EKOmat_2023_Eduko.pdf

Kniha, kterou právě otvíráte, představuje výběr základního učiva ekonomiky na středních školách. Může sloužit jako příprava k maturitě, ale právě tak dobře poslouží i pro běžnou výuku. Hodí se zejména pro studenty ekonomického lycea, ale lze ji doporučit i pro jiný typ škol, kde jsou vyžadovány obdobné ekonomické znalosti.

Protože výuka ekonomiky je na různých školách uspořádána různě, bylo jedním ze záměrů autorů soustředit celou problematiku do jedné knihy. Vyučující a studenti si tak sami mohou vybrat, v jakém pořadí a v kterém ročníku se budou jednotlivými kapitolami zabývat.

Jako k aždý rok jsme zapracovali nové jevy v ekonomice. Letos se zároveň posunuje číslování stránek proti předchozímu vydání, změny tak uvádíme podle nových čísel stránek.

V tomto dílu se více než dříve věnujeme udržitelnému rozvoji. To zaznamenáte zejména na str. 24–25, 49–50, 63, 18–2 a 191. Druhé významné téma, změny podmínek reklamací pro spotřebitele, probíráme na str. 91–92.

Kromě těchto změn jsme výklad aktualizovali také na str. 5, 16, 36, 39, 44, 56, 70, 76, 100, 112, 117, 126, 158, 160, 166, 173 a 174.

Příklady (zelené a oranžové bloky) jsme aktualizovali také na str. 14, 38, 42, 78, 97, 99, 105, 106, 112, 125, 137, 166, 174, 198, 208, 211 a 212.

Úlohy jsme aktualizovali také na str. 6, 32/5, 33/8, 55, 63/7, 79/3, 80/6, 93/12, 109, 110, 132/7, 133, 163/8, 194/6, 200/1, 164/8, 195/6, 201/1, 201/ a 213/5.

Vaši autoři

V online učebnici navíc najdete kompletní ÚSPORNÝ BALÍČEK VLÁDNÍCH NÁVRHŮ NA ROK 2024 ►

Zpracovali Ing. Petr Klínský, Ing. Otto Münch a Mgr. Lenka Barborová Dr. Odpovědný redaktor Ing. Jan Šolta, CSc.

Vydalo EDUKO nakladatelství, s. r. o., Horkého 2209/4, 143 00 Praha 4

Vytiskla tiskárna TISK SPRINT, Vestecká ulice 541, 252 42 Jesenice-Vestec

Počet stran 216

Deváté, aktualizované vydání

Obchodní číslo 30423

© Ing. Petr Klínský, Ing. Otto Münch a Mgr. Lenka Barborová Dr., 2023

© EDUKO nakladatelství, s. r. o., 2023

ISBN 978-80-88473-11-4

1.1 POTŘEBY A JEJICH USPOKOJOVÁNÍ

Každý člověk má určité potřeby (potřebu jíst, pít, obléci se, sledovat film atd.), tedy pocit nedostatku, který chce odstranit. Potřeby jsou důvodem, proč lidé vyrábějí, obchodují, pracují, podnikají.

Potřeby jsou velmi rozmanité, neboť:

každý člověk může mít jiné potřeby; potřeby člověka se vyvíjejí a rostou; Je tomu tak proto, že potřeby jsou ovlivňovány:

člověkem samým – potřeby se liší zejména podle věku, fyzického a psychického založení člověka;

okolím, společností – vyspělostí ekonomiky, techniky atd.

Problematice potřeb se věnoval Abraham Maslow, který rozdělil potřeby lidí do stupňů pyramidy. Uvádí, že potřeby jsou uspokojovány postupně. Teprve po uspokojení potřeb na nejnižších stupních (alespoň částečném) můžeme uspokojovat potřeby na vyšších stupních pyramidy.

seberealizace

uznání a obdiv

sounáležitost a láska

bezpečí a životní jistota fyziologické potřeby

Předměty, které uspokojují naše potřeby, nazýváme statky. Statky spotřební (potraviny, oblečení, televizor apod.) slouží přímo k uspokojování potřeb. Statky kapitálové (vrtačka, pila, ocel, dřevo apod.) slouží k produkování jiných statků a k poskytování služeb. Některé statky a služby nezískáváme na trhu, nenabízejí je podnikatelé. Je to např. veřejné osvětlení, zdravotnictví či obrana státu. Poskytuje je stát a nazýváme je veřejné statky Činnosti, které uspokojují naše potřeby, jsou služby. Obvykle rozlišujeme služby věcné, které se týkají předmětů, věcí (např. oprava obuvi, sklenářství), a služby osobní, které se týkají přímo člověka (např. kadeřnictví, lékařské služby).

1.2 VZÁCNOST A OBĚTOVANÁ PŘÍLEŽITOST

1.2.1 Výrobní faktory

Některé statky se nacházejí volně v přírodě, ale převážnou většinu statků je nutno vyrobit. K tomu slouží výrobní faktory:

a) práce – cílevědomá lidská činnost vynaložená k získání statků a služeb;

b) přírodní zdroje – půda, nerostné bohatství, voda, vzduch atd.;

c) kapitál – statky používané k práci (dřevo, ocel, papír, lis, tiskařský stroj, výrobní haly atd.). Jeho vkladem do výroby vzniká hodnota větší, než jaká byla vložena.

Přírodní zdroje se působením práce stávají kapitálem. Například uhlí je přírodním zdrojem, ale po vytěžení se stane palivem či surovinou, tedy kapitálem.

Výrobní faktory (činitelé)

Maslowova pyramida lidských potřeb

1.2.2 Vzácnost

Pro množství nebo druh statků a služeb, které lidé chtějí, neexistuje hranice – říkáme, že potřeby jsou neomezené Na druhé straně zdroje pro uspokojení potřeb jsou omezené – vzácné. Domácnosti i podnikatelé mají omezené zdroje k pořizování či produkování statků a služeb. I v měřítku státu je k dispozici jen omezené množství výrobních faktorů (např. orné půdy nebo práceschopných obyvatel). V důsledku toho i stát může vyprodukovat jen omezené množství statků a služeb.

Zjednodušeně to vyjadřuje hranice produkčních možností, ukazující maximální množství produkce, které lze ze zdrojů daného státu vytvořit. ■

1.2.3 Obětovaná příležitost

Protože není dostatek statků a služeb pro všechny (existuje vzácnost), musí každý vybírat mezi těmi statky a službami, které by si chtěl pořídit. Jestliže si vybereme jednu možnost, ztratíme příležitost vybrat si jinou. Tuto příležitost, které se musíme vzdát, nazýváme obětovaná příležitost ■

Výběrem určité možnosti obětujeme užitek, který bychom mohli mít z obětované příležitosti.

Vznikají tak náklady obětované příležitosti, kterými jsou užitky z obětovaných příležitostí. ■

Při rozhodování o výběru příležitosti volíme tu, která bude mít pro nás největší přínos. Rozhodnutí

každého člověka může být jiné i z toho důvodu, že každý člověk má jiné potřeby. ■

I představitelé státu musí řešit, na jakou produkci budou výrobní faktory používat. Existuje-li hranice produkčních možností, jediný způsob, jak zvýšit výrobu jedné věci, je omezit výrobu věci druhé. A opět se obětuje příležitost, která má menší přínos. ■

Představme si, že farma pěstuje pšenici a kukuřici. Má k dispozici 2 000 ha půdy. Jestliže na 1 500 ha bude pěstovat pšenici, vyprodukuje jí 6 000 t a na zbylých 500 ha vypěstuje 1 000 t kukuřice.

Pokud by chtěla zvýšit produkci kukuřice, zasije ji na 700 ha, čímž se produkce zvýší na 1 400 t. Pšenici ovšem může pěstovat jen na 1 300 ha, čímž její produkce poklesne na 5 200 t.

Když různé možnosti, kolik produkovat pšenice a kukuřice, zaneseme do grafu, vznikne jednoduchá hranice produkčních možností.

Chceme-li pěstovat více kukuřice, jsme omezeni plochou půdy, musíme obětovat pšenici. Možnost pěstovat pšenici je obětovanou příležitostí.

Jde-li student střední školy dále studovat, obětuje tím možnost nastoupit do zaměstnání.

Náklady obětované příležitosti při pěstování kukuřice jsou peníze, které bychom dostali za pšenici. Nákladem studenta vysoké školy je mzda, kterou by mohl získat, pokud by nastoupil do zaměstnání.

Farma pěstuje více kukuřice, pokud soudí, že za ni utrží více než za pšenici. Absolvent střední školy jde dále studovat, pokud usoudí, že jeho budoucí výdělky jako absolventa VŠ budou vyšší než výdělky středoškoláka.

Během 2. světové války se ve snaze zvýšit výrobu tanků a jiných vojenských vozidel zastavila výroba automobilů. Je zřejmé, že výroba tanků měla tehdy větší přínos než výroba aut. Důležitou roli v ekonomice státu hraje vláda. Ta rozhoduje, jak se budou používat zdroje získané z daní. Jestliže se v důsledku mezinárodní situace rozhodne zvýšit výdaje na obranu, bude omezovat jiné výdaje, například na mzdy státních zaměstnanců. Nákladem příležitosti této obrany budou nevyplacené mzdy.

1.2.4 Udržitelnost rostoucích potřeb

S rostoucí populací samozřejmě rostou nároky na spotřebu přírodních zdrojů, které potřebujeme jak na produkci potravin (půda, voda), tak na výrobu všech výrobků (především nerostné suroviny, kovy).

Vývoj došel tak daleko, že vědci definovali tzv. planetární meze, jejichž překročení bude znamenat nezvratné změny na celé planetě (viz text vpravo).

Definovaných devět planetárních mezí (překročené jsou označeny tučně):

– globální klimatická změna

– chemická kontaminace

– stratosférická ozonová vrstva

– zatížení atmosféry aerosoly

– okyselování oceánů

– cyklus fosforu a cyklus dusíku

– užívání sladké vody

– změna ve využívání půdy

– ztráta biodiverzity

Globální klimatická změna s sebou přináší negativní dopady v podobě častějších výkyvů počasí a zhoršujících se katastrof (sucho, záplavy, zvedání hladiny moří). Chemická kontaminace poukazuje na zvyšující se množství toxických látek v životním prostředí. Cyklus fosforu a dusíku poukazuje na nadměrné využívání chemických hnojiv v zemědělství. Problém půdy souvisí s její degradací, která znemožňuje produkci potravin, a zároveň s rychlým celosvětovým odlesňováním. Ztráta biodiverzity, tedy úbytek druhů rostlin a zvířat, je jedním z hlavních problémů ČR.

Tyto meze nám říkají, že při uspokojování potřeb je třeba brát v potaz i tzv. udržitelnost, tedy to, zda stále rostoucí spotřeba nezpůsobí nezvratné planetární změny.

Jen šetrné chování spotřebitelů i výrobců může negativní trend neudržitelného vývoje zastavit.

1.3 KOLOBĚH EKONOMIKY

V rozvinuté společnosti není možné, aby každý člověk vykonával všechny činnosti. Proto vznikla specializace – soustředění se na určité činnosti. ■

Výsledky své práce lidé směňují. Nepracují proto, že by sami potřebovali výsledky své práce, ale proto, že svůj díl práce smění za statky a služby, které sami potřebují. V minulosti si lidé vyměňovali samotné statky a služby. Nyní existují peníze, za které lze koupit jiné statky a služby.

Produkování statků a služeb se v minulosti věnovali všichni lidé. V průběhu specializace se oddělily domácnosti a  firmy

Na výrobě sešitu se podílejí lesníci, kteří pokácejí stromy, dělníci na pile, dělníci v papírnách, řidiči dopravních prostředků, prodavači v celé zemi. Ale nejen to: pomáhají jim dělníci v elektrárnách, kteří dodávají do těchto továren elektřinu, ti, kteří se podílejí na výrobě a prodeji nafty, výrobci strojů a nástrojů pro lesníky, pracovníci na pile, v papírnách a další. Lesy rostou v České republice, ale pily a nástroje k těžbě dřeva jsou dodávány z Finska. Doprava probíhá v České republice, ale nafta pochází z arabské, ruské či norské ropy. Stroje v papírnách mohou pocházet z Německa, USA či odjinud.

Domácnosti pronajímají firmám výrobní faktory. Ty je používají k výrobě statků, k poskytování služeb, které prodávají domácnostem. ■

Postupem času do koloběhu vstupuje stát. Stát poskytuje firmám i domácnostem veřejné statky. Domácnosti poskytují státu práci a firmy statky a služby.

Založíme si malou pekárnu. Práci získáme zaměstnáním pracovníků. Potřebné vybavení nakoupíme za peníze půjčené od příbuzného. Rohlíky nyní nemůžeme péci jen pro sebe, musíme je prodat, abychom mohli platit mzdu zaměstnancům. Rohlíky kupují jiní lidé i zaměstnanci či příbuzný, který mi půjčil peníze. Jestliže vyděláme dost peněz, můžeme koupit další výrobní faktory a pekárnu rozšířit.

OTÁZKY A ÚLOHY 1.1–1.3

1. Potřeby.

Má na obrázku pravdu manžel nebo manželka?

2. Odlišnost potřeb.

Odhadněte, v čem se budou pravděpodobně lišit potřeby:

a) které vy máte dnes a které budete mít za 10 let

b) obyvatel polárních oblastí a rovníkové Afriky

c) mužů a žen

3. Druhy statků.

Rozhodněte, zda jde o statky kapitálové nebo spotřební.

a) bábovka

b) černé uhlí

c) brambory na poli

d) výrobní linka

e) vepřová se zelím a knedlíkem

4. Veřejné statky.

Uveďte nejméně tři příklady veřejných statků, s kterými jste se dnes při cestě do školy mohli setkat.

5. Výrobní faktory.

Uveďte konkrétní příklady potřebných výrobních faktorů pro následující činnosti:

a) upečení rohlíku

b) prodej knih

c) vzdělávání v základní škole

6. Hranice produkčních možností.

Představme si ostrov, jehož obyvatelé loví ryby a také pletou sítě. Budou-li všichni rybařit, mohou maximálně ulovit 120 t ryb a neupletou tedy žádnou síť. Naopak, pokud budou všichni jen plést sítě, upletou jich 2 400. Načrtněte na papír hranici produkčních možností.

7. Obětovaná příležitost – student.

www.seznam.zpravy.cz: „Celkem 59 % českých studentů hodlá nejméně měsíc trávit na brigádě, aby si finančně přilepšili. 43 % středoškoláků nedostává žádné kapesné a 39 % do 800 Kč měsíčně.“

Na základě textu uveďte, co je obětovanou příležitostí těch studentů, kteří:

a) nejdou na brigádu

b) jdou na brigádu

8. Obětovaná příležitost – stát.

Stát jako pomoc podnikatelům zrušil silniční daň, čímž o něco klesly příjmy státu.

Vysvětlete, odhadněte:

a) proč to udělal

b) co je obětovanou příležitostí tohoto rozhodnutí

1.4 ZÁKLADY TRŽNÍHO SYSTÉMU

1.4.1 Poptávka

Poptávka ukazuje, kolik statků či služeb bude chtít spotřebitel koupit a za jakou cenu. ■

S rostoucí cenou poptávané množství klesá a naopak, protože:

méně spotřebitelů si může dovolit koupit statek

za vyšší cenu;

někteří spotřebitelé nahradí určitý statek stat-

kem jiným: ■ levnějším, takovým, který pro ně znamená větší přínos. ■

Pokud chci boty, a nemohu si je koupit, je to přání, ale ne poptávka. Poptávka vznikne teprve tehdy, když mám peníze a mohu je za boty utratit.

Jestliže zdraží Fanta, mohu si koupit Sprite. Jestliže zdraží kabáty, mohu je částečně nahradit bundou. Jestliže návštěva koncertu je příliš drahá, mohu jít do kina (a obráceně).

Náhrada probíhá i nesouvisejícími statky – jestliže zdraží sportovní boty, koupím si elektronickou čtečku knih.

Bude-li 1 kg raných brambor stát 40 Kč, bude poptáváno pouze 100 kg, protože jen málokdo bude ochoten tuto cenu zaplatit. Naopak při ceně 5 Kč vzroste poptávané množství na 1 000 kg.

1.4.2 Nabídka

Nabídka ukazuje, jaké množství statků a služeb jsou firmy ochotny prodávat při určité ceně. S rostoucí cenou nabízené množství statků a služeb roste a naopak. Vedou k tomu následující skutečnosti: jestliže určitá cena přinese firmě zisk, bude produkovat příslušný statek nebo službu; čím vyšší bude cena, tím více poroste zisk, který bude motivovat firmu k rozšíření své činnosti; snížení ceny činnost omezí; podnikatelům se vyplatí podnikat v dané oblasti a nechat jiných příležitostí; mohou tak opouštět výrobu produktů méně výnosných ve prospěch produktů výnosnějších; může růst i počet podnikatelů, kteří opustí jiné činnosti (například zaměstnání) a začnou produkovat žádané statky a služby; a naopak při poklesu zisku poklesne počet podnikatelů.

Bude-li 1 kg raných brambor stát 40 Kč, bude je nabízet více prodávajících, než kdyby stál 10 Kč.

1.4.3 Tržní rovnováha

Tržní rovnováhou rozumíme situaci, kdy se poptávané množství rovná množství nabízenému.

Jestliže nabízené množství je větší než poptávané množství statků (a služeb), vzniká přebytečná nabídka. To se postupně projeví tím, že:

vznikají nadměrné zásoby, ať už v obchodech či ve skladech; poklesnou ceny;

někteří podnikatelé přejdou k produkování jiných statků a služeb, u kterých jsou ceny vyšší;

někteří podnikatelé odejdou z trhu, popř. i zkrachují.

Pokles nabízeného množství a současně pokles cen vyvolá zpětně růst poptávaného množství.

Jestliže nabízené množství je menší než poptávané množství statků a služeb, vzniká neuspokojená poptávka.

To se postupně projeví tak, že:

zboží mizí rychle z obchodů a skladů, tvoří se fronty, nabízejí se úplatky; ■ se zvýší ceny;

růst cen podnítí některé podnikatele, aby zvýšili produkci, jiné podnikatele, aby se začali věnovat i těm statkům a službám, které mají vyšší cenu; se může zvýšit i počet lidí, kteří zanechají jiných příležitostí a budou se věnovat podnikání.

To vše povede k růstu nabízeného množství. Současně vyšší cena povede k poklesu poptávaného množství.

Pokud si říkáte, že v dnešní době fronty už nejsou, zkuste si vzpomenout např. na důležitá sportovní utkání či koncerty hudebních hvězd. Při prodeji lístků na tyto akce existují fronty i dnes a navíc tyto lístky nabízejí překupníci za „přemrštěné“ ceny.

Pohybem cen se tak tržní rovnováha automaticky obnovuje. Cena, při které je trh v rovnováze, se nazývá rovnovážná cena.

Zároveň se mění nabízené a poptávané množství, až se při zmíněné ceně ustálí na rovnovážném množství.

1.5 ÚLOHA ZISKU V TRŽNÍM SYSTÉMU

Zjištění zisku

Zisk je to, co podnikateli zůstane po uhrazení nákladů.

Náklady vyjadřují vynaložené prostředky v penězích. Výnosy vyjadřují obdržené prostředky v penězích. Výsledek hospodaření = výnosy – náklady

Jestliže jsou výnosy vyšší než náklady, jde o zisk, jsou-li nižší než náklady, vzniká ztráta.

výnosy 6 000 000

náklady 5 000 000 zisk 1 000 000

výnosy 6 000 000 ztráta 500 000

náklady 6 500 000

Zisk je právě tím stimulem, díky kterému tržní ekonomika funguje. Je tím důvodem, proč podnikatelé nabízejí statky a služby, proč si konkurují.

Podnikatelé produkující v potřebném množství a za správnou cenu takové druhy statků a služeb, které spotřebitelé poptávají, mohou dosáhnout zisku. Podnikatelé, kteří tak nečiní, prodělávají.

Zisk podněcuje podnikatele, aby produkovali statky a služby při co nejnižších nákladech. Nižší náklady jim umožňují zvýšit zisk nebo snížit ceny nebo obojí.

OTÁZKY A ÚLOHY 1.4–1.5

1. Graf nabídky a poptávky.

Sestrojte graf týkající se pánských košilí a určete:

a) rovnovážnou cenu za 1 kus

b) rovnovážné množství

2. Graf nabídky a poptávky.

Při ceně 100 Kč za 1 kg sýra bude nabízeno 50 kg a poptáváno 850 kg, při ceně 150 Kč bude nabízeno 250 kg a poptáváno 700 kg, při ceně 200 Kč bude nabízeno 500 kg a poptáváno 500 kg, při ceně 250 Kč bude nabízeno 750 kg a poptáváno 350 kg a při ceně 300 Kč bude nabízeno 900 kg a poptáváno 250 kg.

Na základě těchto údajů uveďte:

a) nejvhodnější cenu za 1 kg sýra (bez sestrojení grafu)

b) kolik sýra se prodá při nejvýhodnější ceně

c) jaká nastane situace, jestliže budou prodávající nabízet sýr za 150 Kč

d) jak se bude na trhu tato situace řešit

e) jaká nastane situace, jestliže budou prodávající nabízet sýr za 300 Kč

f) jak se bude na trhu řešit tato druhá situace

3. Výpočet výsledku hospodaření.

Na výrobu košil vynaložili za materiál 2 000 000 Kč, na mzdy 1 400 000 Kč, opotřebení strojů činilo 800 000 Kč

a spotřebovala se elektřina za 200 000 Kč. Vyrobili 15 000 košilí a prodali je po 300 Kč. Vypočtěte, kolik činí náklady, výnosy a zisk

PODNIKÁNÍ JAKO ZÁKLAD TRŽNÍ EKONOMIKY

2.1 PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR

Už víme, proč podnikatelé produkují statky a služby. Nyní se podívejme na to, jak se do podnikání pustit.

1. Nápad – na počátku podnikání stojí nápad, co budeme nabízet. Nápad může být: vlastní, popř. lze využít nápadů ostatních, s kterými se spojíme. Nápad můžeme mít zcela nový (např. ve své době založení aukční síně e-Bay). Všimneme si něčeho, s čím jsme nespokojeni nebo co na trhu chybí; odvozený od našich schopností nebo zálib. Umíme šít, můžeme si otevřít krejčovství, umíme vařit, můžeme si otevřít restauraci atd.; odvozený od nápadů jiných, kterých lze v našem okolí využít. Například v nové zástavbě bude potřebná prodejna potravin, může se hodit autoservis atd.

2. Průzkum – každý nápad je třeba ověřit; ptáme se v okolí, zda by o náš produkt byl zájem, hledáme, zda náš produkt už někdo úspěšně používá; porovnáváme náš nápad s nápadem konkurence.

3. Sestavení záměru – musíme promyslet:

co a v jakém rozsahu budeme nabízet; komu budeme nabízet – kdo budou naši zákazníci; jakým způsobem budeme produkt prodávat či distribuovat (jak se dostane k našim zákazníkům), jakou bude mít náš produkt cenu a jak se o něm dozví naši zákazníci; jaké výrobní faktory (materiál, stroje, budovy, zaměstnance apod.) budeme potřebovat a v jakém množství. ■

4. Zakladatelský rozpočet – vyčíslíme: předpokládané náklady, výnosy a zisk; finanční prostředky, které budeme potřebovat do začátku (na nákup materiálu, strojů, staveb, na počáteční mzdy, počáteční reklamu atd.).

5. Posouzení reálnosti – posoudíme: v čem se budeme lišit od konkurence, co nabízíme nového, proč by zákazníci měli nakupovat od nás, a ne od někoho jiného; zda se náš záměr setká s dostatečnou poptávkou; jestli odhadovaný zisk je dostačující pro zahájení podnikání (zvážíme přínosy podnikání a vezmeme v úvahu náklady obětované příležitosti);

Majitel domku u hlavní silnice se rozhoduje, zda otevře stánek s občerstvením. Obec má asi 1 500 obyvatel, leží na hlavní trase do krajského města a její obyvatelé jezdí za prací převážně do okolí. Majitel prozkoumal podobné trasy a zjistil, že na nich již občerstvení fungují. Jeden z provozovatelů byl ochoten si s ním popovídat na téma, kolik zákazníků má denně a jaký je o jeho zboží zájem. Nabízený sortiment by se měl skládat především z několika druhů nealkoholických nápojů a rychlých jídel. Perspektivně by se mohl rozšířit o suvenýry. Otevírací doba bude přizpůsobena období největšího provozu, tj. od 9 h do 18 h. Činnost může podnikatel provozovat sám se svou manželkou. Stánek postaví na kraji zahrady. Před ním budou stolky s židlemi a za ním prostor pro skladování potravin a nápojů. Před stavbou stánku bude nutné získat souhlas obecního úřadu se stavbou a povolení hygienika pro prodej potravin.

Vyčíslí, kolik bude potřebovat finančních prostředků na stavbu, nákup zboží, spotřebu energie, a tyto částky porovná s odhadem výnosů z prodeje. Zisk porovná se svou stávající mzdou v zaměstnání. Do podnikání má smysl se pustit, pokud zisk bude vyšší než současné příjmy. Jinak by budoucí podnikatel vlastně prodělal!

Odhad poptávky a zakladatelský rozpočet podnikatel projedná s manželkou a s přáteli. Podle výše počátečních výdajů zváží, zda má k dispozici dostatek vlastních financí nebo zda si je může vypůjčit a splatit.

zda jsme schopni získat potřebné finanční prostředky pro náš záměr. Náš podnikatel z příkladu v pravém sloupci se na základě informací od jednoho z provozovatelů rozhoduje pro otevření stánku s občerstvením s celodenní provozní dobou. ■

Co Komu Kde a za kolik Jak na to

S podnikatelským záměrem se můžeme setkat v podobě startupu.

Startupem se obvykle rozumí nový nápad na zajímavou službu či produkt, který je připraven jako záměr a buď zatím funguje v malém rozsahu, nebo čeká na svou realizaci a obchodní model. Pokud je úspěšný, přinese mnoho peněz nebo ho případně koupí velká firma.

Již fungující startupy můžete najít na mapě startupů http://startupmap.cz/.

Podnikatelské riziko

Každé podnikání je spojeno s rizikem. Riskujeme, že o naše produkty nebude na trhu zájem. Riskujeme, že nebudeme schopni získat dostatek financí na provoz, že nám odběratelé nezaplatí atd. Naše podnikání mohou zhatit okolnosti, které nedokážeme ovlivnit, např. změna vlády a zvýšení daní.

I proto by měl být předpokládaný zisk dostatečně vysoký, aby toto riziko kompenzoval. ■

2.2 PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ

2.2.1 Kdo může podnikat

Náš podnikatel riskuje, že jeho odhad zájmu o občerstvení nevyjde, že zisk z prodeje bude nižší než jeho stávající mzda, že si v sousedních obcích otevřou konkurenti další stánky a přetáhnou mu zákazníky. Bylo by proto vhodné, aby jeho odhadovaný zisk byl například dvakrát vyšší než jeho stávající mzda – pak by toto riziko bylo přijatelné.

Podnikatelem rozumíme osobu, která samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku.

Podnikat můžeme:

a) sami – přebíráme za své podnikání jako jediní zodpovědnost včetně možných rizik. K založení ale obvykle stačí méně kapitálu a zůstane nám celý případný zisk;

b) společně s dalšími osobami – založíme obchodní společnost.

Při své činnosti se podnikatelé řídí právními předpisy. Mezi nejdůležitější, které upravují vztahy mezi podnikateli navzájem a mezi podnikateli a občany, patří občanský zákoník. Předpoklady pro podnikání uvádí živnostenský zákon. Podle něho může podnikat:

a) fyzická osoba – občan. Ten má právní osobnost, tzn. že může nabývat práva a povinnosti. Pokud získá živnostenské oprávnění, zůstává nadále fyzickou osobou a kromě toho se stává osobou samostatně výdělečně činnou;

b) právnická osoba – organizovaný útvar, který má právní osobnost. Novou právnickou osobu může založit fyzická osoba i již existující právnická osoba, případně stát. Stát je také pokládán za právnickou osobu. ■

Příklady právnických osob z různých oblastí mohou být Komerční banka, McDonald´s, Moravské zemské muzeum, Česká obec sokolská.

Příkladem právnické osoby, kterou založil stát za účelem podnikání, mohou být České dráhy.

Fyzická osoba podniká pod svým osobním jménem a příjmením. Právnická osoba obvykle vystupuje pod svým jménem –pod tzv. obchodní firmou. Obchodní firma je název, pod kterým je zapsána v obchodním rejstříku.

Aby fyzická nebo právnická osoba mohla podnikat, musí získat živnostenské oprávnění a pak se nechat zapsat do živnostenského rejstříku. Živnostenský rejstřík obsahuje všechny živnosti. Každý zájemce si tak v něm může ověřit údaje o daném podnikateli. Živnostenská oprávnění se vydávají zvlášť pro fyzické a zvlášť pro právnické osoby.

Subjekt

Ukázka pro FO Ukázka pro PO

Jméno a příjmení: Martin Manžel

Datum narození: 12. 5. 1971

Občanství Česká republika

Sídlo: 407 23 Františkov nad Ploučnicí 61

Identifikační číslo: 65613431

Živnostenská oprávnění

Živnostenské oprávnění č. 1: [provozovny]

Předmět podnikání: Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1–3 živnostenského zákona

Obory činnosti: Přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti

Zprostředkování obchodu a služeb

Velkoobchod a maloobchod

Druh živnosti: Ohlašovací volná

Vznik oprávnění: 1. 7. 2013

Doba platnosti oprávnění: na dobu neurčitou

Řada podnikatelů se musí zapsat také do obchodního rejstříku. Obchodní rejstřík obsahuje všechny podnikající právnické osoby a ty fyzické osoby, které podnikají ve větším rozsahu. Vede ho rejstříkový soud v místě příslušného krajského soudu.

Subjekt

Obchodní firma: NOKO, spol. s r. o.

Sídlo: U Kamýku 870/2, 142 00 Praha-Kamýk

Identifikační číslo: 45275017

Statutární orgán nebo jeho členové:

Jméno a příjmení: Čeněk Švajdler

Jméno a příjmení: Jaroslav Kokeš

Živnostenská oprávnění

Živnostenské oprávnění č. 1: [provozovny]

Předmět podnikání: Výroba, instalace a opravy elektrických strojů a přístrojů

Druh živnosti: Ohlašovací řemeslná

Vznik oprávnění: 23. 9. 2002

Doba platnosti oprávnění: na dobu neurčitou

Odpovědný zástupce

Jméno a příjmení: Jaroslav Kokeš

Živnostenské oprávnění č. 2: [provozovny]

Předmět podnikání: Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách

1–3 živnostenského zákona

Obory živnosti: Velkoobchod

Specializovaný maloobchod

Pronájem a půjčování věcí movitých

Druh živnosti: Ohlašovací volná

Vznik oprávnění: 7. 5. 1992

Doba platnosti oprávnění: na dobu neurčitou

Výpis z obchodního rejstříku

vedeného Městským soudem v Praze oddíl C, vložka 308074

UPOZORNĚNÍ! Tento výpis má pouze informativní charakter. Data pro jeho vytvoření byla získána z počítačové sítě internet. V případě, že se domníváte, že obsahuje chyby, obraťte se na rejstříkový soud.

Datum zápisu: 18. ledna 2019

Obchodní firma: Krásné nože, s. r. o.

Sídlo: Rižská 1492/2, 102 00 Praha 10 – Hostivař

Identifikační číslo: 07815816

Právní forma: společnost s ručením omezeným

Předmět podnikání: výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1–3 živ. zákona

Statutární orgán: jednatel: Pavel Rykl, nar. 4. 3. 1967, Milady Horákové 264/38, Třebeš MUDr. Zdeněk Vašek, nar. 6. 5. 1969, 589 01 Panenská Rozsíčka 51 Každý jednatel zastupuje společnost samostatně.

Společníci: Dellinger, s. r. o., IČO 05106194, Rižská 1580/7, 102 00 Praha 10 – Hostivař

Podíl: vklad 50 000 Kč, splaceno 100 %, obchodní podíl 50 %

MUDr. Zdeněk Vašek, 6. 5. 1969, 589 01 Panenská Rozsíčka 51

Podíl: vklad 50 000 Kč, splaceno 100 %, obchodní podíl 50 %

Základní kapitál: 100 000 Kč

2.2.2 Živnosti

Jak žádat o živnost

Žádáme-li o živnostenské oprávnění, musíme splnit:

a) všeobecné podmínky, které platí pro všechny živnosti: plná svéprávnost. K prokázání obvykle postačí občanský průkaz; bezúhonnost, která se prokazuje výpisem z trestního rejstříku;

b) zvláštní podmínky – odborná nebo jiná způsobilost. Odbornou způsobilostí rozumíme jednak vzdělání, jednak praxi. Které ze zvláštních podmínek musí určitá živnost splňovat, je uvedeno v  přílohách živnostenského zákona.

Živnostenské oprávnění prokazuje, které činnosti je podnikatel oprávněn vykonávat. Dokladem tohoto oprávnění je výpis z živnostenského rejstříku. Podnikatelé, kteří začínali podnikat v dřívějších letech, prokazovali své oprávnění živnostenským listem nebo koncesní listinou. Tyto dokumenty se však již řadu let nevydávají.

Platnost k 14. 7. 2021 19:55:22

Platnost k 14. 7. 2021 20:35:12

Podmínky získání živnosti

všeobecné zvláštní

vzdělání svéprávnost praxe bezúhonost jiné

Založení živnosti probíhá nejčastěji na obecním úřadu místa bydliště podnikatele (na živnostenském odboru či úřadu). Budoucí podnikatel vyplní jednotný registrační formulář a úřad si ověří splnění všeobecných podmínek. Pokud musí podnikatel splnit i zvláštní podmínky, předloží doklady o vzdělání a doklady o praxi. Poté uhradí správní poplatek.

žádost o živnostenské oprávnění FO

zápis do živnostenského rejstříku

registrace k daním, k soc. a zdrav. pojištění

Po obdržení oprávnění (to je po zápisu v živnostenském rejstříku) se musí registrovat k placení daní, sociálního a zdravotního pojištění. Přihlášku může podat na příslušném tiskopise, který je k dispozici na centrálním registračním místě na živnostenském úřadu. Přihlásit se může také osobně u příslušných institucí. V případě, že podnikatel žádá o oprávnění pro právnickou osobu, musí při zakládání živnosti předložit ještě notářský zápis, který osvědčuje založení právnické osoby.

Současně se obvykle zakládá bankovní účet pro podnikání. Právnickým i podnikajícím fyzickým osobám se zřizuje datová schránka pro komunikaci se státní správou.

Druhy živností

a) živnosti ohlašovací – živnostenské oprávnění se uděluje automaticky, prokážeme-li splnění všeobecných, případně zvláštních podmínek (viz dále). Podnikat můžeme již ode dne ohlášení živnosti;

K získání živnostenského oprávnění pro úklidové služby postačí plná svéprávnost a bezúhonnost. K získání koncese pro služby soukromých detektivů je kromě toho nutné příslušné vzdělání a prokázat spolehlivost a bezúhonnost všech osob, které činnost vykonávají.

b) živnosti koncesované – koncese je povolení státu pro vykonávání určité činnosti. Pro získání koncesované živnosti jsou přísnější podmínky, může být vyžadováno prokázání další způsobilosti (např. spolehlivosti) nebo vyjádření dalšího státního orgánu (např. ministerstva). Koncese může být schválena pro určité území nebo na určitou dobu; může se jich vydávat omezený počet. Podnikání lze zahájit dnem, kdy rozhodnutí o udělení koncese nabude právní moci. Koncesovanou živností je např. soukromý detektiv, provozování směnárny, střelnice či taxislužba. ■

Ohlašovacích živností je více

Všechny ohlašovací živnosti vyžadují splnění všeobecných podmínek. Některé z nich vyžadují i splnění některých zvláštních podmínek. Ohlašovací živnosti jsou:

Živnosti

ohlašovací koncesované

vázané volná řemeslné

1. řemeslné živnosti – např. zednictví, kamnářství. Vyžaduje se vzdělání doložené výučním listem nebo také dokladem o ukončení středního, vyššího odborného nebo vysokoškolského vzdělání, a to v příslušném oboru. V tom případě se nevyžaduje praxe. Vzdělávání lze nahradit minimálně šestiletou praxí v oboru. V případě, že jsme vzdělání absolvovali jen v oboru příbuzném oboru podnikání, vyžaduje se roční praxe v oboru (neplatí pro vysokoškolské vzdělání);

2. vázané živnosti – např. výroba a prodej jedů a žíravin, autoškola. Vyžaduje se příslušné vzdělání doložené výučním listem nebo dokladem o ukončení středního, vyššího odborného nebo vysokoškolského vzdělání. Kromě toho je většinou vyžadována určitá délka praxe v oboru; ■

3. volná živnost – např. velkoobchod a maloobchod. Nevyžaduje se prokázání odborné způsobilosti (ani vzdělání, ani praxe), pro zápis do živnostenského rejstříku postačuje splnění všeobecných podmínek. Na rozdíl od řemeslných a vázaných živností nám pro volnou živnost postačí jediné živnostenské oprávnění. Tím získáme právo podnikat zhruba v 80 oborech, a pokud chceme podnikat ve více než v jednom, postačí tyto obory živnostenskému úřadu oznámit. ■ ■

Chceme-li provozovat hodinářství a zlatnictví, jde o dvě řemeslné živnosti a budeme potřebovat dvě živnostenská oprávnění. Musíme mít proto potřebné vzdělání pro oba obory.

Vázanou živností je činnost účetních poradců. Je k ní třeba vysokoškolské vzdělání a 3 roky praxe nebo střední vzdělání s maturitou a 5 let praxe v oboru.

Chceme-li prodávat nové mobilní telefony, provozovat bazar telefonů a zároveň si otevřít i půjčovnu, jde o volnou živnost. V rámci této živnosti jsou zahrnuty tyto tři obory podnikání. Postačí nám jedna žádost, jeden kolek za 1 000 Kč a oznámení, že budeme provozovat tři obory podnikání.

Kromě živnostníků existují ještě osoby provozující výdělečnou činnost podle zvláštních předpisů – právníci, znalci, lékaři. Tyto osoby se nezapisují do živnostenského rejstříku. Živnostenské oprávnění nepotřebujeme ani pro tzv. nezávislá povolání. Patří mezi ně například lékaři, právníci, daňoví poradci, spisovatelé, herci, tlumočníci, architekti nebo zemědělci. Tyto činnosti se nepovažují ani za zaměstnání, ani za podnikání.

Koncesované živnosti

Předmět podnikání

Provádění pyrotechnického průzkumu

Služby soukromých detektivů

Požadovaná odborná a jiná zvláštní způsobilost podle § 27, odst. 1 a 2

oprávnění nebo průkaz pyrotechnika bez rozlišení druhu pyrotechnického oprávnění

a věk nejméně 21 let

a) vysokoškolské vzdělání a 1 rok

praxe

b) VOŠ a 3 roky praxe

c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru bezpečnostním nebo 3 roky praxe v oboru

d) osvědčení o rekvalifikaci...

Podmínky, jejichž splnění se vyžaduje podle § 27, odst. 3

spolehlivost podnikatele nebo statutárního orgánu nebo členů statutárního orgánu

spolehlivost podnikatele, statutárního orgánu nebo členů statutárního orgánu a bezúhonnost všech osob, které činnost vykonávají (§ 6 zákona č. 455/1991 Sb. ve znění zákona č. 155/2010 Sb.)

Příloha č. 3 k zákonu č. 455/1991 Sb.

Orgán státní správy, který se vyjadřuje k žádosti o koncesi Poznámka

§ 1 odst. 5 zákona

č. 451/1991 Sb.

zákon č. 179/2006 Sb. § 1 odst. 5 zákona č. 451/1991 Sb.

Silniční motorová doprava – osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče

odborná způsobilost podle § 8 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 150/2000 Sb.

dopravní úřad zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů

Obory činností náležijících do živnosti volné

1. Chov zvířat a jejich výcvik (s výjimkou živočišné výroby)

2. Výroba jízdních kol, vozíků pro invalidy a jiných nemotorových dopravních prostředků

3.

7.

v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy

Velkoobchod a maloobchod

4. Zastavárenská činnost a malaobchod s použitým zbožím

5. Ubytovací služby

6. Fotografické služby

Služby

8. Provozování cestovní agentury a průvodcovská činnosti v oblasti cestovního ruchu Celkem 80 oborů

Volná živnost Příloha č. 4 k zákonu č. 455/1991 Sb.

2.2.3 Obchodní společnosti

Chceme-li podnikat ve více osobách, je třeba založit korporaci.

Korporace je právnická osoba, kterou založilo několik osob (fyzických i právnických), aby společně prováděly určitou činnost, např. podnikání. Korporaci může v některých případech založit i jediná osoba. Korporací je společnost O2 i malé nakladatelství o dvou osobách i bytové družstvo.

FO Jiří Holý FO Emil Malý

Impro, s. r. o.

PO Centro, a. s.

nová korporace

Činnost družstva poznáme často z názvu –Severočeské bytové družstvo Krušnohor, Styl – družstvo pro chemickou výrobu, Zemědělské družstvo Sloupnice, Artesa – spořitelní družstvo atd.

Založení obchodní společnosti Společnost je založena uzavřením společenské smlouvy, kterou upravuje zákon o obchodních korporacích. Uzavření společenské smlouvy se provádí před notářem. U notáře se také sepisují další důležité dokumenty, např. souhlas s umístěním sídla, podpisový vzor. S notářským zápisem si právnická osoba požádá o živnostenské oprávnění pro právnickou osobu.

Vznik obchodní společnosti

Po vydání živnostenského oprávnění se podává návrh na zapsání společnosti do obchodního rejstříku. Zápisem do obchodního rejstříku společnost vznikne. Stejně jako fyzická osoba, tak i obchodní společnost se poté zaregistruje k placení daní a odvádění sociálního a zdravotního pojištění.

Důležité znaky obchodních společností

Korporace

obchodní korporace spolek

obchodní společnost družstvo

Pro podnikání jsou významné obchodní korporace, mezi něž patří obchodní společnost a družstvo. Toto podnikání upravuje zákon o obchodních korporacích. Dalším typem korporace je spolek (viz kap. 2.3). Obchodní společnost si můžeme představit jako právnickou osobu, která si dala za cíl podnikat. Zakládají ji jak fyzické, tak právnické osoby – společníci. Mohou být zakládány i společně se zahraničními osobami a s jejich kapitálem. Družstvo je společenství osob založené za účelem vzájemné podpory svých členů nebo za účelem podnikání. Členové vkládají majetek nebo peníze, minimální vklad není předepsán. Nejvyšším orgánem družstva je členská schůze, družstvo řídí představenstvo (je statutárním orgánem – viz dále). ■

společenská smlouva, notářský zápis

žádost o živnostenské oprávnění právnické osoby

zápis do živnostenského rejstříku

žádost o zápis do obchodního rejstříku

zápis do obchodního rejstříku

registrace k daním, k soc. a zdrav. pojištění

Pro obchodní společnosti je podstatné zejména to, jak ručí za své závazky a kdo je řídí.

V kapitálových společnostech společníci nejsou povinni osobně pracovat. Za závazky společnosti ručí majetkem, který do společnosti vložili při jejím založení. Tento vklad se stane majetkem společnosti. V případě, že se společnost dostane do finančních obtíží a bude nutno hradit dluhy prodejem majetku společnosti, společník může přijít o svůj počáteční vklad.

V  osobních společnostech všichni nebo část společníků ručí neomezeně, tedy i osobním majetkem, a osobně v nich pracují. V případě, že by majetek společnosti nestačil na úhradu dluhů, musí je společník hradit i ze svého osobního majetku.

O bchodní společnosti

osobní kapitálové

veřejná obchodní komanditní s ručením omezeným akciová

Obchodní společnosti řídí obvykle dva orgány.

Nejvyšší orgán společnosti rozhoduje o směřování firmy a schvaluje zásadní rozhodnutí včetně rozdělování zisku. V osobních společnostech to jsou všichni společníci. V kapitálových společnostech valná hromada.

Statutární orgán jedná za společnost, zastupuje ji a uzavírá smlouvy. Může být individuální (jedna osoba) nebo kolektivní (více členů).

Společníci všech obchodních společností mají právo na podíl na: řízení, zisku, zbylém majetku v případě likvidace společnosti.

Osobní společnosti

1. Veřejná obchodní společnost (v. o. s., veř. obch. spol.)

Zakládají ji minimálně dva společníci.

ručení: osobním majetkem;

vklad: záleží na dohodě společníků, žádný vklad není předepsán;

řízení: nejvyšším orgánem jsou všichni společníci, ale v zásadních otázkách má každý společník právo veta. Každý ze společníků je statutárním orgánem; rozdělování zisku: rovným dílem, nestanoví-li společenská smlouva jinak.

2. Komanditní společnost (k. s., kom. spol.)

Zakládají ji dvě skupiny společníků – komplementáři a komanditisté.

ručení: komplementáři osobním majetkem, komanditisté výší vkladu; komanditisté jsou do společnosti přijímáni, aby se zvýšil celkový majetek;

vklad: záleží na dohodě společníků, žádný vklad není předepsán. Komanditisté do společnosti vkládají majetek, který je stanoven ve společenské smlouvě. Zároveň se stanovuje komanditní suma, tj. částka, do které ručí komanditisté za závazky společnosti; řízení: nejvyšším orgánem jsou všichni společníci (samostatně hlasují komplementáři, samostatně komanditisté), statutárním orgánem jsou komplementáři; rozdělování zisku: obvykle se zisk nejprve rozdělí na polovinu mezi komplementáře a komanditisty. Komplementáři se pak dělí rovným dílem a komanditisté podle výše vkladu. Nicméně společenská smlouva může určit i jiné rozdělení zisku.

Kapitálové společnosti

Kapitálovou společnost může založit i jediný zakladatel (společník) a počet společníků není omezen.

1. Společnost s ručením omezeným (s. r. o., spol. s r. o.)

ručení: do výše vkladu. Kromě toho má statutární orgán povinnost postupovat s péčí řádného hospodáře, tzn. tak, aby svým jednáním nezpůsobil společnosti újmu. Pokud ji způsobí, může být po něm požadována náhrada; vklad: minimální vklad činí 1 Kč. Podíly společníků mohou být různého druhu a každý druh může znamenat pro společníka jiná práva a povinnosti. Na podíly mohou být vydávány kmenové listy, které ale nelze volně prodávat; řízení: nejvyšším orgánem je valná hromada, musí být uspořádána minimálně jednou do roka. Každý společník má na valné hromadě tolik hlasů, kolik stanoví společenská smlouva, nejčastěji podle vloženého majetku. Statutárním orgánem je jednatel, který je uveden v obchodním rejstříku; rozdělování zisku: podle výše vkladů, nestanoví-li společenská smlouva jinak.

2. Akciová společnost (a. s., akc. spol.) Zakládá se v případě, že je třeba shromáždit větší množství kapitálu. Pokud jsou akcie volně obchodovatelné, každý si může koupit podíl na jejím majetku, tzv. akcii, a stane se tak akcionářem. Akcie je cenný papír, představuje určitý vložený majetek, nejčastěji peníze. Akcie dává svému vlastníku obdobná práva jako společníkům ostatních obchodních společností (podíl na řízení, na zisku a likvidačním zůstatku).

Akciová společnost je vhodná, pokud je třeba získat velké množství kapitálu. Pokud se týká důležitých znaků: ručení: za závazky ručí akciová společnost jako celek svým majetkem. V případě zániku a. s. však akcionář přijde o své akcie, a tedy o majetek, který do nich vložil;

vklad: vzniká zakoupením akcií. Minimální hodnota musí činit buď 2 000 000 Kč, nebo 80 000 euro; řízení: nejvyšším orgánem je valná hromada všech akcionářů, kteří na ní mají hlasovací právo podle počtu akcií. Schvaluje podle návrhu statutárních orgánů základní otázky vývoje společnosti, např. směry dalšího podnikání a rozdělení zisku;

rozdělování zisku: každý akcionář akciové společnosti má právo na podíl ze zisku, a to podle počtu akcií, které vlastní. Tento podíl na zisku býval podle starší legislativy nazýván dividenda.

Statutární orgány akciové společnosti mohou být uspořádány dvěma způsoby:

a) dualistický systém – a. s. řídí představenstvo, které kontroluje dozorčí rada;

b) monistický systém – a. s. řídí správní rada (tříčlenná, v případě jednoho zakladatele jednočlenná). Vede společnost, současně na ni dohlíží, předkládá valné hromadě výsledky hospodaření.

Ř ízení a. s.

dualistický systém monistický systém

představenstvo dozorčí rada správní rada

Zvolený systém statutárních orgánů je uveden ve stanovách, které schvaluje valná hromada.

2.3 ZRUŠENÍ A ZÁNIK OBCHODNÍ KORPORACE

Zrušení obchodní korporace

Zrušení = činnost

Zrušením korporace rozumíme celou řadu činností, které vedou k ukončení její existence. Zrušení může nastat: dobrovolně, rozhodnutím nejvyššího orgánu korporace; na základě rozhodnutí soudu v důsledku neúspěšného hospodaření. Soud vychází z insolvenčního návrhu, který může podat jak věřitel, tak i samotný dlužník (tedy korporace). Návrh vychází buď ze situace, kdy korporace není schopna splácet své závazky, nebo ze situace, kdy součet závazků přesáhne majetek korporace. Na základě insolvenčního návrhu může pak soud rozhodnout o úpadku korporace.

Průběh zrušení korporace

Zrušení s likvidací

Soustředí se zbylé peněžní prostředky a rozprodá majetek korporace. Ze všech takto získaných prostředků se pak zaplatí dluhy vůči státu, zaměstnancům a dodavatelům. Zbytek si rozdělí majitelé – obvykle pouze v případě dobrovolného ukončení činnosti.

V případě bankrotu často prodej majetku nepřinese takové prostředky, aby byli uspokojeni všichni věřitelé. Jestliže se nejprve hradí dlužné daně a pojištění a mzdy zaměstnanců, na dluhy dodavatelů většinou dojde jen zčásti.

Na své peníze mohli zapomenout věřitelé zkrachovalé cestovní kanceláře Akvila Travel. Prodej majetku firmy vynesl 230 000 Kč, z toho 125 000 spolklo vyřizování insolvence. Zbylých 105 000 Kč bylo rozděleno na dlužné mzdy a úřadu práce. Pro finanční úřad zbyly 2 000 Kč, na ostatní věřitele, kterým kancelář dlužila 13 mil. Kč, nezbylo vůbec nic.

Zrušení bez likvidace

Majetek korporace přechází na nástupce – na jinou korporaci. Ta pokračuje v činnosti a dá se říci, že nezanikla. Často zůstává zachováno i její původní jméno. Stává se tak v případě prodeje korporace jiné korporaci nebo v případě fúze, kdy dvě nebo více korporací přejdou pod společné vedení.

Zánik obchodní korporace

zánik = jednorázový akt

Zánik korporace je jednorázový akt – vymazání korporace z obchodního rejstříku. Může proběhnout až po zrušení korporace.

2.4 NEZISKOVÉ SUBJEKTY

2.4.1 Neziskové subjekty zřizované státem, krajem, obcí

Organizační složka – instituce, která zastupuje stát (kraj, obec). K tomu jí stát (kraj, obec) poskytl majetek a financuje ji. Nemá právní osobnost a není tedy právnickou osobou. Organizační složky se zabývají řízením společnosti, vědou, obranou, péčí o sociální zabezpečení.

Zřizovatel (stát, kraj nebo obec) jim předem přiděluje prostředky, které mají pokrýt veškeré jejich výdaje. Pokud mají organizační složky nějaké příjmy, zase je zřizovateli odvádí.

Příspěvková organizace je právnickou osobou, má právní osobnost. Obvykle se zabývá vzděláváním, bývají jimi kulturní instituce či nemocnice. Plní tedy úkoly ve veřejném zájmu. Výdaje hradí z vlastní činnosti a z příspěvku od zřizovatele.

2.4.2 Nestátní neziskové subjekty

Jde o právnické osoby zajišťující obecně prospěšnou činnost. Zdrojem jejich majetku jsou příspěvky členů, příjmy z doplňkové činnosti, z darů a z projektů.

Mohou se vyskytovat ve třech formách právnických osob, a to jako:

a) korporace – v tomto případě jde o dobrovolná sdružení nazývaná spolky. Spolek je dobrovolný svazek členů, který je veden společným zájmem. Společný zájem se může týkat jen členů (např. spolek zahrádkářů) nebo může působit navenek (např. sdružení na obranu spotřebitelů nebo amatérský divadelní spolek). Spolek nelze zřídit za účelem podnikání, ale může vyvíjet příležitostnou výdělečnou činnost, pokud výnosy z ní používá k podpoře hlavní činnosti spolku;

b) fundace – mají majetkový základ. Mohou se zakládat jako: nadace – k veřejně prospěšným nebo dobročinným účelům (např. Nadace Terezy Maxové); nadační fondy – rovněž k veřejně prospěšnému či dobročinnému účelu. Od nadace se liší tím, že jsou dočasné. Majetek shromáždí a poté použijí na daný účel, čímž může fond zaniknout;

c) ústavy – poskytují obecně prospěšné služby pro veřejnost nebo realizují obecně prospěšné činnosti v oblasti zdraví, vzdělávání, kultury, vědy. Mohou to tedy být školy, muzea, nemocnice, vědecké nebo výzkumné ústavy (např. Národní pedagogický institut). Výsledky činností ústavu jsou každému rovnocenně dostupné. Ústavy mohou provozovat doplňkovou činnost, ale zisk mohou použít jen k podpoře činnosti, pro kterou byl ústav založen.

zřízené státem nestátní

organizační složky

příspěvkové organizace

Neziskové subjekty fundace korporace

spolek

nadace

nadační fond

ústavy

OTÁZKY A ÚLOHY 2.1–2.4

1. Podnikatelský záměr.

Předpokládejme, že byste uvažovali již v době studia o podnikatelském záměru v budově vaší školy (bufet, provozování fotbálku či jiné hry o přestávkách, Valentýnský den apod.).

Jaké kroky podnikatelského záměru byste měli pro tento záměr učinit?

2. Výpis z živnostenského rejstříku.

Prostudujte ukázku výpisů ze živnostenského rejstříku v učebnici na straně 11 a uveďte:

a) v jakém oboru tato osoba podniká

b) zda jde o fyzickou nebo právnickou osobu

c) zda je živnost v současnosti platná

3. Získání živnostenského oprávnění.

Předpokládejme, že po škole se chcete věnovat průvodcovské činnosti.

Popište postup, jak byste získali živnostenské oprávnění pro tuto oblast.

4. Ručení za závazky.

Obchodní společnost vlastní starší automobil v ceně 150 000 Kč a peněžní prostředky ve výši 220 000 Kč. Svým dodavatelům dluží 500 000 Kč, které po ní dodavatelé vymáhají soudně.

Uveďte, jak bude dluh řešen:

a) v osobních společnostech

b) v kapitálových společnostech

5. Obchodní společnosti.

Charakterizujte pro každou ze 4 obchodních společností:

a) způsob ručení

b) minimální vklad

c) řízení a zastupování

d) rozdělování zisku

6. Zánik a zrušení obchodní korporace. Jaký je rozdíl mezi zrušením a zánikem korporace?

7. Příjmy neziskových subjektů. Popište, jakým způsobem získávají následující instituce prostředky na svou činnost (může být i více možností):

a) Kancelář veřejného ochránce práv

b) Obchodní akademie, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace

c) Nadace Měsíček a hvězdička

d) Jednota českých matematiků a fyziků

3.1 PŘEHLED ČINNOSTÍ

Výrobní faktory slouží jako vstupy do hlavní činnosti (výroba, služby, obchod, neziskové činnosti). Podnikatelé ale výrobní faktory označují jinými názvy.

Kapitál nazývají: oběžný majetek –zejména materiál; dlouhodobý majetek –zejména stroje, budovy. Práci pak vykonávají zaměstnanci ■

Majetek bude třeba získat, nakoupit. Podnikatel k tomu může použít: vlastní zdroje – počáteční vklad, tedy peníze, které vloží na začátku podnikání, nebo zisk, který vznikne v průběhu podnikání; cizí zdroje – úvěry apod. ■

3.2 OBĚŽNÝ MAJETEK

V

oběžný majetek

dlouhodobý majetek

zaměstnanci

Přeměna marketing

V

hlavní činnost prodejní činnost

Podnikatel, který otevírá stánek s občerstvením, bude potřebovat:

– oběžný majetek – máslo, olej, sůl, housky, sýry, salámy, pití, papír, ale i žárovky, hřebíky atd.;

– dlouhodobý majetek – stánek, auto;

– zaměstnance – přítele, který bude prodávat.

Rozšiřuje se crowdfunding, který umožňuje propagovat podnikatelský záměr na webovém portálu a vybírat na jeho realizaci peníze od drobných investorů a občanů. Za ně se nabízejí odměny z budoucího podnikání.

3.2.1 Rozlišení oběžného majetku

Oběžný majetek jednorázově spotřebujeme a nemůžeme jej použít do další činnosti. Bude zpracován a  změní svou podobu. Koloběh ve výrobě ukazuje, že na počátku míváme k dispozici peníze. Za ně nakoupíme materiál, ten zpracujeme na výrobky. Výrobky prodáme, a pokud nejsou zaplaceny ihned, vznikne pohledávka. Po zaplacení se dostáváme znovu k penězům. V obchodě se nakoupené výrobky stávají zbožím a jsou zaplaceny někdy ihned, někdy později.

Složky oběžného majetku si nejlépe uvědomíme na ukázce koloběhů oběžného majetku.

Koloběh oběžného majetku ve výrobě peníze

Koloběh oběžného majetku v obchodě