Trutnovinky magazín 11/2013 by Zbyněk Kačer

kulturně-společenský magazín | listopad 2013 | zdarma

Trutnovská MISS Natálie Počekajlová

OBSAH

STRANy 8 - 10 vít a dana paulovi

strany 14 - 15 jiří jůzl

Pravidelné sobotní hudební večery

STRANy 16 - 19 vlastislav Matoušek

STRANy 26 - 28 milan šlégr

NOVINKA STRANy 34 - 35 Trutnov běží na prahu

Editorial Setkání s miss sebou přináší sérii dotazů a odpovědí: 1. „Kdy s ní budeš dělat rozhovor?“ ptají se kolegové v redakci. 2. „Přivedeš ji sem?,“ táží se chlapi v grafickém oddělení. 3. „Proč ji nepřivedeš k nám?“ reakce na oznámení, že interview bude v hospodě 4. „Na co se jí budeš ptát?“ vyzvídá grafik. 5. „Na co se jí budu ptát?“ ptám se sám sebe.

STRANa 37 Highlanders night i o víkendech ! 6. „Co když si bude přát celosvětový mír?“ děsím se. 7. „Tak co? Jak to probíhalo?“ otázka kolegů po návratu z rozhovoru. 8. „Kolik jí je let?“ dotaz sporťáka při pohledu na fotku miss. 9. „A ona tu soutěž vyhrála?“ další dotaz kolegy 10. „Už jsi četl můj rozhovor s miss?“ ptám se kolegy při redakční uzávěrce 11. „Kdy ten rozhovor vyjde?“ dotaz mé manželky. Pavel Cajthaml

Vydavatel: Trutnovinky s.r.o, IČ: 28847229, MK ČR E 19626. Adresa: Trutnovinky, Žižkova 277, Trutnov, www.trutnovinky.cz, e-mail: redakce@trutnovinky.cz Obchod, inzerce: Rudolf Korbelář, tel: 499 941 941, 608 146 620, e-mail: ruda@xantipa.in, obchod@ xantipa.eu, Redakce: Pavel Cajthaml, tel: 733 510 071, Hynek Šnajdar, tel: 734 457 697, Michal Bogáň, tel: 734 545 423. Grafika: Vojtěch Petr, Distribuce: Česká pošta a.s. a vybraná distribuční místa, Tisk: Tiskárna Voborník, K. Čapka 868, Hostinné, Sazba: XANTIPA AGENCY s.r.o., Číslo ISSN: 1805-8914, Fotografie na titulce: Miloš Šálek

65,-

NATÁLIE POČEKAJLOVÁ

Finalistka Miss Junior

Jsem normální holka, na nic si nehraju Přes tři tisíce dívek se přihlásilo do národní soutěže Miss Junior. Mezi patnáct nejlepších se dostala také sedmnáctiletá Trutnovačka Natálie Počekajlová. Studentka obchodní akademie, modelka a bývalá mažoretka se v těchto prvních listopadových dnech snaží uspět ve finále, které se koná ve Špindlerově Mlýně. „A když nevyhraju, tak se nic špatného nestane. Už samotná účast ve finále je pro mě úspěch,“ řekla v rozhovoru, který vznikl týden před vrcholem soutěže krásy. Jak se na finále chystáte? Nijak zvlášť. Přemýšlím o choreografii pro volnou disciplínu, kde budu jako mažoretka cvičit s hůlkou. Jinak běžně sportuju, nedávno jsem si vyšlápla na Sněžku. Od pořadatelů soutěže máme za úkol posílat jídelníčky, psát co běžně děláme a točit o sobě videa.

Pokud v Miss Junior uspějete … … tak to oslavím doma i s kamarády. Jsem normální holka, na nic si nehraju.

Takže žádná nervozita nebo něco takového? Ne. Beru to tak, že když neuspěju, tak to pro mě bude aspoň dobrá příprava na Českou Miss, kam bych se chtěla jednou přihlásit. Když teď nevyhraju, aspoň naberu nějaké zkušenosti.

Liší se finále Miss Junior od ostatních podobných soutěží? Zásadní rozdíl je v tom, že se neodehrává vše během jednoho večera, ale v pěti dnech. Každý den je na programu jedna soutěž, na úplném konci je vyhlášení výsledků.

A když to naopak dopadne dobře? Je na každé holce, jak s úspěchem v soutěži naloží a za čím si půjde. I když vyhraje jen jedna z nás a další dvě budou na pomyslných stupních vítězů, tak ale všechny finalistky na tom těsně po soutěži budou stejně. Záleží na každé, jakou cestou chce jít. Jde o to, jak bude která průbojná.

Koukala jste na finálové soupeřky? Samozřejmě. Myslím, že to bude hodně silná konkurence, holky vypadají hezky, jsou inteligentní.

Co vás přesvědčilo o tom, že byste se měla účastnit soutěže krásy? Věnuju se asi tři a půl roku modelingu, a to jak tady v Trutnově u D-Promo Dany Dufkové, tak v Praze. Je pravda, že mamka i kamarádi mi říkali, že bych se mohla nějaké soutěž miss zúčastnit.

5 Rozhodovala jsem se dlouho, jestli do toho jít. Jak jste se dostala právě k Miss Junior? Od kamarádky Veroniky Dvorské z modelingové agentury D-Promo, která se tam minulý rok přihlásila a dostala se až do finále. Koukla jsme se na jejich webové stránky, pročetla si pravidla soutěže a pak mě napadlo, že pro soutěž mám ty správné předpoklady, že bych se mohla přihlásit a zkusit to. Musela jste v průběhu soutěže dělat něco mimořádného? Před finále jsme museli mít na webu videa, jakousi vlastní prezentaci. Připravovali jsme je společně s vaším fotografem Milošem Šálkem. Zkombinovali jsme svoje nápady, myslím, že se nám to docela povedlo. Jinak při semifinále jsme samozřejmě předváděli, jak umíme chodit, vystupování před kamerou, psali jsme IQ testy a dělali testy na bulimii. Vy jste dělali testy na bulimii? Písemné testy. Kroužkovali jsme odpovědi.

Co vaší účasti ve finále miss vůbec říkaly kolegyně z D-Proma? Holky z modelingu to zatím nevědí. Pouze šéfka Dana, které to řekl Miloš Šálek, mi popřála hodně štěstí. Pojďme k modelingu. Je to vaše vysněné povolání? Hlavně chci jít na vysokou školu. Buď na ekonomku nebo na průmyslovku s designem a uměním. Ale nevím, jestli bych vysokou školu zvládala současně s modelingem. To by se teprve vidělo. Nemáte toho v plánu málo? To ne, ale něco z toho musí vyjít. Mnoho jiných holek přede mnou zvládlo kombinovat školu a modeling, tak to případně musím zvládnout taky. Co vašim plánům říkají doma? Je to v pohodě. Chodím domů brzy, abych to vše stíhala, známky ve škole nemám nejhorší. Kdy jste se poprvé prošla po módním molu?

inzerce

• rekonstrukce koupelen • panelová jádra • kompletní realizace • Na Sluneční stráni 246, Janské Lázně • tel. 777 233 663 • info@koupelnynaklic.com

www.koupelnynaklic.com

V zimě levněji. V zimě se slevou.

NATÁLIE POČEKAJLOVÁ

Asi v patnácti letech. Když jsem začínala, vůbec jsem neuměla chodit, hlavně na těch vysokých podpatcích. Pak mě zaučila Dana Dufková, doma jsem to hodně trénovala. Jednou jsme škobrtla … Moment. Co to znamená, když se modelce řekne, že neumí chodit? Když jsem poprvé stála na podpatcích, nemohla jsem v tom držet rovnováhu. Při chůzi se mi podlamovaly nohy. Důležité pro správnou chůzi na podpatcích je držení správné rovnováhy.Musí být při došlapu na podpatek propnuté koleno. Když se někomu kolena podlamují, říká se, že neumí chodit. Já si navíc myslím, že chůze s pokrčenýma nohama ani nevypadá hezky. A správně chodit musí modelka i mimo molo? To ne (smích). Chůze na molu je něco jiného než chození po ulici. Na molu to jde mnohem líp, navíc je poměrně krátké. Po ulici jdete dlouho, jsou tam hrboly, křivá dlažba. Třeba v centru Trutnova se kvůli dlažbě skoro vůbec nedá v podpatkách chodit. Jaké vlastně jsou modelky? Spousta lidí je považuje za barbíny, které se namalují, načešou, obléknou a to jim k práci stačí. Modelka musí být ambiciózní, inteligentní a chytrá, nejde jen o krásu a štíhlost holky. Musí si jít za svým snem a musí být v životě průbojná. Modelka někdy nemusí být úplně až zase nějak extrémně krásná, ale musí umět zaujmout. Přijde mi, že některé modelky nejsou tolik usměvavé, spíš chladné… Je pravda, že některé modelky jsou ve vztahu k divákovi hodně aktivní, jiné jsou spíše introvertní. Já osobně mám radši, když je ten vztah veselejší, prostě chůzi po molu s úsměvem na tváři.

Máte mezi modelkami nějaké vzory? Z českých modelek se mi líbí Taťána Kuchařová. Je to normální ženská, ve skutečnosti je ještě hezčí, než na fotkách. Je hodně sympatická. Žádný jiný konkrétní vzor nemám. Na světě je hodně modelek, které svou práci dělají dobře, což se mi líbí. A co modelingový sen? Máte nějaký? Chtěla bych se dostat jako modelka do Číny, v Evropě do Paříže, kterou považuji za město módy. A ještě do Milána.

inzerce

velkoobchod maloobchod

Odborník řesti na Vaše ne

Horská 30, Trutnov • obchod@mecir.net • 499 811 752 • 723 291 202 • www.mecir.net

7 Co byste chtěla předvádět? Máte nějakou oblíbenou značku nebo druh oblečení? Nad tím jsem ještě nepřemýšlela. Samozřejmě, že to chci v životě někam dotáhnout. Je snem každé holky se dostat někam, kde se zviditelní. A je jedno, s jakým typem oblečení to bude. Určitě chci předvádět nějaké známé a prestižní značky, ale na jedno konkrétní oblečení se zaměřovat nehodlám. Víte, co mi někdy přijde ujeté? To sci-fi oblečení, které modelky občas předvádějí. Takové věci si přece evidentně na sebe žádná žena nikdy nevezme… Já bych si některé věci na sebe taky běžně nevzala. Ale některé dámy si občas něco takového koupí. Na přehlídkách to vypadá od návrhářů jinak, spíš je to inspirace, kterou pak trochu přešijí, aby se to dalo běžně nosit. Měla jste už na sobě něco tak extravagantního? Ale ano. Šaty udělané z takových bublinek, co se dávají do balíků, aby se nerozbilo zboží. Návrhář inzerce

tím chtěl asi ukázat, kam až móda může jít. Pavel Cajthaml, foto: Miloš Šálek NATÁLIE POČEKAJLOVÁ - nar. 30. července 1996 v Trutnově - absolventka ZŠ V Domcích - nyní ve 3. ročníku obchodní akademie - měří 177 cm, váží 55 kilogramů - modelka D-Promo v Trutnově a LB Models - dříve dělala atletiku a mažoretkový sport - dnešní záliby: modeling a sport

DANA A VÍT PAULOVI

Tragédie malého chlapce přivedla Paulovy k psům stopařům Vít a Dana Paulovi z Doubravice u Dvora Králové nad Labem měli vždycky rádi psy. Jejich prvním psím kamarádem byl poněkud svéhlavý drsnosrstý jezevčík. „Kdo přežije tohoto psa, přežije všechno,“ směje se Paula, současný starosta obce. Potom přišla do rodiny fenka baseta a pak už první bloodhound. To ještě nebylo v době, kdy by tohoto psa s nejlepším čichem používali k pátrání po ztracených lidech. Vše se ale změnilo po nečekané tragédii v Borovnici. Před několika lety se tam ztratil malý chlapec. Bohužel byl nalezen mrtvý. Tento případ Paulovými otřásl a rozhodli se, že by bloodhoundy používali k pátracím účelům. „Nic jsme o tom nevěděli. Dostali jsme ale kontakt na Češku žijící v Holandsku, která se zabývala vyhledáváním ztracených lidí. Ona nám přes maily psala, jak psa trénovat,“ vzpomíná na začátky Paulová. V první řadě se musí člověk naučit psa „číst“. „Když jde totiž pes po stopě, tak pohybem těla psovodovi neustále něco sděluje. Je tedy potřeba ho motivovat. Musí mít důvod, aby pro pána udělal něco, co by jinak normálně nikdy neudělal.

To, že dá přednost pachu člověka, kterého nikdy předtím neviděl, před stopou kočky, psa či jiného tvora, je to hlavní. Musí se pořád sledovat, jak reaguje, co dělá, jak se chová,“ vysvětluje Paula. Podle jeho ženy je nejlepší začít s výcvikem u štěněte. Předpokládá se, že je psovod pro něj nejdůležitějším člověkem. „Někam se schová třeba s hračkou nebo dobrotou, zatímco pomocník drží psa tak, aby psovoda neviděl. Pes by měl dát čumák k zemi a jít po pachu psovoda. Většina psů se snaží páníčka najít. Později se k tomuto účelu použije cizí člověk a výcvik se začne psovi ztěžovat. Prodlužuje se vzdálenost místa, kde je člověk ukrytý.

9 Mění se směry, někdo cizí přejde přes stopu, mění se terén, jde se do lesa, na pole, nebo tam, kde je více lidí a jezdí auta, přidává se stáří i délka stopy a podobně,“ popisuje výcvik pejskařka. V současné době mají Paulovi tři bloodhoundy. Nejstarší je desetiletý Forrest Gump. Paula tvrdí, že je to obrovský srdcař, skutečný vůdce smečky a autorita. „Když cítí stresový pach pohřešovaného člověka, tak udělá maximum pro to, aby ho našel,“ říká Paula. Sedmiletá fenka Cecilka dbá na přesnost. „Většinou se vyplatí jí věřit, ona tu důvěru cítí,“ uvádí paní Dana. Nejmladší z trojice je sotva roční fenka Gerda. I když pes tohoto plemene dospěje až ve třech letech, Paulovi se shodují, že bude nejlepší ze všech. Je velmi talentovaná a má už nyní obrovskou chuť do práce. Bloodhound má výjimečný čich a dokáže za určitých podmínek navětřit i dva týdny starou stopu. To připouští i Paula, ale upozorňuje, že takový pes musí být hodně a dobře trénovaný. Zatím Paulovi využili Gumpa a Cilku u celkem deseti zásahů. „Bohužel některé případy měly nešťastný inzerce

DANA A VÍT PAULOVI

terénu záchranáře, ale muže nenašli. Proto jim Vít Paula nabídl pomoc. Gump našel rychle stopu a muže záhy objevil ležícího v křoví, napůl v bezvědomí. Naštěstí přežil. „Vypadalo to skoro, jako kdyby to bylo nahrané. Slovenští kolegové však uznali, že způsob naší práce při stopování, která je odlišná od jejich praxe, je správný,“ poznamenala Paulová. Její muž byl zase rád, že se podařilo zachránit člověka. „Gump pracoval naprosto spolehlivě,“ pochválil svého čtyřnohého přítele.

konec. Pro mě byl nejhorší případ požáru skladu slámy v Trutnově, kde zahynuly dvě děti,“ vrací se do minulosti psovod. Smutné bylo také hledání malého chlapce v Hrádku nad Nisou, který se utopil. Své pátrací umění prokázal naposledy Forrest Gump začátkem října na Jahodníku poblíž slovenské Trnavy, kde Paulovi přednášeli na semináři. V tom dni se v této lokalitě ztratil člověk a vzniklo podezření, že se chce zabít. Policisté měli sice v inzerce

V České republice je přibližně 500 psů tohoto plemene. Většinou se ale chovají pro lovecké a výstavní účely. „Bloodhound potřebuje hodně pohybu, ten se mu musí dopřát. Je to pes, který má svou vlastní specifickou povahu a je zvyklý pracovat samostatně,“ radí případným zájemcům o toto psí plemeno Vít Paula. Pejskař z Doubravice si ale dokáže představit, že by choval i jiné plemeno. „Líbí se mi například border kolie. Jsou to inteligentní a chytří psi,“ dodává. Stejný pohled na věc má i jeho žena Dana: „Mohl by to být klidně i nějaký kříženec. Nelpíme na tom, aby to byl bloodhound. Vždy záleží na vzájemném vztahu mezi psem a člověkem.“ Hynek Šnajdar, foto: Vilém Fischl

KOMENTÁŘ

Psům, kteří pomáhají lidem, patří nejen současnost, ale i budoucnost K psům mám veskrze kladný vztah, i když dnes hafan není členem mé domácnosti. Vždycky to tak ale nebylo. V 80. letech jsem si pořídil krásného černého kokršpaněla. Osud mu bohužel nedopřál dlouhý život a v necelých dvou letech ho shodou nešťastných náhod usmrtilo auto. Byl to šok. Řekl jsem si tehdy, že už nikdy psa mít nechci. Když jsem se později začal živit novinařinou, několikrát jsem však o psech psal. Nikdy se ale nestalo, aby to bylo několikrát během jediného roku. Loni v září vyšel magazín Trutnovinky tematicky zaměřený na pejsky. V této souvislosti jsem se sochařkou Paulinou Skavovou probíral život jejího stafordšírského teriéra Tysona a navštívil psí útulek. Pak už jsem narážel jen na psy, kteří jsou vycvičeni k tomu, aby pomáhali lidem. Nejdříve to byla fenka zlatého retrívra Barča, jež je nepostradatelnou společnicí nevidomé Petry

Dostálové z Trutnova. Také německý ovčák Polux, kterého vycvičil policejní psovod Michal Šindelář z Rudníku, je nezastupitelný pomocníkem. „Je výborný, asi nejlepší pes, kterého jsem měl. Poluxovi je letos pět let a mám ho čtyři roky. Rozumíme si bezvadně,“ řekl mně tehdy policista roku 2011 v kategorii nejlepší psovod. Letos se mé „psí“ reportáže prozatím uzavřely návštěvou u manželů Víta a Dany Paulových z Doubravice u Dvora Králové nad Labem. Ti pro změnu vlastní nádherné plemeno bloodhoundů s vynikajícím čichem. Jejich Forrest Gump a Cecilka už několikrát úspěšně vystopovali ztraceného člověka. Fenka Gerda, která má sotva rok, se na práci stopařky teprve připravuje. Prostě v době, kdy každá druhá domácnost má čtyřnohého kamaráda, je psí téma stále aktuální. A asi bude i v budoucnosti. Hynek Šnajdar

inzerce

1. listopadu pátek | 19.30 hod.

koncert: Mordotua, Egofear a Vacant eyes tribe

60,-

2. listopadu sobota | 20:00 hod.

120,koncert: Schodiště+ Kocour v botách předprodej 100,-/na místě 5. listopadu úterý | 20:00 hod.

FK: Jakub Špalek: Život s Kašparem (ČR, 2013)

50,-

6. listopadu středa | 16:30 hod.

Splň si svůj sen - představení projektu určeného pro mladé ou. lidi a jejich tvořivé nápady s finanční podporou a odměn

20. listopadu středa | 19:00 hod.

21. listopadu čtvrtek | 18:30 a 21:00 hod.

Dokument: Úžasný Ázerbajdžán (Velká Británie, 2012) 22. listopadu pátek | 120:00 hod.

(křest mixtapu), live: Crewní skupina (Fébio, Foggy Fogosh, K.O. nty), Austy Bimpson, Austy EL-M & Lewi (křest CD), ProReal, Dwam Dj´s : Dug, Bomer Beatbox: Mate + special guest: Color Sound Systém

23. listopadu sobota

8. listopadu pátek | 20:00 hod.

24. listopadu neděle | 19:00 hod.

Řízená rumová degustace

Dokument: Solartaxi (Německo, 2010) 60,Drž hudbu! (Trutnov-Praha) + B_Side (Náchod) + Serwatt (Brno) FK: Mělký hrob (Velká Británie, 1994)

50,-

Hip-hop k lidem vol. 2

7. listopadu čtvrtek | 18:30 a 21:00 hod.

12. listopadu úterý| 20:00 hod.

30,-

Poslechový večer: Sepultura

50,-

14. listopadu čtvrtek | 18:30 a 21:00 hod.

40,-

koncert: Terézie Palková

26. listopadu úterý | 19:00 hod.

Fotbálkový turnaj nr. 2

starotvné 50,-/os

Dokument: Barmský VJ (Norsko, Švédsko, Dánsko, Vel. Británie, 2008)

28. listopadu čtvrtek| 18:30 a 21:00 hod.

15. listopadu pátek| 20:00 hod.

60,koncert: Cémur Šámur (Vrchlabí) + Papír Sklo Plasty (È. Lípa)

130,Blues session night: Blues Mystery (Trutnov), ) Bahňous a Matěj Ptaszek & Dobré ráno bluesband (Praha 16. listopadu sobota | 20:00

Kombain Sound systém - dnb night 19. listopadu úterý | 20:00 hod.

FK: Pátrání po Sugar Manovi (Švédsko, 2012)

40,50,-

Dokument: Ilegální máma (Rakousko, 2011)

50,-

29. listopadu pátek | 20:00 hod.

30. listopadu sobota | 20:00 hod.

Step to House /NVT & Ms. Ellie/

dubstep, dnb, funkyhouse, ragga jungle. Beatbox, ukulele, klávesy elektro pohodičky.

30,-

a jiné. Dobrá směska

HUDEBNÍ POZVÁNKA

Legendární Olympic přiveze do Trutnova rockové Vánoce Svátky a koledy? Samozřejmě, ale trochu jinak. Jak? Bigbítově. S kým? S legendární kapelou Olympic. Kdy? V sobotu 28. prosince od 19 hodin. Kde? V hale ZŠ Komenského v Trutnově.

Loni kapela slavila jubileum - půl století existence. „Je to padesát let stále nekončícího mejdanu a to je potřeba pořádně oslavit,“ prohlásil lídr skupiny Petr Janda. V roce 1962 vznikla pod názvem Karkulka (KARlínský KULturní KAbaret). Hudební kritikové její původní členy dokonce dodnes označují jako zakladatele české rockové hudby. Debutové album Želva považují za jedno z přelomových alb našeho bigbítu. Za půl století se v kapele vystřídalo téměř dvacet muzikantů, v posledních letech se ustálila v sestavě Petr Janda (kytara, zpěv), Milan Broum (baskytara, zpěv), Jiří Valenta (klávesy) a Milan Peroutka (bicí). Po jeho smrti letos v květnu jezdí s kapelou po koncertech (coby stálý host) bubeník Martin Vajgl. „Chceme zavzpomínat na všechno dobré, co nás za tu dlouhou dobu potkalo a hlavně poděkovat fanouškům za úžasnou přízeň, kterou nám po celou tu neuvěřitelnou dobu věnují,“ řekl Janda. Přestože Olympic existuje přes padesát let, v Trutnově moc často nehrál. Vystupoval většinou spíš v okolních městech. Takže sváteční koncert bude vlastně jakousi malou premiérovou bigbítovou párty. „Nebudeme ale už oslavovat padesátku, ale spíš pokračovat ve vánoční atmo-

sféře,“ slíbil Tomáš Matuška, jeden z promotérů trutnovského koncertu. Podle něj se dá očekávat, že Olympic zahraje koledy z alba Rockové Vánoce i své zásadní hity, včetně několika písniček z nového počinu. Již osmnácté řadové album v diskografii kapely začal zpěvák a kytarista Petr Janda připravovat v červnu ve svém studiu. „Poslal jsem všem členům kapely na výběr pětadvacet písní a oni si z nich vybrali čtrnáct,“ přiznal. „Po dlouhé době jsme točili jako Beatles: písničku jsme zkoušeli až ve studiu a hned jsme ji nahráli. Práce nám šla pěkně od ruky.“ Kapela oznámila, že ji pokřtí na Vánočním koncertě v pražské Lucerně v pátek 6. prosince. Za tři týdny s ní přijede i do trutnovské sportovní haly. (pac) OLYMPIC V TRUTNOVĚ Datum koncertu: 28. prosince Místo: ZŠ Komenského - sportovní hala v Trutnově Start: v 19 hodin Předprodej vstupenek: IC na Krakonošově nám. v Trutnově a na www.ticketstream.cz Pořadatel: DETO production Mediální partner: Trutnovinky.cz

JIŘÍ JŮZL

Z Trutnova na Nový Zéland

aneb Deník z vandru od protinožců

Jiří Jůzl proslul jako hospodský, muzikant a tramp. Teď se o něm bude mluvit také jako o spisovateli. V těchto dnech mu totiž vychází kniha. „Je to deník z cesty, kterou jsem podnikl před téměř třemi lety do Austrálie a na Nový Zéland. Popisuje tři měsíce mého pobytu na jižní polokouli,“ říká o publikaci, která má název Z Trutnova na Nový Zéland. Pro své putování si stanovil podmínku: výlet pojme čistě po trampsku. „Dal jsem si předsevzetí, že budu cestovat pěšky nebo stopem s báglem, a že nepoužiju jediný hromadný dopravní prostředek. To jsem dodržel, i když to nebylo vždy snadné,“ přiznává dvaašedesátiletý trutnovský patriot. Nejprve tři týdny korzoval po Austrálii, pak byl dva měsíce na Novém Zélandu. „Měl jsem to rozdělené měsíc na jižním ostrově, měsíc na severním. Bylo to parádní putování se spoustou skvělých zážitků, neobvyklých poznání a nových přátel.“ Celkem nachodil přes 800 kilometrů a stopem najezdil asi 6500 kilometrů. To vše s pětatřicet kilogramů těžkým batohem na zádech. Zažil momenty veselé a příjemné. „Lidé na Zélandu jsou jedni z nejmilejších na světě, vstřícní a zvídaví. Jsou přitom sami nenároční, i když mají jednu z nejlepších životních úrovní na světě,“ tvrdí Jůzl. Prožil ale i situace, kdy mu zrovna nebylo dvakrát do zpěvu. „Nepříjemná byla třeba příhoda, kdy jsem za městem Ohakune promrzlý na kost marně dvě hodiny stopoval. Moc aut okolo mě neprojelo a přitom foukal hodně nepříjemný mrazivý vítr,“ popisuje Jiří Jůzl. V dobré či špatné náladě, nikdy nezapomněl dokumentovat, fotit a psát si deník. „Od počátku jsem věděl, že chci o cestě napsat knihu. Nakonec jsem poznámkami popsal čtyři notesy.“ Zhruba půl roku po svém návratu domů se pustil do psaní knihy. Netušil, jak náročné chvíle ho čekají. Přenést ručně psané poznámky do počítače nebylo snadné. „Přelouskat po sobě čtyři deníky, které jsem psal většinou večer, ve stanu, v leže a s čelovkou na hlavě, které prostě byly hrozně naškrábané, to byla opravdu fuška,“ usmívá se. Poznámky se snažil převést do čtivé podoby, text konzultoval s několika přáteli. „Je to moje prvotina, takže mě překvapilo, jak hodně je s tím práce. Kromě sobot a nedělí jsem na tom dělal intenzivně asi rok

NA VLASTNÍ KŮŽI

ÚRYVEK Z KNIHY

a půl. Často do čtyř, do pěti do rána,“ přiznává. Rovněž vybrat z mnoha set fotografií ty nejlepší a připravit grafiku zabralo Jůzlovi hodně času. Výsledkem je ale kniha, která má 250 stran, je plná fotografií nádherné australské a novozélandské přírody. „Má formát A4 na ležato, tvrdé desky, křídový papír. Už počátkem listopadu by se první výtisky měly dostat k nedočkavým čtenářům,“ dodává Jůzl. Zájemci si mohou knihu objednat přímo u autora, a to elektronicky na adrese jjuzl@seznam.cz. Pavel Cajthaml, foto: z archivu Jiřího Jůzla inzerce

Celou noc jsem nezahmouřil oči. Ač neznaboh, vzýval jsem všechny svaté, ať už to konečně skončí. Ale vše bylo jinak. Skutečné peklo nastalo po půlnoci a trvalo celou noc i následující den. Zbývá jen dodat, že jsem se zpět do Taihape dostal jen těžce, ale „pouze“ třemi stopy. Neustále lilo a padal mokrý sníh. Za neutuchajícího silného mrazivého větru mě minulo jen několik aut. Za městem Ohakune jsem stopoval na kost promrzlý téměř dvě hodiny, než mě vzal chlap s náklaďákem rozvážející propan-butan po regionu Taupo. Hned na začátku hodinové jízdy mi naskočil telefonní signál a pípla esemeska od Háka: Co je s tebou? Jsi naživu? Kde jsi? Přijedu pro tebe autem. Nahoře řádil orkán. Jsi v pořádku? Ozvi se! Martin. Má odpověď zněla: Právě jsem chytil stop, za hodinu jsem v Taihape. Vše je OK, Jirka. Jsem rád, že jsem zpět v útulném zázemí Martinova domu, vše vybaluji, následuje teplá sprcha. Hák jede v 18 hodin na squash. Večeřím párek na škebli s bramborovou kaší a švestkovou omáčkou od maminky Kylie. Hák se záhy vrací, nepřijel mu squashový parťák. Pijeme Pilsner Urquell a zatímco diskutujeme o mé dobrodružné cestě, hlasatelka v hlavním televizním zpravodajství oznamuje: Ze včerejška na dnešek v Národním parku Tongariro řádil orkán o rychlosti 150 km/h. Jsem unavený, nevyspalý ale šťastný, že jsem to přežil ve zdraví.

Vlastislav Matoušek

Na hudbu stále myslím, je to můj život

Kdysi vůdčí osobnost chlapecké party v Dračí uličce v Trutnově, dnes známý muzikant a hudební odborník. To je Vlastislav Matoušek (65), který se mimo jiné zabývá etnomuzikou, hraje na netradiční nástroje jako například na japonskou bambusovou flétnu šakuhači, cvičí jógu, je vegetarián a vyznává asketický způsob života. „Mám pocit, že člověk pak může lépe realizovat svoje vize,“ vysvětlil při rozhovoru v restauraci U Draka a objednal si smažený sýr se zeleninou. Kdy se v tobě probudily hudební sklony? Už v dětství jsem prý dobře zpíval, ale moc mě to nezajímalo stejně jako hudba. V osmé třídě jsem byl ale na brigádě a tam někteří lidi hráli na kytary. To mě zaujalo, naučil jsem se asi tři akordy a první písničku. Tenkrát se mě matka ptala, jaký bych si přál dárek k Vánocům. Řekl jsem kytaru. Pustil jsem to z hlavy a najednou pod stromečkem byla kytara. Obešel jsem kamarády, kteří už

něco uměli. Naučil jsem se to všechno za týden, šlo mi to extrémně samo a dobře. Šel si na elektrotechnickou průmyslovku do Jičína. Proč jsi hned nestudoval hudbu? Nechodil jsem do lidové školy umění, takže jsem neměl žádné základní hudební vzdělání. Nemohl jsem tedy jít na konzervatoř. Teprve po maturitě jsem si začal vzdělání doplňovat, i když jsem v té

inzerce

ě n y h c u k česká Ideální místo pro vánoční večírky, oslavy, svatby a firemní nebo společenské akce. Využijte naše prostory k setkáním všeho druhu!!! tel.: 608 252 034, www. penzionporici.cz

átek Každý pívá hudba ž d o h . 0 od 2

17 době pracoval v Závodech průmyslové automatizace Trutnov v konstrukci, což trvalo sedm let. Studoval jsi poměrně dlouho. Proč? Šel jsem za tehdejším ředitelem Lidové školy umění v Trutnově a vynikajícím profesorem a skladatelem Michaelem Čakrtem s tím, že bych se chtěl přihlásit na výuku hudby. Tři roky jsem chodil na zpěv, studoval hru na klasickou kytaru. Zjistil jsem, že mě baví i hudební teorie. S panem Čakrtem jsem se dva roky věnoval harmonii a kontrapunktu. Ve dvaceti letech jsem se s ním začal věnovat kompozici, což mě ohromně bavilo, a přihlásil se na klavír. Po sedmi letech v ZPA, jsem se rozhodl, že už tu práci dělat nechci. Šel jsem učit hru na kytaru do LŠU v Žacléři, kam po roce 1968 odsunuli pana Čakrta. Učil jsem tam tři roky. Pak už jsem se hlásil na hudební vědu k Petrovi Ebenovi, kde jsem chtěl komponovat symfonie. On mě poslal pro přihlášku na HAMU a oni mě vzali hned napoprvé. To už jsem měl deset let po maturitě a měl jsem tři děti. V průběhu studia na vysoké škole však nainzerce

staly problémy. Dokonce jsi skončil ve vězení. Co se tehdy stalo? Při studiu jsem se musel nějak živit. Měl jsem v Trutnově kapelu. Celé víkendy jsme hráli na horách nebo v okolí. Z hraní a ze stipendia byly nějaké peníze, z nichž jsme skromně přežívali. Náš bubeník Láďa Kaláb psal zajímavé texty a dělal si srandu z bolševiků. V roce 1981, když jsem byl ve třetím ročníku, přišli dva fízlové, že musím jít podat vysvětlení. Měl jsem si koupit nějaké pašované efekty k hudebním nástrojům. Při výslechu přišli s lejstrem, že mají povolení k domovní prohlídce. Začali prohlížet byt a našli text Charty 77, nahrávky Plastic People, diáře, otci zabavili staré noviny z roku 1968 a objevili i Láďovy texty, které jsem s doprovodným komentářem rozdal kamarádům. Udělali z toho podvratnou protisocialistickou skupinu Matoušek a spol. Všechny z kapely nás vzali do vazby. Bylo z toho pobuřování a dostal jsem rok a půl natvrdo. Samozřejmě mě vyloučili ze školy. Co se dělo za mřížemi? Ve vazbě jsem půl roku neslyšel hudbu. Ve

Vlastislav Matoušek

vězení na Borech, kde jsem potkal Václava Havla a Jiřího Dienstbiera, se dalo jenom zpívat hlavně s romskými spoluobčany. Napsal jsem tam ale i písničky pro děti. V lágru jsem dělal knihovníka. Protože jsem neměl žádné kázeňské tresty, mohla mně přinést moje budoucí manželka flétnu, abych mohl cvičit. Se souhlasem vychovatele byla uspořádána akce pro celou věznici. Zaktivizoval jsem několik Romů a vytvořili jsme program o lidové a folkové hudbě. Z vězení mě propustili 21. září v roce 1983. Co tě přitáhlo k etnomuzice? V osmnácti letech jsem zkoumal všechny možné filozofické a náboženské směry. Objevil jsem nejen zen buddhismus ale také jógu, kterou cvičím dodnes. V této souvislosti jsem se zajímal i o hudební složky ve východních kulturách a nesmírně mě oslovila indická klasická hudba. V kapele Relaxace, kterou jsme založili v roce 1979, jsme také používali různé exotické nástroje indické harmonium, všelijaké bubny a podobně. Bavil nás také folklor, například slovenský. inzerce

Jsi založením vegetarián a asketa. Proč ti vyhovuje tento způsob života? Mám pocit, že člověk může lépe realizovat svoje vize. Je třeba umět poručit sám sobě a ukáznit se. Je to taková sebedisciplína. Oslnil mě buddhismus se svým vyznáváním tolerance a úcty k životu, což mně nesmírně vyhovuje. S tím souvisí i vegetariánství. Já jsem se navíc tak už narodil, protože mně maso nikdy nechutnalo a intuitivně jsem se mu vyhýbal už v dětství, i když mě všichni přesvědčovali, že to musím jíst. Někdy v osmnácti letech jsem zjistil, že to není pravda, že existují celé populace, které maso nejedí. Tím, že jsem ho nejedl, mně připadalo, že jsem se osvobodil. V roce 1996 jsi absolvoval studijní cestu do Japonska, kde jsi studoval hru na nástroj šakuhači. Mohl bys ho přiblížit? Už předtím jsem ho poslouchal jako součást svého oboru muzikologie. Slyšel jsem ho z nahrávek v kombinaci s různými strunnými nástroji. Poprvé ke mně ale promluvil, až když jsem ho slyšel

program

19 živě na pódiu v Bránickém divadle na koncertě japonské tradiční hudby. Jeden z hudebníků vyšel v kimonu, vytáhl takovou bambusovou tyč a půl hodiny na ni hrál jenom dlouhé tóny bez doprovodu. Bylo to úžasné a měl jsem pocit, že se vznáším. Rozhodil jsem v Praze sítě a zjistil, že tam na japonské škole učí jeden amatérský hráč na šakuhači a že tu flétnu má. Zašel jsem za ním, on zahrál pro studenty na HAMU a začal jsem k němu chodit. Naučil mě hlavní věci, nechal mi jeden studijní nástroj, podle kterého jsem si z bezového dřeva vyrobil svůj vlastní. Něco jsem se naučil, zkontaktoval jsem se s tradičními japonskými muzikanty a hudebními vědci. Vytáhl jsem vlastní šakuhači, zahrál jim a je to zaujalo. Rok na to jsem požádal o podporu Japan Foundation a jako stipendista jsem studoval hru na šakuhači u Kifu Mitsuhashiho v Tokiu a japonskou tradiční hudbu u Osamu Yamagutiho na University of Letters v Ósace. Je tedy šakuhači víc než jen hudební nástroj? Byla to původně sakrální pomůcka, která nesloužila k hudbě. Byla to privilegovaná záležitost jedné buddhistické sekty, která prostřednictvím šakuhači provozovala určitou zvláštní formu meditace. Společně před oltářem přehrávali sakrální skladby. Založil jsi rodinný ansámbl Schola Specialis Familiae. Asi nebylo složité, aby se děti potatily, že? Od jejich dětství jsme s nimi muzicírovali. Zpívali jsme společně hned, jak se naučily chodit. Považují to za naprosto přirozené. Jsou velmi talentované, vyrostli z nich dokonalí muzikanti, kteří nemají trému, zahrají a zazpívají všechno. Co je pro tebe hudba? Můj život je hudba. Pořád na ni myslím, stále se jí zabývám.

KOMPLETNÍ ROČNÍ PÉČE zdarma

3+1

Využijte výhody programu kompletní roční péče s kontaktními čočkami AIR OPTIX®. AIR OPTIX® AQUA AIR OPTIX® NIGHT&DAY® AQUA AIR OPTIX® for Astigmatism AIR OPTIX® AQUA Multifocal

ZDARMA získáte: + PRAVIDELNÉ kontroly zraku + poradenství v oblasti + +

PÉČE O ZRAK 4. BALENÍ kontaktních čoček ZDARMA v průběhu nošení MOŽNOST ZMĚNY DIOPTRIÍ

VLASTISLAV MATOUŠEK - narozen 8. listopadu 1948 v Trutnově - skladatel, etnomuzikolog, koncertní umělec - vystudoval Hudební fakultu AMU v Praze - v Japonsku studoval hru na šakuhači a tradiční hudbu - vyučuje etnomuzikologii na HAMU - založil rodinný soubor Schola Specialis Familiae - žije v Praze

TRUTNOV, Bulharská 139

tel. 499 812 561 | 777 212 561 www.optika-malinsky.cz

PROGRAM AKCÍ

SPOLEČENSKÉ CENTRUM TRUTNOVSKA PRO KULTURU A VOLNÝ ČAS

Generální partner:

Hlavní partner:

Logistický partner:

Partneři:

výstavy v trutnově

Galerie Uffo HRANIČNÍ SYNDROM Martin Káňa - David Saudek - Jaroslav Valečka Triáda uměleckých pohledů na téměř tisíciletou otázku hraničních území Čech a Moravy a soužití se sousedními národy. Jaroslav Valečka zastupuje tvorbou imaginativní a emotivní pól, David Saudek představuje symbolističtější a konceptuálnější přístup v rovině klasického obrazu. Martin Káňa pracuje v trojdimenzionální formě analytičtějšího charakteru. Výstava potrvá do 12. listopadu.

Stará radnice PODZEMÍ KRKONOŠ Nová podzimní výstava ukazuje trochu jiný pohled na nejvyšší české hory - zevnitř. K vidění jsou dobové snímky, plánky a další zajímavé momenty z historie, z nichž většina ještě nebyla veřejně prezentována. Vstup na výstavu je zdarma, otevřeno je denně kromě neděle. Výstava potrvá do 12. října.

Muzeum Podkrkonoší ŽIDÉ NA TRUTNOVSKU: ZAPOMENUTÉ OSUDY ŽIDOVSKÉ KOMUNITY OD 16. DO 20. STOLETÍ Výstava představuje předměty spjaté s židovskou historií (náhrobky, svícny, tóry), fotografie, plány a dokumenty týkající se např. trutnovské synagogy, židovského hřbitova, spolkového domu Lóže Menorah, ale i koncentračních táborů či Pochodu smrti z tábora Gross-Rosen v roce 1945. Výstava potrvá do 1. prosince. TRUTNOVSKO NA ČERNOBÍLÝCH POHLEDNICÍCH Z 50. AŽ 70. LET 20. STOLETÍ Nová expozice černobílých fotopohlednic okresu inzerce

Trutnov z 50. až 70. let 20. století. Přestože jde o pohlednice s mimořádnou dokumentární hodnotou i uměleckou úrovní, takto pojatá výstava dosud na Trutnovsku nebyla. Nabízí přes 150 atraktivních pohlednic Trutnovska, Vrchlabska, Královédvorska či Žacléřska. Vernisáž bude ve čtvrtek 7. listopadu v 17 hodin. Výstava potrvá do 5. ledna 2014. TAJEMSTVÍ A POKLADY HRADU VÍZMBURKU Vízmburk - nejvýznamnější dochovaný středověký hrad regionu, někdy také označovaný jako Východočeské Pompeje - je námětem nové expozice v prvním patře muzea. Návštěvník výstavy se seznámí nejen s historií hradu Vízmburk, ale bude moci zhlédnout velké množství keramických nádob, kovových předmětů i stavebních prvků objevených archeology při výzkumu hradu. Výstava potrvá do konce roku.

Galerie draka STÁLÁ DRAČÍ EXPOZICE Výstava v podzemí Základní umělecké školy ve Školní ulici oživila legendu o založení města Trutnova. Návštěvník tam najde např. zeď z červeného permského pískovce, která je upomínkou na kamenné hradby - chloubu středověkého Trutnova. Dále kmen stromu s dračím vejcem, studánku s projekcí či točnu s vyobrazením postav z dračí legendy. Galerie je otevřena denně kromě pondělí.

Kino Vesmír ALEŠ RYBÍN: MANCHESTER Fotografie Aleše Rybína nyní zdobí stěny foyeru trutnovského kina. K vidění jsou vždy v době promítání filmu. Výstava potrvá do 20. prosince.

23 Galerie města LUKÁŠ RAIS: SOCHY Výstava mladého českého umělce navazuje na letní akci Sochy ve městě, při které se tradičně oživuje veřejný prostor města. Na Dolní promenádě byly letos vystaveny monumentální práce toho úspěšného sochaře, s jeho komornějšími díly se můžou příznivci plastiky setkat při nově otevřené výstavě přímo v městské galerii. Expozice je přístupná denně kromě pondělí. Potrvá do konce listopadu. 20 LET POMÁHÁME LIDEM V NOUZI Putovní výstava v přízemí městského úřadu v Trutnově zachycuje 20 let pomoci charit v královéhradecké diecézi na fotografiích a prostřednictvím autentických příběhů klientů charitních zařízení. K vidění bude od vernisáže ve středu 7. listopadu (v 17 hodin). Pořadatelem expozice je Oblastní charita Trutnov, poskytovatel zdravotnických služeb, pečovatelských služeb a osobní asistence, a také dobrovolnických služeb. Přístupná bude do 20. prosince. inzerce

VÝTVARNÝ SALÓN KRÁLOVSKÝCH VĚNNÝCH MĚST Výstava prací žáků ZUŠ královských věnných měst v Haasově paláci. Expozice potrvá do konce roku.

Mates - jídelna zdravé výživy 3X JIŽNÍ AMERIKA. POKAŽDÉ JINAK Fotograf, nadšený turista a milovník Jižní Ameriky Jiří Tichý vystavuje v Matesu snímky pořízené na třech různých cestách v letech 2010 až 2013. Argentina, Chile, Peru, Amaazonka, to vše jsou místa, která Tichý s fotoaparátem navštívil. Výstava trvá do 11. prosince.

Galerie Hippo VLADIMÍR PAVLAS: NOSTALGIE NA KOLEJÍCH Výstava fotografií s železniční tematikou, kde jsou zachyceny vlaky, které už dnes na kolejích běžně neuvidíte. Pořadatel: Galerie Hippo v Bulharské ulici. Expozice potrvá do konce roku.

LEOŠ ŠIMÁNEK

Na člunech pobřežím Pacifiku? Dívali se na nás jako na blázny Dobrodružství má sedmašedesátiletý Leoš Šimánek v krvi. Kanada, Nový Zéland, Austrálie nebo Rusko, to jsou země, po kterých cestoval, kde poznával panenskou přírodu a lidmi nezasaženou divočinu. Zdá se, že už musel zažít skoro všechno. Jak ale popisuje jeho kniha Aljaška - Pobřeží Pacifiku, ne vše stihl napsat. Jak sám tvrdí, stále je co vyprávět. Že o dramatické chvíle není nouze, potvrzuje i stejně pojmenovaná Šimánkova velkoplošná diashow, s kterou přijíždí teď v listopadu do východních Čech. Popisuje v ní putování panenskou přírodou Severní Ameriky (s manželkou, synem i dcerou) neobvyklým způsobem - na nafukovacích člunech. „Pokud vím, tak nás zatím nikdo nenapodobil. Nikdo se ještě nepokusil obeplout západní pobřeží Kanady a Aljašky tak jako my, v člunech,“ tvrdí Šimánek. Jeho svérázný způsob cestování vzbudil údiv dokonce u tamních obyvatel. „Když jsem rybářům v přístavu řekl, že jedeme na nafukovacích člunech, dívali se na mě trochu jako na blázna,“ vzpomíná Šimánek. inzerce

Mezi jeden z nejdramatičtějších zážitků patří i nechtěný skok přes palubu Šimánkova psa Daltona. „Byl na moři poprvé, takže si nejprve přetrpěl mořskou nemoc. Když se pak okolo nás objevilo hejno velryb. Tak velká zvířata (bývají až 16 metrů dlouhá - pozn. redakce) viděl poprvé. Najednou skočil do vody a snažil se dostat na břeh. Kličkoval vyděšeně mezi keporkaky a my měli strach, aby ho některý nezranil nebo snad ještě něco horšího. Když jsem chtěl psa zachránit a tahal ho do člunu, tak proškrábl člun. Byli jsme najednou bez vzduchu, do motoru naopak natekla voda. Uprostřed hejna velryb jsme čekali na pomoc. Nic příjemného,“ přiznává Šimánek.

25 Další příběh zažil při proplouvání zálivu Columbia. „Začal příliv a gigantické ledové kry velké jako rodinné domy zatarasily našemu člunu cestu zpět. Měli jsme strach, že tam zůstaneme,“ říká Šimánek. Jeho nově sestavená diashow dokumentuje třetí, závěrečnou etapu této zcela neobvyklé plavby. Na dosud nezveřejněných fotografiích ukazuje desítky zajímavých úkazů. „Z vod Tichého oceánu se zvedají nebetyčné hory pokryté ledovci. Stékají z jejich úbočí, led se láme do nesčetných fjordů a kry vyplouvají hustě zalesněnou krajinou na otevřené moře. Fjordy se zařezávají hluboko do pobřeží, jsou rejdištěm mořských vyder, tuleňů, lvounů, dravých kosatek a velryb, které tam mají úžasné množství potravy. Do řek se táhnou rok co rok hejna lososů, kde na ně číhají medvědi a společně s bělohlavými orly je loví,“ popisuje Šimánek. Diashow doplňuje vydání fotografické knihy Pobřeží Pacifiku - Na nafukovacích člunech z Kanady na Aljašku, kterou vydal Leoš Šimánek ve svém nakladatelství Action - Press. (pac) inzerce

T: +420 499 300 303 M: +420 777 743 312 F: +420 499 300 310 E: sport@hoteldavidek.cz www.hoteldavidek.cz Hotel DAVÍDEK Horská 140, 541 01 Trutnov Czech Republic

ŠIMÁNKOVA DIASHOW (podzimní turné) VRCHLABÍ, KD Střelnice pondělí 18. listopadu od 19 hodin DVŮR KRÁLOVÉ, Hankův dům úterý 19. listopadu od 19 hodin ÚPICE čtvrtek 21. listopadu od 19 hodin TRUTNOV pátek 22. listopadu od 18 hodin

milan šlégr

Hledat při potápění adrenalin je nebezpečná hloupost Od malička miloval přírodu, sbíral brouky a motýly. Nejvíce ho to ale táhlo k vodě. Právě v dětství se začal zvolna a nenápadně psát scénář budoucího potápěče, fotografa a cestovatele Milana Šlégra z Trutnova. „Už tehdy jsem vymýšlel různé přístroje k potápění, které ale byly skoro fantastické a odporovaly všem fyzikálním zákonům,“ kroutí hlavou. Jeho potápěčské vášni v roce 1975 napomohlo zjištění, že ve Voletinách existuje nový klub, který založil Petr Švaral, což je podle Milana táta trutnovského potápění. „Přihlásil jsem se tam. Tehdy ale nebylo skoro žádné pořádné vybavení. Něco se vyrábělo, ale bylo to určeno armádě. Používali jsme různé vyřazené vojenské věci. Pak se na československém trhu objevil první neopren, kterému jsme říkali prknoprén, byl hodně tuhý. Všechno jsme si dělali na koleně,“ vrací se Šlégr do dřevních dob potápění. Nechtěl se však jen potápět, hodlal také souběžně

s tím fotografovat podvodní svět. „Fotil jsem od dětství, přivedl mě k tomu táta. Tak jsem to zkoušel i pod vodou,“ říká. S partou potápěčů se nořili pod hladinu hlavně v lomech. Šlégr v této souvislosti nejraději vzpomíná na lom v Prosetíně u Skutče, kde byla krásně čistá voda. Plni nadšení jezdívali také do východního Německa, nebo do Polska. V roce 1985 se v Trutnově konala soutěž Diadelfín, která byla zaměřena na podvodní focení. Jezdili na ni i potápěči a fotografové ze Sovětského svazu, kteří partu trutnovských potápěčů - jako první

27 Čechoslováky - pozvali na jezero Bajkal. „Strávili jsme tam čtrnáct dní a bylo to úžasné. Dodnes na to rád vzpomínám,“ uvádí Šlégr, pro kterého je podvodní svět nádherný a přitažlivý. „Je to úžasné prostředí, kde jsme jenom hosté. Pořád je tam co obdivovat,“ tvrdí. Při focení pod vodou se na nic konkrétního nespecializuje, nechává se spíše překvapovat. Fotí ryby, korály a podobně. „Je to ale víceméně náhoda a je na fotografovi, jak s ní naloží. Je tam málo času, vše je v pohybu. I u statické věci jako je korál, musí být člověk opatrný. Je sice rozkvetlý, ale stačí neopatrný pohyb a uzavře se,“ poznamenal potápěč, který byl už v mnoha lokalitách, ale jeho top destinací je nyní Indický oceán u břehů Indonésie. „Je to tam barevnější, živější a je tam nepoměrně více živočichů než jinde. Oceán je tam navíc příjemně teplý,“ pochvaluje si. Potápění v mořích není jen radost, ale skýtá také různá nebezpečí. Trutnovský potápěč sice pod vodou strach nemá, ale nechybí mu respekt, který považuje společně s ostražitostí za velmi důležitý. Rozhodně nedoporučuje hledat při potápění adrenalin. Považuje to za nebezpečnou hloupost. Dodržuje také základní pravidlo potápěče - ničeinzerce

NOVÁ KAVÁRNA www.iggycafe.cz

Nabízíme

Výtecná káva Carrera coffee – 100% Arabica, Káva Gaetano Daneli, Pecený caj Madami • Horká cokoláda • Míchané nápoje • Zákusky Krakonošovo nám. 73, 541 01 Trutnov (Peší zóna)

oba

Otevírací d

Po – Pá 10 – 18 h.

Milan šlégr ho se pod vodou nedotýkat. Nebezpečí se přesto nevyhnul. „Když jsme jeli na lodi k Rudému moři u Sudánu, připojilo se k nám stádo delfínů. Zastavili jsme, naskákali jsme do vody a mezi delfíny byli dva docela agresivní žraloci. Proto přijela osádka se dvěma čluny. Jedné z potápěček se na člun moc nechtělo, až ji žralok chytil za ploutev. Zůstala tam jen stopa po jeho zubech. Byla z toho docela špatná,“ popisuje Šlégr. Ze svých cest si sám vydává fotoknihy. Jsou v nich snímky podvodního života z různých desti-

nací po celém světě. „Naprosto úžasný byl Nový Zéland a samozřejmě Indonésie. Líbí se mi místa, kde není moc rozšířený turismus. Domorodci jsou strašně milí, zvědaví a přátelští. Pokud tam ale vtrhne civilizace, tak už to není ono,“ prozradil potápěč, který se chystá příští rok na Filipíny a pak hlavně na Raya Ampat, v překladu Území čtyř králů, v západní Papui. „I když i tam začíná doléhat civilizace, je to stále místo s největším množstvím živočichů,“ dodal. Hynek Šnajdar, foto: Milan Šlégr

DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM VÝSTAVA do 24. 11. – Špýchar

divadlo 14. 11. – Hankův dům

Koule režiséra Davida Drábka je divadelní zpracování skandální rozhlasové hry, jež rozpoutala lavinu soudních žalob a mediálních emocí, aby se nakonec stala nejstahovanějším pamlskem na internetu a v anketě posluchačů rozhlasu hrou roku. V hlavní roli hry se divákům ve čtvrtek v 19.30 hodin představí herečka Pavla Tomicová z Klicperova divadla v Hradci Králové.

Interaktivní výstava Dřevo, dřívko, dřívečko představuje dřevo v jeho různých podobách. Dřevo je živý organismus, který vyrostl a má svoji krásnou typickou strukturu. Dá se snadno opracovat, kresba letokruhů a široká škála zbarvení dávají dřevěným výrobkům zvláštní půvab…

z Rychnova nad Kněžnou a Mladý Týnišťský Big Band ZUŠ Týniště nad Orlicí. Koncert pro žáky prvního stupně základní školy bude zahájen ve středu v 8.30 a v 10.30 hodin. UDÁLOST 28. 11. – Hankův dům

SWINGOVÉ VÁNOČNÍ HODY 27. 11. – Hankův dům Jde o dvojí netradiční propojení. Spojení vánočních koled a swingové hudby, stejně jako spolupráce big bandu a dětského pěveckého sboru není všední záležitostí. Účinkují: Carmina – dětský pěvecký sbor

inzerce

kabinet

Fanoušci legendy české pop music Václava Neckáře a jeho skupiny Bacily se mají nač těšit. Jeho koncert se uskuteční ve čtvrtek v 19 hodin.

ÚPICE, HOSTINNÉ, VRCHLABÍ ÚPICE DIVADLO 5. 11. – divadlo

Od 10 do 18 hodin se uskuteční 8. český řemeslný trh pod obry.

se v úterý v 19 hodin objeví držitel Ceny Thálie Matouš Ruml.

VRCHLABÍ

KONCERT 7. 11. – KD Střelnice

PŘEDSTAVENÍ 5. 11. – KD Střelnice

Podivné odpoledne Dr. Zvonka Burkeho je crazy-komedie, ze které zůstane rozum stát. Inscenaci Klicperova divadla diváci zhlédnou v úterý v 19.30 hodin.

HOSTINNÉ ŘEMESLNNÝ TRH 17. 11. - náměstí Do Hostinného se v neděli sjedou řemeslníci z Čech i Moravy. inzerce

Šibalové byli a jsou. Hýbou světem, proto jsou šibalové. Moliérův Scapino je šibal přitažlivý, důvěryhodný, obdivuhodný. V hlavní roli komedie Scapinova šibalství v podání herců Městského divadla Mladá Boleslav

Mimořádný hudební zážitek slibuje ve čtvrtek v 19 hodin koncert jazzového seskupení Rudy Linka Trio (USA). Jeden z nejlepších jazzových kytaristů představí své nové album v rámci Jazzového vrchlabského listopadu / Jazz the November. Linku doprovodí basista Dan Fabricatore a bubeník Norman Edwards.

RTYNĚ V PODKRKONOŠÍ, ČESKÁ SKALICE RTYNĚ PŘEDNÁŠKA 13. 11. – kino na Rychtě

původními havajskými vesnicemi... K dispozici bude 500 diapozitivů.

ČESKÁ SKALICE DIVADLO 15. 11. - sokolovna

Prostřednictvím cestopisné přednášky s diapozitivy zavede ve středu v 18 hodin cestovatel Libor Turek na 38 dnů dlouhou pouť po Havajských ostrovech. Účastníci besedy budou bloudit pohádkovými plážemi, budhistickými chrámy, nejkrásnější botanickou zahradou na světě,

Milostpaní truchlí pro svého muže, který zemřel. Navštíví ji Samirnoff. Řekne jí, že mu její mrtvý muž dluží 1200 rublů. Chce, aby mu ty peníze vrátila. Ona mu stále říká, že ty peníze nemá. On to ale ignoruje, stále se hádají. V pátek od 19 hodin komedii zahraje Divadelní soubor z Broumova. EXPOZICE 22. 11. – 31. 12. – Galerie Luxfer Díla Anežky Hoškové (1982)

inzerce

Naší hlavní službou je správa nemovitostí, kterou jsme nově rozšířili o tyto služby: zpracování daňového přiznání fyzickým a právnickým osobám zpracování mezd vedení daňové evidence vedení účetnictví

20 let PRAXE ve vedení účetnictví MEBYS Trutnov s.r.o. Horská 5, 541 01 Trutnov tel. 499 848 600 (ústředna), 499 848 620 - Ing. Linhartová Dana

ww w. meby s .c z

tvoří převážně malby či práce na papíře, ale poslední dobou se nevyhýbá ani objektům, instalacím a fotokolážím, které dotvářejí její dvojrozměrné univerzum. Její obrazy a akvarely jsou ztvárněním její osobní mytologie. Jsou světem podivných a tajemných bytostí, znamení a míst. Mísí se v nich grafitti a okultismus, pop art a mystika starého Egypta, hudba a rituál. Anežka Hošková je kněžkou temné, romantické vizuality. Její výstava zahájí vernisáž v pátek v 19 hodin.

programy kin

Trutnov

Novinka od Oresi chytré kuchyně Dolti

2. 11. 2. 11. 3. 11. 3. 11. 5. a 6. 11. 6. 11. 7. 11. 8. a 9. 11. 8., 9. a 10. 11. 10. 11. 11., 12. a 13. 11. 14. 11. 15. a 16. 11. 15., 16. a 17. 11. 17. 11. 19. a 20. 11. 21. 11. 23. 11. 23. a 24. 11. 24. 11. 25., 26. a 27. 11. 28. 11. 29. a 30. 11. 29. a 30. 11.

16.30 19.00 16.30 19.00 19.00 10.00 18.00 16.30 19.00 16.30 19.00 19.00 16.30 19.00 16.30 19.00 19.00 16.30 19.00 16.30 19.00 19.00 16.30 19.00

2 Zbraně Kameňák 4 Letadla 2 Zbraně Metallica: Through the Never (3D) Tři loupežníci Tierra Snow film fest 2013 Ptačí úlet (3D) Donšajni Ptačí úlet U konce světa Machete zabíjí Battle of the Year (3D) Zmizení Battle of the Year Apokalypsa v Hollywoodu Zázrak Thor: Temný svět (3D) Lásky čas Thor: Temný svět Carrie Žena v kleci Křídla Vánoc Jen 17

Dvůr Králové nad Labem 2. a 3. 11. 5. 11. 6. a 7. 11. 9. a 10. 11. 9. a 10. 11. 12. 11. 13. 11. 14. 11. 16. a 17. 11. 16. 11. 17. 11. 19. 11. 20. a 21. 11. 23. a 24. 11. 26. 11. 27. 11. 28. 11. 30. 11.

Zaváděcí ceny běžný metr jen od

3 597 Kč s DPH

19.00 17.00 19.00 16.30 19.00 19.00 17.30 19.00 16.30 17.30 19.00 19.00 19.00 19.00 19.00 17.30 19.00 19.00

Plán útěku Snow Film fest 2013 U konce světa Ptačí úlet Mafiánovi Komorník Battle of the Year (3D) Battle of the Year Husiti Thor: Temný svět (3D) Thor: Temný svět Nepravděpodobná romance Byzantium - Upíří příběh Křídla Vánoc Metallica: Through the Never Maturita Maturita Insidious 2

18.00 18.00 17.00 18.00 18.00 17.00 17.00 18.00 18.00

Operace podzim Verbo Chlupatá odplata Rivalové Hašišbába Zoubek Člověk proti zkáze Tanec mezi střepinami Ticho na moři

Úpice 1. 11. 7. 11. 9. 11. 12. 11. 14. 11. 16. 11. 17. 11. 19. 11. 20. 11.

hudební pozvánka

Festival ve stylu reggae chce opět pomoci dětem z dětských domovů Tradiční čas a místo, podobná dramaturgie a stejná humanitární myšlenka. Takový bude 12. ročník Webrovkafestu, charitativního festivalu na podporu dětí z dětských domovů. V sobotu 16. listopadu na chatě Webrovka se odehraje devět koncertů a jedno divadelní představení. „Podařilo se nám letos domluvit koncert Luboše Pospíšila, který před dvěma lety při desátém ročníku ze zdravotních důvodů nemohl vystoupit. Unikátem bude vystoupení kyjovské kapely Narajama, což je vynikající muzika doprovázená cimbálem,“ řekl organizátor Vojta Lábus. Dalšími novinkami budou koncerty kapely Totems, Hromosvod či Noiz of Zion. Klasikou v programu jsou koncerty trutnovských kapel Poslední lež a Pepa Lábus & SPOL. Perlou bude klasika českého reggae Babalet. Kapela zahraje téměř v původní sestavě, s výjimkou zakladatele Aleše Drvoty, který v roce 1987 tragicky zahynul. Webrovka myslí na děti hned dvakrát. Nejprve na ty, které dorazí s rodiči přímo na festival. Spolek Karajapeji a Ba pro ně připravil divadelní pohádku Jak princ Jaromil ke štěstí přišel. „Děti přitom budou díky firmě Děcka z Česka obdarovány malým dárkem a sladkostmi,“ potvrdil Vojta Lábus. Z Webrovkafestu budou mít ale hlavně užitek děti z dětských domovů. Výtěžek z festivalového vstupného půjde tradičně na financování jejich vánočního pobytu právě na chatě Webrovka. „Vstupné v podobě minimálního příspěvku zůstává na stejné úrovni. Není naším cílem ho nějak zvedat. Rozpočet festivalu se nám díky podpoře mnoha místních firem podařil opět celkem bez inzerce

problémů pokrýt. Z vybraných peněz tak nepůjde ani koruna na náklady, ale vše bude určeno jen dětem,“ upřesnil Lábus. V podtitulu festiválku je napsáno Věnováno radosti ze života. „Letos v našem programu převládá reggae, což je muzika, která navozuje pozitivní náladu. Na Webrovce je vždycky perfektní atmosféra plná radosti. Je lepší se radovat než smutnit, ale spousta lidí má dnes mnoho trápení, tak si přejeme, aby starosti hodili za hlavu a věnovali se radosti ze života,“ prohlásil Lábus. Velkou změnou proti minulým ročníkům je partnerství festivalu s firmou Bioplaneta. „Díky tomu budeme mít bioplastové kelímky, nádobí a příbory z kompostovatelného plastu, který se za 120 dní na přímém slunci rozloží. Takže Webrovka už začala šetřit i přírodu,“ dodal Lábus. Festival začne v sobotu ve 14 hodin. Podle zvyklostí skončí v neděli nad ránem. (pac)

TRUTNOV BĚŽÍ NA PRAHU

Začínáme se potit Učitel, majitel restaurace, instruktorka jógy, redaktor, podnikatel a toho času jeden nezaměstnaný. Šest lidí, šest běžců. Jedna tréninková skupina, jeden společný cíl. Na začátku dubna příštího roku si zaběhnout pražskými ulicemi půlmaraton. Jedenadvacet kilometrů. „Trutnov běží na Prahu“ je nový projekt, se kterým přicházejí Trutnovinky. „Ale je možné, že na základě reakcí náš běžecký tým ještě rozšíříme,“ nechává skupinu otevřenou majitel Trutnovinek Miloš Bartoň. „Jsem zvědavý, jak se do toho pustí a snad je to bude nejen bavit, ale zaběhnou si slušně i půlmaraton. Jinak bych byl rád, aby se postupně přidali i další lidé,“ dodává student prvního ročníku doktorandského studia FTVS Karlovy Univerzity Jakub Opočenský, který bude Trutnováky na závod půl roku připravovat. Kdo poběží, vám odhalí následující medailonky. Podívat se můžete na facebookovou stránku Trutnov běží na Prahu, kde budete nacházet spoustu dalších informací a zajímavostí.

Pavel Káňa narozen: 27. dubna 1974 ve Dvoře Králové zaměstnání: učitel na trutnovském gymnáziu rodinný stav: ženatý, manželka Iveta, děti Kateřina (6) a Adam (1) záliby: hudba, film, sport (aktivní i pasivní), zahrada, práce se dřevem, ale ne vyřezávání, spíš pila a sekera co mi chutná: moc si nevybírám, ale potěší třeba chilli con carne, v hospodě si dám většinou svíčkovou, obloukem se vyhnu žemlovce ideální dovolená: Iveta, Kačka, Adam, slunce jakou hudbu poslouchám při běhání: AC/DC do tempa, Velvet Underground na pohodu sportovní úspěchy: kdysi jsem vyhrál mezi kamarády velice prestižní závod z Pece na Děvín, z těch vážnějších výkonů: Ironman za 10:47 nebo taky 100 m kraul za 1:01,2 proč poběžím půlmaraton: Chci poznat atmosféru velkého městského běhu spolu s kamarády i tisíci dalších sportovců. Věřím taky, že k běhu (a sportování vůbec) strhneme spoustu Trutnováků. V tomhle smyslu i cesta (společné tréninky) může být cíl.

Vojtěch Králíček narozen: 3. října 1986 v Trutnově zaměstnání: podnikatel, majitel Cocktail baru a restaurace Radnice rodinný stav: svobodný, přítelkyně Bára, dcera Kristýnka (1) záliby: sport - aktivně i v televizi, dobré jídlo, pití a zábava co mi chutná: cokoliv v mojí restauraci a od přítelkyně, nechutnají mi játra ideální dovolená: aktivně relaxační, pobytově poznávací, válet se na pláži déle než dva dny bych nevydržel jakou hudba poslouchám při běhání: jedině hip hop - starší a český sportovní úspěchy: možná jsem kdysi něco vyhrál v hokeji, ale na výrazný úspěch stále čekám proč poběžím půlmaraton: Běhat jsem začal letos začátkem července a hodně mě to chytlo, baví mě to a naplňuje. Půlmaraton poběžím z důvodu osobní motivace se sebou stále něco dělat, atraktivity podobných velkých městských běhů a také poměření svých sil s ostatními běžnými lidmi, kteří rádi běhají.

Rostislav Páv narozen: 2. března 1971 v Trutnově zaměstnání: momentálně žádné rodinný stav: svobodný záliby: ženský basket, filmy (hlavně neorealismus, Kurosawa, Gergman, Visconti) co mi chutná: sním snad všechno kromě koprové omáčky ideální dovolená: veškeré dovolené většinou věnuji reprezentaci ženského basketbalu jakou hudbu poslouchám při běhání: hudbu jako kulisu neposlouchám při žádné sportovní činnosti sportovní úspěchy: 2 x 1. místo OP TBZ dorost proč poběžím půlmaraton: Byl jsem osloven, jestli bych to nechtěl zkusit. Nikdy jsem nic neuběhl, takže to je pro mě trošku výzva. Jeden můj kamarád začal před třemi roky taky z nuly a teď běhá pravidelně.

Stanislav Opočenský narozen: 18. ledna 1957 v Trutnově zaměstnání: podnikatel, vlastník prodejny Vella Trutnov rodinný stav: ženatý, manželka Růžena, děti Jakub (27), Tereza (22), Matěj (17) záliby: celá rodina rádi sportujeme, kolo, běh, běh na lyžích, horská turistika co mi chutná: rád si dám pravý biftek a ryby - nejraději lososa nebo pstruha, nemusím houbovou smaženici a rybí polévku ideální dovolená: aktivní sportovní dovolená v Norsku nebo Rakousku jakou hudbu poslouchám při běhání: žádnou sportovní úspěchy: před 30 lety jsem měl 100 m kraul za 56 vteřin, v několika disciplínách jsem párkrát stál na stupních vítězů při MČR proč poběžím půlmaratón: Asi před dvaceti lety jsem si jako bývalý plavec zaběhl maraton v Havlovicích za 2 hodiny a 50 minut. Momentálně se trochu trápím s motivací proč sportovat, tak je to pro mě výzva, pokud bude sloužit zdraví. Současně doufám, že tato myšlenka přivede k účasti další sportovce a mé kamarády nejen na tomto půlmaratonu, ale do budoucna třeba i na nějakém zimním běžeckém „laufu“, kterých jsme v minulosti absolvovali bezpočet a stále na to vzpomínáme.

Michal Bogáň narozen: 27. května 1985 ve Dvoře Králové zaměstnání: redaktor v Trutnovinkách rodinný stav: svobodný záliby: kamarádi, práce, facebook, veškerý sport, který mi jde, nebo si to aspoň myslím já, pivní pondělí na Dvoračce co mi chutná: rauty, smažák, kebab, kuřecí křidýlka, Cini Minis, česneková pomazánka, gulášovka, margotka, nemám rád houby ideální dovolená: ta přijde po výhře ve sportce jakou hudbu poslouchám při běhání: kdysi jsem měl takový setík - mix všeho, byly tam i plouživé melodie, teď si vytvořím nový - z českých písniček, jinak často běhám jen za zvuku svého funění sportovní úspěchy: každý gól, který vstřelím za Mostek (fotbal), kde jsem se stal v sezoně 2003 – 2004 okresním přeborníkem dorostu, 52. místo na Krkonošské pravdě MTB 2013, vítězství v badmintonovém firemním turnaji proč poběžím půlmaraton: Z povinnosti redaktora Trutnovinek, protože o tom musím psát? Ne, teď vážně. Beru to jako výzvu, protože co se týká vytrvalosti, jsem opravdu tragéd. Ale mám před sebou půlroční přípravu, tak uvidíme, co to se mnou udělá a jak na tom budu v dubnu. A kdybych to uběhl nějak v pohodě, tak si třeba další rok troufnu na maraton.

Ilona Limberská narozena: 10. listopadu 1970 v Trutnově zaměstnání: instruktorka jógy rodina: děti Jakub (15), Diana (7) záliby: sportovní horolezectví, v zimě skialpinismus, běžkaření co mi chutná: u mě bodují mořské plody a losos, italská kuchyně, ráda navštěvuji vegetariánské restaurace, nepozřu játra, ledviny ideální dovolená: je pro mě spojená s lezením po skalách, ježděním na kole, koupáním v moři, pokud bych si musela vybrat mezi mořem a horami, volím hory jakou hudbu poslouchám při běhání: obvykle běhám bez hudby, jinak Manic Street Preachers, Skunk Anansie, Norah Jones sportovní úspěchy: nemám žádné výrazné, sport beru jako přirozený životní styl proč poběžím půlmaratón: Bude to můj první půlmaraton a pojmu ho jako výzvu. Není mým cílem uběhnout to co nejrychleji a porovnávat své výkony s ostatními. Věnuji se józe, a ačkoli se může zdát, že běh a jóga jsou dva protipóly, umí se dokonale doplňovat. Přípravu na půlmaraton zkusím pojmout jako jógu pevné vůle. Jako bonus se chci přesvědčit, že není potřeba pocházet z Keni, aby se dala uběhnout tato vzdálenost.

Vaše místo nahoře

HIGHLANDERS NIGHT

Ještě tvrdší galavečer než loni Kdo byl před rokem nadšený z trutnovského galavečera bojovníků a chystá se v pátek 15. listopadu po roce znovu navštívit tuto drsnou zábavu v Uffu, může se těšit ještě na větší dávku adrenalinu. Druhý ročník Highlanders night slibuje silnější zážitek, jelikož všechny souboje v ringu svedou thajboxeři a zápasníci z MMA, kteří se už posunuli mezi profesionály. „Náš galavečer se stal součástí Superligy,“ upozorňuje na začátku na hlavní změnu pořadatel Radek Horák. Trutnov bude jedním z míst, kde se budou rozdělovat body do žebříčku, jehož lídři si to pak na konci sezony rozdají o profesionální mistrovský titul. Zároveň to, že se Highlanders night dostala pod záštitu svazu české thajboxerské asociace, přináší záruku, že mezi provazy všech deset duelů nabídne kvalitu a především vyrovnané bitvy. „Když má třeba jeden bojovník 21 zápasů, tak ten druhý by jich měl mít minimálně stejně,“ vysvětluje Radek Horák, jak dochází v profi sféře k párování dvojic. O trutnovský matchmaking se navíc stará sám prezident CMTA Petr Ottich. Z místní líhně thajboxerů se v

show užije až letos. „Pro Jakuba bude Highlanders night takovým odrazovým můstkem, protože je nominovaný do velké pyramidy Souboje titánů, což je nejprestižnější událost v naší republice,“ poukazuje Radek Horák. „Je na tom teď hodně dobře, navíc má velké srdce bojovníka,“ říká na adresu svého svěřence. Soupeřem Klaudy by měl být Slovák Pavol Vasko z Golden Gymu Bratislava.

polovině listopadu představí před domácím publikem tři bojovníci. Ondřej Marvan a Marek Lízr si už nezapomenutelnou atmosféru vychutnali v loňském roce. Jakub Klauda ne. Byl zraněný, a tak si velkou

Ondřej Marvan, který loni se zlomeným nosem porazil Patrika Remiše, se utká s Tomášem Dubským z Gladiotors Gymu České Budějovice. Velká premiéra letos čeká Marka Lízra. Ten po sedmi výhrách a pěti prohrách mezi amatéry načne soubojem s žilinským Michalem Helbichem svou kariéru v profesionálním ringu. „Kluky připravujeme neustále, ale už jsou to profíci, takže se musí připravovat hlavně sami, my už můžeme jen ladit,“ říká k jejich tréninku Radek Horák, který společně se svým kolegou Tomášem Matouškem dávají do těla Highlanderům pět dní v týdnu. „Kluci mají obrovskou motivaci a budou chtít ukázat tak skvělé zápasy, jaké předvedli loni,“ uzavírá. (bog)

inzerce

in t erio kuchyně - skříně interiér y

Mánesova 435, Trutnov Kryblice tel./fax: 499 816 147 / mob: 608 983 667 e-mai: info@interio.cz / www.interio.cz

13 let na trhu

GARANCE OPRAVDOVÉ

Poskytujeme kompletní řešení pro střechy rodinných a bytových domů, až po náročné realizace průmyslových a komerčních objektů.

Plechové střechy

Ploché střechy

Tesařské konstrukce

Taškové střechy

Šindelové střechy

Památkové objekty

GOS cz s.r.o. tel.: +420 608 810 090

Skřivánčí 958, Trutnov e-mail: info@gostu.cz

www.gostu.cz

z muzejních sbírek Vzácný chanukový svícen s motivem císaře Josefa II.

Ve sbírkách Muzea Podkrkonoší v Trutnově je uloženo hned několik předmětů, které souvisejí s dějinami židovského národa. Jedním z nich je vzácný chanukový svícen s poprsím císaře Josefa II. z konce 18. století. Svícen o výšce 23,5 cm a délce 24 cm je vyroben z mosazi. Používal se při židovském svátku chanuka, kdy si židé připomínají zázrak při opětovném vysvěcení druhého chrámu v Jeruzalémě po povstání Makabejských v 2. století př. n. l. Chanuka se slaví po osm dní v období od konce listopadu do konce prosince. Hlavní chanukovou tradicí je rozsvěcování světel na zvláštním osmiramenném svícnu nazývaném chanukija, kdy je každý večer postupně zapáleno o jednu svíci víc, až poslední večer svátku hoří všech osm. Nabízí se otázka, proč se císař Josef II. objevil na inzerce

takto důležitém židovském rituálním předmětu. Stalo se tak z důvodu jeho velké popularity mezi Židy. Ti totiž v Čechách dlouho stáli na okraji společnosti. Teprve za vlády císaře Josefa II. na sklonku 18. století se jejich postavení zlepšilo. Roku 1781 bylo zrušeno potupné označení svrchního oděvu Židů žlutou barvou. Císař jim rovněž umožnil přístup k řemeslům, zemědělství, do úřadů i ke studiu na vysokých školách. Nařídil také očíslování židovských domů římskými číslicemi a Židům bylo uloženo, aby si zvolili stálá příjmení. Svícen s motivem císaře Josefa II. jasně dokládá, jak pozitivně byla židovskou komunitou vnímána role tohoto panovníka a jaký ohlas u ní vzbudily jeho dekrety zrovnoprávňující židovské obyvatele. Na císaře Josefa II. poukazuje na svícnu nejen jeho poprsí, ale i stylizovaný znak Svaté říše římské národa německého, které vládnul. Svícen v takto honosném provedení představuje velkou vzácnost. Dochovalo se pouze několik málo exemplářů. Jeden je součástí stálé expozice v Izraelském muzeu v Jeruzalémě, další se nalézá v soukromé sbírce v New Jersey. Neúplný svícen je také ve sbírkách Židovského muzea v New Yorku. Svícen z Muzea Podkrkonoší je dosud jediným známým exemplářem, který se dochoval v Evropě. Ondřej Vašata, Muzeum Podkrkonoší

MASTER OF VISION 2013

ZMĚŘÍME VÁM ZRAK S GARANCÍ KVALITNÍHO VIDĚNÍ, OČNÍ OPTIKA MALINSKÝ DRŽITEL OCENĚNÍ MASTERS PRO ROK 2013 VÍCE NA WWW.OPTIKA-MALINSKY.CZ TRUTNOV, Bulharská 139 tel. 499 812 561 | 777 212 561