1.1 Potřeby a jejich uspokojování 4 1.2 Výrobní faktory a vzácnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 1.3 Koloběh ekonomiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 1.4 Tržní mechanismus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 1.5 Úloha zisku v tržním systému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 2.1 Podnikatelský záměr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 2.2 Podnikání a jeho právní formy 26 2.3 Neziskové subjekty 43 2.4 Zrušení a zánik obchodní korporace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 Oběžný majetek / První část – Charakteristika 3.1 Rozlišení oběžného majetku. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 3.2 Plánování materiálu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 3.3 Jak stanovit optimální zásobu 57 3.4 Jak pořídit materiál 62 3.5 Jak se materiál eviduje a skladuje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67 Oběžný majetek / Druhá část – Výpočty 3.6 Stanovení spotřeby materiálu a nákupu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 3.7 Pokročilé metody řízení zásob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75 3.8 Rychlost obratu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79 Dlouhodobý majetek / První část – Charakteristika 4.1 Rozlišení dlouhodobého majetku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 4.2 Plánování investic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86 4.3 Jak pořídit dlouhodobý majetek 89 4.4 Opotřebení dlouhodobého majetku 94 4.5 Vyřazení dlouhodobého majetku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101 4.6 Jak se dlouhodobý majetek eviduje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102 Dlouhodobý majetek / Druhá část – Výpočty 4.7 Kapacita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104 4.8 Výběr a hodnocení investic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108 4.9 Několik slov k výběru dodavatele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114 Zaměstnanci / První část – Charakteristika 5.1 Trh práce, poptávka po práci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117 5.2 Nabídka práce 121 5.3 Výběr uchazečů o zaměstnání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128 5.4 Pracovněprávní vztah . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135 5.5 Personální práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145 5.6 Ukončení pracovního poměru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 151 Zaměstnanci / Druhá část – Odměňování a výpočty 5.7 Odměňování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 156 5.8 Hrubá a čistá mzda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 161 5.9 Mzdové výpočty 171 5.10 Výpočet odměny v případě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 184www.eduko.cz 1 PODSTATA FUNGOVÁNÍ TRŽNÍ EKONOMIKY 4 4 DLOUHODOBÝ MAJETEK 88 5 ZAMĚSTNANCI 117 2 PODNIKÁNÍ JAKO ZÁKLAD TRŽNÍ EKONOMIKY 22 3 OBĚŽNÝ MAJETEK 49 OBSAH 1. DÍLU
Vážení čtenáři, právě otevíráte první díl nové řady učebnic ekonomiky. Učebnice sestavujeme tak, aby vycházely z každodenního dění kolem nás. Proto je výkladový text doprovázen řadou příkladů, ukázek a také odkazů na další zdroje. Na konci každé dílčí kapitoly naleznete řadu praktických úloh k procvičení a k pochopení problematiky. U každé úlohy je ponechán volný prostor, abyste si mohli vyznačit nebo zapsat řešení či správné odpovědi. Učebnice obsahuje pět kapitol: Podstata fungování tržní ekonomiky, Podnikání jako základ tržní ekonomiky, Oběžný majetek, Dlouhodobý majetek a Zaměstnanci. Tři z nich – Oběžný majetek, Dlouhodobý majetek a Zaměstnanci – jsou rozděleny na dvě Vycházímečásti.tak vstříc dvěma nejtypičtějším způsobům výkladu:
Předpokládáme, že v prvním ročníku lze probrat většinu učebnice a zbylou část pak na počátku druhého ročníku.
a) chcete-li nejprve probrat základní poznatky, které si později rozšíříte, můžete v těchto kapitolách v prvním ročníku probrat vždy pouze první část kapitoly a druhé části se věnovat následně v druhém ročníku; b) právě tak je možné probrat všechny celky najednou.
Rozšiřující text či videa jsou vyznačeny ikonami na kraji levého sloupce stránce. Rozšiřující příklady a ukázky (včetně odkazů na videa) jsou vyznačeny ikonami na kraji pravého sloupce.
V 1. kapitole jsme upravili příklady na str. 17, 18 a 21. Ve 2. kapitole jsme upravili příklady na str. 22, 26, 34 a 45. Ve 3. kapitole jsme upravili příklady na str. 76 a 80. Ve 4. kapitole jsme odstranili pojem vstupní cena na str. 82, upravili příklady na str. 94, 102, 109, 114 a aktualizovali úlohu V 5.93/04.kapitole jsme aktualizovali údaje ve výkladové části na str. 157, a příklady na str. 118, 119, 130, 146, 149, 156, 157, 158, 173, 175 a 176.
PŘEDMLUVA
Elektronická verze je rozšířena o další výukové materiály.
A konečně jsme připravili i procvičovací testy. Ikony pro spuštění naleznete na konci úloh příslušné kapitoly. Autoři Naše učebnice pravidelně aktualizujeme. Loni jsme výrazně zapracovali změny v oblasti mezd a letos jsme především provedli potřebnou aktualizaci údajů a drobné textové úpravy.
Podstata fungování tržní ekonomiky
Problematice potřeb se věnoval Abraham Maslow, který rozdělil potřeby lidí do stupňů pyramidy. Uvádí, že potřeby jsou uspokojovány postupně. Teprve po uspokojení potřeb na nejnižších stupních (alespoň částečném), můžeme uspokojovat potřeby na vyšších stupních pyraNejprvemidy. si představte, že máte pět set korun. Vezměte si kousek papíru a napište si, co byste si za ně mohli koupit. Tyto možnosti navzájem porovnejte. Pak si představte, že máte pět tisíc korun. Takto bychom mohli pokračovat dál. Pokud bychom chtěli sepsat to, co všichni kolem nás chtějí, vznikl by nekonečně dlouhý seznam. A všechny tyto sukně, boty, tablety, jídlo, kosmetiku musí někdo vyprodukovat, dopravit, prodat atd. Díky našim přáním miliony lidí pracují (vyrábějí, dopravují, prodávají atd.).
4
1.1 POTŘEBY A JEJICH USPOKOJOVÁNÍ 1.1.2 Čím jsou potřeby uspokojovány 1.1.1 Co potřeby znamenají jiné využití četbatelefonovánípočítačeknih četba časopisů poslech MP3, CD sledováníinternetčivideaDVD poslechsledovánírádia TV hry na počítači Pokud chceš zahnat nudu, jakou činnost si vybereš? Ve výzkumu LSS Děti bylo dotázáno celkem 730 dětí ve věku 4–14 let. Zdroj: Výzkum LSS (LifeStyle Survey) a LSS Děti, agentura Mediaresearch 1 PODSTATA FUNGOVÁNÍ TRŽNÍ EKONOMIKY
Vše, co si chceme pořídit, koupit, vychází z našich přání, pocitů. Ty, které si člověk uvědomuje a při jejichž nesplnění má pocit nedostatku, nazýváme potřeby. Potřeby – pocity nedostatku, které si člověk uvědomuje a snaží se je odstranit.
Podle toho, v jaké podobě se statky vyskytují, můžeme odlišit hmotné statky – věci (chléb, boty, dům, městské osvětlení) nebo nehmotné statky – duchovní výtvory (počítačový program, znalost cizího jazyka). Nositelem nehmotného statku bývá hmotný statek – např. obrázky, videa, programy uložené na flash disku. Činnosti, které uspokojují potřeby, nazýváme služby – opravy, doprava, obchodní činnost, kadeřnické služby, lékařská péče či ochrana majetku a obrana státu.
Obvykle rozlišujeme služby věcné, které se týkají předmětů, věcí (např. jsou to opravy obuvi, autoopravny, sklenářství), a služby osobní, které se týkají přímo člověka (např. jde o kadeřnictví, kosmetiku a lékařské služby).
Obsahuje kofein max. 15 mg/100 ml.
Jiné statky slouží k výrobě nebo poskytování služeb – statky kapitálové (obilí, vařič, látka, nitě, šicí stroj).
Existují i veřejné statky, které získáváme jakoby zdarma, jsou poskytovány státem. Stát na ně získává prostředky z daní, a tak ve skutečnosti i tyto statky platíme, ale nepřímo.
kadeřnictvíPříkladstatku nehmotného recept na sirup KOFO a na esenci pro KOFO
– ekonomické – jsou výsledkem činnosti člověka a nejsou volně dostupné. Získáme je pouze výměnou za něco jiného, např. musíme vynaložit práci. Některé statky slouží k uspokojení potřeb přímo – statky spotřební (potraviny, oděv).
Kapitálové statky – slouží k výrobě statků nebo k poskytování služeb.
Služby – činnosti uspokojující potřeby.
Statky – předměty uspokojující potřeby. Spotřební statky – slouží k uspokojování potřeb přímo.
Podstata fungování tržní ekonomiky 5
Limonáda Kofola® Objem 2 l. Složení: voda, sirup KOFO® (ovocný sirup, cukr, glukózo-fruktózový sirup, voda, karamel – pálený cukr, barvivo E 150d, kyselina: citrónová, chlorid sodný, esence pro KOFO® – aroma, bylinný extrakt – přírodní aroma, lékořicový extrakt –přírodní aroma, kofein, konzervant E211), oxid uhličitý.
Příklad statku spotřebního zelenina a ovoce Příklad statku kapitálového vybavení kuchyně Příklad statku veřejného pouliční osvětlení Statky dostupnost použítí volné ekonomické spotřební veřejnékapitálové
Předměty, které uspokojují naše potřeby, nazýváme statky. Ty mohou být:
– volné – jsou bezprostředně k dispozici – voda, vzduch, lesní plody;
PŘÍKLADPŘÍKLADurčitý
K měření těchto složek můžeme využít údaje o tom, kolik předmětů dlouhodobé spotřeby připadá na 100 domácností, jak dlouho musíme pracovat, abychom si koupili
Příklady
→
Tuto míru uspokojování potřeb nazýváme životní úroveň. Abychom mohli životní úroveň srovnávat, musíme vědět, co do životní úrovně zahrnout. Nejde jen o množství statků a služeb, ale také o to, zda a jak je můžeme využít. Proto do životní úrovně zahrnujeme:
a) kolik statků a služeb obyvatelstvo spotřebuje (či spíše nakupuje) a v jaké kvalitě; b) kolik veřejných statků a služeb je obyvatelstvu poskytováno a v jaké kvalitě; c) jaká je úroveň životních podmínek (životní prostředí, množství volného času atd.).
Jiné potřeby má člověk žijící v rovníkové Africe a jiné potřeby člověk žijící na úrovni polárního kruhu. Jiné potřeby bude mít člověk žijící ve státě s vysokou životní úrovní (např. ve Švédsku) a jiné člověk žijící ve státě s nízkou životní úrovní (např. v Etiopii).
→
→ s věkem – malým dětem stačí několik gumových hraček. Postupem času ale přechází k panenkám, autíčkům, tabletům apod. Pak hledají jiné prostředky k naplnění volného času – kolo, motorku, nakonec auto. Se založením rodiny vznikají nové potřeby – potřeba bytu nebo domu, zařízení do bytu atd.;
a)
Apartmán Royal Dubai cena za noc 25 000 USD Ubytovna Stavbař cena za noc 280 Kč 1.1.3 Potřeby stále rostou aneb co bylo, už není Jiné potřeby má dítě a jiné dospělý; jiné žena a muž; někdo upřednostňuje značkové oblečení; někomu stačí voda k uhašení žízně. Jiné potřeby má učitel a jiné lékař, jiné potřeby má švadlena a jiné kadeřnice.
→
Životní úroveň aneb jak se daří potřeby uspokojovat Každý z nás čas od času posuzuje, jak jsou jeho potřeby uspokojeny – populárně řečeno „jak dobře se má“.
PŘÍKLAD výrobek, kolik činí průměrná mzda, apod. U veřejných statků a služeb sledujeme např. procento obyvatel pravidelně používajících hromadnou dopravu, počty lůžek ve státních nemocnicích či průměrnou velikost starobního důchodu. Životní podmínky můžeme porovnávat např. podle průměrného množství polétavého prachu v 1 m3 vzduchu, podle stupně znečištění vodních toků, podle průměrné délky pracovní doby.
Podstata fungování tržní ekonomiky 6 uvedené v pravém sloupci naznačují, že: každý člověk může mít jiné potřeby. Je tomu tak proto, že potřeby jsou ovlivňovány: podstatou člověka jako jedinečné bytosti. Tyto rozdíly vyplývají z různého věku, vzdělání, fyzického a psychického založení člověka; okolím a společností – mezi nejvýznamnější vlivy patří vyspělost ekonomiky, úroveň vzdělání v celém státě, životní prostředí, množství volného času; výší příjmů – jiné potřeby mají lidé s jediným příjmem ze starobního důchodu, jiné potřeby úspěšní podnikatelé a manažeři; b) potřeby se vyvíjejí a rostou:
Chytrá lednička LG
→ s vývojem ekonomiky, technickým pokrokem –jestliže dříve byl znakem dobře vybavené domácnosti jeden stolní počítač, v budoucnu to může být lednice připojená k internetu s automatickým objednáváním mléka a dalších potravin.
7 040302
Jirka se ve volném čase věnuje opravě rodinného domku a jeho kamarád Pavel se připravuje na certifikovanou zkoušku FCE z anglického jazyka, která pro něho znamená pracovní postup v zaměstnání.
Na základě znalosti pojmu potřeby rozhodněte, zda v úvodním obrázku na str. 4 má pravdu manžel, nebo manželka.
a) Jirka b) Pavel Rozhodněte, zda uvedené statky A–D jsou kapitálové (KAP) nebo spotřební (SPO). Čluny mají značnou nosnost a stabilitu. Jsou používány jako záchranná plavidla a dopravní čluny osob a materiálu. Jsou vhodné i pro používání na moři. V případě používaní závěsného motoru je člun vybaven čelem (zrcadlem) na závěsný motor a někdy i výztužným nerezovým rámem, který zpevní podlahu. Při používání člunu jako dopravního prostředku nebo při potápěčských akcích je dostrojen podlážkou z vodovzdorné překližky. Zdroj: http://www.ultimate.cz/lode-dinghy-500, text upraven Vyberte, jaký druh statku je tento člun, a výběr zdůvodněte (může být více správných odpovědí). hmotný c) nehmotný ekonomický A. bábovka KAP SPO C. brambory na poli KAP SPO B. černé uhlí KAP SPO D. výrobní linka KAP SPO
a) volný b)
d)
Cvičení 01
Uveďte, na jakém stupni uspokojení potřeb Maslowovy pyramidy se nacházejí. Obě odpovědi zdůvodněte.
a) Existují nějaké zásadnější rozdíly ve výdajích u domácností zaměstnanců a u osob
8
a) které vy máte dnes a budete mít za 10 let b) obyvatel polárních oblastí a rovníkové Afriky c) mužů a žen Prostudujte si následující tabulku, která udává, kolik procent ze svého příjmu vydávají příslušné domácnosti na určité výdaje, a zhodnoťte údaje podle následujících otázek.
Odhadněte, v čem se budou pravděpodobně lišit potřeby
samostatně výdělečně činných? b) Výdaje na potraviny a nealkoholické nápoje činí u zaměstnanců nižší procento než u důchodců. Znamená to, že důchodci utratí za potraviny větší částku v korunách než zaměstnanci? c) Proč je podíl výdajů na bydlení podstatně vyšší u důchodců? 070605 Položka Zaměstnanci Osobyvýdělečněsamostatněčinné Důchodci potraviny, nealko nápoje 19,3 19,0 26,9 odívání, obuv 5,9 6,6 3,5 bydlení 18,8 18,1 27,7 doprava a spoje 11,9 11,9 7,3
Uveďte nejméně tři příklady veřejných statků, s kterými jste se dnes při cestě do školy nebo ze školy mohli setkat.
a) přírodní zdroje – půda, nerostné bohatství, lesy, voda, vzduch. Půda je rozhodující činitel v zemědělství, nerostné bohatství v hutnictví apod.;
Kadeřnice by měla být zručná, musí mít znalosti o tom, jak se správně střihá, musí vědět, jaké použít nůžky, jaká tužidla apod. Zkušená písařka napíše na počítači až 3krát více textu než studentka 1. ročníku obchodní akademie. PŘÍKLAD Bavlna použitá na kapesník pochází pů vodně z přírodního zdroje – bavlníku. Časem se bavlník začal cíleně pěstovat a sklízet a původně přírodní zdroj se změnil na kapitál – bavlníkový keř. PŘÍKLAD práce kapitálpřírodní zdroje Výrobní faktory (činitelé)
Finanční kapitál
K tomu slouží výrobní faktory (činitele):
b) kapitál – všechny kapitálové statky (hmotné i nehmotné) používané k práci (látka, nůžky, nitě, barva, šicí stroj, návod k obsluze šicího stroje, software pro evidenci kapesníků atd.).
Přírodní zdroje se vložením práce stávají kapitálem. Například uhlí je přírodním zdrojem, ale po vytěžení se stane palivem či surovinou, tedy kapitálem; c) práce – vynaložení fyzické a duševní energie člověka na získání statků a služeb. V našem případě jde o práci švadleny, dělnic v balírně atd. K vykonávání práce musí mít člověk fyzické schopnosti a také duševní schopnosti (určitou úroveň intelektu, znalostí, dovedností a návyků). V průběhu vykonávání práce se schopnosti člověka zdokonalují. Výrobní faktory – slouží k získání statků a služeb. Zahrnují přírodní zdroje, kapitál a práci. Setkáváme se také s označením finanční kapitál. Finanční kapitál slouží k získání výrobních faktorů – k pořízení hmotného kapitálu, využití přírodních zdrojů a placení práce. Ekonomická teorie tak často používá pojem kapitál v širším smyslu, tedy včetně finančního kapitálu. VÝROBNÍ FAKTORY A VZÁCNOST Co jsou výrobní faktory
1.2.1
1.2
Podstata fungování tržní ekonomiky 9
Některé statky se nacházejí volně v přírodě, ale převážnou většinu statků je nutno vyrobit.
Podstata fungování tržní ekonomiky 10 Víme už, že potřeby se vyvíjejí a rostou. Pro množství nebo druh statků a služeb, které lidé chtějí, neexistuje hranice – říkáme, že potřeby jsou neomezené. Zdroje k jejich uspokojení jsou naopak omezené.
1.2.2
je
Zjednodušeně to vyjadřuje hranice produkčních možností, ukazující maximální množství produkce, které lze ze zdrojů daného státu vytvořit. Představme si, že stát pěstuje pouze pšenici a ku kuřici. Má k dispozici 2 000 ha půdy. Jestliže na 1 500 ha bude pěstovat pšenici, vyprodukuje jí 6 000 t a na zbylých 500 ha vypěstuje 1 000 t kuPokudkuřice.by chtěl zvýšit produkci kukuřice, zaseje ji na 700 ha, čímž se produkce zvýší na 1 400 t. Pšenici ovšem může pěstovat jen na 1 300 ha, čímž produkce státu poklesne na 5 200 t. Když různé možnosti, kolik pěstovat pšenice a kukuřice, zaneseme do grafu, vznikne jednoduchá hranice produkčních možností. Statky jsou vzácné, pokud jsou současně: → užitečné – uspokojují potřeby; → omezené – nejsou volně dostupné. Za jejich získání jsme ochotni něco vyměnit nebo za ně zaplatit. Vzácnost – charakteristika ekonomických statků, podstatou je užitečnost a omezenost daného statku. 2 000 3 000 4 000 5 000 6 000 pšenice v tunách „Dívky! Hledáte celoživotního partnera, který je bohatý, milý, hodný, věrný? V tom případě vám poradím. Jděte do kina!" Ivana Christová – modelka, první novodobá Miss Československo Co vzácnost Letní zahraniční dovolená je lákadlem pro mnohé Čechy. Téměř dvě třetiny z nich však takovou dovolenou nemohou prožít z důvodu špatné finanční situace. To vyply nulo z průzkumu společnosti SANEP. 30 % české populace pak netráví dovolenou ani v zahraničí, ani v tuzemsku.
Domácnosti i podnikatelé mají omezené zdroje k pořizování či produkování statků a služeb. I v měřítku státu je k dispozici jen omezené množství výrobních faktorů (např. orné půdy nebo práceschopných obyvatel). V důsledku toho i stát může vyprodukovat jen omezené množství statků a služeb.
1 000
kukuřicev tunách2 00015001 000500
PŘÍKLAD
Existuje-li hranice produkčních možností, jediný způsob, jak zvýšit výrobu jedné věci, je omezit výrobu věci druhé. A opět se obětuje příležitost, která má menší přínos. Uveďte konkrétní příklady potřebných výrobních faktorů pro následující činnosti: Činnost Přírodní zdroje Kapitál Práce a) upečení rohlíku b) prodej knih c) vzdělávání v základní škole 1.2.3 Obětovaná příležitost Náklady obětované příležitosti při pěstování ku kuřice jsou peníze, které bychom dostali za pšenici.
Náklady studenta vysoké školy je mzda, kterou by mohl získat, pokud by nastoupil do zaměstnání.PŘÍKLAD Cvičení
01
Pokud student střední školy jde dále studovat, obětuje tím možnost nastoupit do zaměstnání
Farma pěstuje více kukuřice, pokud soudí, že za ni utrží více než za pšenici. Absolvent střední školy jde dále studovat, pokud usoudí, že jeho budoucí výdělky budou vyšší než výdělky středoškoláka.
PŘÍKLAD
11 Protože není dostatek statků a služeb pro všechny (existuje vzácnost), musí každý z nás stále vybírat mezi těmi statky a službami, které by si chtěl pořídit. Jestliže si vybereme jednu možnost, ztratíme příležitost vybrat si možnost jinou. Příležitost, které se musíme vzdát, nazýváme obětovaná příležitost. Výběrem určité možnosti obětujeme užitek, který bychom mohli mít z obětované příležitosti. Vznikají tak náklady obětované příležitosti, kterými jsou užitky z obětovaných příležitostí. Náklady obětované příležitosti – hodnota druhé nejlepší příležitosti, které se subjekt vzdá ve prospěch jiné příležitosti. Při rozhodování o výběru příležitosti volíme tu, která bude mít pro nás největší přínos.
Chceme-li pěstovat více kukuřice, jsme omezeni plochou půdy, musíme obětovat pšenici. Možnost pěstovat pšenici je obětovanou příležitostí.
Rozhodnutí každého člověka může být jiné i z toho důvodu, že každý člověk má jiné I představitelépotřeby. státu musí řešit, na jakou produkci budou výrobní faktory používat.
Z textu:
c) V krejčovské dílně jsou 4 šicí stroje a 1 velkokapacitní žehlička. Krejčovství zaměstnává 3 pánské krejčové. ANO NE
b) vyberte z nich přírodní zdroje (podtrhněte rovnou čarou) kapitál (podtrhněte vlnovkou) a práci (nepodtrhávejte) c) vyberte přírodní zdroje, ze kterých se působením práce stal kapitál (udělejte nad ně červený puntík) Rozhodněte, zda uvedené situace popisují vzácnost výrobních faktorů. Představme si ostrov, jehož obyvatelé loví ryby a pletou sítě. Budou-li všichni rybařit, mohou maximálně ulovit 120 t ryb a neuple tou tedy žádnou síť. Naopak, pokud budou všichni jen plést sítě, upletou jich 2 400. Na základě těchto údajů načrtněte hranici produkčních možností.
Na výrobě se podílí 5 zaměstnanců, 2 zaměstnanci pracují v nákupu a odbytu, 1 zaměstnanec pracuje na pozici řidiče. Firmu vlastní jeden zakladatel, vložil do ní kapitál 140 000 Kč. Výroba je umístěna do pronajatých nebytových prostor. Výrobní a balicí linka je ve vlastnictví firmy. Dodávkový automobil firma pořídila formou nájmu.
Při výrobě mýdel používáme rostlinné oleje (např. olivový, palmový, kokosový či mandlový) a jiné vonné esenciální oleje (např. z levandule, šalvěje či pomeranče).
040302
a) Den má 24 hodin. Podnikatel věnuje denně 5 hodin spánku, 16 hodin podnikatelské činnosti, 3 hodiny sebevzdělávání v řízení firmy a na rodinu a koníčky volný čas nemá. ANO NE
b) Česká republika poskytne materiální pomoc podle svých možností prostřednictvím rezortů zdravotnictví, vnitra a Správy státních hmotných rezerv, a to pořízením ochranných pomůcek ve výši 4,139 milionů Kč. ANO NE
12
a) vypište všechny výrobní faktory
Dále přidáváme výživné látky, jako jsou květ levandule, měsíčku a meduňky, bio čokoláda, med, ovesné vločky, a v přírodě se vyskytující barviva (např. skořici, beta karoten, černé uhlí).
13 070605
Na základě textu uveďte, co je obětovanou příležitostí těch studentů, kteří: a) nejdou na brigádu b) jdou na brigádu Stát každoročně rozhoduje, kolik prostředků vynaloží na školství, zdravotnictví atd. Předpokládejme, že se rozhodne více vydat na školství. Co je nákladem obětované příležitosti tohoto rozhodnutí?
Na základě textu vysvětlete obětovanou příležitost. www.novinky.cz: „Celkem 59 % českých studentů hodlá nejméně měsíc trávit na brigádě, aby si finančně přilepšili. Více než pětina z nich totiž nedostává žádné kapesné a 37 % do tisíce korun měsíčně.“
Soukromý zemědělec se věnuje chovu dobytku a pěstování řepky na 20 ha půdy. Dobytek se pase na 4 ha a na 16 ha se pěstuje řepka. Z důvodu nízkých výkupních cen dobytku uvažuje, že od jara bude osévat o 2 ha více řepky a omezí chov dobytku.
Na výrobě sešitu se podílejí lesníci, kteří pokácejí stromy, dělníci na pile, dělníci v papírnách, řidiči dopravních prostředků, prodavači v celé zemi. Ale nástroje k těž bě dřeva jsou dodávány z Finska. Dopra va probíhá v České republice, ale nafta pochází z arabské či norské ropy. Stroje v papírnách mohou pocházet z Německa, USA či Založímeodjinud.simalou pekárnu. Tím vznikne firma. Od domácností získáme jako vý robní faktor práci – přijmeme zaměstnance. Rohlíky pečeme proto, abychom je prodali, dodáváme tedy domácnostem statky. Domácnosti zaplatí za rohlíky, což firmám umožní, aby vyplácely zaměstnan cům mzdu.
Podstata fungování tržní ekonomiky 14 Ve společnosti vykonávají různí lidé různou práci, různé podniky různou činnost. Jde o dělbu práce – rozdělení pracovních činností mezi jednotlivce a skupiny lidí. Jejím základem je specializace – soustředění se na určité činnosti. Specializovaní pracovníci rozvíjejí více právě ty schopnosti, které jsou pro danou činnost potřebné. Proto také vyprodukují více statků a služeb a výsledek bývá kvalitnější, než kdyby každý z nich vykonával veškeré činnosti. Vzhledem k stupni rozvoje společnosti ani není možné, aby každý člověk vykonával všechny činnosti, které by k zajištění života Výsledkypotřeboval.své práce lidé směňují. Nepracují proto, že by sami potřebovali výsledky své práce, ale proto, že svůj díl práce smění za statky a služby, které potřebují. V minulosti si lidé vyměňovali samotné statky a služby. Nyní existují peníze, které směnu zprostředkují.
Dnes tedy lidé vyprodukované statky a služby vyměňují za peníze a tyto peníze opět za jiné statky Produkovánía služby.statků a služeb se v minulosti věnovali všichni lidé. V průběhu specializace se oddělily domácnosti a firmy. Domácnosti pronajímají výrobní faktory (především práci) firmám, které jim za to platí. Firmy tyto faktory používají k výrobě statků, k poskytování služeb, které pak prodávají domácnostem. Postupem času do koloběhu vstupuje stát. Stát poskytuje firmám i domácnostem veřejné statky. Domácnosti poskytují státu práci a firmy statky a služby.
Se vznikem peněz obíhají mezi firmami, domácnostmi a státem peníze, za které si všichni zúčastnění pořizují statky a služby. 1.3 KOLOBĚH EKONOMIKY
FirmyDomácnosti Stát veřejné statky veřejné statky práce práce statky a služby statky a služby
PŘÍKLADPŘÍKLAD
Pan Tesař pracuje na pozici vedoucího skladového hospodářství ve firmě Crystalomia, a. s. Paní Tesařová pracuje na pozici referentka na finančním úřadě.
Rodina vlastní rodinný dům a les (jednou za rok platí daň z nemovitých věcí). Za pana Tesaře i jeho ženu odvádí měsíčně zálohu na daň z příjmů jejich zaměstnavatelé.
Do práce jezdí manželé Tesařovi městskou hromadnou dopravou. Firma, ve které pracuje pan Tesař, získala státní zakázku na výrobu nábytku pro obecní úřad. Obecní úřad zaplatil za zakázku 286 000 Kč.
15 02 Na příkladech ze života vysvětlete dělbu práce.
Rodina jezdí nakupovat do supermarketu, náklady na nákup zboží běžné spotřeby jsou zhruba 8 000 Kč/měsíc.
a) v prvním koloběhu znázorněte pouze koloběh statků a služeb b) v druhém koloběhu znázorněte pouze koloběh peněz Cvičení 01
Na základě textu nakreslete dva koloběhy mezi domácností, firmou a státem:
Ve společné domácnosti s nimi žijí jejich 2 děti, které navštěvují základní školu, a rodiče paní Tesařové – důchodci (pobírají starobní důchod).
→ méně spotřebitelů si může dovolit koupit statek za vyšší cenu;
Poptávka ukazuje, kolik statků či služeb bude chtít spotřebitel koupit a za jakou cenu. Pokud chci boty, a nemohu si je koupit, je to přání, ale ne poptávka. Poptávka vznikne teprve tehdy, když mám peníze a mohu je za boty utratit.
S rostoucí cenou poptávané množství klesá a naopak, protože:
Statky a služby určené k prodeji nazýváme zboží. Tento pojem budeme tedy používat v následujícím výkladu.
→ někteří spotřebitelé nahradí určitý statek statkem jiným: – levnějším, – takovým, který pro ně znamená větší přínos.
→ podnikatelům se vyplatí podnikat v dané oblasti a nechat si ujít jiné příležitosti; mohou tak opouštět výrobu produktů méně výnosných ve prospěch produktů výnosnějších; Jestliže zdraží Fanta, mohu si koupit Sprite. Jestliže zdraží kabáty, mohu je částečně nahradit bundou. Náhrada probíhá i nesouvisejícími statky – jestliže zdraží sportovní boty, koupím si elektronickou
Se zvyšujícím se počtem ekologických zemědělců roste počet výrobců biopo travin. Řada českých výrobců biopotravin rozšiřuje svou nabídku o nové produkty. Zdroj: php?detail=786http://www.priroda.cz/tiskovky. PŘÍKLAD 1.4.2 Nabídka – druhý stavební kámen tržního mechanismu Cenav Kč množstvíPoptávanév kg 5 1 000 10 800 15 600 20 400 25 300 30 200 35 150 40 100 1 000200 400 600 množství800 brambor v kg cenav Kč40302010
→ jestliže určitá cena přinese firmě zisk, bude produkovat příslušný statek nebo službu; čím vyšší bude cena, tím více poroste zisk, který bude motivovat firmu k rozšíření své činnosti;
čtečku.PŘÍKLAD
Podstata fungování tržní ekonomiky 16 1.4 TRŽNÍ MECHANISMUS 1.4.1 Poptávka – stavební kámen tržního mechanismu
V tabulce vidíte, jak se poptávané množství s rostoucí cenou od 5 Kč do 40 Kč postupně snižuje z 1 000 kg na 100 kg. Cenu a poptávané množství naneseme do grafu. Body, které udávají poptávané množství při dané ceně, spojíme a vznikne křivka poptávky. Činnost firem směřující k uspokojování potřeb spotřebitelů vytváří nabídku. Například pečení chleba, výroba mléka a másla vytváří nabídku těchto potravin. Nabídka ukazuje, jaké množství statků a služeb jsou firmy ochotny prodávat při určité ceně. S rostoucí cenou nabízené množství statků a služeb roste a naopak. Vedou k tomu následující skutečnosti:
Při této ceně bude poptáváno i nabízeno stejné množství –rovnovážné množství.
Cenav Kč množstvíNabízenév kg 5 50 10 200 15 300 20 400 25 500 30 550 35 600 40 650 1 000200 400 600 množství800 brambor v kg cenav Kč40302010
statky
může
Tak se postupně cena ustálí na určité výši, při které se vyrov nává poptávané a nabízené množství – rovnovážné ceně.
Covid zamával s cenami, a je to znát. Cena za kilogram papriky se zvedla za rok o téměř 30 korun. Podobně zdražovaly citrony a zelenina jako mrkev nebo květák. Koronavirus ztížil sklizeň, protože chyběli sezonní pracovníci v zemědělství, i přepravu zboží. K tomu se přidaly důsledky války na Ukrajině, na trh se dostává méně obilovin, medu a slunečnicového oleje. V důsledku toho také dochází k výraznému zvyšováníPŘÍKLADcen.
→ růst i počet podnikatelů, kteří opustí jiné činnosti (například zaměstnání) a začnou produkovat žádané
Podstata fungování tržní ekonomiky 17 1.4.3 Tržní rovnováha 1 000200 400 600 množství800 brambor v kg cenav Kč40302010
V případě námi sledovaných brambor se ustálí rovnovážná cena na částce 20 Kč. Při této ceně bude poptáváno i nabízeno rovnovážné množství 400 kg brambor. Rovnovážná cena – cena, při které se vyrovná nabízené množství a poptávané množství.
Jináa služby.situace naopak vznikne, jestliže cena poklesne a podnikatel přestane dosahovat zisk, omezí určitou produkci či zanechá své činnosti (i když cena stále může přinášet zisk podnikatelům jiným).
V tabulce opět vidíte, jak s rostoucí cenou roste také nabízené množství. Při ceně 5 Kč bude nabízeno pouze 50 kg, kdežto při ceně 40 Kč již 650 kg. Body, které udávají nabízené množství při určité ceně, spojíme a vznikne křivka nabídky. Vznik rovnovážné ceny Tržní rovnováhou rozumíme situaci, kdy se poptávané množství rovná množství nabízenému. Jestliže bude poptávané množství převyšovat nabízené, bude cena stoupat. Jestliže bude poptávané množství menší než nabízené, bude cena klesat.
Podstata fungování tržní ekonomiky 18
Jestliže nabízené množství je větší než poptávané množství statků a služeb, vzniká pře bytečná nabídka.
→
Tím je konkurence prospěšná pro spotřebitele, protože:
Ti, kteří jsou ochotni zaplatit vyšší cenu, si mohou koupit řízek. Jiní si koupí méně nákladný hamburger. Ve výhodě jsou tedy ti, kteří mohou patřičně zaplatit.PŘÍKLAD
Český výrobce Robodrone vyvinul malý dron Hornet, který využívají hasiči k prohledávání budov. Úřad pro civilní letectví jen v ČR eviduje kolem 1 000 pilotů, kterým vydal oficiální licenci pro létání s drony.
PŘÍKLADPŘÍKLAD
→ zboží mizí rychle z obchodů a skladů, tvoří se fronty, nabízejí se úplatky; → se zvýší ceny; → růst cen podnítí některé podnikatele, aby zvýšili produkci, jiné podnikatele, aby se začali věnovat i těm statkům a službám, které mají vyšší cenu; → se může zvýšit i počet lidí, kteří zanechají jiných příležitostí a budou se věnovat podnikání.
Jak vzniká tržní rovnováha
To se postupně projeví tím, že: vznikají nadměrné zásoby, ať už v obchodech či ve skladech; poklesnou ceny; někteří podnikatelé přejdou k produkování jiných statků a služeb, u kterých jsou ceny vyšší; někteří podnikatelé odejdou z trhu, popř. i zkrachují.
www.festivaly.eu: Imagine Dragons vypro dali svůj největší pražský koncert během několika dnů. Pro velký zájem teď přidávají koncert druhý. Cenou Grammy oceněná kapela tak zahájí své evropské Mercury Tour v Praze o dva dny dříve. Imagine Dragons jsou jednou z nejprodávanějších rockových kapel 21. století. Dohromady prodali přes 100 milionů alb a třeba na streamovací službě Spotify jsou třináctým nejsledovanějším umělcem vůbec.
→ firmy se musí neustále snažit produkovat statky a služby s co nejmenším použitím zdrojů, aby mohly prodávat za nižší ceny. To šetří vzácné zdroje a zvyšuje množství vyprodukovaných statků a služeb.
→ v jejím důsledku můžeme získat statky a služby, které chceme. Pokud jedna firma neuspokojí poptávku, udělá to firma druhá;
www.bvv.cz: Na českém trhu významně roste poptávka po službách souvisejících s drony. Sílí poptávka průmyslníků po dronech zajišťujících inspekční prohlídky.
→
Podnikatelé,množství.kteřínedokáží produkovat dostatečně žádané statky a služby nebo prodávat za ceny srovnatelné s konkurencí, nebudou schopni prodat své statky a služby. Prodávající si tedy konkurují:
Pokles nabízeného množství a současně pokles cen vyvolá zpětně růst poptávaného množství.
To vše povede k růstu nabízeného množství. Současně vyšší cena povede k poklesu poptávaného
Konkurují si i kupující. Protože statků a služeb nikdy není dost, mohou si ti, kteří jsou schopni zaplatit určitou cenu, dovolit větší množství či vyšší kvalitu statků a služeb.
→
Jestliže nabízené množství je menší než poptávané množství statků a služeb, vzniká neuspokojená poptávka. To se postupně projeví tak, že:
→ snahou produkovat právě ty statky a služby, které kupující chtějí; → cenou statků a služeb.
1.4.4 Konkurence jako pilíř tržního systému
→
