EKOmat_2022_Eduko by Flexibooks

EDUKO nakladatelství, s. r. o., Praha 2022

Aktualizovali jsme text na str. 36, 57, 70, 76, 102, 104, 110, 128, 155, 159, 163, 164 a 168.

Aktualizovali jsme příklady (zelené a oranžové bloky) na str. 4, 22, 28, 33, 35, 38, 40, 41, 44, 61, 63, 74, 98, 102, 103, 110, 117, 118, 121, 122, 123, 125, 126, 127, 132, 134, 135, 138, 141, 162, 163, 164, 165, 170, 171, 176, 189, 191, 192, 193, 194, 195, 196, 201, 204, 207 a 208.

2 ÚVOD

Aktualizovali jsme úlohy 6/8, 32/10, 46/15, 47/18, 47/19, 48/29, 52/6, 52/8, 96/5, 96/6, 97/10, 120/4, 129/1, 130/10, 139/7, 139/8, 140/11, 152/7, 160/8, 167/8, 167/9, 169/3, 173/4, 181/8, 196/1, 197/6 Věříme,a 209/5.

že nová podoba učebnice vás osloví ještě více

než předchozí verze, a přejeme vám, aby práce s ní byla zajímavá a přínosná. Vaši autoři Zpracovali Ing. Petr Klínský, Ing. Otto Münch a Mgr. Lenka Barborová Dr. Odpovědný redaktor Ing. Jan Šolta, CSc. Vydalo EDUKO nakladatelství, s. r. o., Horkého 2209/4, 143 00 Praha 4 Vytiskla tiskárna TISK SPRINT, Vestecká ulice 541, 252 42 Jesenice-Vestec Počet stran 212 Osmé, aktualizované vydání Obchodní číslo 30422 © Ing. Petr Klínský, Ing. Otto Münch a Mgr. Lenka Barborová Dr., 2022 © EDUKO nakladatelství, s. r. o., 2022 ISBN 978-80-88057-99-4

Kniha, kterou právě otvíráte, představuje výběr základního učiva ekonomiky na středních školách. Může sloužit jako příprava k maturitě, ale právě tak dobře poslouží i pro běžnou výuku. Hodí se zejména pro studenty ekonomického lycea, ale lze ji doporučit i pro jiný typ škol, kde jsou vyžado vány obdobné ekonomické znalosti. Protože výuka ekonomiky je na různých školách uspořádána různě, bylo jedním ze záměrů autorů soustředit celou problematiku do jedné knihy. Vyučující a studenti si tak sami mohou vybrat, v ja kém pořadí a v kterém ročníku se budou jednotlivými kapitolami zabývat. V minulém roce prošla publikace výraznou změnou. Především byla provedena nová grafickou úprava a kniha získala novou podobu. Ta se projevila nejen v lepším členění textu, ale také v do dání většího množství obrázků a ukázek. Zásadní změnou je také výrazné přepracování procvi čovacích úloh V letech 2021 a 2022 proběhla řada změn v ekonomice i politice. Na to naše učebnice samozřejmě reaguje. Provedli jsme celou řadu aktualizací, ať již obsahových, či v zadání, tak aby číselné údaje odpovídaly nové realitě. To někdy znamenalo jen drobnou změnu názvu či číselného údaje. Ale ze jména jsme provedli větší změny či změny, které ovlivní podstatněji výsledek výpočtu. Ty můžete snadno nalézt podle následujícího seznamu.

1.2 VZÁCNOST A OBĚTOVANÁ PŘÍLEŽITOST 1.2.1 Výrobní faktory Některé statky se nacházejí volně v přírodě, ale převážnou většinu statků je nutno vyrobit. K tomu slouží výrobní faktory:

a) práce – cílevědomá lidská činnost vynaložená k získání statků a služeb; b) přírodní zdroje – půda, nerostné bohatství, voda, vzduch atd.; c) kapitál – statky používané k práci (dřevo, ocel, papír, lis, tiskařský stroj, výrobní haly atd.). Jeho vkladem do výroby vzniká hodnota větší, než jaká byla vložena. Přírodní zdroje se působením práce stávají kapitálem. Například uhlí je přírodním zdrojem, ale po vytěžení se stane palivem či surovinou, tedy kapitálem.

bezpečísounáležitostuznáníseberealizaceaobdivaláskaaživotníjistotafyziologicképotřeby Maslowova pyramida lidských potřeb kapitálpráce přírodní zdroje Výrobní(činitelé)faktory

Potřeby jsou velmi rozmanité, neboť: každý člověk může mít jiné potřeby; potřeby člověka se vyvíjejí a rostou; Je tomu tak proto, že potřeby jsou ovlivňovány: člověkem samým – potřeby se liší zejména podle věku, fyzického a psychického založení člověka; okolím, společností – vyspělostí ekonomiky, techniky atd.

3 PODSTATA FUNGOVÁNÍ TRŽNÍ EKONOMIKY1

1.1 POTŘEBY A JEJICH USPOKOJOVÁNÍ Každý člověk má určité potřeby (potřebu jíst, pít, obléci se, sledovat film atd.), tedy pocit nedostatku, který chce odstranit. Potřeby jsou důvodem, proč lidé vyrábějí, obchodují, pracují, podnikají.

Problematice potřeb se věnoval Abraham Maslow, který rozdělil potřeby lidí do stupňů pyramidy. Uvádí, že potřeby jsou uspokojovány postupně. Teprve po uspokojení potřeb na nejnižších stupních (alespoň částečném) můžeme uspokojovat potřeby na vyšších stupních pyramidy. Předměty, které uspokojují naše potřeby, nazýváme statky. Statky spotřební (potraviny, oblečení, televizor apod.) slouží přímo k uspokojování potřeb. Statky kapitálové (vrtačka, pila, ocel, dřevo apod.) slouží k produkování jiných statků a k poskytování služeb. Některé statky a služby nezískáváme na trhu, nenabízejí je podnikatelé. Je to např. veřejné osvětlení, zdravotnictví či obrana státu. Poskytuje je stát a nazýváme je veřejné statky Činnosti, které uspokojují naše potřeby, jsou služby. Obvykle rozlišujeme služby věcné, které se týkají předmětů, věcí (např. oprava obuvi, sklenářství), a služby osobní, které se týkají přímo člověka (např. kadeřnictví, lékařské služby).

Hranice produkčních možností kukuřice v tunách

1 000 500 1 000 1 500 2 vkukuřice000tunách 2 000 3 000 4 000 5 000 6 000 vpšenicetunách

Zjednodušeně to vyjadřuje hranice produk čních možností, ukazující maximální množství produkce, které lze ze zdrojů daného státu vy tvořit.

■ 1.2.3 Obětovaná příležitost Protože není dostatek statků a služeb pro všechny (existuje vzácnost), musí každý vybírat mezi těmi statky a službami, které by si chtěl pořídit. Jestliže si vybereme jednu možnost, ztratíme příležitost vybrat si jinou. Tuto příležitost, které se musíme vzdát, nazýváme obětovaná příležitost ■ Výběrem určité možnosti obětujeme užitek, kte rý bychom mohli mít z obětované příležitosti. Vznikají tak náklady obětované příležitosti, kte rými jsou užitky z obětovaných příležitostí. ■ Při rozhodování o výběru příležitosti volíme tu, která bude mít pro nás největší přínos. Rozhodnutí každého člověka může být jiné i z toho důvodu, že každý člověk má jiné potřeby. ■

Představme si, že farma pěstu je pšenici a kukuřici. Má k dis pozici 2 000 ha půdy. Jestli že na 1 500 ha bude pěstovat pšenici, vyprodukuje jí 6 000 t a na zbylých 500 ha vypěstuje 1 000 t kukuřice. Pokud by chtěla zvýšit produkci kukuřice, zasije ji na 700 ha, čímž se produkce zvýší na 1 400 t. Pšenici ovšem může pěstovat jen na 1 300 ha, čímž její produk ce poklesne na 5 200 t. Když různé možnosti, kolik pro dukovat pšenice a kukuřice, za neseme do grafu, vznikne jed noduchá hranice produkčních možností.

Během 2. světové války se ve snaze zvýšit výrobu tan ků a jiných vojenských vozidel zastavila výroba automo bilů. Je zřejmé, že výroba tanků měla tehdy větší přínos než výroba aut. Důležitou roli v ekonomice státu hraje vláda. Ta rozhoduje, jak se budou používat zdroje získa né z daní. Jestliže se v důsledku mezinárodní situace roz hodne zvýšit výdaje na obranu, bude omezovat jiné výda je, například na mzdy státních zaměstnanců. Nákladem příležitosti této obrany budou nevyplacené mzdy.

1.2.2 Vzácnost Pro množství nebo druh statků a služeb, které lidé chtějí, neexistuje hranice – říkáme, že potřeby jsou neomezené. Na druhé straně zdroje pro uspokojení potřeb jsou omezené – vzácné. Domácnosti i podnikatelé mají omeze né zdroje k pořizování či produkování statků a služeb. I v měřítku státu je k dispozici jen omezené množství vý robních faktorů (např. orné půdy nebo práceschopných obyvatel). V důsledku toho i stát může vyprodukovat jen omezené množství statků a služeb.

I představitelé státu musí řešit, na jakou produkci budou výrobní faktory používat. Existuje-li hranice produkčních možností, jediný způsob, jak zvýšit vý robu jedné věci, je omezit výrobu věci druhé. A opět se obětuje příležitost, která má menší přínos. ■

Chceme-li pěstovat více kuku řice, jsme omezeni plochou půdy, musíme obětovat pšeni ci. Možnost pěstovat pšenici je obětovanou příležitostí. Jde-li student střední školy dále studovat, obětuje tím možnost nastoupit do zaměstnání. Náklady obětované příležitosti při pěstování kukuřice jsou peníze, které bychom dostali za pšenici. Nákladem studen ta vysoké školy je mzda, kterou by mohl získat, pokud by nastoupil do zaměstnání. Farma pěstuje více kukuřice, pokud soudí, že za ni utrží více než za pšenici. Absolvent střední školy jde dále studo vat, pokud usoudí, že jeho budoucí výdělky jako absolven ta VŠ budou vyšší než výdělky středoškoláka.

4. Veřejné statky. Uveďte nejméně tři příklady veřejných statků, s kterými jste se dnes při cestě do školy mohli setkat.

5 Založíme si malou pekárnu. Práci zís káme zaměstnáním pracovníků. Po třebné vybavení nakoupíme za pe níze půjčené od příbuzného. Rohlíky nyní nemůžeme péci jen pro sebe, musíme je prodat, abychom mohli platit mzdu zaměstnancům. Rohlíky kupují jiní lidé i zaměstnanci či pří buzný, který mi půjčil peníze. Jestliže vyděláme dost peněz, můžeme kou pit další výrobní faktory a pekárnu rozšířit.

1.3 KOLOBĚH EKONOMIKY V rozvinuté společnosti není možné, aby každý člověk vyko nával všechny činnosti. Proto vznikla specializace – soustře dění se na určité činnosti. ■ Výsledky své práce lidé směňu jí. Nepracují proto, že by sami potřebovali výsledky své práce, ale proto, že svůj díl práce smění za statky a služby, které sami potřebují. V minulosti si lidé vy měňovali samotné statky a služ by. Nyní existují peníze, za kte ré lze koupit jiné statky a služby. Produkování statků a služeb se v minulosti věnovali všich ni lidé. V průběhu specializace se oddělily domácnosti a firmy. Domácnosti pronajímají firmám výrobní faktory. Ty je používají k výro bě statků, k poskytování služeb, které prodávají domácnostem. ■ Postupem času do koloběhu vstupuje stát. Stát poskytuje firmám i do mácnostem veřejné statky. Domácnosti poskytují státu práci a firmy statky a služby.

5. Výrobní faktory. Uveďte konkrétní příklady potřebných výrobních faktorů pro následující činnosti: a) upečení rohlíku b) prodej knih c) vzdělávání v základní škole

6. Hranice produkčních možností.

OTÁZKY A ÚLOHY 1.1–1.3 1. Potřeby. Má na obrázku pravdu manžel nebo manželka?

Představme si ostrov, jehož obyvatelé loví ryby a také pletou sítě. Budou-li všichni rybařit, mohou maximálně ulovit 120 t ryb a neupletou tedy žádnou síť. Naopak, pokud budou všichni jen plést sítě, upletou jich 2 400. Načrtněte na papír hranici produkčních možností.

Na výrobě sešitu se podílejí lesníci, kteří pokácejí stromy, dělníci na pile, děl níci v papírnách, řidiči dopravních prostředků, prodavači v celé zemi. Ale nejen to: pomáhají jim dělníci v elektrárnách, kteří dodávají do těchto továren elek třinu, ti, kteří se podílejí na výrobě a prodeji nafty, výrobci strojů a nástrojů pro lesníky, pracovníci na pile, v papírnách a další. Lesy rostou v České repub lice, ale pily a nástroje k těžbě dřeva jsou dodávány z Finska. Doprava probí há v České republice, ale nafta pochází z arabské, ruské či norské ropy. Stroje v papírnách mohou pocházet z Německa, USA či odjinud.

2. Odlišnost potřeb. Odhadněte, v čem se budou pravděpodobně lišit potřeby: a) které vy máte dnes a které budete mít za 10 let b) obyvatel polárních oblastí a rovníkové Afriky c) mužů a žen 3. Druhy statků. Rozhodněte, zda jde o statky kapitálové nebo spotřební. a) bábovka b) černé uhlí c) brambory na poli d) výrobní linka e) vepřová se zelím a knedlíkem

Jestliže zdraží Fanta, mohu si koupit Sprite. Jestliže zdra ží kabáty, mohu je částečně nahradit bundou. Jestliže ná vštěva koncertu je příliš drahá, mohu jít do kina (a obrá Náhradaceně). probíhá i nesouvisejícími statky – jestliže zdra ží sportovní boty, koupím si elektronickou čtečku knih. Bude-li 1 kg raných bram bor stát 40 Kč, bude po ptáváno pouze 100 kg, protože jen málokdo bude ochoten tuto cenu zaplatit. Naopak při ceně 5 Kč vzroste poptávané množství na 1 000 kg. CenavKč množstvíPoptávanévkg

5 1 000 10 800 15 600 20 400 25 300 30 200 35 150 40 100 200 cena40302010vKč 400 600 800 1 000 brambormnožstvív kg

1.4.1 Poptávka Poptávka ukazuje, kolik statků či služeb bude chtít spotřebitel koupit a za jakou cenu. ■ S rostoucí cenou poptávané množství klesá a na opak,méněprotože:spotřebitelů si může dovolit koupit statek za vyšší cenu; někteří spotřebitelé nahradí určitý statek stat kem jiným: takovým,levnějším,■který pro ně znamená větší přínos. ■

7. Obětovaná příležitost – student. www.novinky.cz: „Celkem 59 % českých studentů hodlá nejméně měsíc trávit na brigádě, aby si finančně přilepšili. Více než pětina z nich totiž nedostává žádné kapesné a 37 % do tisíce korun měsíčně.“ Na základě textu uveďte, co je obětovanou příležitostí těch studentů, kteří: a) nejdou na brigádu b) jdou na brigádu 8. Obětovaná příležitost – stát. Stát v současné době jako pomoc podnikatelům zrušil silniční daň, čímž o něco klesly příjmy státu. Vysvětlete, odhadněte: a) proč to udělal b) co je obětovanou příležitostí tohoto rozhodnutí 1.4 ZÁKLADY TRŽNÍHO SYSTÉMU Tržní systém rozhoduje, co a jak se bude vyrábět a kdo vyrobené statky a služby dostane. Děje se tak na základě působení zákona poptávky a nabídky.

1.4.2 Nabídka Činnost firem směřující k uspokojování potřeb spotřebitelů vytváří nabídku. Například pečení chleba či výroba mléka vytváří nabídku těchto potravin. Ta ukazuje, jaké množství statků a služeb jsou firmy ochotny prodávat při určité ceně. S rostoucí cenou nabízené množství statků a služeb roste a naopak. Vedou k tomu následující skutečnosti: jestliže určitá cena přinese firmě zisk, bude produkovat příslušný statek nebo službu; čím vyšší bude cena, tím více poroste zisk, který bude motivovat firmu k rozšíření své činnosti; podnikatelům se vyplatí podnikat v dané oblasti a nechat jiných příležitostí; mohou tak opouštět výrobu produktů méně výnosných ve prospěch produktů výnosnějších; může růst i počet podnikatelů, kteří opustí jiné činnosti (například zaměstnání) a začnou produkovat žádané statky a služby.

Pokud chci boty, a nemohu si je koupit, je to přání, ale ne poptávka. Poptávka vznikne teprve tehdy, když mám pe níze a mohu je za boty utratit.

Pokles nabízeného množství a současně pokles cen vyvolá zpětně růst poptávaného množství.

Bude-li 1 kg raných bram bor stát 40 Kč, bude je na bízet více prodávajících, než kdyby stál 10 Kč.

Jestliže nabízené množství je větší než poptávané množství statků (a služeb), vzniká přebytečná nabídka. To se postupně projeví tím, že: vznikají nadměrné zásoby, ať už v obchodech či ve skladech; poklesnou ceny; někteří podnikatelé přejdou k produkování jiných statků a služeb, u kterých jsou ceny vyšší; někteří podnikatelé odejdou z trhu, popř. i zkrachují.

To vše povede k růstu nabízeného množství. Současně vyšší cena povede k poklesu poptávaného množství.

5 50 10 200 15 300 20 400 25 500 30 550 35 600 40 650 200 cena40302010vKč 400 600 800 1 000 brambormnožstvív kg 200 cena40302010vKč 400 600 800 1 000 brambormnožstvív kg

To se postupně projeví tak, že: zboží mizí rychle z obchodů a skladů, tvoří se fronty, nabízejí se úplatky; ■ se zvýší ceny; růst cen podnítí některé podnikatele, aby zvýšili produkci, jiné podnikatele, aby se začali věnovat i těm stat kům a službám, které mají vyšší cenu; se může zvýšit i počet lidí, kteří zanechají jiných příležitostí a budou se věnovat podnikání.

Pohybem cen se tak tržní rovnováha automatic ky obnovuje. Cena, při které je trh v rovnováze, se nazývá rovnovážná cena Zároveň se mění nabízené a poptávané množství, až se při zmíněné ceně ustálí na rov novážném množství. 1.4.4 Konkurence jako pilíř tržního systému Podnikatelé, kteří nedokáží produkovat dostatečně žádané statky a služby nebo prodávat za ceny srovnatelné s konkurencí, nebudou schopni prodat své statky a služby. Prodávající si tedy konkurují: snahou produkovat právě ty statky a služby, které kupující chtějí; cenou statků a služeb.

Pokud si říkáte, že v dnešní době fronty už ne jsou, zkuste si vzpomenout např. na důležitá sportovní utkání či koncerty hudebních hvězd. Při prodeji lístků na tyto akce existují fronty i dnes a navíc tyto lístky nabízejí překupníci za „přemrštěné“ ceny. CenavKč množstvíNabízenévkg

■

Naopak jestliže cena poklesne a podnikatel přestane dosahovat zisk, omezí určitou produkci či zanechá své činnosti (i když cena stále může přinášet zisk podnikatelům jiným).

1.4.3 Tržní rovnováha Tržní rovnováhou rozumíme situaci, kdy se poptávané množství rovná množství nabízenému.

Jestliže nabízené množství je menší než poptávané množství statků a služeb, vzniká neuspokojená poptávka.

Tím je konkurence prospěšná pro spotřebitele, protože: v jejím důsledku můžeme získat statky a služby, které chceme. Pokud jedna firma neuspokojí poptávku, udělá to firma druhá; firmy se musí neustále snažit produkovat statky a služby s co nejmenším použitím zdrojů, aby mohly prodávat za nižší ceny. To šetří vzácné zdroje a zvyšuje množství vyprodukovaných statků a služeb.

Jestliže jsou výnosy vyšší než náklady, jde o zisk, jsou-li nižší než náklady, vzniká ztráta. Úloha zisku v tržním systému

2. Graf nabídky a poptávky. Při ceně 100 Kč za 1 kg sýra bude nabízeno 50 kg a poptáváno 850 kg, při ceně 150 Kč bude nabízeno 250 kg a po ptáváno 700 kg, při ceně 200 Kč bude nabízeno 500 kg a poptáváno 500 kg, při ceně 250 Kč bude nabízeno 750 kg a poptáváno 350 kg a při ceně 300 Kč bude nabízeno 900 kg a poptáváno 250 kg.

Zisk je právě tím stimulem, díky kterému tržní ekonomika funguje. Je tím důvodem, proč podnikatelé nabízejí statky a služby, proč si konkurují. Podnikatelé produkující v potřebném množství a za správnou cenu takové druhy statků a služeb, které spotřebi telé poptávají, mohou dosáhnout zisku. Podnikatelé, kteří tak nečiní, prodělávají. Zisk podněcuje podnikatele, aby produkovali statky a služby při co nejnižších nákladech. Nižší náklady jim umož ňují zvýšit zisk nebo snížit ceny nebo obojí.

Výsledek hospodaření = výnosy – náklady

a prodali je po 300

1.5 ÚLOHA ZISKU V TRŽNÍM SYSTÉMU Zjištění zisku Zisk je to, co podnikateli zůstane po uhrazení nákladů. Náklady vyjadřují vynaložené prostředky v penězích. Výnosy vyjadřují obdržené prostředky v penězích.

a zisk výnosy 6 000 000 náklady 5 000 000 zisk 1 000 000 výnosy 6 000 000 ztráta 500 000 náklady 6 500 000 Cena množstvíPoptávanéks množstvíNabízenéks 500 8 000 500 1 000 5 000 1 000 2 000 2 500 2 500 3 000 1 000 5 000 4 000 500 8 500

Na základě těchto údajů uveďte: a) nejvhodnější cenu za 1 kg sýra (bez sestrojení grafu) b) kolik sýra se prodá při nejvýhodnější ceně c) jaká nastane situace, jestliže budou prodávající nabízet sýr za 150 Kč d) jak se bude na trhu tato situace řešit e) jaká nastane situace, jestliže budou prodávající nabízet sýr za 300 Kč f) jak se bude na trhu řešit tato druhá situace 3. Výpočet výsledku hospodaření. Na výrobu košil vynaložili za materiál 2 000 000 Kč, na mzdy 1 400 000 Kč, opotřebení strojů činilo 800 000 Kč a spotřebovala se elektřina za 200 000 Kč. Vyrobili 15 000 košilí Kč. Vypočtěte, kolik činí náklady, výnosy

OTÁZKY A ÚLOHY 1.4–1.5 1. Graf nabídky a poptávky. Sestrojte graf týkající se pánských košilí a určete: a) rovnovážnou cenu za 1 kus b) rovnovážné množství

■

2.1 PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR Už víme, proč podnikatelé produkují statky a služby. Nyní se podívejme na to, jak se do podnikání pustit.

4. Zakladatelský rozpočet – vyčíslíme: předpokládané náklady, výnosy a zisk; finanční prostředky, které budeme potřebovat do začátku (na nákup materiálu, strojů, staveb, na počáteční mzdy, počáteční reklamu atd.).

Majitel domku u hlavní silnice se rozhoduje, zda otevře stánek s ob čerstvením. Obec má asi 1 500 oby vatel, leží na hlavní trase do kraj ského města a její obyvatelé jezdí za prací převážně do okolí. Majitel pro zkoumal podobné trasy a zjistil, že na nich již občerstvení fungují. Jeden z provozovatelů byl ochoten si s ním popovídat na téma, kolik zákazníků má denně a jaký je o jeho zboží zá jem. Nabízený sortiment by se měl skládat především z několika dru hů nealkoholických nápojů a rych lých jídel. Perspektivně by se mohl rozšířit o suvenýry. Otevírací doba bude přizpůsobena období největší ho provozu, tj. od 9 h do 18 h. Čin nost může podnikatel provozovat sám se svou manželkou. Stánek po staví na kraji zahrady. Před ním bu dou stolky s židlemi a za ním prostor pro skladování potravin a nápojů. Před stavbou stánku bude nutné zís kat souhlas obecního úřadu se stav bou a povolení hygienika pro prodej Vyčíslí,potravin.kolik bude potřebovat fi nančních prostředků na stavbu, ná kup zboží, spotřebu energie, a tyto částky porovná s odhadem výnosů z prodeje. Zisk porovná se svou stá vající mzdou v zaměstnání. Do pod nikání má smysl se pustit, pokud zisk bude vyšší než současné příjmy. Jinak by budoucí podnikatel vlastně Odhadprodělal!poptávky a zakladatelský roz počet podnikatel projedná s manžel kou a s přáteli. Podle výše počáteč ních výdajů zváží, zda má k dispozici dostatek vlastních financí nebo zda si je může vypůjčit a splatit.

Co Komu Kde a za kolik Jak na to

1. Nápad – na počátku podnikání stojí nápad, co bu deme nabízet. Nápad může být: vlastní, popř. lze využít nápadů ostatních, s kterými se spojíme. Nápad můžeme mít zcela nový (např. ve své době založení aukční síně e-Bay). Všimneme si něčeho, s čím jsme nespokojeni nebo co na trhu chybí; odvozený od našich schopností nebo zálib. Umíme šít, můžeme si otevřít krejčovství, umíme vařit, můžeme si otevřít restauraci atd.; odvozený od nápadů jiných, kterých lze v našem okolí využít. Například v nové zástavbě bude potřebná prodejna potravin, může se hodit autoservis atd.

9 PODNIKÁNÍ JAKO ZÁKLADTRŽNÍ EKONOMIKY2

2. Průzkum – každý nápad je třeba ověřit; ptáme se v okolí, zda by o náš produkt byl zájem, hledáme, zda náš produkt už někdo úspěšně použí vá; porovnáváme náš nápad s nápadem konkurence.

5. Posouzení reálnosti – posoudíme: v čem se budeme lišit od konkurence, co nabízíme nového, proč by zákazníci měli nakupovat od nás, a ne od někoho jiného; zda se náš záměr setká s dostateč nou jestlipoptávkou;odhadovaný zisk je dostaču jící pro zahájení podnikání (zváží me přínosy podnikání a vezmeme v úvahu náklady obětované příležitosti); zda jsme schopni získat potřebné finanční prostředky pro náš záměr. Náš podnikatel se na základě informací od jednoho z provozovatelů rozhoduje pro otevření stánku s občerstve ním s celodenní provozní dobou.

3. Sestavení záměru – musíme promyslet: co a v jakém rozsahu budeme nabízet; komu budeme nabízet – kdo budou naši zákazníci; jakým způsobem budeme produkt prodávat či distribuovat (jak se dostane k našim zákazníkům), jakou bude mít náš produkt cenu a jak se o něm dozví naši zákazníci; jaké výrobní faktory (materiál, stroje, budovy, zaměstnance apod.) budeme potřebovat a v jakém množství. ■

Podnikat můžeme:

Podnikatelské riziko Každé podnikání je spojeno s rizikem. Riskujeme, že o naše produkty nebude na trhu zájem. Riskujeme, že nebudeme schopni získat dostatek financí na provoz, že nám odběratelé nezaplatí atd. Naše podnikání mohou zhatit okolnosti, které nedokážeme ovlivnit, např. změna vlády a zvýšení daní. I proto by měl být předpokládaný zisk dostatečně vysoký, aby toto riziko kompenzoval. ■ 2.2 PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ 2.2.1 Kdo může podnikat Podnikatelem rozumíme osobu, která samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku.

a) sami – přebíráme za své podnikání jako jediní zodpovědnost včetně možných rizik. K založení ale obvykle stačí méně kapitálu a zůstane nám celý případný zisk; b) společně s dalšími osobami – založíme obchodní společnost. Při své činnosti se podnikatelé řídí právními předpisy. Mezi nejdůležitější, které upravují vztahy mezi podnikateli navzájem a mezi podnikateli a občany, patří občanský zákoník. Předpoklady pro podnikání uvádí živnostenský zákon. Podle něho může podnikat: a) fyzická osoba – občan. Ten má právní osobnost, tzn. že může nabývat práva a povinnosti. Pokud získá živnostenské oprávnění, zůstává nadále fyzickou osobou a kromě toho se stává osobou samostatně výdělečně činnou; b) právnická osoba – organizovaný útvar, který má právní osobnost. Novou právnickou osobu může založit fyzická osoba i již existující právnická osoba, případně stát. Stát je také pokládán za právnickou osobu. ■ Fyzická osoba podniká pod svým osobním jménem a příjmením. Právnická osoba obvykle vystupuje pod svým jménem –pod tzv. obchodní firmou. Obchodní firma je název, pod kterým je zapsána v obchodním rejstříku.

Aby fyzická nebo právnická osoba mohla podnikat, musí získat živnostenské oprávnění a pak se nechat zapsat do živnostenského rejstříku. Živnostenský rejstřík obsahuje všechny živnosti. Každý zájemce si tak v něm může ověřit údaje o daném podnikateli. Živnostenská oprávnění se vydávají zvlášť pro fyzické a zvlášť pro právnické osoby. Náš podnikatel riskuje, že jeho odhad zájmu o občerstvení nevyjde, že zisk z prodeje bude nižší než jeho stávající mzda, že si v sousedních obcích otevřou konkurenti další stánky a přetáhnou mu zákazníky. Bylo by proto vhodné, aby jeho odhadovaný zisk byl například dvakrát vyšší než jeho stávající mzda – pak by toto riziko bylo přijatelné.Příklady právnických osob z různých oblastí mohou být Komerční banka, McDonald´s, Moravské zemské muzeum, Česká obec sokolská. Příkladem právnické osoby, kterou založil stát za účelem podnikání, mohou být České dráhy.

S podnikatelským záměrem se můžeme setkat v podobě startupu. Startupem se obvykle rozumí nový nápad na zajímavou službu či produkt, který je připraven jako záměr a buď zatím funguje v malém rozsahu, nebo čeká na svou realizaci a obchodní model. Pokud je úspěšný, přinese mnoho peněz nebo ho případně koupí velká firma. Již fungující startupy můžete najít na mapě http://startupmap.cz/.startupů

2.2.2 Živnosti Jak žádat o živnost Žádáme-li o živnostenské oprávnění, musíme splnit: a) všeobecné podmínky, které platí pro všechny živnosti: plná svéprávnost. K prokázání obvykle postačí občanský průkaz; bezúhonnost, která se prokazuje výpisem z trestního rejstříku; b) zvláštní podmínky – odborná nebo jiná způsobilost. Odbornou způsobilostí rozumíme jednak vzdělání, jednak praxi. Které ze zvláštních podmínek musí určitá živnost splňovat, je uvedeno v přílohách živnostenského zákona.

Živnostenské oprávnění prokazuje, které činnosti je podnikatel oprávněn vykonávat. Dokladem tohoto oprávnění je výpis z živnostenského rejstříku. Podnikatelé, kteří začínali podnikat v dřívějších letech, prokazovali své oprávnění živnostenským listem nebo koncesní listinou. Tyto dokumenty se však již řadu let nevydávají.

Subjekt Jméno a příjmení: Martin Manžel Datum narození: 12. 5. 1971 Občanství Česká republika Sídlo: 407 23 Františkov nad Ploučnicí 61 Identifikační číslo: 65613431 Subjekt Obchodní firma: NOKO, spol. s r. o. Sídlo: U Kamýku 870/2, 142 00 Praha-Kamýk Identifikační číslo: 45275017 Statutární orgán nebo jeho členové: Jméno a příjmení: Čeněk Švajdler Jméno Obory činnosti: Přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti Zprostředkování obchodu a služeb Velkoobchod a maloobchod Druh živnosti: Ohlašovací volná Vznik oprávnění: 1. 7. 2013 Doba platnosti oprávnění: na dobu neurčitou Živnostenská oprávnění Živnostenské oprávnění č. 1: [provozovny] Předmět podnikání: Výroba, instalace a opravy elektrických strojů a přístrojů Druh živnosti: Ohlašovací řemeslná Vznik oprávnění: 23. 9. 2002 Doba platnosti oprávnění: na dobu neurčitou Odpovědný zástupce Jméno a příjmení: Jaroslav Kokeš Živnostenské oprávnění č. 2: [provozovny] Předmět podnikání: Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1–3 živnostenského zákona Obory živnosti: SpecializovanýVelkoobchod maloobchod Pronájem a půjčování věcí movitých Druh živnosti: Ohlašovací volná Vznik oprávnění: 7. 5. 1992 Doba platnosti oprávnění: na dobu neurčitou Platnost k 14. 7. 2021 19:55:22 Platnost k 14. 7. 2021 20:35:12 Ukázka pro FO Ukázka pro PO Výpis z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze oddíl C, vložka 308074 UPOZORNĚNÍ! Tento výpis má pouze informativní charakter. Data pro jeho vytvoření byla získána z počítačové sítě internet. V případě, že se domníváte, že obsahuje chyby, obraťte se na rejstříkový soud.

Datum zápisu: 18. ledna 2019 Obchodní firma: Krásné nože, s. r. o. Sídlo: Rižská 1492/2, 102 00 Praha 10 – Hostivař Identifikační číslo: 07815816 Právní forma: společnost s ručením omezeným Předmět podnikání: výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1–3 živ. zákona Statutární orgán: jednatel:PavelRykl, nar. 4. 3. 1967, Milady Horákové 264/38, Třebeš MUDr. Zdeněk Vašek, nar. 6. 5. 1969, 589 01 Panenská Rozsíčka 51 Každý jednatel zastupuje společnost samostatně. Dellinger,Společníci:s. r. o., IČO 05106194, Rižská 1580/7, 102 00 Praha 10 – Hostivař

Podíl: vklad 50 000 Kč, splaceno 100 %, obchodní podíl 50 % MUDr. Zdeněk Vašek, 6. 5. 1969, 589 01 Panenská Rozsíčka 51 Podíl: vklad 50 000 Kč, splaceno 100 %, obchodní podíl 50 % Základní kapitál: 100 000 Kč

Řada podnikatelů se musí zapsat také do obchodního rejstříku. Obchodní rejstřík obsahuje všechny podnikající právnické osoby a ty fyzické osoby, které podnikají ve větším rozsahu. Vede ho rejstříkový soud v místě příslušného krajského soudu.

a příjmení: Jaroslav Kokeš Živnostenská oprávnění Živnostenské oprávnění č. 1: [provozovny] Předmět podnikání: Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1–3 živnostenského zákona

Založení živnosti probíhá nejčastěji na obecním úřadu místa bydliště podnikatele (na živnostenském odboru či úřadu). Budoucí podnikatel vyplní jednotný registrační formulář a úřad si ověří splnění všeobecných podmínek.

Druhy živností a) živnosti ohlašovací – živnostenské oprávnění se uděluje automaticky, prokážeme-li splnění všeobecných, případ ně zvláštních podmínek (viz dále). Podnikat můžeme již ode dne ohlášení živnosti; b) živnosti koncesované – koncese je povolení státu pro vy konávání určité činnosti. Pro získání koncesované živnosti jsou přísnější podmínky, může být vyžadováno prokázání další způsobilosti (např. spolehlivosti) nebo vyjádření dal šího státního orgánu (např. ministerstva). Koncese může být schválena pro určité území nebo na určitou dobu; může se jich vydávat omezený počet. Podnikání lze zahájit dnem, kdy rozhodnutí o udělení koncese nabude právní moci. Koncesovanou živností je např. soukromý detektiv, provozování směnárny, střelnice či taxislužba. ■

Současně se obvykle zakládá bankovní účet pro podnikání. Právnickým i podnikajícím fyzickým osobám se zřizuje datová schrán ka pro komunikaci se státní správou.

Pokud musí podnikatel splnit i zvláštní podmínky, předloží doklady o vzdělání a doklady o praxi. Poté uhradí správní poplatek. Po obdržení opráv nění (to je po rovattříku)v živnostenskémzápisurejssemusíregistk placenídaní,sociálního a zdravotního pojištění. Přihlášku může podat na příslušném tiskopise, který je k dis pozici na centrálním registračním místě na živnostenském úřadu. Přihlásit se může také osobně u příslušných institucí.

V případě, že podnikatel žádá o oprávnění pro právnickou osobu, musí při zakládání živnosti předložit ještě no tářský zápis, který osvědčuje založení právnické osoby.

Ohlašovacích živností je více Všechny ohlašovací živnosti vyžadují splnění všeobecných podmínek. Některé z nich vyžadují i splnění některých zvlášt ních podmínek. Ohlašovací živnosti jsou: 1. řemeslné živnosti – např. zednictví, kam nářství. Vyžaduje se vzdělání dolo žené výučním lis tem nebo také do kladem odbornéhostředního,o ukončenívyššíhonebovysokoškolského vzdělání, a to v příslušném oboru. V tom případě se nevyžaduje praxe. Vzdělávání lze nahradit minimálně šestiletou praxí v oboru. V případě, že jsme vzdělání absolvovali jen v oboru příbuzném oboru podnikání, vyžaduje se roční praxe v oboru (neplatí pro vysokoškolské

Podmínky získání živnosti všeobecné zvláštní vzdělánísvéprávnost praxebezúhonost jiné Živnosti vázanévolná ohlašovacířemeslné koncesované žádost o oprávněníživnostenskéFO zápis dorejstříkuživnostenského registrace k daním, k soc. a zdrav. pojištění

K získánívzdělání);živnostenského opráv nění pro úklidové služby po stačí plná svéprávnost a bez úhonnost. K získání koncese pro služby soukromých detektivů je kromě toho nutné příslušné vzdělání a prokázat spolehli vost a bezúhonnost všech osob, které činnost vy konávají.

Na rozdíl od řemeslných a vázaných živností nám pro volnou živnost postačí jediné živnostenské oprávnění. Tím získáme právo podnikat zhruba v 80 oborech, a pokud chceme podnikat ve více než v jednom, postačí tyto obory živnostenskému úřa du oznámit. Kromě živnostníků existují ještě osoby provozující výdělečnou činnost podle zvláštních předpisů – právníci, znalci, lékaři. Tyto osoby se nezapisují do živnostenského rejstříku. Živnostenské oprávnění nepotřebujeme ani pro tzv. nezávislá povo lání. Patří mezi ně například lékaři, právníci, daňoví poradci, spisovatelé, herci, tlumočníci, architekti nebo zemědělci. Tyto činnosti se nepovažují ani za zaměstnání, ani za podnikání. Chceme-li provozovat hodinářství a zlat nictví, jde o dvě řemeslné živnosti a bu deme potřebovat dvě živnostenská opráv nění. Musíme mít proto potřebné vzdělání pro oba obory. Chceme-li prodávat nové mobilní telefony, provozovat bazar tele fonů a zároveň si otevřít i půjčovnu, jde o volnou živnost. V rámci této živnosti jsou zahrnuty tyto tři obory podnikání. Postačí nám jedna žádost, jeden kolek za 1 000 Kč a oznámení, že budeme pro vozovat tři obory podnikání.

Obory

Příloha

Vázanou

Koncesované živnosti Předmět podnikání Požadovaná odborná a jiná zvláštní způsobilost podle § 27, odst. 1 a 2 Podmínky, jejichž splnění se vyžaduje podle § 27, odst. 3 Orgán státní správy, který se k žádostivyjadřujeo koncesi Poznámka Provádění pyrotech nického průzkumu oprávnění nebo průkaz pyro technika bez rozlišení druhu pyrotechnického oprávnění a věk nejméně 21 let spolehlivost podnikatele nebo statutárního orgánu nebo členů statutárního orgánu § 1 odst. 5 č. 451/1991zákonaSb.

■ ■

Volná živnost Příloha č. 4 k zákonu č. 455/1991 Sb. živností je činnost účetních poradců. Je k ní třeba vysokoškolské vzdě lání a 3 roky praxe nebo střední vzdělání s maturi tou a 5 let praxe v oboru.

Služby detektivůsoukromých a) vysokoškolské vzdělání a 1 rok praxeb)VOŠ a 3 roky praxe c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru bezpečnostním nebo 3 roky praxe v oboru d) osvědčení o rekvalifikaci... spolehlivost podnikatele, statutárního orgánu nebo členů statutárního orgánu a bezúhon nost všech osob, které činnost vykonávají (§ 6 zákona č. 455/1991 Sb. ve znění zákona č. 155/2010 Sb.) zákon č. 179/2006 Sb. § 1 odst. 5 č. 451/1991zákonaSb. způsobilost podle § 8 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 150/2000 Sb. dopravní úřad zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů č. 3 k zákonu č. 455/1991 Sb. činností náležijících do živnosti volné 1. Chov zvířat a jejich výcvik (s výjimkou živočišné výroby) Výroba jízdních kol, vozíků pro invalidy a jiných nemotorových dopravních prostředků Velkoobchod a maloobchod Zastavárenská činnost a malaobchod s použitým zbožím Ubytovací služby Fotografické služby Služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy Provozování cestovní agentury a průvodcovská činnosti v oblasti cestovního ruchu Celkem 80 oborů

Silniční řidičenejvýšeurčenýmiprovozovanádopravamotorová–osobnívozidlypropřepravu9osobvčetně odborná

2. vázané živnosti – např. výroba a prodej jedů a žíravin, autoškola. Vyžaduje se příslušné vzdělání doložené výučním listem nebo dokladem o ukončení střed ního, vyššího odborného nebo vysokoškolského vzdělání. Kromě toho je vět šinou vyžadována určitá délka praxe v oboru; ■ 3. volná živnost – např. velkoobchod a maloobchod. Nevyžaduje se prokázání odborné způsobilosti (ani vzdělání, ani praxe), pro zápis do živnostenského rejstříku postačuje splnění všeobecných podmínek.

2.2.3

Obchodní společnosti Chceme-li podnikat ve více osobách, je třeba založit korporaci. Korporace je právnická osoba, kterou založilo několik osob (fy zických i právnických), aby společně prováděly určitou činnost, např. podnikání. Korporaci může v některých případech založit i jediná osoba. Korporací je společnost O2 i malé nakladatelství o dvou osobách i bytové družstvo. Pro podnikání jsou významné obchodní korporace, mezi něž patří obchodní společnost a družstvo. Toto podnikání upravuje zákon o obchodních korporacích. Dalším typem korporace je spolek (viz kap. 2.3).

Založení obchodní společnosti Společnost je založena uzavřením společenské smlouvy, kterou upra vuje zákon o obchodních korpora cích. Uzavření společenské smlouvy se provádí před notářem. U notáře se také sepisují další důležité dokumenty, např. souhlas s umístě ním sídla, podpisový vzor. S notářským zápisem si právnická osoba požádá o živnostenské oprávnění pro právnickou osobu. Vznik obchodní společnosti Po vydání živnostenského oprávnění se podává návrh na za psání společnosti do obchodního rejstříku. Zápisem do ob chodního rejstříku společnost vznikne. Stejně jako fyzická osoba, tak i obchodní společnost se poté zaregistruje k placení daní a odvádění sociálního a zdravotního pojištění.

Obchodní společnost si můžeme představit jako právnickou osobu, která si dala za cíl podnikat. Zakládají ji jak fyzic ké, tak právnické osoby – společníci. Mohou být zakládány i společně se zahraničními osobami a s jejich kapitálem.

O bchodní společnosti obchodníveřejná komanditní s omezenýmručením akciová FO Jiří Holý FO Emil Malý nová korporacePOCentro, a. s. Impro, s. r. o. společenská smlouva, notářský zápis žádost o živnostenské oprávnění právnické osoby zápis do živnostenského rejstříku žádost o zápis do obchodního rejstříku zápis do obchodního rejstříku registrace k daním, k soc. a zdrav. pojištění

■

V kapitálových společnostech společníci nejsou povinni osobně pracovat. Za závazky společnosti ručí majetkem, který do společnosti vložili při jejím založení. Tento vklad se stane majetkem společnosti. V případě, že se společ nost dostane do finančních obtíží a bude nutno hradit dluhy prodejem majetku společnosti, společník může přijít o svůj počáteční vklad.

Důležité znaky obchodních společností Pro obchodní společnosti je podstatné zejména to, jak ručí za své závazky a kdo je řídí.

ONVZIKZALŽENÍ

Družstvo je společenství osob založené za účelem vzájem né podpory svých členů nebo za účelem podnikání. Členové vkládají majetek nebo peníze, minimální vklad není přede psán. Nejvyšším orgánem druž stva je členská schůze, družstvo řídí představenstvo (je statutár ním orgánem – viz dále).

V osobních společnostech všichni nebo část společníků ručí neomezeně, tedy i osobním majetkem, a osobně v nich pracují. V případě, že by majetek společnos ti nestačil na úhradu dluhů, musí je společ ník hradit i ze svého osobního majetku. Činnost druž stva poznáme často Krušnohor,véStavebníz názvu –byto-družstvoKOVO DRUŽSTVO Olomouc, Zemědělské druž stvo Jeseník, Horácké auto družstvo atd. Korporace společnostobchodní družstvo korporaceobchodní spolek osobní kapitálové

2. Akciová společnost (a. s., akc. spol.) Zakládá se v případě, že je třeba shromáždit větší množství kapitálu. Pokud jsou akcie volně obchodovatelné, každý si může koupit podíl na jejím majetku, tzv. akcii, a stane se tak akcionářem. Akcie je cenný papír, představuje určitý vložený majetek, nejčastěji peníze. Akcie dává svému vlastníku obdobná práva jako společníkům ostatních obchodních společností (podíl na řízení, na zisku a likvidačním zůstatku). Akciová společnost je vhodná, pokud je třeba získat velké množství kapitálu. Pokud se týká důležitých znaků: ručení: za závazky ručí akciová společnost jako celek svým majetkem. V případě zániku a. s. však akcionář přijde o své akcie, a tedy o majetek, který do nich vložil; :

Zakládají ji dvě skupiny společníků – komplementáři a komanditisté. ručení: komplementáři osobním majetkem, komanditisté výší vkladu; komanditisté jsou do společnosti přijímáni, aby se zvýšil celkový majetek; vklad: záleží na dohodě společníků, žádný vklad není předepsán. Komanditisté do společnosti vkládají majetek, který je stanoven ve společenské smlouvě. Zároveň se stanovuje komanditní suma, tj. částka, do které ručí komanditisté za závazky společnosti; řízení: nejvyšším orgánem jsou všichni společníci (samostatně hlasují komplementáři, samostatně komanditisté), statutárním orgánem jsou komplementáři; rozdělování zisku: obvykle se zisk nejprve rozdělí na polovinu mezi komplementáře a komanditisty. Komplementáři se pak dělí rovným dílem a komanditisté podle výše vkladu. Nicméně společenská smlouva může určit i jiné rozdělení zisku. Kapitálové společnosti Kapitálovou společnost může založit i jediný zakladatel (společník) a počet společníků není omezen. 1. Společnost s ručením omezeným (s. r. o., spol. s r. o.) ručení: do výše vkladu. Kromě toho má statutární orgán povinnost postupovat s péčí řádného hospodáře, tzn. tak, aby svým jednáním nezpůsobil společnosti újmu. Pokud ji způsobí, může být po něm požadována náhrada; vklad: minimální vklad činí 1 Kč. Podíly společníků mohou být různého druhu a každý druh může znamenat pro společníka jiná práva a povinnosti. Na podíly mohou být vydávány kmenové listy, které ale nelze volně prodávat; řízení: nejvyšším orgánem je valná hromada, musí být uspořádána minimálně jednou do roka. Každý společník má na valné hromadě tolik hlasů, kolik stanoví společenská smlouva, nejčastěji podle vloženého majetku. Statutárním orgánem je jednatel, který je uveden v obchodním rejstříku; rozdělování zisku: podle výše vkladů, nestanoví-li společenská smlouva jinak.

Zakládají ji minimálně dva společníci. ručení: osobním majetkem; vklad: záleží na dohodě společníků, žádný vklad není předepsán; řízení: nejvyšším orgánem jsou všichni společníci, ale v zásadních otázkách má každý společník právo veta. Každý ze společníků je statutárním orgánem; rozdělování zisku: rovným dílem, nestanoví-li společenská smlouva jinak.

Obchodní společnosti řídí obvykle dva orgány. Nejvyšší orgán společnosti rozhoduje o směřování firmy a schvaluje zásadní rozhodnutí včetně rozdělování zisku. V osobních společnostech to jsou všichni společníci. V kapitálových společnostech valná hromada. Statutární orgán jedná za společnost, zastupuje ji a uzavírá smlouvy. Může být individuální (jedna osoba) nebo kolektivní (více členů). Společníci všech obchodních společností mají právo na podíl na: zbylémzisku,řízení, majetku v případě likvidace společnosti. Osobní společnosti 1. Veřejná obchodní společnost (v. o. s., veř. obch. spol.)

2. Komanditní společnost (k. s., kom. spol.)

Zrušení s likvidací Soustředí se zbylé peněžní prostředky a rozprodá majetek korporace. Ze všech takto získaných prostředků se pak zaplatí dluhy vůči státu, zaměstnancům a dodavatelům. Zbytek si rozdělí majitelé – obvykle pouze v přípa dě dobrovolného ukončení činnosti.

Průběh zrušení korporace

Zrušení obchodní korporace Zrušení = činnost Zrušením korporace rozumíme celou řadu činností, které vedou k ukončení její existence. Zrušení může nastat: dobrovolně, rozhodnutím nejvyššího orgánu korporace; na základě rozhodnutí soudu v důsledku neúspěšného hospodaření. Soud vychází z insolvenčního návrhu, který může podat jak věřitel, tak i samotný dlužník (tedy korporace). Návrh vychází buď ze situace, kdy korporace není schopna splácet své závazky, nebo ze situace, kdy součet závazků přesáhne majetek korporace. Na základě insolvenčního návrhu může pak soud rozhodnout o úpadku korporace.

V případě bankrotu často prodej majetku nepřinese takové prostředky, aby byli uspokojeni všichni věřitelé.

2.3 ZRUŠENÍ A ZÁNIK OBCHODNÍ KORPORACE

Pro finanční úřad zbyly 2 000 Kč, na ostatní věřitele, kterým kancelář dlužila 13 mil. Kč, nezbylo vůbec nic. Zrušení bez likvidace Majetek korporace přechází na nástupce – na jinou korporaci. Ta pokračuje v činnosti a dá se říci, že nezanikla. Často zůstává zachováno i její původní jmé no. Stává se tak v případě prodeje korporace jiné korporaci nebo v případě fúze, kdy dvě nebo více korporací přejdou pod společné vedení. Zánik obchodní korporace zánik = jednorázový akt Zánik korporace je jednorázový akt – vymazání korporace z obchodního rejstříku. Může proběhnout až po zru šení korporace. dualistickýsystém monistickýsystém představenstvo statutárnířediteldozorčí rada správnírada Ř ízení a. s.

Jestliže se nejprve hradí dlužné daně a pojištění a mzdy zaměstnanců, na dluhy dodavatelů většinou dojde jen Nazčásti.své peníze mohli zapomenout věřitelé zkrachovalé cestovní kanceláře Akvila Travel. Prodej majetku firmy vynesl 230 000 Kč, z toho 125 000 spolklo vyřizování insolvence. Zbylých 105 000 Kč bylo rozděleno na dlužné mzdy a úřadu práce.

16 vklad: vzniká zakoupením akcií. Minimální hodnota musí činit buď 2 000 000 Kč, nebo 80 000 euro; řízení: nejvyšším orgánem je valná hromada všech akcionářů, kteří na ní mají hlasovací právo podle počtu akcií. Schvaluje podle návrhu statutárních orgánů základní otázky vývoje společnosti, např. směry dalšího podnikání a rozdělení zisku; rozdělování zisku: každý akcionář akciové společnosti má právo na podíl ze zisku, a to podle počtu akcií, které vlastní. Tento podíl na zisku býval podle starší legislativy nazýván dividenda. Statutární orgány akciové společnosti mohou být uspořádány dvěma způsoby: a) dualistický systém – a. s. řídí před stavenstvo, které kontroluje do zorčí rada; b) monistický systém – a. s. řídí sta tutární ředitel. Jeho činnost kont roluje správní rada. Ta také určuje zaměření obchodního vedení. Zároveň ovšem zákon umožňuje, aby správní radě předsedal statu tární ředitel (tím se zvýší jeho pravomoci). Zvolený způsob je uveden ve stanovách, které schvaluje valná hromada.

2.4.1 Neziskové subjekty zřizované státem, krajem, obcí Organizační složka – instituce, která zastupuje stát (kraj, obec). K tomu jí stát (kraj, obec) poskytl majetek a financuje ji. Nemá právní osobnost a není tedy právnickou osobou. Organizační složky se zabývají řízením společnosti, vědou, obranou, péčí o sociální zabezpečení. Zřizovatel (stát, kraj nebo obec) jim předem přiděluje prostředky, které mají pokrýt veškeré jejich výdaje. Pokud mají organizační složky nějaké příjmy, zase je zřizovateli odvádí. Příspěvková organizace je právnickou osobou, má právní osobnost. Obvykle se zabývá vzděláváním, bývají jimi kulturní instituce či nemocnice. Plní tedy úkoly ve veřejném zájmu. Výdaje hradí z vlastní činnosti a z příspěvku od zřizovatele. 2.4.2 Nestátní neziskové subjekty Jde o právnické osoby zajišťující obecně prospěšnou činnost. Zdrojem jejich majetku jsou příspěvky členů, příjmy z doplňkové činnosti, z darů a z projektů. Mohou se vyskytovat ve třech formách právnických osob, a to jako: a) korporace – v tomto případě jde o dobrovolná sdružení nazývaná spolky. Spolek je dobrovolný svazek členů, který je veden společným zájmem. Společný zájem se může týkat jen členů (např. spolek zahrádkářů) nebo může působit navenek (např. sdružení na obranu spotřebitelů nebo amatérský divadelní spolek). Spolek nelze zřídit za účelem podnikání, ale může vyvíjet příležitostnou výdělečnou činnost, pokud výnosy z ní používá k podpoře hlavní činnosti spolku;

státem nestátní organizační složky spolek příspěvkové organizace nadace ústavy nadační fond Neziskové subjekty fundacekorporace

17 2.4 NEZISKOVÉ SUBJEKTY

b) fundace – mají majetkový základ. Mohou se zakládat jako: nadace – k veřejně prospěšným nebo dobročinným účelům (např. Nadace Terezy Maxové); nadační fondy – rovněž k veřejně prospěšnému či dobročinnému účelu. Od nadace se liší tím, že jsou dočasné. Majetek shromáždí a poté použijí na daný účel, čímž může fond zaniknout; c) ústavy – poskytují obecně prospěšné služby pro veřejnost nebo realizují obecně prospěšné činnosti v oblasti zdraví, vzdělávání, kultury, vědy. Mohou to tedy být školy, muzea, nemocnice, vědecké nebo výzkumné ústavy (např. Národní pedagogický institut). Výsledky činností ústavu jsou každému rovnocenně dostupné. Ústavy mohou provozovat doplňkovou činnost, ale zisk mohou použít jen k podpoře činnosti, pro kterou byl ústav založen.zřízené

4. Ručení za závazky. Obchodní společnost vlastní starší automobil v ceně 150 000 Kč a peněžní prostředky ve výši 220 000 Kč. Svým dodavatelům dluží 500 000 Kč, které po ní dodavatelé vymáhají soudně. Uveďte, jak bude dluh řešen: a) v osobních společnostech b) v kapitálových společnostech 5. Obchodní společnosti. Charakterizujte pro každou ze 4 obchodních společností: a) způsob ručení b) minimální vklad c) řízení a zastupování d) rozdělování zisku 6. Zánik a zrušení obchodní korporace. Jaký je rozdíl mezi zrušením a zánikem korporace? 7. Příjmy neziskových subjektů. Popište, jakým způsobem získávají následující instituce prostředky na svou činnost (může být i více možností): a) Kancelář veřejného ochránce práv b) Obchodní akademie, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace c) Nadace Měsíček a hvězdička d) Jednota českých matematiků a fyziků

1. Podnikatelský záměr.

OTÁZKY 2.1–2.3

2. Výpis z živnostenského rejstříku. Prostudujte ukázku výpisů ze živnostenského rejstříku v učebnici na straně 11 a uveďte: a) v jakém oboru tato osoba podniká b) zda jde o fyzickou nebo právnickou osobu c) zda je živnost v současnosti platná

Předpokládejme, že byste uvažovali již v době studia o podnikatelském záměru v budově vaší školy (bufet, provo zování fotbálku či jiné hry o přestávkách, Valentýnský den apod.). Jaké kroky podnikatelského záměru byste měli pro tento záměr učinit?

3. Získání živnostenského oprávnění.

Předpokládejme, že po škole se chcete věnovat průvodcovské činnosti. Popište postup, jak byste získali živnostenské oprávnění pro tuto oblast.

A ÚLOHY

Koloběhpohledávkyvýrobkyoběžnéhomajetku ve výrobě peníze pohledávky zboží Koloběh oběžného majetku v obchodě

19 ČINNOSTI VE VÝROBĚ A SLUŽBÁCH3

3.1 PŘEHLED ČINNOSTÍ Výrobní faktory slouží jako vstupy do hlavní činnosti (výroba, služby, obchod, neziskové činnosti). Podnikatelé ale výrobní faktory označují jinými Kapitálnázvy. nazývají: oběžný majetek –zejména materiál; dlouhodobý majetek –zejména stroje, budovy. Práci pak vykonávají zaměstnanci. ■ Majetek bude třeba získat, nakoupit. Podnikatel k tomu může použít: vlastní zdroje – počáteční vklad, tedy peníze, které vloží na začátku podnikání, nebo zisk, který vznikne v průběhu podnikání; cizí zdroje – úvěry apod. ■ 3.2 OBĚŽNÝ MAJETEK 3.2.1 Rozlišení oběžného majetku Oběžný majetek jednorázově spotřebujeme a nemůžeme jej použít do další činnosti. Bude zpracován a změní svou podobu. Koloběh ve výrobě ukazuje, že na počátku míváme k dispozici peníze. Za ně nakoupíme materiál, ten zpracujeme na výrobky. Výrobky prodáme, a pokud nejsou zaplaceny ihned, vznikne pohledávka. Po zaplacení se dostáváme znovu k penězům. V obchodě se nakoupené výrobky stávají zbožím a jsou zaplaceny někdy ihned, někdy později. Složky oběžného majetku si nejlépe uvědomíme na ukázce koloběhů oběžného majetku. Podnikatel, který otevírá stánek s občerstvením, bude –potřebovat:oběžnýmajetek – máslo, olej, sůl, housky, sýry, salámy, pití, papír, ale i žárovky, hřebíky atd.; – dlouhodobý majetek – stánek, auto; – zaměstnance – přítele, který bude prodávat.

V ýstup oběžný dlouhodobýmajetekmajetekzaměstnanci

marketingPřeměnahlavníčinnost prodejníčinnost V stup

Rozšiřuje se crowdfunding, který umožňuje propagovat podnikatelský záměr na webovém portálu a vybírat na jeho realizaci peníze od drobných investorů a občanů. Za ně se nabízejí odměny z budoucího podnikání. nedokončenávýrobamateriál peníze

a) finanční majetek peníze – v hotovosti a na účtech; ceniny – majetek představující určitou hodnotu – poštovní známky, kolky, stravenky, karty; krátkodobý finanční majetek – vklady a cenné papíry, které vlastníme nejdéle jeden rok. Cennými papíry rozumíme takové papíry, které představují určitou hodnotu. Typickým příkladem je směnka, kterou si zjednodušeně můžeme představit jako dlužní úpis; b) pohledávky – představují nárok na zaplacení, nejtypičtější jsou pohledávky za odběrateli za prodané statky a služby; c) zásoby – představují majetek, který alespoň po nějakou dobu ukládáme do skladů. Typickými složkami zásob jsou: materiál – základní materiál, který tvoří podstatu výrobku, např. papír tvoří knihu, pomocný materiál (např. nitě, knoflíky, barvy) a provozovací látky, např. olej, benzin; polotovary – produkty, které již byly zpracovány, ale nemohou být bez dalšího zpracování použity, například knedlíky v prášku nebo sirup k výrobě limonád; nedokončená výroba – produkty, které již prošly výrobními operacemi, a tedy na ně byly vynaloženy náklady, ale nejsou k určitému datu dokončeny (nejsou výrobkem), např. vytištěné archy, které ještě nejsou sešité do knihy; výrobky – hotový produkt, například hotová zbožíkniha;–výrobky nakoupené obchodníky, které se bez dalšího zpracování dále prodávají, např. kniha, kterou koupilo knihkupectví a bude ji prodávat zákazníkům.

20 Ke složkám oběžného majetku patří:

3.2.2 Jak velké mají být zásoby Optimální zásoba Na velikost zásob existují dva pohledy: a) zásoby mají být co nejnižší. Důvodem je, že zásoby: vážou finanční prostředky, které tak nemůžeme použít pro jiné účely; vyvolávají náklady – na provoz skladů, ztráty při skladování, přejímku materiálu apod.; znamenají riziko, že nakoupené zásoby nebudeme moci později použít, hodnota některých zásob se v čase rychle snižuje, a tím způsobuje ztráty; b) zásoby mají být co nejvyšší, protože umožňují: zabezpečit plynulou výrobu a eliminovat riziko jejího zastavení, realizovat výrobu velkého množství výrobků bez přestavování výrobní linky na jiný druh, který se vyrábí z jiného materiálu. Tak se výroba zrychluje a také zlevňuje.

Zmíněné dva pohledy se často smiřují stanovením tzv. optimální zásoby. Je to takové množství, které váže přijatelné množství finančních prostředků a vyvolává co nejmenší náklady na pořízení a skladování a zároveň zabezpečí plynulý chod výroby (včetně vyrovnání výpadků v dodávkách).

Metoda ABC Ne u každého druhu materiálu musíme jeho zásobě věnovat velkou pozornost. Proto se často nakupovaný materiál rozděluje do tří skupin: A – položky, které jsou nejpoužívanější. Ty často tvoří 60–80 % spotřeby. U nich má význam provádět důkladné propočty optimální velikosti dodávek, minimální a maximální zásoby; B – položky méně používané, které můžeme jednoduše nahradit. Tvoří asi 15–20 % spotřeby. U nich postačí vhodnou výši zásoby odhadnout, případně stanovit maximální zásobu; C – druhy, které je možné snadno získat nebo se nevyplatí je skladovat, např. kancelářské potřeby. Tvoří asi 5 % spotřeby. Nakupujeme je, je-li to právě

materiálpotřeba.polotovary

nedokončenávýroba výrobky zboží Zásoby