Trutnovinky - magazín duben 2017

kulturně-společenský magazín | Duben 2017 | zdarma

V sedle bajku

Silniční lišej?

Jak na něj, když je pomoc daleko V dubnu sedají na kolo nejen celoroční sportovci, ale i sváteční jezdci a malé děti. Počasí cyklovýletům rozhodně přeje. Určitě se však nevyplatí podceňovat riziko drobného úrazu.

Ke svačině a pláštěnce přihoďte minilékárničku

Na přilbu, občerstvení a dostatek nápojů obvykle pamatujeme. Ale kdo z nás počítá s tím, že si jízdou na kole může přivodit odřeniny nebo puchýře? První kilometry občas bolí. Málokdo chce šlapat do pedálů s obrovským batohem na zádech. Dobré je vybavit se základními drobnostmi, které jsou v případě malých poranění rychle po ruce.

1. Voda

Vyměňte sladkou limonádu v bidonu za obyčejnou pitnou vodu. Případný silniční lišej s ní okamžitě vyčistíte a zbavíte nečistot. Pokud na výlety nevozíte

kartáček (kdo by vozil), použijte k odstranění kamínků, písku nebo štěrku kousek sterilní gázy.

2. Dezinfekce

Nechejte si v lékárně poradit, co se k ošetření drobných poranění kůže nejlépe hodí. Pro děti zvolte přípravky, které nedráždí. Oděrky je možné také přestříkat tekutým obvazem ve spreji s dezinfekcí.

3. Krytí

Klasickou náplast na drobné odřeniny nepotřebujete.

Zahojí se lépe na vzduchu. V případě většího poranění ji ale využijete k fixaci. Užitečné jsou také obvazy pro vlhké hojení ran nebo gáza.

S většími úrazy, řeznými ranami či dlouho krvácejícími odřeninami raději zamiřte k lékaři, doporučuje kolektiv trutnovské lékárny U řeky. A přidává přání mnoha šťastných kilometrů.

3MTM SPOFAPLAST® RYCHLOOBVAZY V nabídce balení 6cm a 8cm x 1m: · textilní elastická náplast · extra jemná náplast z netkané textilie · tradiční pevná silně lepící náplast Klasik

SLEVA

15%

· metrové náplasti 3MTM Spofaplast® perfektně drží na pokožce a spolehlivěošetří všechna drobná poranění

Malé náměstí 38, Trutnov Po - Pá 7.30 - 17.00 tel.: 499 397 765 web: www.lekarnaureky.cz Zdravotnické prostředky

2 placený článek

Editorial Když se těšíte na kolo...

MICHAL BOGÁŇ / redaktor Byla sobota 5. března. Krásně prosluněná. Den předtím jsem si ze servisu vyzvedl nové kolo.

Po třech letech jsem se rozhodl obměnit svůj kolový park. Obří Trek (na mou postavu) šel pryč a jeho místo zaujal odpružený Scott (moje první celopéro). Celý natěšený jsem vyjel na svůj první letošní cyklovýlet nasávat atmosféru bikingu pro články do magazínu, který právě držíte.

Nohám se docela chtělo, a tak přes Trutnov Trails a větrnou elektrárnu nad Zlatou Olešnicí jsem našlapal slušných 35 kiláčků. Už cestou jsem si plánoval, jak si po víkendu vyšetřím čas i v týdnu.

Jenomže… Přišla neděle, fotbalový přátelák a jedno křupnutí v koleni způsobilo, že mou první a druhou letošní vyjížďku bude po plastice vazů dělit několik měsíců.

A víte, že se už teď (z gauče) na tu druhou docela těším.

MANAŽER, TRENÉR A POŘADATEL JAN SLAVÍČEK / str. 6 9

MUZEUM CYKLISTIKY

PRODEJCE SKÁLA

str. 10 13

str. 14 17

SERVISÁK KŘÍŽEK

NADŠENEC HONZERA

str. 32 34

str. 38 41

Vydavatel: TN Média s.r.o., IČ: 28847229, MK ČR E 19626, Sídlo redakce: Svatojánské náměstí, Trutnov, www.trutnovinky.cz, e-mail: redakce@trutnovinky.cz, Obchod, inzerce: Monika Klikarová, tel: 499 941 941, 733 353 695, e-mail: monika@trutnovinky.cz, obchod@xantipa.eu, Redakce: Hynek Šnajdar, tel: 734 457 697, Michal Bogáň, tel: 734 545 423, Grafika: Veronika Prchlíková, Distribuce: Česká pošta a.s. a vybraná distribuční místa, Tisk: Tiskárna PRATR a.s., Náchodská 524, Trutnov, Sazba: XANTIPA AGENCY s.r.o., Číslo ISSN: 1805-8914, Titulní strana: Miloš Šálek.

VÝPRODEJ SKLADU

ANKETA

Kam rádi jezdíte na kole?

Miroslav Kulda, mechanik kol Na kole jezdím velmi rád (a) všude. Preferuji nezpevněné cesty v přírodě na méně frekventovaných cestách, kde si odpočinu od každodenních přetlaků, strastí a lidí. Ideálně, když cesta tam je těžká a do kopce a zpátky je ještě těžší, ale dolů. Je to pak taková malá odměna za pokoření daného kopce. To je vlastně asi důvod, proč se dřu nahoru - jedu si pro odměnu.

Radka Koňáková, učitelka V okolí Trutnova je spousta fajn míst, kam se dá vyrazit na kole, ale nejradši jezdím na přehradu Les Království. Nikdy jsem ještě nejela stejnou cestou. Vždycky buď dopředu vymyslím novou trasu, nebo se vydám na průzkum, když mě naláká nová lesní cesta. Zatím pokaždé stál můj cyklovýlet tím směrem za to.

Marie Tlamková, ekonom Protože bydlíme od jara do podzimu na chatě na úpatí Jestřebích hor, na horském kole vyrážím ráda na singltrek, který vede po hřebeni nebo na Čížkovy kameny a zpátky se vracím rovně dolů naší „srnčí“ stezkou lesem přímo k chatě. Na kole mám také moc ráda malebné istrijské pobřeží, kam vozíme oddíl na jarní cyklistické soustředění. A i když nejsem zrovna vrchařka, těším se i na vyjížďky po horské silnici z Lánova k Pražské boudě. Kolo mě baví.

Daniel Havelka, správce interních procesů Všude tam, kde je příroda, lesní a polní cesty.

A musí tam být nějaký pořádný kopec. Jsem Trutnovák, takže mezi mé oblíbené cíle patří hlavně Rýchory, Špičák v Bernarticích, když není moc času, tak se vydám rychlovkou po práci na Stachelberg. No a samozřejmě nemůžu opomenout na výšlapy na Černou horu. Tu si za rok vyjedu několikrát a pokud možno pokaždé z jiné strany. Člověk nemůže pořád jenom honit kilometry, takže i malý pivko s manželkou na Severce je velice příjemná součást cyklistiky.

4

WWW.ZDRAVALAHEV.CZ

AKTIVNÍ JARO SE ZDRAVOU LAHVÍ® BIKE Zdravá lahev® je vyrobena z unikátního medicínského materiálu Barevné kombinace ke každému kolu Objem 0,5 l, 0,7 l a 1 l

R&B Mědílek s.r.o. Žacléř

přední výrobce kvalitních plastových lahví s potiskem na zakázku a patentovaného produktu ZDRAVÁ LAHEV® hledá z důvodu rozšiřování výroby kandidáta na pozici

SEŘIZOVAČ VÝROBNÍCH STROJŮ NÁPLŇ PRÁCE

Nastavování a seřizování strojů včetně přídavných zařízení Údržba vybavení, strojů a nástrojů Manipulace s výrobky, materiálem, výměna forem Kontrola výrobků, vyhodnocení a návrhy na úpravy Vedení výrobní dokumentace

POŽADUJEME

SOU/SŠ technického směru, praxi v oboru Znalost čtení technické dokumentace, PC Zodpovědnost, samostatnost, exibilitu Ochotu pracovat ve dvousměnném provozu

NABÍZÍME

Nadstandardní mzdové ohodnocení Spolupráci na vývoji nových výrobků Zaměstnání v rodinné rmě s osobním přístupem

V případě zájmu nás prosím kontaktujte: Andrea Gottwaldová, tel. 724 887 348, e-mail: personalni@rbmedilek.cz

ROZHOVOR OSOBNOST

Život bez kola si nechci představit

MICHAL BOGÁŇ, FOTO: JAN BARTOŠ, MILOŠ ŠÁLEK

Na začátku devadesátých let patřil k nejlepším českým bikerům. Stal se mistrem republiky i vítězem Českého poháru horských kol. Po závodnické kariéře vybudoval v Kolíně jeden z nejsilnějších českých bikových a cyklokrosových týmů. Jako trenér přivedl Jaroslava Kulhavého k juniorským titulům mistra Evropy i světa.

Je pořadatelem několika významných závodů na nejvyšší české úrovni. Jan Slavíček.

Honzo, klasická otázka na začátek: Kolik už máš letos najeto?

Asi nějakých jedenáct set, protože jsem už byl šest dní na Mallorce. Něco jsem najel i tady, přestože letošní zima nebyla úplně přející cyklistice.

Musím se trošku udržovat, protože za týden odjíždíme na soustředění do Chorvatska, kde budu taky jezdit, tak abych byl rozhýbaný.

To jsi mě trošku překvapil, čekal jsem menší číslo.

Já jsem tisíc neměl ani za celý loňský rok.

Když jsem závodil, míval jsem touto dobou i deset tisíc.

Na jaké číslo ses pak dostal za sezonu?

Za rok jsem měl, dejme tomu, 20 tisíc na silnici 6

plus nějakých 250 hodin na bajku, takže v součtu to dělalo nějakých 25 tisíc až 28 tisíc.

Takhle prostě trénují závodníci?

Myslím si, že dnes většina trénuje méně. Takové objemy už se nejezdí. Závody se zkrátily a jsou mnohem intenzivnější, a tak i trénink je intenzivnější. Pro nás nebyl problém, abychom jeli na tři týdny na Kanáry a odjeli tam 3200 kilometrů. V dnešní době se tohle závodníkům už tolik nechce.

Cyklistika je v tomto směru specifický sport, že se to musí na kole fakt odšlapat? Neexistuje nějaká jiná alternativa?

V dospělosti je to přesně o tomhle. Čím je závodník starší, tím větší úlohu hraje speciální příprava.

Ostatní sporty jsou více méně doplňkem nebo kompenzací. Je to stejné jako s auty - objem ničím nenahradíš. Když si někdo myslí, že bude chodit běhat, na běžky, do tělocvičny a najede k tomu deset tisíc kilometrů, a že s tím prorazí v elitě, tak to se prostě nestane. Jo, bude sice všestranný, ale na to, aby byl špičkový závodník, to stačit nebude. Nedá se s tím nic dělat a musí se to odsedět na kole.

To znamená vyčlenit si na kolo i více času... Časově je to opravdu hodně náročné. Závodníci v dospělé kategorii by měli odjezdit kolem tisíce až jedenáct set tréninkových hodin za rok. Trénink na kole na hodinu a půl nebo dvě hodiny, když jde o silniční trénink, ne že by neměl smysl, ale není dostatečný. Plavci třeba trénují hodinu ráno, hodinu odpoledne, možná déle, nevím. Hokejisté se sejdou na hodinu a půl a tím to hasne. Ale cyklistika je jinačí. Pokud za den v přípravném období neodjedeš čtyři pět hodin, tak trénuješ málo. Tak to prostě je.

Nikdy jsi neměl období, že bys to kvůli tomu chtěl zabalit?

Naopak, mě to do dneška baví. Jsem člověk, který potřebuje pohyb ke svému životu. Když mi někdo řekne, že musel na trénink, tak ho nechápu. Já jsem na trénink nikdy nemusel, vždycky jsem se těšil. Ale je pravda, že lidé mi často říkají, že já to mám trošku jinak. Jiná možnost ale není. Když chceš být špičkový, musíš trénovat. Když nemůžou dva dny na trénink kvůli tomu, že je špatné počasí, nebo že jsou nastydlí, a nejsou z toho nervózní, tak je něco špatně.

Kdy jsi začal jezdit závodně?

Ve třinácti.

Nebylo to pozdě?

Na cyklistiku to není pozdě. Začal jsem ve starších žácích. Ovlivněné to bylo i tím, že tenkrát byl docela problém s materiálem, vůbec ho sehnat, aby se dalo na čem jezdit. Do té doby jsem hrál fotbal a ping pong, takže jsem měl nějakou sportovní průpravu.

Opravdu si nemyslím, že to bylo pozdě. Teď je mi sedmačtyřicet a furt mě to baví.

Dokážeš si představit život bez kola?

Pochopitelně, pokud by člověk nemohl z nějakých zdravotních důvodů, tak ano, i když by mi to dělalo velké problémy. Pokud ale budu funkční, tak si to určitě představit neumím a ani nechci, protože ten sport mě udržuje v kondici fyzické i psychické.

A ještě ti vydělává na živobytí, takže jsi jedním z těch šťastných, co dělá to, co ho baví?

Myslím, že takhle šťastný by měl být každý člověk. Nemyslím si, že by lidé měli obecně dělat něco, co je nebaví. Pokud to dělají, tak něco ve svém životě udělali špatně a měli by se nad tím zamyslet. Když člověk najde to, co mu jde, tak by se tím měl zabývat a prosadit se. Je pravda, že zrovna nemusí být lehké se tím 7

OSOBNOST

uživit, ale to není ani tím sportem. Já jsem si však v závodění zvykl překonávat překážky a zjistil jsem, že v životě není nic zadarmo. Snažím se fungovat v oboru, který je mi nejbližší. Kdyby to nešlo, asi bych musel dělat něco jiného.

Ale zatím to jde, ne? Jsi manažerem úspěšného týmu, který jsi v roce 2000 založil v Kolíně. Jak se to událo?

Na sklonku své závodnické kariéry jsem založil oddíl, kam přišlo pět kluků, které bavilo jezdit na kole. S těmi jsem začal a postupně jsem se potkával s dalšími lidmi. Vybudoval jsem i nějaké funkcionářské zázemí klubu. V současné době je výkonnostní skupina asi o dvaceti lidech a pětadvacet dětí je v přípravce v Kolíně. Ten úplný vrchol je šest lidí, kteří jsou v UCI týmu s podepsanými smlouvami.

Tady v Trutnově máme tréninkovou skupinu juniorskou, kde jsou junioři plus jeden kadet a kadetka.

Hned od začátku jsme měli kliku, že jsme potkali špičkové závodníky, se kterými mělo smysl dělat.

Jedním z nich byl i Jaroslav Kulhavý, jenž byl v týmu v době, kdy se stal juniorským mistrem Evropy i světa.

Tušil jsi, že se prosadí mezi světovou elitu?

Možná, že dokážu ten talent odhadnout. Jarda byl určitě výborný kadet, nevím, proč ho neoslovil někdo jiný. Tak jsem to udělal já. Věřil jsem, že to je člověk, který má od Pána Boha naděleno. Kdyby neměl být mistrem světa on, tak nevím kdo.

Na základě dobrých výsledků v klubu jsi byl jmenován i trenérem reprezentace. Jak vzpomínáš na ty tři roky?

Byla to pro mě zkušenost, nicméně moje očekávání to nenaplnilo a skončil jsem na vlastní žádost před olympiádou v Londýně. Přišlo mi, že požadavky na trenéra reprezentačního družstva nejsou ani tak na trenéra, jako spíš na nějakého zajišťovatele výjezdů. Ale nelituji toho, protože se mi zase otevřel prostor pro jinou práci. Rok jsem pak dělal s jedním mančaftem z Moskvy.

Souběžně jsem tak trénoval dva týmy.

Kromě toho, že jsi trenér a manažer, věnuješ se také organizování závodů. Jak složitá záležitost je uspořádat závod v dnešní době?

Hodně a dá se říct, že je to práce na celý rok.

Musíš mít kontakty, koncepci, je to opravdu o tom, že si člověk půjde za svým a investuje do toho spoustu energie. Hodně věcí se nemusí nepovést. Lidé jsou takoví, že si stěžují, málokdy pochválí. Nikomu bych nedoporučil, aby začínal s nulou. Začít pořádat novou akci s tím, že nemáš ohromnou podporu lidí kolem, je cesta do pekel. Kdyby nám například obce při Krakonošově cyklomaratonu nevyšly vstříc a nevytvořily nám takové podmínky, jaké máme, tak 8

by to prostě udělat nešlo. Stejně jako by to nešlo bez spolupráce s policií jak městskou, tak státní. Pokud nemáš silné zázemí pořadatelské ani finanční, zkusíš si to dělat rok dva, dokud máš nadšení. Ale pak si vystřílíš patrony a zjistíš, že to nejde.

To ale není váš případ. Závody v Krkonoších už pořádáte docela dlouho, ne?

Už patnáct let. Od prvního ročníku Trutnovské 50 až po nejmladší akci, kterou je teď Krakonošův cyklomaraton. Lidé si zvykli do Krkonoš na závody jezdit. Vědí, že naše akce jsou dobře uspořádané, což je věc, za kterou vděčím setkání s Ivanem Vetterlem.

Přesně v okamžiku, kdy jsem se přestěhoval do Trutnova. Sedli jsme si jak lidsky, tak názorově. Bez něj bych tady nemohl uspořádat vůbec nic. On je ten, který zajišťuje závody, co se týká organizace pořadatelů a tras. Já se zase starám o marketing a kontakty.

Na jaké cyklistické události v sezoně se těšíš nejvíc?

Těším se na každý víkend, kdy jsou nějaké závody. (smích) Určitě se těším na akce, které nepořádám a můžu si je užít jako účastník nebo fanoušek. Když se jedu projet na závody, je to pro mě vždycky odměna. Anebo se jedu podívat na mistrovství světa na naše závodníky a můžu jim tam jen fandit, protože vím, že budou zabezpečení reprezentačním družstvem. Užívám si to s čistou hlavou. Většina ostatních závodů je pro mě často o práci, zodpovědnosti, povinnostech a starostech.

Otázka na závěr. Stále si holíš nohy?

Jo, tak třikrát do roka. (smích)

JAN SLAVÍČEK · narozen 14. srpna 1969 v Kolíně · s manželkou Martinou je ženatý 16 let, děti Pavel a Sára · po gymnáziu vystudoval FTVS, je diplomovaným trenérem cyklistiky · jako závodník začínal v Lokomotivě Praha, byl mistrem ČSR (1992) a vítězem ČP horských kol (1991), obsadil 16. místo na MS, v reprezentačním trikotu jezdil deset let, dříve se stal i juniorským mistrem ČSR v cyklokrosu (1986) · je manažerem a vedoucím trenérem stáje Expres CZ - Scott Team Kolín · v letech 2008 až 2011 působil jako kouč národního týmu v disciplíně cross country horských kol · v krkonošském regionu má pod palcem pořádání závodů Bike Víkend MTB v Peci pod Sněžkou, Krakonošův cyklomaraton a Žacléřská 70 MTB

9

MUZEUM ROZHOVOR POPELÁŘ

Starý špýchar zaplní bicykly Necelých dvacet kilometrů od Trutnova leží obec Žireč. Ta je známá zejména tím, že ve zrekonstruovaném historickém areálu sídlí Domov svatého Josefa, kde žijí pacienti s roztroušenou sklerózou. Součástí areálu je krásný park, na jehož konci stojí bývalá sýpka z roku 1670, která neměla žádné využití. Vedoucí domova Dominik Melichar proto přišel s nápadem přebudovat ji na expozici historických kol.

HYNEK ŠNAJDAR, FOTO: MILOŠ ŠÁLEK

V této souvislosti oslovil největšího českého sběratele bicyklů Jiřího Uhlíře z Hostovlic na Čáslavsku, který už založil První české muzeum cyklistiky v Nových Hradech u Litomyšle a zaplnil ho exponáty ze své rozsáhlé sbírky. „Těch indicií, které vedly ke vzniku této expozice, bylo více. Jednou z nich je také to, že tudy povede cyklostezka, která bude procházet přímo našim areálem,“ řekl projektový manažer domova Jan Staněk.

Mezi Zoologickou zahradou ve Dvoře Králové, Žirčí a Kuksem projede až 80 tisíc cyklistů. Vedení domova by proto uvítalo, kdyby se prostřednictvím cyklostezky přiblížil tento areál veřejnosti, k čemuž by měla sloužit i nová cyklistická expozice, která má být slavnostně otevřená 10

1. května ke 200. výročí vynálezu jízdního kola.

Už nyní se jednotlivá patra sýpky zaplňují koly.

Celkem by jich tu mělo být zhruba 150. Expozice bude sice menší než v Nových Hradech, ale organizátoři si slibují, že bude ucelenější a obsahově plnější. „Kola budou po stranách zavěšená na vlascích.

Návštěvníci budou mezi nimi procházet po schodištích spojujících jednotlivá patra. Vzniknou tady tematické úseky, kde budou kola, která se objevila ve filmech, dále kola turistická i závodní. Nejstarší kola budou v přízemí, ta nejnovější úplně nahoře,“ přiblížil Staněk. Ten plánuje, že expozice bude interaktivní. Kromě kol tady budou totiž instalovány projektory a obrazovky, na které se budou promítat různé dobové filmy s cyklistickou tematikou. Dole bude rovněž letní sál pro pořádání rozmanitých přednášek či semi-

nářů. Chybět nebude prodejnička se suvenýry spojenými s cyklistikou, které vyrobí pacienti v keramické dílně, dále pohlednice a turistické známky a podobně. „Chtěli bychom pořídit i retro trojkolku, na které by se lidé mohli projet v parku. Dále uspořádáme hry pro děti, hrát bude hudba s cyklistickou tematikou,“ doplnil Staněk. V hlavní roli projektu je však sběratel Uhlíř, který bicykly sbírá už pětačtyřicet let. „Asi před dvěma lety mě oslovil pan Melichar, ředitel Domova svatého Josefa v Žirči, jestli bych nezapůjčil část své sbírky do jejich špýcharu. Přijel jsem za ním a dohodli jsme se, že časem vybudujeme expozici vývoje cyklistiky,“ vzpomíná sběratel.

Ten do staré opravené sýpky zapůjčí například repliku drezíny německého vynálezce Karla Dreise, který si ji nechal v roce 1817 patentovat. V expozici bude také kolo po Emě Destinové ze Stráže nad Nežárkou, dále kola mistrů světa v kolové bratrů Pospíšilů, špýchar ozdobí retrokoutek kol Favorit, které podle Uhlíře nyní prožívají renesanci u sbě-

11

ratelů. „Byla to u nás před rokem 1989 klasická podpultová kultovní značka,“ připomenul.

Návštěvníci také uvidí bicykly z olympiád v Tokiu a Moskvě, tandemové kolo cyklistů Vačkáře a Vymazala, kteří byli dvakrát mistry světa v dráhové cyklistice, kola z Rakouska – Uherska, kardanová kola, tricykl se dvěma koly vzadu či vysoká kola z konce 19. století. Kuriozitou a zároveň diváckou atrakcí určitě bude nejvyšší vyrobené kolo značky Kohout vysoké 147 centimetrů.

Ve vitrínách budou rovněž dobové artefakty, včetně kabinetních fotografií a petrolejové, svíčkové, acetylénové a elektrické lampy. „Návštěvník prostě uvidí celý vývoj jízdního kola,“ dodal Uhlíř.

Protože jde o vzácné kousky, je potřeba, aby byly exponáty dobře zabezpečeny. Na tuto věc myslí i provozovatelé sýpky. „Máme s tím už zkušenosti, protože v kostele svaté Anny jsou velmi cenné exponáty. Vytvořili jsme tam dobrý zabezpečovací systém, který v rámci projektu bude přiveden i sem. Celá expozice je navíc pojištěná,“ ubezpečil Staněk.

MUZEUM ROZHOVOR

12 a12

13

PRODEJCE KOL ROZHOVOR

Lidé nemají problém dát za kolo 40 tisíc MICHAL BOGÁŇ FOTO: JAN BARTOŠ

Když v roce 2010 Martin Skála otevíral v Trutnově další prodejnu s koly, setkával se s názory, jestli se prý nezbláznil. Obchod Prolog Bike, který najdete v centru města, když z pěší zóny zahnete do Pasáže, si však našel své místo na trhu. „Rozjelo se to víc, než bych si kdy pomyslel,“ dokonce říká 39 letý majitel.

Martine, kolik jsi už letos prodal kol?

To jsi mě zaskočil. Práce máme tolik, že se přiznám, že ani moc nevím. V nějakých desítkách to bude určitě, ale přesné číslo ti určitě neřeknu.

Je to běžný stav, co se teď děje v obchodě?

Každá sezona je jiná. Když to řeknu trošku s nadsázkou, tak jsme teď vlastně měli tři sezony spojené v jednu dlouhou, protože zimy z pohledu lyžařů byly špatné, ale z našeho pohledu dobré.

Jsme tak i trošku rádi za to, jaká byla letošní zima, protože jsme si už potřebovali trošku odpočinout.

Myslím, že současný stav prodeje není nic výjimečného ani na jednu stranu.

14

V jakém období si lidé chodí nejvíce kupovat kola?

Kola se prodávají celou sezonu. Spousta zákazníků už ví, že když kolo potřebuje hned, stačí si ho jen jít koupit. Nemusí nad tím tolik přemýšlet. Přemýšlí spíše zákazníci, kteří řeší koupi něčeho dražšího. Ti se zajímají s předstihem, více řeší, zda se jedná o aktuální modelový rok nebo reagují na dobré cenové nabídky, které se ale dějí spíše na podzim. To ale zase bývá velmi omezený výběr.

Statisticky se nedá říct, že třeba duben je do zisku nejvýnosnější a listopad nejztrátovější? Čím déle to dělám, tím více mám pocit, že tyhle věci nemají vůbec žádná pravidla. I například červen někdy umí být špatný, i když je hezky, a nikdo neví proč. Naopak potom přijde měsíc, kdy by to člověk netipoval a prodá se tolik, že to nechápeme.

Opravdu si někdy říkám, jestli to není někým centrálně řízené (smích). Když pak mluvíme s jinými prodejci, zjistíme, že ta situace není pouze u nás, ale jedná se o masovou záležitost plošně po celé

zemi. Pro nás je důležité, že musíme být neustále ve střehu. Sezona je díky tomu pestrá.

Za kolik si průměrně lidé kupují kola?

Dlouho platilo, že nejprodávanější kategorie kol je kolem částky deset tisíc. Dnes se to ale výrazně posunulo více k hranici dvaceti tisíc.

Za tuto částku už se dá sehnat slušné kolo?

Slušné kolo je i za těch deset tisíc, ale dnes už lidé nemají problém dát za kolo třicet čtyřicet. Jsou dokonce lidé, kteří mají za podobnou cenu více kol.

Co mě osobně velmi těší, tak je velmi znát vzestup obliby silničních kol respektive silniční cyklistiky.

Ve svém okolí znám spoustu kamarádů i zákazníků, kteří začali na horském kole a silniční kolo mnohdy z různých důvodů doslova odsuzovali.

Přičemž tím hlavním z nich je samozřejmě provoz na silnicích. Nyní ale pozoruji, že ti, kteří silniční kola dříve odmítali, tak nejenže si je dnes pořizují, ale mnohdy se přistihují při tom, že například v září ještě neseděli na bajku a jezdí v podstatě jen na silničce. Silniční kolo je silně návyková záležitost. Čemu přisuzuješ ten zvýšený zájem?

Je pochopitelné, že na silničním kole ty kilometry nabíhají rychleji, i když samozřejmě i horské kolo má svoje kouzlo. Ale ten silniční trend tady je. Není to tak, že by se lidé zbavovali horských kol, ale pořizují si k MTB i silničku. Dobře víme, jaké množství národa se účastní MTB maratonů. A mnozí pochopili, že ideální příprava probíhá na silničním kole. A kdo ví? Třeba to nakonec má spojitost

i s tím, co již bylo zmíněno. A sice, že zažíváme dobré období a v silničním pelotonu máme velmi dobré cyklisty a lidé to přece jen vnímají.

Jaký je poměr prodaných horských a silničních kol?

Pořád zanedbatelný. Je to přibližně 50 ku 1 ve prospěch horských a trekingových kol. Ale lepší se to.

Zákazníci většinou byli v obchodech zvyklí slýchat, že silniční kola nemáme, protože je nikdo nekupuje. Možná je to ale právě naopak. My je máme, a proto je prodáváme.

Za kolik jste prodali vaše nejdražší kolo?

To bych si asi měl pamatovat, že? (smích) Pokud pominu takového klasického Olprana z kraje devadesátých let, do kterého zákazník na servisu neváhá s trochou nadsázky nasypat snad všechny své úspory, než aby si za pár tisíc koupil něco z tohoto století, tak to bylo kolo za 250 tisíc korun.

Vynáší prodej kol?

Je to stejné jako v každém jiném podnikaní a opravdu to vyžaduje specifický přístup. Otevírací doba „od do“? To neexistuje! Obchody se dějí jak před otevírací dobou, tak po ní a i o víkendech. Každopádně je to určitě branže, která je na tom aktuálně docela slušně. Kdo se však zabývá prodejem kol, tak ví, že je to ale hodně vyvážené časem a v rozporu s nějakým osobním volnem. Když chce člověk mít volno, musí si ho hledat. Když volno v zimě máme, tak si ho jako cyklisti zrovna moc neužíváme. Zimní období věnujeme přípravám obchodu na sezonu. Hodně lidí se nás ptá, proč neděláme

PRODEJCE KOL

zimní sortiment. V začátcích jsme o tom uvažovali, ale jsem rád, že jsme to neudělali, protože by to bylo už neúnosné. Přestože je to finančně slabší období, jsme jen lidi a potřebujeme zrelaxovat.

Proč ses rozhodl otevřít si cyklistický obchod?

Za tímto cílem jsem si šel několik let a věděl jsem, že to chci a budu dělat. Tahle práce mě prostě baví.

Paradoxně se to celé podařilo spustit v době, kdy společností hýbala ekonomická krize. Často jsem slýchával nejen od našich dodavatelů, že jsme si k tomu vybrali špatnou dobu. Dnes ale vidím, že nás to právě díky těmto začátkům posílilo. Naučilo mě to žít nohama na zemi, což je k podnikání nezbytné. Není umění v příznivých časech peníze rychle vydělat a pak o ně zase rychle přijít, jako jsme tomu mnohdy byli svědky v době po revoluci.

Samozřejmě k tomu, abych mohl prodejnu zrealizovat, jsem si musel postupně dojít. Není to jednoduchá věc jak finančně, tak pracovně.

Za těch osm let ses dostal teď do jaké fáze?

Na rovinu, celé se to rozjelo víc, než bych si kdy my-

slel. To, jaká kola a za kolik se dnes prodávají, jsem si v době, kdy jsem firmu zakládal, ani nepředstavoval. Musím říct, že jsme se s prodejnou opravdu stabilizovali. Už ani nevyvíjíme nějaké divoké propagační aktivity, jen takové ty nutné „udržovací“. Troufám si říct, že v současnosti jsme již zavedená firma, což ale samozřejmě znamená i nadále věnovat věci maximum.

V Trutnově je přitom hodně obchodů, co se točí kolem kol, že?

Ano, jak jsem už zmínil, v začátcích jsme slýchali, proč že tady v Trutnově otevíráme cyklo obchod, když jich je tady tolik. Od různých dodavatelů a prodejců jsem věděl, že situace, jaká byla tehdy v Trutnově, nebyla skoro nikde jinde v republice.

Mám na mysli množství prodejen na počet obyvatel. Přesto jsem do toho šel. Byl to fakt, který člověk musel objektivně vnímat, stejně jako jsem ale na druhé straně cítil, kolik z těch prodejen je opravdu dobrých a schopných v budoucnu přežít. Nakonec se stalo i to, že během ne úplně dlouhé doby naší existence několik prodejen v Trutnově skončilo. Samozřejmě jmenovat je nechci a nebudu. My jsme se nikdy, a to podotýkám, ani jedinkrát nechovali tak, že bychom se otírali o konkurenci tady v Trutnově. Vždy jsme si šli svou vlastní cestou.

Mám to chápat tak, že v současné době jsou všechny trutnovské cyklokrámy dobré?

Asi není příliš zvykem chválit svoji konkurenci.

S některými z místních prodejců se normálně bavíme, s některými nepřicházíme do styku vůbec.

Občas mezi námi proběhne i nějaký ten malý kšeft. Každá zdejší prodejna má své značky kol a svůj sortiment, o který se nějakým způsobem stará. Těší mě, že přestože těch obchodů v Trutnově není málo, tak se všechny dokáží uživit. Dle častých reakcí našich zákazníků soudím, že jsme 16

se s Prolog Bikem dostali do té lepší poloviny prodejen v Trutnově. Čím myslíš, že jste si takovou pozici vysloužili?

Primárně to bylo o tom vybrat si kvalitní značky, což samozřejmě nebylo příliš snadné. Byly tehdy takzvaně rozebrané. Ono ve zkratce to funguje tak, že každá dobrá značka ve městě, jako je Trutnov, má pouze jednu prodejnu. Pamatuji situaci, kdy to některé značky zkoušely se dvěma nebo i třemi prodejci ve městě. To ale nevycházelo pro nikoho dobře - jak pro danou značku, tak prodejce a nakonec ani pro zákazníka. Žádná značka v takové situaci nemůže dostat potřebnou péči.

Jaké značky kol nabízíte?

V současné době jsou to Author, Giant, Liv, Felt a elektrokola Lovelec, od sezony 2018 budeme opět prodávat belgickou kultovku Ridley. Toto jsou značky, které najdete na kamenné prodejně. Každá z nich má svůj význam a je silná v jiném segmentu kol. A to má velkou výhodu. Když k nám přijde zákazník a řekne nám, co chce, tak my díky tomu

hned víme, kterou značku máme nabízet, aby byl spokojen. To je důležité. V minulosti se nám totiž stávalo, že jsme měli dvě tři značky zaměřené podobně a někdy se nám to vzájemně trochu tlouklo.

Co se nejvíc prodává?

Vše je, řekl bych, v rovnováze. Prodává se adekvátně doplňků k tomu, kolik se prodá kol. Myslím, že máme určitě největší výběr přileb v Trutnově, ale i tak každý ten model, co máme, má nějaký význam a svého zákazníka. Těch prodáváme opravdu hodně. A potom klasického spotřebního materiálu, řetězy, komponenty... Nic překvapivého.

Prozraď, jaké cyklistické „poklady“ máš doma?

Kola mi doma hezky visí na háku silniční, horský i cyklokrosové. Za sezonu už nestihnu vytahat ani jeden řetěz a ojet pláště. Takže koupit ode mě použité kolo je docela sázka na jistotu. (smích) Samozřejmě jezdím na kolech značek, které prodáváme.

V tuto chvíli mám Giant TCR a XTC, Author Ronin a Ridley X-Night. Žena má Liv Tempt a děti jezdí na Authoru a Giantu.

TRUTNOV ROZHOVOR TRAILS

Houpavá zábava a skvělá reklama MICHAL BOGÁŇ, FOTO: MILOŠ ŠÁLEK

Mezi českými trailcentry jsou Trutnov Trails stále ještě nováčkem. Síť terénních cyklostezek v okolí Čížkových kamenů právě vstupuje teprve do své třetí sezony. „Přesto si myslím, že jsme se zařadili mezi nejlepší čtyřku,“ tvrdí předseda spolku TT Jan Rejl.

Atraktivitou prostředí a pestrostí tratí se trutnovské traily možná dokonce posouvají i těsně za domácí jedničku, za své kamarády a vzory z Rychlebských stezek. „I ze zahraničí máme signály, že jsme vnímáni stále pozorněji,“ upozorňuje.

Když před učitelem trutnovského gymnázia, který doslova propadl stavbě trailů, vyslovíte Trutnov Trails, jako první se mu vybaví spousta práce, další nové výzvy a hlavně velká radost. Když se do myšlenky bajkového projektu ponoří hlouběji, tak věří, že tady vzniká něco unikátního, co může Trutnov posunout směrem k opravdovým centrům. „Genius loci Čížkových kamenů a okolí je zárukou atraktivity stezek pro nejširší škálu návštěvníků,“ říká.

Unikátní koktejl historie, přírodních krás a pestrých trailů činí již nyní tuto lokalitu velmi zajímavou, o čemž svědčí i zájem agentury Czech tourism a dalších. „Přidanou hodnotou je pro mne i skvělá nově vznikající komunita lidí kolem trailů,“ sleduje s nadšením, jak současní i bývalí závoďáci, hobíci, partička z bikeparku Vlčka, študáci, holky i děti víc kopou a staví pro druhé, než sami jezdí.

18

Už na začátku si trutnovští trail buildeři řekli, že se pokusí vybudovat něco většího, co bude mít smysl nejen pro ně, ale přinese užitek i ostatním. A kdyby se to náhodou nepovedlo, tak jim zůstane pár pěšinek, na kterých se vyřádí sami nebo jejich děti.

Tohle platí pořád, nicméně dnes už si nepřipouští možnost, že by celý projekt, který je stál spoustu sil i nervů, zkolaboval. „Je skvělé, že se aktivně zapojilo město a další menší subjekty či jednotlivci, za to všem patří obrovský dík. Máme signály, že by se v příštím roce měl přidat i kraj a pak by se z Trutnov Trails mohl stát jeden z vyhlášených bikových rájů nejen v rámci České republiky. Pokud to klapne a vydrží i podpora našich nejbližších, máte se nač těšit,“ usmívá se Jan Rejl.

Z jeho pohledu je na budování trailů nejtěžší všechno okolo, mimo samotné stavění. Shánění povolení, finančních prostředků, lidí, materiálu, úřední kontroly a tak dále. Pro mnoho lidí, včetně úředníků či politiků, je to stále nová věc. „Přesvědčit je, že neničíš les a krajinu, ale naopak jí dáváš novou hodnotu, je někdy dřina. Naše původní představa, že cestička je prošlapaná v zahraničí i u nás, a my tak budeme moct jen ukázat dobré příklady a stavět, byla poněkud naivní,“ vypravuje. Je přinejmenším zvláštní, že vyasfaltovat desítky kilometrů cyklostezek v krajině není problém legisla-

tivně ani finančně, ale vykopat přírodní traily či jen zprůjezdnit staré stezky, je neskutečné martyrium. To potvrdí prakticky všichni, kdo se o to u nás alespoň pokusili. Kopání už je vlastně třešnička na dortu a konečně ježdění po nových trailech je po tom všem až skoro neskutečná odměna.

Kdo si to někdy zkusil, tak ví, že práce na trailech je těžká, ale krásná. Je to skvělá terapie pro lidi z města, žijící v permanentním stresu. Les je skvělá dobíječka baterií a čistička hlavy. Víc a víc lidí si to uvědomuje, a proto se skupina srdcařů, kteří ve svém volnu a zadarmo kopou a smýkají balvany, utěšeně rozrůstá. „Je skvělé, že se na brigádách sejdou lidi nejrůznějšího věku, profesí i názorů, kteří by se jinak jen těžko potkali,“ poukazuje Jan Rejl. „Schází se i víc a víc bajkerského potěru, takže budoucnost Trutnov Trails je zajištěna,“ doplňuje. Prakticky každý, kdo si jednou vyzkoušel vykopat s nimi pár metrů, se podle svých časových možností vrací. A jsou to už i prý kopáči z Hradce, Prahy, Jablonce a dalších míst. „Následné vnímání trailu, když v něm máš kus svého srdce, je diametrálně odlišné,“ usmívá se Rejl.

Největší novinkou letošního roku na TT bude výstavba fungl nové tratě z dílny bezesporu 19

Živnostníci si zaslouží

ÚVĚR

S GARANTOVANÝM

ÚROKEM

5,9 % BEZ RUČENÍ NEMOVITOSTÍ

224 444 555 | monetapodnikatelum.cz S námi mohou živnostníci počítat

Podnikatelský splátkový úvěr Expres Business. Žadateli nevzniká právní nárok na uzavření smlouvy.

MONETA Money Bank si vyhrazuje právo nevyhovět žádosti o úvěr. Nabídka platí do 14. 6. 2017.

nejlepšího stavitele po celém světě, Toma Pro. V Trutnově už byl tento Čechokanaďan dvakrát na krátké pracovní návštěvě a potenciál zdejší krajiny se mu velmi zamlouvá. „Právě on je nejlepší zárukou toho, že nový trail bude atraktivní, bezpečný, šetrně postavený a snadno udržitelný,“ podotkne Rejl. Práce s ním je prý obrovskou inspirací.

PROMĚŇTE SVÉ BYDLENÍ V NOVÉ Bez zajištění až do 700 000 Kč Rychloúvěr pro lepší bydlení • výhodná úroková sazba • bez zajištění až do 700 000 Kč (bez ručitele nebo zástavy nemovitosti) • splátky si můžete rozložit až na 15 let • daňová úspora ze zaplacených úroků z úvěru Tereza Fátorová, tel.: 737 133 433 Zdeňka Morávková, tel.: 732 129 250 Havlíčkova 13, Trutnov

Trutnov Trails mají vypracovaný projekt výstavby na další dva roky a Tomův trail je jeho součástí. Aktuálně ještě potřebují získat souhlasné stanovisko orgánů životního prostředí, definitivní odsouhlasení financování a práce se mohou spustit. Lidé z trailů i kanadská firma jsou připraveni, takže věří, že ještě letos vznikne nové hlavní lákadlo TT. To by ovšem nešlo bez výrazné finanční podpory města a Jan Rejl je rád, že trutnovští zastupitelé pochopili význam tohoto projektu pro region. Dotaci je předjednaná a přislíbená, konečné slovo bude mít květnové zastupitelstvo. „Jsem přesvědčen o tom, že Trutnovu se investice opravdu vyplatí,“ naznačuje Jan Rejl. Většina z dotace (původně se mluvilo o třech milionech, ale tolik to nebude) připadne na výstavbu „kanadského“ trailu, což bude pro Trutnov skvělá reklama. Zbytek částky půjde na údržbu stávajících tratí a chod trailcentra ve Lhotě.

V loňském roce se podařilo vybrat i 150 tisíc korun přes internetovou kampaň na dokončení Kozího trailu a už na podzim se začalo s budováním nových sekcí. „Momentálně pracujeme na dalších a celý trail v délce pěti kilometrů bude dokončen nejpozději do Velikonoc,“ přibližuje Jan Rejl aktuální stav. V závislosti na počasí pak zpevní povrch a slavností otevření včetně nějaké testovačky se plánuje na prodloužený víkend na přelomu dubna a května. „Ještě jednou chceme touto cestou poděkovat všem, kteří kampaň jakýmkoliv způsobem podpořili.

Víme, že mezi nimi byla i spousta Trutnováků,“ cení si zájmu lidí z města a okolí.

Právě ty nejnovější části Kozího trailu jsou i nejlehčí a snadno dostupné, budou proto ideální na ochutnávku terénního bikingu i pro rodiny s dětmi. „I můj pětiletý synek je dává s přehledem,“ líčí učitel biologie a zeměpisu. Neznamená to ale, že se bude jednat o nudné dálnice, pořád to budou atraktivní traily s krásnou kulisou.

20

TRUTNOV TRAILS Panský stoupák (3,4 km) Nástupní stoupavý trail, který vás dovede na začátek trailů na rozcestí U Jeskyňky.

Bunkr trail (3,2 km) Lehký panoramatický trail od Slavětínské rozhledny k trailcentru ve Lhotě.

Kozí trail (5 km) Zatím nejlehčí a nejoblíbenější trail s flow IMBA sekcí, která vás zavede až na nástupní parkoviště Pod Sedmidomí.

Modřínový trail (3,3 km) Středně obtížný trail. Spíše syrovější, ale nejvypečenější místa mají většinou i „dámskou“ variantu průjezdu.

Trail Pod Jeskyňkou (2 km) Náročný, hodně sjezdově laděný syrový trail s již legendární Whistler sekcí je výzvou i pro extra zdatné bajkery.

Bajkeři letos určitě také pocítí zkvalitnění služeb trailcentra, kde bude více modelů testovacích kol. A nejen ty. Trutnov Trails navázali spolupráci s úpickou firmou BP Lumen, což se projeví možností otestovat si nejrůznější cyklokomponenty, bajkeři si budou moci také vyzkoušet a koupit speciální obuv, přilby či chrániče. „Na kopci chceme i bez větších finančních investic svépomocí vybudovat několik kratších techničtějších trailů ryze přírodního charakteru,“ dodává Rejl k letošním plánům.

Jak již bylo zmíněno, stále více Trutnováků vnímá TT pozitivně, což se projevuje například i v prodejích celoodpružených kol, ideálních na zdejší tratě. Trutnov se pevně zabydlel na bikerské mapě republiky a Jan Rejl a spol. by byli rádi, aby se posunul i na mapu Evropy. „Je proto škoda, když slýchám, že řada místních se o trailech dozvěděla až od svých známých odjinud, nebo dokonce od zahraničních hostů, kteří sem proto přijeli,“ trošku si posteskne. Ale bere to jako své pochybení, a proto chce letos ještě více rozšířit povědomí o TT mezi trutnovskou veřejností a vymýtit tak legendy o šílencích padajících ze skal a ničících les. S tím souvisí i budování lehkých tratí tzv. pro všechny.

I když v lese není nainstalované žádné speciální počítadlo průjezdů, tak odhadem Trutnov Trails vloni navštívilo přes 7000 bikerů. To v porovnání s těmi nejnavštěvovanějšími areály nemusí vypadat jako velké číslo, ale místní nadšenci jsou navýsost spokojení. Málokterá aktivita prý dokáže do našeho regionu přivést tolik návštěvníků. „Větší návštěvnost by navíc působila obtíže 21

v okolí trailů, neboť nám hlavně chybí potřebné zázemí a infrastruktura,“ poukazuje Jan Rejl na velký úkol pro příští sezonu.

Co ještě Trutnov Trails postrádají, je větší rozsah stezek, který by přiměl návštěvníky zůstat na více dní a přispět tak ještě více k rozvoji Trutnovska. Zatím jsou pro většinu bajkerů atraktivní, ale maximálně víkendovou záležitostí. Ale to jsme zase zpět u problému, že nedílnou součástí fungujícího MTB areálu musí býti odpovídající zázemí s dobrou dopravní dostupností a celou řadou doplňkových služeb. „Přestože se ve stávajících podmínkách ve Lhotě všichni maximálně snažíme, je jasné, že jednou z priorit následující sezony je realizace nového trailcentra,“ prozrazuje muž se smělými plány. Velmi zajímavé je zjištění, odkud už lidé na „Čížkáče“ - vyloženě jen kvůli TT - přijeli. Základ tvoří samozřejmě čeští bajkeři, Poláci ale už nyní tvoří třetinu a neváhají urazit třeba 700 km od Baltu. Dalších zahraniční hosté zavítali z Německa, Slovenska, Rakouska, Itálie, Francie, Dánska, Belgie, Nizozemska či Švýcarska, našli se ale i jednotlivci z Kanady, USA, Austrálie nebo Singapuru.

Živnostníci si zaslouží

MOŽNOST ZÍSKAT

PŘÍSPĚVEK

NA DANĚ

224 444 555 | monetapodnikatelum.cz S námi mohou živnostníci počítat

Akce probíhá od 1. 4. do 30. 4. 2017. Její úplná pravidla naleznete na www.moneta.cz/podnikatelum/pravidla nebo v pobočkách MONETA Money Bank.

BIKEPARK VLČKA

Pozor, sviští letci!

Ať jste ve sjíždění downhillu nováčky nebo už hledáte i trošku větší adrenalinové výzvy, bikepark Vlčka je tím správným místem, které uspokojí váš bajkový apetit.

MICHAL BOGÁŇ, FOTO: MILOŠ ŠÁLEK

Trutnovský bikepark se nachází v městském lesoparku poblíž běžecko-lyžařského areálu Paradráha. Přestože se rozkládá na poměrně malém prostoru, nabízí spoustu zábavy. Je zaměřen na techničtější jízdu s mnoha skoky a klopenkami.

FR a DH komunita zaručeně ocení velmi pestré spektrum lajn od houpavých začátečnických až po dráhy pro zkušené borce beze strachu. „Všestrannost je opravdu největší chloubou našeho parku,“ potvrzuje Daniel Tamchyna z oddílu Krakonošových jezdců, kteří si Vlčku vzali pod svá křídla. Dan je jedním ze tří mušketýrů - ti další dva jsou Pavel Němec a Miroslav Kulda, kteří v roce 2012 vyrazili na kopec a pustili se do budování překážek. Jejich počínání však předcházela dohoda s Lesy a parky města Trutnova i městem samotným, které sjezďáckým nadšencům oficiálně umožnilo stavbu trailů. „Předtím tam bylo jen pár ilegálně postavených skoků.

Dnes z těch původních zůstaly asi tři,“ vzpomíná Dan, jak Vlčka vypadala před pěti lety, kdy se započala éra extrémního bikingu v Trutnově.

Za těch pět let se část lesa u silnice ve směru na Starý Rokytník neuvěřitelně změnila a bikeři si svou zručnost mohou vyzkoušet na dřevěných lávkách, dropech, klopenkách, až desetimetro22

vých skocích, boulích, nechybí tu ani divácky atraktivní pasáž z kamenů… Inspiraci ke stavbě čerpali „Danone“ a spol. z internetových videí promovaných bikerů. Ne všechno jim ale šlo převést do trutnovské reality. „Viděli jsme třeba pecka překážku, ale pak jsme přišli na ten náš malý kopec a zjistili jsme, že ji tam prostě nenarveme,“ vysvětluje, jak postupně zjišťovali, co se na Vlčku hodí a co je pro ni zcela pasé. Překážku od překážky se zlepšovalo i provedení práce, ubývalo stavebních omylů a kvalita parku se zvyšovala. „Když teď stavíme něco nového, většinou se nám to povede hned napoprvé,“ pochválí se.

V současnosti disponuje bikepark sedmi různými lajnami, které se liší jak obtížností, tak charakterem. „Dráhy jdou ale mezi sebou různě kombinovat, takže záhy úplně bez problémů uděláš i deset tratí,“ poukazuje Dan Tamchyna na možnosti křížení, které umožní jezdcům odjet třeba druhou půlku trailu po jiné stopě.

Letos plánují Krakonošovi jezdci přidat ještě několik překážek a některé tratě se dočkají rozšíření formou jakéhosi rozdvojení. „Chceme to udělat zajímavější pro bikery, kteří jedou jeden trail za sebou, aby třeba měli šanci toho druhého předjet jinou částí.“ Tyto úpravy zároveň povedou k zaplnění posledního volného místa v aktuálně vymezeném prostoru pro bikepark. „Co nám ta vrstevnice nabídla, to jsme využili. A myslím, že stoprocentně,“ přikyvuje hlavou Dan. Vlčka se tak ocitne na prahu, co bude dál. Varianty na eventuální rozšíření do jiné části lesa by se zřejmě našly, ale to je hudba budoucnosti a nějaké další dohody s městem. „My se teď soustředíme jen na stávající traily, protože za ty roky nám spousta překážek posedala, některé jsou dřevěné a začínají hnít, musíme je opravit a tak dále,“ vykládá Dan, co také bude náplní na letošních brigádách. Velká pozornost je věnována především „flow“ sekci, která je pro park stěžejní lajnou. Na tomto trailu totiž začínají všichni bikeři. „Proto si ho pipláme, aby ho dokázal sjet úplně každý,“ tvrdí Dan. To nejlepší lze každoročně zhlédnout při závodě Vlčka Trails. Park je volně přístupný všem.

KRAKONOŠOVI JEZDCI Sportovní oddíl se zájmem o downhill a fourcross byl založen v roce 2012 a má přes třicet členů. Mezi nejlepší současné závodníky patří vítězové loňského ročníku Vlčka Trails - Matyáš Říha a Honza Wagenknecht.

Z těch nejmenších jezdců stojí určitě za zmínku Filip Pokorný a pětiletý Ondra Němec. „Ten je úplně hustej, lítá tady na odrážedle a už dává no hander a všelijaké otočky,“ líčí předseda oddílu Daniel Tamchyna a dodává, že on je naprostou ukázkou všestrannosti parku, kde může začít i malé dítě.

Oddíl se schází na pravidelné úterní tréninky a veškeré svou aktivitu směřuje k domácímu závodu.

Pokud se podaří sehnat dostatečnou podporu od sponzorů, mají Krakonošovi jezdci v plánu objet i celorepublikovou BigMat Czech Downhill Tour, která vznikla po zrušení Českého poháru.

Živnostníci si zaslouží

KREDITKU, KTERÁ VRACÍ

1 % ZPĚT

Z KAŽDÉ PROVEDENÉ PLATBY.

NEOMEZENĚ.

224 444 555 | monetapodnikatelum.cz S námi mohou živnostníci počítat

23

Žadateli nevzniká právní nárok na uzavření smlouvy. MONETA Money Bank si vyhrazuje právo nevyhovět žádosti o úvěr.

KOLOBĚŽKY

Jízda je netradiční zážitek

Kola jsou sice fajn, ale koloběžky začínají být hitem.

O tom ví své Radek Čermák z cyklistické prodejny Kola – Rtyně ve Rtyni v Podkrkonoší. Ten kromě kol rozjel také půjčovnu koloběžek a udělal dobře. O tuto službu je totiž zájem.

HYNEK ŠNAJDAR, FOTO: ARCHIV RADKA ČERMÁKA

Proč jste se rozhodli otevřít půjčovnu koloběžek a kdy to bylo?

Myšlenka půjčovny koloběžek vznikla asi před pěti lety, kdy jsem sám začal aktivně jezdit na koloběžce a tento sport jsem si zamiloval. Samo-

zřejmě, že tento pohyb začal zajímat stále více lidí a proto jsme pořídili několik koloběžek Kostka a začali je půjčovat.

Kde ji obyvatele či návštěvníci trutnovského regionu najdou?

Nejbližší veřejná půjčovna je ve sportovním areálu v Havlovicích, další půjčovna je v infocentru v Polici nad Metují.

Jak půjčovna funguje? Jaké jsou podmínky zapůjčení?

Půjčovna funguje velice jednoduše, potřebujete pouze jeden platný doklad – pas nebo občanku – a

vratnou kauci na koloběžku ve výši 1000 korun, vyplníte krátkou smlouvu a frčíte.

Na kolik mě to přijde, když si půjčím koloběžku?

Půjčovné na jednu až dvě hodiny je 80 korun, jeden den 300 korun, dva dny (víkend) 400 korun.

Kolik koloběžek máte k dispozici, jaké typy a pro jaké věkové kategorie?

Vlastníme dohromady asi 30 koloběžek, které jsou k dispozici, kde je zrovna potřeba. Deset v Havlovicích, stejný počet v Polici nad Metují a deset je připravených v záloze v pojízdné půjčovně.

Kdo jsou vaši zákazníci?

Naši zákazníci jsou rodiny s dětmi, sportovci, kteří hledají jiný pohyb, skupiny nebo firmy, které chtějí zažít něco netradičního.

Provozujete i mobilní půjčovnu. Jak vypadá tato služba?

Mobilní půjčovna je připravena k výjezdu na různé akce, přivezeme 10 až 20 koloběžek pro děti i dospělé. Ty si lze na akci bezplatně zapůjčit, povozit se, zeptat na jakékoli informace o tomto sportu. Vždy je přítomen odborník, který rád poradí, například s technikou jízdy či výběrem stroje.

Účastníte se s touto půjčovnou nějakých akcí?

Ano. Nejbližší akce, kde se objeví i naše půjčovna, se koná 22. dubna. Je to běh na Kuksu RunGoRun. Dále budeme přítomni 3. června na 1. ročníku Excalibur Race ve Ski areálu Mladé Buky. Hodně atraktivní je třeba také koloběžkový závod pro veřejnost v Polici nad Metují, který se uskuteční 19. srpna.

25

HOBBY

Zahradníkův rok s Mečířem

Vyběhněte na zahrady, nastal čas jarních prací Máme pro vás dvě důležité dubnové zprávy. Jestli jste se až dosud lenošivě kochali prvními slunečními paprsky, právě teď byste toho měli nechat. A jestli vaše okna a předzahrádky smutně vyhlížejí první barevné květy, právě teď byste jim měli udělat radost.

Sníh konečně definitivně zmizel, takže je nejvyšší čas popadnout hrábě, rýče, motyky, nastartovat vertikutátory a vyhnat pavouky z holínek. Vyhrňte si rukávy, vaše zahrada potřebuje ošetřit a provzdušnit. Kdo ještě nestihl ostříhat ovocné stromy, 26

placený článek

konkrétně jádroviny, měl by naostřit zahradnické nůžky a dát jim novou svěží fazónu. Totéž platí pro angrešty a rybízovníky. Jarní řez keřům prospívá, tak se nebojte, a všechno, co se vám nelíbí, ať je pryč.

A ty šedivé okenní parapety, vchody do domů a terasy? I na ně máme recept. Nachystali jsme celou řadu narychlených cibulovin, macešek, vřesů, petrklíčů, sedmikrásek a dalších pestrobarevných poslů jara. Ranní mrazíky jim neuškodí a parádu udělají náramnou.

Začínáme také expedovat oblíbené muškáty i nepřeberné množství balkonovek. Můžete je pomalu dopěstovávat, ovšem na větší sazenice si počkejte až na konec dubna. Už teď můžeme slíbit, že nabídka bude skutečně široká. Váhavcům poradíme s výběrem, aby si bohaté květy užívali až do podzimu.

níky za tu námahu rozhodně stojí. Pokud si náhodou nebudete vědět s něčím rady, stavte se za námi. Určitě si o radostech jarního zahradničení popovídáme.

Ať se vám i vašim zahradám dobře vede.

Jindřich Mečíř s kolektivem

V plném proudu je prodej ovocných stromků a drobného ovoce. Konečně se nám podařilo rozšířit sortiment i o velmi žádaný muchovník. Je otužilý, nenáročný, bohatě kvete a od poloviny června do konce srpna plodí výborné jedlé bobule. Uplatní se v užitkové i okrasné zahradě, protože na podzim získává jeho listí úžasnou červenou a oranžovou barvu. Muchovníky, kterým se občas říká indiánská borůvka, je možné pěstovat i v podhorských oblastech.

Zahradníkům a zahrádkářům přeji, aby jim šla práce pěkně od ruky. Pohled na rozkvetlé balkony a tráv-

Začíná m 10 pac s expedicí k a dalšíh ů muškátů o nep množs řeberného tví d balkon ruhů ovek

27

Vítání jara – akce pro rodiny UFFO ** 15:00 hodin ** bez vstupného

VYNÁŠENÍ SMRTKY

neděle 2. 4.

Divadelní delikatesy: Divadlo Anička a letadýlko Uvádíme ve spolupráci s Novou sítí v rámci OZVĚN MALÉ INVENTURY 2016 UFFO ** 19:00 hodin ** předplatitelé vstup na abonentku DD, ostatní – vstupné 320, 295, 270 Kč

PIČUS NENÍ KRETÉN

sobota 1. 4.

Výstava kino Vesmír – foyer ** otevřeno vždy v době promítání filmu ** vstup na výstavu zdarma

SLEZSKÝ KARTOGRAF JAN PŘIBYLA: TVŮRCE HOSPODÁŘSKÝCH MAP ČESKOSLOVENSKA

do 11. 4.

Divadlo a hudba: představení v produkci

COMMEDIA FINITA

úterý 11. 4.

Hosté: Robert Kusmierski – akordeon, Pavel Plánka – bicí, perkuse Koncert je do 12 let nepřístupný!

UFFO ** 19:00 hodin ** VYPRODÁNO

JAROMÍR NOHAVICA

pondělí 10. 4.

Cestopisný pořad Aleny a Jiřího Márových kino Vesmír ** 19:00 hodin ** vstupné 80 Kč

ŠPANĚLSKO A PORTUGALSKO

pondělí 10. 4.

Alena a Jiří Márovi: Španělsko a Portugalsko Pořadatel: UFFO a Český červený kříž kino Vesmír ** 14:30 hodin

AKADEMIE TŘETÍHO VĚKU

pondělí 10. 4.

Rodinné UFFOkousky: Divadlo Studna Představení pro děti od 5 let UFFO ** 16:00 hodin ** vstupné 90 Kč, se slevovou kartou 72 Kč

JAZZINEC 2017

19. ročník mezinárodního hudebního festivalu Pořadatel: Alternativa pro kulturu z. s.

Spolupořadatel: UFFO Více informací: www.jazzinec.cz

neděle 9. 4.

DLOUHÝ, ŠIROKÝ A BY...

18. 2.–27. 4.

sobota 22. 4.

Tradiční akce zejména pro děti Pořadatel: UFFO a SVČ Trutnov Spolupořadatel: MEBYS Trutnov s.r.o.

Společný průvod účastníků akce v čarodějnických maskách a kostýmech – sraz před společenským centrem UFFO ve 20:00 hodin, odchod průvodu ve 20:15 hodin ** pálení vatry a program od 20:45 ho-

ČARODĚJNICKÁ OLYMPIÁDA

neděle 30. 4.

Rodinné UFFOkousky: Divadlo DRAK Hradec Králové Představení pro děti od 3 let UFFO ** 15:00 a 17:00 hodin ** vstupné 90 Kč, se slevovou kartou 72 Kč

O DVANÁCTI MĚSÍČKÁCH

neděle 23. 4.

Host: Peter Aristone Koncert Pořadatel: Agentura Petřinová s.r.o.

UFFO ** 20:00 hodin ** vstupné 550, 440, 390, 350 Kč

ANNA K. „VE SVĚTLE“ 2017

Duben

Finálový galavečer Pořadatel: ART PRESTO – reklamní a umělecká agentura a UFFO UFFO ** 17:00 hodin ** vstupné 250 Kč

ČESKO ZPÍVÁ 2017

sobota 8. 4.

Činoherní divadlo A: Klicperovo divadlo Hradec Králové UFFO ** 19:00 hodin ** předplatitelé vstup na abonentku ČDA, ostatní – vstupné 350, 325, 300 Kč

KYTICE

středa 5. 4.

Vernisáž 4. 4. od 18:00 hodin Partner Galerie UFFO: GRUND a.s.

Projekt se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury ČR Galerie UFFO ** otevřeno: pondělí–sobota 9:00–18:00 hodin ** vstupné 30 Kč, děti 15 Kč, děti do 3 let zdarma

BIRGITT FISCHER: AUTOFOKUS

5. 4.–9. 5.

Činoherní divadlo B: A Studio Rubín, Praha UFFO ** 19:00 hodin ** předplatitelé vstup na abonentku ČDB, ostatní – vstupné 350, 325, 300 Kč

SLAST

pátek 21. 4.

Muzikál Městských divadel pražských – Divadla ABC, uvádíme mimo předplatné UFFO ** 19:00 hodin ** VYPRODÁNO

PROČ MUŽI NEPOSLOUCHAJÍ A ŽENY NEUMÍ ČÍST V MAPÁCH

úterý 18. 4.

Výstava kino Vesmír – foyer ** otevřeno vždy v době promítání filmu ** vstup na výstavu zdarma

MAESTRO HLEDÁ MAESTRA

12. 4.–11. 5.

Divadla Viola a agentury M. Rusové UFFO ** 19:00 hodin ** předplatitelé vstup na abonentku DH, ostatní – vstupné 350, 325, 300 Kč

www.uffo.cz

Předprodej vstupenek: Turistické informační centrum Trutnov pondělí–pátek 9:00–17:00 hodin sobota 9:00–12:00 hodin tel. 499 818 245 Změna programu vyhrazena!

Předprodej a rezervace vstupenek: Inforecepce UFFO pondělí–sobota 8:00–19:30 hodin tel. 499 300 999, e-mail: info@uffo.cz

din Na Nivách

KRKONOŠSKÉ OBÁLKY S.R.O.

Tradice, která zavazuje Jen málo lidí z našeho regionu ví, že zde v Podkrkonoší, v malebném městečku Svoboda nad Úpou existuje firma mezinárodního formátu. Jedná se KRKONOŠSKÉ OBÁLKY s.r.o.

Tradice výroby obálek

Na první pohled již ze samotného názvu je patrno co KRKONOŠSKÉ OBÁLKY s.r.o. vyrábějí. Je tedy společností vyrábějící poštovní obálky a tašky.

V současné době zaměstnáváme 86 zaměstnanců.

Tato výroba je zde považována již za tradiční, když rozvíjí již historickou výrobu a zpracování papíru v našem regionu, a to v Hostinném již od 19. století.

V minulosti jsme byli součástí KRKONOŠSKÝCH PAPÍREN a.s., nebo spíše známějšího názvu firmy „KRPA“. Tradice je tedy dnes tím, co nás zavazuje vůči budoucím generacím, udržet tuto výrobu zde v regionu a rozvíjet ji. Naše široká nabídka obsahuje jak základní bílé obálky, tak obálky s plnobarevným ofsetovým potiskem či doručenkové obálky.

Mají obálky budoucnost?

I když dnes ve věku elektronizace informací čelíme všichni úbytku tradičních metod zachovávání vztahů mezi lidmi ve formě klasických dopisů, pohlednic z výletů apod., jsou poštovní obálky stále využívanou formou pro sdělení informace a v mnoha případech je to nástroj nutný pro podporu prodeje výrobků či služeb. Ani v dnešním digitálním věku nelze vše poslat emailem nebo SMS, a proto zboží, katalogy či dárky svěřujeme do rukou zaměstnancům pošty nebo kurýrům. V některých západních zemích se již lidé bouří proti 30 placený článek

řekněme „násilnému vnucování“ elektronické komunikace mezi úřady, firmami a fyzickými osobami. Vzniká tak řada hnutí pro zachování písemné komunikace předávané klasickou poštovní obálkou. Jednou z těchto aktivit je kampaň vzniklá v Anglii a rozvíjená v EU, s názvem „KEEP ME POSTED EU“, která podporuje právo občana na výběr formy, v jaké má dostávat důležité informace, jako např. daňové informace, účty z banky, volební lístky, atd., bez toho, aby byl v nějaké nevýhodě proti jiné formě ve srovnání s papírově předanou informací. Jinými slovy poštovní obálky ještě nejsou a dlouho nebudou archaickým nástrojem komunikace, se kterým se můžeme setkat jen v muzeích či historických dokumentech.

Obchodní příležitosti v Evropě

Před 4 lety jsme se díky našemu podnikatelskému potenciálu stali předmětem prodeje španělskému nadnárodnímu koncernu PRINTEOS se sídlem v Alcala de Henáres u Madridu. Tento holding se orientuje rovněž na výrobu a prodej poštovních obálek a tašek. Své výrobní závody a obchodní zastoupení má po celé západní Evropě a zaměstnává celkem více než 1600 zaměstnanců a je považován za „dvojku“ na trhu. Ve Španělsku je ve své podstatě jediným původním výrobcem obálek, tak jako je naše společnost v České republice.

Naše začlenění do této skupiny nám přineslo otevření západního trhu pro naše výrobky. A nejen to. Zárukou úspěchu v těchto obchodních teritoriích je nejen kvalita výrobku, ale i cenová kon-

kurenceschopnost v tvrdé konkurenci místních výrobců. V posledních letech jsme se tak museli zaměřit silně na zvyšování produktivity práce a snižování nákladů. Dnes můžeme říci, že s pomocí našich nových majitelů jsme dosáhli výrazných pokroků. Začleněním do skupiny PRINTEOS nám umožňuje nabízet i obálky z archové výroby, které jsme schopni zajistit u sesterských společností. Naší majitelé nás tak vnímají nejen jako společnost přinášející zisky, ale generovaný zisk se snaží vrátit zpět v podobě investic do technologií, budov či zlepšování pracovního prostředí. A v neposlední řadě pamatují i na zaměstnance, kdy v posledních letech docházelo k výraznému růstu mezd. Ale i u nás platí obecné pravidlo, že si musíme na své mzdy vydělat a to nelze jinak, než být úspěšný na trhu. Nicméně přináležitost do této skupiny je pro nás zcela jistě zárukou dlouhodobého udržitelného rozvoje.

Tradiční dodavatel obálek v ČR

V ČR máme dnes renomé u zákazníků výrobce a dodavatele s vysokou měrou flexibility a rychlosti dodávek, kdy jsem schopni do 24 hodin dodat obálky kamkoliv v rámci ČR. Od února 2017 jsme zahájili provoz i vlastního e-shopu s cílem být blíže zákazníkovi, a to bez prostředníků.

Den otevřených dvěří

Společnost KRKONOŠSKÉ OBÁLKY je otevřenou společností a to nejen se zajímavým výrobkem, ale i s mnoha pracovními příležitostmi. Rádi bychom široké veřejnosti představili zajímavosti naší výroby v rámci Dne otevřených dveří, který se bude konat dne 19.4.2017 od 9.00 do 16.00 hod.

Adresa: Úpská 481, Svoboda nad Úpou.

Ing. David Kotajný generální ředitel

Úpská 481, 542 24 Svoboda nad Úpou e-mail: obalky@krkonosskeobalky.com www.krkonosske-obalky.cz

Hledáte zaměstnání?

Nabízíme práci: · Strojvedoucí obálkového stroje · Pomocník obálkového stroje · Manipulační dělník · Tiskař Mzda až 25 000 Kč Tel: 499 300 421

Den otevřených dveří 19. 4. 2017 od 900 do 1600 hodin

Úpská 481 | 542 24 Svoboda nad Úpou | www.krkonosske-obalky.cz x

ROZHOVOR V SERVISU

Opravím i čtyřicetiletou skládačku HYNEK ŠNAJDAR, FOTO: MILOŠ ŠÁLEK

Když jedete po Horské ulici v Trutnově směrem na Zelenou louku, nemůžete si po pravé straně nevšimnout pěkného šedého domu, v jehož přízemí sídlí ZK Cykloservis. Jeho majitel Zdeněk Křížek kola nejen prodává, ale také provádí jejich servis. Dělá to už hodně let a zákazníci jsou spokojeni. „Jsem tady pro širokou vrstvu zákazníků, nejen pro ty, kteří mají osmdesát tisíc na to, aby si koupili drahé, krásné a super naleštěné kolo,“ říká.

Co vás vedlo k tomu, že jste založil firmu na prodej a servis jízdních kol? Kdy to bylo?

S opravami kol jsem začal v roce 1991. Přibližně čtyři roky na to se otevřela prodejna včetně servisu a začalo se naplno podnikat. Byl to koníček, který přerostl do podnikání.

32

Jaké byly začátky?

V té době panovalo velké nadšení, což určitě spousta lidí pamatuje. Bylo to poměrně hektické.

Byl velký hlad nejen po opravách, ale i po nových kolech. Tenkrát se opravovala hlavně kola z dob před rokem 1989. Byly to zejména Favority, Esky, skládačky, spousta dnešních servismanů to už ani nezná. Ty úplné začátky spojené s prodejem jsem ale nezažil, protože jsem s tím začal někdy v roce 1994.

Je rozdíl mezi dobou, kdy jste začínal, a současností?

Nejvíce se změnilo to, že se dnes opravuje méně a více se vyměňují celé díly a součástky. Já se snažím ještě některé věci opravit a zprovoznit. Dá se to udělat, ale spousta servisů už k tomu nemá vztah.

Kdo jsou vaši zákazníci?

Jsem tady pro širokou vrstvu zákazníků, nejen pro ty, kteří mají osmdesát tisíc na to, aby si koupili drahé, krásné a super naleštěné kolo. Opravím i čtyřicetiletou skládačku, nemám s tím problém.

Nebráním se starým, opotřebeným kolům, na které majitelé moc nedbali. Ty finanční nároky pak ale stoupají.

Když si u vás koupím nové kolo, kdy bych měl navštívit poprvé servis?

První servis se provádí zhruba po 150 až 200 naježděných kilometrech, což je čtyři až šest týdnů provozu.

Co obnáší běžné seřízení bicyklu?

Když si zákazník koupí nové kolo, je seřízené, funkční a připravené k jízdě. Později, jako u všech nových věcí, je potřeba ho zkontrolovat, dotáhnout dráty výpletu, středové složení, zkontrolovat všechny šrouby a seřídit.

Jak vypadá záruční servis?

Po dva roky, co je kolo v záruce, dělám základní seřízení zdarma. Hrazena je výměna opotřebovaných dílů.

Liší se nároky na servis u rekreačních a závodních cyklistů?

Liší a neliší. Každý chce, aby bylo kolo v pořádku, stoprocentně funkční, nikde nebyla vůle, nic nevrzalo a podobně. Takže nároky jsou podobné.

Kdy je ideální čas před sezónou navštívit váš servis?

Už tady měli být všichni dávno. Nejvhodnější doba je od října do konce února, maximálně do půlky března. Téměř všechny díly mám ve skladu, takže drtivá většina kol je opravena maximálně do týdne. Vzhledem ke kapacitě prostoru není ale možné tady skladovat větší množství kol. Je potřeba to udělat rychle. Jsou však zákazníci, kteří přijdou začátkem dubna s tím, že chtějí mít kolo opravené do druhého dne. To se ale nedá stihnout.

Která součástka na kole nejčastěji odchází?

To, co je nejvíce namáhané. Záleží i na tom, kde se člověk na kole pohybuje. Nejvíce zatížené jsou samozřejmě řetězy, převody, brzdy a pláště. Vyměňují se řetězy i s kolečky vzadu. Spousta lidí přijde se starým kolem a musí se vyměnit i převodníky vepředu.

Provádíte také centrování a vyplétání kol?

Výplety a centrování jsou samozřejmostí, jsou to základní věci.

Stalo se vám někdy, že zákazník přivezl kolo a vy jste mu doporučil, aby si místo opravy raději koupil nové?

Stává se to. Měl jsem tady kola, o která se dlouhá léta nikdo nestaral. Potom se majitel při opravě dostane i na částky kolem pěti tisíc korun, a to se u takového kola nevyplatí, protože za 10 až 15 tisíc se dá koupit pěkné nové kolo s plnou zárukou.

33

x

V SERVISU

Mnohdy je lepší to poslat dovozci, který je na to vybavený specifickým nářadím.

Na kolik přijde nejběžnější servis kola?

Základní seřízení, kontrola a práce bývá od 300 do 400 korun. Není to nijak finančně náročné.

Opravujete také elektrokola?

Také, ale jen mechanické a ne elektrické části. Dělám i přestavby kol na elektrické sady.

Měl jste tady nějaké historické kolo?

Vyloženě historické ne, ale měl jsem tady Ukrajinu tříkolečko. To už je malá rarita.

Kterou opravu byste označil za nejnáročnější?

Nejnáročnější jsou asi repasy vidlic a tlumičů.

V čem jste lepší než konkurence?

Tak to teda nevím. Ceny za servis jsou zhruba všude stejné. Já jdu cestou, aby servis, který dělám, byl co nejkvalitnější. Pro mě je odměnou, když je zákazník spokojen a časem si u mě koupí nové kolo.

Mohl byste mi poradit, jak bych se měl běžně starat o své kolo?

Včas ho umýt, před jízdou zkontrolovat jestli nemá volná kola v rámu či řídítka, funkční brzdy, namazaný řetěz a můžete jet.

ALLIANZ

Šance pro cyklisty S rostoucí oblibou cyklistiky v Česku stoupá o více než deset procent ročně počet úrazů klientů, kteří jezdí na kole, shodly se tuzemské pojišťovny. Loni se podle policejních statistik zranilo 3690 cyklistů, což představuje velký meziroční nárůst. Jejich skutečný počet může být ještě mnohonásobně vyšší, neboť statistika hovoří pouze o kolizích, které vyšetřovala Policie ČR. O defektech či zranění cyklistů, kteří potřebovali cizí pomoc, totiž žádná statistika neexistuje.

Jak prozrazuje Iveta Krčmářová z Allianz, právě tato pojišťovna na majitele kol myslí a mimo jiné jim například nabízí pomoc asistenční služby.

Co konkrétně pojem asistenční služba pro cyklisty zahrnuje?

Většina z nás už někdy po nehodě nebo poruše auta využila asistenční službu pro motoristy a něco podobného máme připravené také pro cyklisty. Při defektu, nebo zranění si totiž mohou zavolat pomoc a nechat sebe i své kolo odvézt technickou pohotovostní službou.

A když nebudete schopni zásah zajistit?

Pokud nebudeme schopni bezprostřední zásah zajistit v rámci asistenčních služeb, proplatíme náklady za vyřešení situace, kterou si zajistíte vlastními silami, a to až do limitu ujednaného v pojistné smlouvě. Toto řešení samozřejmě nastupuje po domluvě s naší asistenční službou, která jako jediná zásah koordinuje.

Jak si mohu tuto službu u Allianz sjednat?

To je velmi jednoduché. Na tuto službu mají automaticky nárok všichni, kteří si svůj majetek pojistí produktem Allianz DOMOV. Tohle pojištění bylo

velikou novinkou loňského podzimu a ačkoliv jej nedoprovázela taková reklamní kampaň, jako třeba autopojištění podle ujetých kilometrů, zájem o něj byl obrovský. Sjednáním Allianz DOMOVA každý získá nejenom právě zmiňovanou pomoc pro cyklisty, ale například i právní ochranu DAS, nebo IT asistenci a další služby.

Co když pojede na výlet celá rodina a nastane defekt na více, než jednom kole. Myslela Allianz i na tuto variantu?

Ano, myslela. Každý může zvážit rozšíření pojistné ochrany v rámci rodiny až na 5 kol.

A jak myslíte na klienty, kteří již mají privátní majetek pojištěný?

Stačí, když navštíví jednu z našich kanceláří, kde své pojištění s námi proberou a porovnají jej s pojištěním Allianz DOMOV. Věřím, že si v něm své každý najde.

Iveta Krčmářová Školní 173, Trutnov Otevírací doba viz www.allianz.cz/iveta.krcmarova

placený článek 35

VELIKOST KOL ROZHOVOR

Dominují „devětadvacítky“ Není to ještě tak úplně dlouho, co to byla téměř hamletovská otázka, jestli zvolit horské kolo s průměrem kol 29 nebo 26 palců. A teď? „Šestadvacítky jsou už historie a myslím, že letošní sezona jasně ukáže, že se omezí i prodej kol o velikosti 27,5,“ říká Stanislav Opočenský z prodejny Vella Trutnov, kterou najdete ve sportovní hale ZŠ Komenského.

MICHAL BOGÁŇ, FOTO: JAN BARTOŠ

Ne každý má čas monitorovat nebo se zajímat o dění na cyklistickém trhu, ale když dojde na koupi nového kola nebo alespoň nějakých komponentů, je dobré vědět, jaký je současný trend. Co se týká rozměru kol pro jízdu v terénu, u většiny známých značek nyní dominují v prodejích horská kola vybavená 29 palcovými koly. „Nevím, jestli je to lokalitou, ale hodně lidí k nim uteklo i z trekingových kol, jejichž prodej mi výrazně klesnul v momentě, kdy se na trhu objevily devětadvacítky,“ poukazuje trutnovský prodejce.

Vyšší setrvačnost v terénu a právě i na tvrdém povrchu, snazší přejíždění nerovností, stabilní vedení stopy, větší jistota při překonávání překážek a celkově se na kole cítíte jistější. jsou výhody, které dělají devětadvacítky ideální volbou pro bikery. „Způsobilo to, že se třeba šestadvacítky přestaly totálně prodávat, v podstatě se prodávají jen nějaká kola juniorského věku,“ vysvětluje Stanislav 36

Opočenský, že doba, kdy si bikeři vybírali ze tří velikostí, což možná někomu i pořádně zamotalo hlavu, je pryč. „Vzpomínám si, že čtyři pět let zpátky trh velká kola na mrňavých rámech ještě nepobral, a proto se jako volba pro menší lidi jevila velikost 27,5, což byla taková perlička. Ale vývoj zastavit nejde.

Rámy se zkrátily a uzpůsobily pro devětadvacítky, aby šlo kolo ovládat stejně jako na šestadvacítkách,“ líčí Opočenský a doplňuje, že z hlediska geometrie usadit velká kola do 15,5 rámů, aby kolo dobře jelo a ovladatelnost vyhovovala i menším lidem, nebyla asi žádná sranda. „Když se ale dnes podíváme na nabídku renomovaných firem, tak většina nabízí devětadvacítky v plné palbě rámů od 15,5 do 21,5, kdežto pro sedmadvacítky se ve vyšších řadách už ani nedělají.“ Setkat se s tím můžete například u značky Superior, jejíž kola se v trutnovském obchodě prodávají. Ale třeba u druhé značky Kellys, která je zde k dostání, máte na výběr u kol až do šedesáti tisíc z obou variant. „Z prodeje ale vidím, že lidé mají zájem převážně jen o devětadvacítky, protože už se k nim dostávají informace od lidí, co na nich jezdí, že jízdní vlastnosti jsou prostě úžasné,“ vykládá Stanislav Opočenský z vlastní zkušenosti. V jeho prodejně seženete i elektrokola (Apache) zažívající v poslední době razantní nástup.

K ASPER - SWIX TEAM VÁS ZVE NA: 14. 4. 2017 - den se Swixem

10. 6. 2017 - Abb Trutnovský půlmaraton

16. - 22. 7. 2017 - Kasper Trutnovský kemp (1 turnus)

23. - 29. 7. 2017 - Kasper Trutnovský kemp (2 turnus) www.kasperswixteam.cz

www.pulmaratontu.cz

www.jopocoaching.com

RYBNÍKÁŘ

NADŠENEC

Svými „úlety“ chci

Nepovažuje se za žádného závodníka. Kolo má však moc rád, spíše ale vymýšlí originální a nevšední výlety. Zdeněk Honzera z Havlovic, učitel tělocviku na trutnovském gymnáziu, před několika lety vyjel všech šestnáct tisícových kopců v zemi. Kromě toho absolvoval další, jak říká, „cykloúlety“. „Byl bych rád, kdyby to inspirovalo další,“ tvrdí.

HYNEK ŠNAJDAR, FOTO: ARCHIV ZDEŇKA HONZERY

Kdy a proč jste se rozhodl, že na kole zdoláte šestnáct českých tisícovek? Co vás inspirovalo?

Když jezdím na kole, tak se nepovažuji za žádného závodníka.

Mám rád spíše poznávání, proto jsem si postupem času na sebe začal vymýšlet něco, co nikoho předtím nenapadlo. Už v dávnější minulosti jsme s kamarády například objeli tehdejší Československo na starých kolech, což bylo dva a půl tisíce kilometrů za dvacet dní. Byla to prvotní akce, která mě nastartovala k přemýšlení o něčem dalším, což byly ty tisícovky.

Připravoval jste se na to nějak?

Ne, nějakou speciální přípravu jsem neabsolvoval. Byl to momentální nápad. Hlavní inspirací asi bylo to, že pár let předtím vzniklo turistické hnutí Tisícovky. Jeho členové chodili a zdolávali tisícimetrové vrcholy, což je perfektní, ale já jsem je chtěl vyjet na kole.

V republice je šestnáct hor, které mají více než tisíc metrů. Řekl jsem si, že se pokusím na každý ten vršek vyšlápnout.

To chce fyzickou kondici, což se u tělocvikáře předpokládá. Byl jste přesvědčen, že je zdoláte?

38

inspirovat ostatní Pochopitelně jsem předem nevěděl, zda se dají vyšlapat všechny.

Dva z nich by se asi daly zdolat na bikrosovém kole, ale na bicyklu, který má plně naložený nosič, by to asi nešlo.

Převážel jste kolo pod vrchol autem, nebo jste na místo jel přímo z Havlovic, kde bydlíte?

Vždycky jsem vyjel na kole už z domova v Havlovicích.

Určitě jste to neabsolvoval najednou, ale asi jste si to rozdělil do etap. Je to tak?

Jel jsem na tři etapy běh tří prázdnin v letech 2004, 2006 a 2007.

První jsem jel moravské vrcholky, druhý rok to byl Ještěd, Jizerské hory a Krkonoše, do třetice to byly Novohradské hory, Krušné hory, Český les.

Kterou tisícovku jste zdolal jako první?

První se postavila do cesty Velká Deštná v Orlických horách, pak to byla Hanušovická vrchovina s nejvyšším vrcholkem Jeřábem.

Potom to byly Rychlebské hory, Jeseník s Pradědem a následovaly Beskydy s Lysou horou a další.

Kde jste se cítil nejpříjemněji a který z vrcholů byl na zdolání nejtěžší a proč?

Nejpříjemněji jsem se cítil pokaždé, když jsem vyjel až nahoru.

Kdo dělá cyklistiku, ví, že se vyplatí na ty kopečky vyškrábat.

Pohled po okolí je pak krásný a odměnou je sjezd dolů. Nějak bych to ale nespecifikoval, každý vršek měl něco do sebe. Když člověk vyšlápne na Sněžku a netlačí kolo, je to hezké. Přiznávám se, že jsou dvě tisícovky, které nemám vyjeté úplně bez šlápnutí na zem, a to je Králický Sněžník a Plechý na Šumavě. Byla tam spousta kamenů a ještě s tím naloženým kolem se nedalo posledních sto padesát metrů ujet.

Musel jste někde kolo tlačit?

To určitě ne. Výzvy jsou od toho, aby se zdolávaly.

Na jakém kole jste jel?

Jel jsem na klasickém horském kole Merida 26. Šlapal jste sám, nebo vás někdo doprovázel?

Jel jsem sám. Nejsem sice samotář, ale jsem rád, když jedu sám, protože se celý rok pohybuji mezi lidmi. Cyklistiku považuji za relax, kdy si na pár dní vyčistím hlavu.

Kde jste spal?

Kde se dalo. Většinou jsem ani nevozil stan, vystačil jsem si se spacákem a karimatkou. Spal jsem pod širákem. Spával jsem i 39

NADŠENEC

pod zastřešenými tribunami na stadionech nebo pod nějakými přístřešky. Nejlepší je to však v lese pod stromem.

Kolik vám tisícovky zabraly času?

Celkem jsem najel za 16 dní během 111 hodin jízdy 2250 kilometrů a zdolal celkové převýšení 10 500 metrů. Vyjet ten kopec ale není zase takový problém. Když ale máte předtím v nohách 150 kilometrů, tak už to trochu fuška je.

Vedl jste si deník a pořizoval fotodokumentaci?

Nějaký notýsek s poznámkami bych snad ještě někde našel. Zapisoval jsem do něj faktické údaje, třeba kolik jsem ujel kilometrů a podobně. Mám i nějaké fotografie z cest.

Co jste si z tohoto neobvyklého výletu odnesl?

Byl to trošku hec. Říkal jsem si, že člověk občas rád něco dokáže. Navíc mě nabíjí, když vnímám krajinu okolo sebe. Možná, že jsem jediný, kdo na ty vrcholky vyšlapal na kole. Byl bych rád, kdyby ty moje „úlety“ inspirovaly ostatní.

Jak na něj reagovala rodina, případně kolegové ve škole a studenti? Máte nějakou zpětnou vazbu?

Myslím si, že tím už nikoho moc překvapit nemůžu. Oni většinou čekají, s čím novým zase přijdu.

Předpokládám, že akcí, kromě tisícovek, bylo více.

To teda jo. Jedna z prvních byla v roce 1984 cesta na kole do Německa k moři na Rujánu a přes Berlín zpět. Trvala jedenáct dní a najel jsem 1600 kilometrů. Rok na to jsem za devět dní absolvoval 1400 kilometrovou trasu do Maďarska k Balatonu, do Budapešti a zpět. Patrně nejbrutálnější byla akce nazvaná Kolo rovno Královec Znojmo aneb Po 16. poledníku na jih. Cestou necestou jsem za dva dny napříč republikou ujel 285 kilometrů. V 2003 to bylo tak zvané Eurokolo. Za šest dnů se mi podařilo projet trasu Havlovice, Benátky, Praha, Žilina, Janov, Petrohrad, Krakov, Jerusalem, Mnichov, Katovice, Paříž, Londýn, Trnava, Vídeň, Havlovice. Že se to nedá? Ale ano. Všechno to jsou názvy obcí a osad v Čechách a na Moravě. Okruh měřil 1000 kilometrů a objet ho představovalo 44 hodin jízdy. Dále to byla v roce 2012 Česká abeceda, což

byl okruh po vesnicích České republiky v abecedním pořadí od A po Ž. Nebo také výlety od pramene řeky Moravy po rakousko - slovenskou hranici nebo od pramene Vltavy po soutok s Labem.

Je kolo vaše vášeň už od dětství?

Měl jsem ho jako dopravní prostředek, protože jsem jezdil na kole do školy z Havlovic do Úpice. Prostě to kolo mě provází celým životem.

Pamatujete si na svůj první bicykl?

Bylo to asi takové to malé dětské kolo, ale na to si už nevzpomínám. Vím ale, když jsem pak později zatoužil po Favoritu a Esce, tak můj taťka musel na něj vystát frontu. Takže první byla Esca, na které jsem pak objel celé Československo. Ještě ji mám schovanou na půdě.

Slyšel jsem, že každý den jezdíte do práce z Havlovic do Trutnova.

Snažím se. Přiznávám ale, že už jezdím méně.

Ne proto, že by mně to dělalo nějaké problémy, ale vadí mi hustý provoz na silnicích. Když je ale ráno hezky, tak mi to nedá a jedu.

Kolo je svým způsobem droga. Dokážete si představit, že byste na něm několik dní neseděl? Řekl bych, že nejsem vyloženě cykloworkoholik. Někdy na kole jezdit nemusím. Určitě by mně ale chybělo, kdybych nejel delší dobu.

Také se ale rád projdu nebo se proběhnu. Mám rád pohyb.

ZDENĚK HONZERA · narozen 23. července 1961 v Trutnově · vystudoval Univerzitu Palackého v Olomouci, obory tělesná výchova a společenské vědy · je učitelem na Gymnáziu v Trutnově · na kole vyjel všechny tisícové vrcholy v zemi · absolvoval další cyklistické „úlety“ · je třicet let ženatý · má syna a dceru · žije Havlovicích

41

APACHE LOKO TRUTNOV

194 krát na stupních vítězů Svou velikostí se řadí mezi malé sportovní kluby, avšak úspěchy sbírá na několika frontách. Cyklistický oddíl TJ Loko Trutnov má pouze třicet členů, z toho osm věkově spadá do hranice 18 let a dvaadvacet už dosáhlo plnoletosti.

MICHAL BOGÁŇ, FOTO: ARCHIV LOKO TRUTNOV

V loňském roce se závodníci Lokomotivy postavili celkem 194 krát na stupně vítězů, posbírali 77 prvních míst, 78 druhých míst a 39 třetích míst v závodech všech kategorií od regionálních (převážná část) až po soutěže Českého poháru, mistrovství republiky i závody zahraniční.

Hlavní podporu věnuje oddíl mladým cyklistům. Ti byli také vítězi Poháru mládeže Svazu cyklistiky Královéhradeckého kraje. Své kategorie vyhráli starší žákyně Kamila Tejchmanová, která si v sezoně dojela například i pro páté místo na MČR v downhillu, kadet Martin Lelek a junior Josef Mojžíš, jenž se zároveň stal i závodníkem s nejvyšším počtem dosažených bodů.

Marek Míl obsadil v této soutěži druhé místo.

Velmi se dařilo i nejmladší závodnici Anně Kráčmarové a sourozenci Jana a Petr Adámkovi také přidali řadu výborných umístění. Úspěchem je Petrovo celkové třetí místo v ČP XCO v kategorii Expert. Petrové Holub a Javůrek se postarali o tituly mistra a vicemistra v horské časovce na Extralize Masters. První dvě místa obsadili tito veteráni i v časovce v polských Kowarech.

Kromě organizace zimního krkonošského soustředění na lyžích, jarního soustředění na kolech v chorvatské Poreči oddíl pořádá i tradiční seriál závodů Vrchařská liga, letos se pojede jubilejní 20. ročník. Jako rozhodčí pracovali členové klubu loni na 66 různých závodech od regionálních, přes Malý Závod Míru, cyklokrosový Toi Toi Cup, až po závody Českého poháru či mezinárodní závody European Series.

42

APACHE LOKO TRUTNOV

Cíl je věnovat se mládeži S trénováním začal předseda cyklistického oddílu trutnovské Lokomotivy Miroslav Tlamka ještě v době, kdy se psalo minulé tisíciletí. „Už to bude dvacet let,“ vzpomíná, jak si v roce 1997 dělal první „průkazku“, kterou si později na Fakultě tělovýchovy a sportu Univerzity Karlovy rozšířil na mezinárodní „béčko“. „Celá rodina jsme závodili, dělali jsme spoustu sportů a kolo nakonec zvítězilo. Zajímalo nás, jak se to má dělat správně,“ vysvětluje, co jej přimělo k tomu, aby proniknul do tajů cyklistického řemesla.

MICHAL BOGÁŇ

O vychovávání mládeže v klubu ovšem nikdy přímo neuvažoval. V roce 2001, kdy se obnovila činnost oddílu Lokomotivy, byl však požádán o pomoc. „Viděli jsme všude kolem nás, jak se na děti kašle, protože dokud nemáte výsledky, tak vlastně nikoho nezajímáte,“ vypravuje. Zrovna u cyklistiky ale musíte počítat s tím, že cesta na stupně vítězů je běh na dlouhou trať. „Trvá to šest až deset roků, než se vypracujete na určitou úroveň,“ poukazuje na časovou náročnost a doplňuje, že v tomto sportovním v jakémkoliv než jiném hodně záleží i na individuálním přístupu jednotlivce.

A také na rodičích. „Když jsou děti menší, je základ, aby se jim rodiče věnovali a jezdili s nimi.

43

Často se setkávám s rodiči, kteří mají představu, že nám tady dítě nechají jako na fotbale, pak si ho vyzvednou a bude z něj závodník. Ale cyklistika je opravdu hodně individuální záležitostí,“ opakuje Tlamka s tím, že polovinu sportovní zdatnosti si nesou děti zabudovanou v genech a druhá půlka je o nějakém tréninku. „Samotná fyzická stránka ale dělá jen polovinu výsledku, druhá půlka je v hlavě, proto nejlepší sportovci jsou takoví flegmouši, které nic nerozhodí,“ konstatuje cyklistický kouč.

Psychika na kole dělá hodně, ale také může hodně uškodit, za což podle Miroslava Tlamky někdy mohou až příliš ambiciózní rodiče, kteří si myslí, že mají doma mistra republiky a všemu rozumí. Stejný problém přichází u rané specializace, která sice přinese výsledky dříve, ale může způsobit nenávratné škody. „Děti ještě nejsou vyvinuté, nemají koordinaci.

Ideální je začít v žáčcích,“ radí trenér.

Prioritou trutnovského oddílu není vychovávat mistry republiky, přestože z jeho řad už několik vzešlo, ale všeobecně se věnovat mládeži. „Když nás někdo osloví, nebo si sami všimneme při nějaké aktivitě, že je to šikovný kluk, tak se o tom s rodiči pobavíme, aby mohl být ještě lepší,“ vypravuje Miroslav Tlamka. Ale trénink potom hlavně musí být přiměřený, pravidelný a systematický. Většinou platí, že děti, co dobře sportují, se i dobře učí. Když se dětí ptá, proč vlastně chtějí závodit, tak od všech dostává stejnou odpověď: Baví mě to! A to je také to, co u toho stále drží i trutnovského trenéra.

ENDURO

ROZHOVOR

Další výzva Letos uplynou již čtyři roky, co Přemek Tejchman změnil disciplínu. Po desetileté zálibě ve fourcrossu obrátil svou pozornost na stále progresivněji se rozvíjející enduro. „Jsem rád, že jsem ten krok udělal. Enduro je pro mě daleko atraktivnější a výsledek tady závisí čistě jen na mně, ne na lidech kolem mě, jestli mě srazí nebo ne,“ vypravuje devětadvacetiletý závodník z Trutnova.

MICHAL BOGÁŇ, FOTO: RADEK HORN

Během tří odjetých sezon poznával v kolotoči etapových závodů ve sjezdu, které si však předtím musí vyšlapat, stále nové výzvy. A také v nadcházející čtvrté sezoně před ním stojí další.

Po loňském přestupu ke značce Specialized opět změnil „dres“ a letos bude jezdit za Kellys Factory team. „Dostal jsem lepší nabídku,“ shrnul výstižně svůj přesun.

V loňské sezoně dosáhl zatím svého největšího enduro úspěchu, kdy se mu podařilo vyhrát úvodní podnik německé Specialized Sram Enduro Series. Ta se však zrušila a letos místo toho čekají Přému souboje na slovinské frontě. V plánu má i čtyři závody evropské části Enduro World Series (Maeira, Irsko, Francie, Itálie). Jeho nejlepší umístění v té nejvyšší lize je dvakrát 40. místo. „Konečně bych se chtěl probojovat do Top 30,“ touží po zlepšení. A rád by konečně ovládl i celkové pořadí české série.

Natrénováno na to prý má, příprava byla dostatečná. „Hodně jsme zapracovali na analýze tréninků. Sbíráme informace přes wattové zóny a vyhodnocujeme chyby, kde se dá ještě přidat a kde ubrat,“ přibližuje novinku z přípravy. Jeden z nezapomenutelných závodů ho i letos čeká ve francouzských Alpách - maratonský sjezd Megavalanche. Start je na ledovci a cíl je po 33 km jízdy o 2500 výškových metrů níže.

44

FLATLAND

Jeden z padesáti v republice Naposledy závodil v listopadu loňského roku na Sport life Brno.

A vyhrál… „Ale bylo málo jezdců, takže to byl spíš jen takový pojezd s kámoši,“ ušklíbne se flatlandista Mates Tuček.

MICHAL BOGÁŇ, FOTO: MATYAS PASTER

A právě to je v českém prostředí největší problém sportu, který se ne tak úplně snadno učí, protože vyžaduje trpělivost, preciznost, kreativitu, ale i koordinaci a fyzickou zdatnost. Chybí tady základna. „Řekl bych, že úroveň jezdců se zvedá, ale bohužel nepřibývají žádní noví,“ potvrzuje šestadvacetiletý Trutnovák

pohled na nejméně rozšířenou disciplínu freestyle BMX, která vypadá jako tanec na kole. Počet flatlandistů v České republice nepřekročí padesátku.

Mates ovšem patří do domácí špičky a prosadit se dokáže i v konkurenci zahraničních riderů. Nejlepší závod zajel před rokem a půl v Drážďanech, kde vyhrál tamní prestižní 100 PSI Contest. Momentálně má ale za sebou druhou nejdelší pauzu bez kola, co jezdí. Jednak za to může zima, kdy to flatlandisté mají složité, a hlavně si léčil natržený hamstring. „Pomalu se začínám rozhýbávat. Letos si chci na kolo udělat rozhodně víc času

než loni,“ slibuje si a nejvíce se těší na závod v Chorvatsku.

A co ho už patnáct let drží u flatlandu? „Nové triky, závody, exhibice a cestování,“ odpovídá.

45

CYKLOKROS

ROZHOVOR

Přesun na jih Nové město, nová škola, nové tréninky a hlavně nový tým. Cyklokrosař Štěpán Schubert se z podhůří Krkonoš přesunul na jih Čech. Oranžovobílý dres Express CZ Scott Teamu Kolín vyměnil za černožluté barvy ČEZ Cyklo Teamu Tábor, kde dvacetiletý trutnovský závodník působí od loňského září.

MICHAL BOGÁŇ, FOTO: LUC VAN DER MEIREN

„Hlavní důvod byl ten, že jsem se chtěl zaměřit na cyklokros plus silniční přípravu, která mi z mé minulosti chybí,“ vysvětluje své počínání. Tento krok však v sobě skrýval jedno těžké rozhodnutí - vzdát se horských kol, na nichž začínal. „V závodním plánu mám jenom Český pohár v Praze, ale pokud bude prostor, rád bych si odjel ještě nějaký další závod,“ nechce se od milovaného bikingu úplně odříznout.

Na prvním místě má nyní cyklokros, ovšem premiérová sezona v novém týmu nedopadla podle jeho představ. „Popravdě, spíše jsem se rozkoukával, těch změn bylo hodně,“ svěřuje se mladý jezdec. Nejlepší výsledek - 7. místo zaznamenal na závodu kategorie C1 v Uničově.

Navíc sezona pro něj skončila předčasně po silvestrovském závodě, kde si zranil palec na ruce.

Ten ho i teď stále lehce trápí, ale Štěpán ví, že to chce čas.

V přípravě má za sebou soustředění na Mallorce a přelom března a dubna tráví s celým týmem na desetidenním kempu v Itálii. Co má očekávat od blížící se sezony na silnici, vůbec netuší. „Silničních závodů jsem jel jen pár a je to dost jiné.

Pro mě je priorita hlavně se připravit na mistrovství Evropy v cyklokrosu, které bude letos u nás v Táboře,“ vzhlíží k domácímu svátku na začátku listopadu.

46

46

KALENDÁŘ ZÁVODŮ

19. 4. Vrchařská liga Náchod - Dobrošov, silniční časovka 26. 4. Vrchařská liga: Malé Svatoňovice - Odolov, silniční časovka do vrchu 8. 5. Vrchařská liga: Vrchlabí - Benecko, silniční časovka do vrchu, mistrovství kraje 13. - 14. 5. Bike Víkend MTB Pec, tradiční bikový víkend v Peci pod Sněžkou, závody MČR v závodě do vrchu s hromadným startem, ČP XCE a ČP v olympijské disciplíně cross-country (letošní ročník je zařazen do mezinárodní kategorie UCI C2) 17. 5. Vrchařská liga: Stárkov - Krkavčina, silniční časovka 20. 5. Kolo pro život: Jestřebí hory, závod z největšího českého seriálu horských kol se zázemím v Havlovicích 24. 5. Vrchařská liga: Vlčice - Hrádeček, silniční časovka 31. 5. Vrchařská liga: Čistá - Hoffmanova bouda - Černá hora, silniční časovka do vrchu 7. 6. Adršpašské okruhy, silniční závod (37 km) s hromadným startem, Adršpach 14. 6. Vrchařská liga: Rtyně - Odolov, silniční časovka 17. 6. Kolo pro život: Vrchlabí - Špindl Tour, závod z největšího seriálu horských kol pro veřejnost 28. 6. Polické okruhy, silniční závod (40 km) s hromadným startem, Police nad Metují 5. 7. Ruprechtický špičák, závod horských kol do vrchu, 12. 7. Teplický okruh, silniční závod (37 km) s hromadným startem, Teplice nad Metují

26. 7. Bor, závod horských kol do vrchu, Machov 29. 7. Krakonošův cyklomaraton, čtvrtý ročník silničního závodu se startem a cílem v Trutnově, trasy 140 a 93 km, loňský ročník absolvovalo 614 jezdců 2. 8. Hvězda, závod horských kol do vrchu, Suchý Důl 12. 8. Podkrkonošský maraton MTB, Lázně Bělohrad, trasy 50 a 90 km 16. 8. Žaltman, závod horských kol do vrchu, start u rybníku v Radvanicích - cíl rozhledna Žaltman 19. 8. Vrchlabák, závod horských kol pro děti a širokou veřejnost ve Vrchlabí 20. 8. Enduro Trutnov Trails, premiérový enduro závod v lokalitě trutnovských trailů 27. 8. Lesák Cup, závod horských kol na Bohdašíně v Červeném Kostelci, trasy 40 a 20 km 3. 9. Ratibořický MTB maratón, jubilejní 10. ročník přináší změnu termínu i místa zázemí, které bude ve sportovním areálu v Havlovicích 6. 9. Středeční pohár horských kol, úvodním dílem startuje seriál sedmi závodů (vždy každou středu) v Jestřebích horách a okolí, místa závodů zatím nebyla určena 9. 9. Rallye Sudety, Teplice nad Metují, jeden z nejtěžších MTB maratónů v republice, 110 km s převýšením větším než 3000 metrů 16. 9. Žacléřská 70 MTB, závod tříčlenných týmů, finále ČP maratonu a nesoutěžní cyklovyjížďka

47

Dojíždění do práce je národní sport Letos to bude už pět let, co trutnovská rodačka Petra Tlamková, žije v Kanadě. A konkrétně v místě, které je označováno za Mekku mountainbikingu - ve Whistleru. Vítězka nejtěžšího českého maratonu Rallye Sudety z roku 2010 přijela do zámoří původně jen na rok pojezdit, ale zůstala. „Kvůli práci jsem teď dlouho nezávodila, ale letos se chystám.

Makám na běžkách a trenažéru, venku se zatím na kole moc nedá,“ hlásí bikerka, která to má patnáct minut cesty do olympijského parku.

MICHAL BOGÁŇ, FOTO: DAVID McCOLM

Kdy to ve Whistleru bývá venku na kolo?

To záleží, jaká je zima. Loni to koncem února už bylo na kolo v pohodě, traily bez sněhu a suché silnice. Letošní zima je ale mimořádně vydařená. Teď máme konec března a před chvílí sněžilo, že nebylo vidět. Vliv oceánu způsobuje, že počasí je dost nestálé. Na předpověď se nedá moc spolehnout. Nechtěla bych být v kůži místních meteorologů. Ale má to i svoje kouzlo, prostě jdete s přírodou - jak je, tak je.

Co tak dělají kanadští bikeři, když jim traily pokryje sníh?

Buď letí na Havaj, což je asi pět hodin letu z Vancouveru, nebo absolvují trénink v Kalifornii. Když nemáte čas na výlet za hranice, Vancouver taky není špatný. Loni jsem tam strávila zimu a na silničce se dá jezdit v podstatě pořád, pokud máte blatníky a dobré vybavení do deště. Je to cyklistické město. Skupinové vyjížďky a tréninky o padesáti lidech jsou běžné, soutěživost intenzivní a joy factor vysoký. Dojíždění na kole do práce je národní sport. Srdce zaplesá, když v šest ráno vidí ta procesí s blikačkami.

48

48

ŽIVOT V KANADĚ

Letošní zimu jsi teda strávila jak?

Letos jsem zvolila domácí „training camp“ Whistler Olympic Park. Přes 100 kilometrů denně upravovaných tratí všech obtížností se stalo mým druhým domovem. Najezdila jsem 1500 kilometrů a fakt jsem si to užila.

Je rozdíl v ježdění na horském kole u nás a ve Whistleru?

Whistler je známý pro svůj bikepark, který je považovaný za nejlepší na světě. Traily jsou perfektně modelované a ve spojení s přírodními kvalitami místních kopců vytvářejí výjimečné zážitky. Těší mě, že je spolupráce Whistler - Trutnov a Trutnov Trails dostanou face lift z rukou Toma Pro, designera whistlerského bikeparku.

Co se týká technologie kol, jsou Kanaďané v něčem před námi?

Nemyslím si, že se to dá takhle rozlišovat. Jezdí se tu na stejných značkách jako v Evropě. Možná snad jen Norco a Rocky Mountain je vidět častěji, ale technologie jsou vesměs podobné.

Co se tu ale rozmáhá, a řekla bych, že dost se zpožděním oproti starému kontinentu, jsou elektrokola.

Na jakém kole jezdíš?

Mám teď jen silničku, bike ještě rozmyslím.

Silniční cyklistika ve Whistleru teprve získává na popularitě, ale každým rokem tu jezdí víc a víc lidí. V létě se tady koná Ironman, takže už měsíce předtím potkáváte mnoho „osamělých střelců“ v sedle časovkářských speciálů, kteří se seznamující s cyklistickou částí závodu, která patří k těm nejobtížnějším v Kanadě.

Kam se letos chystáš vydat na závody?

No, málem už jsem touto dobou cestovala do Indie na MTB etapák do podhůří Himalájí. Časově to ale moc nefungovalo, tak snad příští rok. Ráda bych objela pár silničních etapáků ve Státech. Kousek za hranicemi ve Washingtonu se jezdí už několik tradičních podniků.

I Vancouver nabízí kvalitní silniční kalendář.

Co se týká biku, BC Championships v maratonu je letos ve Squamishi, což je 50 kilometrů od Whistleru. V létě bych se ráda podívala do České republiky, objet pár závodů jako přípravu na mistrovství světa v maratonu v Německu.

49

49

ELEKTROKOLA ROZHOVOR

Více radosti a zážitků pro všechny

Plno změn

MICHAL BOGÁŇ FOTO: ARCHIV LUKÁŠE BÁRTY

Fenomén dnešní doby, který stále nabírá na popularitě. Elektrokolo dokazuje, že není jen pouhou hračkou. Díky němu si užijete vyjížďku i v horském terénu a kopce se rázem stanou milosrdnější. „Elektrokola jsou vstupní bránou do aktivního života i pro lidi, kteří se jinak pohybu brání,“ říká Lukáš Bárta z úpické firmy BP Lumen, která jako jedna z prvních v našem regionu začala elektrokola svým zákazníkům nabízet..

Má veřejnost zájem o elektrokola?

Naše firma se elektrokolům věnuje od roku 2008 a od té doby jde zájem neustále nahoru a tento trend předpokládám ještě v několika dalších letech.

Elektrokolo je zcela nový produkt, který výrazným způsobem zvyšuje kvalitu života svým uživatelům. Než bude mít elektrokolo doma většina lidí, INZERCE

50

ještě nějakou chvíli potrvá, jsem ale přesvědčen, že v budoucnu bude elektrokol více než běžných kol.

Nacházející si cestu k elektrokolům i „obyčejní lidé“ nebo jsou záležitostí pro fajnšmekry?

Naopak, ti „obyčejní lidé“ jsou uživateli elektrokol od začátku. Elektrokolo je totiž opravdu pro

každého. Srovnává výkonnostní rozdíly mezi partnery nebo v rámci skupiny, přináší více zážitků a radosti z jízdy na kole, protože dost výrazně rozšíří váš akční rádius při cyklo výletech či dovolených. Je to výborná kompenzační a rehabilitační pomůcka pro lidi se zdravotními či pohybovými omezeními. Dokonce je to i vynikající prostředek pro trénink, hubnutí a vstupní brána do aktivního života pro lidi, kteří se jinak pohybu brání. Stačí se jednou svést a už se vám nechce přestat.

Jaká elektrokola se v dnešní době prodávají?

Které typy jsou nejprodávanější?

Nejvíce se určitě prodá dámských modelů.

Co do množství stále vedou ekola městská s nízkým nástupem pro starší zákaznice. Hned po nich jsou to krosová (turistická) elektrokola. A v posledních pár letech se začala výrazně více prodávat elektrokola horská včetně celoodpružených speciálů do náročného terénu.

Hradec Králové - Úpice

Vjeďte

zóny do nové se ole

k na novém ole. ok r t k e l e o b ne

Důležitým kritériem při nákupu bude určitě cena. Kolik peněz si zákazník musí připravit?

V naší nabídce máme elektrokola v ceně od dvaceti do cca sto tisíc. Nejlevnější modely jsou zcela dostačující na dojíždění po městě a okolí. Na elektrokolech v ceně od třiceti tisíc se už dá slušně výletit, no a modely se středovým pohonem za 45 tisíc a více nabízí parádní svezení s velmi vysokým výkonem.

S jakými dotazy ohledně elektrokol se nejčastěji v prodejně setkáváte?

Zákazníci se nejčastěji ptají na to, jak daleko dojedou na jedno nabití a jaká je životnost baterie. Odpověď na první otázku je hodně individuální, protože záleží na mnoha okolnostech počínaje typem kola (pohonu), kapacitou baterie a hmotností jezdce, přes to v jakém terénu a s jakou mírou asistence budu jezdit až po technický stav kola a povětrnostní podmínky. A je toho ještě více. Co se týká životnosti baterie, tak ta se udává v nabíjecích cyklech a většinou to bývá minimálně 500, většinou ale okolo 1000 dobití.

Nicméně kapacita baterie postupně klesá od začátku životnosti, a tak za několik let ujedete na jedno nabití třeba jen poloviční vzdálenost, než když je elektrokolo nové.

Je téměř nereálné dosáhnout takového množství dobíjecích cyklů, které se uvádí.

51

*podrobné informace na www.bartabike.cz/pece

Ke každém u novému ko lu 2 roky péče ZDARMA*

Nová 200 kol prodejna 500 m2 Hradec Králové

Horova ulice (naproti Auparku)

www.bartabike.cz

ROZHOVOR

Jak dlouhé trasy se tedy na elektrokole dají podniknout?

Jak už jsem řekl, je to dost individuální, ale průměrné kolo v ceně okolo 35 tisíc s nákladem cca 80 kg zvládne v kopcovitém terénu, jako máme tady v Podkrkonoší, bez problému minimálně 70 kilometrů.

Přijímáme zaměstnance se zdravotním postižením na pozice

Když někde na vyjížďce dojde kolu „šťáva“, jak velký problém to představuje?

Na elektrokole lze šlapat jako na běžném jízdním kole bez jakéhokoliv odporu. Rozdíl je jen v hmotnosti, protože elektrokolo váží cca od 18 kg nahoru. Takže velký problém to není, ale je to samozřejmě o poznání větší dřina než s asistencí motoru.

DĚLNÍK DĚLNICE

• náborový příspěvek až 30.000 Kč • pracoviště Trutnov nebo Hostinné • jednoduchá manuální práce • hlavní pracovní poměr • dvousměnný provoz • zkrácený pracovní úvazek 6 hodin • příspěvek na stravování • dopravné hrazeno v plné výši • nástup možný ihned Informace FIDES Group a.s. zaměstnavatel zdravotně postižených Komenského 420, Náchod 547 01 tel.: 608 666 252 info@fides-group.cz, www.fides-group.cz nebo osobně Provozovna I J. R. z Dubé 535, Trutnov 541 01 Provozovna I Nádražní 863, Hostinné 543 71

Makes Benefits from Handicaps

Kdybyste měl uvést tři hlavní důvody, proč jezdit na elektrokole, které by to byly?

To je hodně individuální, každý má své potřeby, z nichž mohou vyplývat důvody pro pořízení elektrokola. Když to ale zobecním tak bych řekl, že elektrokolo zásadně zvyšuje kvalitu života a přináší nové zážitky a doslova radost z jízdy na kole, ať už jste trénovaní sportovci nebo jste právě „vstali z gauče“.

Kolik toho najezdíte na elektrokole vy sám?

Třeba minulý rok jsme s kolegy vyrazili za vysokohorskou elektro-cykloturistikou do rakouských Alp. Nebo jsme s partnerkou a naším ročním synem, kterého jsem vozil ve vozíku za sebou, projezdili celé Orlické hory.

Byli jsme na Kralickém Sněžníku a Pradědu anebo si dali třídenní puťák z Úpice na Ještěd.

S elektrokolem jsme i bez fyzické přípravy každé ráno s chutí vyjeli a jen si užívali radost z jízdy, krásné výhledy a pohodový čas strávený v přírodě.

52

SKYCOPTER

Dokumentace s nadhledem Kdo by netoužil po něčem víc, než jsou běžné dokumentující fotografie. Ať už jako vzpomínka na významné soukromé zážitky, jako jsou oslavy nebo svatby, nebo jako prezentaci firmy, obce či veřejného projektu. Skycopter je tým profesionálů se špičkovým technickým vybavením, který se věnuje tvorbě foto a video dokumentace z nestandardních pohledů. Využívá bezpilotních letounů (tzv. dronů), a to jak pro interiérové, tak exteriérové práce. Snímky nebo videa tak lze pořídit z výšky až 300 metrů ve vysoké kvalitě 4K nebo Full HD jako záznam, případně je možné video jako on-line přenos streamovat na internet nebo velkoplošnou obrazovku.

Díky leteckým záběrům Skycopter umocníte své vzpomínky na významné životní události. Stejně tak zvýšíte dojem ze svých projektů nebo podnikání. Ne náhodou patří mezi spokojené zákazníky Skycopter například Kladenské pomezí, Magistrát města Pardubice, Priessnitz léčebné lázně Jeseník, Česká televize, Východočeská televize V1 a mnozí další.

Reference: Lukáš Pochylý, PR, program, marketing, Východočeská televize V1 Děkujeme firmě Skycopter Petra Kadaníka za vynikající spolupráci. Díky ní jsou nám dostupné jedinečné záběry, které naprosto vyhovují svou kvalitou, ostrostí, barevnou hloubkou i dynamikou televizním potřebám. Oceňujeme i korektní přístup a důraz na bezpečnost. To vše dělá ve výsledku dobré jméno i naší Východočeské televizi V1.

Markéta Venclová, Kladské pomezí Video o rozhlednách zpracované firmou Skycopter si získalo mezi našimi členy velký ohlas. Použili jsme ho při různých prezenčních akcích a také jako titulní na našem webu. Spolupráce s firmou Skycopter byla naprosto bezproblémová. Jejich služby mohu vřele doporučit. Byli jsme moc spokojeni.

Jak to probíhá?

1) po vzájemné domluvě dorazí náš tým s potřebným technickým vybavením na místo určení 2) na základě vašich požadavků natočíme potřebný materiál (v případě delší časové náročnosti jsme schopni dobíjet akumulátory přímo v terénu) 3) po společné konzultaci materiál sestříháme, případně opatříme hudbou a předáme zákazníkovi

Hronovská 779 Rtyně v Podkrkonoší tel.: 776 161 944, www.skycopter.cz

placený článek 53

Z MUZEJNÍCH SBÍREK

Vysoké kolo drážďanské firmy Seidel & Naumann VLASTIMIL MÁLEK, MUZEUM PODKRKONOŠÍ

Ve sbírce trutnovského muzea se nachází několik historických jízdních kol – velocipedů.

Nechybí mezi nimi ani archaický kostitřas s dřevěnými loukoťovými koly, na kterém byla jízda oproti současným jízdním kolům značně nepohodlná.

Na snímku je již modernější tzv. vysoké kolo zn. Leipzig (Lipsko) od známého výrobce Seidel & Naumann z Drážďan z konce 19. století.

Má celokovovou konstrukci, drátěné parsky kol, esovitě prohnutá řídítka s dřevěnými rukojetěmi, kožené sedlo, pedály s gumovými prvky a stupačku nad malým kolem. Pro zajímavost lze uvést, že průměr velkého kola činí 133,5 cm a malého 33 cm.

54

54

ROZHOVOR