Trutnovinky magazín duben 2012 by Zbyněk Kačer

kulturně-společenský magazín | duben 2012 | vydává

| zdarma

OBSAH

STRANY 4 - 15

STRANA 22

STRANY 24 - 25

STRANY 30 - 31

STRANA 33

STRANA 35

Dračí ulička

JaN baleJ

bike Hall CoNteSt

z muzeJNíCH Sbírek

miloSlav lHotSký

SPortovNí abeCeDa

Vydavatel: XANTIPA AGENCY s.r.o, IČ: 25947940, MK ČR E 19626. Adresa: Trutnovinky, Bulharská 66, Trutnov, e-mail: redakce@trutnovinky.cz, www.trutnovinky.cz Obchod, inzerce: Rudolf Korbelář, tel: 499 941 941, 608 146 620, e-mail: ruda@xantipa.in, obchod@xantipa.eu, Redakce: Pavel Cajthaml, tel: 733 510 071, Hynek Šnajdar, tel: 734 457 697, Michal Bogáň, tel: 734 545 423, Zbyněk Kačer, tel: 731 175 558. Grafika: Lenka Kynclová, Korektury: Barbora Peterová, Distribuce: Česká pošta a.s. a vybraná distribuční místa, Tisk: Tiskárna Voborník, K. Čapka 868, Hostinné, Sazba: XANTIPA AGENCY s.r.o., Foto na titulce: Bohuslav Tošovský

eDitorial

„trutnovská Stínadla“ jsou dávnou vzpomínkou s neviditelným kouzlem Na začátku byla náhoda. Na osobních webových stránkách Otto Štemberky, předsedy sdružení Trutnov – město draka, se objevila krátká informace o objevu fotografií „trutnovských Stínadel“ - Dračí uličky. Požádal jsem ho o možnost zveřejnění článku na toto téma na webu Trutnovinek a on svolil. Zájem Trutnovanů byl nevídaný. Krátký článek doplněný jedinou fotografií přečetlo téměř 3200 lidí. To byl impuls k tomu, abychom někdejšímu mysterióznímu místu města věnovali větší pozornost. Proto jsem vyzval pamětníky a hlavně obyvatele Dračí uličky, aby se podělili o vzpomínky a případně také o fotografie pořízené před i při demolici jedinečné trutnovské lokality. Netrvalo dlouho a první pamětníci se začali hlásit. Navíc jsme získali vzácné, krásné černobílé snímky výtečného fotografa Bohuslava Tošovského. Přestože byl Otto Štemberka v souvislosti s uveřejněním článku na webu Trutnovinek vstřícný, záhy si uvědomil, že tím může dojít ke kolizi se zájmy sdružení. To chce totiž vydat nejen publikaci o Dračí uličce, ale také DVD. „Jen velice nerad jsem souhlasil s uveřejněním v Trutnovinkách a teď se mi to vrací jako bumerang. Článek vzbudil zájem, o kterém jsem ani na vteřinu nepochyboval. Bohužel pokud zveřejníte kompletní dokumentaci, tak se téma do značné míry vyčerpá,“ napsal mi tehdy. Proto jsme se raději sešli a své záměry jsme si vysvětlili. Neměli jsme jako „drakologové“ v úmyslu zkoumat dávnou historii toho místa a nebylo smyslem našeho snažení lézt jim takříkajíc do zelí. Našim cílem bylo posbírat vzpomínky pamětníků, kteří v uličce, nebo v její blízkosti žili a znali její obyvatele. Všichni, kdo se přihlásili, nebo byli osloveni, se shodli v tom, že zbourání Dračí uličky, jednoho z nejtajemnějších míst Trutnova, je nenahraditelnou škodou. Zvláště, když k tomu

došlo kvůli obludné, nevzhledné a architektonicky problematické stavbě tehdejšího hlavního komunistického stanu, kterému místní neřeknou jinak než Moby Dick. Výsledkem našeho pátrání nebyly jen autentické zpovědi pamětníků, ale i doprovodný výtvarný a fotografický materiál. Například akvarel zachycující Dračí uličku od malíře Miloše Trýzny, který existuje pouze v jednom exempláři. Dále dva obrazy uličky vytvořené nedoceněným trutnovským malířem Jaroslavem Otmarem a hlavně dvaadvacet úžasných fotografií Bohuslava Tošovského. Právě fotografií se chronicky nedostávalo. Tošovský ve svých, dnes unikátních snímcích zachycuje uličku, její domy, schody, dvorky a terasy, které naznačují, že právě toto místo musí vzbuzovat zvědavost dobrodružných duší. Kontrast zakusujících se bagrů do domů uličky, které završily její definitivní zkázu, a okolo procházející téměř neteční obyvatelé, zase odkrývají bizarní a nadutou komunistickou normalizaci. Dračí ulička vznikla na místě někdejšího hradebního příkopu nejspíše v 16. století, kdy se Trutnov rozrůstal směrem za hradby. Dnes už je pouze nostalgickou vzpomínkou. I když nešlo o nijak velkou ani výstavní ulici, měla neobyčejnou poetiku a historickou paměť. Dračí ulička sice navždy zmizela, ale stále ji naštěstí obestírá neviditelné kouzlo. Hynek Šnajdar

Petr vlček

„Komunistický palác“ je na místě hřbitova, kde jsme si hráli mezi kostrami Nebydlel přímo v Dračí uličce, ale v její těsné blízkosti. Pamětník Petr Vlček (44) žil s rodiči ve vedlejší Slezské ulici v domě čp. 42/10, kde dnes stojí Finanční úřad. „Přímo naproti byla cukrárna Martinov. Na ni jsem koukal z okna a chodili jsme tam pro zmrzlinu. Vedle nás, jak je teď VZP, stál starý dům, který v době mého dětství zbořili, a vznikla tam proluka. Hráli jsme si v okolí a také samozřejmě v Dračí uličce a na plácku, kde dnes stojí Moby Dick,“ loví v paměti Vlček. Klukovské hrátky probíhaly v letech 1975 až 1982, kdy Petr odjel s rodiči na dovolenou do Jugoslávie. Doma je po návratu čekalo nemilé překvapení. „Během naší nepřítomnosti celý barák vystěhovali, protože tam praskaly stěny a dům byl staticky narušen. Věci nám odvezli do jiného domu v Poříčí. V té době už byla Dračí ulička zbouraná,“ uvádí Vlček, který sice na uličku stále rád vzpomíná, ale v paměti má hlavně dům, v němž trávil dětství. „Byl to zvláštní dům, protože sklepy procházela ulice s obrubníky a původní dlažbou. Dalo se jím projít ze Slezské ulice na Struhu. Působilo to velice ponuře a divně. Vzpomínám, že tam někdo dokonce zavraždil moji kamarádku,“ kroutí při dramatické vzpomínce hlavou. Jeho světem však byly tamní klukovské party, které mezi sebou bojovaly. Nejen na plácku nad Dračí uličkou, ale i v ní a ve Vodní ulici. „Trávili jsme tam spoustu času a při bojích jsme po sobě házeli kameny. Ty boje už ale nebyly tak intenzivní jako u part před námi. Už jsme byli trochu jiná generace,“ tvrdí Vlček, který nikdy nezapomene na stavbu „komunistického paláce“ na místě starého hřbitova. Technika odkryla hroby a kluci tam hledali různé věci a hráli si mezi kosterními ostatky. Petr se domnívá, že určitě nebyly pietně uloženy. „Viděl jsem, jak je bagry nakládají na tatry a ty je pak Bulharskou ulicí odvážejí pryč,“ říká. Samotná Dračí ulička, kde si chlapci často hráli a krátili cestu, vypadala podle Vlčka jako pověstná Stínadla. „Bylo to téměř v centru města, ale zároveň to byl úplně jiný svět. Ulička byla napojená na rozpadající se trutnovské hradby, bylo to zákoutí, které jsme znali jen my,“ vybavuje si. I když mu bylo už třináct let, na bourání Dračí uličky moc nevzpomíná. Dnes si myslí, že to byla velká škoda. „Když procházím místem, kde jsem žil a kde byla také Dračí ulička, trpím nostalgií. Strávili jsme tam dětství, bylo to dobrodružné a je to nenávratně pryč. Pro mě má to místo stále kouzlo. Vidím tam pořád hradby, které tam naštěstí stále jsou. Bylo to jedno z nejstarších míst v Trutnově zachované v původní podobě a je to už bohužel definitivní minulost,“ uzavírá vzpomínání pamětník Vlček. Hynek Šnajdar inzerce

otto štemberka

Domy v Dračí uličce padly proto, aby se postavil Moby Dick Mysteriózním místem Trutnova je Dračí ulička. I když domy v této lokalitě v centru města už začátkem 80. let vzaly za své, občanské sdružení Trutnov – město draka se snaží, aby neupadla v zapomnění. „Mnoho let sbíráme fotodokumentaci a všechny možné zajímavosti k Dračí uličce. Rádi bychom ji také zakomponovali do interaktivní stezky, jejímž cílem by bylo provést návštěvníky po bohatých trutnovských pověstech,“ říká předseda sdružení Otto Štemberka. Čím je Dračí ulička důležitá pro město Trutnov a čím pro tebe osobně? Pro město a vlastně i pro mě je Dračí ulička hlavně živoucí vzpomínkou na tajemné zákoutí s magickou atmosférou, které přímo souvisí s dračí pověstí a s legendárním založením Trutnova. Chodil jsi tam jako kluk na výpravy? Na výpravy ve smyslu, jak o nich psal Jaroslav Foglar, zrovna ne, ale několikrát jsme tam s kamarády v zimě sjížděli od hradeb až ke kinu na pytlích vycpaných slámou. Byla tam skvělá dráha. Jak ti toto mysteriózní místo uvízlo v paměti? Dračí ulička opravdu působila tajemným dojmem. Pamatuji si, že se mi tam hodně líbilo staré dláždění z kočičích hlav – valounů z Úpy. Velmi zajímavý byl i její zlom, díky kterému nebylo možno pohlédnout od jednoho konce ke druhému. Vzpomínám, že jsem uličkou chodil rád a že tam přitom chodilo velmi málo lidí. Tenkrát doba přála jiným stavbám. Tím navždy skončil život jednoho z nejtajemnějších míst Trutnova. Je to tak? V té době vznikaly mnohde bizarní stavby v historických centrech měst. Kdo zná například náměstí v Jihlavě, ví, o čem hovořím. Trutnov samozřejmě nebyl žádnou výjimkou. Domy tvořící Dračí uličku nepadly proto, že by dosloužily a nebyly schopny rekonstrukce, ale proto, aby se postavila budova OV KSČ, zbytečně megalomanská stavba, která se podle mne do daného prostoru naprosto nehodí.

V roce 2005 byla ulička symbolicky obnovena. Co tomu předcházelo? Někdy v roce 2004 jsme se dozvěděli, že se chystá obnova uličky, a tak jsme se obrátili prostřednictvím kulturní komise na město s tím, že bychom se rádi podíleli na ideovém a výtvarném řešení uličky. Prvotní návrh totiž počítal s pouhým otevřením prostoru. My jsme chtěli toto místo představit jako pevně spjaté s trutnovskou mytologií. Mám samozřejmě na mysli pověst o drakovi a o rozměřování města. Město naše návrhy přijalo, a tak vzniklo zajímavé zákoutí, které je hojně navštěvováno. Kromě tabule s fotkami a textem před uličkou je ale tato lokalita trochu ztracená. Není to škoda? Myslím, že není. Lidé do uličky chodí, toho jsem si několikrát všimnul.

7 Přesto, má sdružení nějaký plán, aby se Dračí ulička dostala více do povědomí návštěvníků města? Rádi bychom toto místo zakomponovali do interaktivní stezky, jejímž cílem by bylo provést návštěvníky po bohatých trutnovských pověstech. Její vznik však bude velmi náročnou záležitostí, protože v dnešní složité finanční situaci má město logicky priority nastaveny jinak. Budeme se pokoušet ve spolupráci s městem o financování za spoluúčasti evropských fondů. Uvidíme, jestli budeme úspěšní. Máte v souvislosti s uličkou v úmyslu vytvořit publikaci s filmem na přiloženém DVD. Co bude publikace obsahovat a o čem bude film? Již mnoho let sbíráme fotodokumentaci a všechny možné zajímavosti k Dračí uličce. Rádi bychom tento trutnovský fenomén představili veřejnosti v samostatné publikaci. Měla by obsahovat rozsáhlý výběr nejzajímavějších fotografií, vzpomínky pamětníků, historický vývoj včetně demolice a mnoho dalších i třeba jen drobných kuriozit. inzerce

20let zkušeností v oboru

Ambicí krátkého filmu je zachytit aspoň něco málo z jedinečné atmosféry tohoto místa. Co je potřeba udělat, aby tento záměr dopadl dobře? Materiál je takřka kompletně připravený. Nyní bude potřeba vše zpracovat a graficky dotáhnout do konečné podoby. To nejdůležitější však bude stanovení nákladu, kvality papíru, způsob kopírování DVD apod. Jsou to spíše záležitosti technického rázu. No a pak to jsou samozřejmě finance. Budeme aktivně hledat sponzory, abychom publikaci vydali na solidní úrovni. Třeba se nám někdo po přečtení tohoto čísla Trutnovinek sám přihlásí. Kdy by měla publikace a DVD vyjít? Uvidíme, jak budeme úspěšní ve shánění financí a zda vůbec bude DVD připojeno ke knížce, nebo bude vydáno samostatně. Původně jsme chtěli publikaci vydat k letošním Dračím slavnostem, ale v současnosti bych byl rád, kdybychom to stihli do Vánoc. Hynek Šnajdar, foto: Miloš Šálek

aNtoNíN maNěNa

byl to domov, kterého bych se nevzdal „Nevím, jestli vám jako pamětník budu prospěšný,“ upozornil před schůzkou Antonín Maněna, bývalý ředitel Hradní policie prezidenta Václava Havla. Ukázalo se, že to byly plané obavy a obyvatel Dračí uličky, který v č. p. 1 prožil sedmnáct roků, se brzy rozpovídal. „Narodil jsem se v Trutnově. Původně jsme bydleli u kasáren. V roce 1953, kdy jsem šel do školy, jsme se přestěhovali do Dračí uličky. Byl to rohový dům, v přízemí s drogerií. V té době tam byl vedoucím pan Herman, po něm přišel pan Bureš. Bydleli jsme v městském bytě ve druhém patře. Měli jsme tři krásné pokoje, dvě předsíně a koupelnu. Žil jsem tam do třiadvaceti let,“ řekl. Podle něj tvořil Dračí uličku spolek kluků, kteří tam zažívali neobyčejná dobrodružství. „Tenkrát jsem si namlouval, že vznikají přátelství na celý život. Nebylo to tak, vznikají až později. Byli jsme všichni přibližně ve stejném věku. Velmi dobře si vzpomínám na Vlastu Matouška nebo Láďu Másla. Tvořili jsme společenství a okolí nás občas označovalo za sígry. Myslím, že tomu tak nebylo, zlobili jsme běžně, jak už to u kluků bývá. Nejvíc mně v paměti utkvěl Matoušek. Byl mrštný, plný elánu a vervy. Vypadal jako člověk, kterého nic nezastaví,“ usmívá se pamětník. Při té příležitosti připomenul věčné souboje s chlapci, kteří ovládali plácek nad hradbami nad Dračí uličkou, kde byla hasičská zbrojnice. „Oni byli vždycky posílení o kluky z náměstí, a tak jsme v těch válkách příliš často nevítězili. Právě s Matouškem jsme si tenkrát řekli, že se už nenecháme dále pokořovat a že ten plac musíme dobýt. Tak jsme se spojili s cikány z Vodní ulice

a slavnostně jsme plac několikrát po sobě dobili,“ vzpomíná Maněna, který tvrdí, že Dračí ulička bylo krásné a svým způsobem tajemné místo. „Ve sklepích a na půdách se daly objevit spousty věcí. Mnohdy jsme ani nevěděli, k čemu sloužily. Na půdách jsme nacházeli tisíce skleněných desek s fotografiemi a známek s Hitlerem ve všech možných barevných verzích. Mělo to příchuť zakázaného. Navíc se dvorky, které příslušely ke každému domu, dalo všelijak procházet. Když mě někdo pronásledoval, tak jsem se mu tam snadno ztratil. Bylo to dobrodružné a genius loci tam zkrátka fungoval,“ uvádí. Maněna si myslí, že Dračí ulička byla mysteriózní lokalita. Byl to pro něj domov, kterého by se jen tak nevzdal. Později, když už tam nebydlel, ho demolice uličky zasáhla. „Začal jsem si uvědomovat, že dospívám a ta nostalgie na mě působila. Kromě toho končilo něco, co muselo ustoupit něčemu, s čím jsem nesouhlasil, a to byla stavba sekretariátu OV KSČ,“ vysvětluje. Domnívá se, že dnes už neexistující ulička má pořád své kouzlo a každý Trutnovan ví, kde to místo je. „Stále to má jakousi kontinuitu, takže vlastně nezaniklo. Přispívají k tomu důležité aktivity sdružení Trutnov – město draka. Nad minulostí nejdou dělat čáry, minulost je součástí přítomnosti,“ tvrdí bývalý obyvatel Dračí uličky. Hynek Šnajdar

marleN večeŘovÁ

vzácný otmarův obraz na mě působí ponuře Asi náhoda tomu chtěla, že jsem narazil na paní, která vlastní vzácný obraz Dračí uličky namalovaný olejem. Při pátrání po pamětnících jsem navštívil malíře Miloše Trýznu. Ten už měl pro mě připravený papírek se jménem majitelky obrazu a telefonním číslem. „Zavolejte hned, už jsem jí o vás řekl,“ nabádal mě malíř. Jak řekl, tak jsem udělal. Ukázalo se, že paní Marlen Večeřová má obraz, který namaloval poněkud zapomenutý trutnovský malíř Jaroslav Otmar, který žil do své smrti v roce 1974 v Trutnově. Signatura umělce v levém dolním rohu je čitelná, bohužel schází rok vzniku díla. Ulička je namalována ze spodní části od Vodní ulice s patrnou hradební zdí a kamenným schodištěm. Vypadá to, že Otmar obraz zřejmě namaloval někdy v šedesátých letech. Každopádně jde o unikátní dílo.

jim do expozice velmi hodil. Vše je samozřejmě závislé na ceně.

„Obraz Dračí uličky od malíře Otmara jsem zdědila po mamince, která už dvacet roků nežije. Z obrazu není jasné, kdy ho trutnovský umělec namaloval. Dračí ulička na mě působila stejně ponuře, jako ten obrázek. Bylo to strašidelné místo,“ říká Večeřová. Jak se k obrazu její maminka dostala, neví. Co ale ví jistě, že by ho chtěla prodat.

A pak se objevil další Otmarův obraz. Ten zachycuje vstup do Dračí uličky a Vodní ulici. Vlastní ho Jaroslava Vyčítalová, sestra Vlastislava Matouška, náčelníka kluků z uličky, s nímž přinášíme vzpomínkový rozhovor v tomto vydání magazínu. „Moje vzpomínky na Dračí uličku jsou téměř totožné s tím, jak je popsal můj bratr Vlastislav. Jako můj příspěvek zasílám foto obrazu, zřejmě kolem roku 1960, regionálního malíře Jaroslava Otmara, který jsem zdědila po otci,“ napsala Vyčítalová.

Zájem projevilo Muzeum Podkrkonoší i občanské sdružení Trutnov – město draka. To letos v listopadu otevře Dračí galerii a jak nám řekl předseda sdružení Otto Štemberka, vzácný obraz by se

Malíř Otmar se ve své tvorbě zaměřoval zejména na krajinné scenerie z důvěrně známého okolí a městská zákoutí, z nichž mnohá, jako právě pověstnou Dračí uličku, už dávno odvál čas. Hynek Šnajdar

inzerce

miloš trýzna

Mám jenom jeden akvarel Dračí uličky, další zničila voda Mezi pamětníky, kteří znají každý kout Trutnova, patří malíř Miloš Trýzna. Do města se nastěhoval krátce po druhé světové válce. Ve svých četných kresbách, akvarelech a olejích se zaměřil na tajemná zákoutí, která dnes už většinou neexistují. Samozřejmě při svých výletech po městě nemohl vynechat ani Dračí uličku. „Chodíval jsem do Dračí uličky hodně často. Měl jsem tam mladšího kamaráda Zdeňka Bureše, který pracoval v drogerii. Popíjeli jsme tam ovocná vína,“ vzpomíná s úsměvem na dávnou minulost Trýzna. Už v té době vytvořil řadu tužkových kreseb nejen z různých lokalit města, ale i pět akvarelů Dračí uličky. „Ulička vypadala tajemně a tak trochu temně. V té době tam ale byly malebné domečky,“ zasnil se malíř. Z toho mála, co v tom místě namaloval, zbyl však bohužel pouze jediný akvarel (na snímku), který je dnes už velmi vzácný. Je na něm zachycena dolní část uličky se schody a lávkou přes náhon ve Vodní ulici. „Vypadalo to tam tehdy přesně tak, jak jsem to na akvarelu zachytil. Je to pryč, což je určitě škoda. Stejně jako je škoda, když zmizí ze světa jakákoliv stará a historická část města,“ myslí si malíř, který zachytil místa, jež dnes už vypadají zcela jinak. Některá už dokonce neexistují. A kam zmizely ostatní kresby Dračí uličky? „Před pěti lety jsem odnesl balík kreseb do chaloupky inzerce

na zahrádku. Zjara jsme tam přišli s manželkou a zjistili jsme, že všechny ty původní tužkové kresby a akvarely jsou promočené. Tenkrát jsem skoro brečel. Je to neštěstí a pro mě nenahraditelná ztráta,“ kroutí hlavou Trýzna. Dírou ve střeše se tam totiž dostala voda. Zničeny nebyly jenom kresby - akvarely Dračí uličky, ale i další zachycující starý Trutnov. „Z pěti kreseb se zachovala pouze jedna z Dračí uličky. Ještě jsem namaloval obraz podle kresby. Ten jsem věnoval Galerii Dračí ulička na gymnáziu, kde jsem měl výstavu,“ dodal malíř Miloš Trýzna. Hynek Šnajdar

zdeněk Huňka

Přes uličku jsme kouleli pneumatiky na barikádu proti okupantům „Atmosféra Dračí uličky pro nás kluky byla fantastická. Odehrávaly se tam obrovské bitvy s klukama z plácku nahoře nad hradbami. Nám se říkalo Dračáci a těm nahoře Placáci,“ usmívá se při vzpomínce na místo, kde prožil dětství pamětník Zdeněk Huňka a ukazuje na nos, který mu v dětství přerazila cihla letící z plácku. Ve Slezské ulici, v domě čp. 13, který stál při vstupu do Dračí uličky, bydlel oficiálně do roku 1977, tedy do svých patnácti let. V roce 1980 se z toho místa odstěhovala i jeho matka. „Když se moje máti odstěhovala na Kryblici, tak už lidi v uličce bydleli jen krátce. Ke zboření došlo někdy v letech 1980 až 1981 a začal se stavět Moby Dick,“ vrací se do minulosti Huňka. Ten si pamatuje na obyvatele Dračí uličky i na obchody, které byly v přízemí domů. „Po vnější straně uličky bylo podloubí. Pamatuji si, že v domech byly obchody jako drogerie, mlékárna, trafika, pekárnička a pro nás kluky lákavá cukrárna. Tu provozovali Hartlovi. Chodili jsme tam často na mejdlíčko, turečák a pro bonbony,“ uvádí a šátrá v paměti po obyvatelích. „Bydlel tam například Antonín Maněna, který je známý jako šéf hradní ochranky za prezidentování Václava Havla. Taky Rosenbergovi, jejichž pes Baryk mě pokousal. Dále Hartlovi, co měli cukrárnu, dále Federukovi, Davidovi, Hofmanovi, Ryšaví… Nekorunovaným králem naší party byl dnešní hudebník Vlastík Matoušek,“ vyjmenovává Huňka. Právě většina zážitků z dětství je pro něj spojena s tímto místem. „Chodili jsme si hrát na konec uličky, kde jsme v zimě nedaleko původních schodů sjížděli na sáňkách a na lyžích. Nad inzerce

Vodní ulicí byly kamenné schody. Pod lípou, která tam stojí dodnes, je skála, po které jsme lezli. Proti Placákům jsme se bránili z terasy jedné chaloupky, kde jsme byli schovaní za zídkou a stříleli jsme nahoru z praků. Často jsme chodili na výpravy pod kostel a dál až k dnešní vinárně Pod Hradem,“ představuje Huňka místa dobrodružných klukovských her. S životem na kraji Dračí uličky má spojený ještě jeden nezapomenutelný zážitek. Když v srpnu 1968 přijela do města okupační vojska, vznikla nedaleko kina barikáda. „Na dvoře za naším domem byla hromada pneumatik. S klukama jsme je kouleli přes uličku, po schodech na křižovatku u kina a na barikádu. Pozorovali jsme taky z okna baráku tanky jedoucí po Struze nahoru,“ oprašuje vzpomínku z okupace. Hynek Šnajdar

vlaStiSlav matouŠek

Náčelník klukovské party občas ve snu létá nad uličkou

Podle pamětníků byl trutnovský rodák Vlastislav Matoušek (63), dnes velmi známý muzikant a hudební odborník, vůdčí osobností chlapecké party v Dračí uličce. On sám to nepopírá. „Byl jsem extrémně „činorodý“ a pod vlivem dobrodružné literatury jsem stále prakticky zkoušel vše, o čem jsem se dočetl,“ prozradil. Nejen z těchto důvodů má jeho vyprávění v souvislosti s historií Dračí uličky velký význam a bez něj by bylo téma neúplné. Jak jste se dostal do Dračí uličky? Narodil jsem se v Dolním Starém Městě 8. listopadu 1948 a asi po měsíci se moji rodiče se mnou přestěhovali do Dračí uličky.

a bydlel s rodiči v rodinném domku postaveném otcem v Husově ulici 487. Do Základní školy kpt. Jaroše jsem chodil přes ulici i v zimě jen tak bez kabátu.

kde jste konkrétně bydlel? Ve čtvrtém patře domu 5/7, což byl nejvyšší dům přesně uprostřed bloku domů Dračí uličky. Pod námi bydleli Peškovi, měli vedle nás krejčovskou dílnu. Jejich dcerka Věra byla ve stejném ročníku. U nich jsem poprvé okouzleně brnkal na klavír a od ní dostal první žvýkačku v době, kdy nikdo nevěděl, že něco takového existuje. V přízemí měli cukrárnu a pod balkónem cukrářskou dílnu Hartlovi. Až do začátku šedesátých let, kdy byl náš dům napojen do sousední chodby vedoucí z podloubí na dvorek Rosenbergových, jsme vcházeli do domu jen z Dračí uličky, která byla neosvětlená. To pro mě tehdy po setmění bylo opravdu strašidelné…

bylo to ideální místo pro klukovské hry? Naprosto! Všude tajemná zákoutí, ruiny starého mlýna, skály, po kterých jsme šplhali hodně nebezpečnými trasami. Nad námi zbytky hradeb městského opevnění, podél kterých jsme běhávali až k poště, kolem tajemné chodby vedoucí kamsi pod hrad. Krásná velká lípa, staré opuštěné dílny, členité balkony, tajemné sklepy, půdy, střechy, světlíky, kterými jsem prolézal do různých pater… Něco jako Stínadla s atmosférou povídek E. A. Poea.

kolik let svého života jste tam strávil? Od roku 1948 do - podle mého - roku 1980. To jsem již studoval skladbu na HAMU v Praze

Co říkáte tomu, že vás pamětníci označili za vůdčí postavu klukovské party? Je to pravda? Byl jsem jeden z nejstarších a rodiče byli stále v práci, byl jsem tam denně. Navíc jsem byl extrémně „činorodý“ a pod vlivem dobrodružné literatury jsem stále prakticky zkoušel vše, o čem jsem se dočetl. Měl jsem od dětství zálibu v adrenalinových situacích a pouštěl jsem se bez váhání

13 do riskantních průzkumných výprav. Na náš sedmimetrový balkon jsem šplhal po sloupu elektrického vedení, lezl po okapových rourách, samozřejmě po všech stromech a skalách. Stále jsem inicioval nějaké experimenty, které ostatní kolem mě asi bavily. Od pokusů s karbidem, výrobou střelného prachu, vypouštění raket, modelů letadel, funkčních modelů ponorek, které jsme si pouštěli v kašně na náměstí, střílení z luku, z praku, běhání po střechách a prolézání sklepů a samozřejmě také klukovských střetů s „Placáky“, kteří po nás s oblibou pro zábavu házeli kamením z placu za hradbami. Co vám z té doby nesmazatelně utkvělo v paměti? Již v předškolním věku mám intenzivní vzpomínku, jak s prasklou německou vojenskou helmou na hlavě prolézám trosky starého mlýna nad Vodní ulicí a hraju si na zbojníka. V duchu jsem si stále zpíval: Tri dny ma naháňali, eště ma nědostalíííí... Jednou jsem také například při potyčce s „Placáky“ nešťastně vykoukl z úkrytu za stromem, dostal kusem cihly do hlavy a ztratil na chvíli vědomí. To byl opravdu nezapomenutelný zážitek. inzerce

Měl jste někdy o uličce sen? Určitě vícekrát, létal jsem nad ní s rozepjatýma rukama jako křídly, jako by neexistovala gravitace. Je to pro město ztráta? Zbourat takový kouzelný koutek a postavit tam parkoviště byl vpravdě perverzní nápad. Doufám, že podobné si moji Trutnovští v budoucnu již nenechají líbit. Jste ještě s některými tehdejšími kamarády z dětství v kontaktu? Samozřejmě s mou sestrou Jaroslavou Vyčítalovou, která dodnes bydlí v Husově ulici 487, kterou jsem měl stále na starosti a musela tak chtě nechtě sdílet má dobrodružství. Ta později snad dokonce občas vozila v kočárku, coby miminko, Martina Věcheta. Toho potkávám dost pravidelně na trutnovském festivalu. Párkrát jsem se potkal na Pražském hradě i s Tondou Maněnou při vystoupeních na akcích mého oblíbeného spoluvězně z věznice Bory Václava Havla, neb byl tuším dokonce šéfem prezidentské ochranky. Jinak mi všichni zmizeli ze života asi stejně jako já jim. Hynek Šnajdar

dračí ulička (tehdy a dnes)

Foto: bohuslav tošovský

Foto: miloš Šálek

Reprezentativní příklad Era půjčky ve výši 60 000 Kč na 5 let: RPSN 18,25 %, úroková sazba 16,9 % p. a., počet splátek 60, poplatky za podání žádosti, poskytnutí a správu úvěru 0 Kč, měsíční splátka 1 488 Kč, celková částka k úhradě 89 274 Kč. Výše splátky platí za předpokladu čerpání úvěru 15. den v měsíci s první splátkou 15. den měsíce následujícího. Splácení úvěru probíhá vždy k 15. dni v měsíci. V případě bezproblémového splácení muže být poslední anuitní splátka nižší.

Zveme vás na Dny Poštovní spořitelny 10. 4. – 30. 4. 2012. Půjčte si třeba 50 000 Kč již za 1 019 Kč měsíčně! Zažádejte si o kteroukoli Era půjčku a ihned získáte praktickou ekotašku. K poskytnuté půjčce od nás navíc obdržíte ještě 500 Kč na svůj účet. Informujte se v pobočce Poštovní spořitelny Trutnov, Havlíčkova 14 nebo na Vaší nejbližší poště. Podrobné informace o akci vám sdělíme na obchodních místech. Najdete je také na www.erasvet.cz

WWW.ERASVET.CZ | 800 210 210 POŠTOVNÍ SPOŘITELNA JE SOUČÁSTÍ ČESKOSLOVENSKÉ OBCHODNÍ BANKY, A. S.

výStavY v trutNově

galerie města

galerie Hippo Foto

výstava miloslava lhotského Výstava prací známého trutnovského výtvarníka Miloslava Lhotského. Koncipována je jako průřez tvorbou všestranného umělce, který letos slaví 80. narozeniny. Věnuje se malbě, grafice, koláži i plastice. Expozice potrvá do 14. dubna.

vladimír groh: barevná afrika Výstava fotografií z měsíční cesty po afrických zemích Keňa, Tanzanie a Zanzibar. Autor navštívil Národní parky Mount Kenya, Masai Mara a Serengeti, kráter Ngorongoro, vystoupal na vrcholy Point Lenana a Kilimandžáro. Expozice potrvá do 30. dubna.

Jitka a květa válovy Ve středu 25. dubna v 17 hodin bude v městské galerii zahájena další výjimečná výstava. K vidění bude autorská tvorba dvojčat Válových, která patří ke klenotům české výtvarné scény. Jejich syrové a ryzí výpovědi o člověku je spojují s novou figurací, jejich obrazy charakterizuje především neobyčejně niterné uchopení člověka a jeho údělu. Výstava potrvá do 26. května.

výstavní prostor městského úřadu barka Fabiánová a martin myslivec Ve výstavních prostorách městského úřadu pokračuje fotografická výstava doprovázející hudební festival Jazzinec. Veřejnosti se představují dva mladí autoři Barka Fabiánová a Martin Myslivec, kteří se věnují zejména fotografování koncertů a muzikantů, nejen těch jazzových. Výstava potrvá do 27. dubna.

muzeum Podkrkonoší výstava obrazů Přemysla martince Výstava obrazů doplněná dalšími výtvarnými díly, jako například kresbami, keramikou i objekty současného českého malíře Přemysla Martince, člena česko-slovenské surrealistické skupiny. Výstava potrvá do 8. dubna. Potom bude muzeum kvůli rozsáhlé rekonstrukci dlouhodobě uzavřeno.

galerie uffo antonín kratochvíl: Dva světy Výstava českého a světoznámého fotografa Antonína Kratochvíla, který pořídil stovky snímků pro prestižní světová periodika, dokumentoval válečné konflikty a za své snímky dokonce obdržel cenu World Press Photo. Trvá do 10. dubna. David Saudek: www.udalosti.com Netradiční expozice tzv. nových obrazů mladého českého autora Davida Saudka. Zajímavé spojení kulturní historie lidstva s moderními symboly, logy či slogany. Obojí přetváří a dává obrazům nový obsah. Výstava začne vernisáží v úterý 17. dubna a potrvá do 10. dubna.

Dům tisku expozice Štěpánka a Štorkána V Galerii domu umění jsou k vidění díla - převážně expresivní obrazy - Karla Štěpánka z České Skalice a Jana Štorkána z Jaroměře.

galerie mates zdeněk kubín: akty Na stěnách jídelny zdravé výživy jsou k vidění fotografie ženských aktů od trutnovského rodáka Zdeňka Kubína. Vystavené snímky byly fotografovány na kinofilm a zdigitalizovány filmovým skenerem. Potrvá do 1. května.

výstavy v regionu

DVŮR KRÁLOVÉ Mezníky v krajině na panství F. A. Šporka od 9.3. do 15.4. výstavní sál v budově Špýcharu Výstava k 350. výročí narození hrabě F. A. Šporka. K vidění jsou dobové předměty z Hospitalu v Kuksu a sbírek muzea, např. trpaslík z Braunovy dílny, knihy ze Šporkovy knihovny, kříž z rakve F.A. Šporka, hraběcí křeslo atd. Na výstavě se podílí také Keramické studio Jarmily Tyrnerové z Kohoutova. Otevřeno je denně kromě pondělí. Včelařství na Královédvorsku 27.4. až 27.5. městské muzeum Výstava věnovaná 120. výročí založení královédvorského včelařského spolku. Přístupná bude denně kromě pondělí. ÚPICE Železnice a výpravčí s červenou čepicí konečně v Úpici od 11.4. do 15.4. městský sál kulturního střediska Výstava železničních modelů a kolejišť.

VRCHLABÍ Ctibor Košťál: Fragmenty od 3.4. do 13.5. klub Kotelna v KD Střelnice Výstava známého trutnovského fotografa ukáže zejména „průmyslová zátiší“, tzn. Detaily, které pořídil především ve starých fabrikách. Vernisáž bude v úterý 3. dubna v 18 hodin. Pavel Pankrác: Obrazy do 15.4. KD Střelnice - Galerie Na Půdě Expozice trutnovského výtvarníka. Přístupná je na požádání v kanceláři. Tomáš Švéda: KRESBY Od 16.4. KD Střelnice - Galerie Na Půdě Nová výtvarná expozice. Začátek vernisáže bude ve čtvrtek 16. dubna v 18 hodin. Součástí slavnostního úvodu bude hudební vystoupení. Výstavu zahájí Ivan Neumann. Expozice potrvá do 16. května.

inzerce

Zapůjčený materiál

Cena za den

Kanoe plast (loď + 2 pádla) .............................................. 250 Kč Kanoe komplet (plastová loď + 2 pádla + 2 vesty) ......... 330 Kč Raft Colorado (člun + 5 pádel + pumpa) ................. 650 Kč Kajak komplet (kajak + špricdeka + pádlo) .................... 300 Kč Pádlo vodácké .................................................................. 50 Kč Vodácký barel vodotěsný (konev do lodě) 50 l ............... 25 Kč Zahradní ulice - Dolní Staré Město, Trutnov tel.: 499 818 308-9, 777 602 012

www.ckklic.cz/pujcovna/

Sluneční brýle mohou chránit ale i škodit Začalo jaro a blíží se léto a řada lidí přemýšlí o tom jak vhodně chránit svůj zrak a přitom dobře vidět. Zeptali jsme se očního optika pana Jiřího Malinského na jeho názor. Jsou sluneční brýle pouze módním doplňkem nebo mohou i chránit? Kvalitní sluneční brýle by měly splňovat obě tato kritéria. Fashion sluneční brýle jsou pouze skupinou brýlí, které si u nás zákazník může vybrat. Kromě toho nabízíme brýle sportovní nebo ochranné. Zrak je nejdůležitějším smyslem a je tedy třeba ho dobře chránit. V naší oční optice nabízíme sluneční brýle, které splňují všechny parametry kvalitní ochrany zraku. Jsou to skutečné sluneční brýle a ne jen náhražky, s jakými se také lidé setkají. Přitom kvalitní sluneční brýle lze v naší oční optice sehnat už kolem tisíce Kč. v čem je tedy rozdíl? Zákazníci většinou hodnotí brýle podle UV faktoru. To je ale jen jedno z hledisek. Brýle, které prodáváme v naší optice, mají kvalitní materiály jak obrub tak skel. Dají se v nich vyměnit plasty a je k nim samozřejmostí servis, a to i pozáruční. Nekvalitní brýle se vyznačují tím, že výše uvedené skutečnosti nesplňují, tzn. nedají se upravit, nedají se v nich měnit plasty, ba co víc, většinou se v nich nedají vyměnit ani šroubky, což je jejich velkým neduhem. Zvlnění v rozích plastových skel deformuje vidění a škodí zraku a často mají ostré hrany. Může se stát, že při používání takto nekvalitních brýlí bolí nositele hlava, je unavený a nebo vidí nesprávně barvy. Oproti tomu značkové brýle nabízejí především kvalitu, která vychází z vývoje a z výzkumů, do kterých výrobci investují s cílem mít spokojeného zákazníka. Proto se rádi na tyto své výrobky podepíší. U značkových brýlí máte zkrátka záruku, že kupujete kvalitní výrobek, který nejenže skutečně

chrání zrak, ale vydrží několik let. Z kvalitních značek, které nabízíme, bych rád jmenoval ty nejzajímavější, tj. Vogue, Ray-ban, Roxy, Quiksilver a z těch sportovních především Adidas a Oakley. Je možné zhotovení dioptrických slunečních brýlí? Samozřejmě. Ne do všech, ale do vhodně vybraných slunečních rámečků lze zhotovit dioptrická skla. Máme dvě možnosti; buď fashion brýle a do nich zhotovit dioptrie, anebo sportovní brýle, kde lídrem na trhu je značka Adidas. Ta umožňuje do drtivé většiny svých brýlí zhotovit dioptrie pomocí dioptrického klipu. Zákazník si může vybrat z velkého množství modelů, na našich stránkách je k vidění katalog, kde je krásně ukázána výjimečnost skel Adidas a hlavně skvělá funkčnost celých brýlí. Ideální je zastavit se k prohlídce v naší oční optice. existují i další typy slunečních brýlí? Nabízíme například brýle s polarizací. Nejedná se o typ brýlí, ale o typ skel v brýlích. Ty jsou vhodné zejména pro sportovce, řidiče či rybáře. Brýle propouštějí pouze vertikálně polarizované (odražené) světlo, takže zlepšují vidění v takových případech, jako je odraz slunce na vodní hladině, mokré vozovce nebo sněhu. Mají vysoký UV filtr, lepší ostrost a vynikající vnímání barev. Z osobních zkušeností si bez speciálních skel (extrémní odraz na sněhu) neumím představit třeba kvalitní lyžování. Oční Optika Malinský sídlí v Trutnově v Bulharské ulici a v Náchodě v Pasáži Magnum. Více informací získáte na www.optika-malinsky.cz

z muzejních sbírek

Památky na cech řezníků Důležitou součástí hospodářského života v českých zemích byly od středověku až do poloviny 19. století cechy, které sdružovaly řemeslníky. Nejběžnější byly cechy potravinářských či oděvních řemesel, tedy např. řezníků, pekařů, ševců či krejčích. Sbírky Muzea Podkrkonoší obsahují několik předmětů na cechovní život v regionu. Jsou zde uchovány památky na cech mlynářů a kožešníků v Trutnově, či předměty vztahující se k cechu pekařů a řezníků ve Svobodě nad Úpou. Nejstarší zmínka o cechu řezníků ve Svobodě nad Úpou pochází z roku 1664. V roce 1706 potvrdil artikule tohoto cechu majitel vlčického panství kníže Adam František Schwarzenberg. Z dochovaného rejstříku mistrů cechů řezníků zjistíme, že jeho členové pocházeli v 18. a 19. století nejen ze Svobody nad Úpou, ale i Mladých Buků, Javorníku, Velké Úpy a Temného Dolu. Cennou součástí sbírek Muzea Podkrkonoší je soubor tzv. pohřebních štítů cechu řezníků ve Svobodě nad Úpou o rozměrech 43x63 cm. K důležitým povinnostem cechu patřilo vypravení pohřbu zemřelému členu cechu či příslušníku jeho rodiny. Byla to jedna z příležitostí, jak veřejně ukázat společenskou vážnost cechu. V kostele u katafalku s rakví zemřelého byly umístěny pohřební štíty se znaky cechu a postavami světců, kteří patřili k patronům řemesla, nebo byli v místě oblíbeni. Pohřebních štítů bylo obyčejně pět. Cech řezníků ve Svobodě nad Úpou měl původně pravděpodobně šest plátěných pohřebních štítů, z nichž se dochovalo pouze pět. Všechny jsou očíslovány a obsahují informaci, u jaké části katafalku mají být při pohřbu umístěny. Všechny štíty inzerce

mají ve své horní části háčky na zavěšení u rakve. Na štítu č. 4 přikládaném k levé ruce je vyobrazen svatý Vít. Na štítu č. 3 přikládaném k pravé ruce je zobrazen evangelista Lukáš. Následují štíty č. 5 a 6, které měl zemřelý u pravé a levé nohy. Příslušnost těchto štítů k řezníkům dokládá v dolní části znak cechu v podobě dvou zkřížených seker (širočin), nožů či háku. Nechybí jméno cechovního staršího, nejvýznamnější osoby cechu, Josefa Stephanna, který tuto funkci zastával v letech 1798–1825. Datum 1801 poukazuje na dobu vzniku pohřebního štítu. V horní části štítu je umístěn zjednodušený znak Svobody nad Úpou v podobě levé poloviny doleva hledícího černého orla, jeden paroh a zkřížená hornická kladívka. Poslední dochovaný pohřební štít č. 2 s motivem ukládání Ježíše do hrobu byl určen k nohám zemřelého. Ondřej Vašata, Muzeum Podkrkonoší

INTERVIEW: jan balej

Dodat vlastní fantazii, to je pro mě ta největší radost Je pohodář, rád se směje a je naprosto vstřícný. Přestože je držitelem dvou Českých lvů a řady dalších ocenění z celého světa, působí skromně. To je výtvarník, filmař a animátor Jan Balej (53), jehož působivou tvorbu lze nyní vidět v trutnovské Galerii Dračí ulička. V současné době se začíná natáčet jeho nový film Malá z rybárny. Jak se stalo, že jste se ocitl v Dračí uličce? To je jednoduché. Zavolal mi Dan Václavík, jehož žena Karolína Dračí uličku provozuje. Znám se s ním z dřívějška, tak jsem neodmítl. Tyto menší akce mám rád a jsou mi příjemné. Co divákům představujete? Výstavu jsem s nadsázkou nazval Může za to pes. Začátkem roku 1990 jsme totiž s bratry Formanovými a s kameramanem Mílou Špálou založili sdružení, které se chtělo věnovat animovanému filmu a jmenovalo se Hafan film Praha. V Dračí uličce je malý průřez mé tvorby. Přivezl jsem několik loutek, večerníčky, kresby, návrhy i malou ochutnávku k připravovanému filmu Malá z rybárny. Působil jste jako výtvarník ve Studiu Jiřího Trnky. Čemu jste se tam konkrétně věnoval? Začal jsem tam v době studií na vysoké škole. Setkal jsem se s režisérem Pata a Mata Lubomírem Benešem, s nímž jsem dělal pohádky. U něj jsem získal hodně praxe. Byla to dobrá průprava.

Co jste dělali v Hafan filmu? Vstoupili jsme do toho s velkým nadšením. Jediným starým praktikem tam byl kameraman Miloslav Špála, který spolupracoval s Janem Švankmajerem. Ten měl v této oblasti největší zkušenosti. Hned jsme se pustili do tvorby filmu Tom Paleček. Trvalo to ale hrozně dlouho. Natočili jsme prvních patnáct minut. Nakonec z toho vznikly čtyři čtvrthodiny. To byl náš první garážový film. Pak jste točil šestadvacetidílný animovaný televizní seriál Jak to chodí u hrochů a do Fimfára 2 jste přispěl povídkou Moře, strýčku, proč je slané. Jaká to byla práce? Hroši byli zajímaví. Byl to můj první pokus zkusit něco sám. Většinou mi vyhovovalo, že jsem si to napsal sám, všechno si představil a nacpal do toho výtvarno. V televizi mi to odsouhlasili. Vytvořil jsem si příběh o tom, jak hroši – děda s vnukem – zažívají spolu různá dobrodružství. K Fimfáru jsem byl přizvaný a byla to jiná práce. Bylo to takové dosazování do mozaiky. Werich je

25 natolik plastický, že nás vlastně vedl. Měli jsme k dispozici jeho hlasovou nahrávku, tak jsme si vybrali to, co nám vyhovovalo, a do toho se vsazovaly výtvarné prvky. Za výtvarný počin k filmu Jedné noci v jednom městě i k Fimfáru 2 jste získal České lvy. Překvapilo vás to hodně? Bylo to dva roky po sobě a byl jsem za to vděčný hlavně ve vztahu k animovanému filmu. Je zajímavé, že je stále odměňovaný ve výtvarné sekci. Neberu to jen jako osobní ocenění, ale pomáhá to animovanému filmu, a to je důležité. Připravujete loutkový film Malá z rybárny. O čem bude, podle čeho vzniká? To je sice film na motivy Hanse Christiana Andersena, ale tu realitu jsme posunuli úplně jinam. Je to současnost v přístavním městě, v hambaté ulici, kde se ten příběh odehrává. Ty postavy jsou vyvrženci moře, kteří přišli na břeh a vytvořili uzavřenou komunitu. Získal jste na něj desetimilionový grant od Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie, což je největší podpora

loutkového filmu v historii fondu. Jak si tu štědrost vysvětlujete? Když o tom teď přemýšlím, tak ten fond byl vůči mně vždycky docela vstřícný. Líbil se jim scénář, ale upřímně řečeno, z čeho ta štědrost plyne, nevím. Ty peníze samozřejmě hodně pomohly, ale je to částka, která na celý film nestačí. Strávíte na tom hodně času, musíte zaměstnat hodně lidí, je to velmi nákladné. Nechtěl jste někdy natočit film jen s živými herci? Ani ne. Loutky na rozdíl od lidí neodmlouvají. Animátoři jsou většinou introverti, i když jsou tady lidé jako například Jan Švankmajer či Jiří Bárta, kteří to prolínají. Já si na to netroufám. Hynek Šnajdar JAN BALEJ - narozen 30. května 1958 v Praze - absolvoval UMPRUM - spoluzaložil studio Hafan film Praha - získal dva České lvy - připravuje film Malá z rybárny - žije v Praze

inzerce

UMÍME UŽ I HYPOTÉKY! Přijďte do kanceláře Modré pyramidy v Trutnově pro podrobnější informace (Havlíčkova 13, pasáž pod hotelem Adam) KonTaKTní osoby: Tereza Fátorová, tel.: 737 133 433 Jitka Velikovská, tel.: 603 877 153 Lucie Novotná, tel.: 725 279 591

S tímto kuponem získáte slevu 0,1 % z úrokové sazby u hypotéky. Slevu je možné získat jen u uvedených poradců Modré pyramidy.

Vezměte to za dobrý konec

akce měsíce

Kvalifikace šampionátu mažoretek dalo uvést, že mažoretky jsou vlastně tanečnice, jejichž choreografie je založená zejména na rozmanité práci s hůlkou. Z minulosti jsou spojovány s dechovou hudbou, barevnými uniformami a pochodováním. V současnosti se ale mažoretkový sport výrazně modernizoval. K atraktivním kostýmům se přidala moderní hudba (často i mambo kroky) a zajímavé kreace s hůlkou (baton). Rovněž se soutěží v pompomech - práci s třásněmi. V sobotu 14. dubna se ve sportovní hale ZŠ Komenského v Trutnově uskuteční kvalifikace mistrovství republiky v mažoretkovém sportu. Organizátoři ze Střediska volného času počítají s účastí více než čtyř stovek soutěžích. Úspěchy místních mažoretek z poslední doby inspirovaly trenérku Janu Šichovou k možnosti předvést mažoretkový sport veřejnosti formou velké akce. „V poslední době je tady o něj stále větší zájem. Naše holky jsou víc vidět, máme více ocenění, tak proč lidem neukázat, že mažoretky už nejsou jen o dechovce,“ uvedla. Stručně by se inzerce

Domácí budou soutěžit pouze s hůlkou. „Dvoje holky máme v kategorii kadetek a jedny v seniorkách. Zastoupení máme i ve formacích,“ řekla trenérka Trutnovaček Jana Šichová. Pro upřesnění – kadetky jsou věkové kategorie od 8 do 11 let, juniorky od 12 do 14 a seniorky nad 15 let. Kvalifikace začne v 9 hodin ráno slavnostním úvodem. První soutěže začnou v 9.15 hodin. Soupeřit se bude postupně ve skupinách i sólo formacích, a to jak v batonu, tak v pompomech. „Z kvalifikace postoupí nejlepší družstva do republikového semifinále, případně do finále,“ upřesnila Šichová.

PŘIJĎTE V DUBNU PODPOŘIT DOBROU VĚC koupí barevňáků a ochutnat Pečené štěstí (domácí sladké pečivo) z dílen Barevných domků Hajnice. BAREVNÉ DOMKY HAJNICE Hajnice 46, 544 66 mob.: +420 774 146 238 skarkova@barevnedomky.cz www.barevnedomky.cz

kulturní programy

RTYNĚ V PODRKONOŠÍ Cestopisná přednáška středa 4. dubna na Rychtě TRABANTEM NAPŘÍČ AFRIKOU

Sportovec města středa 12. dubna - malý kulturní sál Slavnostní ocenění sportovců, významných sportovních činů a také zásluh o rozvoj sportu ve Rtyni v Podkrkonoší. Součástí programu beseda s olympijským medailistou a skokanem na lyžích Pavlem Plocem. Začátek v 17 hodin. ÚPICE Světáci úterý 10. Dubna - divadlo

Přednáška, která chce ukázat Afriku, jak ji vidíte na vlastní oči, když se do ní ponoříte. A ukázat, jak vidí ona nás. Začátek v 18 hodin. Malý velikonoční koncert neděle 8. dubna v kostele sv. Jana Křtitele Koncert schóly při kostele s komorním orchestrem Gaudium Musica. Jako host vystoupí Lukáš Pospíšil - koncertní mistr violoncellové skupiny Pražské komorní filharmonie. V programu zazní mimo jiné Braniborský koncert č. 3 J. S. Bacha nebo Requiem G. Faureeho. Diriguje a večerem provází Pavel Staněk. Začátek v 17 hodin.

ČESKÁ SKALICE

Bonetet neděle 22. dubna - malý kulturní sál Koncert jedinečného trombonového sextetu s atraktivním programem složeným ze skladeb mistrů klasiky i populární hudby. Začátek v 18 hodin

14. Memoriál Zdeňka Bořka sobota 28. dubna v restauraci Sokolovna Akci pořádají Klub plastikových modelářů Náchod. Soutěžit se bude celkem v 8 kategoriích, začátek je v 10 hodin, vyhlášení nejlepších ve 14.30 hodin.

inzerce

Hudební komedie v divadelní úpravě. V režii Lumíra Olšovského se na jevišti objeví stálice Divadelní společnosti Háta, ale i nové tváře: Mahulena Bočanová, Adéla Gondíková, Vlasta Žehrová, Olga Želenská, Monika Absolonová, Ivana Andrlová anebo Jana Zenáhlíková v rolích lehkých žen.Začátek v 19.30 hodin

rozHovor: miloSlav lHotSký

Nejdůležitější je tvorba Klauni, housle, ženy, to jsou motivy obrazů a grafik trutnovského umělce Miloslava Lhotského (80). Jeho práce se vyznačují precizním řemeslným zpracováním. Kromě toho tvoří zajímavé objekty z rozmanitých součástek a bronzové plastiky. Do 14. dubna má v Městské galerii v Trutnově výstavu k životnímu jubileu, osmdesátým narozeninám. Narodil jste se na Hradecku. kdy a proč jste se přemístil do trutnova? Otec byl zaměstnanec Východočeských elektráren a v Poříčí u Trutnova udělali nábor. Táta se tedy přemístil. Bylo to asi rok a půl po válce. u otce jste se vyučil kovářskému a zámečnickému řemeslu. věnoval jste se mu potom někdy? Jako zaměstnanec ne. Otec byl dobrý rádce a získal pro mě povolení, abych za ním mohl chodit. Tak jsem se u něj v dílně vyučil řemeslu. Táta byl z generace absolutních řemeslníků, která si na tom zakládala. Prostě uznávala poctivé řemeslo. Otec uměl všechno a všechno mě také naučil. Měl sklony k uměleckému kovářství. kovářství jste se nevěnoval a šel studovat. Místo kovařiny jsem se zakoukal do jiného oboru, a to bylo sklo a umělecký průmysl. Studoval jsem v Jablonci. V té době tam úřadovali komunisté. Byla to ale dobrá škola, s dobrými kantory.

Projevovalo se vaše výtvarné nadání už v dětství? Po válce v obecné škole v Poříčí byl ředitel Okrouhlický. Na stěnách školy byly jeho kresby. Tak jsem si říkal, že by mě mohl něco naučit. Dva roky jsem pak chodil do jeho třídy na kreslení. Chytlo mě to a dostalo se mi to pod kůži. To mi zůstalo dodnes. Dlouhá léta jste se věnoval bronzové plastice, monumentální i komorní. mohl byste představit to období? Nejdříve jsem udělal několik komornějších věcí a seznámil jsem se s lidmi ze slévárny v Horní Kalné. Když jsem si u nich nechal udělat první odlitek, tak jsem je požádal, aby nepoužívali tradiční metodu. Vždycky jsem se snažil si to dokončit sám ručně. Používání různých hrubých pilníků, kladiv nebo brusek jsem považoval za devastaci řemesla. Oni tedy udělali hrubý odlitek a já jsem si to už sám opracoval doma. Tím to začalo.

31 Ve vašich plastikách se objevují různorodé materiály i součástky. Používám rozmanité součástky, které svým tvarem určují budoucí dílo. Trochu si to sám přizpůsobuji svým záměrům. Mám doma spoustu různých materiálů, součástek nejen z kovu, ale i z umělé hmoty. Kombinuju to všechno dohromady. Kde jste k těm součástkám přišel? Můj syn je automechanik, a tak jsem chodil k němu do dílny. Co už nepotřebovali, to se naložilo a odváželo do sběru. To se mi nelíbilo, byla to škoda. Vždycky mi zavolali, přišel jsem a přebral si to. Používám na objekty motocyklové součástky, hřídele, součástky z automobilů a podobně. Už při nějakém nálezu se mi v hlavě vytváří budoucí dílo. Fantazie pracuje okamžitě. Jak vnímala vaši tvorbu manželka? Nedávno zemřela. Byli jsme spolu 57 let a celou dobu sledovala, co dělám. Byla prvním posuzovatelem, kritikem. Chodila se mnou na výstavy a byla u mého výtvarného vývoje. V obrazech i plastikách se často objevují housle. Proč? Táta byl z muzikantské rodiny. Hrálo se na housle, křídlovku, harmoniku, trubku, všichni jeho

sourozenci byli muzikanti. Já neumím hrát na nic, sklony jsem měl ale ke kreslení. To muzikantství se pak objevilo v mých obrazech, grafikách i objektech. Ve vašem díle jsou často zastoupeni klauni. Máte je rád? Je to zvláštní život. Cirkus je prostředí, ve kterém se pohybují klauni a předvádějí svá čísla, své fyzické schopnosti a zároveň baví lidi. Je to úžasné. Proto mě to zaujalo a proto se často objevují v mých dílech. Mám je rád. Teď máte v městské galerii výstavu. Máte radost, když vidíte svá díla pohromadě? Nikdy jsem nečekal na žádné zadostiučinění. Samozřejmě mám z výstavy radost a je dobrý pocit, když se to lidem líbí. Není to pro mě ale nejdůležitější. Nejdůležitější je tvorba. Hynek Šnajdar, foto: Miloš Šálek MILOSLAV LHOTSKÝ - narodil se 28. března 1932 v Pouchově - vystudoval VŠUP v Jablonci nad Nisou - do roku 1989 pracoval jako výtvarník a designér - tvoří kresby, grafiky, malby, plastiky, objekty - žije v Trutnově

inzerce

PNEUSERVIS Dárek pro vás!

poukaz na pohonné hmoty až 1000,-Kè Platí pøi nákupu sady letních osobních pneumatik Bridgestone.

PRODEJ A OPRAVY ALUDISKÙ Prodej pneu: Pøi nákupu 4ks pneu montáž a zimní smìs do ostøikovaèù zdarma! a ostatní znaèky

PNEUSERVIS KRÈMÁØ Trutnov, Horská 8(Dolní Staré Mìsto)

Tel.: 608 830 073 www.1stop.cz

T Í KOJENCŮ, BATOLA ÉNU PLAVÁN Z M BA HOTNÝCH ŽEN V KRYTÉ Ě T A

v Trutnov ě!

KRYTÝ B A Z É N

AREÁL NA N IV Á C H

499 817 100

TNÍ SPORTOVNÍ TÁBOR 12. LE Info: N. Lisá 736 677 236

499 810 210, 499 814 655

bike hall contest 8

„Berry“ a spol. zase v Trutnově Od 26. do 28. dubna. O týden dříve, než jsme doposud byli zvyklí, se uskuteční letošní Bike Hall Contest. Jeden z největších BMX závodů v České republice zavítá na trutnovský zimní stadion již poosmé. „Opět vás čekají dva dny plné adrenalinu, zábavy, napětí, work-shopy, nákupní stánky a afterpárty,“ zve na akci organizátor Pavel Hyvnar. Závod pořádá Lokomotiva Trutnov. o vítězství, aby si už svůj čtvrtý triumf, třetí v řadě, vyskákal novobydžovský závodník. Usedne „Berry“ na trůn i letos?

Novinkou letošního mezinárodního setkání freestyle riderů je soutěž ve flatlandu a Street Jam. „Jsem moc rád, že letos bude součástí i moje disciplína. Konečně se tento sport trochu zviditelní,“ těší se trutnovský flatlander Matouš Tuček. Při velké závodní premiéře pod Krkonošemi by se chtěl probojovat do finále. „Bude záležet na konkurenci i povrchu,“ naznačil 21letý jezdec. Street Jam se pojede na překážkách před zimním stadionem. Čtvrtek bude již tradičně vyhrazen pro volné tréninky závodníků všech kategorií. V pátek proběhnou kvalifikace BMX pro, BMX amateur, MTB a flatlandu. V sobotu od 13 hodin přijdou na řadu finálové souboje. Dvacítka nejlepších jezdců hlavní kate-

gorie BMX ukáže svoje umění v parku, který navrhli Ondřej Šléz, Michael Beran a Pavel Hyvnar, od 17 hodin. A právě Beran a Šléz se vloni přetahovali

Zálusk na první místo (prize money 800 euro) si však určitě budou dělat i zahraniční jezdci. Svou účast potvrdili Američan Nicholi Rogatkin, Angličan Harry Main, Rakušan Senad Grosic, Holanďan Nicky van der Veen, Polák Dawid Godziek, Němci Daniel Tünte a Philipp Baum, Maďar Bobo Ujvari a mnozí další. Celým závodem budou provázet Petr Navara a Kamil Feifer. „Těšit se také můžete na exhibici top ridera na freestyle koloběžce Petra Macháčka a připravujeme i malé překvapení,“ prozrazuje Pavel Hyvnar. PROGRAM finále

sobota 28. dubna 13.00 - 14.00 Street Jam 14.00 - 15.00 BMX amateur 15.00 - 16.00 MTB 16.00 - 17.00 flatland 17.00 - 19.00 BMX pro (bog), foto: Miloš Šálek inzerce

Chorvatský sympaťák Vedran tě i letos doveze na letní dovolenou. Nalaď si v dubnu Radio Černá Hora, ať získáš zájezd k moři zadarmo! Více informací na www.cernahora.cz

abeCeDa SPortovNíCH oSobNoStí Jaroslav bartoš (29 let) Bůh. Něco, co je v každém z nás. V každém nadechnutí a procitnutí, vůli, víře v sebe sama, něco bez čeho zkrátka nejde být. Jsem ateista, až se bojím, že mě za to Bůh potrestá :) Co bylo před 10 lety? Univerzita = volno - cestování - první cesty za oceány, pivo, holky, zábava a dvakrát do roka trochu toho učení v semestrech.

Trutnovský horolezec Jaroslav Bartoš už stanul na osmitisícovce Broad Peak. Před pár měsíci navštívil poušť Atacama - nejsušší místo na světě, kterou jako první člověk na světě přejel na kole a vystoupil přitom na šestnáct šestitisícovek. V zimě se chystá na kajaku a lyžích na Jižní pól a příští rok má v plánu výstup na největší horu planety Mount Everest.

Fotka na vrcholu. Jakási nutnost, která mnohdy stojí převelice úsilí. Úsměv, který je na slovo sýýýr, a potom se minutu popadá dech ;) Horolezecký doping. Kus špeku, slaniny, klobásy, buřta a spousty bonbónů. Irish bar. Takže postupně: pozdrav; pivo 1; jídlo s pivem 2; plné břicho; pivo 3; panák 1; hláška dopijeme a půjdeme; pivo 4; panák 2 a 3; pivo 5; bary se rozmnožily a jsou v okamžiku dva; nohy si jdou jinam, než-li tělo; včera jsme byli v Irský? lano. Pupeční šňůra. Důvěra. Spojení. Poslední záchrana. Těžká věc, kterou rád zapomínám :) Myslivost. Rodinná tradice a vášeň, která přerostla v naši oboru s daňky a muflony. Samotný význam pochází od slova myslet, bohužel je tento význam mnohdy opomíjen ve skutečnosti. Myslivostí rozumím péči o zvěř, její ochranu a v poslední míře výběrový lov. Nejbližší expedice. Jako průvodce mám přes léto naplánovány nějaké čtyřky s lidmi tady v Evropě: 2x Mont Blanc, Matterhorn, Mönch, Jungfrau a Aletschhorn. Přes zimu bych rád na kajaku a lyžích na Jižní pól a příští rok Mount Everest (popř. Cho Oyu 8201 m). Sólovýstup nebo parťák? Sólo. Je to jenom na mně. Ale v běžném životě ne… neboť sám si vařím, sám si peru, že se na to nevys… :) Y. Na trutnovském gymplu jsem chodil do třídy ypsilon. Báječná léta v první lavici uprostřed, aneb pod svícnem je největší tma. Každodenní kulišárny a rošťárny, prostě gympl. Kompletní abeceda na www. trutnovinky.cz inzerce

Placený článek

Muzeum papírových modelů, Police nad Metují Muzeum papírových modelů a vystřihovánek je nově zřizovaná stálá expozice modelového světa z papíru, jediná svého druhu nejen v České republice. Jedná se o unikátní přehlídku precizní práce výtvarníků i modelářů několika generací. Seznámit se zde můžete s historií papírového modelářství, s tvorbou výtvarníků a modelářů minulosti i současnosti. Své modely tu mají jak modeláři z České republiky, tak i ze sousedního Polska. Vystřihovánkám, později vystřihování a slepování papírových modelů, se věnují malí i velcí již několik generací. Jejich díla jste mohli nalézt v dětských i obývacích pokojích, v kancelářích projektantů stejně jako na základních, středních i vysokých školách. Dnes můžete jejich precizně provedená díla inspirující v mnoha oborech vidět na soutěžních přehlídkách či příležitostných výstavách. Jsou vypracovaná do nejmenších detailů, mnohá z nich jsou i pohyblivá. Přestože zřizovatelem muzea je město Police nad Metují, muzeum samo je budováno z nadšení a za pomoci dobrovolnické práce samotných modelářů a autorů vystřihovánek z celé ČR. Těšit se můžete nejen na precizně vypracované modely všech možných kategorií, ale i na mořské pobřeží s majáky a přístavy či na kolejiště s vláčky a rozhlednami z celé ČR. Uvidíte nástěnnou prezentaci současných trendů, obrazový,

plakátový i textový materiál o vzniku a vývoji papírového modelářství, ukázky tiskových archů, malířské originály a další vystřihovací propozice našich i zahraničních autorů. Pro zájemce je připraven i stůl, papír, nůžky a lepidlo. Mohou si zde vystřihnout a slepit na památku vlastní model. Školní třídy a skupiny návštěvníků mohou absolvovat interaktivní programy různé úrovně podle věku a schopností účastníků. Otevřeno denně od 30. 4. od 9 do 12 a od 13 do 17 hodin. Po předchozí domluvě je možné i mimo uvedenou otevírací dobu. Více na: www.mpmpm.cz E-mail: Info@mpmpm.cz Telefon: 491 421 501 Mobil: 723 465 971

programy kin

Trutnov 1. 4. od 19.00 3. 4. od 19.00 4. 4. od 10.00 5., 6., 7. a 8. 4. od 19.00 10. 4. od 19.00 11. 4. od 10.00 12., 13., 14. a 15. 4. od 19.00 17. 4. od 19.00 18. 4. od 10.00 19., 20., 21. a 22. 4. od 19.00 24. 4. od 19.00 25. 4. od 10.00 26., 27., 28. a 29. 4. od 19.00

SHERLOCK HOLMES: HRA STÍNŮ ROZCHOD NADERA A SIMIN MACH A ŠEBESTOVÁ KONTRABAND PŘÍLIŠ MLADÁ NOC MACH A ŠEBESTOVÁ NA PRÁZDNINÁCH I. SIGNÁL STUD MACH A ŠEBESTOVÁ NA PRÁZDNINÁCH II. TOHLE JE VÁLKA! KLUK NA KOLE MACH A ŠEBESTOVÁ NA PRÁZDNINÁCH III. PROBUDÍM SE VČERA

úpice 4. 4. od 18.00 11. 4. od 17.00 12. 4. od 17.00 14. 4. od 18.00 17. 4. od 18.00 18. 4. od 18.00 20. 4. od 18.00 24. 4. od 18.00 30. 4. od 17.30 a 20.00

TURÍNSKÝ KŮŇ MODRÝ TYGR KOCOUR V BOTÁCH KONTRABAND PERFECT DAYS - I ŽENY MAJÍ SVÉ DNY MISION : INPOSSIBLE- GHOST PROTOCOL STUD MERUŇKOVÝ OSTROV PROBUDÍM SE VČERA

dvůr králové 1. 4. od 19.00 3. 4. od 19.00 4. a 5. 4. od 19.00 7. a 8. 4. od 19.00 10. 4. od 19.00 11. a 12. 4. od 19.00 14. a 15. 4. od 19.00 21. a 22. 4. od 16.30 21. a 22. 4. od 19.00 24. 4. v 17.30 a 19.30 25. a 26. 4. v 17.30 a 20.00 28.a 29. 4. v 17.00 28. a 29. 4.od 19.00

KONTRABAND ČERNÁ VENUŠE STROM ŽIVOTA PROBUDÍM SE VČERA JANA EYROVÁ ZATÍMCO SPÍŠ PERFECT DAYS - I ŽENY MAJÍ SVÉ DNY DOBA LEDOVÁ 3: ÚSVIT DINOSAURŮ /ve 3 D/ DĚTI MOJE VELKÉ PODMOŘSKÉ DOBRODRUŽSTVÍ 3D SIGNÁL SAXÁNA A LEXIKON KOUZEL TITANIC /3D/

rtyně v podkrkonoší 6. 4. od 18.00 13. 4. od 18.00 20. 4. od 18.00

HOP MERUŇKOVÝ OSTROV V HLAVNÍ ROLI JÁ

červený kostelec 11. 4. v 17 a v 19.30 17. 4. v 17 a v 19.30 23. 4. v 17 a v 19.30 25. 4. v 17 a v 19.30

SHERLOK HOLMES: HRA STÍNŮ PERFECT DAYS - I ŽENY MAJÍ SVÉ DNY PROBUDÍM SE VČERA KOCOUR V BOTÁCH

jazzinec 2012

V Trutnově zazpívá herečka Chantal Poullain Hudební festival Jazzinec se dostal do závěrečné fáze. Na měsíc duben zbývají v programu dva koncertní večery. Oba se uskuteční v koncertní síni Bohuslava Martinů. Mezi největší taháky bude patřit vystoupaní francouzské šansoniérky Chantal Poullain a saxofonisty Bobby Watsona. čtvrtek 5. dubna v 19 hodin CHANTAL POULLAIN Oblíbená filmová a divadelní herečka zpívá známé francouzské šansony. S francouzským původem a sexy hlubokým hlasem není divu. „V šansonu nejde ani tak o zpěv, necítím se jako zpěvačka. Znamená pro mě jiný způsob vyjádření: v divadle dáváte sama sebe přes postavu a příběh, v šansonech jsem Chantal, která chce říct to, co zpívá,“ řekla o sobě Poullain. V Trutnově ji bude doprovázet jazzové trio Štěpána Markoviče. Právě on francouzské šansony upravil. DORŮŽKA, VERMELHO, NOVOTNÝ TRIO Nevšední impresionistické jazzové kompozice klavíristy Marka Novotného vytahují do výšin jeden z nejlepších evropských jazzových kytaristů inzerce

David Dorůžka a nezařaditelná houslistka a zpěvačka Gabriela Vermelho. Každý z členů této formace je výjimečnou hudební osobností. čtvrtek 13. dubna v 19 hodin HARCSA VERONIKA QUARTET + GYÉMÁNT BÁLINT GUITAR Strhující zpěvačka považovaná doma za Jazzovou princeznu. S kytaristou Bálintem Gyemantem dokáže co všechno pro ní představuje zpěv: vyznání, křik, šepot, explozi a terapii na smutek. Libor Šmoldas Quartet & Bobby Watson Kapela vynikajícího jazzového kytaristyLibora Šmoldase patřící mezi přední zástupce nové generace českého jazzu. V Trutnově doprovodí amerického velikána asaxofonistu Bobby Watsona. „Neseďte doma na zadku, cestujte a hrajte s jinými a pořádně jim naslouchejte. Nezapomínejte na to, že jazz je umění dialogu,“ zní krédo legendárního muzikanta a universitního profesora, který léta kapelničil Jazzs Messengers Arta Blakeyho a stál po boku Sama Riverse, bratrů Marsalisových, Carlose Santany nebo Pata Metthenyho.

VÉ STRÁNKY NOVÉ WEBO

JIŽ 15 LET

KOMPLEXNÍ

PÉČE

O VÁŠ ZRAK

MĚŘENÍ

ZRAKU

APLIKACE

KONTAKTNÍCH

ČOČEK VÁ NO LEKCE KO

TRUTNOV, Bulharská 139 tel. 499 812 561 | 777 212 561

2012

Prodej pozemku na krásném a klidném místě v Krkonoších, na jižním svahu obce Horní Malá Úpa, o celkové rozloze 25 891 m2. V územním plánu určeno k výstabě, Pozemek je možno rozdělit na 5 až 7 samostatných parcel, inženýrské sítě jsou na hranici pozemku. V blízkosti jsou sjezdovky, rekreační střediska. Pec Pod Sněžkou 13 km, Jánské Lázně - Černá Hora 21 km, Sněžka 6,8 km, Trutnov 29 km.