekordy a unikáty Šumavy a Bavorského lesa

ŠUMAVSKÁ NEJVĚTŠÍ JEZERO

NEJ...

ŠUMAVSKÁ

NEJ...

NEJVÝŠE POLOŽENÝ HRAD

NEJSTARŠÍ TIS

NEJPRUDŠÍ SJEZDOVKA

NEJVYŠŠÍ VODOPÁDY

REKORDY A UNIKÁTY ŠUMAVY A BAVORSKÉHO LESA

NEJDELŠÍ VODNÍ KANÁL

ŠUMAVSKÁ

NEJ...

REKORDY A UNIKÁTY ŠUMAVY A BAVORSKÉHO LESA Texty Petr Mazný, Marita Haller, Petr Flachs Fotografie Jaroslav Vogeltanz, Marita Haller

Vydal Starý most s.r.o., 2012 ©

Zvláštní poděkování za pomoc při vydání knihy si zaslouží Miloš Picek PhDr. Pavel Fencl PhDr. Zdeňka Řezníčková PhDr. Vladimír Horpeniak Ing. Jan Hajšman Jaroslav Nechvátal Jan Syřiště

Šumavská NEJ….

Rekordy a unikáty Šumavy a Bavorského lesa Texty © Petr Mazný, Marita Haller, Petr Flachs Fotografie © Jaroslav Vogeltanz, Marita Haller, Petr Mazný, Jindřich Čermák, Jiří Berger, Jan Hajšman, Hynek Ruta, Iveta Mazná, Günther Haller, Marita Haller ml., Markus Müller, sbírka rodiny Weiklových, Dolnobavorské zemědělské muzeum Regen, Bergwerk Silberberg, Turistické informace Grafenau, Pekárna Kvilda, SPORT AREÁL ŠPIČÁK - Sport service (autoři snímků Jiří Jiroušek, Tom Leba), Martina Čtvrtlíková Historické fotografie © archiv Muzea Šumavy, archiv svobodného pána von Poschinger, Frauenau, sbírky Jaroslava Nechvátala, Jana Syrištěho, Marity Haller, Arnolda Sporrera, Thomase Webera, Elizabeth Kammerer, archiv Spolku „Kostel ze sněhu“ Vydavatel: Starý most s.r.o. www.starymost.cz Vydání první, 2012 Litografie: mediaProfi, s.r.o. – Filip Cubr Tisk: EUROPRINT a.s.

ISBN 978-80-87338-22-3

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této knihy nesmí být reprodukována, uložena ve snímacích zařízeních ani přenášena v jakékoliv formě ani žádnými prostředky, elektronickými, mechanickými, fotokopírováním, nahráváním, ani jiným způsobem bez předchozího písemného souhlasu majitele jednotlivých fotografií.

Zvláštní poděkování za pomoc při vydání knihy patří garantům publikace, kterými jsou: Lasselsberger, s.r.o.

GA Energo technik s.r.o.

Skupina ČEZ

Vážení čtenáři, jedno z nejkrásnějších a nejnavštěvovanějších pohoří střední Evropy nabízí mnoho klenotů přírody, bohatou historii i množství památek. Najdeme mezi nimi skutečné rekordy a unikáty.

Vydali jsme se po stopách jedinečností Šumavy a Bavorského lesa, abychom vám ukázali tyto hory z jiného úhlu, než bývá zvykem. Shromáždili jsme infor­ mace a fotografie více než stovky historických památek, přírodních lokalit, muzejních exponátů a lidových slavností, které se mohou pyšnit tím, že jsou nej… nebo jediné svého druhu na Šumavě či v Bavorském lese. Některé jsou známé, o jiných ví jen pár zasvěcenců. Po přečtení této knihy budete mezi zasvěcené patřit i vy.

Kniha může posloužit jako inspirace k objevování dosud málo známých míst na Šumavě a v Bavorském lese. Ostatně i samotná Šumava a sou­ sední ­Bavorský les mají jednu velmi významnou prioritu – tato dvojice tvoří největší souvislý lesní porost ve střední Evropě.

Přejeme vám krásné zážitky nad knihou i při cestování Šumavou a objevo­ vání jejích nej...

Autoři říjen 2012

PŘÍRODA

Nejvyšší vrchol Bavorského lesa

Velký Javor Adwich, Erbo, Montes Hadavit, Arborec, Aetwa… Několik názvů vystřídal nejvyšší vrchol Šumavy. Z každého je ale cítit jakási majestátnost, výjimečnost, pýcha… Velký Javor je právem považován za šumavskou horu hor a to nejen pro svoji výšku. Je výraznou dominantou celého pohoří, je to pravý šumavský král. Jeho vrchol tvoří čtyři skupiny skal zvané Grosser Arber, Bernstein, Ostspitze a Richard Wagner Spitze. V blízkosti vrcholu stojí dvě zaoblené věže, které už pár desítek let patří k charakteristické siluetě hory. Jedna skrývá televizní vysílač, druhá radar a meteorologickou stanici.

Krásou nejvyšší šumavské hory se nechali inspirovat četní umělci – malíři, básníci a spisovatelé. Možná proto, že Velký Javor jako jediný na Šumavě představuje přirozeně nezalesněnou subalpinskou zónu. Vyskytuje se na něm několik reliktních druhů z doby 1 456 metrů nad mořem

8

ledové, které se vyskytují už jen v Alpách.

Jako nejvyšší bod na Šumavě nabízí i unikátní kruhový rozhled, i když ne z jednoho místa.

Za jasných dní jsou vidět alpské štíty a samozřejmě výrazné vrcholy v okolí – Čerchov, Pancíř, Poledník či Boubín.

Velký Javor, který patří do majetku šlechtického rodu Hohenzollernů, je dnes hlavně velmi významným zimním sportovním centrem Šumavy. První lyžařský výstup na vrchol uskutečnila skupina průkopníků v roce 1892.

Dnes vozí na vrchol sportovce dvě moderní šestimístné lanovky a tři lyžařské vleky. V roce 1976 se zde pořádaly první závody Světového poháru v obřím slalomu a slalomu žen. Pod Velkým Javorem v oblasti mezi městečkem Bodenmais a Velkým javorským jezerem leží Bretterschachten, nejvýše položené běžecké centrum Bavorského lesa.

Jako úsměvná epizoda dnes působí snaha o vrácení Velkého Javoru po druhé světové

válce na českou stranu. Argumentovalo se hlavně tím, že historicky patřil vrchol až do vlády Marie Terezie do Čech a také tím, že tam Němci stejně moc nejezdí, protože mají raději Alpy…

Mezi velmi vyhledávané turistické cíle oblasti patří Velké a Malé Javorské jezero.

Velké Javorské jezero (Grosser Arbersee) leží na jihovýchodním svahu hory v nadmořské výšce 934 metrů. Má plochu 7,2 hektarů a největší hloubku 16 metrů. Malé Javorské jezero (Kleiner Arbersee) je nejmenším a nejníže položeným šumavským jezerem. Leží ve výšce 925 metrů, má rozlohu 2, 73 hektarů a největší hloubku 7,3 metru.

9

Na nejvyšší vrchol Bavorského lesa návštěvníky pohodlně vyveze šestimístná lanovka.

Rozhlédnout se pak mohou do okolí také z výrazného skalního útvaru Richard Wagner Kopf – nejvyšší vyhlídkové skály Bavorského lesa.

Nejvyšší vrchol Šumavy

Plechý I když je Plechý nejvyšším vrcholem české strany Šumavy, nepatří k turisticky lákavým lokalitám. Neprávem, protože se řadí společně s Plešným jezerem k nejkrásnějším místům Šumavy. Skládá se ze dvou vrcholů – ten nižší, vzdálený od nejvyššího bodu asi 750 metrů, leží už téměř na hranici s Rakouskem. Německý název pro vrchol – Plöckenstein – byl prý inspirován lesklým kamenem či skálou nebo také třpytící se hladinou Plešného jezera.

Na vrcholu Plechého stojí „kamenná kazatelna“, která nabízí pohledy na okolní lesy.

Pokud se chcete rozhlédnout do dálky, musíte na severní straně hory najít dvě vyhlídková místa – Kučerovu a Stifterovu vyhlídku. Severní svah hory je porostlý dnes už vzácnými původními šumavskými smrčinami. Na současném vzhledu okolních lesů se neblaze podepsal orkán Kyrill v lednu 2007 a kůrovcová kalamita.

Pod Plechým leží Plešné jezero v nadmořské výšce 1 090 metrů. Jezero, dříve zvané Plesné, je dlouhé 260 metrů, široké 90 metrů

1 378 metrů nad mořem

a největší hloubka je 18,3 metru. Stěna nad jezerem je vysoká 200 metrů.

Ve výšce 1 311 metrů na skále nad jezerem stojí památník šumavského básníka a spisovatele Adalberta Stiftera, který se narodil v nedaleké Horní Plané. Obelisk ze žulových kvádrů byl postaven podle návrhu vídeňského architekta Jindřicha Ferstela v letech 1876–1877. Obelisk je vysoký 13,5 metru.

Po severním úbočí Plechého vede trasa Schwarzenberského vodního kanálu

Vrchol Plechého na historické pohlednici

Pohled z vrcholu Plechého směrem ke Smrčině

10

Turisté mohou při pěším výstupu na Plechý použít tři výchozí body: Novou Pec, Zvonkovou a Nové Údolí.

Nejvýše položené ledovcové jezero na Šumavě

Jezero Laka Jezero Laka, které leží 3,5 kilometru západně od Prášil, se může chlubit hned několika nej – je nejvýše položené, nejmenší a také nejmělčí na Šumavě. Má rozlohu pouhých 2,78 hektarů a po obvodu měří 870 metrů. Zvláštností jezera Laka jsou plovoucí ostrůvky rašeliny.

Dříve se mu říkalo Pleso, zřejmě pro polohu pod horou Debrník, zvanou též Plesná. Jezero Laka postupně zarůstá vegetací a mění se na rašelinný močál. Což není nic nového, tento problém řešili již v 19. století, když dvakrát zvedli jeho hráz, aby se v jezeře zadrželo více

vody. Maximální hloubka jezera činí 3,9 metru. Voda odtéká z Laky Jezerním potokem do Křemelné. V minulosti byla voda vypouštěná z jezera využívána k plavení dříví.

I když je jezero Laka ze všech šumavských nejmenší, sběrná oblast vody je ze všech šumavských jezer naopak nejobsáhlejší - činí 1 346 kilometrů čtverečních.

Jezero se zapsalo i do dějin české kinematografie – v roce 1947 se zde natáčel film Divá Bára a v jeho ledové vodě se koupala krásná Vlasta Fialová.

1 096 metrů nad mořem

Praha – Prášily 173 km Plzeň – Prášily 84 km České Budějovice – Prášily 118 km Pasov – Prášily 105 km

11

Nejvýše položené ledovcové jezero v Bavorském lese

Roklanské jezero Ve výšce 1 071 metrů nad mořem, pod majestátním masívem Roklanu, leží Roklanské jezero, nejvýše položené jezero v Bavorském lese. Rozkládá se na ploše 5,7 hektaru a je zhruba 13 metrů hluboké. V 19. století byly hráze na Roklanském jezeře velmi významným zařízením na plavení dřeva na říčce Ilz. Nad jezerem je postavena Roklanská kaple se zvonem, vyzdobená několika dřevořezbami. Podle pověsti jako poděkování za to,

že právě na tomto místě se kdysi zastavilo v husté mlze koňské spřežení a odmítlo jet dál i přes práskání biče. Zachránilo tak život formanovi, který ve špatném počasí zabloudil.

Na výchozí bod cesty na Roklan odveze turisty autobus z parkoviště na okraji městečka Spiegelau. Cesta na vrchol Roklanu kolem jezera a kapličky patří k nejkrásnějším a nejfrekventovanějším túrám v Bavorském lese.

1 071 metrů nad mořem

12

Výstup na horu Roklan z parkoviště Gfäll přes jezero a kapli patří k nejnáročnějším, ale také nejkrásnějším na Šumavě. Odměnou za namáhavou cestu je úchvatný výhled, který vrcholek nabízí. Za dobré viditelnosti je možné pozorovat panorama severních Alp.

Největší a nejhlubší ledovcové jezero v Bavorském lese

Velké Javorské jezero Mezi turisticky nejatraktivnější místa Bavorského lesa patří Velké Javorské jezero, ležící na úpatí Velkého Javoru v nadmořské výšce 935 metrů. Jeho plocha je velká 7,2 hektaru a maximální hloubka 16 metrů. Kolem jezera vede turistická stezka, která nabízí jedinečné pohledy na unikátní přírodní památku. Na impozantní jezerní stěně, vysoké přibližně čtyři sta metrů, leží skalní kaskády, bažinaté prohlubně i malé vodopády. V zimě se na ní tvoří mohutné ledopády. Na jedné

polovině jezera mohou turisté využít šlapací čluny, druhá je z důvodu ochrany přírody této zábavě zapovězena. Z jezera vytéká potok Geigenbach, který ústí do řeky Řezná.

Na východním břehu slouží turistům velká restaurace Arberseehaus. Už v roce 1939 byla v okolí jezera na ploše 157 hektarů vyhlášena přírodní rezervace Großer Arbersee. V roce 2005 bylo u Velkého Javorského jezera otevřeno Zemské lyžařské středisko Javor, které slouží jako tréninkový a závodní areál pro výkonnostní sportovce.

Hloubka 16 m, rozloha 7,2 hektaru

U jezera je v období, kdy neleží sníh, otevřena zvláštní atrakce – Pohádkový les. Na několika stanovištích jsou postaveny figury, připomínají děj známých pohádek, například Sněhurky nebo Popelky.

13

Největší a nejhlubší ledovcové jezero na Šumavě i v ČR

Černé jezero Černé jezero se chlubí hned dvěma „nej“ – je největším a nejhlubším jezerem na Šumavě.

Patří právem k nejčastěji navštěvovaným turistickým cílům. Své jméno dostalo podle temné barvy hladiny, ve které se odráží vysoká Jezerní stěna a okolní husté lesy. Jezero vyhloubil „würmský ledovec“ na severovýchodním svahu Jezerní hory zhruba před 12 000 lety. Jeho největší hloubka dosahuje čtyřiceti metrů a rozloha 18,5 hektaru. Zajímavým číslem je také celkový objem vody v jezeře, který je odhadován na 2,8 milionu krychlových metrů. Od hráze k úpatí Jezerní stěny je to 800 metrů. Černé jezero nepřitahuje zájem návštěvníků pouze přírodními krásami, ale také nevšední Hloubka 40 metrů, rozloha 18,5 hektaru

14

historií, bohatou na zajímavé události. Dlouho bylo jezero běžným turistům nepřístupné, kdo se chtěl ve druhé polovině 19. století pokochat pohledem na černou hladinu, musel si najmout průvodce s mačetou a zásobami jídla a pití. Až v roce 1878 ukázalo jezero turistům svoji přívětivější tvář – pro jejich pohodlí byl na jeho břehu postaven dvoupatrový přístřešek – Gloriet. Dokořán se Černé jezero návštěvníkům otevřelo až v roce 1906, kdy nadlesní Julius Komárek postavil horizontální silnici ze Špičáckého sedla až k jezeru. Tato cesta se jako nejschůdnější používá dodnes.

V roce 1911 došlo k zásadní události v historii Černého jezera – kníže Hohenzoller dal na slova ochránce přírody dr. Huga Conwentze

15

a zřídil v okolí Černého a Čertova jezera přírodní rezervaci (od roku 1933 Státní přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero.)

Do historie lokality kolem Černého jezera výrazně zasáhly politické události po druhé světové válce. Jezero leželo na dohled hranice dvou světů, a když se spustila železná opona, stalo se území pro běžné návštěvníky zapovězené. Turistickou chatu zabrali příslušníci Pohraniční stráže, v letech 1950–1963 bylo jezero zcela nepřístupné. V roce 1964 už turisté k jezeru mohli, ale pouze k hrázi. Ve stejném roce se Černé jezero stalo dějištěm zpravodajské hry tehdejší Státní bezpečnosti.

Na jeho dno byly potají spuštěny prázdné bedny, aby o pár týdnů později byly vyloveny jako „nacistický poklad“ plný kompromitujících materiálů.

Kromě největší rozlohy a hloubky se Černé jezero chlubí ještě jednou prioritou – jedná se o jediné místo v České republice, na kterém roste vzácná šídlatka jezerní, kriticky ohrožený druh vodní plavuně.

K Černému jezeru neodmyslitelně patří i Čertovo jezero. Výchozím místem pro cesty k oběma „očím Šumavy“ je Špičácké sedlo. K Černému je to odtud čtyři kilometry, k Čertovu 3,5 kilometru. Oblíbená cesta je od Černého jezera strmým stoupáním k Rozvodí a odtud k Čertovu – 2,5 kilometru.