Trutnovinky magazín říjen 2013

kulturně-společenský magazín | říjen 2013 | zdarma

155 První pomoc v ohrožení života

Zaostřeno na zrak, bližší informace o screeningu vašich očí v oční optice malinský příp. na webu www.optika-malinsky.cz v průběhu října 2013 TRUTNOV, Bulharská 139

tel. 499 812 561 | 777 212 561 www.optika-malinsky.cz

OBSAH

STRANy 4 - 8 Vladimír hadač

strany 9 - 10 Na záchrance

STRANy 15 - 17 kurz první pomoci

STRANy 18 - 19 Petr Januš

STRANy 32 -33 pOZVÁNKA NA FOTBAL

STRANy 36 - 38 reportáž z kola

3

Editorial

novinář navštívil akci záchranky, červeného kříže nebo kurzy první pomoci, řekl jsem si „že bych měl …“ A u toho většiObčas si v redakci vybereme nou zůstalo. Před rokem jsem téma, které není zrovna moc udělal první krůček. Svůj osobní. legrační. Záchrana lidského Vyslechl jsem seminář první poživota a zdraví je jedním z nich. moci od červeného kříže. Nyní Není snadné se mu věnovat, přišel další krůček. Malá pomoc protože - jak jsme zjistili - sami o takovém tématu víme velmi málo. s osvětou. Snad i vydáním tohoto magazínu pomůžeme dobré Jako většina populace, bohužel. věci. Snad bude i v tomto přípaNejsem výjimkou. dě platit záchranáři opakovaná Většina lidí prostě první pomoc věta, že někdy i hodně málo, nepotřebovala, tak proč by se ji může znamenat hodně moc. naučila. Ani já se k tomu necho Pavel Cajthaml val jinak. Vždy, když jsem coby Vydavatel: Trutnovinky s.r.o, IČ: 28847229, MK ČR E 19626. Adresa: Trutnovinky, Žižkova 277, Trutnov, www.trutnovinky.cz, e-mail: redakce@trutnovinky.cz Obchod, inzerce: Rudolf Korbelář, tel: 499 941 941, 608 146 620, e-mail: ruda@xantipa.in, obchod@ xantipa.eu, Redakce: Pavel Cajthaml, tel: 733 510 071, Hynek Šnajdar, tel: 734 457 697, Michal Bogáň, tel: 734 545 423. Grafika: Vojtěch Petr, Distribuce: Česká pošta a.s. a vybraná distribuční místa, Tisk: Tiskárna Voborník, K. Čapka 868, Hostinné, Sazba: XANTIPA AGENCY s.r.o., Číslo ISSN: 1805-8914, Fotografie na titulce: Vilém Fischl

4

VLADIMÍR HADAČ

První pomoc?

Někdy i hodně málo může znamenat hodně moc Žluté sanitky zdravotnické záchranné služby přivážejí pomoc v případě vážné nehody nebo náhle vzniklé život ohrožující příhody. Na zavolání přijedou, ošetří, naloží a odvezou. Ne vždy jsou ale případy tak vážné, spoustu komplikací mohou vyřešit lidé sami. „Záchranka má jezdit k životu ohrožujícím stavům a ne se dívat na bolavá záda, chřipku nebo teplotu,“ říká lékař Vladimír Hadač, jeden ze zakladatelů moderní trutnovské záchranky po roce 1989.

Vědí lidé, kdy volat záchranku?

Tísňová linka 155 je jediným číslem, které poskytuje nějakou přednemocniční péči. Takže lidé tam volají úplně všechno. Místo, aby se občas starali sami o sebe a zašli si k obvodnímu doktorovi.

Když si někdo zvrtne kotník, to není důvod volat na záchranku. Ale lidé jiné číslo neznají. Takže zavolají na 155 a neuvažují o tom, že by třeba požádali souseda, aby je odvezl na chirurgii.

S jakými problémy určitě nemají volat 155?

Například jednou někdo zavolal, že se kvůli bolavým zádům nemůže zvednout z gauče. Když se dispečerka zeptala, jak dlouho ho záda bolí, řekl tři týdny. Tři týdny to nechal být a pak chtěl rovnou záchranku. Jiný člověk zase volal, že měl před týdnem bouračku a že se mu sedm dní motá hlava a že co prý s tím má dělat. Týden to nechal být a pak s tím rovnou na záchranku. Anebo volal člověk, že se mu špatně dýchá. Když se záchranář zeptal jak dlouho, volající odpověděl, že už tři měsíce, ale že poslední tři dny už to není k vydržení. A když se zeptáte, proč nešel k obvodnímu, tak odsekne, že je tam moc lidí. Je šílené, s čím se někdy lidé odváží na linku 155 zavolat.

A záchranka nemá na výběr, musí k takovým případům vyjet?

Když někdo zavolá, že nemůže dýchat, tak dispečerka k němu musí někoho poslat. Záchranář vyjede, ale až na místě zjistí, že problémy mohl volající vyřešit daleko dřív a sám. A ještě jsou s tím spojené další starosti. Takového člověka musíme odvézt na vyšetření, tak aby ho prohlédl lékař, nebo musí lékař přijet za pacientem a vyšetřit ho na místě, pokud postižený nechce jet do špitálu. Pokud chce zůstat doma i přes doporučení k hospitalizaci, musí podepsat revers, ale to lze jen po vyšetření a sepsání dokumentace lékařem. Záchranář, který jezdí jako posádka RZP, nemůže stanovit zdravotní indikaci, to patří do kompetence lékaře.

Jaké jsou reakce lidí, když záchranář naznačí, že volat 155 nebyl správný krok?

Lidem je to úplně jedno, nebo jsou spíš arogantní. Říkají něco ve stylu: já si platím daně a pojištění, tak se o mě postarejte! Mám na to nárok! Ještě tak starší lidé, když se jich zeptáte, proč volají až teď, tak se omlouvají, že neradi obtěžují, ale že už to nemůžou vydržet. Takových je ale méně. Spíš

5 převažují arogantní, pokud hodnotíme skupinu zbytečných volání na tísňovou linku 155. Volání starších lidí, kteří mají nějaký zdravotní problém do této skupiny nepočítám.

Lidé, kteří vaši pomoc opravdu potřebují, asi reagují jinak. Třeba při bouračkách?

Tam je spíš otázkou, jak se chová okolí. Nejhorší je, že spousta úrazů je komplikováno alkoholem.

Pak lidé nejsou soudní, ale opět spíše arogantní.

Odmítají naši péči, chovají se nehezky, když je chytne amok tak ještě ničí vybavení sanitky. Nejhorší je, když opilci zachraňují. Radí, co máte dělat, proč neděláte rychleji a podle jejich představ a někdy to vygraduje až do napadání záchranářů.

Co prožívá záchranář u větší nehody?

Je to hodně o psychologii. Někdy vám zavolají, zdá se, že jde o banální záležitost a teprve při příjezdu na místo zjistíte, že je to průšvih, těžký zdravotní problém, ačkoliv to okolí nevnímá.

Anebo obráceně, je to relativně lepší situace, ale okolí si myslí, že jde o život. Jsou to dva extrémy, mezi těmi se to pohybuje. Záchranář se musí s okolím nějak vypořádat, aby mu nezasahovalo

do práce a mohl dělat odbornou práci. Mnohdy se totiž stane, že třeba příbuzní nesouhlasí s transportem, nebo chtějí jet v sanitce se zraněným. To, jak se s tím lékař vypořádá, je přitom hodně důležité.

Dobře, to mluvíme o okolí. A co pacient?

Přímo s pacienty většinou problémy nebývají.

Těm něco řekneme, vysvětlíme a je vše v pořádku. S nimi se komunikuje lépe než s okolím.

Proč?

Když si někdo zavolá, že má zdravotní problémy, tak je rád, že mu pomůžeme. Nejhorší ale je, když okolí volá pomoc pro někoho, snaží se záchranářům vnutit závažnost stavu a nutnost akutní péče, a ten komu má být určena, ji ani nechce.

A co při hromadných úrazech či nehodách…

V takových případech je potřeba rychle vyšetřit a rozhodnout, co se bude dělat. To bývají těžká a velmi důležitá rozhodnutí: například jsou tři zranění na jednom místě, lékař musí vyšetřit jednoho po druhém, ale velmi rychle, a rozhodnout, u koho může být sestra a koho bude ošetřovat

inzerce

• rekonstrukce koupelen • panelová jádra • kompletní realizace • Na Sluneční stráni 246, Janské Lázně • tel. 777 233 663 • info@koupelnynaklic.com

www.koupelnynaklic.com

6

VLADIMÍR HADAČ a sledovat řidič sanity. Lékař se pak věnuje nejzávažnějšímu případu. Musí být ale souhra celého týmu, dobrá komunikace a jednoznačné rozhodnutí, co se bude se kterým pacientem dělat. Řeknu jeden případ. Zasahoval jsem před lety u tragické nehody v Rudníku. Havarovali tam Poláci, v zimě na zmrzlé silnici auto ve vysoké rychlosti doslova omotali kolem stromu. Vzadu seděly tři děti - 8, 11 a 16 let, vepředu byli táta s mámou. Boční náraz do stromu na místě zabil všechny tři děti. Žena měla zlomenou pánev a řidiči se jako jedinému nic nestalo. Když jsme přijeli na místo, bylo potřeba rozhodnout, je-li někdo mrtev, v tomto případě děti a už jim nemůžeme pomoci. Takže je hasiči z auta vystříhali a potvrdilo se, že jsou mrtví. Zároveň byla vyproštěna manželka a zajištěna pro transport do nemocnice.

Až úplně nakonec jsme se věnovali řidiči, který tam pobíhal a stěžoval si, že ho akorát bolí prst.

Pár dní potom přišla stížnost z velvyslanectví na neposkytnutí včasné adekvátní pomoci manželce toho polského řidiče. Prý jsme se chovali neprofesionálně. Když jsem se podíval na časový průběh akce (záznam na dispečinku), tak jsme to celé stihli za 25 minut i s tím, že jsme stihli rozhodnout, kdo je mrtev a kdo potřebuje pomoc. Řidič tam ale pobíhal, chtěl se zastřelit a stěžoval si na všechny okolo. Nechutné. Zabil tři děti a rozlámal ženu jen tím, že jel jako prase. A nakonec si stěžoval.

Určitě máte i kladné reakce na vaši práci...

Jistě. Byl jsem třeba u případu muže zavaleného stromem. Měl roztržená játra a střeva, otřes mozku, poranění páteře, rozdrcený hrudník, protržené plíce a bylo to ve vojenském prostoru.

To znamenalo vyprostit ho, zafixovat kvůli páteři, zajistit objem do žil, zadrénovat hrudník, protože měl poškozené plíce, zavést mu endotracheální kanylu a na řízené ventilaci bylo možno ho transportovat vrtulníkem. Ale bylo potřeba zadrénovat obě strany hrudníku, aby přetlak neroztrhnul plíce. Poslal jsem ho do traumacentra v Praze. Když jsem pak volal, jak je na tom, tak se mě nějaká lékařka ptala: A pane doktore, jste ho takhle zajistili přes centrální příjem? Řekl jsem: Ne, to jsem dělal v lese. Ona se divila: Počkejte, vy jste v lese drénoval hrudník a kanyloval centrální žílu? Nechápala, že se to dá dělat v terénu.

Což se dříve dělat nedalo?

Nedalo. A jistě mu to zachránilo život.

Přístroje a lékařské postupy se mění.

Co závažnost poranění? Zůstává stejná?

Lidé přežívají horší úrazy díky tomu, že je odborná pomoc blíž člověku. Frekvence úrazů

se nemění. Auta jsou do jisté míry bezpečnější, mají pasivní prvky bezpečnosti, ale když to už přesáhne určitou mez, pak jsou následky a úrazy doslova hrozné. V takových případech už rozhoduje čas a kvalita poskytnuté pomoci.

Noční můra každého záchranáře jsou zraněné, nebo usmrcené děti. Co to s vámi dělá?

V době zásahu nic, nesmíte si to připustit. Ale potom, až to dozní. Něco takového vás vždycky poznamená. Člověk musí nechat emoce někde vyprchat, vyventilovat, a to je jeden z důvodů, proč ve volném čase dělám adrenalinové sporty.

Doba přinesla filmy a seriály z lékařského prostředí. Nakolik je televizní realita skutečná?

Seriály ani filmy pravidelně nesleduju. Když se ale občas podívám, v jakých podmínkách a jakým způsobem se v nich zachraňuje, jací jsou tam lékaři kaskadéři a že dokážou zázraky, tak to je samozřejmě jen pohádka pro lidi. Lékař může dělat jen to, na co opravdu má. Když třeba lezete pro padáčkáře, který je v nepřístupném terénu, musíte k němu slaňovat a pak ho zafixovat v sedačce, visíte na laně ve větvích a přitom mu máte napíchnout žílu a dát analgézii, aby se mohl bezbolestně transportovat dolů. Takový zásah může provést jen lékař, nebo záchranář, který umí ovládat horolezeckou techniku, a ne někdo, kdo v životě nelezl. Jenže v seriálech umějí všechno.

7 Pojďme k laické první pomoci. Vědí lidé, jak ji poskytnout?

Lidé o tom vědí velmi málo. Dvě třetiny lidí, se kterými se setkám, nemají o první pomoci vůbec ponětí.

Vzdělávací programy v Čechách trochu zaostávají, ale zase lidi, kteří už o tom jednou něco slyšeli a kteří mají zájem, tak dokážou poskytnout pomoc lépe než dřív. Vím to z vlastní zkušenosti. Učím první pomoc ty, kteří si mě pozvou. V potápěčském klubu Pneumothorax máme asi třicet členů. Všichni projdou školením, takže vědí, co dělat. Ale to je úzká zájmová skupina. Obecně lidé nevědí, co mají dělat.

A přitom by stačilo … … kdyby se aspoň pořádně podívali, co zraněnému je. Někteří jen zavolají záchranku, řeknou, že tam někdo leží. Třeba v Trutnově na Polské auto srazilo dítě. Na záchranku to zavolalo asi sedm lidí, ale nikdo se nepodíval, nezkontroloval ho. První, kdo se na dítě podíval, jsem byl až já. Přitom tam bylo deset dospělých! Jsou ale i opačné případy, kdy jsou lidé naopak zbytečně moc aktivní, snaží se napodobit něco, co třeba viděli ve filmu. Čím tedy může laik pomoci?

Někdy i hodně málo může znamenat hodně moc Často stačí i správná poloha postiženého. Už, když ho do ní srovnáte, je to první pomoc. Když třeba kardiaka dáte do správné polohy a umožníte mu tím dýchat. Nebo při poranění páteře - provizorní fixace, pevná podložka, úlevová poloha při poranění břicha atd. Nikdo přece nechce, aby laici dělali nějaká odborná rozhodnutí, resuscitace nastupuje až při selhání životních funkcí. Mezi tím je ale spousta onemocnění, chorob a úrazů, které si zaslouží, aby se i laici na člověka v nouzi podívali, dali ho do správné polohy a zavolali mu sanitu.

Ale nemají lidé strach na zraněného sáhnout?

Zdůrazňuji, že i laik má povinnost poskytnout první pomoc, za kterou se považuje už to, když zavolá záchranku a dá dotyčného do správné polohy. Přitom sdělí na dispečink, co vidí. Dnes už je případná laická resuscitace snadnější než dřív, postupy se mění a zjednodušují. Přesto se lidé bojí.

Jak to zlepšit?

Chce to více informací. Ne ze seriálů a filmů, ale z kurzů první pomoci. Tam se dozvíte, co, kdy a kde máte dělat. Plakáty nic nevyřeší, letáčky první pomoci taky nic nevyřeší, ve školách se to dnes neučí.

Je to jen o tom, jestli firmy proškolí své zaměstnance.

Dělají to ale jen některé. Přitom se dnes lidé školí na kde co: školení bezpečnosti práce, požární směrnice nebo psaní na počítačích. Ale první pomoc jich moc nedělá, prostě se na ni zapomíná. Musím ale chválit velké podniky se zahraniční účastí, které si nějakých

VLADIMÍR HADAČ

8

pět šest let taková školení pro své zaměstnance pořádají. Třeba velké trutnovské firmy jako Siemens, Continental nebo Tyco. Kdo kurz absolvuje, je uvědomělejší a jedná adekvátně.

Zdá se, že osvěta je pro vás číslo jedna...

Jednoznačně. A hlavně si musíte takové věci zkoušet. Uvedu příklad. Jednou za rok pořádám kurz Rescue - záchrana kolem vody. Lidé si s vodou spojují hlavně utopené. Všechny případy ale nemusí být ve skutečnosti utopení. Tam může být infarkt, mrtvice, cukrovka, epilepsie nebo cokoliv jiného. Také reakce na vodu a zátěž ve vodě.

Kolem vody se lidské neduhy zvýrazňují. Na školách se o tom ale skoro vůbec neučí. Přitom se v Čechách utopí za rok hodně lidí.

Letos budete kurz pořádat znovu?

Ano, na konci listopadu. Laici, potápěči, zdravotní sestry i lékaři si můžou vyzkoušet v krytém bazénu záchranu tonoucích a vyzkoušet si náročnost záchrany lidského života při vodních sportech.

Kurz má špičkovou úroveň, pořádáme ho jako oddíl potápění Pneumothorax už 10 let. Kdo se chce zúčastnit, může se přihlásit, máme volná místa. inzerce

Naší hlavní službou je správa nemovitostí, kterou jsme nově rozšířili o tyto služby: zpracování daňového přiznání fyzickým a právnickým osobám zpracování mezd vedení daňové evidence vedení účetnictví

20 let PRAXE ve vedení účetnictví MEBYS Trutnov s.r.o.

Horská 5, 541 01 Trutnov tel. 499 848 600 (ústředna), 499 848 620 - Ing. Linhartová Dana

w w w.m e by s . c z

Kurz je ohodnocen i Českou lékařskou komorou kredity jako součást celoživotního vzdělávání.

Ve volném čase se věnujete hlavně potápění.

To je hodně extrémní sport, ne?

Je, ale člověk se musí jednak naučit ovládat techniku a řešit krizové situace, ale je potřeba se potápěním zabývat i teoreticky. Nejhorší je neznalost… Krizovky mohou nastat selháním techniky nebo zdraví, nebo selháním – ovlivněním vědomí potápěče. Kdo si jen koupí techniku a jede se potápět nejen k moři, ale i u nás bez řádné přípravy, tak riskuje život. Potápět se nejde ani naučit za jeden den, takový kurz trvá půl roku.

A to není jen o ovládání techniky. Musí se každý naučit spousty teorie, řešit technickou i zdravotní problematiku. Lidé, kteří tohle ignorují, nebo to nevědí, tak si neuvědomují veškeré nebezpečí.

Pavel Cajthaml, foto: Vilém Fischl VLADIMÍR HADAČ - lékař, chirurg, školitel první pomoci - zakladatel trutnovské záchranky po r. 1989 - dnes působí na záchrance v Mladé Boleslavi - člen Klubu potápění Pneumothorax

Z TRUTNOVSKÉ ZÁCHRANKY

Sanitka je dnes malé pojízdné ARO Záchranka. Díky žlutým sanitkám ji vidíme pravidelně vyjíždět. Občas se někdo z nás přimotá k místu, kde pomáhá zraněným nebo lidem s vážnými komplikacemi. Co ale o ní ve skutečnosti víme? Kdo jsou ti lidé? Jaké mají přístroje? Většinou odpovědi neznáme.

Sanitky nejčastěji vyjíždějí k lidem s cévními komplikacemi srdce, mozku nebo dýchacími potížemi. „Takové zásahy tvoří asi dvě třetiny našich výjezdů. Zbývající třetina jsou úrazy,“ vysvětluje Zdeněk Tichý, ředitel oblasti Sever záchranky Královéhradeckého kraje. Sanitky jsou díky modernizaci špičkově vybavené. Ve výbavě jsou přístroje k zajištění životních funkcí jako například na umělou plicní ventilaci, pro ošetření pneumothoraxu, odsávačky a už se dokonce začíná pracovat s ultrazvukem. „Máme k dispozici také přístroje Lifepak 15 za zhruba 600 tisíc korun, které dokážou natočit dvanáctisvodové EKG, což je nezbytné pro rozpoznání infarktu, umí defibrilovat a stimulovat srdce. Dá se říct, že sanitka je vlastně takové malé pojízdné ARO,“ říká Tichý. Snad jediné, s čím se ještě v terénu při záchraně života zatím nepracuje, je rentgen. I to se ale v moderní medicíně s malou nadsázkou může změnit.

Vozy jsou nejen dobře vybavené, ale i rychlé a spolehlivé. V případě trutnovského regionu proto není nutné tak často volat vrtulník. „On není samospasitelný. Nemá lepší vybavení než sanitní vůz. A hlavně, než sem přiletí, trvá to asi deset minut. Než přeložíme pacienta do vrtulníku, to je dalších deset minut a zase let zpátky do Hradce Králové, to je dalších deset minut. To je dohromady třicet minut. Naše sanita je v Hradci za pětatřicet až čtyřicet minut,“ upozorňuje Tichý.

V Trutnově jsou tři posádky záchranářů (Vrchlabí má dvě a Dvůr Králové jednu). Při zásahu se můžete setkat s různými typy výjezdových vozů, například se sanitkou rychlé lékařské pomoci.

V ní jsou tři lidé – dva záchranáři a lékař. Ve

voze označovaném jako RZP vyjíždějí k zásahu dva záchranáři a posádku RV auta tvoří lékař a záchranář. Lékař s vlastním vozem je tak více samostatný a mobilnější. „Vyšetří pacienta, zaléčí a když je to jen trochu možné, může jet k dalšímu případu. Není závislý na sanitce,“ říká Zdeněk Tichý.

K systému aut RV se muselo přistoupit i proto, že v Česku pomalu ubývá lékařů, kteří by chtěli na zachránce sloužit. Je těžší získat atestaci a mezi mladými není o obor urgentní medicíny takový zájem. „Záchranářů máme dostatek, ale s obsazeností lékařských míst jsou potíže. K atestaci oboru urgentní medicíny se dostanou až po šesti letech, což je strašně dlouho. To už jsou mnozí lékaři sžití se svojí všední praxí, mladí se k záchrance zrovna dvakrát nehrnou. Možná u některých chybí větší odvaha. V terénu je totiž lékař sám, nemá možnost okamžité konzultace jako někde na klinice,“ naznačuje Tichý.

Pokud jste si všimli, že u záchranky slouží i lékař, kterého znáte ze své ordinace, rozhodně nejde o omyl. Tak totiž záchranná služba funguje. „Máme tu dva kmenové lékaře, ti slouží všední dny, a zbytek lékařského týmu tvoří externisté, nejčastěji z oddělení ARO a z interny, máme tu i dva praktiky,“ upřesňuje Tichý. Denní služba na záchrance trvá 10 hodin, noční dokonce 14.

Záchranka bývá k vidění třeba i na sportovních akcích typu Bike Hall, Krkonošská 70 nebo Rally Krkonoše. „Pokud je to ale komerční akce, zajišťujeme to lidmi a technikou mimo službu, aby nebyl ohrožený nebo omezený běžný provoz záchranky,“ říká Tichý.

9

Z TRUTNOVSKÉ ZÁCHRANKY

10

A jaké jsou reakce lidí na příjezd záchranky? „Různé, bohužel často se objevují i ty špatné. V poslední době narůstají slovní a někdy i fyzická napadení záchranářů. Hodně nepříjemná je i skutečnost, když zjistíte, že si z vás určitá skupina lidí dělá doslova žlutého taxíka. My až na místě zjistíme, že je to jinak a že člověk si mohl už dříve dojít k lékaři. Vyjet ale bohužel musíme, to je naše povinnost,“ dodává ředitel Zdeněk Tichý.

Jak správně volat záchranku: (doporučení pro čtenáře od Zdeňka Tichého) 1. volejte dispečink - pokud zavoláte 155, nedovoláte se do Trutnova, ale na centrální krajský dispečink v Hradci Králové. „Někdy se lidé diví, že se dispečerka ptá, ze kterého města voláte, nebo žádá o upřesnění místa neštěstí.“ Pokud nevíte, kde jste, zkuste místo upřesnit prostřednictvím GPS ve vašem mobilu.

2. odpovídejte na dotazy - možná se vám to bude zdát divné, ale dispečerka se vás bude ptát na počet a stav zraněných. inzerce

„Musí zjistit indikaci - povahu zranění, aby podle toho mohla poslat vhodný typ posádky, správný počet záchranářů, nebo případně požádat o spolupráci další složky integrovaného záchranného systému.“ 3. aktivní spolupráce - když bude potřeba a dispečerka vás požádá o spolupráci, pomožte zraněnému. „Dispečerka vám poradí, co můžete udělat, jak zraněného třeba dostat do úlevové podoby nebo jak jinak mu pomoci. Navede vás krok za krokem, nebojte se. I málo pomůže, výsledky pomoci jsou pak jasně lepší.“ 4. extrémní případy - první pomoc poskytovaná laiky se stále zjednodušuje. „Pokud se dostanete do extrému a musíte například resuscitovat, tak může stačit jen masáž srdce, od umělého dýchání se v laické první pomoci upouští. Postižený by tak měl vydržet zhruba 10-15 minut bez umělého dýchání, do té doby už by měla být na místě naše sanita.“

Pavel Cajthaml, foto: Vilém Fischl

STAV NOUZE

Zdravotníci, hasiči a policisté mají záchranu života v popisu práce Pojmem integrovaný záchranný systém se rozumí koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací. V Česku byl oficiálně založen v roce 2001. Hlavním koordinátorem je Hasičský záchranný sbor České republiky. Jeho součástí jsou však také zdravotnická záchranná služba a Policie ČR. Mezi jeho aktivity patří společná cvičení, která simulují reálné situace. Jednotlivé složky pak koordinují spolupráci při zásazích. Na konci září se takové cvičení konalo v Oblastní nemocnici v Trutnově. V budově interny byl vyhlášen požární poplach. Na místo ihned vyrazili hasiči, zdravotníci i policisté a vyzkoušeli si, jak by to vypadalo, kdyby v objektu skutečně hořelo. Během krátké doby šli do „první linie“ hasiči s kyslíkovými maskami, lokalizovali požár a evakuovali pacienty. Potom je převzali zdravotníci a identifikovali policisté.

„Domnívám se, že tato taktická cvičení mají velký smysl. V praxi to znamená, že hasiči a ostatní složky systému musejí být dobře sladěni, aby byl zásah úspěšný a předešlo se zraněním či dokonce ztrátám na životech. Prostě integrovaný záchranný systém zachraňuje lidské životy,“ uvedl Radek Vymlátil, náměstek ředitele pro integrovaný záchranný systém v Hradci Králové.

11

STAV NOUZE

12

Veřejnost se v případě jakéhokoliv nebezpečí může obrátit na bezplatná telefonní čísla: • jednotné evropské číslo tísňového volání: 112 • tísňová linka Hasičského záchranného sboru České republiky: 150 • tísňová linka zdravotnické záchranné služby: 155 • tísňová linka městské policie: 156 • tísňová linka Policie České republiky: 158

Hynek Šnajdar, foto: Vilém Fischl

Při požárech v budovách zdravotnických zařízení je nebezpečí zvýšené zejména nepohyblivostí části pacientů, proto musí být záchranáři sehraným týmem. Oblastní nemocnice v Trutnově má proto vypracovaný evakuační plán a vnitřní poplachové směrnice. „Cvičení tohoto typu má prověřit, jak jsou tyto plány připraveny,“ doplnil primář a mluvčí nemocnice Miroslav Nývlt. inzerce

avárně k é v o ž n a v Or

Policista Karel Slavík

Opilého řidiče, který zabil kolegu, jsem chtěl roztrhat na malé kusy „Sloužím u policie více než 15 let, ale smrt kolegy byla můj nejhorší osobní zážitek. Některé detaily si dodnes živě pamatuji,“ vzpomíná trutnovský policista Karel Slavík na událost s nešťastným koncem, která se stala 5. září 2004 v pozdních odpoledních hodinách. „Bylo už šero. S kolegou jsem měl hlídku ve Volanově při dopravně bezpečnostní akci. Byl relativně klid, žádný provoz.

Byli jsme stále na příjmu, když jsem uslyšel ve vysílačce volání o pomoc. Kolegu ze Svobody nad Úpou jsem poznal po hlase ihned. V jeho hlase toho bylo tolik, že nám bylo jasné, že se stalo něco extrémně vážného,“ rekapituluje případ policista.

Okamžitě vyrazili služebním vozidlem do Svobody nad Úpou k benzínce.

Na místě byl Slavík s parťákem první. Hned bylo zřejmé, že došlo k vážné dopravní nehodě. Kolega Karel Ullman byl těžce zraněn a ležel na kraji silnice. Měl amputovanou nohu pod kolenem a další otevřené zlomeniny a tržné rány. „Okamžitě jsem měl tunelové vnímání situace. Začal jsem dělat věci tak nějak automaticky, naučeně bez emocí a nějakého extra přemýšlení,“ vrací se zpět policista. Svého parťáka poslal k těžce zraněnému kolegovi. Ten se vyhnul autu, které srazilo Ullmana, jen o pár centimetrů. „Kolega byl v šoku.

Mohli tam ležet oba. Já jsem ze sebe strhl reflexní

vestu a snažil jsem se formou zaškrcení zastavit největší krvácení. Při pohledu na zranění jsem ani zprvu nevěděl, kde mám začít,“ uvedl Slavík.

Za pár okamžiků u nehody zastavili náhodně projíždějící lidé, kteří policistům půjčili deku, aby byl zraněný muž v teple. Byl stále při vědomí, ale nekomunikoval. Kolegové zastavili všechna velká a masivní krvácení zaškrcením a důkladně ho zabalili do deky. Sanita na místo dorazila za pár minut. „Lékařka kolegovi podávala nějaké preparáty, prováděla úkony k jeho stabilizaci. Po deseti minutách jsme v sanitě, kde jsem stále držel škrtidlo, odjeli do nemocnice v Trutnově,“ popisuje Slavík. Po příjezdu do nemocnice byl policista Ullman okamžitě převezen na sál. Byl tam pět hodin a během zákroku byl čtyřikrát resuscitován.

Bohužel nakonec těžkým zraněním podlehl.

To se Slavík, který se vrátil na obvodní oddělení v Trutnově, dozvěděl až druhý den. Na služebně už seděl zadržený řidič. „Procházel jsem kolem něho, podíval se na mne a podivně se usmíval.

Hlavou mi proběhly dvě myšlenky: nejraději bych ho roztrhal na malé kousky a hlavně, ať se nic nepokazí, aby nevyklouzl přes nějakou právní kličku,“ dodal Slavík. Pachatel dostal deset a půl roku vězení. Před osudným karambolem se chtěl vyhnout silniční kontrole, protože byl pod vlivem alkoholu.

Hynek Šnajdar

13

14

Hasič václav hornych nezapomene na případ, který se stal 6. prosince v ulici Pod kaštany v Mladých Bukách. „Tehdy došlo k požáru v bytovce. V druhém nadzemním podlaží hořelo v bytě. I když hoří v domě něco malého, tak zplodiny zamoří prostor a je potom nedýchatelno,“ vrací se do minulosti. Hornych přijel na místo s dalšími třemi kolegy s cisternou a s autem s dlouhým žebříkem. Situace se komplikovala tím, že o patro výš byla v bytě uvězněná starší paní, nemohla se dostat ven a volala o pomoc. „Kluci z cisterny šli nahoru. Já s kolegou jsme přistavili žebřík pod její okno. Přesně v tom místě o patro níž však hořelo, a to byla komplikace. Vyběhl jsem po žebříku nahoru s maskou na obličeji a s jednou náhradní. Vysvětlil jsem paní, co má dělat a nasadil jí masku. Musel jsem ji stále hlídat, aby nespadla,“ popisuje Hornych dramatický zásah.

V tu chvíli v bytě, kde hořelo, prasklo okno, ale hasiči už tam lokalizovali požár. „Vyšlo to úplně přesně, paní jsme zachránili a předali záchranné službě. Pokud bychom se zdrželi, tak by se tam pravděpodobně udusila,“ usmívá se spokojeně hasič a doplňuje, že z třetího patra ještě zachránili živého psa. „Bohužel při dohašování požářiště byli nalezeni dva udušení psi.

Nejhorší je, když přijdou o život děti U profesionálních hasičů v Trutnově je od května roku 1992. Václav Hornych z Doubravice u Dvora Králové nad Labem má odslouženo celkem 19 let na výjezdu a za ty roky toho zažil už hodně.

Někdy to byly skutečně perné chvíle nejen stále častěji u dopravních nehod, ale také u požárů.

Zásahy bývají někdy rutinou, ale pokud se při nich podaří zachránit lidský život, hasič odchází z práce s dobrým pocitem. „Měl jsem to štěstí, že jsem byl u toho, když jsme s kolegy ve třech případech zachránili lidský život,“ vzpomíná zkušený trutnovský hasič. Nikdy

Hasič Hornych o těchto případech nerad mluví. „Je to moje povinnost, nepatřím mezi ty, kteří by se tím chlubili,“ říká. Občas sice přijde nějaký ten děkovný dopis, z nichž má samozřejmě radost. „Když nám někdo poděkuje, jsem hrdý na práci svých kolegů,“ poznamenal s tím, že jako velitel čety pravidelně vyjížděl k dopravním nehodám, a to i k tragickým. Hluboko v paměti má vrytou dopravní nehodu za Rudníkem, kde Polák v Passatu narazil do stromu. V autě přišly o život jeho tři děti. „Umřely děti. To byl můj nejhorší zážitek,“ konstatuje smutně hasičský profesionál.

I když jsou hasiči na podobné situace připraveni, každý z nich se s podobnou tragédií pere po svém. „Většinou to probíráme společně, abychom se z toho dostali,“ vysvětluje Václav Hornych, který má svou práci rád, přestože je náročná. „Nechtěl bych dělat něco jiného. Možná to zní jako klišé, ale práci hasiče by měl dělat člověk, který ji bere jako poslání. Lidi by ale měli pochopit, že hasič není stroj a kouzelník, ale snaží se rychle na místo dostat, zjistit na místě situaci a pak zasáhnout. Zázraky na počkání nedokáže,“ dodal.

Hynek Šnajdar, foto: Pavel Cajthaml

NA VLASTNÍ KŮŽI

První pomoc si musíte vyzkoušet Nejlepší zkušenost je ta vlastní. Jenže, kde si první pomoc vyzkoušet? Jednou z možností jsou bezplatné kurzy pořádané Červeným křížem. Během asi tříhodinového školení dostane člověk nejen řadu informací, ale rovněž si prakticky některé zákroky vyzkouší.

Jak správně poskytnout první pomoc? Jak zjistit, co přesně nemocnému či zraněnému je?

Jak překonat strach z krizové situace? To jsou nejčastější otázky, které zaznívají. V kurzech vám na ně odpovědí, vyvrátí některé mýty o způsobu záchrany lidského života a předvedou klíčové zákroky, které mohou pomoci, než dorazí lékař. „Jde o to, aby lidé byli schopni zajistit základní životní funkce,“ říká zdravotnická instruktorka a záchranářka Veronika Mílová.

Největší zájem v kurzech bývá o masáž srdce a umělé dýchání. Správné provedení takového zákroku ale rozhodně není snadné tak, jak to velmi často ukazují herci ve filmech či televizních seriálech. Hrudník musíte stlačit až stokrát za minutu. Na cvičné figuríně si každý vyzkouší, jak je v reálu taková pomoc fyzicky náročná.

Masírovat aspoň minutu znamená pořádně se spotit. Když stlačujete málo (děláte to špatně), tak vlastně nemůžete zachránit život. Když stlačujete

pořádně (správně), jste za minutu fyzicky vyřízení.

Budete rádi, když vás někdo vystřídá. A to by se po každých třiceti stlačení hrudníku mělo ještě do figuríny dvakrát pořádně dýchnout. Ani to není snadné. Zakloníte figuríně špatně hlavu a vzduch se do plic zraněného nedostane.

Masáž srdce a umělé dýchání je však spíš výjimečná situace. Do všední první pomoci patří i další úrazy nebo život ohrožující situace. Laik se tak s mnohem větší pravděpodobností setká s nutností ošetřit zlomeniny, popáleniny, krvácení či jiné úrazy. Častější jsou i zásahy u infarktů, mozkových příhod a záchvatů. A přiznejme si, mnozí z nás vlastně nevědí, jak u takových případů pomoci.

Kurzy mají za cíl nejen prakticky ukázat jednotlivé typy první pomoci. Snaží se také odbourat strach z poskytnutí první pomoci. Mnoho lidí se totiž bojí pomáhat. “Zavolají záchranku a deset

15

kurz první pomoci

16

minut čekají. Jenže statistiky mluví jasně: dobře poskytnutá první pomoc laikem zvyšuje šanci na přežití až dvojnásobně,“ upozorňuje záchranářka Mílová. Červený kříž chystá nyní na podzim tři kurzy, které jsou pro laickou veřejnost zcela zdarma a které jsou ideálním kurzem pro první seznámení se s první pomocí. Konají se vždy první pondělí v měsíci - tedy 7. října, 4. listopadu a 2. prosince, vždy od 15 do 18 hodin v budově bývalého okresního úřadu. Můžete si na nich také koupit knihu o první pomoci. Více se dozvíte na www. cck-trutnov.cz Nevšední kurz první pomoci pořádá na přelomu listopadu a prosince v krytém bazénu trutnovský klub potápění Pneumothorax. Je to spíš odborný seminář o potapěčské problematice zaměřený mimo jiné na laickou i odbornou pomoc při potápěčských nehodách, včetně správného způsobu poskytnutí první pomoci utonulému. Podrobnosti se dočtete na www.pneumothorax.cz. (pac) inzerce

Pavel Cajthaml Foto: Vilém Fischl

solidarita

17

Zachránit život můžete také darováním krve Nejsou nikde vidět, ale jejich příspěvek k záchraně života patří k těm nejdůležitějším - dárci krve. Nebýt jejich solidárního gesta, mnoho lidí ve zdravotní nouzi by zemřelo.

Krev je totiž nejvzácnější tekutinou na světě, kterou zatím není čím nahradit.

Krev je potřeba například při úrazech, operacích a léčbě otrav. Jsou na ni závislí třeba lidé s umělou ledvinou nebo se zhoubnými nemocemi.

Bezplatné dárcovství má pro společnost obrovský význam. „Darovat krev mi připadá jako minimálně nejjednodušší způsob, jak někomu pomoc.

Máme v tom v rodině tradici - dával můj táta i strýc - ten měl přes dvě stě odběrů. Také moje manželka je dárcem krve,“ prohlásil devětatřicetiletý Tomáš Hammerschmied z Trutnova.

Patří mezi lidi, kteří darovali krev už více než osmdesátkrát, což je pořádná porce. „Ženy chodí na odběry většinou jednou za čtyři měsíce, muži jednou za tři. Plazmu je ale možné odevzdávat už po třech týdnech. Ti nejpilnější pak udělají přes dvanáct odběrů plazmy za rok,“ vysvětlil Lubor Nosek z Klubu dárců krve. Podle něj se dárci dají rozdělit do tří skupin - jedni ctí rodinnou tradici, druzí mají díky pravidelným odběrů své krve i aktuální přehled o vlastním zdravotním stavu.

A třetí v tom spatřují určité výhody, i když jsou všechny odběry bezplatné. Český červený kříž dává stabilním dárcům při určitém počtu odběrů pamětní Janského plakety - např. stříbrnou za 20 odběrů a zlatou za 40. Dárci s osmdesátkou odběrů dostávají zlatý kříž.

Podle odborníků není krve nikdy dost. „Je potřeba neustále, i když o trochu méně než dříve. Řada operací se dnes totiž dělá laparoskopicky, modernějšími operačními metodami,“ řekla bývalá primářka transfúzního oddělení v Trutnově Alena Kvardová.

Darovat může každý zdravý občan ve věku 18 až 65 let. „A to v době od pondělí do čtvrtka, vždy od půl sedmé do deseti hodin,“ dodala Kvardová.

Pavel Cajthaml

příběh

18

Lékař mi dal vybrat: noha nebo život Obrovská porce osobní statečnosti, trpělivosti a optimismu. Tak se dá stručně shrnout příběh dnes jedenáctiletého Petra Januše. Přestože kvůli rakovině přišel o nohu, dokázal se vrátit do života a ještě k tomu si ze svého hendikepu dokáže udělat legraci. „Když se mě někdo zeptá, kde mám nohu, odpovím, že doma ve skříni,“ směje se.

V listopadu 2010 (tehdy bydlel v Teplicích nad Metují) mu ale do smíchu nebylo. Vše začalo zdánlivě banální příhodou při školním tělocviku. „Podklouzla mi noha a vrazil jsem kolenem do lavičky,“ vzpomíná. V tu chvíli netušil, jak dlouhodobé problémy ho čekají. „Doma si stěžoval na bolesti, pokulhával, v náchodské nemocnici mu ale řekli, že to nic není,“ říká jeho maminka Vlasta Janušová. Stav se nelepšil, tak se po čtyřech dnech do špitálu vrátili. Jenže lékaři nic zvláštního nenašli, ani na rentgenu. „Akorát synovi doporučili chůzi o berlích a prášky ibalgin.“ Při další kontrole se situace zlepšila. Lékař chtěl, aby tehdy osmiletý Péťa chodil bez berlí. Když se v půli prosince stav zhoršil, znovu musel do špitálu. „Při rentgenu najednou objevili v koleni nález. Den před Štědrým dnem řekli, že je to rakovina a že nádor musí ihned ven,“ líčí chlapcova maminka. „Byl velký 9,4 cm,“ doplňuje Péťa. Špatným zprávám ale nebyl konec. V pražském Motole zjistili, že je stav dítěte ještě horší. „Kost v noze byla prasklá. Noha musela na tři měsíce do sádry. Pak se objevily metastázy. Bylo jasné, že i po náročné chemoterapii Péťa o nohu přijde. „Byly to nejhorší okamžiky v mém životě,“ vzpomíná Vlasta Janušová. Aby mohla být se svým synem, musela jeho dvojče Ondru poslat k sestře. „Brácha je úzkostlivý, těžce to nese do dneška. Ale máma byla hodně statečná,“ chválí Péťa. inzerce

Psychicky náročný moment v březnu 2011 ale nesl chlapec neuvěřitelně statečně. „Pan doktor ke mně přišel a zeptal se mně, jestli chci umřít, nebo přijít o nohu. Nejdřív jsem odpověděl, že obětuju život. Pak jsem si to ale rozmyslel a řekl, že obětuju nohu. Hlavně se mi nechtělo umřít,“ přiznává Péťa.

Lékaři museli amputovat nohu asi 10 centimetrů nad kolenem. A nastal nový boj. Pooperační bolesti, muselo se pokračovat v chemoterapii. A když se situace aspoň trochu zlepšila, tak se Péťa učil chodit. „Moc se mi to nedařilo, měl jsem přitom strach.“ Přesto neztrácel optimismus. „Každou noc pod peřinou jsem si psal deníček.“ A problémy nakonec překonal, návrat do života zvládl s humorem. Včetně stěhování do Trutnova

19

Vysokorychlostní bezdrátové připojení k internetu až 25 Mbit/s* E AKC

a nástupu do nové školy mezi nové spolužáky. „Poprvé byli trošku překvapení, divně koukali, ale přijali mě v pohodě. Našel jsem mezi nimi spoustu kamarádů, nejvíc se kamarádím s Ondrou, Tomem a Pavlem,“ přiznává Péťa. Hendikep přitom vnímá s obrovským nadhledem. „Jsou lidi, kteří to mají horší než já. Třeba když nemají obě nohy,“ tvrdí.

Komplikace vyplývající z běžného života si moc nepřipouští. Nemůže sice hrát florbal a fotbal jako dřív, ale tenis zvládne neprosto hravě. Někdy se jen dívá, jak sportují ostatní, občas tráví volný čas u počítače. „Ve škole můžu dělat skoro všechno. Jen při tělocviku se dívám, jak ostatní cvičí. Se školní brašnou mi pomáhá brácha, občas spolužáci,“ říká a přiznává, že mezi jeho oblíbenou část dne patří školní přestávky a mezi oblíbenými předměty uvádí výtvarnou výchovu a informatiku. „Moc mě naopak nebaví čeština a matematika.“ Neuvěřitelný životní příběh se vryl nejen do chlapcovy minulosti.

Má už jasno o budoucnosti. „Vzhlédl se v řidičovi sanitky, který nás vozil v dobách, kdy jsme byli v Motole. Pána si oblíbil, od té doby ho má za vzor. Pokud mu to životní situace dovolí, chtěl by být jako on,“ dodává Vlasta Janušová. „Už jsme si to s klukama říkali. Já chci být saniťákem, brácha Ondra policajtem a kamarád Tomáš hasičem.“

Pavel Cajthaml, foto: archiv, Miloš Šálek

Všichni noví zákazníci mají možnost ZDARMA sledovat až 35 televizních programů Více info na: www.sledovanitv.cz

Nejširší nabídka antén na DVB-T (vše skladem).

Poslechněte si brilantní zvuk domácích kin Pioneer, Bose v našem showroomu na plátně s úhlopříčkou 3 m.

*Pokrytí naleznete na www.satan.cz

výstavy v trutnově

22

Galerie města BOHDAN HOLOMÍČEK: FOTOGRAFIE TROCHU JINAK Expozice nabídne průřez celoživotní tvorbou známého fotografa. Holomíčkovy dokumentární snímky dnes patří k tomu nejlepšímu, co česká fotografická scéna nabízí. Je známý nejen jako mnohaletý fotograf Václava Havla a jeho ženy Olgy, českého disentu, nespočtu divadelních představení, ale také jako dokumentátor těch nejvšednějších okamžiků lidského života. Výstava potrvá do 19. října.

VÝTVARNÝ SALÓN KRÁLOVSKÝCH VĚNNÝCH MĚST Výstavní prostor městského úřadu představuje amatérské i profesionální umělce napříč žánry. K vidění je malba, kresba, grafika, socha a fotografie.

Trutnov zastupuje oblíbený fotograf Miloš Šálek.

Výstava potrvá do 1. listopadu. Součástí výtvarného salónu je rovněž výstava prací žáků ZUŠ královských věnných měst v Haasově paláci.

Galerie Uffo JAKUB ŠPAŇHEL NA VENKOVĚ

procesu, nazývá „expresivním impresionismem“.

Zobrazuje například domácí zvířata, jejichž světem je evidentně fascinován. Realitu zaznamenává podle fotografických předloh jako svůj deník.

Výstava potrvá do 1. října.

HRANIČNÍ SYNDROM Martin Káňa - David Saudek - Jaroslav Valečka Triáda uměleckých pohledů na téměř tisíciletou otázku hraničních území Čech a Moravy a soužití se sousedními národy. Jaroslav Valečka zastupuje tvorbou imaginativní a emotivní pól, David Saudek představuje symbolističtější a konceptuálnější přístup v rovině klasického obrazu. Martin Káňa pracuje v trojdimenzionální formě analytičtějšího charakteru. Vernisáž se uskuteční v úterý 8. října od 18 hodin. Potrvá do 12. listopadu.

Mates - jídelna zdravé výživy 3X JIŽNÍ AMERIKA. POKAŽDÉ JINAK Fotograf, nadšený turista a milovník Jižní Ameriky Jiří Tichý vystavuje v Matesu snímky pořízené na třech různých cestách v letech 2010 až 2013.

Argentina, Chile, Peru, Amazonka, to vše jsou místa, která Tichý s fotoaparátem navštívil. Výstava trvá do 11. prosince.

Galerie Hippo

Svérázná osobnost českého malířství Jakub Špaňhel vystavuje monumentální malby inspirované venkovem, kde tráví mnoho volných chvil.

Sám svou malbu, která vzniká při vývojovém

VLADIMÍR GROH: JAR A NAMIBIE Červené písečné duny pouště Namib, mrtvý les Dead Vlei, květinové louky Namaqualand, africký Matterhorn Spitzkoppe, zvířecí ráj Etosha.

To je výběr fotografií, které můžete vidět na nové výstavě Galerie Hippo v Bulharské ulici. Výstava je přístupná vždy v otevírací době prodejny, potrvá do 31. října.

inzerce

in t erio kuchyně - skříně interiér y

Mánesova 435, Trutnov Kryblice tel./fax: 499 816 147 / mob: 608 983 667 e-mai: info@interio.cz / www.interio.cz

23 Muzeum Podkrkonoší

věký hrad regionu, někdy také označovaný jako Východočeské Pompeje - je námětem nové expozice v prvním patře muzea. Návštěvník výstavy se seznámí nejen s historií hradu Vízmburk, ale bude moci zhlédnout velké množství keramických nádob, kovových předmětů i stavebních prvků, objevených archeology při výzkumu hradu. Výstava potrvá do 31. října.

TRUTNOVSKO VE FOTOGRAFII JIŘÍHO HAVLA

Stará radnice

Věhlasný fotograf a trutnovský občan Jiří Havel, známý hlavně jako fotograf Krkonoš, představí na výstavě černobílé a barevné fotografie města Trutnova a přilehlého okolí, které pořizuje od 60. let do současnosti. Jeho snímky s nezaměnitelnou poetikou dobře vystihují krásy města i okolní krajiny v proměnách ročních období. Výstava potrvá do 27. října. ŽIDÉ NA TRUTNOVSKU: ZAPOMENUTÉ OSUDY ŽIDOVSKÉ KOMUNITY OD 16. DO 20. STOLETÍ Výstava představí předměty spjaté s židovskou historií (náhrobky, svícny, tóry), fotografie, plány a dokumenty týkající se např. trutnovské synagogy, židovského hřbitova, spolkového domu Lóže Menorah, ale i koncentračních táborů či Pochodu smrti z tábora Gross-Rosen v roce 1945. Vernisáž bude ve čtvrtek 3. října v 17 hodin. Výstava potrvá do 1. prosince.

TAJEMSTVÍ A POKLADY HRADU VÍZMBURKU Vízmburk - nejvýznamnější dochovaný středo-

SPOLEK PODKRKONOŠSKÝCH VÝTVARNÍKŮ TRUTNOV Tradiční podzimní výstava. K vidění jsou práce od téměř dvaceti kmenových členů a hostů, obrazy, kamenné i dřevěné skulptury, keramika, textilní techniky a fotografie. Výstava trvá do 6. října.

Galerie draka STÁLÁ DRAČÍ EXPOZICE Výstava v podzemí Základní umělecké školy ve Školní ulici oživila legendu o založení města Trutnova. Návštěvník tam najde např. zeď z červeného permského pískovce, která je upomínkou na kamenné hradby - chloubu středověkého Trutnova. Dále kmen stromu s dračím vejcem, studánku s projekcí či točnu s vyobrazením postav z dračí legendy. Galerie je otevřena denně kromě pondělí.

Kino Vesmír JIŘÍ FLÍDR: FOTOGRAFIE Fotografie cestovatele a dobrodruha Jiřího Flídra nyní zdobí stěny foyeru trutnovského kina. K vidění jsou vždy v době promítání filmu. Výstava potrvá do 31. října.

inzerce

yně h c u k á česk Ideální místo pro vánoční večírky, oslavy, svatby a firemní nebo společenské akce.

Využijte naše prostory k setkáním všeho druhu!!! tel.: 608 252 034, www. penzionporici.cz

átek Každý pívá hudba ž d o od 20. h

TRUTNOVSKÝ PODZIM 2013

24

PKF - Prague Philharmonia To nejlepší na začátek Koncertem špičkového orchestru PKF - Prague Philharmonia začíná v pátek 4. října 33. ročník mezinárodního hudebního festivalu Trutnovský podzim. A nebude to jen tak obyčejný koncert. Naopak. PKF totiž patří mezi to nejlepší v oblasti klasické hudby, co Česká republika má.

PKF - Prague Philharmonia je relativně mladým hudebním tělesem. U jejího zrodu před devatenácti lety a pod původním názvem Pražská komorní filharmonie byl coby klíčová osobnost zejména proslulý dirigent Jiří Bělohlávek. Pod ním se filharmonie rychle vypracovala v jeden z našich nejlepších orchestrů a získala renomé v zahraničí, a to jak mezi posluchači, tak i u kritiků a hudebních vydavatelství.

Současným šéfdirigentem PKF je Jakub Hrůša.

Věkový průměr hráčů činí 34 let. Mladý duch orchestru se odráží v zaujetí a nasazení, s jakým vystupuje na koncertech doma i v zahraničí.

Základní obsazení filharmonie vychází z typu orchestru období vídeňského klasicismu, jehož skladby tvoří základní pilíř repertoáru. Kromě vrcholných děl této epochy, romantické éry a dvacátého století hraje ojedinělým také moderní a soudobou hudby. V trutnovském Uffu zazní skladby známých autorů Ludwiga van Beethovena, Frédérica Chopina a Pavla Vranického. „Chtěli jsme co nejvyšší kvalitu. Myslím, že jsme připravili věrným návštěvníkům podzimu výjimečný zážitek,” prohlásil generální partner festivalu Rudolf Kasper, díky jehož příspěvku filharmonie v Trutnově zahraje. (pac) inzerce

velkoobchod maloobchod

Odbornířkesti na Vaše ne

Horská 30, Trutnov • obchod@mecir.net • 499 811 752 • 723 291 202 • www.mecir.net

Program festivalu pátek 4. 10. ** UFFO

úterý 15. 10. ** Koncertní síň B. Martinů

19:00 hodin PKF - PRAGUE PHILHARMONIA JAKUB HRŮŠA - dirigent IVO KAHÁNEK - klavír Program: L. van Beethoven, F. Chopin, P. Vranický

19:00 hodin WENZEL GRUND (Švýcarsko) - klarinet KVARTETO APOLLON Program: M. Ravel, G. Verdi, A. Rejcha

úterý 8. 10. ** Koncertní síň B. Martinů

19:00 hodin OLIMPIA LUCENTE (Itálie/USA) - soprán PAVEL KUDELÁSEK - housle DANIEL WIESNER - klavír Program: A. Catalani, A. Dvořák, G. Gershwin a další

pátek 18. 10. ** UFFO

19:00 hodin ANG LI (Kanada) - klavír Program: L. van Beethoven, L. Janáček, S. Rachmaninov, I. Albéniz, C. Debussy, T. Takemitsu, F. Liszt pátek 11. 10. ** Koncertní síň B. Martinů 10:00 hodin pro střední školy, 19:00 hodin pro veřejnost ARTEMISS TRIO Program: J. Suk, B. Martinů, A. Dvořák

25

úterý 22. 10. ** Koncertní síň B. Martinů 19:00 hodin OZVĚNY PRAŽSKÉHO JARA JIŘÍ VODIČKA - housle MARTIN KASÍK - klavír Program: L. Janáček, F. Liszt, N. Paganini, C. Franck

inzerce

Moderní strojírenská firma zaměřená na zpracování plechů a finálních výrobků z nich hledá pro posílení svého týmu pracovníka na pozici

SVÁŘEČ POŽADUJEME: • svářeče základních kurzů TIG, MAG, MIG, výhodou držitel dalších osvědčení EN 287.1, případně ISO 9606.2 TIG, MIG, pálení plazmou, rovnání plamenem a bodování, práce s plechem • samostatnost • manuální zručnost • schopnost práce s výkresovou dokumentací • práce v dvousměnném provozu • praxe vítána

NABÍZÍME: • dobré mzdové ohodnocení s progresivní motivační složkou, možnost nadprůměrného výdělku • perspektivní zaměstnání ve strojírenské firmě s exportním zaměřením • různorodou práci na širokém spektru výrobků • firemní benefity • možnost získání dalších kvalifikací ve vlastní Svářečské škole v Malých Svatoňovicích Práce je vhodná i pro ženy

V případě Vašeho zájmu zašlete strukturovaný životopis na níže uvedenou kontaktní adresu.

Mgr. Bc. Dagmar Papíková, personální manažer KASPER KOVO s.r.o., Žitná 476, 541 03 Trutnov telefon: 499 827 163 | mobil: 731 192 923 e-mail: d.papikova@kasperkovo.cz www.kasperkovo.cz

26

program kin

Trutnov

Pravidelné sobotní hudební večery

NOVINKA

1. a 2. 10.

2. 10.

3. 10.

4., 5. a 6. 10.

4., 5. a 6. 10.

8. a 9. 10.

10. 10.

11., 12. a 13. 10.

11., 12. a 13. 10.

14., 15. a 16. 10.

17. a 18. 10.

18. a 19. 10.

19. a 20. 10.

20. 10.

22. 10.

23. 10.

23. 10.

24. 10.

25. a 26. 10.

25., 26. a 27. 10.

27. 10.

28., 29. a 30. 10.

31. 10.

19.00 10.00 19.00 16.30 19.00 19.00 19.00 16.30 19.00 19.00 19.00 16.30 19.00 16.30 19.00 10.00 19.00 19.00 16.30 19.00 19.00 19.00 19.00

Collete Za kamarády z televize Jako nikdy Oggy a škodíci Nejvyšší nabídka Bernie Útěk Make Your Move (3D) Hra na hraně Rivalové Revival Turbo (3D) jOBS Turbo Gravitace (3D) Věneček pohádek Gravitace (3D) Kapitál Zataženo, občas trakaře 2 (3D) Příběh kmotra Zataženo, občas trakaře 2 Kameňák 4 Omar

Dvůr Králové

i o víkendech !

65,-

1. 10.

2. a 3. 10.

3., 4. a 5. 10.

5. 10.

6. 10.

8. 10.

9. a 10. 10.

12. a 13. 10.

15. 10.

16. a 17. 10.

19. 10.

20. 10.

19. a 20. 10.

22. 10.

23. a 24. 10.

26. a 27. 10.

29. 10.

30. 10.

29. 10.

30. 10.

31. 10.

19.00 19.00 19.00 19.00 19.00 19.00 19.00 19.00 19.00 16.30 16.30 19.00 19.00 19.00 19.00 16.30 19.00 19.00 19.00 19.00

Jako nikdy jOBS Mezinárodní filmový festival Dobromysl Gravitace (3D) Gravitace Zázrak Rivalové Kameňák Pěna dní Hra na hraně Zataženo, občas trakaře 2 (3D) Zataženo, občas trakaře 2 Diana Zuzana Michnová - Jsem slavná tak akorát 2 zbraně Příběh kmotra Turbo (3D) Turbo Make Your Move (3D) Make Your Move Machete zabíjí

Dvůr králové nad labem VÝSTAVA do 6. 10. – Špýchar V prostorách Špýcharu probíhá výstava Renaty Greiner, kterou autorka nazvala Krásné baroko. „Kromě jiných věcí je zde vystaveno osm obrazů z nového cyklu Lovec nebo kořist,“ zve na svou výstavu Greiner.

KONCERT 16. 10. – Hankův dům

19 hodin na vystoupení oblíbeného zpěváka Jakuba Smolíka. „Připravili jsme s kapelou mnoho novinek a změn. Především jsem natočil nové CD,“ láká na svém webu na koncert Smolík.

DIVADLO 21. 10. – Hankův dům Mandarinková izba, to je název komedie plné francouzského espritu a šarmu, která nabízí zajímavé příběhy lidí ve vtipných krátkých jednoaktovkách s překvapením, někdy přímo s detektivním koncem. Diváci ji zhlédnou v pondělí v 19 hodin.

BESEDA 22. – 23. 10. – Hankův dům

Kdo má rád romantické písně, jistě si nenechá ve středu ujít příležitost a přijde ve středu v

Na cestu po západní části USA, především Utahu, Arizoně, Nevadě a Kalifornii se vydají

27

návštěvníci rodinné diashow s fotografem a cestovatelem Václavem Špillarem. V úterý začíná program v 18.30 hodin.

PŘEDSTAVENÍ 29. 10. – Hankův dům

Už v roce 2003 Divadlo Bez zábradlí uvedlo na své scéně premiérově hru Ireny Douskové s názvem Hrdý Budžes. V inscenaci v hlavní roli exceluje Barbora Hrzánová v roli Helenky Součkové.Charitativní představení pro Domov Svatého Josefa v Žirči začne v úterý v 19 hodin.

inzerce

NOVÁ KAVÁRNA www.iggycafe.cz

FR

EE

Nabízíme

Výtecná káva Carrera coffee – 100% Arabica, Káva Gaetano Daneli, Pecený caj Madami • Horká cokoláda • Míchané nápoje • Zákusky Krakonošovo nám. 73, 541 01 Trutnov (Peší zóna)

oba

Otevírací d

Po – Pá 10 – 18 h.

mALÉ SVATOŇOVICE

28

Lektoři zasvětí zájemce do tajů bluegrassu

Umělec Petr Brandejs a Jindra Hylmar pořádají od pátku 11. do neděle 13. října v kulturním klubu v Malých Svatoňovicích 18. ročník Bluegrassové dílny. Jde o víkendovou výuku hry na hudební nástroje bluegrassové kapely. Vyučovat budou vynikající a osvědčení lektoři: Banjo – Petr Brandejs (BG Cwrkot), Zdeněk Roh (Roll´s Boys), Petr Máslo (Trautengrass). Kytara – Honza Máca (Poutníci), Ondra Kozák (G-Runs´& Roses), Martin Vitásek (Rough and Rocky Road). Housle – Pepa Malina (COP), kontrabas – Pavel Brandejs (BG Cwrkot), mandolína – Jan Bíba (Sunny Side), zpěv

– Jirka Mach (Druhá Míza). „V letošním roce jsme zařadili i výuku dobra. Hru na tento nástroj bude učit Pepa Kučera ze skupiny Fámy. V sobotu večer se koná koncert lektorů. Hostem bude jedna z našich v současnosti nejlepších BG kapel - G-Runs´ & Roses, jejíž někteří členové budou na dílně učit,“ uvádějí organizátoři. Koncert bude opět přenášen po internetu a bude z něj opět pořízen záznam na DVD. Po celý zbytek večera budou ve všech prostorách klubu jamy různých uskupení lidí, kteří spolu běžně nehrají.

Hynek Šnajdar

inzerce

1. října úterý | 18.30 a 21.00 hod.

FK: Pod spalujícím sluncem (Braz./FRA/Šp., 2001)

50,-

trojkoncert: Marta a Rasputin + Biorchestr + Láska

Dokument: Kimčongílie (USA/FRA/J. Korea,2009) Dj´s Glazy a Leoptic

50,-

5. října sobota | 20:00

100,trojkoncert: MHD + Až naprší a uschne + Znouzectnost 8. října úterý | 18:30 a 21:00

FK: Sny Akira Kurosawy (Jap, 1990)

50,-

10. října čtvrtek | 18:30 a 21:00

Dokument: Punkový syndrom (Finsko, 2012) 11. října pátek | 20:00

Trautenberk + Tekkirk DJ´s 12. října sobota | 20:00

trojkoncert: Sisiroe + UCAN 2 + BasicExperience

50,60,-

50,-/os

70,50,-

Výtvarná dílna Bosorka 24. října čtvrtek | 18:30 a 21:00

Dokument: Na sever od slunce (Norsko, 2012) koncert: James Harries

90,- předpordej / 110,- na místě

26. října sobota| 20:00

Retrobasscrew + guest 27. října neděle | 19:00

FK: Na sever severozápadní linkou (USA, 1959)

30,-

50,-

23. října středa | 19:00

29. října úterý | 18:30 a 21:00

16. října středa | 20:00

Fotbálkový turnaj nr. 1

FK: Melancholia (Dán/Švéd/FRA/Něm/ITA, 2011)

Evropská world music IV. - Skandinávie a Pobaltí

FK: Bezesné noci (ČR, 2003)

17. října čtvrtek | 18:30 a 21:00

22. října úterý | 18:30 a 21:00

25. října pátek | 18:30 a 21:00

15. října úterý| 18:30 a 21:00

Deborah C. Centauera & Ojta Ojtalovič Ojtala + Open Mic Event

DJs Grasshoper + Cyberpete + Kump 19. října sobota | 20:00

3. října čtvrtek | 18:30 a 21:00 4. října pátek | 20:00

18. října pátek | 20:00

31. října čtvrtek | 18:30 a 21:00

Dokument: Ke světlu (Čína/USA, 2011)

50,40,50,-

Hostinné, Vrchlabí HOSTINNÉ VÝSTAVA do 31. 5. 2014 – hotel Dorink

Ve všech veřejných prostorách hotelu je instalovaná výstava obrazů a grafiky Renaty Greiner, která je prodloužena až do 31. května 2014. Malířka pověstná svou precizností a technickou dokonalostí zde představuje žánrově rozmanitá díla. Jedno patro je například věnované motýlům, kteří autorku fascinují svou barevností.

FOTOGRAFIE 5. 10. – 5. 12. - klášter

Její koncert lze vidět v pátek v 18 hodin.

Baletní prostředí zachytil na svých snímcích fotograf Michal Hančovský a vytvořil z nich působivou kolekci nazvanou Křehká krutost. Jeho stejnojmenná výstava bude zahájena vernisáží v pátek 4. října v 17 hodin v ambitu Františkánského kláštera.

VRCHLABÍ DIVADLO 29. 10. – KD Střelnice

KONCERT 18. 10. – hotel Dorinka Zpěvačka Yvonne Přenosilová je skutečnou živoucí legendou, která je považovaná za průkopnici českého rock‘n‘rollu a rhythm&blues. Kariéru začala konkurzem v Semaforu, který Miloš Forman zfilmoval ve své režisérské prvotině Konkurs.

Tráva wimbledonského All England Clubu přímo ve Vrchlabí. Dvě tenisové ikony dneška Federer a Nadal se utkají v pěti setech autorského divadla.

K „utkání“ dojde ve velkém sále v úterý v19 hodin v podání A Studio Rubín.

inzerce

kabinet www.neocard.cz

29

30

Rtyně

POHÁDKA 12. 10. – kino Na Rychtě

Každý den pro vás vaříme z těch nejvybranějších čerstvých surovin REALIZOVAT VAŠE PØÁNÍ NÁS BAVÍ Vratislav Ondráček

šéf kuchaø

Pivní Pondělky® • pozvi kámoše na pivo, celý den čepované pivo o 25% levnější • Zaplať v pondělí celý sud piva a dostaneš poukaz na 100 piv, poukaz platí každý den

Jak šel kozlík do světa je pohádka pro děti i dospělé. Kozlík se vydal do světa, aby mohl vysvobodit princeznu. Musí splnit tři úkoly, které mu zadá černokněžník. Díky úkolům se z něj stane pracovitý, odvážný a chytrý princ Kozlík. Hraje Loutkové divadlo Kozlík a diváci ji zhlédnou v sobotu v 15 hodin.

DIVADLO 18. 10. – kino Na Rychtě

To se vyplatí

Středa XXL Steaky®

Velký kus masa za malé peníze • každý týden připravujeme nové úpravy masa - každou středu ochutnáte chutě z celého světa • vyzkoušejte vyzrálé maso z českých, jihoamerických, australských a irských býků Jen u nás !

Narozeninové Pátky®

Zaplať účet za celou partu • pokud máš v pátek narozeniny, dostaneš slevu 25% otevřeno denně

10.30 až 24.00 h Nové Dvory 360, Trutnov tel.: +420 499 522 111 www.dvoracka.cz jsme na facebooku

Divadelní soubor Divadlo Broumov nastudoval klasickou veselohru A. P. Čechova Medvěd o bohaté vdově a neurvalém statkáři. Vydrží odhodlání mladé vdovy strávit zbytek života o samotě, když do jejího domu vpadne neotesaný, ale přece jen přitažlivý muž? Představení bude zahájeno v pátek v 19 hodin.

VÝSTAVA OKRASNÉHO PTACTVA 18. až 20. 10. – malý kulturní sál

REZERVUJTE SI U NÁS VÁNOČNÍ VEČÍREK SE SVÝMI PŘÁTELI NEBO FIRMOU PŘIPRAVÍME VÁM NEZAPOMENUTELNÝ CHUŤOVÝ ZÁŽITEK

Zájmové Sdružení Exota Úpice pořádá výstavu okrasného ptactva. Otevřeno bude v pátek a v sobotu od 8 do 17, v neděli od 8 do 16 hodin.

Exota pořádá výstavy už od roku 1970 a sdružuje chovatele z regionu Úpicka, Červeného Kostelce a Trutnova. Bývá na nich k vidění i 200 ptáků až čtyř desítek druhů

česká skalice

31

VÝSTAVA do 10. 11. – Galerie Luxfer

Umělec Jiří Kovanda, i když autodidakt, patří k nejzajímavějším umělcům na současné české výtvarné scéně. Právě na takové umělce je zaměřena Galerie Luxfer, kde byla zahájena vernisáží Kovandova výstava. Jiří Kovanda svá díla nevysvětluje, většinou jen konstatuje viděné, čímž ještě výrazněji provokuje své okolí.

FILMOVÉ ODCHÁZENÍ 8. 10. - Vila Čerych

Stálá výstava bude trvalou vzpomínkou na významnou událost z roku 2010, kdy se Vila Čerych v České Skalici proměnila v dějiště natáčení filmu Odcházení v režii Václava Havla (na snímku Pavly Duškové). Vzácným hostem podvečera bude herec Stanislav Zindulka. Vernisáž výstavy bude zahájena v úterý v 17 hodin a bude doplněna promítáním filmu o filmu Odcházení.

TEXTILNÍ ŘEMESLA 16. - 18. a 21. – 22. 10. – muzejní areál Devadesátiminutový program Textilní řemesla aneb Jak krtek ke kalhotkám přišel je určen dětem. Účastníci programu si můžou po prohlídce muzejní expozice vyzkoušet některé z rukodělných textilních technik.

32

pozvánka na fotbal

MFK Trutnov versus

SK Slavia Praha přátelské utkání sobota 12. října, od 15 hodin doprovodný program od 13 hodin

O zajímavé zpestření fotbalového podzimu pod Krkonošemi se postarají fotbalisté Trutnova. Vedení MFK se podařilo vyjednat, že v říjnové reprezentační přestávce si přijede s místním divizním nováčkem zahrát přátelské utkání Slavia Praha! „Chtěli jsme to tady nějak oživit a udělat lidem veselou fotbalovou zábavu,“ říká ekonomický manažer trutnovského klubu Jiří Ticháček.

Hlavní zásluhu na tom, že se v Trutnově představí hráči jednoho z nejslavnějších českých klubů, má však sponzor Roman Kubec, který podporuje oba týmy a jednání zprostředkoval. „Ze začátku to bylo dost krkolomné, protože u Slavie si nemůžete moc vybírat. Termín se dvakrát měnil,“ prozrazuje Ticháček. „I když to vyšlo až na podzim, myslím si, že lidé si to přesto užijí,“ dodává. Trutnovský klub připravuje k zápasu doprovodný program, který bude zahájen dvě hodiny před výkopem. „Ještě to ladíme, ale budou tady soutěže pro děti a nejspíš proběhne i utkání žáčků,“ přibližuje manažer.

Trošku pokazit plánovaný fotbalový svátek by mohlo, kdyby Pražané přicestovali do Trutnova s ne úplně ligovým mančaftem. Ovšem tato situace podle Ticháčka nehrozí. „Dostali jsme slib, že by to měl být opravdu prvoligový tým, takže diváci nemusí mít obavy, že by přijela nějaká béčková sestava,“ uklidňuje Ticháček. Vedení

Slavie navíc přislíbilo i účast legend.„Já bych byl rád, kdyby hlavně dorazili Kisel a Lička,“ přeje si trutnovský záložník Vladimír Marks. Nejen pro diváky, ale hlavně pro hráče bude zápas velkým zážitkem. „Takový tým se v Trutnově nevidí každý víkend. Těším se. Bude to cenná zkušenost,“ povídá obránce Ondřej Tobiáš, jeden z těch mladších v týmu. „Prioritou je pro nás určitě divize, ale v tomhle zápase se každý bude chtít vytáhnout a určitě budeme chtít sehrát aspoň trochu vyrovnané utkání,“ dodává Marks.

Třeba jako v posledním souboji se soupeřem z Gambrinus ligy. Před třemi lety v září Trutnov potrápil v poháru Mladou Boleslav, která si odvezla vítězství 2:1. V posledním čtvrtstoletí vyzvali modrobílí několikrát tým z nejvyšší soutěže.

Velké pohárové bitvy se odehrály v letech 1989 až 1991, kdy se zrodilo i vítězství 1:0 nad Olomoucí.

A rok po této senzaci přivítali Trutnovští doma právě i pražskou Slavii. Zápas prohráli 0:3.

33

Věřím v dobře odvedenou práci, tvrdí sponzor fotbalu v Trutnově a ve Slavii Fotbalisté Trutnova a Slavie mají jednu společnou věc. Oba kluby podporuje jako sponzor Roman Kubec se svou firmou Kristensson.

Jaký je váš vztah k fotbalu?

Fotbal je nejpopulárnější a nejrozšířenější sport na světě. Hraje se všude, a pokud se dělá dobře, je to radost a je jedno, na jaké úrovni. Když cestuji po světě, tak si všímám, jak ho hrají kluci i v těch nejodlehlejších částech světa. Většinou nemají ani pořádný míč, ale ta radost ze hry je na nich patrná. Kolikrát si říkám, jak některé společnosti sponzorují nesmyslně velkými penězi jednotlivé hráče. Kdyby radši podpořili chudinské čtvrtě po světě, kde se fotbal hraje. Evropa by pak možná byla bohatší o spousty fotbalových hráčů, jako byli a jsou například Maradona, Keita, Touré, Eto‘o a další. Fotbal by byl zase líbivější.

Proč jste se rozhodl dávat peníze do fotbalu?

Podporujeme kde co. Od sloní nemocnice v Africe (The David Sheldrick Wildlife Trust), Unicef a další různé sociální programy až po sportovní kluby SK Slavia Praha, Bohemians 1905, FC Hradec Králové... Samé lepší celky. (usmívá se) Jmenuji jen ty organizace a kluby, kde je naše podpora opravdu významná. Čím se zabývá vaše firma?

Zabýváme se autodopravou od roku 1995. Tady bych asi měl říct, jako 99 procent dopravců, že jsem začínal s jednou Liazkou. Ale ne, začínali jsme se dvěma soupravami Volvo a dnes naše kapacita činí 43 souprav. Specializujeme se od samého počátku na země západní Evropy, převážně Rakousko, Německo, Nizozemsko a Itálii. Naše společnost je ekonomicky stabilní a silná, jinak

bychom ani nemohli podporovat ostatní činnosti. V únoru začínáme se stavbou sídla společnosti v Trutnově.

Jako místní podnikatel podporujete trutnovský klub, což by se dalo očekávat, ale proč jste si vybral i pražskou Slavii?

Je to nejslavnější český klub. Jeho tradice trvá již 121 let a fotbal se tam hraje od roku 1896, dá se říct, že většina fotbalového národa se dělí na sparťany a slávisty. Já patřím k těm druhým.

Klub jsem začal finančně podporovat před dvěma lety po příchodu nového generálního ředitele, ve kterém jsem měl jistotu dobře odvedené práce.

Totéž platí i dnes o trutnovském fotbalu. Ve Slavii ale nastala změna a je jen škoda, že odvolaný generální ředitel nemohl svoji práci dokončit.

Jak často jezdíte do Edenu na zápasy?

Vybírám si ty „lepší zápasy,“ protože, asi se mnou bude většina souhlasit, bývá to spíše za trest sledovat dva soupeře ze dna tabulky.

To byl váš nápad přivést Slavii do Trutnova?

Ano, pracovali jsme na tom již od minulé sezony.

Chtěli jsme to načasovat jako oslavu postupu Trutnova do divize, ale bohužel nebyly volné termíny. Do budoucna bychom chtěli do Trutnova přivézt Bohemku z Ďolíčku i s Tondou Panenkou a Hradec Králové. Tou dobou snad již ligový.

Co vše bylo potřeba zařídit, aby to klaplo a na přátelský zápas přijel soupeř z první ligy?

Byl to sice můj nápad, ale výrazně ho podporovalo vedení trutnovského fotbalu, které splnilo všechny podmínky Slavie. Takže těm patří největší poděkování, že trutnovským fanouškům a veřejnosti přivedli nejslavnější klub Česka. V době, kdy jsme na tom pracovali, jsme však mysleli i jednoho z favoritů Gambrinus ligy. (usmívá se) Přesto doufám, že se zápas vydaří a že třeba Slavie tady najde nového Pepi Bicana.

Jaký je váš tip na výsledek Trutnov - Slavia?

To je dost ošemetné. Po té ofenzívě co předvedl Trutnov proti Dvoru Králové a výkonu našeho skvělého brankáře, tak třeba 3:2?

Michal Bogáň

plavání

34

Velká cena, první test plavců Odrazovým můstkem do sezony je vždy pro trutnovské plavce domácí Velká cena. A nejinak tomu bude i letos, kdy se první říjnový víkend (5. a 6.

10.) uskuteční její 29. ročník. Závodní program v krytém bazénu nijak nevybočí ze zaběhlých kolejí.

V sobotu se od 13 hodin poplave 28 disciplín, které uzavřou štafety na 4 x 50 metrů kraul. Neděle nabídne 18 disciplín, když pozornost bude především upřena na hlavní závod - Memoriál J. Č. Matějíčka, 200 metrů volný způsob.

„Bohužel, ve stejný termín je po republice asi pět závodů, tak uvidíme, co to udělá s letošní účastí,“ naznačil trenér Tomáš Břeň z domácího oddílu TJ Loko FM Servis. „Máme ale zprávy, že by mohli přijet Barbora Závadová a Martin Baďura,“ vypíchl možnou účast top českých plavců. Necelé dva týdny před Velkou cenou měli v Trutnově dvě stě přihlášených závodníků. Z vlastní líhně se podle Břeně do závodu chystá třicet až čtyřicet plavců. „Doufám, že na dvoustovku kraula budeme mít ve finále zase dvě až tři holky a inzerce

Martina Elhenická se popere o medaili. To, co teď plave, jsme od ní v trénincích dlouho neviděli,“ povídal Břeň. Útok na nejvyšší příčky očekávají také v podání juniorských reprezentantek Sukové a Holubové. A samozřejmě i historicky první trutnovské medailistky z loňského evropského šampionátu Anety Pechancové. „Velká cena je testem, jak bude sezona pokračovat. Jsou to první závody po dlouhém tréninkovém cyklu, určitě se tam ukáže míra připravenosti. Potřebujeme se zároveň rozzávodit na větší soutěže,“ řekla. (bog)

Kam za sportem ATLETIKA

Veřejný závod v přespolním běhu, 28. ročník Memoriálu Květy Lelkové, se uskuteční v sobotu 5. října v městském parku. Start první dětské kategorie bude v 9.30 hodin, dorostenecké, juniorské a dospělé kategorie poběží na tradičním tříkilometrovém okruhu.

BASKETBAL ŽBL 2. 10. SŠMH Brno - Trutnov inzerce

5. 10. Trutnov - Hradec Kr. 9. 10. Trutnov - VŠ Praha 12. 10. Slovanka MB - Trutnov 16. 10. Trutnov - DSK Basketball 20. 10. K. Vary - Trutnov 23. 10. Trutnov - Imos Brno 26. 10. Valosun Brno - Trutnov 30. 10. USK Praha - Trutnov

HOKEJ

1. liga mužů 6. 10. Trutnov - Olomouc 9. 10. Vysočina - Trutnov 13. 10. Trutnov - Liberec 20. 10. Trutnov - Litoměřice 23. 10. Sparta - Trutnov 27. 10. Trutnov - Plzeň

Krajský přebor 13. 10. Jaroměř - Trutnov 16. 10. Trutnov - Jičín 20. 10. Náchod - Trutnov 23. 10. Trutnov - Nové Město 27. 10. Nová Paka - Trutnov 30. 10. Třebechovice - Trutnov

FOTBAL

FLORBAL

Divize C 6. 10. Trutnov - Železný Brod 9. 10. Jablonec n/J - Trutnov 20. 10. Trutnov - Turnov 26. 10. Ústí n/O - Trutnov

2. liga mužů 5. 10. Trutnov - Bystřice n/P 6. 10. Trutnov - Žďár n/S 19. 10. Přelouč - Trutnov 20. 10. Havl. Brod - Trutnov

35

reportáž z kola

36

Bahno, křeče, houbaři a 52. místo Prší. Noc před mým prvním bajkovým závodem v životě, Krkonošskou pravdou, mi začíná být jasné, že ta šedesátka kilometrů, co mě za pár hodin čeká, asi bude hustá. I když jsem měl trať dopředu najetou, bylo to za sucha a sluníčka. Teď to bude jiné. Po sobotním probuzení - v půl sedmé, chtěl jsem mít dost času, to při pohledu z okna vypadá všelijak.

Pohled na předpověď na norském webu mě uklidňuje. Pršet nemá.

Svižným krokem vyrážím po půl deváté do kanceláře závodu na prezenčku. Zapínám gopro a pořizuju, první záběry, povinnost redaktora mě nutí natočit video. Startovní číslo 17 vyzvednuto a přesouvám se do redakce, kde jsem si den předtím nechal kolo. Za chvíli se ale vracím zpět do prodejny Prolog Biku. Zjišťuju, že jsem si zapomněl pásky na číslo. Minuty ubíhají, poslední chat na facebooku a mířím na start před Uffo.

Tam se potkávám s kámošem Láďou. On ale jede krátkou trasu (28 km), takže společnou strategii nedomlouváme. Možná jsme se ale místo kecání měli trošku rozjet. Že to byla chyba, poznám záhy. Při řazení na startu se nikam necpu. Hlavně mám furt respekt z „espédéček“. Jezdím na nich pár dní, a tak se chci vyhnout neočekávanému vycvakávání. Prásk! Starosta nás výstřelem posílá na trať a peloton se „pomalu“ dává do pohybu.

Po najetí na pěší zónu (30 metrů) vidím, že nejrychlejší borci už jsou na náměstí. Cože? Jsem nečekal, že budu hned tak ztrácet. Začínám šlapat. inzerce

Ale to všichni. Úvodní asfaltové kilometry polykám docela rychle, že až moc, poznám záhy. Polní cestu střídá lesní a blížím se k brodu, kde vím, že má svoje místečko fotograf Kusáč. Zpomalím, pustím pár lidí před sebe, abych jel sám, houknu na něj, ať se připraví a jedu si nechat udělat památku na závod. Tím končí sranda a začíná boj.

V následném nejprudším výjezdu, který 99 % závodníků šlape po svých (rozum mi nebere, jak to ten Kaněra mohl vyjet) mě čeká nemilé zjištění.

Asi jsem to nějak přepálil a do lýtka mě chytá křeč. Ty vole, pěkný a 50 km ještě přede mnou.

Když se vymotám z lesa, na chvíli mě zachraňuje silnice, hecuje mě na krajnici kámoš Šembik a je tu další stoupák - po louce, táhlý, vyčerpávající. S převodem jedna jedna to trvá, než se vyškrábu na „rovinku“. Prostor na odpočinek není. Přichází nejvýživnější úsek s bahnem, kde mě to vyhodí z kola a křeč mi zkroutí nohu. Musím ji protáhnout.

Naštěstí o kousek dál je první občerstvovačka. Pět

37 minut pauza. „Ááá, Trutnovinky jedou,“ poznává mě jeden z pořadatelů. Banán, ionťák, vyčistit gopro. A jdu na to. Dál už ale jedu sám. Všichni mi odjeli. V příštích 20 kilometrech se kolem mě prožene jen jeden Carla dres, zatímco já předjíždím jen houbaře. Snažím se držet si nějaké tempo, ale v lese se trápím. Jsem zvyklý kopečky dávat ve stoje, ale jakmile se zvednu, ozvou se nohy.

Studí mě helma. Sláva, kamenitá cesta. Znamení, že se blížím na Výšinku k druhé občerstvovačce.

Banán, ionťák, čistím gopro.

Vím, že to nejhorší mám za sebou, a tak dál po polních cestách „letím“. Světe div se, jde to. A pak to přijde! V lese před Starými Buky vidím dalšího účastníka závodu. Ten pocit, když konečně někoho předjíždím. Před extrémním sjezdem ale čekám, až mě dojede, chci mít někoho na kameře. Tři čtvrtiny kopce pak scházíme po svých a potkáváme dalšího pěšího kolegu. „Nefunguje mi zadní brzda,“ prohodí. Ve stoupání ze Starých Buků odjíždím a vidím dalšího jezdce. Konečně si připadám jako na závodě. Sjezd do Dolců si chci natočit, ale gopro mi nepípne. Vybité. Kolik je hodin? ptám se na občerstvovačce u rybníků, kde na mě čeká Šembik. Rozbil se mi tachák. Budou dvě. Fakt? Ty jo, to není špatný, tak nějak jsem to plánoval, navíc poslední část z Dolců na Kryblici mám naježděnou.

Opřu se do toho a stlačím za sebe ještě pár kousků. Když po závěrečném kopci od řeky vyjedu na louku, říkám si, že už toho borce přede mnou nechám. Ale pak se ohlédnu za sebe a tam někdo je. Tak se ještě hecnu a v nájezdu na baseballové hřiště si připíšu poslední „skalp“. Se zaťatou pěstí projíždím cílem svého prvního závodu! Šembik

inzerce

reportáž z kola

38

a už vykoupaný Láďa z krátké tratě se mi smějí, jak jsem „čistej“. Opírám se o kolo a začínám cítit nohy. Po deseti minutách se jdu podívat na výsledek a čas - 52. místo (ze 76), 3 hodiny a 41 minut.

Pivo, guláš, kobliha, vyhlášení vítězů. Čekám ještě na tombolu, jestli třeba nevyhraju mobil, ten svůj jsem cestou utopil. Smůla, vyhrává ho takový starší pan Šlechtislav Žalský. To jméno mi pak padne do oka ještě jednou, když už si v klidu doma projíždím výsledky. Dal mi tři minuty, ročník 1942! Respekt. Co říct na závěr? Krkonošská pravda opravdu ukázala, že do pravého bikera mám daleko.

Uvidíme, jak z toho srovnání vyjdu za rok.

Michal Bogáň, foto: Jan Kusý, Tomáš Jirka, Pavel Cajthaml inzerce

pravý

www.mebys.cz

www. www.facebook.com/SportovisteTrutnov

Dopřejte si v Trutnově

z muzejních sbírek

Náhrobek Ignaze Bojera z roku 1909 ze zaniklého židovského hřbitova v Trutnově nacházely ještě dlouho po druhé světové válce.

Jednou z nemnoha autentických památek na někdejší židovský hřbitov je náhrobní deska, nalezená právě na Sluneční stráni a darovaná v roce 2010 Muzeu Podkrkonoší zdejší obyvatelkou Ing. Veronikou Meisnerovou. Kamenná deska o výšce 57 cm, šířce 45 cm a tloušťce 3,2 cm je z čelní strany opatřena zlaceným nápisem: JGNAZ BOJER, starb am 27. Jänner 1909 im 86. Lebensjahre. RUHE SANFT! Podrobnější údaje, v detailech však mírně odlišné, lze nalézt v dobovém matričním záznamu Židovské náboženské obce v Trutnově. Tyto údaje dokládají, že soukromník Ignaz Bojer žil na tehdejší Gebirgstrasse v domě čp. 18 (dnes jde o Horskou ulici čp. 72). V tomto domě i dne 26. ledna 1909 ve 22.15 ve věku 85 let zemřel. V době úmrtí byl již vdovcem. Jako příčina úmrtí je uvedeno Herzmuskelentartung, tj. myodegeneratio cordis (degenerace srdečního svalu). Ze zápisu o úmrtí se zároveň dozvídáme, že jeho ošetřujícím lékařem byl Dr. Zdekauer, ovšem zesnulého ohledal a příčinu smrti určil jiný lékař, a sice Dr. Meyer v Trutnově. Ignaz Bojer byl na židovském hřbitově v Trutnově pochován 29. ledna 1909.

V Trutnově se od roku 1871 nacházel v místech dnešní zástavby na úpatí Šibeníku v lokalitě Sluneční stráň hřbitov pro pochovávání obyvatel židovského (izraelitského) vyznání. Tento hřbitov byl zrušen v roce 1938 po okupaci Trutnova nacistickým Německem. Povalené náhrobky se zde inzerce

Pohnuté, zajímavé, ale dávno zapomenuté osudy židovské komunity na Trutnovsku připomíná výstava otevřená v Muzeu Podkrkonoší od 4. října do 1. prosince 2013. Náhrobní deska Ignaze Bojera je na výstavě rovněž prezentována.

Vlastimil Málek, Muzeum Podkrkonoší

39

MASTER OF VISION 2013

ZMĚŘÍME VÁM ZRAK S GARANCÍ KVALITNÍHO VIDĚNÍ, OČNÍ OPTIKA MALINSKÝ DRŽITEL OCENĚNÍ MASTERS PRO ROK 2013 VÍCE NA WWW.OPTIKA-MALINSKY.CZ TRUTNOV, Bulharská 139 tel. 499 812 561 | 777 212 561

www.optika-malinsky.cz