Trutnovinky Magazín březen 2014 by Zbyněk Kačer

kulturně-společenský magazín | březen 2014 | zdarma

OBSAH

STRANy 4 - 13 Textilní průmysl

STRANA 10 z muzejních sbírek

STRANA 18 Festival filmů

STRANA 19 Výstava Hynek šnajdar

STRANy 20 - 21 Šok v africe

STRANy 24 - 27 Trutnov běží na prahu

Editorial Když v 60. letech 19. století otevřel Johann Faltis v Trutnově největší přádelnu lnu na celém evropském kontinentu a nastartoval tak textilní slávu města, nikdo netušil, že po více než 150. letech bude tomuto průmyslovému odvětví zvonit umíráček. Je to paradoxní. Textilní průmysl pod Krkonošemi přestál rozmanité hospodářské krize, dvě světové války a čtyřicet let socialismu. Vaz mu zlomila až 90. léta 20. století.

Podnik Texlen nenašel cestu, jak konkurovat levným výrobkům z Asie, nedokázal reagovat na rostoucí ceny energií a sílící kurz koruny. To byl ale Texlen. Zajímavé je, že se brzy našlo několik podnikatelů, kteří se i v době nedávné ekonomické krize prosadili a prosazují se i nadále. Vytvořili si vlastní sortiment a jen v okolí Trutnova existuje několik textilních fabrik, které na možnosti doby docela prosperují. To neplatí pro podnik Texlen v Trutnově. Jeho budovy skončily nakonec pod radlicemi buldozerů. Hynek Šnajdar

Vydavatel: Trutnovinky s.r.o, IČ: 28847229, MK ČR E 19626. Adresa: Trutnovinky, Žižkova 277, Trutnov, www.trutnovinky.cz, e-mail: redakce@trutnovinky.cz Obchod, inzerce: Rudolf Korbelář, tel: 499 941 941, 608 146 620, e-mail: ruda@xantipa.in, obchod@ xantipa.eu, Redakce: Pavel Cajthaml, tel: 733 510 071, Hynek Šnajdar, tel: 734 457 697, Michal Bogáň, tel: 734 545 423. Grafika: Vojtěch Petr, Distribuce: Česká pošta a.s. a vybraná distribuční místa, Tisk: Tiskárna Voborník, K. Čapka 868, Hostinné, Sazba: XANTIPA AGENCY s.r.o., Číslo ISSN: 1805-8914, Fotografie na titulce: Státní okresní archiv

PŘÍBĚH

S Texlenem jsem spojil celý svůj život O trutnovském malíři Miloši Trýznovi se toho v nedávné minulosti napsalo už hodně. Nejen v souvislosti s jeho výtvarným mapováním města, ale také s trutnovským textilním podnikem Texlen. Tento dvaaosmdesátiletý čilý kmet je však skutečným pamětníkem slávy textilního průmyslu v Trutnově a s tímto podnikem spojil celý svůj aktivní pracovní život. „Začínal jsem opravdu od píky,“ vzpomíná textilák, „vyučil jsem se v Českých lnářských textilních závodech v Horním Starém Městě, kde byla učňovská internátní škola.“ Protože se dobře učil, bylo mu doporučeno, aby šel na nějakou vyšší textilní školu. Začal tedy studovat Odbornou školu textilní ve Vrchlabí, aby po dvou letech pokračoval ve studiu na Vyšší průmyslové škole textilní v Ústí nad Orlicí. Po maturitě už bylo rozhodnuto o jeho dalším osudu. „Přihlásil jsem se u podnikového ředitele Mojžíše, který mi určil profesi směnového mistra v Hostinném – Prosečném,“ řekl. Hned na úvod pracovní kariéry to neměl mladý adept textilního

řemesla jednoduché. „Přijel jsem tam a zjistil, že tamní závod je určený pro trestankyně a jen pro málo obyvatel obce. Nejhorší bylo pracovat na odpoledních směnách bez seřizovače a údržbáře, mašiny jsem musel opravovat sám. Vydržel jsem tam rok, pak jsem se stal mistrem odborného výcviku a potom jsem šel na vojnu,“ uvedl. Po návratu z vojny se vrátil zpět do textilky, a jak říká, stal se nejen patriotem Trutnova, ale i textilního průmyslu. Než začal v roce 1964 ředitelovat v závodě Texlen 04 v Libči, musel ještě projít profesí normovače v závodě 01 v Horním Starém Městě. Byl rovněž ekonomem technického normování všech sedmi přádelen, vrchním mistrem a od roku 1964 na sedm let a jeden měsíc ředitelem Texlenu v Libči, z kterého vybudoval vzorový závod. Nové normalizační komunistické garnituře na začátku 70. let Trýzna moc nevyhovoval, byl politicky nevyhraněný a tehdejší mocipáni ho nakonec zbavili funkce ředitele Texlenu v Libči. „Nejdříve si mě pozval podnikový ředitel a říkal, že budu

5 odvolaný z funkce, abych se na to připravil. Potom mně přišel dopis, že mě odvolávají z politických důvodů. Prostě jsem neprošel politickou prověrkou,“ vrací se do neblahé minulosti Trýzna, který však už dávno žádnou trpkost necítí. „Vždycky mně šlo o to, aby se dělala dobrá práce, vyráběly konkurence schopné výrobky a lidi byli hrdí na svůj podnik. To se myslím v šedesátých letech dařilo. Jsem na Texlen hrdý,“ tvrdí Trýzna, který v Texlenu pracoval až do důchodu. Ani pak mu nebyl dopřán zasloužený odpočinek. Kolegové na něj totiž stále vzpomínali jako na odborníka. „Když jsem byl v penzi, pořád za mnou chodili. Vzpomínám, jak byl u nás doma tehdejší mistr a budoucí ředitel Masopust a celou noc mě přesvědčoval, abych šel dělat do fabriky mistra. Mně se vůbec nechtělo, ale nakonec mě zlomil a nastoupil jsem jako mistr do Kalné Vody a nakonec jsem skončil opět v Libči,“ usmívá se Trýzna. Podle něj nikdo, kdo nestrávil život v jedné fabrice skoro celý život, nemůže pochopit, že k ní má inzerce

člověk Trýznova typu téměř citový vztah. Trýzna byl velice smutný, když se budovy Texlenu začaly bourat. „Někomu to možná nevadí, ale pro mě byl Texlen srdeční záležitostí. Vím, že s tím už nic nenadělám, ale jsem smutný. Nejen proto, že textil, který Trutnov proslavil, skončil, ale také, že budovy, jež utvářely nezaměnitelný ráz města, mizí,“ dodal textilák tělem i duší. Hynek Šnajdar

Z HISTORIE

Sláva a pád textilního průmyslu v Trutnově Začátek textilní slávy města Trutnova sahá zhruba do poloviny 19. století. Ještě předtím to bylo velice provinční a bezvýznamné sídlo. V roce 1850 v něm žilo pouhých 2804 obyvatel. V okolí byla větší města, jako například Vrchlabí, Broumov a další. To se však mělo brzy zásadně změnit. Když v roce 1836 otevřel zbohatlý obchodník Johann Faltis v Mladých Bukách první mechanickou přádelnu lnu v celých Čechách a tentýž podnikatel přímo v Trutnově v 60. letech 19. století postavil největší přádelnu lnu na celém evropském kontinentu, přilákalo to do města další tisíce lidí. Už v roce 1880 žilo ve městě 11 253 a v roce 1910 to bylo více než 16 tisíc lidí. „Takový raketový nárůst obyvatel nemělo za 60 let žádné město v severovýchodních Čechách,“ řekl Ondřej Vašata, zástupce ředitele Muzea Podkrkonoší. Významným podnikatelem v tomto oboru v Trutnově byl i Alois Haase. V roce 1847 uvedl do provozu mechanickou přádelnu lnu v Poříčí a v roce 1852 založil druhou přádelnu. V průběhu 19. století vznikaly na Trutnovsku další a další přádelny. V této souvislosti je třeba zmínit podni-

katele, švagry Františka Klugeho a Josefa Etricha. V roce 1850 zakoupili Dolní mlýn i s pozemky a vodním právem v Horním Starém Městě. V roce 1852 zde dali do provozu mechanickou přádelnu lnu. „Trutnov měl dobrou polohu a mohl využívat vodní zdroje. Byly zde také ideální podmínky pro pěstování lnu. Kromě toho bylo k dispozici uhlí, které se dopravovalo do zakládaných textilních továren z nedalekých dolů,“ pokračuje Vašata. Díky šikovným podnikatelským rodinám a dobrým podmínkám pro podnikání v textilu byl Trutnov naprosto výjimečný. Přestože historie připravila i tomuto typu podnikání řadu problémů, textilní podniky přežívaly. „Problémy nastaly už v roce 1873, kdy byla první velká světová hospodářská krize. Samozřejmě i obě světové války prosperitě moc nepomáhaly a vyrábělo se hlavně pro potřeby armády,“ upozornil ředitel muzea Vlastimil Málek. Po druhé světové válce a odsunu Němců část německých specialistů ve zdejším textilním průmyslu zůstala, aby byl schopen nového startu.

7 Došlo ke znárodnění podniků a byly založeny České lnářské textilní závody Trutnov. V roce 1949 vznikl národní podnik Texlen. „Vyrábělo se vysoce kvalitní zboží, o které byl velký zájem na západních trzích. V drtivé části se vyváželo hlavně do Spojených států amerických, do Kanady a do západní Evropy. Menší část do Sovětského svazu,“ prozradil Málek. Závodů Texlen bylo v Trutnově a okolí třicet. Každý měl svého podnikového ředitele. Nad ním byl ředitel celého podniku, který sídlil v Trutnově v Horské ulici. Ten měl ještě svého nadřízeného. Kromě toho v Adršpachu, v České Metuji a ve Stárkově byly učňovské závody, kde se učili budoucí tkalci a přadláci. V roce 1971 zaměstnával celý národní podnik Texlen Trutnov 6500 lidí, z nichž bylo 70 procent žen. „Dnes se často mluví o tom, že za socialismu nebyly textilní výrobky Texlenu konkurence schopné se západními zeměmi. Je třeba říci, že sortiment Texlenu byl velký a část šla na export nejen do západní Evropy, ale také třeba do Austrálie, Velké inzerce

Británie či na Nový Zéland. Bylo to velmi žádané zboží. Sovětský svaz měl zase zájem o plachty na tanky. Ziskem deviz se investovalo do moderního zařízení, které bylo dovezeno například ze Švýcarska nebo západního Německa, část strojů ze Sovětského svazu,“ doplnil Vašata. Zlatá léta textilního průmyslu trvala do 70. a 80. let. V 90. letech se ještě Texleny držely, ale už se blížil soumrak textilního průmyslu v Trutnově a okolí. K 28. únoru 1991 zanikl státní podnik Texlen Trutnov. Došlo k jeho privatizaci a přeměně na akciovou společnost. V roce 2007 Texlen nebyl nadále schopný konkurovat levným textilním výrobkům z Asie a nedokázal reagovat na rostoucí ceny energií a sílící kurz koruny. Řešení viděla firma ve vstupu strategicky silného partnera nebo v restrukturalizaci podniku spojenou s uzavíráním některých provozů a masivním propouštěním. Bohužel potenciální investor se nenašel. Firma skončila v insolvenci a sama se poslala do konkurzu. Smutnou tečkou pak byla demolice budov tohoto podniku v Trutnově a okolí. Hynek Šnajdar, foto: Státní okresní archiv

DEMOLICE

Bourání budov Texlenu vzbudilo emoce i lhostejnost Když se začaly v Trutnově bourat budovy bývalého textilního podniku Texlen, vzbudilo to velký rozruch. Obyvatelé města, kteří tam dlouhá léta pracovali, neskrývali emoce a pobouření, na sociálních sítích se ale objevovaly také opačné reakce s tím, že by objekty nenašly využití a že tedy není důvod se demolicí trápit. Pamětníci slávy textilního průmyslu v Trutnově se však shodují, že je budov a finále textilního průmyslu škoda. „Podle mě nebylo nevyhnutelné textilky zavírat. Myslím si, že tu ohromnou tradici, um lidí, vybudovaná infrastruktura, ten velký náskok včetně textilního školství, které po generace vychovávalo odborníky, se později už nevyužilo a všechno se promarnilo. Textilní průmysl přežil všechno. Byla daleko těžší období než nyní - hospodářské krize, dvě velké světové války, poválečné období a socialismus, to všechno podnik Texlen přežil a byl konkurence schopný,“ prohlásil například Vlastimil Málek, ředitel Muzea Podkrkonoší.

Také historik Vladimír Wolf se domnívá, že je objektů škoda, i když si je vědom, že jejich přestavba by stála horentní sumy. „Vzhledem k tomu, že vedení Texlenu to vzdalo a nepřizpůsobilo se novým trendům, tak to vzalo za své,“ uvedl. Taxlen skončil, ale některé podniky na Trutnovsku chytili v pravý čas vítr. Včas se osamostatnily, šly vlastní cestou a do dneška vyrábějí textilní sortiment. Ředitel trutnovského archivu Roman Reil vždy obdivoval využití podobných objektů pro jiné alternativní účely, ať již to byla kulturní zařízení nebo přestavba na byty. „Proč se zbavovat zajímavé průmyslové architektury, která oplývá historickými prvky, jako jsou například staré litinové zdobené sloupy, historická okna, zajímavá fasáda nebo původní strojové vybavení. Obávám se ale, že tyto skutečnosti si mnozí investoři a architekti neuvědomují a dávají mnohdy přednost levnějšímu stržení starých budov před jejich rekonstrukcí,“ řekl. Hynek Šnajdar, foto: Miloš Šálek

VÝSTAVA

Perličkou výstavy v muzeu jsou ubrusy s Poslední večeří Páně Každý den slouží len. To je název výstavy v Muzeu Podkrkonoší, která je zaměřená na historii textilního podniku Texlen od poválečných let. Expozice zahrnuje především panely s fotografiemi všech třiceti závodů Texlenu. Ty doplňují výrobky, které podnik proslavily. Šlo především o ubrusy, utěrky, konfekci, textilní kalendáře či rozmanité propagační materiály. Jednou z největších zajímavostí je však trojice ubrusů s motivem Poslední večeře Páně z přelomu 80. a 90. let 20. století zhotovených podle předlohy z 30. let. „Byl to ubrus, který se za první republiky vyráběl pro papeže. Ten motiv se líbil, takže v 90. letech se k tomu Texlen vrátil,“ prozradil zástupce ředitele muzea Ondřej Vašata. Návštěvníci výstavy si mohou prohlédnout z konfekce také šaty z roku 1958 či dětské chlapecké šaty z esterlinu z téhož

období. „Šaty daroval pan Vít, který je předváděl při otevření Základní školy Komenského v Trutnově a na veletrzích v Liberci a Brně,“ stojí na výstavním panelu. (hyš), foto: Miloš Śálek

inzerce

Využijte našich sportovišť www.mebys.cz

Krytý bazén

Koupaliště

Areál Nivy

Zimní stadion

Z MUZEJNÍCH SBÍREK

Ochranná známka na propagační textilii vyrobená k 125. výročí Texlenu v Libči

plátně obdélníkového tvaru se zakulacenými rohy je vytištěna pomocí filmového tisku jedna z nejstarších mezinárodních ochranných známek závodu. Jedná se o medailon oválného tvaru se zvlněným okrajem s vyobrazením sedící ženy, jejíž dlouhé vlasy splývají se lněnými vlákny. Pomocí přeslenu žena zpracovává vlákna na přízi, kterou levou rukou navíjí na vřeteno. Dva zkřížené člunky a ozubené kolo pod ní symbolizují následné technické postupy při zpracování stěžejní suroviny (lnu) do hotového výrobku. Obvod medailonu je zdobený stylizovaným ornamentem, který rozděluje nápis Made in Czechoslovakia nahoře a Pure Linen dole. Zrcadlově tištěný nápis 125 let závodu Libeč s lineárně řazenými kvítky lnu textilii ze dvou stran ohraničuje.

Díky velkému zájmu veřejnosti se podařilo v Muzeu Podkrkonoší nashromáždit velké množství předmětů z bohaté produkce bývalého závodu Texlen, jehož slavnou historii, ale i smutný konec v těchto dnech prostřednictvím výstavy Každý den slouží len připomínáme. Kromě textilních kalendářů, ručníků, ubrusů, různých druhů metráží, vzorníků nebo nití jsou to i fotografie z provozu, nástroje, podnikové plakáty a noviny, odznaky a další reklamní předměty. Z bohatého sortimentu vám představujeme propagační textilii, vyrobenou k příležitosti 125. výročí závodu Texlen Libeč. Na lněném

Kromě této ochranné známky, která byla zaregistrována v roce 1948, kdy podniky patřily pod České lnářské textilní závody, n. p., je velmi dobře známá i např. značka Adam, registrována vlastníkem Texlen, n. p. v roce 1967. Známka obsahuje vyobrazení stojícího Adama u jabloně s Evou v pozadí a náleží veškerému textilnímu zboží se lněnou smyčkou. Zajímavostí ovšem je, že nejznámější symbol trojúhelníkového tvaru s nápisem Texlen, přeslenem a tiskacím Linen pod ním byl jako ochranná známka zapsán již v roce 1947. Od roku 1970 se používala zjednodušená ochranná známka bez označení Linen. V roce 1998 se Texlen Trutnov, a. s. vrací s drobnou grafickou obměnou ke známce používané od roku 1947. Zřejmě v souvislosti se vznikem společnosti Texlen Linen, která byla majoritním vlastníkem společnosti Texlen Trutnov, a. s.. Petra Sauerová, Muzeum Podkrkonoší

ZAJÍMAVOSTI Ničivý požár města fabriky ušetřil

Tragická katastrofa postihla Trutnov na počátku šedesátých let 19. století. To už stála první část Faltisovy přádelny na Středním Předměstí. Největší požár v historii města, který vypuknul 27. května 1861 a během krátké chvíle se rozšířil po městě, byl nakonec milosrdný k textilnímu průmyslu a přádelny byly ušetřeny plamenů.

Trutnov býval českým Belfastem

V 19. století byl Trutnov tak významným centrem textilního průmyslu v Evropě, že tady sídlila burza lněnou přízí. Sjížděli se na ni obchodníci z celého světa a čile tady obchodovali. Ceny příze šly tehdy do závratných částek a v Trutnově se uzavíraly statisícové obchody. To zaznamenal i dobový tisk. Například v publikaci Obrázky z Čech, která vyšla v roce 1876 v Lipsku, se píše: „Trutnov je pro kontinentální obchod přízí tím, čím je Belfast pro Anglii. Je zajímavé pozorovat trutnovskou burzu na přízi. Přicházejí sem nejen průmyslníci z Trutnova a z okolí, ale i Němci, Angličané a Belgičané, aby uzavírali obchodní smlouvy jdoucí do závratných číslic.“

Vznik tří dělnických kolonií

V letech 1878 až 1921 byly významnými trutnovskými průmyslníky postaveny na třech předměstích Trutnova kolonie, které měly dělníkům a jejich rodinám poskytnout „domov“, zázemí a útočiště. Byly to dělnické kolonie Šestidomí, Freiung a Walzelovy domky v Poříčí. V roce 1878 bylo na Šestidomí vystaveno šest patrových dvojdomků ve dvou řadách a v roce 1886 bylo rozhodnuto rozšířit kolonii o dalších šest domů.

Druhou dělnickou kolonii Freiung

čili Na svobodě nechal na Horním Předměstí

vystavět pro své dělníky Johann Faltis. Výstavba probíhala ve dvou etapách v letech 1884 a 1885. Projekt zahrnoval výstavbu osmi jednopatrových dělnických dvojdomků s mansardovou střechou. Na konci 19. a na začátku 20. století bratři Walzlové nechali v Poříčí postavit třetí kolonii domků zvaných Walzelovy. Pět přízemních dělnických dvojdomků v řadě doposud stojí po pravé straně dnešní Polské ulice, dříve Reichstraße.

U každé fabriky koncentrák

V době druhé světové války nechali Němci při každé větší textilní fabrice vybudovat pobočky koncentračních táborů. Pracovaly v nich zejména mladé Židovky. Nebyly to tedy vyhlazovací, ale pracovní tábory. „V souvislosti s tím proběhla ve většině táborů selekce. Víme, že z tábora v Bernarticích, kde byla také textilka, bylo asi 300 vězenkyň. „Po selekci jich tam zůstalo 190 a těch 110 poslali rovnou do Osvětimi, odkud už se nevrátily. Byly to většinou nemocné, zesláblé ženy a jejich osud byl jasný,“ říká ředitel muzea Vlastimil Málek. Jeho kolega Ondřej Vašata ho doplňuje informací, že mnohým židovským ženám pracovní tábory zachránily život.

Pracovité jeptišky a cizinci

Zatímco dnes se spíše propouští, byly doby, kdy bylo pracovních sil v textilním průmyslu v Trutnově a okolí nedostatek. Hledaly se nové pracovní síly, které tady nebyly. Vyřešilo se to tím, že od 60. let byly do práce přijímány polské dělnice z blízkého příhraničí. V 80. letech pracovali v Texlenu Vietnamci, Kubánci i řečtí imigranti. Zajímavostí je, že v 50. letech byly do textilní výroby zařazeny po zrušení klášterů i řádové sestry. „Tehdejší ředitelé si je chválili, jak jsou pracovité,“ doplnil Vašata. Hynek Šnajdar

inzerce

www.koupelnynaklic.com

• kompletní realizace • rekonstrukce koupelen

• paneláková jádra

tel. 777 233 663 , info@koupelnynaklic.com Na Sluneční stráni 246, Janské Lázně

FOTOOHLÉDNUTÍ

Historie textilního průmyslu v

Textilka v Trutnově v 19. století.

Texlen v Libči 1967.

Pracovní tábor v Bernarticích v době 2. sv. války.

Provoz tkalcovny.

Návštěva premiéra L. Štrougala

Texlen v Poříčí, 90. léta.

Podnikové ředitelství v Horské ulici.

Provoz přádelny.

Demolice budov Texlenu, 2013.

Foto: Státní okresní archiv Trutnov, Muzeum Podkrkonoší, Miloš Šálek

e fotografiích

6.3. 19:00 INDIE & INDONESIE p ř e d n á š k a

aneb Za památkami severu a vodními cikány

7.3.

ROHOŘEZ

20:00

k o n c e r t

Elektroakustické kytarové duo.

15.3.21:00

k o n c e r t

PODZEMNÍ ORCHESTR

20.3.19:00 UGANDA p ř e d n á š k a

Pobočka Texlenu v Červeném Kostelci.

aneb Lov perel a diamantů v rovníkové africe

21.3.21:00 FULL HOUSE 22.3.18:00 Magors sound system

p a r t y

Pálenka uvádí ﬁlmy úpického rodáka Miroslava Janka

„Olga 80“ (premiéra) „Otázky pana Lásky“ Po projekci beseda s autorem

Rock & Roll

AFTERPARTY

28.3.21:00 PÁTEK ZLOMENEJ D‘N‘B 29.3.21:00 p a r t y

Provoz přádelny.

t e r n c k o

y part B OY S Y D O L E M sound system

3.4. 19:00

k o n c e r t

TRIO

Texlen minulosti.

Klub je otevřen ČT - SO od 18 hodin. “ALTERNATIVNÍ PROSTOR PRO KULTURU, ZÁBAVU A VOLNÝ ČAS.”

KULTURNÍ KLUB PÁLENKA / Úpice, Palackého 137

Provoz tkalcovny.

www.palenka.net

/palenkaupice PARTNEŘI:

#palenkaupice

VÝSTAVY V TRUTNOVĚ Muzeum Podkrkonoší KAŽDÝ DEN SLOUŽÍ LEN: ZE SLAVNÉ HISTORIE PODNIKU TEXLEN

PATRICK MAREK: HODNĚ ZBLÍZKA Výběr snímků fotografa Patricka Marka, který podobně jako Dan Bárta proslul fotografováním vážek a nadšením pro jazz. Výstava nazvaná Hodně zblízka proniká pod kůži jazzovým hudebníkům, a to v záběrech nejen z vystoupení, ale také ze zákulisí. Expozice je otevřená v pracovní dny městského úřadu do 15. března.

Galerie draka

Výstava připomíná historii lnářského podniku Texlen. Před rokem 1989 byly výrobky trutnovské textilky (ubrusy, utěrky či plachty) slavné po celém světě. V roce 2007 bohužel došlo k uzavření posledního Texlenu. Na výstavě jsou fotografie z jednotlivých závodů, výrobky či propagační materiály. Expozice potrvá do 25. května. POLSKO-ČESKÁ FOTOGRAFICKÁ VŠECHNICE 2013 Muzeum Podkrkonoší v Trutnově a Jeleniogórskie centrum kultury pořádá výstavu fotografií, které vznikly během dílen pořádaných v rámci projektu Polsko-česká všechnice - cyklické dílny. Dílny probíhaly v obci Kopaniec (Polsko) a v Trutnově. Autory výstavy jsou fotografičtí nadšenci z Česka a Polska. Výstava potrvá do 30. března. TAJEMSTVÍ A POKLADY HRADU VÍZMBURKU Nejvýznamnější dochovaný středověký hrad regionu, někdy označovaný jako Východočeské Pompeje - je námětem expozice v prvním patře muzea. Návštěvník se seznámí s historií hradu Vízmburk, může zhlédnout velké množství keramických nádob, kovových předmětů i stavebních prvků, objevených archeology při výzkumu hradu. Výstava potrvá do 30. dubna.

Galerie města ATELIÉR FIGURATIVNÍHO SOCHAŘSTVÍ MICHALA GABRIELA Přehlídka tvorby od studentů Ateliéru figurativního sochařství Michala Gabriela. Přesto, že půjde o prezentaci tvorby studentské, jde o díla překvapivé umělecké i řemeslné úrovně. Vernisáž bude 13. března, výstava potrvá do 19. dubna.

STÁLÁ DRAČÍ EXPOZICE Výstava v podzemí Základní umělecké školy ve Školní ulici oživila legendu o založení města Trutnova. Návštěvník tam najde např. zeď z červeného permského pískovce, která je upomínkou na kamenné hradby - chloubu středověkého Trutnova. Dále kmen stromu s dračím vejcem, studánku s projekcí či točnu s vyobrazením postav z dračí legendy. Galerie je otevřena denně kromě pondělí.

Galerie Hippo Foto ... A FOTÍME DÁL Výstava fotografií členů fotografického kroužku trutnovského stacionáře, který vznikl na základě projektu dvou známých fotografů Jiřího Jahody a Vladimíra Groha. Projekt byl zaměřen na tři hlavní témata - zátiší, portréty a krajina. Výstava začíná v pondělí 3. března a potrvá do konce dubna.

Galerie Dům tisku RADEK JAROŠ: HORY SHORA

Výstava velkoformátových fotografií nejúspěšnějšího současného českého horolezce Radka Jaroše. Pod stropem galerie visí jeho dvoumetrové snímky z cyklu Koruna Himálaje, na něž se návštěvníci musejí dívat zespodu, jako když sledují hory na dálku. Další fotografie jsou například z expedice na peruánský Huascarán. Výstava potrvá do 10. března.

17 Galerie Uffo

Mates - jídelna zdravé výživy

ZDENĚK BERAN: RODNÉ HNÍZDO (PŘED LETY)

FOTOGRAFIE ŽEN TAK TROCHU JINAK

Expozice maleb, objektů a instalací. Nikdy se nesnažil o vytváření nadčasových a věčných pomníků. Žádná z jeho prací také není určena pro nějakou architekturu. Spíše funguje na hranicích nefunkčnosti a provokativní beztvarosti. Potrvá do 25. března.

Kino Vesmír MÁCHŮV KRAJ POETICKÝ Výstava fotografií Zdeňka Halíře a Vladimíra Kuřátka. Přístupná vždy v době promítání filmu, potrvá do 30. dubna. inzerce

Fotograf Milan Lhoták je po Trutnově známý zálibou ve focení aktů. Nyní prezentuje osobitý pohled na ženskou krásu ve zcela nové expozici. Sérii technicky propracovaných snímků pořídil neobvyklým způsobem a často i na neobvyklých místech. Výstava trvá do 19. března.

FESTIVAL EXPEDIČNÍ KAMERA

Cestování, adrenalin a boj o holý život ve filmu Výprava za civilizací nedotčeným kmenem Pygmejů, 1600 kilometrů dlouhá cesta přes Arabský poloostrov nebo jeskyňářské dobrodružství. To jsou pro příklad náměty některých filmů, které se budou ve čtvrtek 27. března promítat v trutnovském kině Vesmír v rámci festivalu Expediční kamera 2014. Patronem akce je Hudy Sport Trutnov. českých měst. V Trutnově bude už potřetí a organizátoři počítají s tím, že promítnou sedm filmů. „Pustíme snímky českých i zahraničních autorů, vesměs v zahraničí oceněných. Lidé uvidí záběry z míst, kam lidská noha běžně nevkročí, nechybí emoce a drsné chvilky často místy připomínající až boj o holý život,“ upozornil Jirman.

Cestování spojené s dobrodružstvím a odvahou, divoká příroda a adrenalin, extrémní zážitky a neuvěřitelné sportovní výkony. Pojmy, které jsou součástí snímků, mnohdy drsných, někdy až dojemných. V první řadě ale filmů, které netočili pod dohledem producentů typičtí filmaři, ale účastníci unikátních expedic do neobvyklých míst a většinou při nevšedních podmínkách. „Většina filmů, které budeme promítat, získala ceny na prestižních mezinárodních festivalech. Jsou určené především cestovatelům, dobrodruhům a horolezcům, ale na své si přijdou i laici. Filmy sice nemůžou nahradit skutečné prožitky, ale můžou diváky motivovat, inspirovat nebo jim prostě nabídnout příjemný filmový zážitek,“ naznačil Jaroslav Jirman, který bude moderovat trutnovskou část festivalu Expediční kamera.

Součástí festivalu bude i anketa, při které diváci promítnuté snímky hodnotí a ti vylosovaní můžou vyhrát zajímavé ceny. „Loni vyhrál film o dvou australských kamarádech, kteří sice moc neuměli na běžkách, přesto na nich dobyli jižní pól. Bez psího spřežení, saně si táhli sami,“ připomněl Jirman. Pavel Cajthaml PROGRAM FESTIVALU

Přehlídka výjimečných filmů je totiž putovní, během několika týdnů zavítá do více než 110

čtvrtek 27. března 2014 • Pygmejové - děti džungle (slovenský fotograf v Africe) • Empty Quarter (Britové v nitru arabské pouště) • Honnold 3.0 (odvážné horolezecké kousky) • Down the line (průzkum kaňonů v Kanadě) • Domino (3D) (exkurze do nitra stolových hor) • Ti z Labského údolí (lezení v pískovcích) •Autana (lezení v Amazonii).

inzerce

pondělí až pátek: 8.00 – 17.00 tel.: 499 816 408, 739 439 543

Bulharská 135, 541 01 Trutnov

CMY

urer

NOVĚ v prodeji naslouchadla Be

• náplasti • bandáže • rehabilitační • pomůcky • teploměry • ortézy • doplňky stravy •čaje • kosmetika • glukometry • stomické přípravky • inkontinenční pomůcky • laboratorní • sklo • tonometry • epitézy • zdravotní punčochy • kompenzační pomůcky • obuv pro diabetiky • dětská zdravotní obuv

www.zptrutnov.cz

výstavA

Klášter ovládnou Zgripové, osobní strašidla redaktora Trutnovinek „Pod smutným prachem půd a sklepů, který ozařuje horké, palčivé a šikmé sluneční světlo, cení zuby prastaré šlépěje rozpadajících se a dávno zapomenutých bot. Tyto v rozích pohozené a rozšmajdané škrpály vonící vlastním životem nynějšího zmaru a minulých cest, jsou tradičním příbytkem Zgripů – těchto tvorů netvorů s jedovatou slinou na klopě,“ to je úvod komentáře k cyklu koláží výtvarníka a redaktora Trutnovinek Hynka Šnajdara z České Skalice. Ten dal název výstavě rzhl_148x105.pdf 13.2.2014 15:33:27 Zgripové – Osobní strašidla, která bude zahájena inzerce

vernisáží v pátek 14. března v 17 hodin ve Františkánském klášteře v Hostinném. „Termín Zgrip vymyslel někdy v šesté třídě můj syn. Se svým kamarádem tak označovali ty spolužáky, kteří jim byli něčím nesympatičtí. Po letech jsem si na to vzpomněl a vytvořil cyklus koláží a doprovodný komentář,“ uvedl autor. Jako autodidakt se věnuje koláži mnoho let. Východiskem je pro něj surrealismus. Zastává přitom postoj formulovaný básníkem a teoretikem Milanem Nápravníkem, že surrealismus je nezávislý na literárních a výtvarných směrech či estetických názorech. Surrealismus tedy není k umění připoután na život a na smrt. „To platí i o mé tvorbě. Jestliže surrealismus není umění, tak mé koláže jdou mimo něj a zároveň paralelně s ním,“ vysvětluje Šnajdar, který měl dosud 13 samostatných a 23 společných výstav. Koláže viděli návštěvníci výstav nejen v ČR, ale i v USA, v Rakousku a v Dánsku. (hav)

MARIAN VÁGNER

Viděl jsem Masaje s mobilem a zděsil jsem se

Kdo jiný než Marian Vágner (39) z Trutnova by měl dělat Čechům průvodce po Africe. Žil tam pět let s dědečkem Josefem, zakladatelem legendárního Safari ve dvorské zoologické zahradě. Letos v únoru se na několik dnů na černý kontinent vrátil. Cesta do oblíbené země mu ale nečekaně zhořkla. Našel totiž úplně jinou Afriku, než kterou poznal před dvaceti lety. „Změnila se k horšímu. Byl jsem z toho v šoku.“ Smutné konstatování od člověka, který si Afriku před dvaceti lety doslova zamiloval. V panenské a někdy velmi kruté přírodě tehdy pomáhal chytat zvířata pro zoologické zahrady celého světa, včetně dvorské. Viděl tehdy na vlastní oči stáda žiraf, pakoňů, zeber či hejna plameňáků. Nic z toho tam ale nyní nenašel. „Dvěma kamarádům jsem chtěl ukázat skutečnou Afriku, ne takovou, jakou jim z auta ukázali průvodci z cestovky. Bohužel, viděli ale něco jiného,“ řekl zklamaně bezprostředně po návratu z Tanzánie. Například zvířata chtěl ukázat hned za městem Arusha, kde s kamarády několik dnů kempoval. Ale místo velkých stád, která spatřil před lety, našli jen menší skupinky zvířat. „Ptal jsem se průvodce, kde jsou ta zvířata, stáda pakoní, zeber a dalších zvířat. Suše odpověděl, že je prostě snědli. Přitom žirafa je posvátné zvíře. Jenže Masajové posvátnou tradici odbourali, postupně zvířata pozabíjeli a snědli.“

Takže obří stáda zeber a žiraf v Africe neviděl. Spatřil sice migraci pakoňů a impal, ale rozhodně ne v takovém měřítku, jako v minulosti. Roli v tom sehráli hlavně pytláci. Zabíjejí bez skrupulí zvířata a neberou žádné ohledy. „Říká se, že každých patnáct minut zemře jeden slon, kterému uříznou kly a nechají ho být. To je strašidelné,“ prohlásil Marian Vágner. Jenže tím zabíjení nekončí. Spíš začíná. Pytlák také musí něco jíst, nakrmit a živit svoji rodinu. „Takže střílejí kvůli masu i malá zvířata a končí to u slona, resp. nosorožce, kterého ořežou a konec,“ popsal africkou zkázu. Tamní příroda dostává pořádné rány a zdá se, že bude ještě hůř. Už dnes se staví asfaltové silnice v místech, kde dříve stačila prašná cesta. „Přes Serengeti, největší národní park Tanzánie, snad dokonce povede dálnice do Ugandy, údajně ji mají stavět Číňani. Přes území, kde migrují tisíce pakoňů a statisíce zeber!?! Něco takového by pro přírodu byla obrovská rána, to by mohl být konec Serengeti,“ naznačil trutnovský dobrodruh.

21 Ani radši moc nepřemýšlí o tom, co by tomu řekl jeho děda Josef Vágner, který podnikl řadu velkých afrických expedic a do Česka přivezl tisíce exotických zvířat. „Asi se hrůzou obrací v hrobě. Já tam přijel po dvaceti letech a našel jsem obrovské rozdíly. On tam začínal před čtyřiceti lety, ten rozdíl by byl určitě ještě větší. Jen pro příklad: Když vezmu staré archivní fotky z té doby, tak jsou fotky ze Serengeti plné zvířat. Já mám teď vlastně nafocené jen holé pláně,“ pokrčil rameny. Ono se už dnes ani není možné volně pohybovat po parcích, jako v minulosti. „Všude je s vámi průvodce, dostanete řidiče s autem se zvláštním povolením a hlavně za všechno platíte velké peníze,“ divil se Vágner. Společně s dvěma kamarády Radkem a Lubošem z Trutnova viděli za dva týdny jinak vyhlášená místa jako jsou například Arusham, Serengeti, Ngorongoro nebo plameňáky proslulé jezero Manyara. Další velkou změnou jsou tamní obyvatelé. Masajové, primitivní, ale hrdý a válečnický národ žijící v Keni a Tanzánii, převzali některé zvyky vyspělých civilizací. I když, spíš jen ty zbytečné. „Když jsem potkal v národním parku Masaje s telefonem u ucha, valily se mi slzy do očí. Měl na sobě masajský krok, v jedné ruce klacek, ve druhé mobil a v uších sluchátka,“ popsal těžko uvěřitelnou změnu. A tím výčet překvapení nekončí. „Dalšího jsem potkal v hospodě, jak sedí v plastové židli, telefonuje a popíjí z lahve plzeňské pivo. Ptám se ho, proč nepije dobytčí krev smíchanou s mlíkem. Odpověděl mi, že jeho generace už to nepije. Prý jim chutná pivo, občas si dají víno, jednou jsem dokonce viděl bar plný Masajů, jak pijí whisky.“ Nebo obydlí. Kdysi z hlíny uplácané chýše inzerce

dnes vypadají, jak skládanka z igelitu. „Mají na střechách jutovinu, nějaký plastový igelit, aby jim nepršelo do baráku. Prostě igelitem obalené bydlení,“ prohlásil Marian Vágner. Jinými slovy, Afrika je sice pořád stejná ale mění se chování lidí, kteří tam žijí. „Černoši sice mají stejné rifle jako my, telefony a auta, ale neumějí s tím naložit tak, jako Evropani. Nevědí, co s tím mají dělat,“ ukázal na fotky, kde jsou vidět nepořádek v ulicích nebo v černošských domácnostech. „Najdete tam hromady plastových odpadků a cítíte nepříjemný zápach. Život černochů je naprosto bezcílný. Nic nevyrábějí, nic nedělají, žijí ze dne na den a přírody si moc neváží,“ zdůraznil. Do Afriky se proto chce vrátit a pomoci při záchraně unikátní přírody. I když ví, že ho nečeká snadný úkol. „Je pravda, že se tam pár dobrovolníků o něco snaží. Třeba tam je bílý učitel ve škole. Ale hlavně jim musíme naslouchat, zjistit na místě, jak žijí a co potřebují. A pomoci se vzděláváním. Házet jim z okna letadla bonbony nebo potištěná trička, tím jim nepomůžeme,“ dodal Marian Vágner. Pavel Cajthaml, foto: Marian Vágner Další snímky najdete na www.trutnovinky.cz

HUDEBNÍ POZVÁNKY

Trutnov plný koncertů

Příjemné jaro si užijí trutnovští příznivci muziky. Chystají se totiž koncerty jazzové, folkové i metalové. Hrát se bude v kostele, v Uffu i v hospodách. Podle slibu organizátorů se bude na co těšit.

JAZZINEC NA PLNÉ OBRÁTKY Osvědčenou hudební kvalitu nabízí Jazzinec. V březnu naservíruje dávku pěti koncertů a k tomu ještě atraktivní festivalové finále, při kterém se představí čtyři muzikantské hvězdy světových parametrů. Jazzinec každoročně přináší něco mimořádného, novátorského a někdy až extravagantního. „Například Trio Ivoire přiveze doslova lahůdkový jazz s příchutí afrických kouzel. Rudy Linka & Christina Prindle zahrají jazzové standardy, gospel, blues a písničky Beatles,“ říká o festivalu jeho dramaturg Tomáš Katschner. Program festivalu: Čtvrtek 6.3. Koncertní síň B. Martinů Shauli Einav & Jazz&More + Tony Ackerman Čtvrtek 13.3. Koncertní síň B. Martinů Juraj Bartoš & Swing Sextet (SK, CZ) Sobota 15.3. Klub kabinet Bohdan Holomíček & Konekšn Čtvrtek 20.3.Pod hradem Gwyn Ashton Trio, Marta Kloučková Jazz Project Čtvrtek 27.3. Koncertní síň B. Martinů Robert Balzar New Trio feat. J. Levíček Sobota 29.3. v Uffu Festivalové finále Rosťa Fraš Q. feat. Antonio Farao, Tingvall Trio, Rudy Linka & Christina Prindle, Trio Ivoire. inzerce

DUDÁCKÝ MEJDAN NA SVATÉHO PATRIKA Jinou, ale rovněž velice energickou hudební bombu slibuje koncert petříkovické kapely Benjaming´s Clan. Odehraje se na „zelený svátek“ v sobotu 15. března od 20 hodin v trutnovské restauraci Na Vidličce. Formace, tvořená basákem Olinem Dlouhým, jeho syny Kubou (kytara), Matesem (bicí) a Lukášem (dudy) a polskými muzikanty Jackem (banjo) a houslistou Gřeškem, avizuje průřez více než deseti lety své produkce. Zazní skladby z desetileté éry, kdy skupinu (tehdy ještě Benjaming Band) tvořila výhradně rodina Dlouhých a o jejich hudbě se psalo jako o punku, i když to kapela odmítala. Hrát se ale budou i písně z poslední doby, kdy už parta muzikantů pod novým názvem Benjaming´s Clan hraje keltský energický dudácký folk. MONSTER OF METAL AND HARDCORE Fanoušci tvrdé muziky si přijdou na své v sobotu 19. dubna ve Voletinách u Trutnova. Chystá se tam jubilejní desátý ročník festivalu nazvaného Monster of Metal and Hardcore. Za jediný večer se na pódiu vystřídá šest kapel - například trashmetalový Assesor nebo deathmetalový Noostrak. Brutální mají být i koncerty formací Crusher, Diphteria a B-side. Hlavní hvězdou se stane německá deatmetalová legenda Purgatory, která v roce 2005 hrála jako jedna z hlavních kapela na vyhlášeném trutnovském Obscene Extreme festivalu. Více podrobností o koncertech v Trutnově najdete na www.trutnovinky.cz v sekci kultura.

PROGRAM KIN Trutnov 4. 3. 4. a 5. 3. 6. 3. 7., 8. a 9. 3. 7., 8. a 9. 3. 11. a 12. 3. 13. 3. 14. a 15. 3.

16.30 19.00 19.00 16.30 19.00 19.00 19.00 16.30

Zachraňte pana Bankse Kandidát Liga nepotřebných Angelika Blízko sebe Něžné vlny Následky lásky

14. a 15. 3. 16. 3.

19.00 16.30

300: Vzestup říše (2D)

16. 3. 17. a 18. 3. 19. 3. 20. 3. 21. a 22. 3. 23. 3. 21., 22. a 23. 3. 25. 3. 26. 3. 26. 3. 28. a 29. 3. 30. 3. 28., 29. a 30. 3. 31. 3. inzerce

19.00 19.00 19.00 19.00 16.30 16.30 19.00 19.00 16.30 19.00 16.30 19.00 19.00 19.00

Dobrodružství pana Peabodyho a Shermana (3D)

Dvůr Králové 4. 3. 5. 3. a 6. 3. 7. 3. 8. 3. a 9. 3. 8. 3. a 9. 3. 11. 3. 12. a 13. 3.

19:00 19:00 19:00 16:30 19:00 19:00 19:00

15. a 16. 3. 17. 3.

19:00 19:00

Životní šance Kandidát Něžné vlny Velká oříšková loupež Angelika Klub poslední naděje Fair play

Dobrodružství pana Peabodyho a Shermana (2D)

300: Vzestup říše (3D) Nonstop Elton John v Las Vegas Borgman Velká oříšková loupež (3D) Velká oříšková loupež (2D) Fair Play Grandhotel Budapešť Grandhotel Budapešť S trabantem až na konec světa Zvonilka a piráti (3D) Zvonilka a piráti (2D) 10 pravidel jak sbalit holku Vampire Aacademy

Need for speed Závod solárních kol z francie do kazachstánu 19:00 18. 3. Památkáři 19:00 19. 3. Elton john v las vegas 19:00 20. 3. a 21. 3. Non stop 16:30 22. 3. a 23. 3. Dobrodružství pana Peabodyho a Shermana 19:00 22. 3. a 23. 3. Jack Ryan: V utajení 19:00 25. 3. Philomena 19:00 26. a 27. 3. Zachraňte pana Bankse 28. od 17:30 a 29. 3. od 19:30 Kráska a zvíře 29. 3. od 16:00 a 30. 3. od 17:30 Noe

TRUTNOV BĚŽÍ NA PRAHU

Poslední měsíc přípravy půlmaratonců Utíká to docela rychle. Magické datum 5. dubna se kvapem blíží a před námi je tak poslední měsíc přípravy na půlmaraton. Jestli jsme něco zanedbali, a že by se určitě pár věcí našlo, viď Vojto, v březnu už to sotva doženeme. Ale snad se v těch pražských ulicích neztratíme. Myšleno běžecky. Na trati se snad zabloudit nedá, když kolem sebe budete mít takovou masu běžců. Přihlášeno je jedenáct tisíc závodníků. Z naší skupiny Trutnov běží na Prahu přijalo jedenadvacetikilometrovou výzvu třináct lidí. Pavel Káňa, Vojta Králíček, Ilona Limberská, Rosťa Páv, Standa Opočenský, já (Michal Bogáň), Dáša Nesládková, Irča Zámečníková, Martin Mikšovský, Iveta Hušková, Michal Dufek, Roman Jakoubek a Jarda Bartoš. Naše výkonnost je hodně různorodá a ve výsledných časech bude i více než hodinový rozdíl. Najdou se mezi námi zkušení vytrvalci i úplní začátečníci. Ale třeba na příkladu Dáši je krásně vidět, že během těch pár měsíců se šlo z běžeckého nováčka vypracovat na hodně solidního runnera. „Jsem na tom líp, než jsem čekala,“ říká nejpilnější běžecká včelička, která za leden a únor naběhala téměř 400 km. „Když jsem začínala se skupinou běhat, přála jsem si půlmaraton uběhnout

do 2 hodin 20 minut. Při registraci jsem napsala 2 hodiny 10 minut a dnes jsem dala 23 km v terénu za 2:05,“ popisuje svoje zlepšení. „Když to ale vše shrnu, vůbec mi nejde o kilometry, ani o čas. Prostě mě to hrozně baví a zjistila jsem, že jsem na běhu závislá,“ usmála se žena z Vlčic, která je teď na tom běžecky skvěle a doufá, že jí do odjezdu do Prahy nedojde „štáva“. Zrovna ona takové obavy mít nemusí, spíš jde o to, abychom všichni byli před startem zdravotně OK. Dášu občas pobolívají záda a kýčel, Standu trápí achilovka, já jsem zase kvůli kolenu musel vysadit trénink téměř na celý únor. Irču paradoxně začalo koleno bolet, až když přestala běhat. „V lednu jsem už ale jednou uběhla 15 km a jednou dokonce 20 km,“ prozradila. „Cítím se daleko jistější než na podzim, ale tlačí mě čas. Za-

www.facebook.com/TrutnovBeziNaPrahu

čínám jakoby odznovu a s opatrností, ale věřím, že nějaká natrénovanost zůstala uložena,“ povídá Irča, která pracuje v krytém bazénu jako masérka. „Někdy jsem fyzicky dost vyřízená.“ Pavel pro změnu na přelomu ledna a února prodělal angínu. „Do tréninku jsem se vracel opatrně. Únorového testu na 5 km jsem se tedy trochu obával, ale byl jsem příjemně překvapen jak výsledným časem, tak vyrovnaností tempa,“ konstatuje. Překvapený je i ze zlepšení ostatních běžců, což ho těší a zároveň motivuje. „Dalšími příznivými okolnostmi jsou dobré počasí a prodlužující se dny, takže i když mě teď trochu trápí kotník, jsem plný optimismu,“ dodává učitel z gymnázia. Jak bude vypadat naše závěrečná příprava v březnu? „Tréninky budou poslední týdny intenzivnější. Každý týden jsou dva těžší, které by měly běžce akcelerovat směrem k půlmaratonu,“ říká trenér Kuba Opočenský. Na začátek měsíce plánuje test na 10 km, abychom si osahali závodní tempo. „Poslední týden před půlmaratonem bude již odpočinkový, ale celá příprava je dost individuální vzhledem k těm zdravotním problémům a dalším okolnostem,“ líčí Jakub.

„Účast na maratonu je pro mě jistá výzva něco si dokázat a mít ze sebe dobrý pocit,“ svěřuje se Iveta, která běhat začala, když byla na konci svých psychických sil. „Nevěděla jsem kudy kam a jak se z toho nezbláznit, tak jsem prostě jednoho dne, kdy mi bylo nejhůř, vyběhla ven a od té doby prostě běhám, aby mi bylo lépe,“ vypráví. Časem začala běhat s parťákem Milanem, který ji řekl o projektu Trutnov běží na Prahu, že by to mohli zkusit. „Šla jsem do toho a bylo fajn podnikat různé hry a cvičení s kolektivem, co je na stejné vlně. A tak to chci dotáhnout až do konce,“ prozradila důvod, proč se přihlásila na půlmaraton. Michal Bogáň, foto: Miloš Šálek

TRUTNOV BĚŽÍ NA PRAHU

Každá běžkyně či běžec je přeci originál, ... zkuste třeba ... Možná si říkáte, že jste přeci originál a zasloužíte si běžeckou výbavu, která vám dobře padne a bude maximálně vyhovovat. Souhlasíme s vámi. Nechceme, abyste tyto řádky brali jako marketingovou kampaň etablovaných značek, ale jako názory partičky nadšených běžců, které se rozhodla brát běh trochu vážně. Krok za krokem Nejdůležitější je mít soudnost. Popřemýšlejte, zda jste pokročilí běžci a máte perfektně zvládnutou techniku běhu, běháte i za nepříznivého počasí, nebo zda jste s během na úplném začátku. Pokud už běháte déle a chcete do vybavení investovat, koupě tzv. dobré běžecké botě pro vás bude potěšení. Botky samochodky Náš výběr padl na značku Asics a modely GEL Cumulus 14 (pánský) a GT 2000 (dámský) vhodné především pro základní objemový trénink na silnici a zpevněných lesních či polních cestách bez větších nerovností. Za zmínku stojí tlumící systém obuvi, který nabízí optimální tlumení nárazu při došlapu a plynulý dynamický přechod do odrazu bez jakýchkoliv energetických ztrát. V zásadě lze hovořit o vyspělých botách, u kterých nechybí žádný z nejnovějších a pro značku typických konstrukčních systémů, stabilnější patu a více gelu na vnější straně paty i v přední části boty. „Boty se vyplatí koupit kvalitní. Správné boty jsou pohodlnější a příjemnější, zároveň chrání klouby a achilovky,“ říká Ilona z naší běžecké skupiny. Nelenila, při výběru si zajela do specializovaného obchodu a teď nelituje. „Každému vyhovuje něco

trošku jiného, osvědčily se mi značky Asics a Adidas. Můžu ale o svých botách pět chválu, ale někdo jiný na ně bude nadávat,“ tvrdí běžkyně, která zároveň nikdy nešetří na kvalitních ponožkách. Modely od Asicsu nám sedly všem. „Já jsem vyzkoušel hodně značek a skončil jsem právě u této značky,“ těší Vojtu , že jsme do přípravy vyfasovali jeho oblíbené boty. „Já nejsem žádný velký odborník, ale nohy jsou bez puchýřů, tak si nemůžu stěžovat,“ usmívá se Michal, který v Trutnově nejčastěji běhá po lesních cestách.

Asics značka s tradicí … víte, že … Od roku 1964 stála vždy bota ASICS na podiu olympijského maratonu. Nezapomenutelnou se stala chvíle, kdy italský maratonec Stefano Baldini v botách Asics jako první proťal cílovou pásku athénského olympijského maratonu. O dnešním rozšíření této značky po světě svědčí fakt, že každý druhý účastník newyorského maratonu je obut do bot od této firmy. „Byl by to začátek konce, zaměřit se jenom na oceňování výsledků. Neustálé zlepšování je hlavním bodem programu firmy ASICS. Koncept dokonalosti je stále před námi,“ říká její zakladatel Kihachiro Onits. Více na www.asics.cz

partneři projektu

www.facebook.com/TrutnovBeziNaPrahu

Běžecký outfit Zatímco v létě si bohatě vystačíte s lehkým trikem z funkčního materiálu, v období zimy bylo třeba se přiobléct. Pro ty z vás, pro něž je běh vášní a drogou, neznamená nepřízeň počasí nic zásadního. Je pouze signálem k obměně sportovního šatníku a doplňků tak, aby bylo běhání i nadále příjemné. Důležitým kritériem je funkčnost a bezpečnost. Naše běžecká partička používá reflexní bundy WOWOW UltraLight. Jedná se o lehkou a kompaktní bundu, která velmi dobře čelí chladu, větru nebo dešti. Je vyrobena z větru odolného a nepromokavého materiálu s bočními odvětrávacími rozparky a reflexními prvky na ramenou a zádech pro lepší viditelnost. „Co se mi na bundě líbí, jsou opravdu velmi výrazné reflexní prvky, což jsme zjistili z fotek našich večerních tréninků. Doslova jsme svítili. Bunda je tak lehká, že jsem ji na sobě ani necítím, proto mě překvapilo, jak mě dokázala udržet v teple. Nevýhodu jsem viděl v tom, že máme typ bez kapsy na zádech, takže jsem řešil problém kam s mobilem. Bundu jsem si bral i na kolo a myslím, že právě inzerce

pro biking bude mít v mém sportovním šatníku hlavní uplatnění,“ popsal běžec-sporťák z naší redakce Michal. Pokud by vás bunda zaujala více na www.bike4u.cz. Hanka Topolovová, foto: Miloš Šálek

MĚŘENÍ

ZRAKU

APLIKACE A PRODEJ

KONTAKTNÍCH

ČOČEK

NOVKÉCE KOL0E14 2

JIŽ 17 LET KOMPLEXNÍ

PÉČE

O VÁŠ ZRAK

TRUTNOV, Bulharská 139 tel. 499 812 561 | 777 212 561