Loga s ochrannou zÛnou
svÏtl˝ podklad
tmav˝ podklad
Živnostníkům věříme. Chceme je podporovat, ne trestat.
www.top09.cz
MICHAL BOGÁŇ FOTO: VILÉM FISCHL
6
Společnost Léčebné lázně Bohdaneč a.s.
přijme na pracoviště do Svobody nad Úpou
NOVÉ KOLEGY/KOLEGYNĚ
¬
na pracovní pozici VŠEOBECNÁ SESTRA
¬
• práce na moderním pracovišti s milými a vstřícnými kolegy • mzda od 23.500,- Kč/měsíc • náborový příspěvek ve výši 30.000,- Kč • možnost dalšího vzdělání aj. Pro více informací nás neváhejte kontaktovat tel. č. 727 931 437, e-mail: zamestnani@llb.cz
EVA VRABCOVÁ NÝVLTOVÁ • narozena 6. února 1986 v Trutnově • reprezentantka, která letos na jaře přerušila lyžařskou kariéru a rozhodla se naplno věnovat běhu • lyžařské úspěchy: 5. místo 30 km a 11. místo skiatlon ZOH Soči (2014), 9. místo 30 km a 10. místo skiatlon MS Falun (2015), 6. místo Tour de Ski (2015), 2. místo 5 km klasicky a 3. místo 10 km skiatlon na MSJ Kranj (2006) • běžecké osobní rekordy - maraton: 2:30:10, půlmaraton: 1:11:05, 10 km: 33:02, 5 km: 16:14,92, 3 km - 9:14, 1500 m - 4:26, 1000 m: 2:52 • má ráda sport, marcipán a sluníčko, miluje rodinu a manžela, nemá ráda závist, nespravedlnost a cibuli
INZERCE
9
RIO 2016
Žádné malé cíle, do Ria pro zlato Atény 2004, Peking 2008, Londýn 2012 a teď Rio 2016. To je série! Již na svou čtvrtou paralympiádu v září odletí atlet Aleš Kisý. Trutnovský koulař doufá, že pod brazilským sluncem zlomí „bramborové“ prokletí a konečně se jeho sbírka medailí rozroste o tu paralympijskou. A nejlíp rovnou o tu zlatou. MICHAL BOGÁŇ
Život se Alešovi změnil 1. srpna 1999. Na koupališti blbnul s kamarády z fotbalu, jezdili po klouzačce a skákali do vody. Jeden skok mu však nevyšel a narazil hlavou do dna. „Od ramen dolů mě všechno brnělo a s ničím jsem nemohl hýbat,“ vrací se sedmnáct let do minulosti k nešťastnému momentu. Od prsou dolů ochrnul. Operace a rehabilitace mu pomohly k tomu, že alespoň částečně může používat ruce. Zdravý člověk si jen těžko představí, co prožíval. Byla to pro něj velká rána, ovšem za pomoci rodiny, kamarádů a přítelkyně se z toho vyhrabal. 10
A jelikož od malička sportoval, při svém začlenění zpět do života upřel na vozíku svou pozornost i tímto směrem. Přes plavání a rugby, které stále hraje za pražské Roboty, se v roce 2003 dostal k atletice. Ještě tentýž rok si přivezl stříbro z evropského šampionátu v nizozemském Assenu a další rok už reprezentoval na paralympiádě v Aténách. „Paralympiáda? Super zážitek, skvělí lidé, výborná atmosféra. Doporučil bych ji zažít absolutně každému, kdo má tu možnost, ať z pozice diváka nebo sportovce,“ povídá trojnásobný účastník tohoto svátku. Každá paralympiáda pro něj byla úplně jiná. Ta první v řecké metropoli získávala na výjimečnosti samozřejmě tím, že byla první. Nejvíce do paměti se mu však vryl o čtyři roky později Peking. „Prostě Čína, jiná kultura tam dýchá na člověka úplně ze všeho. Neskutečná země, kam bych se jednou rád vrátil,“ vypravuje s nadšením. Byl se podívat na Velké čínské zdi i v Zakázaném městě. „Předpokládám, že i Rio bude něco úžasného,“ dodává. Paralympiáda v roce 2008 se ale do jeho života zapsala jedním hodně smolným momen-
tem, neboť v kouli obsadil čtvrté místo. Od bronzu ho dělily čtyři centimetry. Aleš cítil velkou křivdu. Proč? „Rozhodčí mi při prvních dvou pokusech dvakrát zvedl červený praporek, že mi pruží tyč a při výhozu přesahuje výseč,“ vysvětluje problém, který ho dostal na pokraj vyřazení. Třetí špatný pokus by totiž znamenal konec. Dnes již koza (odhazovací židle) nesmí pružit, ale tehdy o tom pravidla nic neříkala. „Ptal jsem se, co mám dělat, tak mi řekl, ať kozu posunu dozadu. Ale o kolik? Deset, dvacet, padesát čísel? Prý neví, ať to odhadnu a že mi buď zvedne bílý nebo červený. Čtyři roky se připravuji, jedu přes půl světa a pak vypadnu kvůli někomu, kdo se ten den špatně vyspal?“ vzpomíná, jak se čílil. Kozu posunul o 10 až 15 cm. Po hodu viděl bílý praporek a postoupil do užšího finále. V něm si vytvořil osobák 8,25 metru, ovšem medaile mu těsně utekla. Oproti ostatním závodníkům měl však Aleš své zařízení posunuté dozadu. „Byla to obrovská nespravedlnost.“ Za další čtyři roky v Londýně si prožil deja vu. Znovu obsadil čtvrté místo. Výkonem 8,23 byl tentokrát od medaile „vzdálen“ jen tři centimetry. „Být dvakrát čtvrtý na paralympiádě, to člověka šíleným způsobem naštve, ale zároveň je to motivace a já se nechci vracet s tím, že jsem byl zase čtvrtý,“ říká jasně trutnovský reprezentant. Letošní ambice má ty nejvyšší. „Chci vyhrát!“ Zlato by se podle něj mohlo brát za vrhy kolem 8,5 metru, což znamená, že když momentálně hází 7,70 - 7,80, potřebuje se přes léto zlepšit INZERCE
o tři čtvrtě metru. „Myslím, že to je reálné, ale chce k tomu přizpůsobit absolutně všechno,“ podotýká handicapovaný koulař. Trénink prý v posledních měsících rozjel ve velkém. Zdravotní problémy z konce loňského roku řeší injekcemi s plazmou, které neuvěřitelně zabraly. Díky tomu je skoro každý den v posilovně. „Nebýt Filipa Tomáše, byl bych špatnej,“ pochvaluje si spolupráci s kondičním trenérem, stejně jako rehabilitaci a cvičení s Evou Mertlíkovou. „Teď už pomalu přecházíme do rychlosti. Je důležité, aby ta ruka nebyla jen silná, ale i rychlá,“ popisuje medailista z posledního světového i evropského šampionátu. Dočká se „placky“ i na „Hrách silné vůle“? ALEŠ KISÝ narozen 30. září 1980 v Trutnově pracuje jako asistent obchodního úseku atlet SK Nové Město nad Metují paralympiáda - Atény 2004: 6. místo koule, 9. místo disk, Peking 2008: 4. místo koule, Londýn 2012: 4. místo koule, 7. místo oštěp • medailové úspěchy: 2 x 3. místo na MS (Christuchurch 2011, Doha 2015), 3 x 2. místo na ME (Assen 2003, Espoo 2005, Grosseto 2016), • má rád pocit svobody a volnosti, sushi a je šťastný, když jsou lidi okolo něj šťastní, nemá rád horory, lidskou hloupost, přetvářku, beznaděj a když nestíhá • • • •
RIO 2016
Rozhodují psychika a technika Lukostřelbě se věnuje teprve druhým rokem, a přesto Šárka Musilová bude letos Česko reprezentovat na paralympijských hrách v Riu. MICHAL BOGÁŇ
Bylo ráno, 3. července 2010. Devatenáctiletá Šárka se probudila doma na Zelence a rozhodla se, že si zajde koupit snídani. Když však scházela po mokrých schodech v paneláku, uklouzla a bohužel po zádech sjela tak nešťastně, že si zlomila pět obratlů a na nohy se už nepostavila. „Život se mi otočil úplně naruby. Nejtěžší byl první půlrok, protože jsem nevěděla, co se mnou bude. Člověk o tom stále přemýšlí. Nejhorší bylo, že ani lékaři vám neřeknou, jak jste na tom a jak se vrátit do života. Musíte si na to přijít sami,“ vzpomíná na krušné období. Do osudového pádu se jinak chovala jako každé živé dítě, respektive slečna. Sportovala, hrála florbal, bavilo jí i čutat do míče. „Nenudila jsem se,“ říká a dodává, že často chodila na brigády. „Snažila jsem si přivydělávat, protože člověk si pak peněz víc váží. Nechtěla jsem být vázaná jen na rodiče,“ povídá. Po ochrnutí a upoutání na vozík jí ale začal jiný život. Půlroku od úrazu se ocitla v rehabilitačním ústavu v Kladrubech, kde zjistila, že i na vozíku se dá sportovat. „Člověk se na něco musí zaměřit. Nejde jen sedět na zadku a nic nedělat,“ tvrdí. A tak si poprvé vyzkoušela florbal. Šárčina maminka pak zjistila, že jeden florbalový tým je v Janských Lázních, zavolala tam a trenér pozval Šárku, ať si jde vyzkoušet florbal na sportovním vozíku. „Chytlo mě to,“ usmívá se. Stala se gólmankou. V české lize chytá jako jediná žena a s janskolázeňským Kemat teamem získala dvě stříbrné medaile. 12
Šárka zjistila, že nechce jen sedět doma a chtěla i zpátky do školy. Na hotelové nástavbě jí před úrazem chyběl rok do maturity, tam už se ovšem vrátit nemohla. A tak začala chodit právě na Obchodní akademii pro tělesně postižené v Janských Lázních. Seznámila se s trenérem Danielem Fridrichem, který tam měl na starost lukostřelbu. V jednadvaceti poprvé vzala do ruky reflexní luk. „Problém byl, že jsem ho nedokázala natáhnout,“ vzpomíná. Jednou na rehabilitaci v Praze však poznala Davida Drahonínského, paralympijského vítěze z Pekingu a ten jí poradil, ať vyzkouší kladkový luk, s nímž je pro kvadruplegiky snadnější práce. V Janských Lázních však tento luk neměli a Šárka si musela půlroku počkat, než se ho podařilo sehnat přes federaci Spastic. Jakmile ho ale dostala, vyletěla jako kometa. Na svoje první závody jela hned na halové mistrovství republiky do Plzně. „V kategorii W1 jsem byla jako jediná žena, takže jsem střílela proti klukům. Ani nevím jak, ale porazila jsem je,“ směje se. Ziskem titulu se jí otevřela cesta na Světový pohár do Nového Města a také na mistrovství světa. V německém Donaunschingenu obsadila desáté místo. Prohraný duel s Italkou jí však sebral první šanci dostat se do Ria. „Mohla jsem si za to sama, protože jsem měla slabší nervy. V lukostřelbě musíte mít hlavu v pořádku,“ zdůrazňuje. „Stále jsem však byla nováček, sotva jsem věděla, jak se drží luk,“ dodává.
Trutnovská závodnice zjistila, že je před ní ještě hodně práce, především na technice. Tu, když prý nezvládáte, nikdy nevystřílíte dobrý výsledek. Jak správně ukotvit ruce, jak natáhnout luk, jak držet luk i přes vítr, jelikož každý náraz větru vás rozhodí a vy se musíte vrátit na původní místo, jak sladit pohyb na vozíčku… „Tím, že jsem C5, tak nemám balanc. Do mě strčíte jedním prstem a já spadnu z vozíku,“ vysvětluje Šárka, že právě ukočírovat své tělo při větru u ní bývá problém. I proto navázala spolupráci s trutnovským kondičním trenérem Filipem Tomášem a její fyzička začala růst. S koučem Danielem Fridrichem zlepšili techniku, sama Šárka hodně zapracovala na hlavě a výsledkem všeho byl její letošní červnový postup do Ria. Na kvalifikačním turnaji v Novém Městě nad Metují nejprve splnila paralympijský limit a pak v přímém souboji o letenku porazila Íráčanku. „Pro mě paralympiáda znamená strašně moc, už jen to, že se jí můžu zúčastnit, je pro mě obrovský úspěch,“ říká. Teď ji čeká náročné léto jak v lukostřelbě, tak po fyzické stránce. „Musíme dát moje tělo do pořádku, abych byla co nejvíce konkurenceschopná,“ prozrazuje žena, která od úrazu prodělala už sedmnáct operací. Naposledy jí v dubnu ve Vysokém nad Jizerou operovali pravou ruku. Týden lukostřelby na paralympiádě v Riu startuje v neděli 11. září. Trutnovská reprezentantka se
představí v kategorie W1 woman (postižení všech čtyř končetin) a W1 mix team s Davida Drahonínským. Třetím českým zástupcem s lukem a šípy bude Václav Košťál, který se stejně jako Šárka podívá na paralympiádu poprvé. „Hodně bude rozhodovat psychika, tak uvidíme, jak to dopadne,“ neklade si pětadvacetiletá sportovkyně před sebe žádné konkrétní cíle. Závod se střílí na vzdálenost 50 metrů, kvalifikace je na 72 šípů, maximálně se dá dosáhnout 720 bodů (osobní rekord Šárky je 524). Závod trvá asi dvě a půl hodiny. Pak se udělá pořadí a podle výsledků jsou sportovci nasazeni do pavouka, který se střílí druhý den na pět sérií po třech šípech. ŠÁRKA MUSILOVÁ • narozena 6. ledna 1991 v Trutnově • studentka druhého ročníku Obchodní akademie pro tělesně postižené v Janských Lázní • lukostřelkyně oddílu SC OA Janské Lázně • největší úspěchy: 10. místo na mistrovství světa (Donaunschingen, 2015), 2. místo na Světovém poháru mix team W1 (Nové Město n/M, 2016), 1. místo na MČR (Plzeň, 2015) • má ráda rodinu, která ji vždycky podrží, sport a legraci,nemá ráda černou kroniku, pavouky a přetvářku
INZERCE
13
TIPY NA VĂ?LET
Kam vyrazit z Trutnova...
Sněžka Krkonoše horská turistika Turistickou atrakcí Krkonoš je nepochybně nejvyšší hora České republiky Sněžka, jejíž vrchol se nachází ve výšce 1603 metrů nad mořem. Z Trutnova se tam lze vydat autem přes Svobodu nad Úpou a Pec pod Sněžkou, odkud jede lanovka s přestupem Na Růžové hoře. Nejlehčí výstup je pak z Pomezních bud a nejnáročnější naopak z Pece pod Sněžkou přes Obří důl INZERCE
HYNEK ŠNAJDAR FOTO: MILOŠ SÁLEK
Výstup na Sněžku za východem slunce patří mezi nezapomenutelné zážitky a Obří sedlo s finálním výstupem na vrchol Sněžky. Tam na turisty čeká několik zajímavých staveb - kaple sv. Vavřince, Polská bouda s meteorologickou observatoří a Česká poštovna. Sněžka samozřejmě nabízí krásné výhledy, ale naprosto nezapomenutelným zážitkem je výstup na Sněžku za východem slunce. Kdo ho absolvoval, mluví o tomto zážitku jen v superlativech.
TIPY NA VÝLET
Josefov V pevnosti se vydáte po stopách vojáků a dávných příběhů
HYNEK ŠNAJDAR FOTO: TOMÁŠ VOJTÍŠEK
Pevnostní město Josefov je součástí Jaroměře. Jeho prohlídka včetně pevnosti stojí určitě za to, protože atmosféra místa je téměř magická s výrazným géniem loci. Návštěvník z Trutnova se může vydat do Josefova autem přes Dvůr Králové, což je 30 kilometrů, nebo na kole přes Staré Buky, Hajnici, Kohoutov, Chvalkovice a Jaroměř, to je necelých čtyřicet kilometrů.
Pevnost se vyznačuje zajímavými stavbami a bohatou historií. Výstavba města navrhnul francouzský inženýr Claude Benoit Chevalier de St. Luis Duhamel de Querlonde, začala v roce 1780. A byla dokončen v roce 1787. Hlavním úkolem Josefova bylo bránit severní hranice rakouské říše proti Prusku. Pevnostní město bylo zbrojnicí, skladištěm střelného prachu, zásob jídla a poskytovalo bezpečné ubytování vojákům i civilistům. Při prohlídce Josefova zavítejte rovněž do muzea M. Frosta, Traxlerovy sýpky, Bastionu IX nebo Ravelinu XIV.
INZERCE
BRÁNY PEVNOSTI DOKOŘÁN BRÁNY PEVNOSTI DOKOŘÁN + VOJENSKÉ LEŽENÍ Klasické prohlídky Bastionu I a podzemí v oba dny od 9 do 12 hodin. Hra nejen pro rodiny s dětmi Brány pevnosti dokořán... v oba dny od 13 do 18 hodin. Cena: 40 Kč / 60 Kč / 170 Kč
KOMENTOVANÉ PROHLÍDKY S ŠANCKAPRÁLEM
V oba dny od 10 hodin a od 14 hodin. Cena: 60 Kč / 90 Kč / 260 Kč 120 minut / kapacita: 35 osob Pouze na objednání: 491 812 343 / info@pevnostjosefov.cz
Prohlídky Bastionu I a podzemí: v červenci a srpnu denně od 9 do 18 hodin
ZOO
Dvůr Králové HYNEK ŠNAJDAR FOTO: ARCHIV ZOO
Unikátem zoo je téměř 150 obrazů legendárního malíře pravěku Zdeňka Buriana
Tradiční turistickým cílem v trutnovském regionu je Zoologická zahrada ve Dvoře Králové nad Labem. Od Trutnova je vzdálená pouhých dvacet kilometrů, lze tedy vyrazit autem, autobusem nebo na kole přes Pilníkov a Vítěznou, což je necelých 23 kilometrů. Většina návštěvníků zoo samozřejmě míří za zvířaty k výběhům, pavilonům či na Safari, ale méně nápadným unikátem je nepochybně Galerie Zdeňka Buriana, geniálního malíře, který je známý zejména svými obrazy pravěkých zvířat. Galerie INZERCE
vnikla z iniciativy Burianova žáka, malíře Jana Skořepy z Kuksu. Její vznik prosadil tehdejší ředitel zoo Josef Vágner. Burian se pro tento záměr nadchnul a podle schváleného projektu namaloval 34 velkých pláten dávno vyhynulých zvířat. Po malířově smrti - 1. července 1981 - se podařilo zakoupit mnoho jeho starších děl. Jeho expozice byla slavnostně otevřená 17. června 1983 a obsahovala 59 olejomaleb. Zoo Dvůr Králové v současné době vlastní sbírku 147 Burianových obrazů, která byla v roce 1998 prohlášena za kulturní památku.
Kam vyrazit z Trutnova na kole, když se vrátíte odpoledne z práce? V okolí města máme místa, která neomrzí ani po několikáté návštěvě. Jestli jste typ, který se nechce „zničit“ šlapáním, ale hodlá si užít klidnou jízdu, zakončenou třeba posezením s kamarády, vyrazte do Dolců. Vzít to tam můžete několika směry. Záleží, kolik chcete najet. Nejpohodovější cesta je zahnout za hřbitovem a pak je to krásný sjezdík skoro až do kempu. Tam si zábavu či klid na břehu rybníka určitě najdete. V areálu se přes léto děje spousta akcí, takže výletovat můžete nejen v týdnu, ale i o víkendu. O pár set metrů dál stojí rybářská bašta Severka. Kdo ovšem relaxuje tak, že potřebuje vypustit páru, dát si trošku do těla, vypotit endorfiny a špatnou náladu, radíme vydat se z města na druhou stranu a jet na Trutnov Trails. Terénní cyklostezky se základnou v hospodě ve Lhotě jsou k tomuto účelu jako dělané. Jejich stále se rozrůstající síť v okolí Čížkových kamenů nabízí vyžití, které najdete jen na pár místech v republice. A tady to máte deset kilometrů od centra. INZERCE
Dolce a Trutnov Trails
oblíbené cyklovýlety MICHAL BOGÁŇ FOTO: MILOŠ ŠÁLEK
Máte rádi sport a adrenalin? Navštivte areál v Mladých Bukách Kdo se chce hojně sportovně vyžít, má rád zábavu a adrenalin, měl by se vypravit do celoročně otevřeného Areálu v Mladých Bukách. Ten leží ve východních Krkonoších, jen necelých devět kilometrů od Trutnova. HYNEK ŠNAJDAR
Ideální program na horké letní dny nabízí Baldův svět. Pořadatelé v něm vytvořili vodní hřiště, kde se mohou dobře pobavit děti i dospělí a zároveň se osvěžit. Hřiště tvoří rozmanité prvky přímo navazující na vodu, jako například korýtka, mlýnky, stavidélka, přehrádky, brouzdaliště… V souvislosti s vodním parkem bylo rozšířeno dětské hřiště, takže nová plocha nyní měří 3600 metrů čtverečních. Celý Baldův svět nabízí vodní park, bungee trampolínu, šestnáct metrů dlouhou hou-
senku Megi, trampolínové pole, skluzavky, tobogány, houpačky a podobně. Další velkou atrakcí a nezapomenutelným zážitkem je večerní jízda na osvětlené, jeden kilometr dlouhé bobové dráze, na které lze dosáhnout až rychlosti 40 km/h. K dispozici je také Bike Park nejen pro zkušené jezdce, ale i pro začátečníky. Pokud se chcete něco dozvědět, vydejte se na 10,4 kilometru dlouhou naučnou stezku, která mimo jiné zahrnuje historii lyžování v Mladých Bukách - Skipark Mladé Buky, kostel sv. Kateřiny Alexandrijské a památník padlým z 1. světové války, připomínku nedávných dějin spojených se sídlem prezidenta Václava Havla, hrad Břečštejn – Silberštejn či pekelské rybníky. Absolvování trasy vám zabere tři až čtyři hodiny chůze.
INZERCE
Hrad Pecka se nachází přímo ve středu Podkrkonoší. Z hradní vyhlídky je vidět masív Krkonoš se Sněžkou a Černou horou, západním směrem nad městem Nová Paka se pak rýsují kopce Kumburk a Tábor. Jihovýchodně od hradu leží 671 metrů vysoká Zvičina – nejvyšší bod regionu.
Pro turisty jsou na hradě připraveny 2 prohlídkové okruhy. Jeden prochází dochovaným renesančním palácem a seznamuje návštěvníky s historií hradu a jeho nejznámějším majitelem Kryštofem Harantem. Druhý okruh vede sklepením a na návštěvníky v něm čeká mučírna, vinné sklepy nebo třeba láznička.
AKCE O PRÁZDNINÁCH 9.-16.7.2016
Léto se Sinistrem – každodenní vystoupení šermířů ze skupiny Sinister
16.7.2016 Ohnivá show – od 22.00 hodin
30.-31.7.2016
Oživení hradu se SHS Fortis
TIPY NA VÝLET
Koupaliště v Trutnově komfortní odpočinek
Když nastanou tropická vedra, je jasnou volbou osvěžení u vody. Vyhledávaným místem je městské koupaliště v Trutnově za tenisovými kurty. Můžete vyrazit kdykoliv, otevřeno je každý den!
PAVEL CAJTHAML FOTO: MILOŠ ŠÁLEK
Patří mezi nejmodernější letní areály v regionu. V bazénech najdete čistou vodu, okolí tvoří upravený trávník a dlažba. K dispozici máte pětadvacet metrů dlouhý plavecký bazén, rekreační laguny s tobogánem i skluzavkou a dětský bazén. Vše s vyhřívanou vodou. Letos navíc došlo k oddělení čisté a špinavé zóny pro vyšší komfort zákazníků, voda je tak ještě čistší, než dřív. Hlavní atrakcí je devadesát šest metrů dlouhý tobogán. Jezdí se na něm zdarma. V červnu ho navíc vylepšili měřičem rychlosti, takže můžete s ostatními soutěžit v tom, kdo sjede klikaté modré koryto nejrychleji. Areál koupaliště nabízí rovněž sportovní vyžití. Můžete si například zahrát plážový volejbal, badminton, pétanque, fotbal nebo ping pong. Plavecké pomůcky či lehátka vám půjčí v půjčovně sportovních potřeb. Vaše ratolesti najdou zábavu i v dětském koutku s dvěma pískovišti, plastovými klouzačkami, skákací hradem a trampolínou. INZERCE
K dispozici máte rovněž restauraci s příjemnou obsluhou či stánek s rychlým občerstvením. Samozřejmostí jsou sprchy, záchody, šatny a kabinky. Pohodovou atmosféru dotváří hudba, která celý den zní z reproduktorů po celém areálu. Dospělí za celý den koupání zaplatí 65 korun, děti 45. V průběhu letní sezony se na koupališti odehraje několik mimořádných akcí - například rodinný Family Day a k tomu tradiční závody na tobogánu.
ROZHOVOR
Turistika je smyslem mého života
Není to koníček, ale pořádný kůň. Jestli někdo skutečně propadl turistice, tak je to čerstvá šedesátnice Marie Vrabcová z Trutnova. Od sedmdesátých let, kdy s pochody začínala, našlapala nejen v Trutnově a okolí tisíce kilometrů. „Je to krásné a zapomenete na všechny starosti,“ říká aktivní žena, která absolvovala i stokilometrové pochody. HYNEK ŠNAJDAR
Co vás přivedlo k turistice? Když jsem v polovině sedmdesátých let začala chodit s budoucím manželem, který běhal na lyžích, začali jsme spolu vyrážet na výlety. Vedli jsme k tomu později i naše děti. Občas jsme spolu absolvovali nějaký turistický pochod. Ten první se uskutečnil 29. dubna 1978 a jmenoval se Bubácká 30. Byl poměrně namáhavý. Ale ke skutečně aktivní turistice mě přivedl kolega z podniku ZPA Luděk Šlosar, jemu v tomto směru vděčím za vše. Jaké jsou vaše nejhezčí zážitky? Ráda vzpomínám na svůj první padesátikilometrový pochod s manželem za Trutnovským drakem, který se konal 21. května 1989. Úžasný zážitek byl šestapadesátikilometrový pochod Jakuba Haliny z Červeného Kostelce na Sněžku. Vzpomínám si, že jsem ve dvě ráno, což je dnes už nemožné, jela vlakem do Kostelce a v pět už jsem procházela Trutnovem. To se mi moc líbilo. Zase 24
bych si ho přála jít. Velký zážitek byl pochod z Dolní Kalné na Sněžku za východem slunce. Šla jsem ho šestkrát, loni zatím naposledy. Luděk Šlosar mě přesvědčil i k 100 kilometrovým pochodům, první jsem šla v roce 1996 z Kruhu u Jilemnice a stálo to určitě za to. Máte přehled o tom, kolik jste ročně nachodila kilometrů? Vedu si statistiku. Nejvíce kilometrů – 2210 – jsem ušla v roce 1999. Průměr na rok mám 1500 kilometrů. Teď už je to trochu méně. Pomáhá vám turistika k udržení fyzické kondice? Určitě. Turistika je smyslem mého života, při ní dobíjím baterky. Když se přiblížila sobota, už jsem se chystala někam jít. Byli jsme parta turistů nejen z Trutnova, ale také z širšího okolí, kteří jsme se potkávali na pochodech a turistice propadli. Takže jsme se udržovali v kondici a zároveň jsme se setkávali. Zažila jste při svém putování nějakou nepříjemnost? Když jsem šla poprvé dálkový pochod Hanče a Vrbaty z Kruhu u Jilemnice, tak jsme se málem uvařili, bylo hrozné horko. Pak jsme vyrazili v pět ráno na denní trasu a příšerně lilo. Na Zlatém návrší jsme byli úplně mokří a kouřilo
Mluvíte o desítkách kilometrů nachozených v relativně krátké době. Jak se po takové dávce cítíte v cíli? Příjemně unavená. Samozřejmě je to pokaždé jiné. Někdy to úplně nesedne. Když jsem se po šedesáti kilometrech vracela z dálkového pochodu Hanče a Vrbaty do Jilemnice na vlak, už jsem měla nohy z těch hor trochu vyklepané, ale došla jsem to. Letos jsem to ušla v rekordním čase jedenáct a půl hodiny. V 5.40 jsem vyšla a v 17.15 jsem se vrátila. Jak jste na dlouhé pochody technicky vybavená? Boty jsou základ, ne? Vzpomínám si na boty, které kdysi vyráběl dnes už neexistující podnik ve slovenském obuvnickém městě Partizánské. Ty byly skvělé. Pak jsem měla „markovky“, což byly výborné boty soukromého švece Marka z Roztok u Jilemnice. Ten dělal boty speciálně pro běh i turistiku. Dlouho jsem chodila v botách Salomon, které byly sice určené na běh, ale mně k chození vyhovovaly. Dnes nosím boty, které musí sedět na noze, být pohodlné, lehké a netlačit. Jaká je vaše nejoblíbenější trasa? Určitě můžu doporučit pochod Babička, který vede Babiččiným údolím u České Skalice.
INZERCE
se z nás. Byly to dva nepříjemné extrémy. Jinak si ale nepamatuji, že by se stalo něco vyloženě špatného.
www.comgate.cz
PŘIDEJTE SE
K NÁM a zjistěte, jak funguje moderní kontaktní centrum
Vedoucí týmů, kteří se o vás postarají
Máte nějaký turistický sen? Turistický sen mám. Ještě jednou si chci projít Krakonošovu 100 z Vrchlabí. Jak dlouho jste členkou Klubu českých turistů Trutnov? Členkou jsem byla už v sedmdesátých letech. Pak jsem se vdala a vystoupila. Znovu jsem členství v klubu obnovila v roce 1992. Co byste doporučila začínajícímu turistovi? Určitě pravidelné chození, postupné zvyšování dávek a kilometrů. Bez tréninku jde jen těžko absolvovat dálkové pochody a kopce, které jsou samozřejmě pro začátečníka náročné. Každý je ale založen jinak, je to dost individuální.
možnost kratších úvazků žádná práce o víkendech a svátcích zaučení v pracovní době moderní zázemí, relax zóna sick days a další benefity
MARIE VRABCOVÁ • • • • • • •
PRÁCE V CALL CENTRU MŮŽE BÝT TO PRAVÉ I PRO VÁS.
narozena 28. května 1956 v Žacléři byla poštovní administrativní pracovníci v ZPA a TYCO má syna a dceru je rozvedená je členkou Klubu českých turistů Trutnov při pochodech absolovala tisíce kilometrů žije v Trutnově
UVIDÍTE SAMI.
25
Ozvěte se nám na trutnov@comgate.cz nebo na tel. 728 974 156 TĚŠÍME SE NA VÁS!
PROMĚNY TRUTNOVA
Baudischův statek v Ostrčilově ulici
26
ONDŘEJ VAŠATA MUZEUM PODKRKONOŠÍ V TRUTNOVĚ
INZERCE
Na Dolním Předměstí, v okolí Lomní ulice stálo ještě před padesáti lety několik budov, které připomínaly, že původně měla tato část Trutnova především zemědělský charakter. Jednou z nich byl i zděný statek (dům čp. 161) postavený v devadesátých letech 19. století na rohu dnešních ulic Lomní a Ostrčilova. Statek, který původně patřil dlouhá desetiletí zemědělské rodině Baudischů, měl půdorys ve tvaru písmene U a tvořily ho po stranách dvě zděné budovy se štíty situovanými do dnešní Ostrčilovy ulice. Budova přiléhající k Lomní ulici byla celá obytná, zatímco ta na protilehlé straně měla obytnou pouze přední část, na kterou navazovala stodola. Prostranství mezi oběma bu-
dovami zčásti vyplňovaly dvě malé stodoly. V roce 1969 byl celý statek zbořen, když musel ustoupit nové výstavbě. Na vzácné fotografii na straně 26, jejímž autorem je Karel Hamák, je zachycena demolice domu čp. 161. Demolici statku zachycuje i fotografie na straně 27 nahoře. Podobu statku z pohledu z Lomní ulice přináší naopak dolní snímek na straně 27, který byl pořízen v druhé polovině šedesátých let. Cihly ze zbořeného statku posloužily ke stavbě nového bytového domu čp. 248-249 v Ostrčilově ulici, postaveného na konci šedesátých let minulého století.
27
www.comgate.cz
První rozvoz potravin
v Trutnově Šetřete čas, nelítejte po obchodech, my přiletíme k vám... Vyberte si nákup on-line Startujeme 7. 7. 2016
www.priletime.cz
ava r p o D ma zdar Kč 00
od 10
7. 7. 8. a 9. 7. 8. a 9. 7. 10. 7. 10. 7. 11. a 12. 7. 13. 7. 14. 7. 15. a 16. 7. 15. a 16. 7. 17. 7. 17. 7.
19.00 16.30 19.00 16.30 19.00 19.00 19.00 19.00 16.30 19.00 16.30 19.00
Paradise Trips Legenda o Tarzanovi Den nezávislosti: Nový útok Legenda o Tarzanovi (3D) Den nezávislosti: Nový útok (3D) Mike i Dave sháněj holku Short Skin Noc oživlých mrtvol Doba ledová: Mamutí drcnutí Léto All Exclusive Doba ledová: Mamutí drcnutí (3D) Sousedi 2
1. 8. 2. a 3. 8. 4. 8. 5. 8. 6. 8. 7. 8. 7. 8. 8. a 9. 8. 10. 8. 11. 8. 12. a 13. 8. 12. 8. 13. a 14. 8. 14. 8. 15. a 16. 8. 17. 8. 18. 8. 19. a 20. 8. 19. a 20. 8. 21. 8. 22. 8. 23. 8. 24. 8. 25. 8. 26. a 27. 8. 28. 8. 27. a 28. 8. 29. a 30. 8. 31. 8.
19.00 19.00 19.00 19.00 19.00 16.30 19.00 19.00 19.00 19.00 16.30 19.00 19.00 16.30 19.00 19.00 19.00 16.30 19.00 19.00 19.00 19.00 18.00 19.00 16.30 16.30 19.00 19.00 16.30
Zhasni a zemřeš Učitelka Julieta Krotitelé duchů (3D) Sebevražedný oddíl Krotitelé duchů Sebevražedný oddíl (3D) Jason Bourne Teorie tygra Ikarie XB 1 Tajný život mazlíčků Mělčiny Za láskou vzhůru Tajný život mazlíčků (3D) Five (Bláznivá pětka) Špekoun Prach Strašidla Star Trek: Do neznáma Star Trek: Do neznáma (3D) Líná zátoka Warcraft: První střetnutí (3D) Doba ledová: Mamutí drcnutí Bratříček Karel Můj kamarád drak Můj kamarád drak (3D) Božská Florence Seznamka Tajný život mazlíčků
INZERCE
KINO VESMÍR PROMÍTÁ:
29
www.comgate.cz
ROZHOVOR
Bez fotografie nemůžu žít Když jsem ho slovy „Mistře, máte chvilku?“ vyzval k rozhovoru, zarazil se: „Takové oslovení se mi moc nelíbí. Zní to divně. Stejně tak nemám rád, když někdo dělí fotografy na profesionální a amatérské,“ řekl. Vypadá to, že pro cenu jsi přišel v novém obleku. Je to tak? Ano, a musím přiznat, že mě překvapilo, že se dá oblek koupit tak snadno. Měl jsem z dřívějška za to, že si budu muset koupit jiné číslo kalhot, hledat jiné číslo saka a podobně. Já si ale vyzkoušel první oblek, který mi manželka vybrala, a hned mi padnul. Takže dobrý. Má mě za ty roky v oku. Běžně v obleku nechodíš? To je právě výhoda udělování Kulturní ceny. Člověk se po letech zase jednou slušně oblék30
ne. Ale rozhodně si nemysli, že budu oblek nosit běžně. Jak se ti v obleku přebíralo ocenění? Byl jsem dost v transu, takže jsem si ani neuvědomoval nevýhody takového oblečení, že to trochu škrtí, je v tom teplo a člověk se potí. Nebýt většinou pochvalných pohledů návštěvníků, tak bych si ani neuvědomil, že na sobě něco takového mám. Ale jsem tady, přežil jsem. Mám tady ale s sebou v igelitce i náhradní oblečení, kdyby něco. Ale jinak dobrý. Lidé tě chválí, že děláš něco prospěšného pro město. Ty se ale bráníš, že vše děláš v první řadě pro sebe. Jak to myslíš? Každý je tak trochu egoista.
Uznávaný fotograf Ctibor Košťál (59) se stal letos v pořadí 27. držitelem Kulturní ceny města Trutnova. Ocenění převzal za významný a dlouhodobý přínos zdejší kultuře. PAVEL CAJTHAML FOTO: MILOŠ ŠÁLEK
Ať se na mě nikdo nezlobí, ale člověk by měl mít na mysli hlavně svoje dobro, zdraví svoje a svých nejbližších. Teprve potom se jeho činnost může rozvíjet dál. Dělat cosi pro druhé. A jestli okolí vnímá moji práci tak, že ji dělám a priori pro jiné lidi, pak je to v pořádku. Ano, dělám to pro ně, ale také pro sebe. Kdyby mě to netěšilo, tak bych to nedělal. Původní profesí jsi stavební inženýr, fotografování jsi měl jako koníčka. Neztratilo pro tebe kouzlo, když je prací? Veškerá fotografická práce, kterou dělám, mě baví. Dělám všechno rád, i pitominy, které někdy musím fotit, fotografuju se stejným zapálením.
Je něco, co jsi ještě nefotil? Díky tomu, že se tím dlouhá léta živím, tak už jsem fotil skoro všechno. Počínaje krajinkami, ale i třeba botami do katalogu, sklem nebo focením aktů. Neřekl bych, že by mi v té široké škále něco chybělo. Aspoň o tom nevím. Co si představuješ pod pojmem fotografie? Můj život je s fotografií úzce spjatý. Za šedesát let mého života padesát let fotím. Bez fotografie nemůžu žít. Žiju proto, abych fotografoval, respektive fotografuju, abych žil. Jak bys definoval fotografii? Je to souhrn krásných okamžiků, prožitků, začínajících nápadem jak snímek pořídit. Napětí, co ze cvaknutí spouště vyjde. Dnes už INZERCE
to není v digitální éře tak tajemné, ale dříve to bylo hodně napínavé. Expozice, čekání na správné vyvolání filmu, osvit na papír. A když stáhneš snímek do počítače? Právě díky digitálu člověk fotí daleko víc, než dřív. Snímky se hromadí na disku, časem tak trochu zapadnou. Ale jen do té doby, než něco hledám. Často pak objevím fotky, o kterých už ani netuším, že je mám. Vždy ale vím, co vzniku fotky předcházelo a za jakých okolností vznikla. Fotka má svoji vůni. Tvrdí se, že si specializací krajinář. Je to pravda? Vyrůstal jsem v lokalitách, které jsou nevěřitelně nádherné, ať je to Broumovský výběžek nebo Podkrkonoší. To přece člověka musí
nějak poznamenat. Časem se ale přidávalo focení lidí v krajině, hlavně na cestách po exotických zemích. No, a jak člověk stárne, tak si stále více uvědomuje pomíjivost a jedinečnost lidského života, takže právě člověk, hraje v mých snímcích důležitou roli. Když fotíš lidi, stalo se ti někdy, že nechtěl být dotyčný na tvém snímku a dal ti to patřičně najevo? Minimálně třikrát. V Turecku a Maroku jsem zažil případ, kdy jsem někoho cvaknul a radši se rychle vzdálil. Ale opravdu zle bylo jednou ve Francii, na bleším trhu v Bordeaux. Byli tam Senegalci, černí jak noc, v pestrém barevném oblečení. Cvaknul jsem si je, ale jeden z nich po mně hned skočil, chytil mě u krku a začala
INZERCE
Fotobedna a KrakonoĹĄ
32
A jak se cítíš, když někdo fotografuje tebe? Nejsem moc fotografovaný objekt, aspoň o tom nevím. Pravda, v posledních letech půjčuji malý foťák manželce, takže mám spoustu snímků, jak fotografuju. Šklebím se, hrbím se, nepěkný pohled. Víš sám, že člověk se na sebe nerad dívá. To platí i u mě. Máš rád, když je portrét dílem náhody? Nejlepší fotky vzniknou, když o tom nevíš. Jakmile člověk ví, že je focený, ztrácí bezprostřednost a stylizuje se do někoho jiného. Pózuje. Pořizuješ i moderní selfíčka. Co tě na tom fascinuje? Říkám tomu Dlouhá ruka. Vzniklo někdy před 30 lety z popudu poličského horolezce Míry Šmída. Lezl většinou sólo, a když chtěl někde být vyfocený, tak se musel fotit sám. Ty jeho záběry se mi dost líbily. Byly bezprostřední. Lidi se mi často nabízejí, že mě cvaknou. Odmítnu. Mám přece Dlouhou ruku. Víš co je sranda? Někdo z fotoklubu mi říkal, že na všech fotkách takto pořízených mám stále stejný ksicht. Asi jak se soustředím. Všiml jsem si, že taky točíš videa. A poměrně dost, přitom se to o mně málo ví. Můj první film jsem natočil starou Admirou při pochodu Praha - Prčice v sedmdesátém osmém roce. Od té doby filmuji. Jednou jsem si v rámci vysokoškolských studií šel koupit promítačku na diáky. V té době jsem na ně hodně fotil. Přišel jsem do obchodu a tam jsem spatřil ruskou kameru s trojnásobným zoomem. To byla věc. Koupil jsem ji. Pak přišla digitální éra. Od té doby mám v počítači strašnou hromadu videí. Máš jako správný filmař připravený scénář? Asi nejsem správný filmař. Většinou dopředu nevím, co z toho vznikne, ale určitě to vždy bude něco méně konvečního. Je to pro mě prostě jiná forma než fotografie. Co jsi natočil v poslední době? Nedávno jsem byl s vnoučkem v Broumovských stěnách. Sice jsem tam i fotil, ale základem bylo video. Bude se to asi jmenovat „Dědečku“. Filípek mě tak mile oslovuje. On tím začíná téměř každou větu. Musím přiznat, že se mi to dobře poslouchá.
CTIBOR KOŠŤÁL • fotograf, původní profesí stavební inženýr • rodák z Police nad Metují, v Trutnově žije od r.1985 • předseda Spolku podkrkonošských výtvarníků • místopředseda Fotoklubu KDÚ ( Každé Druhé Úterý ) • sedmadvacátý držitel Kulturní ceny města Trutnova 33
INZERCE
dost nepříjemná „diskuse“. Ostatní jemu podobní mě obestoupili a já se v tu chvíli vůbec necítil dobře. Začali hrozit policií, s čímž jsem i já souhlasil, pak ale přišel další Senegalec, asi kápo, a řekl, ať mě nechají. Čas od času je asi dobré něco podobného prožít, aby si člověk uvědomil, že nemůže vždy a všude všechno. Je nezbytná určitá dávka pokory.
34
... hurrrááá prááázdniny !!!
RPNU Ve středu vstupné S V A I ENC V ČERV VÁS HRAJEME k , PRO U D uj náš facebohoy d E le S Ř T c US a výlepové plo ! ! ! KAŽDO zvíš se U o d T O m okolí a ja B še a n v O S a h ko první. íc c k a h c ši a n h c
ZDARMA!
TEK PÁNabízíme pro vás
skvělé letní koktejly: Mojito Cuba Libre Aperol Spritz Piňa Colada Sex on the Beach Long Island
o vše
VE STŘEDU A V PÁ DISKOTÉKOU V TEK PŘED ENKOVNÍ
GRILOVAČKA OD PŘIJĎTE OCHU
TNAT NAŠE GR
20 HOD.
ILOV SKY, HERMELÍNANÉ ...
STEAKY, KLOBÁ
Na všechny pořádané akce vstupné do půlnoci zdarma!!! (není-li uvedeno jinak) 24 – 05 hod. - vstupné 40,- • Otevírací doba 22.00 - 05.00 hod. Adresa: Horská 960, Trutnov (vchod ze zadní strany obchodního domu Máj) Rezervace a informace na tel.: 777 117 760 • Facebook: May disco
ROZHOVOR
Čau lidi, vítám vás u novýho videa! Umí něco, o čem jiní jen sní. Jediným videem na internetu dokáže oslovit statisíce lidí. Je v tom dokonce tak dobrý, že tím vydělává peníze. Jinými slovy, je profesionálním YouTuberem a ikonou. Osmnáctiletý Denis Kubík z Trutnova. Vysvětli nejdřív, kdo je to YouTuber? Spíš bych začal tím, co je YouTube. Je to novodobá moderní televize, zatím spíš pro mladé. Mezi starší věkovou skupinu se to ještě tak nedostalo. Zatímco v televizi si nevyberu, na co se můžu koukat, na YouTube tu možnost mám. Nemusím sledovat zdlouhavé reklamy, pustím si jen to, co chci. No, a YouTuber je tvůrce videí a pořadů, které umísťuje na YouTube a kterými baví své diváky. Proč ses stal YouTuberem? Chtěl jsem uspět v něčem, co by mě mohlo bavit. 36
PETR A PAVEL CAJTHAMLOVI FOTO: INSTAGRAM DENIS TV
Baví mě bavit lidi. Říkal jsem si, že by to na YouTube mohlo být zajímavé pro lidi i pro mě. Naplňuje mě to, šel jsem si za tím celou dobu. Jak vznikala první videa? Bylo mi šestnáct a neměl jsem extra možnosti. Všechno začínalo u mě v pokoji, to bylo moje studio. Na kliku u dveří jsem dával vzkaz pro rodiče, aby mi tam nelezli, že natáčím. Časem jsem si zařídil vlastní studio, pronajal si prostory tady v Trutnově a asi půl roku na to se stěhoval do vlastního, protože potřebuji na práci klid. Nebylo vhodné, když jsem točil a doma začal někdo třeba vysávat. Stačil ti k natáčení jen mobil? První půlrok jsem točil na mobilní telefon, jako jeden z mála. Ale časem jsem přešel na větší kvalitu, teď mám zrcadlovku. Kvalita videí se musí nestále zlepšovat.
O čem bylo tvoje první video? Když jsem začínal, tak byly nejvíc rozjeté Let´s Play, natáčení hry komentované YouTuberem. Pokud si někdo vzpomene na hru Mafie 1, tak na ní jsem začínal. To bylo mé první video. Mělo za první den asi padesát zhlédnutí. Přítelkyně si dělala srandu, že na to koukají jen mí spolužáci. Nebylo to snadné, ale když je tomu člověk oddaný a dá tomu veškerý čas, není problém se prosadit. Jakou sledovanost videí máš dnes? Ráno vydám video, do večera je na něm od sedmdesáti do sta tisíc zhlédnutí, což jsou velmi dobrá čísla. Vkládám jedno až dvě videa týdně. Kolik času uplynulo mezi prvním a posledním videem? Asi dva roky. Za tu dobu jsem stihl nasbírat přes tři sta tisíc odběratelů. Čekal si takové ohlasy? Ne. Každý den se hlásí stovky, někdy i tisíce noINZERCE
PŘÍKLADY VIDEÍ • Draw My Life. 683 tisíc zhlédnutí • Ochutnáváme americké sladkosti. 488 tisíc • Jak přežít ve škole? 473 tisíc • Víš všechno o sexu? 359 tisíc • Jak dostat holku do postele? 349 tisíc • Opil jsem se voňavkou? 162 tisíc
vých odběratelů, kteří mě objeví a začnou má videa pravidelně sledovat. Pořád se to zvyšuje. Nečekal jsem, že za jeden den se na mé video podívá dvakrát víc lidí, než žije v mém rodném městě. O čem jsou tvá videa dnes? Jsou to vtipná videa, pořady, u kterých se diváci chtějí zasmát. Netočím depresivní věci, nebo
ROZHOVOR
témata, která se řeší v novinách. YouTube je zábavný kanál, kam si lidé chodí odpočinout a přijít na jiné myšlenky a nechtějí tam řešit běžné problémy. Například jsem zkoušel internetový test o znalostech sexu, ochutnával americké sladkosti nebo testoval voňavky.
míru. Postaráme se o to, aby to padlo přesně na ty diváky, které potřebují, a aby je to bavilo. Nic nevnucujeme. Nevzniká reklama, kterou chce každý přeskočit, ale na kterou se lidé vydrží dívat a ještě se o výrobku něco dozvědí. Odborně se tomu říká Product Placement.
Je to nadsázka nebo to mají lidé brát vážně? Nejde to brát vážně, je to nadsázka. Točím pro mladší věkovou skupinu, lidi v mém věku, tomu se přizpůsobuju ve videích. Je to spíš show.
Podle jakých kritérií si vybíráš firmy pro komerční spolupráci? Vyberu si firmu, která má zboží, které by mohlo zaujmout moji cílovou skupinu. Výrobek umístím ke mně do videa a něco tam o něm řeknu. Ukážu, jak funguje, ale rozhodně nikoho nenutím, že si to má jít koupit. Jde o to, aby se lidé o něm dozvěděli, aby byli v obraze a já měl pochopitelně z čeho žít. Je to lepší než reklama do televize, na kterou nikdo nechce koukat a která spíš vymývá mozky. Ve videu to má význam a kdo se na to nechce dívat, tak video jednoduše vypne.
Jak tím můžeš vydělávat peníze? Jednou možností jsou reklamy, které se objevují před videem a z kterých mám peníze. Další možností, jak se slušně uživit, je spolupráce s firmami. Vybudoval jsem si určité jméno, takže si můžu vybírat, s kým chci spolupracovat. Místo, aby daly drahou reklamu do televize, tak dají peníze nám, YouTuberům, a my jim uděláme reklamu přímo na INZERCE
Věděl jsi, že se tím budeš jednou živit? V době, kdy jsem začínal, se tím živilo opravdu
Žijeme tu s Vámi Trutnov 90.5 FM Dobré ráno po–pá | 5.00–9.00 informační servis, soutěže
Dobré dopoledne po–pá | 9.00–12.00 informace z regionu, radioporadny, rozhovory
Jakub Schmidt
Lucie Peterková | Romana Pacáková
Česko – země neznámá po–pá | 13.00–14.00 populárně-naučný kvíz o ČR
Humoriáda po–pá | 16.00–17.00 scénky na přání
Pavel Kudrna
Josef Dvořák | Uršula Kluková | Jiří Lábus ad.
jen pár lidí. Předpokládal jsem, že bych si možná časem mohl přivydělat spíš nějaké kapesné. Že se díky tomu postavím v osmnácti letech na vlastní nohy a budu jezdit vysněným autem, to jsem pochopitelně nečekal. To se ani předpokládat nedalo. Je to vrchol profesionální kariéry? Youtube tu nebude napořád, musí se brát spíš jako odrazový můstek nebo jakési nasměrování. První kroky, abychom něco dokázali. Někdo si tím může vytvořit kapitál a třeba díky tomu může rozjet i vlastní firmu. Já bych jednou chtěl moderovat nebo se dostat do větší firmy, kde bych chtěl dělat práci, která mě baví. Mám desítky kontaktů na vysoké posty ve firmách, takže kdyby se náhodou cokoliv stalo, tak si můžu vybrat a nemusím skončit někde ve fabrice. INZERCE
Jak prožíváš kritiku? Nejvíc lidé kritizují vždy ze začátku, když nevědí, co můžou čekat. Nebo když tomu nevěří. Když se z toho dostanete, pak už sklízíte hlavně úspěchy. Ale pochopitelně vždycky se najde někdo, komu se vaše videa příčí, nebo vám nebude přát úspěch. To je ale u každé práce. Když se vám něco povede, přesto se najde někdo, komu se to nelíbí nebo se za
vás prostě nepostaví. Já to bral vždycky jako motor. Pokud se to někomu nelíbilo, snažil jsem se pochopit proč a změnit to. A i díky tomu jsem uspěl. Co na tvé „YouTuberství“ říkají kamarádi? Určitě se mi kamarádi rozdělili na známé a na ty, kteří jsou se mnou doteď. S těmi, co mi věřili, se kamarádím dál. S těmi, co mi nevěřili, už v kontaktu nejsem. Když oni nevěřili mně, tak já nevěřím jim. Pokud se mnou tu cestu nikdo z nich neprošel, nemá smysl, abych se s ním dál vídal. Zbylo mi ale pár kamarádů a samozřejmě rodina, která za mnou stála a věřila mi. Jaký máš cíl? YouTube uděluje ocenění za sto tisíc odběratelů. Vždycky jsem ho chtěl a překvapilo mě, že jsem se k němu dostal už po roce. Jsou tady totiž dost dlouho i jiní kvalitní youtubeři, ale ještě na něj nedosáhli. Že ho překonám trojnásobně, a ještě pořád to stoupá dál, to samozřejmě nikdo nečekal. Další milníkem je milion odběratelů. V Česku ho zatím získali dva lidé. Chtěl bych ho získat, ale je to běh na dlouhou trať. Rozdíl mezi sto tisíci a milionem je obrovský. Vzhledem k tomu, že u nás žije deset milionů lidí, tak nepředpokládám, že to hned získám. Proč máš vlastně v profilu napsáno Denis TV? Nikdy jsem neměl přezdívku, ani mezi kamarády, ani ve škole. Nevím proč, ale všude mi vždycky říkali Denis. A protože jsem chtěl tvořit obsah pod vlastním jménem, tak jsem jen přidal TV, zkrácené označení pro televizi. Jsi prý dost vytížený. Stíháš vůbec školu? Když mi bylo šestnáct, přišel jsem ze školy, zapnul kameru, točil, stříhal a večer bylo video na světě. Zpočátku se dalo stíhat obojí, pak už ne. Abych se uživil a stíhal vše, co je k tomu potřeba, tak mám individuální učební plán. Poslední půlrok chodím do školy jen na zkoušky. Měl jsem prostě na výběr, buď škola a běžný život, nebo šanci, která mi snad jednou i vydělá lepší peníze, než kdybych školu dělal naplno. Ale studuji dál, obor logistika a finanční služby v Trutnově. Přemýšlel si proč máš takový úspěch? Aby se někdo prosadil na internetu, musí přinést něco nového. Myslím, že se mi to povedlo. Dnes odebírá má videa asi 320 tisíc lidí, většinou samí mladí. Dovolím si tvrdit, že to znamená, že v Česku mě zná každé čtvrté dítě. 41
DENIS TV • nar. 5. prosince 1997 v Trutnově • jako dítě chtěl být astronautem • v šestnácti se stal YouT uberem • natočil už přes tři sta videí • je mezi dvaceti „NEJ“ YouTubery v České republice a na Slovensku INZERCE
INZERCE
POZVÁNKA
Pestrá směsice Na Bojištii HYNEK ŠNAJDAR
Areál Na Bojišti se letos opět stane dějištěm hudebního svátku. Od 18. do 21. srpna se zde odehraje jeden z nejstarších festivalů v zemi Trutnoff Open Air Music Festival, který bude věnován nedožitým osmdesátinám prezidenta Václava Havla. Letošní festival otevře Jake Bugg - mladý Brit s kytarou, nesmělý pokračovatel Boba Dylana ovlivněný také Johnny Cashem, Beatles, Oasis či bluesovými legendami. Jednou z hlavních kapel letos budou elektroswingoví Parov Stelar. K festivalu patří také tvrdá muzika. Tu budou letos reprezentovat metalová legenda z Kalifornie Fear Factory, která se na festival vrací po dlouhých patnácti letech, a skupina Soulfly někdejšího zpěváka brazilské Sepultury Maxe Cavalery. Ze zahraničních hvězd je třeba ještě připomenout Skunk Anansie s energickou zpěvačkou Skin, folk-punkové The Dreadnoughts a muže s mohutným vousem Bena Caplana. Už dnes je jasné, že domácí scénu budou zastupovat Čechomor, Monkey Business a David Koller, Jelen, UDG, Echt!, SPS, Poletíme, Ivan Hlas & Trio, Jaroslav Uhlíř a další. Po několika letech se vrací Švihadlo či Máma Bubo.
42
43
ROZHOVOR
44