Trutnovinky - Magazín květen 2014

kulturně-společenský magazín | květen 2014 | zdarma

Trutnov ve válce

Luděk Niedermayer se narodil v roce 1966 v Brně. Vystudoval Masarykovu univerzitu a v roce 1991 nastoupil do centrální banky. V roce 1996 se stal nejmladším členem Bankovní rady ČNB. V roce 2000 byl jmenován viceguvernérem.

Stále se aktivně podílí na činnosti pracovních skupin MMF a IBRD. Názory Luďka Niedermayera najdete na niedermayer.blog.idnes.cz.

VOLTE PROSPERUJÍCÍ EVROPU

Přijďte 23. a 24. května k eurovolbám

RNDr. Luděk Niedermayer

lídr kandidátky TOP 09 do Evropského parlamentu

OBSAH

Editorial Jen málokdy se dostane člověk na vojenský hřbitov nebo k válečnému pomníku. Mojí jedinou vzpomínkou jsou socialistické pietní akty ke druhé světové válce, při nichž jsem jako malý školák brečel u letadla nebo u tanku. Patřil jsem tak dlouho k těm, kteří se mylně domnívali, že válka se Trutnova vlastně ani netýká. Když jsem se už jako dospělý ale na hřbitov dostal, přečetl si historickou literaturu a vyslechl pár pamětníků (na druhou světovou válku), změnil jsem názor. A ne jen na poslední válku nebo na často opěvovanou vítěznou bitvu Rakušanů nad Prusy 1866. V případě Trutnova totiž stále máme co objevovat. V jeho více než 750 let dlouhé minulosti bylo vojenských konfliktů, které se ho dotkly, až moc. Ovlivnily lidské osudy, pozměnily tvář města a podepsaly se na jeho hospodářství a kultuře. Ne vždy se také všechno z vojenské historie dozvíme. Něco málo se snažíme odkrýt v první části magazínu.

Snad pochopíme, co naši předci zažívali.

Pavel Cajthaml

STRANy 4 - 12 Trutnov ve válce

STRANa 13 z muzejních sbírek

STRANa 14 zločin v rudníku

STRANY 24 - 25 CIRK-UFF

STRANy 28 - 29 pRAŽSKÝ PŮLMARATON

STRANY 30 -31 REPORTÁŽ Z GOLFU

Vydavatel: Trutnovinky s.r.o, IČ: 28847229, MK ČR E 19626. Adresa: Trutnovinky, Žižkova 277, Trutnov, www.trutnovinky.cz, e-mail: redakce@trutnovinky.cz Obchod, inzerce: Rudolf Korbelář, tel: 499 941 941, 608 146 620, e-mail: ruda@xantipa. in, obchod@xantipa.eu, Redakce: Pavel Cajthaml, tel: 733 510 071, Hynek Šnajdar, tel: 734 457 697, Michal Bogáň, tel: 734 545 423. Grafika: Vojtěch Petr, Distribuce: Česká pošta a.s. a vybraná distribuční místa, Tisk: Tiskárna Voborník, K. Čapka 868, Hostinné, Sazba: XANTIPA AGENCY s.r.o., Číslo ISSN: 1805-8914, Fotografie na titulce: Archiv Muzea Podkrkonoší Trutnov

3

4

TRUTNOV VE VÁLCE

Vojenské tažení nebo bitva, vždy to byla pro město pohroma

Trutnované vyhlíží Švédy obraz Ignáce Fidlera

Šedesát devět let po skončení 2. světové války je Trutnov moderním a pohledným městem.

Ani se nechce věřit, že tudy v minulostí častokrát táhla vojska a dokonce se zde bojovalo. Mylně se dnes Trutnované domnívají, že městu válečné konflikty neublížily. Opak je pravdou.

Trutnov leží u hranic, na klíčové cestě do Slezska.

Vojska tudy proto procházela jaksi automaticky už od středověku, dokonce ještě před založením města ve 13. století. „První zmínku o válečném tažení můžeme klást k roku 1110, kdy tudy pravděpodobně putovala vojska polského panovníka Boleslava Křivoústého. O jeho tažení se zmiňuje kronikář Gallus Anonymus, který ho přirovnává k Hanibalově tažení přes Alpy,“ uvádí ředitel Muzea Podkrkonoší v Trutnově Vlastimil Málek.

Významně kraj zasáhly husitské války. Ve dvacátých a třicátých letech 15. století tudy prošla řada oddílů husitských vojsk, když táhla do Slezska.

Byly mezi nimi i proslulé spanilé výpravy. Husité tehdy měli zájem o všechna tři větší města regionu - Trutnov, Hostinné a Dvůr Králové.

Dokonce sem táhnul z Hradce Králové přímo slavný Jan Žižka. Jaroměř musel dobývat, protože proti Trutnovu to bylo dobře opevněné město.

Dvůr Králové se mu vzdal bez boje. „Horší to bylo u Trutnova, tady se zřejmě chvilku bojovalo.

Trutnov byl ale malý a málo opevněný, takže byl nakonec Janem Žižkou dobyt,“ říká historik Ondřej Vašata. Na Hostinné se Žižka vydal až později, v roce 1424, ale nedobyl ho.

Významným konfliktem byla i třicetiletá válka v letech 1618 až 1648. Na město tehdy opakovaně útočili Švédové. V roce 1634 neměli na dobytí Trutnova dost vojáků. V letech 1642 a 1645 se do města naopak dostali bez boje, Trutnované tehdy utekli do okolních kopců. „Nejhorší situace nastala v roce 1647, kdy se měšťané postavili na odpor. Vyzbrojili se tím, co našli doma, navíc jako podporu měli miniaturní vojenskou posádku. „Švédové nakonec město dobyli za pomocí dvou děl, kterými rozstříleli hradby a lidé se pak stáhli do zámku. Trutnov vyrabovali a město téměř úplně zničili. Málokteré město v Čechách bylo tehdy tak postižené válkou jako Trutnov,“ tvrdí Vašata.

V 18. století zasáhly do osudu Trutnova vleklé Slezské války. Bylo jich několik a vážně zahýbaly s osudem zdejších lidí. V roce 1745 město nemělo

5 téměř žádné pořádné opevnění. Prusové se tak v září téměř bez boje dostali do města a usadili se tu. „Potřebovali ale uživit vojáky, tak si vybudovali polní pekárny, které spotřebovaly velké množství dřeva. Pálilo se dřevo i ze stodol a plotů.

Obsluha ale zřejmě neopatrně pekárny obsluhovala, došlo k požáru, oheň se rozšířil a nakonec fatálně vyhořel celý Trutnov. Pro město to byla obrovská rána,“ upozorňuje historik Vašata.

O pár dnů později se odehrála velká bitva Prusů a Rakušanů Žďáru (mezi dnešní Výšinkou, Hajnicí a Stříteží). Dodnes najdete v Trutnově a okolí pozůstatky této bitvy. Při tzv. Sedmileté válce se sice v Trutnově nebojovalo, ale v roce 1757 proběhla známá bitva u Kolína, kde vyhrála rakouská panovnice Marie Terezie. „Na jejím úspěchu se tehdy významně podíleli i trutnovští střelci, kteří tam bojovali tak udatně, že ukořistili nepřátelskou korouhev. Bojovaly jich tam podle odhadu desítky,“ připomíná Vašata. Díky slezským válkám také Trutnov opakovaně navštívil panovník Josef II., který má dnes na náměstí sochu.

Z dnešního pohledu je nejznámější trutnovskou inzerce

bitvou prusko-rakouská řež z 27. června 1866. Rakušané tehdy poprvé (a naposledy) porazili pruskou armádu. Utkalo se téměř 60 tisíc pěšáků, přes 4 tisíce jezdců a 25 dělostřeleckých baterií. Padlo, bylo zraněno nebo zajato přes 6 tisíc vojáků.

Po rakouském vítězství ale přišla pruská odplata.

Nejprve vojenská odveta 28. června u Rubínovic. Především ale za údajnou zradu civilního obyvatelstva, kterou byla vysvětlována porážka u Trutnova. Došlo k drancování a mnoha příkořím.

Tehdejší starosta Roth a další radní byli označeni za zrádce a odvlečeni do vězení v pevnosti Hlohov. Propuštěni byli po osmdesáti dnech. Byla to největší bitva, bojovalo se i přímo ve městě, měla nejhorší následky. „Paradoxně ale Trutnov byl tehdy v takovém hospodářském rozmachu a dynamickém rozvoji, že se povedlo město rychle obnovit a postavit na nohy,“ říká Vlastimil Málek.

Trutnova se pak výrazně dotkla až první světová válka. Řada obyvatel (odhadem asi tisícovka) musela narukovat do rakouské armády. Přizpůsobit se musel i průmysl. Šily se tady například tlumoky

6

TRUTNOV VE VÁLCE pro armádu. Většina potravin musela na frontu, takže byl zaveden přídělový, lístkový systém. Panoval hlad, situace byla výrazně horší, než potom ve druhé světové válce. „Byly tu dokonce tzv. hladové demonstrace. V roce 1917 dělnice vytloukly okna okresnímu hejtmanovi, který tehdy sídlil na náměstí,“ připomíná historik Vašata. Zajímavostí je, že v Trutnově byl tehdy zřízen ortopedický ústav pro válečné invalidy. Na první světovou válku poukazuje mnoho pomníků. Na těch, které se dochovaly, nebo jsou aspoň zaznamenané na dobových fotografiích, jsou dobře čitelná i jména padlých. „Je patrné, že tehdy za císaře pána padli i Češi, nejsou tam jen německá jména,“ upozorňuje Ondřej Vašata.

Osudová byla druhá světová válka. Přímo ve městě a okolí se sice nikdy nebojovalo, ale významně zasáhla do života zdejších lidí. Zatímco z měst v protektorátu Čechy a Morava se do armády nerukovalo, u Trutnova to bylo jinak.

Nebyl totiž součástí protektorátu, ale nacistického Německa. Takže zdejší muži museli do wehr-

UKÁZKOVÁ HODINA

ZDARMA

AKCE 1 + 1 10 LEKCÍ PRO DRUHOU OSOBU

ZDARMA

Při přihlášení do 30.6.2014

tel.: 776 057 642 www.anglicky4xrychleji.cz

machtu. „Kdo byl schopen nést zbraň, musel na frontu. Obrovské množství jich ve válce zahynulo, zejména na východní frontě.“

Trutnov měl navíc patronát od roku 1941 nad německou ponorkou U333, které velel proslulý kapitán Cremer, přezdívaný Ali. „Trutnovští ponorku podporovali, posádce posílali dárky a dokonce tehdejší starosta města Streitenberger ponorku osobně navštívil, což dokládá i dobová fotografie,“ ukazuje Málek. Ponorka byla potopena v roce 1944.

Město mělo štěstí, že nebylo bombardováno spojenci. Byl to příliš malý cíl. I přesto, že sem Němci přeložili továrnu firmy AEG, která vyráběla součástky do letadel a vlastně ve městě položila základy elektrotechnického průmyslu.

Po válce byla znárodněna. Zdejší textilky přešly na válečnou výrobu, nedostatek pracovních sil byl nahrazován židovskými vězenkyněmi z poboček koncentračních táborů Gross Rosen. „Hlavní tábor byl v Poříčí, kde bylo asi 1500 žen. Další pobočky byly v Horním Starém Městě, Libči a Bohuslavicích, kde bylo vězněno v průměru asi tři až čtyři sta žen,“ uvádí Málek.

Když 9. května 1945 do Trutnova přijela se samohybnými děly sovětská armáda, žádné boje se ve městě neodehrály. „Bylo obsazeno bez boje.

Dokládají to i dobové snímky. Německé obyvatelstvo rudou armádu nevítalo, a Čechů, kteří osvobozenecké vojsko vítalo, zas nebylo tolik,“ připomíná historik Ondřej Vašata. A ještě jedna věc související s druhou světovou válkou: před ní museli z Trutnova odejít všichni Češi a Židé. Po ní zase došlo k odsunu většiny Němců. Konflikt tak výrazně změnil složení obyvatelstva.

Pavel Cajthaml, foto: archiv Muzea Podkrkonoší

8

ANTONÍN JUST

Pracovat jako totálně nasazený bylo nesnesitelné a k nezapomnění Příběh kronikáře Antonína Justa potvrzuje, že Trutnova se tvrdě dotkla i 2. světová válka. Jako totálně nasazený musel pracovat v Německu. Když dostal po zranění při náletu volno, ukrýval se a do říše už se nevrátil. „Zažil jsem dva roky strachu, za útěk hrozil pracovní tábor,“ říká.

Když nacisté začali válku prohrávat a jejich hospodářství utrpělo první vážné ztráty, zavedli pracovní mobilizace. Statisíce Čechů musely pracovat pro potřeby válečné ekonomiky Německa. Tzv. totálnímu nasazení pro práci v říši neunikl ani tehdy jedenadvacetiletý Antonín Just. „Vysoké školy byly zavřené, po maturitě jsem půl roku pracoval v čokoládovně Zora Olomouc. Byl to sladký život, ale brzy přišla hořká změna. Odvedli mě do Vídeňského Nového Města, na nucené práce v továrně na letadla.“ Během roku zažil v Říši ponižující práci, jako všichni Češi. Šikana a přehlížení byly na denním pořádku. Pro Němce se stal jen „pomocným dělníkem“ s koštětem v ruce. Za každého počasí, i v zimě, pracoval venku. Nesměl se ale nikde schovat před chladem ani se na chvíli ohřát. O jídle už ani nemluvě. „Rozhodně nestačilo, aby člověk nabral sílu do práce. A pracovní doba byla hodně dlouhá. Přitom hlava byla stále plná obav, co bude zítra,“ popisuje.

Německá nacionální nenávist zasáhla hluboko do jeho soukromí. „Nosívali jsme tenkrát dlouhé vlasy a široké klobouky na protest. Slovák Hrenko, obzvláště zlý člověk plně ve službách nacismu, mi jednou s úšklebkem donesl poukázku na ostříhání. Hrenko byl ještě horší, než samotní Němci.

Tím se potvrdilo poznání, že ´poturčenec je horší Turka´,“ říká Just. V srpnu 1943 zažil při práci ve skladišti na vlastním těle opravdový nálet. Obraz zraněných a spálených lidí doslova na škvarek mu z paměti nikdy nevymizí. „Kolem byl dva metry vysoký ostnatý drát, aby se nemohlo utéci.

Dodnes nevím, jak jsem tuto překážku při bombardování přelezl. Zázrakem jsem přežil a utrpěl povrchové zranění na hlavě. Domů jsem pak odjel s bílou obvazovou kuklou na hlavě.“ Otřesné podmínky byly v ubytovacích lágrech, ale přesto lepší než v pracovních táborech. Dře-

věné baráky byly bez veškerého hygienického zařízení a bez kamen. „Psychicky jsme hodně trpěli. Ve dne práce, v noci se nedalo spát. Sotva jsme ulehli, padaly na nás štěnice a blechy. Bylo jich moc, strašně moc. Spali jsme často raději venku, než abychom zalezli do takové postele,“ vypráví strašné zážitky.

Kamarádovi do Červeného Kostelce o tom o tehdy poslal hrst psaných veršů, vzpomínku na první válečné Vánoce v Říši. Citově jsem byl tenkrát zřejmě úplně na dně.

Podivné slavím Vánoce churavím, v srdci to zebe stromek mám prázdný ledaže pověsil bych naň sebe Když po náletu v srpnu 1943 dostal mimořádnou dovolenou, vrátil se domů. Už cestou vlakem byl rozhodnutý, že se nevrátí. Schovával se dva roky, hlavně u rodičů a kamarádů. „Byl to přetěžký život. Policejně jsem se nemohl přihlásit a tím padla mi možnost dostat potravinové lístky. Rodiče mi s obtížemi sháněli jídlo, vlastně jsem byl živ z jejich přídělů,“ vzpomíná. Válku ale přečkal.

Jednou ho sice němečtí policisté sebrali, ale slíbil, že se na nucené práce vrátí. Neudělal to. „Stále jsem vymýšlel, jak se tomu vyhnout. Třeba sebezmrzačením.“ Měl navíc štěstí. Nikdo z okolí ho neudal. Německého kontrolora ve vlaku zase obalamutil zkomolenou školní němčinou, když chtěl propustku. „Sahal jsem s předstíraným klidem do náprsní kapsy pro neexistující doklad.

Ten pohyb ho uspokojil a zasalutoval a odešel.

Kdyby to prasklo, všechno by vyšlo najevo a musel bych určitě zpátky do Německa.“ Na válku jsem málem životem doplatil v samém jejím konci. Abychom ztížili ustupujícím německým vojákům cestu z Náchoda přes Červený Kostelec, pokáceli jsme několik stromů v blízkém lese a zřídili primitivní barikádu. Na ní jsem střídavě

9 hlídal s kamarádem Čeňkem Šulcem.

Poslední půlnoc války byla pro mě i kamaráda osudná. V té době jsem vystřídal na barikádě Čeňka a odešel domů.

Ráno vyznělo velmi tragicky. Když jsem vyprovázel svoji budoucí manželku na cestě do práce, minul nás smutný obraz, do smrti na něj nelze zapomenout – nesli na barikádě zastřeleného kamaráda. Bylo to velmi neradostné zakončení války.

Všechny těžkosti pracovního nasazení v říši a co se prožívalo, dalo se tenkrát hodně překonat láskou v této době dvacetiletého Antonína a dvacetileté Toničky.

Pavel Cajthaml, foto: Jiří Jahoda a archiv

Trutnov má své veterány, kteří bojovali proti nacismu Pamětníky 2. světové války jsou i tři trutnovští veteráni, kteří v armádě bojovali proti nacistickému Německu.

Nejznámějším je účastník bitev o Kyjev a na Dukle, nositel Řádu Bílého lva a plukovník Jan Plovajko (narozen 1922).

Po okupaci Československa odešel do Sovětského svazu.

Byl ale zatčen, obviněn ze špionáže a za ilegální přechod hranice poslán do gulagu za polární kruh. Po třech letech věznění v pracovním táboře se dostal do vznikající československé bojové jednotky v Buzuluku. Po absolvování výcviku u těžkých minometů prošel mnohé významné bitvy, byl několikrát raněn. Došel ale s vojskem až do Prahy. Po válce sice zůstal v armádě, ale za protisovětské postoje byl v roce 1948 nejprve zatčen a později propuštěn z armády.

Také další bojovali na východní frontě. Podplukovník Eduard Zirnzák od roku 1944 jako tankista v řadách 1. československé samostatné tankové brigády. A podplukovník Josef Svoboda, který od roku 1944 sloužil jako obsluha minometu u 1. československého armádního sboru.

inzerce

Dopřejte si

mořské

v Trutnově

www.mebys.cz

www.facebook.com/SportovisteTrutnov SportovisteTrutnov

10

RUDOLF LIBNAR

Když Němci zavřeli otce, nutil mě učitel hajlovat Matka Němka, otec Čech. Za druhé světové války nebylo v německém Trutnově smíšené manželství pro tehdejšího školáka Rudolfa Libnara (1937) žádnou výhodou. „Za války se otec musel rozhodnout, zda budu Čech, nebo Němec. Nechal mě napsat jako Čecha. Za války to byl ale hendikep,“ říká.

Libnar pochází z řeznické rodiny. Otec měl obchod v dnešní Polské ulici. Kdysi se jmenovala Hermann Göring Strasse. „V Trutnově bylo tehdy jedenadvacet řezníků. Otec měl největší řeznictví ve městě a zaměstnával šest prodavačů. Maso většinou nakupoval u německých sedláků, kteří se u něj v řeznictví zastavovali s koňskými povozy. Byli to Němci, kteří neměli v oblibě Hitlera.

Tak se v řeznictví vedly řeči o politice a poslouchal se Londýn. To mohlo všechny přivést do koncentráku. U všeho jsem byl a byl jsem velmi informovaný,“ vzpomíná Libnar.

Situace za války byla napjatá a nejistá. Libnar si pamatuje, co jeho otce přivedlo do libereckého vězení. Na Struze byl malý zajatecký tábor angloamerických letců, kteří byli sestřeleni. Podle řezníkova syna to byl tak trochu fešácký kriminál.

Letci totiž chodili na vycházky v nažehlených uniformách a zpovzdálí je hlídal Němec s kvérem na rameni. „Jednou šli kolem našeho krámu. Táta je zastavil a dal se do řeči s pilotem. Německý voják stál poblíž, kouřil a moc si toho nevšímal.

Problém byl v tom, že soused, který měl vedle papírnictví, byl zuřivý nacista. Když viděl, že se táta baví s nepřítelem Říše, zavolal gestapo. Pro tátu okamžitě přijeli a on pak byl tři čtvrtě roku zavřený ve věznici,“ uvedl. Jeho syn se pak ve škole styděl, že má zavřeného tátu. „Navíc mě kvůli tomu nenáviděl učitel. Když jsem přišel do třídy, musel jsem srazit podpatky, zvednout pravici a hlasitě pozdravit sieg heil,“ pamatuje si na nepříjemné okamžiky.

V době stanného práva Němci často popravovali.

Libnar vzpomíná, jak jedna žena na poště vykrá-

11 dala balíky, které šly na frontu. Byla odhalena a popravena. Také se stalo, že šest německých mužů odmítlo narukovat do wehrmachtu na frontu. Druhý den pět z nich zastřelili, jeden s pomocí kladiva vytloukl přes noc mříže vězení a utekl.

Tím se zachránil a po válce se vrátil do Trutnova.

Když se v závěru války k městu blížili Rusové, Němky se zamkly v trutnovském kině, protože měly strach ze znásilnění. „Rusové vylamovali dveře baráků. Na kino ale zapomněli, a to Němky zachránilo,“ prozradil Libnar.

Příjezd Rusů se proměnil v tragédie. Naproti Libnarovým stál dům, kde se zastřelili manželé. „V našem domě se sešlo šest žen včetně důstojnických paniček s tím, že spáchají sebevraždu i s dětmi. Napustily vanu a nemluvňata ve vodě utopily. Pět ženských si vedle sebe lehlo na postel a ta šestá je zastřelila. Byl tam i kluk, který se mnou chodil do třídy. Toho střelila taky, ale jen ho zranila. Nakonec vykrvácel. Ona se pak sama zabila.

Byla to tragédie. Viděl jsem ty mrtvé na vlastní oči. Byl jsem tam s tátou, když otevírali byt.“

Libnarův táta si několik hodin před koncem války vyřídil účty s majitelem papírnictví, který ho třikrát udal gestapu pro podezření, že má doma zlato. Gestapo udělalo domovní prohlídky, ale nic nenašlo, protože řezník zlato neměl. „Táta si sednul za dveře papírníkova bytu. Když vystrčil hlavu, otec ho vytáhl ven a strašně ho zbil. Papírník se nakonec zvedl ze země a utekl. Už ho nikdy nikdo neviděl,“ poznamenal Libnar.

Samostatnou kapitolou byl poválečný odsun Němců z Trutnova. Soustřeďovací tábor byl v bývalém textilním podniku v Kalné Vodě. Každý si s sebou mohl vzít padesát kilogramů věcí. Odtud se vypravovaly transportní vlaky do Německa. „Odsun byl velmi diskutabilní, protože byli odsunuti i ti, kteří se nijak neprovinili, nezasloužili si to a byli proti Hitlerovi. Spousta Němců spáchala sebevraždu,“ tvrdí pamětník, jemuž byly odsunuty nevlastní sestry. Příkaz k odsunu dostala i jeho matka. Do věci se však vložil Libnarův otec a zařídil, aby matka zůstala doma v Trutnově.

Hynek Šnajdar

inzerce

Velký výběr hotových jídel každý den Každý pátek od 20 h. živá hudba Využijte naše prostory k setkání, pořádání oslav či akcí! tel.: 608 252 034 www. penzionporici.cz

NÁMOŘNÍK

12

Tragický osud námořníka Rudolfa Wojtecha z Trutnova

Rakousko-Uhersko nemělo za první světové války příliš rozsáhlé námořnictvo. Jeho pýchou bylo několik bitevní lodí. Bitevní loď Szent István (Svatý Štěpán) byla uvedena do služby v listopadu 1915. Na rozdíl od ostatních lodí této třídy její stavbu financovalo Zalitavsko (uherská část monarchie), které bylo i jejím provozovatelem. To se podepsalo na problematické kvalitě a nespolehlivosti plavidla. Bitevní loď Szent István byla dlouhá 152,2 m, široká 27,99 m a hloubka ponoru činila 8,85 m. Disponovala 12 děly ráže 305 mm, 12 děly ráže 150 mm, 18 děly ráže 66 mm a 4 torpédomety ráže 533 mm. Díky dvanácti parním kotlům a čtyřem lodním šroubům mohla plout rychlostí až 20 uzlů (38 km/h).

Většinu první světové války trávila bitevní loď Szent István v přístavišti v Pule (Chorvatsko). To se změnilo v létě 1918, kdy spolu s dalšími loděmi vyrazila prolomit nepřátelskou blokádu Otranského průlivu. Do akce se Szent István vydal v noci 9. června 1918. Záhy ale nastaly potíže. Došlo k přehřátí ložiska turbíny a rychlost lodi musela být inzerce

snížena. Když se závadu podařilo opravit, snažila se loď dohnat časovou ztrátu, a proto řádně „zatopila pod kotlem“. Hustý oblak kouře z komínů ovšem zpozoroval italský torpédový člun MAS-15.

Vyslal na nepřátelskou loď dvě 450 mm torpéda, která 10. června ve 3:31 ráno zasáhla pravobok lodi. Snahy o záchranu bitevní lodi byly marné.

Szent István se záhy otočil kýlem vzhůru a v 6:12 klesl ke dnu. Zahynulo 89 členů posádky a 29 bylo zraněno. Zkáza lodi byla dokonce nafilmována. Jelikož se jednalo o velký a nečekaný úspěch italské armády, slaví se v Itálii dodnes 10. červen jako Den válečného loďstva. Vrak lodi Szent István se nachází v hloubce 66 metrů asi osm mil od ostrova Premuda v Jaderském moři.

Zajímavostí je, že jeden z námořníků, který na lodi Szent István tehdy zahynul, pocházel z Trutnova.

Jmenoval se Rudolf Wojtech (uváděn i jako Wojtiech). Narodil se 29. září 1894 v Trutnově-Nových Dvorech.

Z jeho náhrobku na trutnovském hřbitově se dozvíme, že byl na lodi Szent István svobodníkem (Matrose 1. Klasse).

Jako pohřešovaný se uvádí od 10. června 1918, což je datum potopení lodi.

Ondřej Vašata, Muzeum Podkrkonoší

Z MUZEJNÍCH SBÍREK

13

Německá útočná puška MP 44

Ve sbírce militarií Muzea Podkrkonoší v Trutnově se nachází řada palných zbraní, a to především z 19. a 20. století. Je mezi nimi též několik kusů z druhé světové války.

dřevěné střenky. Segmentový zásobník mohl pojmout 30 nábojů. Puška byla schopna též střelby dávkou, v čemž byla podobná samopalu.

Hmotnost zbraně je 4,31 kg.

Pomineme-li smutný účel, ke kterému tyto zbraně sloužily, zasluhuje si zvláštní pozornost zejména proslulá německá útočná puška MP 44 (Maschinenpistole 44, resp. Sturmgewehr 44), zavedená do výzbroje německé armády koncem druhé světové války. Jejím konstruktérem byl Hugo Schmeisser a celkem se jí vyrobilo přes 425 000 kusů.

Muzejní exemplář nese výrobní číslo 4296/44A. Jedná se o útočnou pušku ráže 7,92 mm s válcovou hlavní se 4 drážkami, nalisovaným mohutným držákem střechovité mušky a hledím od 100 do 800 metrů s posuvným běžcem. Pažba je dřevěná, pistolová rukojeť má podélně rýhované

Pušku se podařilo získat do sbírky v roce 1986 tehdejšímu odbornému pracovníkovi muzea Petru Kopeckému prostřednictvím Krajské správy Sboru národní bezpečnosti v Hradci Králové.

Zbraň byla úředně znehodnocena v podniku Lověna Pardubice.

Jistou zajímavostí je, že konstruktér pušky Hugo Schmeisser byl odvlečen v roce 1945 do SSSR, kde pak pracoval v iževské zbrojovce pod konstruktérem Michailem Kalašnikovem. Právě tehdy zde vznikla známá útočná puška AK-47, která v MP 44 zjevně nalezla inspiraci.

Vlastimil Málek, Muzeum Podkrkonoší

inzerce

www.koupelnynaklic.com

• kompletní realizace • rekonstrukce koupelen

• paneláková jádra

tel. 777 233 663 , info@koupelnynaklic.com Na Sluneční stráni 246, Janské Lázně

14

ZLOČIN

Svědci vraždy Němců v Rudníku i jejich kati se už dnes budou hledat špatně

Msta, touha po odvetě, zbabělost, osobní mindráky, pocit, že vítězové mohou všechno, možná i kolaborace a následné výčitky svědomí. To všechno mohlo stát u neomluvitelného činu vedoucího 29. června 1945 k tragédii, která se odehrála pod lesem nedaleko dnešního obecního úřadu v Rudníku.

Tehdy tam někdo na čísi rozkaz odvlekl pět německých rudnických mužů prý s tím, že vlastní nějaké zbraně, nahnal tam německé obyvatelstvo od patnácti let věku, které mělo přihlížet ponižujícím procedurám. Muži si totiž museli vykopat vlastní hrob a pak byli zastřeleni. Jejich těla téměř sedmdesát roků spočinula v rudnické zemi.

Teprve nedávný záměr obce postavit na tomto místě sportoviště a cyklostezku vedl k vyzdvižení kosterních ostatků, o nichž se vědělo, že právě někde v tomto místě budou zakopány. Do věci se vložila policie a nepromlčitelný případ označila za vraždu.

Problém je v tom, že po tolika letech od konce války se budou složitě hledat nejen svědci tragické události, ale i případní vrahové.

Mnozí už patrně nebudou mezi živými. Starosta obce Aleš Maloch správně přechodně zastavil práce na sportovišti, protože nechtěl, aby cyklostezka vedla nad ostatky mrtvých. „Kosterní ostatky musí být důstojně pohřbeny na hřbitově,“ řekl.

Otázkou je, když se o místě, kde byli Němci popraveni, přibližně vědělo, zda neměly být ostatky vyzdviženy už před lety. Byla by totiž větší šance najít svědky tehdejší události a možná také dopadnout vrahy.

Hynek Šnajdar, foto: Jan Bartoš

Barevné domky Hajnice, příspěvková organizace Královéhradeckého kraje

PROFESIONÁLOVÉ V OBLASTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB www.barevnedomky.cz

VÝSTAVY V TRUTNOVĚ

18

Galerie města JAROMÍR ZEMINA: UMĚNÍ, KTERÉ SE MNOU BYDLÍ Výstava ze soukromé sbírky jednoho z našich nejpřednějších historiků umění. Osoba Jaromíra Zeminy je sama o osobě zárukou té nejvyšší kvality artefaktů od nejvýznamnějších českých výtvarníků. Výstava potrvá do 7. června.

JAZZ WORLD PHOTO Výběr třiceti nejlepších jazzových snímků celosvětové soutěže pro amatéry i profesionály. Koná se ve výstavním prostoru v přízemí městského úřadu. Expozice je otevřená v pracovní dny, potrvá do 23. května.

Muzeum Podkrkonoší ZANIKLÉ KRKONOŠSKÉ BOUDY NA HISTORICKÝCH POHLEDNICÍCH Expozice historických pohlednic dvorského sběratele Jaroslava Drtiny. Ukazuje 24 známějších i méně známých zaniklých bud na české i polské inzerce

straně Krkonoš, jakými jsou například Petrova bouda, Mísečná bouda, Havlova bouda, Bouda v Modrém dole nebo Bouda Prince Jindřicha.

Výstava potrvá do 8. června.

KAŽDÝ DEN SLOUŽÍ LEN: ZE SLAVNÉ HISTORIE PODNIKU TEXLEN Expozice o historii lnářského podniku Texlen.

Před rokem 1989 byly výrobky trutnovské textilky slavné po celém světě, v roce 2007 ale došlo k uzavření posledního Texlenu. Na výstavě jsou fotografie z jednotlivých závodů, výrobky či propagační materiály. Expozice potrvá do 25. května.

Galerie Uffo MICHAL CIMALA: MADE IN TRAFAČKA Výstava špičkového českého výtvarníka a designéra Michala Cimaly ukazuje dva naprosto odlišné světy, ve kterých se autor pohybuje. Prvním je série sochařských objektů, na které i hraje, z nichž nejznámější je Raketon. Druhou jsou obrazy z temnot vnitřních světů a rozrušené psychiky, které úzce souvisejí s jeho rapovými texty. Expozice potrvá do 6. května.

19 VÝSTAVA PRACÍ STUDENTŮ JAMU POD VEDENÍM JANY PREKOVÉ Výstava mladých autorů. Vernisáž bude v úterý 27. května v 17 hodin. Expozice potrvá do 17. června.

Galerie Dům tisku SETKÁNÍ S DIVOČINOU Výstava velkoformátových snímků Lukáše Pavlačíka pořízených zejména v Africe, která mu před lety učarovala. Zdi galerie jsou plné lvů, nosorožců, medvědů a dalších zvířat, která lze potkat v divoké přírodě. Výstava potrvá do 13. června.

Galerie draka STÁLÁ DRAČÍ EXPOZICE Výstava v podzemí Základní umělecké školy ve Školní ulici oživuje legendu o založení města.

Galerie je otevřena denně kromě pondělí.

Mates - jídelna zdravé výživy IVAN KNOTEK: FOTOGRAFIE Známý trutnovský fotograf Ivan Knotek o vlastní tvorbě říká: „Nemám specifickou oblast, mám rád fotografie, které dávají možnost vytvářet vlastní příběh divákovi.“ Výstava trvá do 11. června.

Galerie Hippo Foto ... A FOTÍME DÁL Výstava fotografií členů fotografického kroužku trutnovského stacionáře, který vznikl na základě projektu dvou známých fotografů Jiřího Jahody a Vladimíra Groha. Projekt byl zaměřen na tři hlavní témata - zátiší, portréty a krajina. Potrvá do konce dubna.

Kino Vesmír MÁCHŮV KRAJ POETICKÝ Výstava fotografií Zdeňka Halíře a Vladimíra Kuřátka. Přístupná vždy v době promítání filmu, potrvá do 30. dubna.

Galerie v kině Vesmír JANA PECHLÁTOVÁ: NARNIA Soubor fantasy snímků odrážejících vnitřní život a sny autorky. Otevřeno je vždy v době promítání filmu, vstup na výstavu zdarma. Výstava potrvá do 10. května do 30. června.

kulturní programy

20

HOSTINNÉ

DVŮR KRÁLOVÉ

VÝSTAVA 9. 5. – 10. 7. - klášter

EXPOZICE 16. 5. – 8. 6. – Špýchar

V ambitu kláštera bude v pátek v 17 hodin zahájena autorská výstava prací malířky Iveta Pilařové z Vrchlabí. Autorka ji nazvala Postřehy z útesu. Přestože umělkyně trpí roztroušenou sklerózou a její díla působí emocionálně, není v nich zbytečný sentiment a soucit. inzerce

František Soukup a jeho současníci je název výtvarné výstavy ze sbírky obrazů městského muzea. K vidění budou obrazy Františka Soukupa (1879 – 1957), Břetislava Menčíka (1883 – 1958) a Joži Mikše (1901 – 1966).

Nebudou chybět ani plastiky významného rodáka Otty Gutfreunda (1889 – 1927), které budou zapůjčeny z Galerie města Trutnova a Národní galerie v Praze.

DIVADLO 18. 5. – Hankův dům Vzpomínky zůstanou - úsměvný komediální příběh i strhující rodinné drama milostného čtyřúhelníku je sondou do lidského

osudu. Hra Divadla Ungelt začne v neděli od 19 hodin.

VRCHLABÍ FOLKOVÝ RECITÁL 14. 5. – KD Střelnice

Slávek Janoušek je známý zpěvák, textař a skladatel. Vystudoval Pedagogickou fakultu dnešní Masarykovy univerzity v Brně. V letech 1976 – 1982 se věnoval divadlu. V roce 1984 získal interpretační Portu, o rok později Portu autorskou. Jeho recitál začne v klubu Kotelna ve středu v 19 hodin.

kulturní programy ÚPICE

ČESKÁ SKALICE

VÝSTAVA A PŘEDNÁŠKA do 20. 5. – Divadlo A. Jiráska

MAJALES 4. 5. - Ratibořice

Z Úpice až na konec světa (šestnáctitisícikilometrovej vejšlap) - to je název výstavy poetických foto obrazů Petra Hirsche ze Dvora Králové. Výstava poutníka bude v pondělí 19. května od 17 hodin doplněna audiovizuálním představením. inzerce

V neděli od 10.30 hodin v zámeckém parku v souvislosti s Majalesem začne zahradní slavnost Máj a Les aneb Malá Veliko-Noční Muzika. Představí se soubory Ritornello a Barunka.

FESTIVAL 31. 5. – letní kino Rozkoš Nedožitým 100 narozeninám spisovatele Bohumila Hra-

bala je věnován první ročník Totem‘s Hardtramp festivalu na Rozkoši, který vypukne v sobotu ve 14 hodin. Těšit se lze na Michala Pavlíčka s Monikou Načevou, představí se skupina Buty, kapela Totem‘s s texty Vlastimila Třešňáka, festival obohatí a publikum řádně rozehřeje Petr Čtvrtníček se souborem Buzerant, dále vystoupí kapely Tortharry, Los Candelabros, Rudovous, Barový mouchy, Payanoia, Dukla Vozovna a Pepa Lábus a spol.

21

Objednávat můžete telefonicky – 499 842 025, 605 294 797, 605 294 796, Objednávat můžete telefonicky – 499 842 025, 605 294 797, 605 294 796, e-mailem – anguso@seznam.cz, nebo elektronickou objednávkou na – www.anguso.cz e-mailem – anguso@seznam.cz, nebo elektronickou objednávkou na – www.anguso.cz

Objednané zboží vám doručíme dle vašeho požadavku.

Objednané zboží vám doručíme dle vašeho požadavku.

PROGRAMY KIN Trutnov 1. 5.

2. a 3. 5.

2. a 3. 5.

4. 5.

4. 5.

5. 5.

6. 5.

6. a 7. 5.

8. 5.

19.00 16.30 19.00 16.30 19.00 19.00 16.30 19.00 19.00

9. a 10. 5.

16.30

9. a 10. 5.

11. 5.

19.00 16.30

11. 5.

12. 5.

13. a 14. 5.

13. a 14. 5.

15. 5.

16., 17. a 18. 5.

16., 17. a 18. 5.

19. a 20. 5.

21. 5.

22. 5.

19.00 19.00 16.30 19.00 19.00 16.30 19.00 19.00 19.00 19.00

Justin Bieber´s Believe Velká oříšková loupež The Amazing Spider-man (3D) Velká oříšková loupež (3D) The Amazing Spider-man 10 pravidel jak sbalit holku 10 pravidel jak sbalit holku Fair Play Bohumil Hrabal „Takže se stalo, že …“ Dobrodružství pana Peabodyho a Shermana 300: Vzestup říše (3D) Dobrodružství pana Peabodyho a Shermana (3D) 300: Vzestup říše Láska, soudruhu!

Láska, soudruhu!

Sametoví teroristé Yves Saint Laurent Hurá do pravěku!

Hany Godzilla (3D) Godzilla Olga

23. a 24. 5.

23., 24. a 25. 5.

25. 5.

26., 27. a 28. 5.

29. 5.

30. a 31. 5.

30. a 31. 5.

16.30 19.00 16.30 19.00 19.00 16.30 19.00

X-Men: Budoucí minulost Vášeň mezi řádky X-Men: Budoucí minulost (3D) Transcendence Walesa: Člověk naděje Khumba Bonny a klid 2

Dvůr Králové 3. a 4. 5.

6. a 7. 5.

10. a 11. 5.

13. 5.

14. a 15. 5.

17. 5.

18. 5.

17. a 18. 5.

20. 5.

21. a 22. 5.

24. a 25. 5.

24. a 25. 5.

27. 5.

28. 5.

29. 5.

31. 5.

17.30 19.00 20.00 19.00 19.00 17.00 17.00 20.00 19.00 19.00 17.00 20.00 19.00 19.00 19.00 20.00

Amazing Spider-Man 2 Pojedeme k moři Ranhojič Cesta do školy Babovřesky Rio 2 (3D) Rio 2 Jedna za všechny Husí kůže - Zimomriavky Vášeň mezi řádky Khumba Bony a klid 2 Pulp Fiction: Historky z podsvětí X-Men: Budoucí minulost (3D) X-Men: Budoucí minulost Godzilla (3D)

inzerce

Naučte se vařit jako profesionálové Společnost GAST-PRO Trutnov zaměřená na segment profesionální gastrotechnologie plánuje rozšířit nabídku svých služeb. Firemní DEMO kuchyni určenou pro školení a prezentace šéfkuchařů se chystá nabídnout i široké veřejnosti. Zájemci z řad hobby kuchařů si tak budou moci vyzkoušet a osvojit moderní kuchařské trendy a postupy pod vedením špiček v oboru.

Trutnovská firma GAST-PRO, která je specialistou v oblasti technologií a vybavení pro profesionální gastro provozy, plánuje obohatit své služby i směrem k hobby veřejnosti. „Zákazníci mohou již od roku 2006 využít naší odbornou prodejnu a vybírat z rozsáhlého sortimentu profesionálních kuchyňských potřeb, strojů, nádobí a kuchyňského náčiní. Nově však budou mít možnost zapsat se do speciálních kurzů vaření, které jim pomohou proniknout do tajů a umění pravých kuchařských mistrů. Sous vide, molekulární kuchyně, kvalitní suroviny, chuťové variace, správné postupy při zpracování potravin či nejmodernější technologie – to jsou témata, kterými chceme při-

spět k vnímání gastronomie způsobem, který je běžný v zemích kuchyni zaslíbených“ vysvětluje Václav Flandera, jednatel společnosti GAST-PRO. Kurzy vaření budou probíhat pod vedením zkušeného člena Asociace kuchařů a cukrářů ČR Jaromíra Brdičky a týmu regionálních šéfkuchařů či známých popularizátorů gastronomie z ČR i zahraničí. Doplní tak odborné semináře, které se zde již řadu let konají pro profesionály z oboru.

23

24

FESTIVAL

Cirk-Uff odstartuje Cirk La Putyka světovou premiérou „kusu“ Dolls Nový cirkus, který byl poprvé pojmenován jako svébytný umělecký druh ve Francii, se už trvale zabydlel v Podkrkonoší. Neuvěřitelné akrobatické kousky, artistická kouzla a neobyčejně atraktivní podívaná, to vše bude provázet festival Cirku-Uff, který už počtvrté pořádá Společenské centrum Uffo.

Festival nového cirkusu letos zahájí světová premiéra. V úterý 27. května od 19 hodin budou návštěvníci Uffa svědkem představení Dolls špičkového cirkusového tělesa Cirk La Putyka se svým principálem a režisérem Rosťou Novákem. „V dětství je naším nejlepším kamarádem panenka, plyšový medvídek, vojáček ... Je pro nás klíčem do světa fantazie, oporou, když nám není dobře.

Hračka je jediná, kdo nám opravdu rozumí, cestuje s námi po celém světě, je naší zpovědnicí! Skrze panenku se můžeme podívat do historie, kdy jí člověk přisuzoval nadpřirozené schopnosti a byla spojnicí mezi námi a přírodou,“ to je nástin před-

stavení, které bude mít reprízy 28. a 29. května.

Hlavní program začne v pátek 30. května. Během tří dnů se v Uffu, na Krakonošově náměstí, na pěší zóně před Uffem, v šapitó a také v Kulturním klubu Nivy představí patnáct souborů z domova i ze zahraničí ve více než třiceti představeních.

Kromě Cirku La Putyka se příznivci nového cirkusu mohou těšit na finskou choreografku

25 -uff hrátky s LeGrandem a párová akrobacie pro začátečníky v Kulturním klubu Nivy. Workshop vedou profesionální akrobaté ze souboru Cirk La Putyka. „Před koncem roku 2013 dostal Cirk-Uff punc světově proslulé akce. Do své ročenky World 2014 ji zařadil The Economist, nejprestižnější ekonomický časopis světa,“ říká ředitel Uffa Libor Kasík a přeje si, aby se návštěvníci na festival dostavili v hojném počtu.

Hynek Šnajdar, foto: Vilém Fischl

a akrobatku Ilonu Jäntti, dále na mezinárodní Cirkus Mlejn, na tvůrčí dvojici Bratři v tricku, na neuvěřitelného španělského umělce Joana Catalá, na příběh o lásce k pódiu a k sobě navzájem v podání dvou nejlepších švédských cirkusových umělců Davida & Fofa, na vybledlý milostný příběh Miss Dolly v provedení Francouzů Marcel et ses Drôles de Femmes, jejich krajany Oktobre, Lukáše Karáska a Florenta Golfiera, Street Clowns či Magmanus ze Švédska.

Součástí festivalu budou také Rozcvička s Danem Komarovem před Uffem, dětské workshopy Cirkinzerce

26

PLACENÝ ČLÁNEK

Nová zubní klinika DentMode pečuje o úsměv klientů V Poděbradově ulici ve Dvoře Králové nad Labem byla v únoru otevřena zubní klinika DentMode (www.dentmode.cz). Klinika vhodně doplňuje rozsah požadované péče v našem regionu. Lékaři provádějí zákroky v oblasti dentoalveolární chirurgie, zavádění zubních implantátů, endodoncie, parodontologie, ošetření pod mikroskopem, bělení zubů. Samozřejmostí je preventivní péče, záchovná stomatologie i služby dentální hygieny. Klinika jednoznačně sází na maximální zákaznický komfort, bezbolestnost zákroků, čistotu, hygienu, moderní vybavení. Motto kliniky „Péče o úsměv“ vyjadřuje, co je pro zaměstnance nejdůležitější. Objednat k ošetření se můžete na telefonním čísle 491 616 464. Zubaře nové kliniky DentMode představujeme v rozhovoru.

3. Doufám a věřím tomu, že se nám společnými silami podaří vykouzlit úsměv na tvářích pacientů. Těším se také na špičkové vybavení pracoviště, zejména na 3D Cone Beam CT a operační mikroskop. Na druhou stranu je člověk díky nejmodernějším zobrazovacím a opticky zvětšujícím technologiím mnohdy frustrován. Čím víc vidím a čím víc vím, tím více si uvědomuji vlastní nedokonalost a nedostatečnost.

Petr Šabata – 31 let, svobodný, bydliště Hradec Králové. Vystudoval Lékařskou fakultu UK v Hradci Králové. Praxe na klinice Zahnarztpraxis dr. Tresnak v Itálii a v rodinné firmě Šabatová s.r.o. v Hořicích. Hovoří česky a anglicky.

1. Chtěl jsem studovat strojní inženýrství, ale odradila mě matematika. Zubů je jenom 32, což v mých očích studium zubního lékařství velice zjednodušilo. A hlavně oba rodiče jsou zubaři.

1. Proč jste se stal zubařem (-řkou)?

2. Co vás v práci motivuje?

3. Na co se těšíte v novém působišti?

Filip Světlík – 36 let, ženatý, 3 děti, bydliště Opočno. Vystudoval Lékařskou fakultu UK v Hradci Králové. Člen implantologického klubu ČR, České endodontické společnosti, České akademie dentální estetiky. Praxe ve firmě FSmile v Opočně. Hovoří česky a anglicky.

1. Určitě mě částečně nasměrovali rodiče - lékaři.

Otec pracoval jako primář chirurgického oddělení a matka jako zubní lékařka. Byla to souhra okolností a určité životní cesty.

2. Mám radost z dobré a kvalitně odvedené práce.

Od začátku zkouším lidi přesvědčit, že zuby lze spravovat i jinak, lépe a kvalitněji. Nechtěl jsem zabřednout do stylu „doktore, něčím mi to tam zaplácněte“. Myslím si, že lidé začínají chápat, že kvalitní péče, i když něco stojí, se vyplatí.

2. Jsem perfekcionista a snažím se pracovat pečlivě s důrazem na detaily. Hnacím motorem je dosažení nejlepšího výsledku. Pokud i pacient ocení pečlivý přístup, dostává pro mě práce smysl.

3. Nejvíce se těším na moderní přístrojové vybavení a usměvavý, pozitivně smýšlející kolektiv.

Zamlouvá se mi celkový koncept kliniky.

Olena Lebedeiva – 34 let, vdaná, 1 dítě, bydliště Lugansk (Ukr). Vystudovala Luganskou státní univerzitu. Z Lugansku se stěhuje do Dvora Králové. Praxe na klinice Dent-art a Elit Smile v Lugansku. Hovoří rusky a česky.

1. Nikdy jsem nepochybovala o své profesi. Myslím si, že jsem se zubní lékařkou narodila.

2. Pokaždé mě motivuje něco jiného. Při jednom zákroku pacientovi ulevím od bolesti, jindy se mně podaří obnovit ztracenou funkci chrupu a někdy se mně podaří pacientovi změnit i život.

3. Doufám ve vzájemné porozumění a úzkou spolupráci celého týmu DentMode, která nepochybně povede k dobrým výsledkům v práci.

Více na: www.dentmode.cz

POZVÁNKA

27

Desáté vinařské slavnosti osvěží víno z Trutnova

Podkrkonoší sice není klasickou vinařskou oblastí, ale kvalitní mok se tady zabydlel díky Trutnovským vinařským slavnostem. Letos se uskuteční jubilejní desátý ročník. Kromě toho ve městě proti klimatickým předpokladům vyrostla vinice. Návštěvníci slavností tak můžou poprvé ochutnat i zdejší víno.

To však není jediná novinka. Pořadatelé ze spolku Přátel dobrého vína oznamují, že slavnosti začnou už v pátek 23. května. Hlavní program bude druhý den v sobotu 24. května ve Staré radnici.

Tam se představí tuzemská i zahraniční vinařství a utkají se o ocenění Dračí víno roku 2014. „Stan na náměstí postavíme v pátek dopoledne a od 16 hodin v něm bude volné posezení s živou muzikou Kasteláni a Kocour v botách. Několik vinařství bude prodávat vína, vše doplní ochutnávka,“ říká prezident slavností Vojslav Šťovíček.

To hlavní ale přijde v sobotu. Starou radnici obsadí čtrnáct vinařství, zejména z Moravy. Podle pořadatelů je zájem každý rok větší, ale kapacita omezená. Návštěvníci zde najdou stálice i nové vinaře. „Velkou specialitou bude stánek Spolku vinařů Litoboř, který sdružuje vinaře našeho regionu. Letos poprvé jsme měli možnost ochutnat trutnovské víno, které se urodilo v Horním Starém Městě u Jiřího Novotného, člena spolku. Jde o speciální odrůdu dovezenou z Německa, která se jmenuje Solaris. Na naše klimatické poměry bych řekl, že to víno je velmi dobré. Návštěvníci budou moci ochutnat okolo patnácti vzorků regionálních vín,“ zve prezident.

Kulturní program bude jako obvykle v režii Cimbálové muziky Tomáše Zouhara z Drásova a zahraje také skupina Levou rukou band. „Myslím si, že nápad, aby ve městě byly Trutnovské vinařské slavnosti, se ukázal jako velmi dobrý. Byl to krok dopředu,“ dodává Šťovíček.

Hynek Šnajdar, foto: Jan Bartoš

TRUTNOV BĚŽÍ NA PRAHU

28

Půlmaraton krok za krokem

Je sobota 5. dubna a u Rudolfina je neuvěřitelný mumraj. Dnes se má naplnit půlroční snažení naší zpočátku nesourodé, nyní však kompaktní skupiny běžeckých nadšenců. V pravé poledne odstartujeme náš velký závod. Moderátorka se překonává a burcuje závodníky skoro jako na předváděcí prodejní akci: „Půlmaraton, to není ani pět ani deset, ale celých jednadvacet kilometrů!“

Cestou do startovního koridoru ještě kontroluji připravené věci a rekapituluji poslední trenérovy rady. Před startem je vhodné vzít speciální výživové želé a naopak se vyhnout tatrankám a podobným tyčinkám. Želé je připraveno, ale pro jistotu jsem si ještě v autě dal fidorku. Jsem zařazen do nejrychlejšího startovního koridoru, což je následkem poněkud přehnaných očekávání při přihlašování na závod. Potkávám Vojtu a připojuji se k jednotlivým písmenkům atletické abecedy na rozcvičení.

Start se blíží, na přední místa ve startovní bráně vpouští smečku afrických vytrvalců. Je 12:00 a za úvodních tónů Vltavy se masa lidí dává do pohybu. Hned od začátku zjišťuji, na co je třeba dávat pozor - různé typy dlažebních kostek, tramvajové koleje, refýže, ostrůvky. Výraznější problémy naopak nemám s davem běžců přede mnou. Jsou totiž o dost rychlejší, stejně jako ti, co startovali za mnou a divoce mě obíhají. Zůstávám v klidu, moje plánované tempo je někde kolem 4:40 na kilometr. Cesta po nábřeží ale ubíhá docela rychle a první dva kilometry zvládám za 4:20 a 4:25. To se snadno řekne „Brzdi!“, když vás unáší takový proud. Trasa uhýbá k Albertovu a vlevo stihnu zahlédnout svou alma mater, Přírodovědeckou fakultu. O kus dál na předzahrádce baru partneři projektu

Potrefená husa poznávám Romana Červenku.

Závod sleduje trochu nezúčastněně. Snad zafandí aspoň Rosťovi, když jsou oba sportovními ikonami. Trasa pokračuje podél Botiče na otočku pod Nuselský most a zpátky na nábřeží.

Když míjím běžce v protisměru, uvědomuji si to množství lidí. Další davy pak stojí podél trati.

Křičí, troubí, mávají. Přes Palackého most se dostáváme na Smíchov. Sedmý kilometr a mně přestává být do smíchu. Předbíhá mě i pán v tričku „Kaufland, to je nářez!“. U Staropramenu opět míjíme rychlejší běžce v protisměru a já registruji Honzu Štěpánského (Pěkně!) a europoslance Edu Kožušníka. I na téhle straně řeky je skvělá atmosféra, o což se stará jedna z řízných kapel, jichž je podél trati rozestavěno několik. Přes most Legií nad Střeleckým ostrovem se blížím na desátý kilometr a cítím, že plánovaná svačinka v podobě energetického gelu přijde vhod. Možná je to jen placebo, ale funguje, takže do zatáčky u Rudolfina nabíhám docela v pohodě.

Na Klárově zatáčíme doprava kolem Úřadu vlády. Je to asi jediné místo na trati, kde je mrtvo.

Bohouš s Andrejem se teď holt zabývají hlavně sami sebou. Po levém břehu míříme směrem k Holešovicím. Kde se tady vzal ten táhlý kopec?!

www.facebook.com/TrutnovBeziNaPrahu

29

Aha, na třináctém kilometru už je kopcem každá vlnka. Očima hledám v dálce další kilometrovníky. Na patnáctém budu pít, na sedmnáctý plánuji druhý gel. V pelotonu už se moc nepředbíhá, tempo všech je víceméně stabilní, v mém případě už je blízko 5 minut na kilometr. Z Libeňského mostu vidím nekonečného lidského hada. Krátký seběh z mostu je příležitostí k protažení kroku a aspoň pocitovému zrychlení.

Míjím sedmnáctý kilometr a je tu konečně gel.

Polití živou vodou to úplně není, ale běží se mi lépe. Předbíhám Kauflanda. U Hiltonu čeká poslední kopeček a na jeho vrcholu kilometrovník s číslem devatenáct. Myslím na to, že jsem z hor, a ve stoupání předbíhám několik dalších běžců.

Dva kilometry do cíle. Následuje zatáčka doprava a ještě naposledy přesun na levý břeh Vltavy.

Uprostřed mostu povzbuzuje Blanka a fotí zrovna ve chvíli, kdy mne předbíhá jakýsi vitální stařík. Důležitější je, že mám před sebou poslední kilometr a devadesát sedm metrů. Na Mánesově mostu dav diváků opět houstne a já si říkám, že bych měl asi ještě zasprintovat jako všichni okolo.

Naopak. Trochu zpomalím a užívám si poslední desítky metrů krásného závodu a vlastně i celého půlročního společného běhání.

Po průběhu cílem ukazují stopky 1:39:17. Jsem spokojen, i když před hodinou jsem si myslel na trochu lepší čas. Nabírám pití, banán a nechám se zahalit do lesklé termofólie jako všichni ostatní. Teď ten zástup běžců vypadá jako invaze nějakých stříbrných mimozemšťanů. Po chvíli se začnu rozhlížet a hledat někoho z našich. Zdá se mi, že zahlédnu Bogise. To není možné, co by tu tak brzo dělal! Později se ukáže, že to bylo možné.

Běžel skvěle, stejně jako další.

Jdu si vyzvednout věci, převléknout a svalit se do trávy u sochy Josefa Mánese. Moje nohy začínají být ztuhlé skoro jako ty jeho. Jsou dvě a půl hodiny od startu, takže za chvíli by mohl přiběhnout Rosťa. Vyhlížím ho přes zábradlí na kraji mostu a snažím se povzbuzovat dobíhající sportovce.

Konečně ho vidím. Běží, opravdu běží! Oficiální vítěz už možná sedí v letadle směr Nairobi, ale pro mě je skutečným vítězem tenhle trutnovský vlasatec. A vlastně všichni, kteří si ještě před půl rokem neuměli představit, že by něco takového mohli dokázat. Společná fotka s Hradčany v pozadí je stvrzením našeho úspěchu. Tak Trutnov běžel na Prahu.

Pavel Káňa, foto: Michal Bogáň

TIP NA VÝLET

s DĚTMI PĚŠKY nebo na KOLE najdete u nás dě s domečky, skluzatské hriště prolézačkami a hovkami, upačkou

letní terasu la se stojany na ko

letní zara s grilem v dní stan nejen pro hodný oslavy rodinné

Letní zahradu s posezením. Jste stále v kontaktu se svými dětmi.

PŘIPRAVILI JSME PRO VÁS NOVÉ ZELENINOVÉ SALÁTY NÁŠ TIP

RUKOLOVÝ SALÁT s JAHODAMI a KOZÍM SÝREM

NEBOJTE SE S NÁMI EXPERIMENTOVAT VYZKOUŠEJTE KVALITU ZA ROZUMNOU CENU

otevřeno denně 10.30 až 24.00 h Nové Dvory 360, Trutnov, tel.: +420 499 522 111 jsme také na facebooku

www.dvoracka.cz

30

REPORTÁŽ Z GREENU

Moje první golfová lekce O tom, že si jednou půjdu vyzkoušet golf, mluvím už pár let. A teď jsem tedy konečně přešel od slov k činům. I když přiznávám, že mě k tomu ještě tak trošku popostrčili v práci s tím, že by to byl dobrý námět na reportáž. „OK.“ Kam z Trutnova vyrazím hrát? Zbytečná otázka, když pár kilometrů odsud máme jedno z nejhezčích hřišť v republice - Grund Resort v Mladých Bukách.

Získávám číslo na hlavního trenéra Ondřeje Špůra a domlouváme si, kdy na mě bude mít čas. „V čem mám přijít oblečený?“ ptám se na konci rozhovoru, protože vím, že golfisté ctí určitou etiku, ale nevím, jestli to platí i pro trénink. Z jeho odpovědi mi nejvíc utkví v paměti to, ať si na sebe hlavně neberu rifle.

První termín nakonec rušíme kvůli dešti, ale o pár dní později je azuro a já si tak hned po příjezdu do golfového areálu vychutnávám pohled na panorama Krkonoš s bílou Sněžkou. „Už jste to někdy zkoušel?“ položí mi základní dotaz trenér Špůr. Kroutím hlavou, že ne a říkám, že jen minigolf. „A víte, co má golf a minigolf společného?“ - „Patování.“ - „Ne, jen ten název golf, jinak je to úplně jiné,“ usmívá se kouč, i když pak dodává, že možná trošičku je tam podobný pohyb. Ale právě o ten správný pohyb v golfu jde. Naučit se jednu švihovou techniku a pak jen měnit hole. Úplní zelenáči jako já, i když já golf docela často sleduji v televizi, musejí začít patováním. Jsem trošku zklamaný, že se nedostanu na odpaliště a pořádně si „netřísknu“ do míčku. „Nejdřív je ale

potřeba zvládnout ten jednoduchý pendlovací pohyb, z něj se přechází na základní a jeho nadstavba je pak, že se hůl zvedá výš a ruce se dostávají do plného švihu,“ vysvětluje mi trenér. Trefit míček prý dokáže každý, ale trefit ho efektivně, to už není legrace.

Po úvodním zasvěcení do golfové hry a vybrání hole (podle toho jestli jste pravák či levák), trošku se mi příčí, že ji musím držet obráceně než hokejku, ale toho se prý nemusím obávat, se odebíráme na tréninkové greeny. „Teď to chlapi sekají na pět milimetrů, ale v sezoně je to válcované na tři až dva,“ povídá mi Ondřej Špůr. Jdeme na základní postoj. Stoj rozkročný, trošku se předklonit, mírně pokrčit nohy, pevné boky a kmitám spojenýma rukama z jedné strany na druhou. Zatím bez hole.

Putter si ale za chvíli beru do rukou a společně pilujeme správný postoj. Už i s tím, jak se postavit k míčku. Neustále se dozvídám nové informace.

To je super.

Asi deset metrů ode mě položí na zem dvě praporkové tyče a já se je snažím trefovat. Na šířku mají asi metr a půl. První důležitý faktor tréninku

31 - směr. Více méně zvládám. Jen se mi občas stane, že po odehrání vytočím zápěstí, což je špatně.

Přecházíme na trénink vzdálenosti. Ta je prý nejdůležitější. Přihrát si míček co nejblíž k tyčím. „Super, super,“ dostávám po pěti minutách pochvalu a přijímám další poznatky, jak ladit úder. „Není toho moc? My se totiž hlavně snažíme člověka nezatížit,“ říká trenér Špůr. „On je zvyklej na informace,“ směje se fotograf. Praporky jdou pryč a mířím na jamku. Málo. „Vždycky se snažte dát tomu míčku šanci tam dojít,“ dostávám radu k razanci.

Postupně se zlepšuju a z úst trenéra zazní věta: „Myslím, že vy byste měl začít s golfem.“ Směju se. A to sem ještě ani jeden míček neposlal do jamky. Teď si to jdu ale dohrát. „A tomuhle se říká zmrzlina,“ popisuje mi, když míček udělal oblouček po okraji jamky a vyjel ven. Moje hodinová lekce se pomalu blíží ke konci. „Tak si dáme soutěž na dvě jamky. Jamka 100 euro,“ hecuje mě kouč. První jamku dává na druhou ránu, já na třetí. Druhou, přes vlnu, tam pošle na první. „Občas se to povede,“ ušklíbne se. Já dávám zase až na třetí, přitom po prvním skvělém pokusu mám míček asi jen 40 cm od jamky. Ale druhým úderem si zase „vychutnám zmrzlinu.“ Kolik lekcí člověk musí absolvovat, než se naučí to základní, aby si mohl jít zahrát třeba na hřiště? „Pokud k nám přijde úplný začátečník, tak mu nabízíme balíček jedenácti lekcí. Jedna je zdarma.

Ve výuce postupujeme krok po kroku a na konci se dělá osvědčení na devíti jamkách. Myslím, že naše hřiště je pro nováčky velmi přívětivé a dá se to v pohodě zvládnout,“ říká Ondřej Špůr. Tento balíček stojí 7000 korun. Osvědčení, které vám umožní vstup na golfová hřiště, přijde na 2500. inzerce

Zdá se vám to moc? Tak určitě uvítáte novinku, kterou v současné době golfový klub v Mladých Bukách zavedl. Místní hřiště je totiž zařazeno do projektu Rekreační golfista. To znamená, že ke vstupu na hrací pažit už ani osvědčení ke hře nepotřebujete, stačí jen, aby ho měl váš spoluhráč, nebo případně využijete služeb některého z místních profesionálů, ke kterému se na recepci můžete připsat na čekací listinu. Nicméně tuto výhodu uplatní už trošku pokročilejší hráči.

Pro ty úplné začátečníky nebo rodiny, které si to chtějí na greenu jen tak vyzkoušet, nabízí klub časově neomezený pohyb na cvičných plochách (putting a chipping greeny) za poplatek 150 korun na osobu, v němž je zahrnuto zapůjčení hole, 50 míčků a ještě možnost zahrát si na hřišti akademie (6 jamek). „Ta doba, kdy se o golfu říkalo, že je snobský a pro bohatý, je dávno pryč,“ tvrdí Ondřej Špůr. V červnovém vydání magazínu vám přineseme rozhovor s tímto trenérem a profesionálním hráčem, který se golfu věnuje od založení místního klubu v roce 2000.

Michal Bogáň, foto: Miloš Šálek

Přijďte si zkusit golf - nezávazně V sobotu 10. května od 10 hodin pořádá Golf Club Mladé Buky jednu ze svých akcí Bavte se golfem. Místní trenéři připraví na cvičných plochách pro zájemce takovou začátečnickou golfovou ochutnávku. Ta bude probíhat ve skupině a doba jejího trvání bude až tři hodiny. Více informací a rezervace získáte na tel. 604 273 293 nebo na webu www.mladebuky.com.

MĚŘENÍ

ZRAKU

APLIKACE A PRODEJ

KONTAKTNÍCH

ČOČEK

É V O N KCE KOL0E14 2

JIŽ 17 LET KOMPLEXNÍ

PÉČE

O VÁŠ ZRAK

TRUTNOV, Bulharská 139 tel. 499 812 561 | 777 212 561

www.optika-malinsky.cz