Trutnovinky - Magazín červen 2015

kulturně-společenský magazín | Červen 2015 | zdarma

když pivo, tak domácí

OBSAH

STRANy 6 - 9

pivovarníci

STRANy 22 - 24

můj první maraton

STRANy 34 - 35

SOCHY VE MĚSTĚ

Editorial Chlapi sobě Domácí šunka, sýr, chleba a nakonec pivo. Prostě chlapi sobě. Trojice kamarádů z Trutnova vsadila na jednu kartu. Když už vyrobí nějaký produkt, tak jedině v domácím prostředí. „To, co se čepuje v hospodách, není nic pro nás, my jsme se rozhodli jít vlastní cestou,“ říkají jako jeden muž. Když jsem přišel do bytu Vladimíra Matouška, kam záhy dorazili jeho „spoludoma-

strany 12 - 15

klub stoletých

STRANY 30 - 32

KRISTÝNA PETIŠKOVÁ

STRANy 36 - 37

proměny trutnova varníci“ Jan Fiebinger a Petr Stehlík, neodolal jsem a musel ochutnat jejich spodně kvašené světlé, polotmavé i černé moky. A musím říct, že jsem si skutečně pochutnal.

Pánové jsou skuteční gurmáni a jejich láska k pivu nezná mezí. Jsou na výrobu patřičně vybavení a na výsledky své domácí práce jaksepatří hrdí.

Pivo vaří rok a už sklidili první velké úspěchy na soutěži v Kostelci na Hané. „Ani příští rok si ji nenecháme ujít,“ tvrdí a pozvedávají půllitry se znamenitým domácím pivem

Hynek Šnajdar

Vydavatel: Trutnovinky s.r.o, IČ: 28847229, MK ČR E 19626. Adresa: Trutnovinky, Žižkova 277, Trutnov, www.trutnovinky.cz, e-mail: redakce@trutnovinky.cz, Obchod, inzerce: Rudolf Korbelář, tel: 499 941 941, 608 146 620, e-mail: ruda@xantipa.in, obchod@xantipa.eu, Redakce: Pavel Cajthaml, tel: 733 510 071, Hynek Šnajdar, tel: 734 457 697, Michal Bogáň, tel: 734 545 423, Grafika: Tomáš Pinkas, Distribuce: Česká pošta a.s. a vybraná distribuční místa, Tisk: Tiskárna Voborník, K. Čapka 868, Hostinné, Sazba: XANTIPA AGENCY s.r.o., Číslo ISSN: 1805-8914, Fotografie na titulce: Miloš Šálek

3

anketa

Jaké pivo máte nejraději?

Ondřej Vašata historik Raději mám, dvanáctku protože čtrnáctka je na mě příliš silná. Tu si dávám výjimečně, jako třeba na Vánoce. Důležité ale je, aby to bylo pivo Krakonoš, protože i ohledně piva jsem trutnovský patriot.

Pavel Šnábl cestovatel Od roku 1985 tvrdím, že nejhorší pivo je žádné pivo kromě mongolského. Čtyři jsme byli na jednu flašku a ještě zbylo. Jinak mám radši točený, jak každý, i když lahvovému se nevyhýbám.

Radši mám jedenáctku, protože nedokážu sedět celý večer u jednoho piva. A když do sebe klopíte jednu dvanáctku za druhou, tak máte brzy dost.

Teď zrovna piju dvorské pivo Tambor.

Paulina Skavova sochařka Ve skutečnosti nejsem žádný pivař, mám raději víno. Pivo piji jen občas. Shodou okolností jsem byla nedávno na degustaci pečeného berana a součástí byla ochutnávka piv z Plzně. Určitě bylo zajímavé je ochutnat, ale že bych pivo nějak vědomě vyhledávala, tak to ne. Když už si pivo dám, tak na žízeň a na

osvěžení. Když si můžu vybrat, dávám přednost slabším pivům. Černým ne, protože jsou moc silná a sladká.

Pavel Zahradník archivář Nepovažuji se za znalce piva. Mám ale známé, kteří se v tom orientují docela dobře.

Samozřejmě si občas pivo dám, ale piju jenom trutnovského Krakonoše. V těch ostatních značkách se moc nevyznám. Preferuji dvanáctistupňové pivo. Někdy si ale také s chutí dám řezané, tedy světlé smíchané s tmavým.

Jakub Klauda thajboxer Jelikož nejsem žádný velký pivař, tak nemám žádnou vyhraněnou značku. Jsem ale Trutnovák, takže nejčastěji piju Krakonoše.

Převážně piju točené v hospodě s přáteli. Na pivo mám ale občas i chuť po náročném tréninku, je dobré na doplnění minerálů.

Pavel Aberle fotograf, cestovatel Považuji se za pivního experimentátora a snažím se ochutnat nejrůznější vzorky. Preferuji spíše piva typově odlišná od toho našeho

nejrozšířenějšího „plzeňského“ ležáku. Mezi neoblíbenější patří Pale Ale, IPA a pšeničná piva tj. svrchně kvašená. Rád bych se dočkal toho, že se v té naší české kotlince naučíme, že svět není jenom ležák, ale umí toho nabídnout mnohem více. Dej Bůh štěstí! A samozřejmě, že jako Trutnovák jsem patriot, tudíž a za všech okolností preferuji Krakonoše.

Petr Paseka student

Jsem z Trutnova, takže první pivo, které jsem okusil, byl samozřejmě Krakonoš.

Tenkrát to ještě bylo samozřejmě potají a ilegálně. Vzhledem k jeho hořkosti mi dělalo velký problém ho dopít. Ale byl jsem „tvrdej“ chlap, takže jsem musel.

No, a od té doby se z toho „musel“ stalo „chtěl“ a do teď je pro mě Krakonoš číslo 1.

Dokonce i v Praze, kde už jsem sedm let, jsem našel hospůdku, kde ho točí a pravidelně a rád na něj chodím.

Lucie Prymšová vizážistka a stylistka Nejradši mám plzeňské. Točené, tankové je úplně nejlepší, protože mi rovná péhá v těle a je mi po něm úplně skvěle. V letním období piju pivo každý večer, v zimě je to trochu méně. Ale nejsem jen pivař, můžu i dobré víno.

5

6

PIVOVARNÍCI

Od šunky přes sýr a chleba

až po domácí pivo

Zatímco tři kamarádi z Remarqueova románu mají malou autodílnu a spojuje je společná láska k automobilům, tři trutnovské kamarády Jana Fiebingera, Vladimíra Matouška a Petra Stehlíka (na snímku zleva) spojuje láska k pivu, které si doma sami vaří. „Já nevím, jak vy, ale já tohle kluci miluju,“ pozvedá Matoušek půllitr s domácím pivem Drobek a přiťukává si s kamarády. Česko se pyšní tím, že se považuje za pivní velmoc, trojice domavarníků si to ale nemyslí. „Piva v distribuci je sice dost, ale chuťově to není žádná sláva. Proto jsme se rozhodli, že začneme doma vyrábět vlastní,“ prozradil Matoušek. Právě on stál u zrodu nevšedního koníčka. „Láďa před lety přišel a říká: Budu objednávat šunkovar. Trochu jsme se tomu smáli. Teprve potom, když udělal

luxusní domácí šunku, jsme ho začali brát vážně a hned jsme se přidali. Došlo to tak daleko, že už jsme vyráběli sýr, do měsíce jsme měli svůj camembert. A to nebylo všechno. Uplynul nějaký čas a pekli jsme vlastní chleba. V pytlících jsme si nosili vzorky a ochutnávali. Potom přišla řeč na to, že nejsložitější je vařit vlastní pivo,“ vzpomíná Fiebinger.

inzerce

To už byl jenom krok k tomu, aby Matoušek s Fiebingerem loni v březnu absolvovali kurz vaření domácího piva v minipivovaru Slepý krtek v malé vesnici Ujkovice na Mladoboleslavsku.

Tomu předcházel dárkový poukaz na kurz, který dostal předloni o Vánocích Fiebinger od manželky pod stromeček. „Jeli jsme tam s představou, že to bude sranda. Cestou zpět domů jsme se ale už moc nesmáli. Láďa říkal, že to doma nepůjde dělat, protože v bytě na to nebudou podmínky.

Nabízely se také otázky, kde bude pivo kvasit, kde se bude skladovat a podobně,“ loví v paměti pionýrské začátky Fiebinger. Kamarádi se ale ne-

8

PIVOVARNÍCI vzdali, sehnali lednice, hrnce na vaření a výrobě piva už nestálo nic v cestě. V té době se k nim přidal Petr Stehlík. „Připojil jsem se k nim, když se vrátili z kurzu.

Nakupovali jsme slady a potřebnou literaturu, kde jsme získávali informace. Vůbec jsem nevěděl, o čem to je, ale neodolal jsem. Pak jsme pivo vařili společně a výsledky byly nad očekávání,“ usmívá se. Dnes jsou pravděpodobně jediní ve městě a okolí, kteří svůj pěnivý mok vyrábějí v domácích podmínkách. „Stačí k tomu relativně málo a hlavně - láska k pivu,“ tvrdí Matoušek.

Pro výrobu piva nakupují granulovaný chmel, drcený plzeňský slad a ještě karamelizovaný a černý slad. To už Matoušek doma v obyváku odkrývá úložný prostor gauče, kde má suroviny uskladněné. „Nepřidáváme žádné náhražky ani koncentráty. Nevaříme filtrovaná, ani pasterizovaná piva,“ upozorňuje Fiebinger, který sehnal sazenice žateckého chmelu. „Teď na jaře jsme je vysadili a chceme si pěstovat vlastní chmel,“ potvrdil Stehlík.

Kamarádi vaří vlastní pivo něco přes rok a už dosáhli významného úspěchu. Letos 14. března se zúčastnili v Kostelci u Holešova soutěže doma vařených piv Kostelecké chmelovárek.

V obrovské konkurenci ve své kategorii polotmavé a tmavé pivo spodně kvašené získal Matouš-

kův mok Černá 13° třetí místo, což byl nečekaný triumf. „Byl jsem hodně překvapený a třetí místo mě samozřejmě moc těší,“ říká a poznamenává, že už cestou na soutěž toto pivo dostalo název Černá perla. Kromě toho vaří ještě polotmavého Drobka a na počest syna světlého Laďuska.

Domavarníci si navzájem svá piva ochutnávají a vyměňují si zkušenosti. Navíc jejich pivo chutná také kamarádům a právě proto se přihlásili do kostelecké soutěže. „Nejeli jsme tam vyhrát, ale věděli jsme, že ke každému vzorku je připravený degustační list, kde jsou poznámky odborných degustátorů. Jejich názor nás zajímal především,“ tvrdí Fiebinger, který se svým pivem skončil v první šestce. V ​ domácích podmínkách vaří Fybánkovu polotmavou jedenáctku a černého Kaňoura, zatímco jeho kolega Stehlík pivo PS a ležák Slepý permoník.

Všichni tři se shodují, že vaření domácího piva je alchymie. „Každý z nás se snaží, aby pivo souznělo s našimi chutěmi,“ vysvětlil Stehlík.

Receptů na vaření piva je hodně, ale trutnovští pivovarníci vycházejí z jednoho receptu. „Lišíme se ale tím, že Láďa má rád výrazná piva a dává více chmele. Já vařím jemnější pivo a chtěl jsem, aby zanechalo medový dozvuk. Proto dávám do patnácti litrů piva lžíci medu,“ vypráví Fiebinger.

Na výrobu domácího piva domavarníci nedají dopustit. Návštěvám restaurací se ale nevyhýbají

C

M

Y

CM

MY

CY

CMY

K

9 a jako správní trutnovští patrioti pijí domácí Krakonoš. „Krakonoše máme rádi, říkáme však, že už nechodíme na pivo, ale mezi lidi. Máme trochu posunuté chuťové smysly,“ prozrazuje Matoušek.

Stehlík k tomu dodává, že si připadají jako vinaři. „Koupím si pivo, podívám se, jak vypadá, pak si k němu čichnu a ochutnám.“ Vaření piva berou kamarádi jako ne příliš nákladného koníčka. „Když nepočítám práci, tak vstupní investice jsou slad, chmel, voda a u lednice elektrika. Když to všechno sečtu, tak jedno pivo vyjde na devět korun. Největší radost jsem měl o Vánocích z třiatřicetilitrového nerezového hrnce. Byl jsem nadšený, když jsem ho viděl pod stromečkem,“ culí se Fiebinger. Domavarníci, kteří už mají své vlastní etikety, podtácky a trička, se příští rok na soutěž do Kostelce u Holešova vypraví znovu. „Bude to ale složitější, protože ne všichni, kteří do Kostelce letos přijeli, své pivo do klání přihlásili.

Měli jsme možnost ochutnat i jejich vzorky a byly vynikající. Úspěch je pro nás motivace a proto zkoušíme vařit další nová piva, jako například mého Laďuska,“ dodává Matoušek.

Hynek Šnajdar, foto: Miloš Šálek VAŘENÍ DOMÁCÍHO PIVA Trojice domavarníků vaří spodně kvašená piva, tedy ležáky. Pivo vaří zhruba osm hodin, během nichž proběhnou tři fáze. Při rmutování se dílo zahřívá postupně na předepsané stupně Celsia a na těchto tepelných hranicích se vyčkává pokaždé zhruba půl hodiny. Při tom se uvolňují a aktivují enzymy ze sladu, které štěpí vyšší cukry na jednodušší, tedy zkvasitelné. Druhou fází je scezování, kdy se mok rozdělí na sladinu a mláto.

Třetí fáze zahrnuje vaření s chmelem s tím, že do 15 litrů piva se přidává pouze 40 až 50 gramů této suroviny. Pak se vše musí rychle zchladit na zákvasnou teplotu 10 °Celsia. 1 11.7.2014 15:36:53 proplast_148x52,5mm_tisk_krivky.pdf inzerce

O

d tací i pro Váš kna s do

ům!

Potom nastává doba kvašení, která po přidání kvasnic trvá 10 dnů. Během toho kvasnice z díla pojídají cukr i kyslík, vylučují alkohol a CO2.

Při tom se sbírá pěna, která vyplavuje zbytky vysrážených bílkovin a cukrometrem (sacharometr) se hlídá množství zbytkového cukru. Až jeho množství klesne k určité hranici, pivo se stočí do lahví, v nichž leží minimálně měsíc při 0 až 2 °C. Při ležení se vyrovnají a zakulatí chutě, zbylé kvasinky udělají říz a klesnou ke dnu. Pivo se ustálí, dostane jiskru a výslednou chuť. Od okamžiku, kdy se postaví hrnec na kamna, do prvního doušku uplyne jeden a půl měsíce.

10

PIVOFEST

11 druhů piv a hvězdou bude Anna K. Nejen pivaři by měli zbystřit pozornost. Oblíbená a vyhledávaná akce Pivofest se blíží.

Dvanáctý ročník bude na Krakonošově náměstí zahájen v sobotu 13. června. Loni sice padl rekord v počtu nabízených zlatavých moků, kterých bylo třináct druhů, ale i letos si návštěvníci přijdou na své: Budou moci ochutnat jedenáct druhů piv od velkých i menších pivovarů nejen z Čech, ale také z Moravy.

Součástí akce, na níž pravidelně zavítají tisíce návštěvníků, je bohatý kulturní program. Tentokrát organizátoři pozvali Annu K. s kapelou, která bude největší hvězdou letošního Pivofestu.

Hudba a zpěv začnou z pódia znít v pravé poledne. To se divákům představí skupina Flendrs a ve 13.30 ji na jevišti vystřídá kapela Traktor. Do 80. let sahá existence hudební legendy Turbo, kterou fanoušci uslyší a uvidí v 15 hodin. V 16.30 je na řadě formace Memphis z Hradce Králové a v 18 hodin zahraje trutnovská skupina Effect.

Potom už se dočkají příznivci očekávané hvězdy Pivofestu - Anny K. Od 19.30 hodin zazní nejznámější i nové písně této populární zpěvačky a rodačky z Vrchlabí za zády s výbornou kapelou, jako například Moudřejší než noc, Tamaryšek, Nebe, Nelítám nízko a další songy. Ve 21 hodin vystoupí UDG, kteří jsou jednou z nejpopulárnějších kapel na sociální síti facebook, kde mají přes 55 tisíc fanoušků. Pak už se náměstí zahalí do

magické atmosféry a éter bude patřit skladbám Wish You Were Here, Dark Side Of The Moon, Shine On You Crazy Diamod nebo Money v podání Pink Floyd revival, kteří propadli kouzlu svých slavných kolegů. Vstupné na Pivofest činí v předprodeji 130, na místě 150 korun. Děti od 100 do 130 centimetrů v doprovodu rodičů 40 Kč.

Už loni hlavní pořadatel Daniel Šafr uvedl, že pořádat takovou obří akci není jednoduché. „V centru krásného Trutnova se tehdy před lety nic nedělo. Rozhodl jsem se uspořádat Pivofest, který se stal průkopníkem v pořádání akcí na náměstí. Chtěl jsem centrum města oživit. V tom jsme se shodli s panem starostou Adamcem, který řekl, že chce mít krásné, ale ne chcíplé město,“ vrátil se do minulosti Šafr. A to se podařilo.

Pivofest už patří neodmyslitelně do kalendáře největších společenských podniků Trutnova.

Hynek Šnajdar,

foto: Miloš Šálek

Pít se bude:

Anna K

Turbo | UDG | Pink Floyd revival FLENDRS 13:3O TRAKTOR 15:OO TURBO 16:3O MEMPHIS 18:OO EFFECT 19:3O ANNA K 21:OO UDG 22:3O PINK FLOYD REVIVAL 12:OO

Vstupné: 13O Kč předprodej | 15O Kč na místě | děti od 1OO do 13O cm v doprovodu rodičů 4O Kč e-mail: info@pivofest.cz | tel.: 777 642 OO9 | vstupenky online www.kupvstupenku.cz

www.pivofest.cz

12

KLUB STOLETÝCH

Existuje recept na dlouho Jak se nejstarší Trutnované dožili stovky Trutnov má v kraji jedinečný primát. Sedm jeho občanů už se dožilo magického věku sta let. Většina se těší výbornému zdraví, takže přijímá gratulace a občas i prozradí nebo aspoň naznačí, jak se vysokého věku dožít. Podle jejich životních zkušeností ale bude lidstvo zklamané - recept na dlouhověkost prý neexistuje! Nebo ano?

Kateřina Růžičková Nejstarší trutnovská občanka. Jen pro vaši představu. Narodila se ještě za Rakousko - Uherska, 1. března 1912. Když začala chodit do školy, teprve se v naší zemi rodily základy Československého státu. Jako školačka vítala prezidenta T. G. Masaryka. Prožila obě světové války, socialismus, sametovou revoluci i moderní demokracii. Zažila tři protektory a jedenáct prezidentů.

Pracovala mimo jiné jako mzdová účetní na dráze.

Receptem na dlouhověkost je podle ní hlavně optimismus, dobrá nálada a úsměv. „Vždyť je přece krásně na světě! A kdo říká, že ne, tak já mu nevěřím!“ říká. Prostě žije podle sebe. Žádné enormní sportování, přísné držení diety nebo jiný zvláštní recept.

Dnes ji při životě drží hlavně čtyři pravnoučata. „Nesmíte chodit k doktorovi. Léčil jsem mámu jen třikrát, když šlo o život.

Jinak stačí acylpyrin, nebo trochu slivovičky,“ říká její jediný syn a známý lékař Pavel Růžička.

Jaroslava Jurschinová Druhá nejstarší Trutnovačka se narodila 7. dubna 1912. Je vyučená švadlena, pracovala také jako kontrolorka v místním Texlenu. Jako malá holka zažila například nelehké počátky samostatného Československa, nebo o pár let později útrapy civilního obyvatelstva při druhé světové válce. S manželem Josefem má jedinou dceru, dvě vnoučata a tři pravnoučata. Na zdravý životní styl má svůj vlastní názor - má ráda slivovici a becherovku. Především ale miluje život, umí se bavit. Dokáže se také ale podivit nad

současnou situací v politice. „Mají spousty peněz, nevědí co dělat a pořád se jen hádají. Kdyby zažili to, co já, tak by si vážili všeho.“ Jiří Vysoudil Třetí nejstarší člověk v Trutnově, nejstarší muž.

Narodil se 8. srpna 1912 v Bohuslavicích u Zábřeha na Moravě, pracoval 42 let na železnici.

Recept na dlouhověkost podle něj neexistuje. Jak tedy vysvětluje, že se dožil tak vysokého věku? „Může za to určitě veselá mysl a dobré

13

věkost?

Kateřina Růžičková 1. března oslavila 103 let

14

KLUB STOLETÝCH

Jaroslava Jurschinová 7. dubna oslavila 103 let

geny po předcích. Také jsem nepil, nekouřil a sportoval. Hrál jsem volejbal, dělal atletiku a chodil jsem od dětství do Sokola.“ Cvičební úbor ze sokolského sletu má dodnes schovaný. Celý život má rád přírodu, kytky a zahradu. „Třicet roků jsem choval včely, to byla moje velká láska,“ tvrdí.

Sofie Papasová Narodila se 9. března 1914, nebylo to ale v Čechách. Do Trutnova přišla v červenci roku 1949, po občanské válce v Řecku. „Češi nás považují za Řeky, ale my celý život říkáme, že jsme Makedonci,“ vysvětluje. Celý život pracovala v maršovském Texlenu. Vychovala tři děti - dceru Doru, syny Trajka a Jirku. Má pět vnoučat. Univerzální recept na dlouhověkost nemá. „My jsme byli chudí, ani chleba nám někdy nestačil. Maso nebylo každý den, jen na svátky.“ Na pompézní oslavy si nepotrpí. Ne vždy se také povede dát dohromady celou rodinu, kterou má doslova rozesetou po celém světě. „Jedni žijí v Makedonii, další v Austrálii a tady v Čechách.“

Sofie Papasová

9. března oslavila 101 let

Jiří Vysoudil

8. srpna oslaví 103 let Jiřina Peřinová Na svět přišla 6. května 1914 v Poděbradech, vystudovala obchodní akademii v Kolíně a do Trutnova se přistěhovala po válce. Pracovala jako úřednice ve zdejší Pragovce. „Ráda vzpomínám na celý život, všichni lidi kolem mě byli moc hodní,“ říká. Vychovala dceru, má dvě vnoučata, dva pravnuky a jednu prapravnučku. Mezi největší záliby oslavenkyně Peřinové patří četba.

Recept na dlouhověkost ale neprozradila. Podle její vnučky Miriam Mazurové ani žádný neexistuje. „Její dcera umřela v sedmdesáti, její manžel zemřel v devětašedesáti a třeba já jsem ovdověla v třiceti šesti,“ upozorňuje.

Vítězslav Velhartický Narodil se 29. května 1914 v Hronově, takže den před redakční uzávěrkou červnových Trutnovinek oslavil 101. narozeniny. Do Trutnova se přestěhoval v roce 1948 z Hostinného, kde byl ředitelem na jatkách. V našem městě pracoval na okresní veterinární správě, z toho patnáct let

Jiřina Peřinová

6. května oslavila 101 let

inzerce

Vítězslav Velhartický 29. května oslavil 101 let

se zaměřoval na genetiku. Do důchodu šel až v 75 letech. Má dvě dcery, tři vnoučata a čtyři pravnoučata. Také u něj je evidentně receptem na dlouhý a spokojený život veselá mysl. „Dlouho byl aktivní - nepil a sportoval. Dodnes hodně čte, dívá se na televizi a stále si udržuje dobrou mysl,“ uvedla Hana Jůzlová, členka Komise pro občanské záležitosti, která osobně gratulovala všem sedmi stoletým. „Pan Velhartický umí pobavit historkami, hodně si pamatuje a rád vypráví.“ Vlasta Švandová Nejnovější členka Klubu stoletých. Narodila se 19. května 1915. Recept na dlouhověkost u ní budete hledat marně. „Důležité je mít lidi rád, mít přátele a okolo sebe dobré lidi, nezklamat je a nezávidět. Já můžu klidně říct, že nemám nepřátel.

Nikoho jsem neokradla, žila jsme kulturně, nezáviděla jsem nikomu nic. Prostě mám ráda život,“ říká. Rozhodující prý není ani zdravý životní styl. „Pivo piju každý den, mám ho ráda. Kafe si dám jen někdy.“ Pavel Cajthaml, Foto: Miloš Šálek

Vlasta Švandová

19. května oslavila 100 let

16

PLACENÝ ČLÁNEK

Neztrácejte čas a neplýtvejte silami, ÚKLIDOVKA – TRUTNOV uklidí za vás!

Jste příliš pracovně zaneprázdnění? Nemáte čas na uklízení bytu, kanceláře, domu? Neváhejte a obraťte se na naši rodinnou úklidovou společnost ÚKLIDOVKA – TRUTNOV, která ve městě a okolí působí od roku 2014, ale její kořeny sahají až do roku 1992. ÚKLIDOVKA – TRUTNOV vám ochotně vyjde vstříc a kvalitně uklidí přesně podle vašich představ a požadavků.

V současné době nabízíme kompletní servis v oblasti úklidu a hygieny. Od čištění sedaček, koberců, mytí oken, podlah a dalších úklidů domácností, přes úklidy panelákových vchodů, tělocvičen, lékařských ordinací, sanitárních prostor, až po úklidy kanceláří, technických hal, prostor strojírenské výroby, ubytovacích a sportovních areálů a podobně.

Kdykoliv se na nás mohou obrátit jak firmy, tak i domácnosti, organizace státní sféry a další veřejné instituce. Máme zkušenosti s různými typy úklidů pro různé druhy zákazníků. Úklid po dohodě provádíme na přání zákazníka, nejen ve všední den, ale i o víkendech, státních svátcích, nebo při rozmanitých akcích, které to vyžadují, i přes noc. Dá se tedy říci, že máme neomezenou pracovní dobu. Přání zákazníků jsou pro nás prioritou.

Ceny se při standardních úklidech odvíjejí od metrů čtverečních úklidové plochy i od počtu kusů mobiliáře. Extrémně znečištěné plochy pak kalkulujeme podle hodin strávených úklidem.

K úklidu používáme jen schválené a nezávadné čisticí prostředky.

Garancí kvality úklidových služeb ÚKLIDOVKA – TRUTNOV jsou naše zkušenosti, kvalita a její důsledná kontrola, proškolování zaměstnanců, využívání moderních technologií a dodržování specifických pravidel a postupů. Garancí kvality je i řešení reklamací a případné vrácení peněz, není-li zákazník s úklidem spokojený. Veškerý servis provádíme s maximální pečlivostí a pro všechny případy jsme i pojištění.

A kde společnost ÚKLIDOVKA – TRUTNOV najdete? Sídlíme ve Spojenecké ulici 123, v objektu bývalého hotelu Moskva. Zákazníkům doporučujeme naplánovat si schůzku po předchozí telefonické domluvě. Můžete volat denně od 7 do 22 hodin na telefonní číslo 602 456 658. Podrobné informace o naší společnosti ÚKLIDOVKA – TRUTNOV najdete na internetové adrese: www.uklidovkatrutnov.cz.

Na nás se můžete obrátit s důvěrou. ÚKLIDOVKA – TRUTNOV je tu pro vás.

18

VÝSTAVY V TRUTNOVĚ Muzeum Podkrkonoší DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA A TRUTNOVSKO Výstava k 70. výročí ukončení druhé světové války ukazuje, jak se vojenský konflikt odrazil v životě místních obyvatel. K vidění jsou dokumenty a fotografie připomínající všední život plný hladu, strachu i vraždění, tragické osudy vojáků bojujících na frontách i příslušníků čs. zahraničního odboje.

Nechybí ani dobová armádní výzbroj a výstroj.

Výstava potrvá do 13. září.

SLOUŽIL JSEM NA BITEVNÍ LODI...

1. SVĚTOVÁ VÁLKA, JAK JI PROŽIL NÁMOŘNÍK FRANTIŠEK ŠMÍDT Expozice ukazuje život Františka Šmídta (18931942), královédvorského rodáka, který v roce 1914 narukoval do rakousko-uherského námořnictva a sloužil jako elektromontér na bitevní lodi S.M.S. Babenberg. Z jeho působení v námořnictvu se dochovalo množství unikátních fotografií a pohlednic. Potrvá do 7. června.

SKAUTSKÁ LILIE: HISTORIE A SOUČASNOST SKAUTSKÉHO HNUTÍ Expozice plná fotografického i trojrozměrného materiálu ukazuje historii skautského hnutí na Trutnovsku - zahraniční kořeny, česká specifika, symboly a atributy, několikerá násilná přerušení a zákazy činnosti, zejména v období protektorátu, poté po roce 1948 a znovu po okupaci v roce 1968.

Věnovat se bude i znovuzrození tohoto hnutí po roce 1989. Vernisáž se koná v pátek 19. června od 17 hodin. Výstava potrvá do 27. září.

Galerie města KRAJINOMALBA 19. A 1. POLOVINY 20. STOLETÍ Výběr klasických krajinářských námět. Obsáhlý soubor kvalitní krajinářské tvorby představí autory nejen renomované, ale také několik kvalitních děl neprávem opomíjených malířů. Vernisáž bude ve středu 24. června v 17 hodin. Výstava potrvá do 29. srpna.

FRANTIŠEK TŮMA: ASTROFOTOGRAFIE Ve výstavním sále městského úřadu budou k vidění tři desítky snímků vesmírných těles,

jež vznikají náročným technickým propojením Newtonova dalekohledu a speciálně upraveného fotoaparátu. Vernisáž bude ve středu 3. června od 17 hodin. Potrvá do 28. srpna.

SOCHY V TRUTNOVĚ - STEFAN MILKOV Do ulic budou vpuštěny sochy Stefana Milkova, zakládajícího člena skupiny Tvrdohlaví. Ukáže se se skupinou děl Pieta, Opilý Anděl, Astrální tělo, Corpus angelicus a Compact Disc. Sochy budou rozmístěny na veřejných prostranstvích v centru Trutnova, nebude chybět ani tradiční instalace na Dolní promenádě, kde se odehraje ve středu 17. června v 17 hodin vernisáž. Potrvá do 30. září.

Galerie Uffo OD ATELIÉRU PŘES KUCHYŇ, OD BOMBAJE PŘES PRAHU… Intermediální umělkyně Petra Gupta Valentová se volně pohybuje v mnoha kulturních prostředích. Při práci používá různá média, kresbu, malbu, instalaci a práci s neonem. V posledních třech letech se věnuje tradičnímu dřevotisku na plátno a hedvábí. V Uffu ukáže nejnovější práce.

Expozice trvá do 16. června.

Dům Pod Jasanem INTERAKTIVNÍ EXPOZICE V TKALCOVSKÉM MUZEU Návštěvníci tkají na historických stavech, zpracují si len a vlnu, dozví se zajímavosti o životě tkalců v Krkonoších. Výstava v Domě pod Jasanem ve Voletinách, potrvá do konce září.

Kino Vesmír FOTOGRAFIE Expozice snímků členů Sekce fotografů regionu Náchod. Vystavují: V. Balcar, L. Hartman, O. Jenka, M. Málek, B. Michnik, O. Nermuť, R. Němeček, I. Pavlátová, J. Podvalský, K. Pfeiffer, P. Rejtar, Z. Šulc a L. Židová. Potrvá do 17. července.

Galerie draka STÁLÁ DRAČÍ EXPOZICE Expozice v podzemí Základní umělecké školy ve Školní ulici oživuje legendu o založení města.

V pátek 17. dubna zde bude zahájena vernisáží výstava obrazů Radima Chládka a keramiky Andrey Onodi. Potrvá do 24. května.

NEKONEČNÝ PROSTOR PRO VÁŠ STYL

Stáhněte si interaktivní katalog do svého mobilního zařízení. Dostupný během 06/2015 na AppStore a Google Play™.

Kombinovaná spotřeba a emise C02 vozů Superb: 4,1–7,1 l/100 km, 105–165 g/km

Nová ŠKODA Superb. Vstupte do nové éry Ať už Vás kariéra zavede kamkoli, vždy potřebujete dostatek prostoru pro Váš styl. A také pro Vaše ambice.

Nová ŠKODA Superb je díky největšímu vnitřnímu prostoru ve své třídě pro takové výzvy ideální. Vaše podnikání budete mít stále pod kontrolou. Funkce SmartLink totiž zobrazí displej Vašeho smartphonu na obrazovce autorádia. A když k tomu přičtete širokou škálu možností propojení s komunikačními technologiemi, jako jsou držák na tablet, dva USB sloty, 230V zásuvka pro cestující vzadu a integrovaný telefonní modul s podporou rychlého internetu LTE, je nová ŠKODA Superb investicí s nejvyšším možným zhodnocením. Seznamte se s novým vozem ŠKODA Superb přímo u nás.

novaskodasuperb.cz

/skodacz

Váš autorizovaný prodejce vozů ŠKODA: AUTOSTYL a.s.

Horská 579 541 01 Trutnov Tel.: 499 309 100 www.autostyl.eu

/skodacz

/skodacz

/skodacr

PETRA GUPTA VALENTOVÁ: OD ATELIÉRU PŘES KUCHYŇ,

do 16. 6.

Výstava fotografií se uskutečňuje v rámci projektu „Jsme stejní – Świdnica a Trutnov“.

Projekt je spolufinancován z prostředků ERDF prostřednictvím Euroregionu Glacensis.

Radnice na Krakonošově náměstí ** otevřeno: pondělí–sobota 9:00–17:00 hodin ** bez vstupného

COMETA 45 615

G-POINT HUNTERS

pátek 5. 6.

Účinkující: Vít Neznal a kol. (ČR, Francie, Švýcarsko) UFFO ** 20:00 hodin ** vstupné 200 Kč

MIMO PROVOZ

pátek 5. 6.

Výsledek workshopu pod vedením Cirku La Putyka a Cirkusu Xanti UFFO ** 4. 6. 20:00 hodin, 5. 6. 23:00 hodin ** vstupné 200 Kč

čtvrtek 4. 6. / pátek 5. 6.

do 10. 6.

MARIAN TWARDOWSKI: ŚWIDNICKÉ NÁLADY

24. 6.–28. 7.

Koncert komorního smyčcového souboru Koncertní síň B. Martinů ** 19:00 hodin ** vstupné 80 Kč

MUSICA ANTIQUA TRUTNOV

čtvrtek 18. 6.

Pořadatel: Městská dechová hudba Krakonoška, UFFO – SCT a město Trutnov Krakonošovo náměstí ** 15:30 hodin ** bez vstupného

PROMENÁDNÍ KONCERT KRAKONOŠKY

pátek 12. 6.

Červen

sobota 6. 6. / neděle 7. 6.

2.–7. 6.

www.uffo.cz

Účinkující: DaeMen šapitó ** 19:00 hodin ** vstupné 200 Kč

LOSER(S)

úterý 2. 6. / středa 3. 6.

5. ročník mezinárodního festivalu nového cirkusu Pořadatel: UFFO – SCT Generální partner: KARA Trutnov, a.s.

Projekt se uskutečňuje za podpory města Trutnova a Ministerstva kultury ČR. Projekt je podporován grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Partner projektu: Cirkus Xanti.

Více informací o vystoupeních, která v rámci festivalu můžete zhlédnout zdarma venku, najdete na www.cirkuff.cz. Ta nejzajímavější a pro účinkující také nejnáročnější představení se budou konat v šapitó u Uffa nebo přímo v Uffu.

Pořad v rámci Dvořákova festivalu Valérie Zawadská – umělecký přednes, Jan Riedlbauch – flétna, Miloslav Klaus – kytara Pořadatel: město Trutnov, UFFO – SCT, České doteky hudby EM-ART, o.p.s.

Koncertní síň B. Martinů ** 19:00 hodin ** vstupné 120 Kč

PÍSNĚ SLUNNÉ ITÁLIE

pondělí 8. 6.

Účinkující: Squadra Sua šapitó ** 15:30 hodin ** vstupné 100 Kč

HANDICOPS

neděle 7. 6.

Účinkující: Cink Cink Cirk šapitó ** 13:30 hodin ** vstupné 120 Kč

BUM+

neděle 7. 6.

Účinkující: Cirkus Xanti (Norsko) šapitó ** 6. 6. 21:00 hodin, 7. 6. 19:30 hodin ** vstupné 240 Kč

PLUTO CRAZY

Účinkující: žongléři ze Švédska a USA UFFO ** 6. 6. 19:30 hodin, 7. 6. 18:00 hodin ** vstupné 300 Kč

CIRK-UFF

WATER ON MARS

sobota 6. 6. / neděle 7. 6.

Účinkující: Sirkus Aikamoinen (Finsko) UFFO ** 13:00 hodin ** vstupné 300 Kč

THE LAND OF THE HAPPY

sobota 6. 6. / neděle 7. 6.

Koncert Matěje Rupperta a Romana Holého UFFO ** 21:30 hodin ** vstupné 200 Kč – koncert na stání

Výstava snímků členů Sekce fotografů regionu Náchod kino Vesmír – foyer ** otevřeno vždy v době promítání filmu ** vstup na výstavu zdarma

FOTOGRAFIE

do 17. 7.

Výstava Partner Galerie UFFO: GRUND a.s.

Galerie UFFO ** otevřeno: pondělí–sobota 9:00–18:00 hodin ** vstupné 30 Kč, děti 15 Kč, děti do 3 let zdarma

OD BOMBAJE PŘES PRAHU...

Změna programu vyhrazena!

Předprodej vstupenek: Turistické informační centrum Trutnov (pondělí–pátek 9:00–17:00 hodin, sobota 9:00–12:00 hodin, tel. 499 818 245)

Předprodej a rezervace vstupenek: Inforecepce UFFO (pondělí–sobota 8:00–19:30 hodin, tel. 499 300 999, e-mail: info@uffo.cz)

Koncert – Trutnovské hudební léto Pořadatel: město Trutnov a UFFO – SCT vedle Uffa ** 16:30 hodin ** bez vstupného

KRAKONOŠKA

pátek 26. 6.

Koncert – Trutnovské hudební léto Pořadatel: město Trutnov a UFFO – SCT vedle Uffa ** 16:30 hodin ** bez vstupného

MARTA A RASPUTIN BAND

středa 24. 6.

Výstava Vernisáž 23. 6. od 18:00 hodin Partner Galerie UFFO: GRUND a.s.

Galerie UFFO ** otevřeno: do 30. 6. pondělí– sobota 9:00–18:00 hodin, 1.–28. 7. pondělí– pátek 9:30–17:00 hodin ** vstupné 30 Kč, děti 15 Kč, děti do 3 let zdarma

ALEŠ VESELÝ

22

NA VLASTNÍ KŮŽI

Jak jsem rok a půl běžel do cíle maratonu Když se mě někdo zeptal, proč chci běžet maraton, moje nejčastější odpověď byla: Chci si to zkusit. 42 kilometrů a 195 metrů?! „To máš jako od cedule na Bojišti ke kruháči u Hradce,“ spočítali mi to kámoši. No, štreka to je, ale zároveň i výzva. Zvlášť pro někoho, kdo se celý svůj dosavadní život trápil, když běžel víc, jak pět kilometrů. Vše se změnilo před rokem a půl.

To jsem jednou přišel na slovíčko do kanceláře šéfa a on na mě vybalil projekt Trutnov běží na Prahu. „Vybereme pár lidí, seženeme jim trenéra a budou se připravovat na půlmaraton. Jdeš do toho taky? - Hmm, tak jo.“ A bylo to! Ač jsem to netušil, v tu chvíli začala moje cesta do cíle maratonu. Nejtěžší úkol na ní byl pro mě zvyknout si na běh jako takový. Narodil jsem se spíše se sprinterskými vlákny a vytrvalost mi nechutnala.

Ale naštěstí vůli mám pevnou.

I díky nové partě lidí kolem sebe jsem v dubnu loňského roku stál v Praze na startu půlmaratonu. Dal jsem 21 km. Něco neuvěřitelného! Teď se tomu jen zasměju. V červnu si vylepšuju čas v Olomouci na 1:46:22 a zvažuju, že na podzim zkompletuji svůj půlmaratonský hattrick. Ale na to nedojde. Jakmile totiž přestanete pravidelně běhat, nohy si odvyknou. I hlava. Až na konci září, kdy se blížila uzávěrka prvních registrací do závodů Run Czech, se mi někde z hloubky vynořila myšlenka: „Půlmaratony si už běžel dva, ten maraton zase nebude o tolik těžší.“ Tomu se teď ale můžu znovu jen smát.

A tak jsem se registroval s tím, že kdyžtak startovní číslo někomu pustím. Ovšem ani potom

Maratonská zeď se jmény všech 10 000 účastníků

Památka na maraton: medaile a tričko jsem běhat nezačal. Mým velkým fanouškem byl atletický trenér Jan Tuna, který mi poradil, že bych měl před maratonem dávat půl roku objemy 50 km týdně a zvládnu to v pohodě. To znamenalo skočit do toho v listopadu. Jenže to jsem obul svoje „asicsy“ asi jen dvakrát. V prosinci už jsem se donutil víc, na Štědrý den jsem si dal po půl roce dokonce dvacítku, nicméně do plánu 200 km měsíčně mi chyběla téměř polovina. V lednu už ale nešlo na nic čekat a můj instagram jsem začal spamovat mapkami uběhnutých tras.

Zatímco před rokem jsme ve skupině trénovali podle plánu, letos jsem více méně běhal sám, a jak se mi chtělo. To nebylo zrovna ideální, kilometry však přibývaly. V březnu jsem se konečně přiblížil dvoustovce, délky tratí na Para se natahovaly.

Přes zimu jsem marodil jen týden, což bylo dobré.

Běžecky jsem se cítil super. Alespoň jsem o tom byl přesvědčený. Jen do doby, než jsem si obkroužil svou první třicítku. Tři týdny před maratonem jsem zjistil, že naběháno nemám.

Tím, jak se blížil PIM (Prague International Marathon), jsem stále víc četl články s různými radami. Zlepšil jsem stravování, na měsíc si odpustil pivo. Musel jsem vyřešit problém s botami, které se mi roztrhaly. Ze skříně jsem vytáhl asi šest let staré „ády“, takže jsem měl obavy, abych na to nedoplatil. Byl jsem rád, že do Prahy nepojedu

Po příjezdu do hlavního města s půldenním předstihem si s Karlem užíváme prosluněnou jarní Prahu. Přejít „ucpaný“ Karlův most nám trvá skoro deset minut, zítra ráno bude patřit jen běžcům. Mezitím už jsme navštívili maratonské Expo, kde to na nás poprvé dýchne. Na „Staromáku“ nás fotí kámoš Petr před startovní bránou. K pozdnímu obědu mám těstoviny s kuřecím masem a brokolicí. Tak, jak psali na internetu. Přespávám v bytě u Petra, ale usínám až před půlnocí, abych se o necelých šest hodin později probudil do svého velkého maratonského dne.

Když se přesouvám k hotelu na Kampu, kde je ubytovaný Karel, parkem už pobíhají závodníci. Já jsem stále v klidu. Centrum Prahy žije maratonem a já nutně hledám záchod. Fakt bych tenhle problém nechtěl řešit na trati. Maratonské depo je na Václaváku, odevzdáváme věci a míříme do koridoru. Fotek jsem si tam udělal víc než protahovacích cviků. Jak kolem mě houstne pole běžců, tím víc na mě doléhá atmosféra. Jsou to zvláštní pocity. A pak se rozezní tóny Smetanovy Vltavy… Jde se na to! Šest minut trvá, než se dostanu k bráně, odkud se začne měřit moje maratonská pouť. Mobil mi hlásí první kilák za 5:30. Radši ještě trošku zpomal, ať to nepřepálíš, říkám si. Mám na sobě dvě trička a za chvíli cítím, jak mi po tváři stýká pot. Udržuji si stejné tempo a užívám si ten mumraj kolem. To, že je český závod?

Je to tady samý cizinec. Jeden z běžců na Karlově mostě vyskočí k soše a dělá si selfie. Že bych se taky vyfotil? Bláhově si ale ještě myslím, že mi půjde o čas. Nezastavuji. S dětmi si ale plácám.

Jsem zpět na Staromáku a přes velkoplošnou obrazovku vidím zrovna v záběrech nejlepšího Čecha - Víta Pavlištu. Jestli slyším dobře, má za sebou 27 kilometrů, já běžím 13. km. Ale jsem v

Odjet z maratonu bez fotky s pozadím Hradčan by nešlo. pohodě. Až na to, že už zase přes hodinu potřebuji na záchod.

Do tojtojky nakonec skáču na 17. kilometru. Když vylezu ven, zrovna kolem běží skupinka s vodičem na čas 4 hodiny. To mě povzbudí. Ale jen na chvíli, protože její tempo uvisím zhruba do půlmaratonu. Tam se také potkávám s Karlem. „Bogis, tak ještě dvacet jedna před námi.“ Dá se říct, že do teď jsem své tělo necítil, ale pak se začalo ozývat. V pořadí nohy, žaludek, ruce…

Po občerstvovačce na 26. kilometru vidím přede mnou běžce, jak si zakopává a mě nenapadla větší blbost, než si to zkusit

inzerce

sám, ale s trenérem boxerů Karlem Kubcem. Ten se chystal na svůj třetí start. Je sobota 2. května, po poledni. Čas odjezdu.

24

NA VLASTNÍ KŮŽI taky. V tu ránu mi zezadu vystřeluje křeč do stehna. Říkám si, že do třicátého kiláku vydržím běžet a pak se uvidí. No, běžet. Tempo upadá.

Po Smetanově nábřeží se ještě držím, ale přes Mánesův most už kráčím a bavím se s dalším maratoncem, který také poprvé prožívá tato muka. Na trati jsem tři a půl hodiny - 33. kilometr.

Moje tréninkové maximum. To nejhorší mě ale teprve čeká. Intenzita křečí ve stehnech se zvyšuje, nohy se zastavují. Běžet nejde. Jakékoliv restarty ztroskotávají na křečích. A tak jdu. Skoro tři kilometry, až za Libeňský most.

Odtud je to ale už jen „rovně“ na Staromák a všude budou lidi. Tam prostě nejde neběžet. Rozbíhám se. Vidím běžce, jak dělají dřepy, protahují se, posedávají. Udělat to já, tak se nezvednu.

Kolem trati se fandí a já běžím. Hledám cedule 39, 41 a konečně 42. Posledních 195 metrů. Odepínám si z paže mobil. Řekl jsem si, že pokud to půjde, doběh si natočím. Závěrečné metry po modrém koberci a je to tam! Výsledný čas - 4:49:58. Chtěl jsem sice o půl hodiny lepší, tajně jsem doufal pod inzerce

Moje medaile z půlmaratonů a maratonu

čtyři, ale na to nebyla forma. Jak dlouhý je maraton, jsem si fakt uvědomil až když jsem ho běžel.

Volám Karlovi, potkáváme se v koridoru, doběhl o deset minut dříve. Trápil se taky. Nohy mě neudrží, nutí mě si sednout. Po čtvrthodině se zvedáme a vyrážíme na cestu do Trutnova. Bez fotky s originálními „pizza“ medailemi a pozadím Hradčan by to ale nešlo. Můj první a poslední maraton, říkal jsem si čtyři dny po. Teď mi to už ale zase šrotuje.

Maraton jsem zdolal, ale já bych si chtěl říct, že jsem ho uběhl. Takže v říjnu v Hradci?

Michal Bogáň

sportovní pozvánka

Trutnovský půlmaraton je za dveřmi Po loňské premiéře je tady druhý ročník. Stejný závod, stejná trať, ovšem letos pořadatelé slibují, že vše bude pojaté v profesionálnějším duchu, aby si účastníci akce odnesli domů ještě větší zážitek. O jakém závodě je řeč? V sobotu 13. června se po lesních cestách městského parku na Para poběží ABB Trutnovský půlmaraton.

Předškoláky čeká 100 metrů, šesti až desetileté 400 metrů. Všichni se už teď mohou těšit, že si domů odnesou nějakou tu odměnu. Teprve pak se ke slovu dostanou dospělí běžci, kteří odstartují ve třech vlnách od 12 hodin. Pro ně zase může být třeba motivace zvýšeného prizey money. Tři nejrychlejší muži a ženy z absolutního pořadí půlmaratonu získají 3000, 2000 a 1000 korun.

Co se týká účasti závodníků, ve startovním poli nebudou chybět oba vítězové z prvního ročníku Pavel Brýdl a Ondřej Horyna. Špičkoví trutnovští sportovci totiž před rokem proběhli cílem půlmaratonu bok po boku za 1 hodinu 18 minut a 43 vteřin. Zvládnou to letos rychleji, nebo uteče někdo jiný? Loni se po městském lesoparku pohybovalo celkem 58 půlmaratonců, 26 závodníků absolvovalo desetikilometrovou trať a 36 běžců obkroužilo alespoň jeden pětikilometrový okruh. (bog) inzerce

Organizátorský Ski team Olfin Car Vella Trutnov připravuje závod, který si klade za úkol svým záběrem zaujmout co nejširší veřejnost. Jednak tím, že přináší netradiční řešení běžného městského běhu, který se většinou pořádá přímo v ulicích.

V Trutnově se ale jen pár minut chůze od centra nachází nádherný lesopark, a tak proč nevyužít těchto podmínek. Druhým lákadlem pro běžce je pak fakt, že každý si tu najde svou trať.

V repertoáru závodu jsou hned tři tratě - hlavní půlmaratonská, i když ta je oproti klasické distanci trošku zkrácená – na 20 km. Kdo si na ni netroufne, má na výběr ještě desítku nebo pětku, když právě na pětikilometrovém okruhu se odehrává veškeré běžecké dění. Jaká je náročnost trutnovského kolečka? Počítejte s tím, že je to terénní běh, takže pár menších kopečků se najde a jeden i takový větší při závěrečném výběhu do prostoru startu a cíle.

Na Paradráze budou mít možnost zazávodit si i děti, které v 11 hodin celý běžecký program zahájí.

25

26

sportovní pozvánky

Oficiální otevření Trutnov Trails Do první opravdové sezony se chystá vstoupit síť terénních stezek pro vyznavače horské cyklistiky - Trutnov Trails. Podzimní ukončení úvodní etapy budování tratí sice již umožnilo bajkerům vyrazit na singltraily do okolí skalních útvarů Čížkových kamenů u Bohuslavic, ale to všechno je stále jen a jenom začátek velmi ambiciózního projektu. V dalších letech chtějí stavitelé tratí nabídnout fungující testcentrum a rozšířit stezky na Jestřebí a Vraní hory v délce až 60 kilometrů.

V sobotu 20. června se uskuteční oficiální otevření prvního ročníku TT. „Plánujeme, že pro bajkery by měly být k dispozici dvě základny,“ říká Jan Rejl, který je otcem myšlenky tohoto projektu. První místo bude stejné jako na podzim při premiérovém představení, a to na parkovišti pod Sedmidomím. Tam budou i stánky s testovacími koly i občerstvením. Druhé infocentrum by mělo být ve Lhotě v hospodě. „S provozovatelem už jsme dohodnutí, tak snad to stihneme zařídit,“ dodává Rejl.

V současné době si můžete užít jízdu asi na 12 kilometrech jednosměrných stezek s tím, že by ještě před otvíračkou mohl být dán do užívání Úpa trail, který vede přímo z města od trutnovského koupaliště. „Městské lesy tady udělaly novou pěšinu, která vyjíždí u garáží za útulkem a pak pokračuje dál kolem elektrárny, takže Trutnováky zavede přímo až pod kopec u Čížkáčů,“ prozrazuje Jan Rejl. Zbývá ještě doladit značení, které už na ostatních trailech - Modřínový, Kozí, Bunkr trail - dostalo novou podobu. Více o tratích vám řeknou na místě průvodci při společných vyjížďkách. (bog)

POŽÁRNÍ SPORT Městský stadion v Trutnově bude od 25. do 28. června dějištěm mistrovství České republiky profesionálních a dobrovolných hasičů v požárním sportu. Soutěžit se bude ve výstupu na věž do čtvrtého podlaží, v běhu na 100 metrů s překážkami i štafetě na 4 x 100 metrů a požárním útoku.

FOTBAL Poslední utkání letošní úspěšné sezony čeká v neděli 14. června divizní fotbalisty MFK Trutnov, kteří od 17 hodin vyzvou Týniště nad Orlicí.

ATLETIKA Poprvé v historii se bude v Trutnově konat mistrovství České republiky veteránů. V sobotu 20. června se bude na atletickém stadionu bojovat o tituly v 25 disciplínách.

Program závodů zahájí v devět ráno kladivo mužů, šampionát vyvrcholí před pátou hodinou odpoledne štafetovými běhy.

BASEBALL Rytíři Trutnov se 28. června utkají ve druhém kole Českého baseballového poháru s Draky Brno, úřadujícími extraligovými šampióny. Zápas se odehraje od 14 hodin v Ballparku Redfield na Kryblici.

AMERICKÝ FOTBAL Trutnov Rangers sehrají tento měsíc dva domácí zápasy.

V sobotu 6. června od 14 hodin přivítají Teplice Nordians a v neděli 21. června od 14 hodin budou v závěrečném utkání základní části hostit Znojmo Knights.

POZVÁNKA a program kina

Rozhodněte, kdo uvaří nejlepší guláš Snad každý má svůj speciální a jedinečný recept na zaručeně nejlepší guláš. A tak ať se ukáže, kdo opravdu umí uvařit ten nejlepší. S tímhle nápadem přišli před dvěma roky pořadatelé soutěže z Rybářské bašty Severka v Dolcích. Trautenberkův guláš aneb gurmánské závody o putovní pohár

starosty města Trutnova se okamžitě vyšvihly do zájmu veřejnosti.

Setkání na břehu rybníka, které se letos uskuteční 6. června, bývá hojně navštěvovanou akcí. Ještě aby ne, když se domů vracíte s pořádně plným žaludkem. Navíc, v soutěži trutnovských i přespolních restaurací se stáváte součástí velké poroty, do které patří všichni ti, kdo si zakoupí degustační kartu.

Ochutnávat se bude z jedenácti kotlů.

Ačkoliv se u Severky guláše vařily zatím pouze dvakrát, vítěze už jsme stihli poznat tři, neboť v premiérovém ročníku na prvním místě skončily se stejným počtem hlasů Hotel Patria Trutnov a Skiport Velká Úpa. V loňském roce ukuchtila nejchutnější pokrm parta z Restaurace Na hřišti v Horním Starém Městě.

Po celý den bude zároveň v areálu program pro děti (rybaření, projížďky na koních, opékání špekáčků) i dospělé. Doprovodný program kapel - od 8.30: kapela Miťo (Danža Folk), od 13.30: Pěna, od 16.00: Nešlapeto, od 17.30: Benjaming´s Clan, od 19.00: Effect, od 20.30: duo Míry Plecháče. (bog)

Kino Vesmír promítá: 1. a 2. 6.

3. a 4. 6.

5., 6. a 7. 6.

5., 6. a 7. 6.

8. a 9. 6.

11. 6.

12. a 13. 6.

12., 13. a 14. 6.

14. 6.

15. 6.

16. 6.

17. 6.

18. 6.

19. a 20. 6.

19., 20. a 21. 6.

21. 6.

22. 6.

19.00 19.00 16.30 19.00 19.00 19.00 16.30 19.00 16.30 19.00 19.00 19.00 19.00 16.30 19.00 16.30 19.00

23. 6.

16.30

23. 6.

24. 6.

19.00 19.00

Dítě číslo 44 Rudá mašina Sedmero krkavců Země zítřka Divoká dvojka Zabijáci Jurský park Špión Jurský park (3D) Avengers: Age of Ultron Avengers: Age of Ultron (3D) Rychle a zběsile 7 Stále spolu Hurá na fotbal Temné kouty Hurá na fotbal (3D) Poutník - nejlepší příběh Paula Coelha Poutník - nejlepší příběh Paula Coelha Poltergeist (3D) Poltergeist

25. 6.

26. a 27. 6.

26., 27. a 28.

28. 6.

29. a 30. 6.

19.00 16.30 19.00 16.30 19.00

Dior a já Mimoni Insidious 3: Počátek Mimoni (3D) Andílek na nervy

Dítě číslo 44

27

PLACENÝ ČLÁNEK

Máte-li problém, snažte se ho řešit co nejdříve

V naší realitní kanceláři se setkáváme s mnoha případy, kdy prodej nemovitosti komplikuje omezení vlastnického práva. Není tím myšleno zástavní právo smluvní, které banky požadují jako zajištění poskytnutých úvěrů, ale například zástavní právo exekutorské, zástavní právo soudcovské, exekuční příkaz k prodeji nemovitosti, a další omezení.

Co přesně taková omezení pro prodej nemovitosti znamenají?

Zásadní je skutečnost, že majitel nemovitosti (a povinný v jedné osobě) má zákaz nakládat se svým majetkem. Podružná je skutečnost, že na koupi takto zatížené nemovitosti banka neposkytne kupujícímu úvěr. Bude-li mít kupující hotovost, katastrální úřad stejně změnu vlastníka (vklad) nepovolí. Exekutorský úřad, který zatížil nemovitost zástavním právem musí s prodejem souhlasit a bude chtít dlužnou částku od povinného uhradit ještě před změnou vlastnického práva.

Co bývá nejčastějším důvodem takto zatížených nemovitostí?

Většina případů má stejného jmenovatele - dlouhodobé neřešení finančních problémů. Na začátku zpravidla bývá nadměrná osobní spotřeba (rodiny či jedince), která je řešena půjčkami. Nejdříve se jedná o bankovní půjčky, kreditní karty, úvěry, později dochází i na nebankovní půjčky. V mnoha případech jde o dluhy plynoucí z podnikání.

Obecně se dá říci, že finanční gramotnost lidí je podprůměrná.

Můžete nás seznámit s případy, které jste ve vaší kanceláři řešili?

Ano, rád. Jako příklad uvedu jeden případ s dobrým koncem a jeden, kdy si klient nenechal poradit.

Na naši kancelář se obrátil klient, majitel staršího domu v Trutnově. Bytový dům se nacházel na atraktivním místě, ale nebyl zrovna v dobré „kondici“. Vyžadoval rozsáhlé investice. Majitel domu měl kromě hypotečního úvěru, který nebyl schopen splácet, další závazky, a to na finančním úřadě, u zdravotní pojišťovny či správy sociálního zabezpečení. A to nebylo vše. Závazky měl vůči třetím osobám plynoucí z jeho podnikatelské činnosti, ale také vůči dodavatelům energií.

Věřitelů bylo více než dvacet. Na nemovitosti již byla omezení vlastnického práva. Při analýze jsem zjistil, že hodnota nemovitosti byla vyšší než vyčíslené dluhy. Ideálním řešením byl prodej

nemovitosti se souhlasem všech věřitelů. Majitel si nechal poradit. Začala jednání se všemi věřiteli.

Odstartoval prodej domu. Hledali jsme vhodného investora. Povedlo se vyhledat investora, který akceptoval námi navržený postup zvolený s ohledem na „zatížení“ nemovitosti. Osobní jednání aa a podpora advokáta byla zásadní. U všech věřitelů se mi povedlo dosáhnout dohody. Prodávajícího se povedlo zcela oddlužit a na nový začátek zbyla i finanční rezerva. Je to příběh s dobrým koncem, protože si klient nechal poradit a spolupracoval.

Ten smutnější případ je o rodině se třemi dětmi z Červené Hory u Červeného Kostelce. Mladá rodina přecenila své finanční možnosti a pustila se do výstavby rodinného domu. Úvěr získala od Modré pyramidy, zanedlouho ho však nestačila splácet. Investice do domu byla vyšší něž rodina předpokládala. Vlastní prostředky i úvěr byly vyčerpány. Vznikly dluhy u třetích osob. Rodina přestala úvěry splácet, a proto Modrá pyramida přistoupila k notářskému zápisu s dlužníkem, který řešil nové podmínky splácení úvěru. Teprve v tento okamžit nás rodina kontaktovala. Po seznámení se s celkovou finanční situací jsem navrhl jediné možné řešení - prodej nemovitosti dokud je čas. V daném okamžiku nebylo zadlužení vyšší nežli reálná tržní cena nemovitosti. Prodat nechtěli ... Když se pak za rok ozvali znovu a žádali o pomoc, bylo již pozdě. Celkové zadlužení rodiny se výrazně zvýšilo, převyšovalo hodnotu nemovitosti. Přišly exekuce, dražební vyhláška, nucený prodej nemovitosti. Bohužel, včas nepochopili závažnost své situace.

Rada na závěr?

Nepřeceňujte své finanční možnosti. Pokud se vám situace vymyká z rukou, nestyďte se říct si o pomoc. Čím dříve, tím lépe.

Tomáš Lajský, Reality s Andreou www.realitysandreou.cz

29

30

KRISTÝNA PETIŠKOVÁ

Psala jsem si deník v morseovce

Pohledná, inteligentní, vnímavá. Tak by se dala charakterizovat Kristýna Petišková (20) z Pece pod Sněžkou. Nejen talentovaná klarinetistka studující na Bard College kousek od New Yorku, ale také se nyní prosadila na literární scéně. Do soutěže Trutnovský drak poslala povídku Dobrodružství pana Tichého a získala za ni cenu za nejlepší text s dračí tematikou. „Asi mám geny po dědečkovi, spisovateli Eduardu Petiškovi,“ řekla.

Někteří mladí lidé mají v určitém věku potřebu se literárně vyjádřit. Pamatujete si, kdy to postihlo vás?

Asi prvním impulsem byla moje babička. Nutila mě psát hodně diktátů, dennodenně něco smolit, hodně číst a podobně. Tam to asi začalo. Byla to ale její iniciativa a nebylo to přímo z mé vůle.

Později, stejně jako moji vrstevníci, jsem si začala psát blog. To mně bylo přibližně jedenáct let.

Tehdy jsem si myslela, že to, co trápí mě, netrápí nikoho jiného. Začala jsem se z toho vypisovat.

To vydrželo pět let. Spisovatelství máme ale v rodině, protože můj dědeček byl spisovatel Eduard Petiška. Odtud asi pocházejí mé psací geny.

Co jste tehdy do blogu psala?

Byly to takové povídky na pokračování. Souviselo to s věkem a bylo to hodně pesimistické. Časem,

to mi bylo tak sedmnáct let, jsem se přesunula do ironického a kritického směru. Měla jsem už větší odstup. Dělala jsem si ze všeho i ze sebe legraci, protože jsem zjistila, že se tak lépe vyrovnávám se životem.

Kompenzovala jste si tím nějak svou nejistotu?

U mě je to v osobním i rodinném životě trochu komplikované, tak to tak bylo.

Máte ty starší literární pokusy schované? Dívala jste se na ně někdy s odstupem času?

Dívala a dokonce nedávno jsem si je znovu pročítala. Byla jsem docela překvapená. Vždycky, když něco píšu, tak si myslím, že je to příšerné, tragédie. Po letech se na to už koukám takovým méně sebekritickým pohledem, protože se už cítím jako jiný člověk. Překvapil mě kontrast mezi

31 tím, jak jsem se chovala v běžném životě, když jsem se setkávala se svými přáteli, a co jsem řešila za problémy, a tím, co jsem psala. Byly to dvě úplně odlišné roviny.

Váš dědeček byl známý spisovatel Eduard Petiška. I když jste ho už nezažila, četla jste jeho věci? Četla a moc se mi líbí. Cítím tam ten genofond a dokáži se s ním ztotožňovat. Jeho Staré řecké báje a pověsti jsou skvělé, mám totiž hodně kladný vztah k antice.

V literární soutěži Trutnovský drak nejste nováčkem. Už před dvěma lety jste se do ní přihlásila se scénářem k divadelní hře.

O čem byla?

Byla o povstání sedláků na Trutnovsku v dobách Marie Terezie. Celé to bylo ve verších. Sedláci si přišli stěžovat na radnici a vyházeli radní z okna.

Pojmenovala jsem to První trutnovská defenestrace. Chtěla jsem tím vyzdvihnout básníka a dramatika Uffo Horna.

Letos jste přihlásila do soutěže povídku Dobrodružství pana Tichého a získala cenu za nejlepší text s dračí tematikou. Je to váš největší literární úspěch?

Předtím jsem žádnou cenu nezískala. Je to můj první, největší a nejkrásnější literární úspěch. Zisk ceny byl sice příjemný, ale nebyla jsem v euforii.

Čím podle vás povídka Trutnovský literární klub zaujala?

Po vyhlášení výsledků soutěže jsme měli setkání a oni se mě ptali, jak jsem k povídce dospěla a podobně. Předsedkyně klubu mně říkala, že o prázdninách, až bude mít čas, mi k povídce napíše nějaký komentář.

Jak reagovalo vaše okolí včetně rodičů na váš úspěch?

Ti, kteří si povídku četli, byli překvapení. Ale byly i kritičtější reakce. V povídce je postava Františka, kterého jsem v dalším ději opustila. Moje máma mi řekla, že jsem měla propojit všechny prvky povídky a očekávala, že se s Františkem bude ještě něco dít. A nedělo.

Povídka je inspirována básní Trut Jaroslava Vrchlického. Znala jste ji nebo jste na ni narazila náhodou?

Než začnu něco psát, trávím poměrně dlouhou dobu tím, že si zjišťuji potřebná fakta. Od Vrchlického jsem nedávno četla román Loutky.

Líbil se mi a řekla jsem si, že ho do povídky nějak propašuji a spojím s Trutnovem. Když jsem našla jeho báseň Trut, úplně mi vyrazila dech.

Věděla jste, že to je to pravé a děj stane se předobrazem hrdiny povídky pana Tichého?

První, co mě napadlo, že Trutovi nikdo neodpověděl na monolog, tak mi ho bylo líto. Rozhodla jsem se proto, že mu na to odpovím.

Jak dlouho jste povídku psala? Na etapy, nebo na jedno nadechnutí?

V povídce je výrazný motiv školní tabule. Právě tabule v textu si pamatuje, co kdy na ní bylo napsáno. Má paměť a zachycuje spoustu protikladných informací, protože je na ní napsáno něco jiného v roce 1970 a pak zase úplně něco jiného třeba z letošního roku. Zaznamenává dobové souvislosti. Měla jsem to celé v hlavě a povídku jsem psala den před uzávěrkou soutěže. Trvalo to s přestávkami asi šestnáct hodin.

Letos se soutěž odvíjela od první věty z děl významných literátů. Vy jste začala větou - Byl jasný, studený dubnový den a hodiny odbíjely třináctou. Proč jste si vybrala začátek románu 1984 George Orwella?

Ta věta byla ze všech nejjednodušší a chtěla jsem ten příběh vygradovat, aby šel od realistické obyčejné povídky až do úplné fantasmagorie. Navíc

32

KRISTÝNA PETIŠKOVÁ se mi hodilo to, že byl zrovna duben a také jsem slyšela zvuk trutnovských hodin na věži. Všechno se to propojilo.

Je první věta skutečně nejdůležitějším okamžikem literárního textu?

Když něco čtu, první věta pro mě není určující.

Jsem takový čtenář nešťastník. I když se mi první, druhá ani padesátá věta nelíbí, knížku musím dočíst. Myslím si totiž, že na té další stránce čeká něco, co mě zaujme a odhalí něco úžasného.

Samozřejmě se na další stránce nic úžasného nestane. Když ale něco píši, první věta mi dělá strašný problém.

Je úspěch motivace do další tvorby?

Soutěže beru s rezervou. Ceny si sice vážím, ale asi to nebude ta hlavní motivace pro mou další literární tvorbu.

Píšete teď něco?

Ráda bych napsala divadelní hru z antického období, které mám ráda. Brala bych dobová fakta tak, jak jsou, ale do textu bych dosadila ironii i nadsázku a umístila antické postavy do současného světa. Příběh může být smyšlený, ale musí za ním být mytologická fakta. Tohle zkouším. Kromě toho zbožňuji morseovku. Chtěla bych zkusit napsat něco v morseovce s tím, že to někdo objeví, naučí se tuto abecedu symbolů a věc si přečte. Už v Americe jsem si psala deník v české morseovce, strašně mě to nadchlo.

Předpokládám, že ráda čtete. Co máte teď rozečteného?

Právě čtu Dalekou cestu za domovem od Richarda Adamse. Je to příběh králíků, kteří se vydávají na dalekou cestu za novým domovem a za

KRISTÝNA PETIŠKOVÁ - narozená 18. února 1995 v Praze - studovala Nerudovo gymnázium v Praze - nyní ve státě New York studuje na Bard College - hraje na klarinet, píše a miluje antickou literaturu - je vnučkou známého spisovatele Eduarda Petišky - žije v Peci pod Sněžkou

svobodou. Kromě toho ráda čtu a miluji antická dramata. Občas čtu poezii od současných blogerů.

Někteří z nich píší krásné básně.

Kromě psaní ještě muzicírujete. Jakému nástroji se teď věnujete?

Od malička jsem hrála na zobcovou flétnu a na klavír. Teď hraji hlavně na klarinet. Nějakým nedopatřením mě vzali na konzervatoř. Profesor Milan Polák, který učí klarinet na tehdejším Nerudově gymnáziu, dnes Gymnáziu a hudební škole v Praze, mě přesvědčil, abych šla na jeho školu.

Záhy jsem ale zjistila, že je to na mě moc úzce zaměřené vyjadřovat emoce pouze zvukem a tónem, ale dostudovala jsem ho. Říkala jste, že pobýváte v zahraničí. Kde a co tam děláte?

Už na gymnáziu jsem se přihlásila na pětiletou vysokou školu Bard College ve státě New York, hudební obor klarinet, divadlo a psaní. Dostala jsem plné stipendium na školné, stravu i ubytování. Za sebou mám rok a půl studia. Hynek Šnajdar

foto: Miloš Šálek, archiv Kristýny Petiškové

PLACENá reklama

Když Vám „jabko“ spadne, pomůže Vám BScom…

Známe to všichni, stačí malá chvilka nepozornosti a „jabko“ Vám leží u nohou. Se zatajeným dechem ho zdvihnete a s obavou otočíte v ruce.

Pohled, který se Vám naskytne, sice možná potěší milovníka moderního umění, ale Vás spíše zabolí u srdce.

Bez telefonu máte sice najednou spoustu času, ale zároveň jistě toužíte mít ho zase v pořádku. Nezbývá, než zajít do kvalitního a rychlého servisu, ale kde ho najít? Servisní středisko společnosti BScom s.r.o. ve Spojenecké ulici je potom tím pravým místem.

Svým zákazníkům nabízí odborný a rychlý servis veškerých produktů značky Apple, a to za příznivé ceny. „Všechny opravy provádíme přímo v naší firmě, kde na to máme speciální vybavení.

S každým zákazníkem navíc vždy konzultujeme cenu opravy a způsob jejího vyřízení,“ říká majitel společnosti Pavel Brzák a doplňuje, že o vyhovění vašich požadavků se stará inzerce

tým vyškolených servisních techniků. Ti se specializují nejen na zařízení značky Apple, ale i na produkty ostatních výrobců jako například Samsung, Nokia - Microsoft, Sony, HTC, LG, Huawei a další.

Mezi nejčastější opravy iPhonů a iPadů patří výměna displeje a dotykové vrstvy (např. cena výměny poškozeného displeje vychází již od 1490 Kč u iPhonů a od 2490 Kč u iPadů).

V nabídce služeb servisního střediska jsou i opravy nebo výměny dalších součástí jako tlačítek, reproduktorů či kamer. Častým úkonem je i výměna baterie, kterou lze pořídit již od 790 Kč.

Většina náhradních dílů je běžně skladem, což umožňuje provádění oprav v krátkém termínu.

Chcete-li vědět více, stačí zajít do BScomu, kde Vám ochotně poradí. Případně, pokud Vám Vaše „jabko“ ještě nespadlo, můžete napsat na servis@bscom.cz.

BScom s.r.o.

Spojenecká 69, 541 01 Trutnov +420 499 944 947 servis@bscom.cz www.bscom.cz

33

34

SOCHY VE MĚSTĚ

Ulice města opět ovládnou sochy, tentokrát známého umělce

Stefana Milkova

Compact Disc V souladu s tradicí se letos koná šestý ročník projektu Sochy ve městě, který pořádá městská galerie v Trutnově. Tentokrát domácímu publiku i přespolním návštěvníkům města své dílo představí významný český sochař a bývalý člen skupiny Tvrdohlaví Stefan Milkov (1955).

Tento umělec přiveze celkem pět sochařských děl. Dřevěná Pieta bude umístěna před městskou galerií. Opilý anděl, což je práce dedikovaná umělcům, kteří předčasně sešli za světa na přílišnou zálibu v alkoholu a drogách a jejichž seznam je uveden na zádech objektu, bude sát na Krakonošově náměstí.

Prostor nad restaurací Pod Radnicí ozdobí socha Compact

Disc. A již tradičně se výstavním prostorem stane Dolní Promenáda u řeky Úpy. Tam budou umístěny sochy s názvy Astrální tělo a Corpus angelicus.

Slavnostní vernisáž výstavy Sochy ve městě se uskuteční ve čtvrtek 17. června v 17 hodin.

Expozice potrvá do 30. září. „Stefan byl velmi potěšen, protože se tady už prezentovala řada

jeho generačních souputníků a kolegů, jako například Michal Gabriel či Jaroslav Róna. Ukázka jeho soch bude zároveň takovou pozvánkou na příští rok, kdy v galerii plánujeme jeho výstavu,“ řekla ředitelka městské galerie Lucie Pangrácová.

Akademický sochař, malíř, grafik, designér a hudebník Stefan Milkov je absolventem Vysoké

„Pro nás je velkou ctí přivítat v Trutnově tak zajímavého a kvalitního umělce,“ uvedla ředitelka galerie. Milkov se tak zařadí mezi ty, kteří trutnovský veřejný prostor v minulosti svými díly obohatili. Akce Sochy ve městě vznikala s vírou v to, že umění patří do života každého člověka a mělo by být jeho co nejpřirozenější součástí. „Vystavená umělecká díla dostávají novou možnost vykročit vstříc

divákovi a působit na něj z bezprostřední blízkosti a stávat se tak součástí jeho života. Diváci tak získávají nový prostor, ve kterém se s uměním mohou sblížit,“ dodala Pangrácová.

V minulých pěti letech se do projektu zapojili umělci Michal Gabriel se svými Hráči, Jaroslav Róna s Malým Marťanem a Sedícím čertem, Marius Kotrba se Svatým Kryštofem, Tomáš Medek s obřím dílem Mandarinka a banán, Michal Trpák s třímetrovou plastovou mouchou, Lukáš Rais vystavil práce Archimedon, Cestu Trubky, Nohu a Irony, svoji diplomovou práci Moloch představil Viktor Paluš. Loni stejný autor umístil na Krakonošovo náměstí velkou žlutou chobotnici a před městskou galerií se prezentoval Ondřej Bílek s růžovým ledním medvědem.

Hynek Šnajdar

foto: archiv Stefana Milkova

Corpus angelicus

inzerce

školy uměleckoprůmyslové v Praze a zakládajícím členem skupiny Tvrdohlaví. Na české výtvarné scéně působí od druhé poloviny 80. let. Výtvarnou prací patří mezi nejzajímavější reprezentanty současného českého sochařství. Jeho tvorba nepostrádá monumentální cítění a je autorem mnoha úspěšných realizací do veřejného prostoru. Svá pozoruhodná díla vystavuje v Čechách i v zahraničí. Žije a tvoří v Praze.

36

PROMĚNY TRUTNOVA

Zaniklá zástavba v místech dnešního Malého náměstí

37 Na horním snímku na straně 36 je zachycena dávno zmizelá podoba Malého náměstí. Fotografii pořídil v roce 1939 trutnovský fotograf Patzelt z oken budovy, kde dnes sídlí Muzeum Podkrkonoší.

Tuto část města tehdy vyfotil proto, jelikož se chystala její radikální proměna. Nízké domy, které stály uprostřed náměstí, měly být totiž toho roku zbourány, což se tehdy skutečně stalo.

Ještě na počátku 20. století stávalo v místech dnešního Malého náměstí větší množství dřevěných a zděných domů, jimž jsme se věnovali v seriálu Proměny již v 64. díle v červenci 2011 a ve 142. díle

v červnu 2013. Od počátku 20. století byly tyto domy postupně bourány. První po požáru v lednu 1901, další v roce 1906. Poslední skupina domů byla zbourána právě v roce 1939. Jedním z nich byl

i dům čp. 24, který patřil řezníku Karlu Fiedlerovi. Detailní záběr na tento objekt najdeme na horním snímku na straně 37, pořízeném rovněž v roce 1939 ve směru od Spojenecké ulice. Z fotografie je patrné, že Fiedlerův dům, k němuž přiléhal malý pozemek se dvěma vzrostlými stromy, ohraničoval dřevěný plot. Dolní snímek z roku 1939 na straně 37 zachytil Malé náměstí od Vodní ulice.

V levé části snímku vidíme Mlýnský náhon s masivním zábradlím. Částečně je zde zachycena i lávka přes náhon.

V zadní části fotografie zase zaujme lešení na rozestavěném domě čp. 420 v Poštovní ulici, který před rokem 1989 proslul svou kavárnou.

Ondřej Vašata,

Muzeum Podkrkonoší

38

Z MUZEJNÍCH SBÍREK

Vyšívaný vzorník z režné tkaniny a barevných přízí

Významnou část sbírky etnografie v Muzeu Podkrkonoší v Trutnově zaujímá textil. Kromě různých druhů šatstva, oděvních a interiérových doplňků jsou zde ve velké míře zastoupeny ručně vyšívané policové lemovky a kuchařky, paličkované, háčkované či pletené pokrývky, ubrusy a dečky, které v sobě nesou mnoho hodin trpělivé práce našich babiček a prababiček.

Rozmanitost technik, složitost a pestrost vzorů, jejich řemeslná i umělecká úroveň dokládají vysokou oblibu ručních prací, zcela jiný způsob života a trávení volného času. Ženy v minulosti musely být nejen skvělými matkami, kuchařkami a hospodyněmi, ale ještě si musely najít čas na ruční práce, které byly často velmi náročné.

Například výbavní povlečení a osobní prádlo s precizně provedenými monogramy byly samozřejmým standardem oné doby. Potřebné základy dívky získávaly doma, ale se vznikem ženského

emancipačního hnutí v českých zemích a zakládáním ženských spolků a dívčích škol od poloviny 19. století se umělecká úroveň zvyšovala, čehož je dokladem zde prezentovaná školní práce vyšívaného vzorníku.

Na režné tkanině plátnové vazby jsou pomocí různě barevných přízí vyšita písmena abecedy.

Jsou provedena technikou úsporného vyšívání, stonkovým a křížkovým stehem v jednotlivých řadách podle druhů a velikostí. Řady jsou odděleny stylizovanými geometrickými a květinovými motivy, které se používaly na ozdobné lemy a prýmky. Kromě horní řady malých písmen můžeme na vzorníku vidět příklady humanistické kapitály, v dolní části je ukázka novogotické kapitály s efektem stínování. Volná místa jsou doplněna řadou číslic, pásovým florálním dekorem a drobným figurálním motivem andílka s křídly.

Petra Sauerová,

Muzeum Podkrkonoší v Trutnově

PLACENÝ ČLÁNEK

Helen Doron English Už sedmý školní rok v Trutnově úspěšně působí Helen Doron English (HDE), instituce s mimořádnými úspěchy ve výuce anglického jazyka. „Od září 2009 prošlo jejími dveřmi na sto třicet žáků,“ říká učitelka Ing. Blanka Krásová.

Má už Helen Doron v Trutnově nějaké absolventy?

Nyní se jedná o výukový program od 3 měsíců do 19 let, před asi čtyřmi lety byly kurzy dostupné do 14 let. Z toho vyplývá, že žádné absolventy ani mít ještě nemůže. Helen Doron navíc stále inovuje a posouvá tak hranici definitivního ukončení docházky. Trutnovské centrum ale už má deset úspěšných absolventů mezinárodních YLE Cambridge zkoušek. Pokračují ve studiu a připravují se na další úroveň. Při současném návrhu ministerstva školství, že by žáci při složení stejných zkoušek na úrovni FCE již nemuseli skládat státní maturitu z angličtiny, je to velmi motivační faktor, stejně jako návrh zohlednění mezinárodních zkoušek coby doplňující bonifikace při přijímání na střední školy.

Co je základem vaší vyučovací metody?

Každodenní opakovaný poslech, forma hry a také didaktické principy vybrané z různých přístupů k práci s dětmi. Jinými slovy lze říci, že je to The Best of současných trendů pro práci s dětmi s cílem je komplexně vzdělávat a prosvětově vychovávat a orientovat. Aktuálně k třicátému výročí zahájení činnosti podporuje HDE celosvětovou

Jedinečná výuková metoda

Výborné výsledky

Diplomovaní učitelé

Svět výhod

kampaň za záchranu deštných pralesů, které jsou domovem orangutanů. Cílem je změnit nákupními zvyklostmi spotřebitelů používání nezdravého palmového tuku výrobci, kteří ho přidávají do potravin určených hlavně dětem. Jeho užívání narůstá s tím, jak nízká je jeho cena.

Kolik hodin týdně k vám žáci musí docházet?

Jak je motivujete? Žáci dochází minimálně jednou až dvakrát týdně.

Motivací jsou jim jejich vlastní pokroky v jazyce, výborné výsledky při školní angličtině, stabilní kamarádi a paní učitelka, bezpečné a přívětivé prostředí, nové kurzy a příběhy s tím spojené, vlastní rádio HDE dostupné přes web, e-learningové programy dostupné přes webové rozhraní, nebo aplikace na procvičování angličtiny rozšířené reality na tablety. Starší děti navíc mohou najít prostřednictvím sítě HDE po celém světě tzv. pen-friends (přítel na dopisování).

Proč by vůbec Trutnované měli umět anglicky?

Stejně jako počítačová gramotnost je pokládána za samozřejmou, pak i jazykové vybavení by mělo být samozřejmostí občana státu s celkovým počtem deseti milionů obyvatel ve středu Evropy.

V kolika letech je ideální začít s výukou angličtiny?

Hned po narození, stejně jako začínáme s mateřským jazykem. V poslední době na toto téma vyšly nové vědecké studie, které potvrzují jenom klady bilinguální či multilinguální výchovy mezi něž mj. patří i úmrtnost ve vyšším věku, ve vyšší míře se vyskytující matematický či hudební talent a jiné.

Může se dobře anglicky naučit i člověk ve středním či starším věku?

Ano, může. Ovšem je to náročnější (z pohledu vývojové psychologie i vědecky podložené) záleží na metodě výuky, motivaci žáka a jeho odhodlání a úsilí, které tomu je schopen obětovat.

www.helendoron.cz

Najdete nás na Horské čp. 5 (v bývalém okrese)

39